Diskuze - danyk.cz

Error 404 je velice zajímavý

Danykoj to zkracuje odkazy a doplňuje tečkama. Zkus tohle: http://www.directional-sound.com/audiospotlight.eu

To bylo jeden čas natažený v technický knihovně v praze - fungovalo to

Tohle ukazovali na Brněnském veletrhu někdy před deseti lety. Nějaká firma tam log bovala u pošty, a chtěli to natlačit do hal, aby prej hlášeníma u okýnek nerušili zákazníky. Nakonec se na poštách objevily číselné tabule, a tohle šlo do kopru. To je dobrý tak na nějaké psychologické pokusy, kde se z dálky mluví do davu, a slyší to jen zaměřený objekt. Funguje to na nelineárním šíření fátzově modulovanýho ultrazvuku. Existuje i opačný princip, kde se dá udělat velmi citlivý směrový mikrofon. V podstatě aspoň to co ukazují nepřesáhlo úroveň technické hračky. Dá se s tím ale udělat třeba vysoce účinný kompresor, a nebo zvuková zbraň. Hrála si s tím kanadská armáda.

jj, máš pravdu. Vzpomínám si, že jsem před mnoha lety viděl někde v ABC(?) na obrázku auto, na kterým byl taky takovej placatej "reprák". Teď jsem koukal na net a "LRAD" je to správný heslo do Google :)

Nejak nechapu, jak to pak clovek muze slyset, kdyz to je ultrazvuk.. To se nejak zmoduluje do slys. pasma tim prenosem? Jakoze nejak tim nelin. sirenim(jak to vubec mysli nelinearni sireni? jakoze v urictem prostoru se vlna siri rychleji, jinde pomaleji?) tak tim tam vznikne jakoby smesovac, takze my slysime ty rozdilove frekvence?

Jo, s tím jsem si chvilku hrál, ale jsem moc líný na to, abych s tím nějak pokročil
>Igi
Samotný princip funkce je celkem složitý, zjednodušeně řečeno máš ultrazvuk, který je amplitudově modulovaný slyšitelným zvukem. Ultrazvuk se pak šíří v úzkém paprsku, což s normálním zvukem není možné. Při interakci s nějakou pevnou látkou se to pak chová dost zajímavě.
Jak jsem řekl, chvilku jsem si s tím hrál a chtěl bych zkoumat co to dělá při různých modulacích a při interakcích, ale jaksi na to není čas a vůle... (Místo toho jsem se dostal k experimentování s extrémně hlasitými zvuky (tlakové vlny apod.), což je tady s tímto fenoménem dost úzce spojené.) Hodně se tady uplatňuje adiabatický děj (plyn se při stlačení zahřívá a naopak). Ale na vysvětlení si spíš prolistuj nějaké dokumenty, tady se to těžko vysvětluje (jak jsem řekl, není to tak jednoduché).

Hrál jste si někdy někdo s takzvanou termoakustikou? Třeba dutý kovový knoflík dobře tepelně vodivý uvnitř s přepážkou, který se zahřeje zapalovačem, a on se rozpíská, až lidem okolo zvoní v uších. Je groteskní, jak to dneska v Emerice trapně zkoumají, a přitom totéž jen ne pod názvem "termoakustika" popisuje již například Maxwel ve svých skoro dvěstě let starých fyzikálních spisech i s teorií jak to funguje...

>.
S termoakustikou si teď taky začínám hrát. Tu síťku v té trubici bych chtěl zkusit žhavit elektricky, aby to hvízdalo déle. Akorát v paneláku to holt není nejlepší

Ta síťka v té skleněné trubce se dá žhavit indukčně VF, ale účinnost Vás silně asi zklame. Zkuste nějaké těžké páry místo vzduchu, třeba freon nebo perchloretylen, a na okraji odparu. Před časem byl prezentován nějaký starý vědecký šoumen na Oslu, musel jsem se tomu mírně smát. Dnes ve věku 21.století technické revoluce je ovšem teoretické a následně čarování asi tou nejpoužívanější metodou. Maxwel asi musí v hrobě natřásat hlínu......

Tak jsem se díval na ten LRAD, ale principem mi to připadá jako slabota. Ten můj piezoměnič v hajzltrubce kdysi dovedl vyseknout do kladívkový čtvrtky na dva metry deseticentimetrový kolečko, ze kterýho vylítly drobný rozsekaný jemný papírky. Samozřejmě že to bylo jenom jednoraný...

zkus se podívat u Stewa Warda, ten tam má takovejch věcí hromadu

Díky

seznam a spam jsem dostal za ty 4 roky snad jen asi 5x a to se s tim mailem registruju vsude skoro

na mailu u seznamu stejném jako můj nick asi cca 1-2 spamy denně... u jiného, který moc nezveřejňuji, občas

>Oberon
Také mam centrum ale používám filtry na slova jako - vyhral, sleva,akce ,sex,viagra,hubnutí,winner..apod
Tak ve finále je spam v koši

já tu poštu nakonec na doporučení místních přesunul na gmail. Na seznamu jsem se koukal na mail cca jednou denně, pokaždý 15 zpráv, z toho 13 nevyžádanejch, ve "Spamu" byly vždycky tak dvě. Filtry nic, ať jsem si s tím hrál, jak jsem chtěl.

Od té doby co seznam změnil mailové schrávky tak chodí 2-3ks českých spamů denně, do té doby za x let téměř ani jeden.

Na centrum je uz nejakej ten patek nefunkcni spam filtr, driv to bez problemu krasne filtrovalo ale dneska, je to sama reklama. Dal jsem si praci, hezky odklikat odstraneni odberu, k tem kde to neni pouzivam univerzalni sprostou odpoved a vetsinou uz pak mam klid

ted mi taky na centrumu začly chodit spamy. jakmile je to pofidérnáí, letí to do spam koše. dřív to nebylo. asi se tim to rozbilo. no tak tři zprávy denně mě nezabijou.

A není to náhodou tak, že když odklikáš aby ti to už neposílali tak ti toho začne chodit víc, protože potvrdíš aktivní schránku?

V mém případě ne, odklikal jsem to a od tý doby mam překvapivě pokoj. I když jsem čekal, že to tak bude fungovat, potom jsem počítal, že prostě si nechám přeposílat jen to co tam má chodit a zbytek nechám nekompromisně mazat, ale teď přijde tak jeden spam za týden

Tohle už je velkej průměr... doufám, že tý trubky máš dost na pokusy .
Možnost1: omotat odporovým drátkem, nažhavit (do červena) a schladit - fungovalo mi to u trubky cca 3cm se stěnou cca 4mm
MOžnost2: opilovat kolem dokola a zlomit. IMHO tady je větší riziko, že se prasklina rozjede jinam. Při lámání to obalit hadrem, táhnout od sebe a zlomit to o nějakou měkou hranu - třeba hrana dřevěnýho stolu.

Na stržení je ideální brousek na kosu.

Běžně se to řeže ohněm. Provázek dokola, napustit lihem, zapálit, nechat vyhořet a ponořit do vody. Hrany se zapilovávají pod vodou pilníkem. Dokonce jde pod vodou sklo stříhat nůžkama.
Samozřejmě to chce trochu vyzkoušet a vyučit se.

Já bych to řízl Dremlem s nástavcem na sklo

Nejlíp se mi líbila ta rada "ULOMIT". Pokud to není křemený sklo, tak se dá snadno vypilovat po obvodu keramickým trojhranným pilníčkem nebo jen jehlovým pilníčkem drážka, pak se drážka omotá jedním závitem opdporovýho drátu, navlhčí olejem, a drát se rozžhaví, přičemž se musí zároveň stahovat, protože se žárem roztahuje. Asi za dvacet minut trubka křupne, a oddělí se. Pokud to namoř číme do vody, tak sklo popraská. Hrany se dají snadno strhnout / případně zabrousit do roviny/ pod vodou na normálním hrubém šmirglu. Jde to překvapivě rychle. Takhle jde řezat u i vinné lahve o průměru 120 mm. Ze dna / zelená nebo černá lahev /je atraktivní popelník. Prohlubně pro odložené cigarety se dají snadno vypilovat zase pod vodou šmirglem na kolíku.

Oprava: ne za dvacet minut, ale za dvacet vteřin...

Opilovat dokola, tam kde to chceš zlomit a omotat jeden závit drátu a ten proudem rožhavit.

strejda ukazoval jak uřízne hrdlo láhve od šampusu, vzal provázek udělal smyčku a jen tahal jak rámovou pilu. kupodivu se podařilo... neručím za to, byl jsem malej

Ty tepelný efekty u toho skla jsou zajímavý, ale daleko lepší jsou třeba tečky nebo čárky po skle ostrým diamantem. To pak stačí u toho promluvit, a flaška se s bouchnutím rozsype na kousky. Stejně tak překalená kapička skla, která se hodí do půllitru s pivem, a jak se půllitrem klepne o stůl, tak od něj upadne dno a máme piva plný boty. Viděl jsem to vždycky u toho skláře z VŠCHT, který vypil čtvrt k lahve rumu který jsem mu přinesl, a dvě piva, a změnil se ve sklenářského ďábla...

dráty pod podložkou, fotočlánek připojenej na bázi trandu, trand zapíná ledku . Neni to nic složitýho.

ad oddělovák: ještě jem koukal, že samotnej Uzzors má to trafo vinutý na EE jádře, těch tu mám hromadu, a velkejch. Je to problém?

obávám se že na sériovej budeš muset použít jiné zapojení, docela dobře na menší frekvence funguje i přímozesilující vazba (vzít signál z proud. trafa - ořezat - pustit do budičů). Regulace výkonu se děje v předřazeném snižovači.

Moc nechápu jak chceš namotat na Ečko jeden závit trubky.
A k tomu fázovému závěsu. Sérový LC má napětí na primáru i sekundáru ve fázi s proudem. Na rezonančním kondenzátoru je napětí posunuté o 90st proti budícímu napětí. Toto vezmeš zaklampuješ přes odpor a přivedeš na vstup 14.

Kompletní schéma najdeš zde:
http://inductionheatertutorial.com/inductionheater/indu...

Aybac: stačí si trochu vybavit ty průběhy ne?

Ještě drobnost... Záleží na polaritě trafa. Když přehodíš vývody bude na kondu to napětí opačně. Takže ne 90 ale 270 st. Pak tedy stačí přehodit snímání na tom kondu.

No nevím, to Uzzorsovo schéma má proudový omezení rozlaďováním a další věci řešený rozladěním, na ten sériovej je to dost na prd. Použil bych jen ten PLL aby se zavěsil na napětí na LC, nic víc. Proto jsem hlavně psal o té modifikaci.

K tomule zapojení potřebuješ bezpodmínečně variak, nebo jinou regulaci vstupního napětí. Není problém upravit to původní schéma. Jen musí konstruktér jaksi vědět co dělá. Tedy které dva signály má porovnávat ten fázový detektor.
Já to používám trochu jinak. PLL řídím PWM z MCU. Jednočip mi vyhodnocuje signál z fázového detektoru, proudového trafa a potenciometru, kterým můžu měnit posun fáze. Na základě těchto vstupů, pak vyrobím PWM pro PLL. BTW: Na základě dobrých připomínek zde v diskusi jsem se rozhodl udělat vypínání při přetížení (pulzování). Vyhodím ten poťák a při detekování max proudu mimo fázovou shody to vypnu na cca 10s. Pak nastartuje další ladící cyklus.
Jenže jak to je... Není čas...

zjistíš si studený konec sekundáru (pomocí napětí pár desítek V aby se otevřely VN diody), ten uzemníš a také uzemníš každou sadu cívek (propojených pinů) v jednom bodě. Primár se motá vnější na viditelnou část jádra.

Pokud je to ze staré TV (štřídavé) tak vem ohmmeter nebo zkoušečku diod (obvodovku) a měř oproti kontaktu který leze rovnou z cívky (vn) tam kde se objeví nějaká hodnota je studený konec vinutí. Oproti němu se tahají výboje a zároveň by měl být u každého budiče (většiny) uzemněn. Zbytek vinutí je možné i shodit (zevniř) ale to je jedno. Na druhou stranu jádra se navine primár. Pokud je to IHVT (moderní TV, nebo monitor) tak se použije metoda s doutnavkou a siťovým napětím (danyk to tu má na stránce) i na IHVT by se mělo na odkrytý ferit vejít primární vinutí, nebo se dá využít už zalitý primár ...

naviň si tých 5+3 závitov, zapni to a hlavným VN káblom ľahko nájdeš ktorý koniec je - (studený)... btw je to ten kde to hádže najsilnejšiu iskru..

alebo sa dá použiť takáto "univerzálna" skúšačka.
http://boginjr.com/electronics/lv/380v-tester/

Je to IHVT a už jsem našel vývody od vn :)

Jinak mám v plánu tohle: http://www.electricalfun.com/WorkbenchFun/images/fusor_... Není to Farnsworthův-Hirschův fusor, protože tam není deuterium, ale i tak je to divácky vděčné...

Takhle nízký tlaky se měří (pokud vím) proudem mezi žhavenou a normální elektrodou při konstantním napětí.
Nižší tlak = nižší proud. Používá se to myslím až do 10^-5 Pa (myslím), ale třeba by to fungovalo už od těch 15 Pa.
Stupnice je logaritmická.

manometr se dá rozdělat a snadno opravit, je to zřejmně ještě ten bolševickej s tím zubatým převodem a ohnutou trubkou. Tu podložku bych udělal z nějakýho plastickýho teflonu 0,5 cm a dráty tam prostě propíchnul třeba jehlou , proud nepotřebujete a tak by mohly být jehly velmi tenký / např 0,3 mm/, a nebo udělat do skla provrtáním dírky 1 mm měděným drátem s karborundem průchodky, a zalít to epoxidem. Daleko lepší a bezpečnější by to ale asi bylo udělat to ve dvou odřezaných a slepených lahvích, tam jsou hrdla k dispozici, a ten spoj epoxidem uprostřed by nemusel být ani příliš vidět. Práce ze sklem v kabinetě je zajímavá, i když občas skončí po krátkém třesku všechno na zemi, a šlapeme v tom v botech. Já jsem se kdysi učil u skláře na VŠCHT. Byl to čaroděj, který gungoval naštěstí jen na pivo a rum, a za basu bráníku a půl litru tuzemáku mně naučil třeba i dělat boční dírky v tenkých skleněných trubičkách, navíjet ze skleněné trubky v plamenu několikapatrové chladiče, a podobně. talenty se uchlastávají, a nové již se nerodí. Je to škoda...

Jenom 15Pa na to nepotřebuješ ani vývěvu. Nemáš na mysli 15KPa ???? protože 5Pa uděláš i pipetovacím balónkem

Ohledně přívodu uděláš dvě díry do desky i gumy a dáš tam šrouby, izolační podložky(kroužky) , utahneš a máš hotovo

>roman-w:
Tady se nemluví o podtlaku, ale o tlaku

Byl bych dosti skeptický proti výrokům spjenými s vakuem, dírami a šrouby. O těsnosti se můžeme velmi snadno přesvědčit teslákem, jehož výboje prolezou každou i neviditelnou štěrbinkou, a nemusíme být zklamáni bušícím kompresorem, a očekáváním vakua, které se jaksi nedostavuje. V domácích podmínkách bych vždy fandil provrtanému sklu, a průchodkou, v nejhorším případě i provedenou třeba pečetním voskem, který těsní překvapivě dobře. I první hmotový spektrometr na začátku minulého století, kterým byl zjištěn první izotop chloru existuje dosud v anglickém muzeu, a je fumkční, byl těsněn právě pečetním voskem.

Bezvadnou již hotovou výbojkou kde můžeme sledovat vedení proudu v plynech nebo vakuu je zářivka bez lumiforu, nebo průhledná UV zářivka.Když jí dáme do série hodně velký odpor několika desítek megaohmů, bloudí v ní jen tenký ostrý zřetelně viditelný výboj, který se dá například velmi snadno vychylovat vně magnetem nebo elektrostatickým polem. Pokud sejmeme kulatý axiální mab gnet z magnetronu z trouby, a nasadíme ho dírou na výbojku, můžeme velmi snadno spatřit spirálu magnetického pole uvnitř, a vidět prakticky magnetronový efekt. Pokud tam vložíme cívku s několika tisíci závity, můžeme dokonce výboj magnetickým polem zhasnout, a na okraji zhasnutí indikovat mikrovlné oscilace jako v magnetronu. Pokus je zcela bezpečný, protože procházející výboj má výkon několika miliwatů. .

Ono nebude tak zle, našel jsem otevřený recipient. Protáhnu to gumovou zátkou a kdyžtak aplikuji pečetní vosk. Na zátky tu máme speciální vazelínu, mohlo by to na těch 20 Pa chodit. Do toho manometru se zkusím podívat.

Jen tak mimochodem- objevil jsem na youtube kanál jednoho šíleného kmeta, který si vyrábí doma elektronky. Má tam i věci jako rentgenku nebo digitron:
http://www.youtube.com/feed/UCp4ZTfBiTwQM6YhQcduwuHw/u

Jsem si vsiml. Jen vypada na jednom videu jako by mel problem s orientaci. :-) Ale jinak dobry videa.

Jsou i šílenější projekty. Nějaký německý důchodce renovuje starý německý radar z druhé světové války. Je na internetu obrovská dokumentace, dokonce originální svítící katodová trubice, kruhivý diagram, a dva impulzy na obvodu, jeden budoicí, a druhý odražený a přijmutý. Třeba to chce někde střelit za půl melounu jinému šílenci, jiný důvod takové mnohaleté práce nevidím...

>Mára
Ty asi nevíš že pipetovací balonek má dvě "díry" jednou nasává druhou vyfukuje....

O to nejde, jde o ten tlak!!! chtěl bych vidět pipetovací balónek, kterým uděláš tlak 15 Pa. Nebo přeloženo pro tebe - podtlak 101,3 kPa v nulový nadmořský výšce a normálním tlaku...
mimochodem podtlak 15 Pa ti dá i běžný komín

Pipetovací balonek má tři otvory (,,díry,,).

Teď jsem zkoušel čerpat elektronku komínem, ale není to ideální způsob...

.: si zabil.

No tak já už nevim

Práh omezování proudu odporem R2? Musí mít správnou hodnotu, ať FETem neteče příliš velkej proud

No jestli máš na vstupu až 25V, tak se ti šlhne FET, protože mu do gatu pouštíš 25V...

Jn, fakt, dej tam stabík pro napájení. Ikdyž 25V na Gatu taky některý FETy vydrží...

To co píše PTC + zásady návrhu měničů předpokládám znáš? (kde musí být krátké spoje, atd)

jo ten stabilizátor by to mohl vyřešit R2 mam akorát to magneto stejně nedá víc jak 20W tak výkon ani netřeba moc řešit pár zásad znam zkusim to pobastlit a chvíli s tim jezdit nanečisto a pokud se to osvědčí tak to tam dam napořád

Buď se ti to šlehlo přepětím na gate, jak už psali před tebou, nebo naopak podpětím na gate a lineárním režimem, i když to by si ten šváb měl hlídat. Třeba TL494 nehlídá, tak jsem si udělal ochranu podpětí poté, co jsem MOSFET málem upekl.

určitě to bylo to přepětí udělam budící část nápejnou ze stabilzátoru pak by to mohlo dobře fungovat

Napouštěcí, vypouštěcí, ?? (třetí)

výplach zásobníku na prášek ve víku?

tepla/studena?

zřejmě napouštění, výplach aviváže a výplach chloru.

Jako bájný technický lhář Vám mohu sdělit, že je to paní Vlhkost. To je slabota skla i různých plastů. Dá se to krátkodobě odstranit lihem nebo éterem. nejlépe však všechny vysokonapěťzové hračky běhají u horkého ústředního topení. Co se týče leydenských lahví, profesionál si udělá třeba leydenskou popelnici. Pokud máte doma umělohmotovou, dobrý je také plechoivý 200 l barel. Dospodu se dají jako izolátory tři flašky od vína. Máte li ZVS, staří k tomu přidat jednu televizní tyčkovou VN diodu, a můžete nabíjet. Trvá to značně dlouho, a nabití poznáte podle toho, že Vám znenadání výbojem prohoří boty. / Pan Tečka je jistě již zase v tranzu, i když mne už nečte.../.

Opravuji, pan Kroužek.

já tě čtu a asi tě začínám chápat mno ale je to z plastový krabičky pro krmení pro rybyčky ale možná že je to tím že jsem to lepil herkulesem a ten je ještě vlhky takže si vezmu fén a budu to sušit jak blázen

Lepidlo Herkules bych použil třeba na trochu hůře vodivé plošné spoje. Bezvadně by na tom mohla chodit CMOS logika. Na VN se používá šelak, parafin, a nebo nitrolak. Pokud bych tvořil nějaký VN kond, použil bych plastovou folii. Know-how tady má Danyk na stránce hafo.

Hele a myslíš až ten herkules bude uplně tvrdej a zaschlej bude to vodit že jsem to udělal tím ?

to už by mohlo lépe chodit tepelné lepidlo od číňanů, nablemcat, přilepit a když to nestihneš tak si pomoct tim fénem. Tu krabičku od rybiček zahoď a použij zavařovací sklenici, ta by mohla chodit lépe.

Jasně jenome je problém že ve všech zavařovcích sklenicích něco je ale něco vymyslím uvidíme jak to dopadne

Ten Herkules je dobrej třeba na vlhkoměr, ale ne na VN. Když jsem jednou opravoval třecí elektriku ve škole, tak jsem do sklenice hodil trochu parafinu, roztavil to až to teklo tavnou pistolí, na kolík navinul pásek alobalu, strčil do sklenice, a odvíjel a lepil ho zevnitř. Chce to trochu cviku. Pak se zevnitř vyvede polep taky z alobalu. Pak se totéž udělá i zvenčí. Půllitrová flaška od kompotu má kapacitu kolem 1 nf, a když se nabije na jiskru 5 cm, tak Vás ten výboj na chvíli ohluší. Kondenzátor je funkční leta, jen se na něj nesmí sahat vlhkýma prstama.

Tavnak je docela izolacne schopnej, mam v tom zality VN nasobic, kery dal max. kolem 80kV...

já jsem nabíjel flašky od okurků (vniřtní elektroda byla slaná voda) na 120kV, ale po chvíli zkapala vnější izolace a po flašce se začaly plazit jiskry ale sklo to vydrželo bez problému

A čím to nabíjíte já používám molitan a umnělohmotnoou trubku a miníjou my stoho upadnou ruce

Zkušenější třou ebonitovou tyč o liščí ohon

A kde mám takvou tyč sehnat s pravým liščím ohonem ?

Zajdi za myslivcem

A tu tyč ?

Strýček Google taky občas něco zvládne http://lmgtfy.com/?q=ebonitov%C3%A1+ty%C4%8D

Ty elektrolyty jako elektrody u těch VN to je zvěrstvo tak na chvíli. Jak je u VN vlhko, tak to má jednak velký svod, a jednak se to za chvíli prorazí. Co se týče extrémního nabíjení, tak bych doporučil nějakou MP folii s alobalem uvnitř, a třít to zvenčí dámskou silonovou punčochou. Z toho srší blesky, a pokud je člověk blbě uzemněnej, tak dostává rány jak politický v gotwaldově domečku.

ok to skusím ale to stěma politykama bila hodně dobrý

Stejně je tragikomické sledovat třeba i ve starých fyzikách, jak generace učitelů i experimentátorů "třou ebonitovou tyč liščím ocasem", ale přitom 99 procent z nich neví, co vlastně konkrétně dělá...

no přece ze sebe vola

jo no to je pravda

Lidi zjišťuju že to asi nebude jenom v tom jak to mám udělaný vyhrabal jsem z poza skřínky svých dalších 5 leydenských lahvý a k mému užasu ani jedna neudělal jiskru a hlavně že přied mněsíce jeli všechny a teď nejde žádná a hlavně že když jsem trubku nabil tak bylo cítět pole až na vzálenos 11 cm

Tak v tom případě si pořiď vhkoměr a potom asi i odvlhčovač - někde jsem slyšel, že kýbl soli bere ze vzduchu vlhkost.

Tak to radšej hydroxid sodný kg za 2-3€

Ona by ty svody nedělala ani tak samotná voda, protože ta by v tom kondu byla ideální dielektrikum, protože má ze všech látek nejvyšší dielektrickou konstantu /96/, ale jakmile se voda dostane na sklo, vyplavuje z něj vodivý kysličník křemičitý, a ten dělá svod.

Spíš vyplavuje sodné a vápenaté ionty (případně i draselné, hořečnaté...)
Ty jednotky křemičitanu by měli být vázaný "v mřížce" respektive by se tak snadno neměli uvolňovat - neříkám, že se neuvolňují...
řek bych, že by bylo dobrý vyzkoušet sklo, který je proti vyplavování iontů stavěný - chemické sklo - Simax.

Zkuste Simax, a deionizovanou vodu, a píchněte do toho pH elektrodu. Do čtrnácti dní se to začne hejbat. Začne CO2 difundovat do vody, a je to v háji. Na ty leydenský lahve je nejlepší buď parafin, a nebo stařičké a dnes již prakticky nedostupné kolodium / nitrocelulosa v éteru/.

Najlepšia lajdenská flaša je zavaraninový pohár so šťavou kyslých oguriek, ktorého jedinečné vlastnosti desať tetrafaradov kapacity na jeden femtometer kubický objemu spoľahlivo predčí všetky tie ultraklapacintátory..

Pokud jste přesvědčen, že zasloužíte z elektrostatiky jedníčku, zkuste realizovat prastarý Edisonův frk z Menlo-parku, který prováděl jako proslulý sadista zaměstnancům, a to nabít kovové umyvadlo elektrickým nábojem. Je to snadné, a jde to i s jinými předměty, třeba čajovou konvicí. Dělal jsem to často v práci, a kolegové se pak báli na něco šáhnout. Stačí na to třeba selenový válec s laserové tiskárny a dámská silonka.....

Pokud zasloužíte dvojku, uděláte to snadněji a bez znalostí trafem na světelnou kouli, na výstupu kterého bude tyčková VN dioda ze staré televize.

Ty RC generátory jsou ty velké lampové nebo takové relativně malé "školní" ?
O ty menší bych měl možná i předběžný zájem, ale napřed nějaké parametry nebo spíš typové označení přístroje.
Jinak ty nově věci kouknout do GMka a GESu.

Já to všechno nafotím, zatím to je uložené v krabicích, ale nechci nic vyhazovat dokud nebudu mít vybranou náhradu.

No upřímně řečeno GM či GES nejsou zrovna lidové ceny. Sám vím, že už když se ve školství peníze najdou, je třeba je využít co nejefektivněji. Určitě bych kouknul na jiné menší šopy, co importují přímo z číny stejně jako GES či GM. Ceny mají menší a zákonné povinnosti splňují také. Joko oscik bych za ty peníze pouvažoval třeba o UT81B. Generátor funkcí je oblíbená stavebnice. Jde jen o to co nejefektivněji využit ty peníze.

Já bych to koupil od Helago. Pak špekulujte, jestli ceny v GM/GES jsou lidové nebo ne

No to je mazec! A o to právě jde. Každý kdo kdy dělal v nějaké rozpočtovce ví, že peníze se utrácí dvěma způsoby. Ten první je tzv. fullservice neboli "z cizího krev neteče". Ten druhý používají lidé, kteří chtějí opravdu něco udělat a nejsou ochotni ze sebe nechat dělat dojnou krávu i když peníze tečou z "eráru".

Osciloskop bych zkusil naky Rigol nebo Owon, kolem 8000 muze byt celkem uchazejici digital do 50MHz, 2-kanal...
Pokud to nemusi byt nove, tak co treba odsud http://www.sogra.net/

Ad Helago: Fór je v tom, že když člověk nenakupuje pomůcky v ČR, ale venku, tak i s celním řízením a DPH ušetří minimálně půlku peněz a kvalita je nestrovnatelná...

Když si vzpomínám, co jsme kdysi dovedli jako studenti v laboratořích, i když jsem zažil tehdy jen třeba elektronkové osciloskopy v železném plechu / bomben fest, idioten sicher /, a přesto jsem je zničili, hrozím se představy trvanlivosti třeba multimetru Fluke nebo nějakého moderního polovodičového osciloskopu ve školní laboratoři. Tak leda okolo toho vždycky natáhnout dvě kluba žiletkového drátu, a po zájemcích o měření střílet taserem. Ony ty selenové Piko zdroje mají přece jenom něco do sebe, čehož důkaz bych bral už jenom to, že tam tak dlouho vydržely funkční.

Co se zdrojů týče, chtěl bych je nahradit nějakými malými kocoury 30V/3A s omezením proudu, to jediné mi na těch PIKO zdrojích chybí. Samozřejmě, že k osciloskopu asi nebude smět úplně každý, ale hrozně mě štve současný stav, kdy nefunguje časová základna a pokud chci vidět průběh, musím rychle přejíždět očima tam a zpátky a dělat si časový rozklad ).

Já bych se těch 30V 3A docela v laboratoři kde jsou studenti bál, protože už i blbá ých maximálních 24V dovede udělat třeba při olíznuté í docela pěknej puchajř na jazyku, a 3A rozžhaví dráty, takže můžou něco podpálit, a nebo s s tím spálit prsty. Co se týče kupování zdrojů, za to chtějí balíky. Kdysi tu Jan16 inzerovall nějaklé vybastlené docela zdařilé a jednoduché zdroje s pár běžnýma součástkama. Protože se mi zapojení mírně nezdálo svou jednoduchostí a uváděnými parametry, zkusil jsem to, a ono to souhlasilo. Bylo to i s omezením proudu. Jinak s tím očním osciloskopem to chce nervy, ale říká se, že co Vás nezničí, to Vás posílí...

Obdivuji váš oční osciloskop. Vyzkoušel jsem to po delší chvíli ve tmě s vytočeným jasem a vypnutou ČZ a měl jsem paměťovej

Jj, pokud se studenti dostanou k silnejsimu zdroji a budou se v hodine nudit, tak budou delat vselijake vylomeniny :)
http://rayer.g6.cz/1tmp/perko.avi
tady dady ja nic, ja muzikant :)

My na vejšce dělali měření účinnosti motoru a na tom zapojenýho alternátoru (kterej dával síťový napětí). Všechno pospojovaný vyčochtanejma banánkama... Ale oblouky byly hezký

No a nebylo by nejlevnější současný osciloskop prostě opravit? Když mu v podstatě skoro nic není

Nevím, jaké máte konkrétní finanční možnosti, ale v rozumné cenové hladině bych za sebe z mnohaleté zkušenosti doporučoval zdroje Manson a osciloskopy dnes určitě Rigol.
Levný generátor bude problém, snad jedině nějaké stavebnice těch DDS, jinak to bude všechno hodně nad 10 tisíc.

My měli na vejšce takový multifunkční desky s nepájivým kontaktním polem a spoustuou vstupů/výstupů. Připojilo se to přes USB k notebooku, a fungovalo to jako generátor, osciloskop, byly tam různý vstupy a výstupy, ten program v PC měl i nějaký automatický měření charakteristik (diody, odporu)... Moc pěkný. Ale vůbec nevím, jak se to jmenovalo. A určitě to nechodilo do MHz, ale na takový to zkoušení to bylo pěkný.

odpor, voltmeter, stopky.

Na velký kondy se osvědčilo, nabít měřený na nějaké známé napětí, a vybít ho do kondenzátoru známé velikosti. Pak se na tom změří DMM s velkým vstupním odporem napětí, a první kapacita vypočítá. Pokud jsou kondy stejné, je napětí poloviční. Pozor na paralelní svod, někdy je jen několik kilo..

Mno, pokud ten kond ma dostatecne male tg(delta), tak v radu 0.05 a min, tak klidne VA metodou a bude to docela presne. Ale to samo neni na elyty, leda s DC predpetim.

čitač impulzov zo zdroja s určitou frekvenciou, ktorý je zapnutý po dobu pokým napätie kondenzátora, ktorý sa nabíja zo zdroja konštantného prúdu napr. LM317, nedosiahne referenčné napätie, ktoré si zvolíš sám alebo použiješ TL431 (2,5V)... jo.. ale ty si povedal jednoduchý spôsob... hm.. predsa len tie stopky nie sú zlý nápad...

Fluke 117 a prepnúť na rozsah 1n-10000M, jednoduchšie to už nejde.

mě napadlo jedině tohle - http://belza.cz/measure/cmet.htm

to měření stř. proudem jde i na elyty, oni sežereou tak do 3 V záporného napětí, takže použít třeba 1 V~.

Já jsem dělal měření C s picem. Kond byl nabíjenej přes 100k odpor a pic měřil čas nabíjení do 67% napětí. Měřilo to přesně od 100pF do 10mF, kdybys změnil odpor tak to bude měřit jiný kapacity úplně v pohodě.

Ne, pri jakym napeti meris? Multimetrem tam musi byt nekonecno a pro bezpecnost bych to omeril nakym jinym VN zdrojem, 2kV to musi mezi primarem a kostrou s prehledem vydrzet.

Měřím to samozřejmě megmetem s maximálním měřícím napětím 1kV.

ked na to kliknem vyhodi to yahoo!

Asi se to nějak brání přímému linku na obrázek.
http://elm-chan.org/works/lcam/report.html
úplně dole, Circuit Diagrams:

Mě by zas zajímalo, co ja to za pěkný drátek, kterým jsou dělaný propojky na tom univerzálu.

Prý je to PUR izolace:
http://elm-chan.org/docs/wire/wiring_e.html
Ale osobně tomu moc nevěřím a používám PVDF a PTFE.

nejspíš to je ExpressPCB

http://www.expresspcb.com/ExpressPCBHtm/Download.htm

viz obrázek: http://www.expresspcb.com/GSoftware/SShotExpressSCH_3.gif

To jsem si původně myslel taky, ale asi je to něco jiného. Protože všechny pasivy mají trochu jiné značky a taky v expressPCB nejsou ty hranaté "tečky" ve schématech.

Když se člověk dívá na ty drátový spoje v tý experimentální kameře, tak se musí mimoděk zamyslet nad užitečností a tedy i smyslem a cenou času věnovaného tomu projektu. Pokud bych takového člověka zaměstnával, a zjistil čím se baví, tak bych byl na rozpacích, zda ho pochválit, a nebo okamžitě vyhodit. Zdá se mi, že dnešní doba je jen doba absurdních fantasmagorií.Je to takové podivné technické náboženství bez smyslu. Ale lze se setkat s lidmi, kteří se dokonce chlubí tím, že jejich práce nemá praktický smysl. ..

Pokud chcete udělat radost, tak jsem zbastlil taky něco podobného s 10 000pixelovým barevným snímačem Ještě to ale nemá mechaniku, takže to bude "fotit" až budu mít v provozu CNCčko
http://2i.cz/5eb0f2d80b
http://2i.cz/29c785af7c

Dobře, pokud to bude řídit CNC, tak to má praktický význam. Taky ten vzorek co píšete má protažený dít rama poměrně silný dráty s izolací, ale když jsem tam viděl ty stonožičkový placky a v každý díře čtyři smaltovaný dráty, tak jsem se zpotil na zádech. Já jsem kdysi něco podobnýho taky drátoval, tak vím, kolik jsem s tím zabil času, a byl to jen čtyařkanálový převodník s pamětí. Dosud to samozřejmě měří.

Též mám obavy na to používat smaltované dráty, ale kupodivu tomu šílenému Japoncovi všechno funguje.. Jinak nepřesně jsem se vyjádřil- není to pro řízení CNC, bude to prostě hračka (gigapixelový skenující foťák). Na CNCčku budu pro tu věc udělat pouzdro, ale CNC mám tak nějak dlouhodobě rozbastlené a nemám ještě hotové vřeteno..

Co se týče pouzdra, přesně takle chci upravit vrak flexarety. Dovnitř krokáč s lineárním převodem, snímač a nějakou logiku a paměť, a ještě k tomu sehnat nějaké objektivy, mám totiž jen tu hliníkovou krabičku.

Kde takový snímač seženu? Klidně monochrom, ale s datasheetem.

Kuchni nějaký scanner z aukra za pár korun Kdybys chtěl vyloženě monochrom tak jsem to viděl občas prodávat na ebay, byly to nějaké toshiby v keramických pouzdrech. Ceny kolem 10 $. Můj snímač je NEC uPD8891. Ta věc má dvojici RGB řádků s různým rozlišením. Ten s nižším má několikrát větší plochu buněk, tak by mohlo být celkem zajímavé je používat oba a docílit tak většího dynamického rozsahu.

Stejně nechápu proč to je ve třídě E. Už to tu někdo poznamenal. Ten produkt by měl být skutečně A. Vždyť je to tepelná koule.

Ono možná se ta stupnice dá aplikovat i na úspornost vytápění. .

Tak sem o těch žárovkách napsal i článek:
http://danyk.cz/zakaz_zarovek.html

Choze: ale tohle je určené na svíceni
danyk: pěkný no, zajímalo by mě s čím ještě přijdou

No pěknej článek, to fakt, aby se člověk divil, co přijde zítra. Nedávno jsem byl v Anglii a tam je to myslím ještě přísnější. Buď angličani používali kompakty zářivky, nebo jakési světla stavěná rovnou na zatočenou zářivkovou trubici do C, nebo používali normální halogenky, s ještě jednou baňkou (vypadaly jako žárovky), ale klasickou žárovku to aby tam člověk hledal věčnost ...

Kovasin: Takový žárovky http://i2.eva.cz/eva/400/4/7/7/47765.jpg se dají sehnat i tady. Stojí asi 4 pětky, žeře (údajně) 75W a svítí (údajně) jako 100W.

Podle mě je všechno tohle blbnutí kolem žárovek uplně zbytečný. V zářivkách je zase rtuť a elektronika. Takže to co neprosvítěj, to se spotřebuje jejich výrobou a o ekologii se taky nedá mluvit. Je to akorát lobby v zářivkovým průmyslu.

Jo no jo. Tohle je průmyslová žárovka a ne tepelná koule... Dneska už se tomu říká "speciální průmyslový světelný zdroj" a je to určeno k soustruhu, kvůli stroboefektu.

>danyk
Na konci clanku mas chybku:
"Na rozdíl od tepelné koule zákazník neriskuje, že životnost bude zvýšena na úkor světelného toku."
predpokladam, zes myslel snizena na ukor svetelneho toku...

Já bych řek, že je to správně - tepelná koule může být podžhavená a tak vydrží dýl, ale bude svítit míň.

V tom mým, ani ve většině jiných flybacků účinnost nehledej. Je to spíš jednoduchý...

Pokud ti jde o účinnost. http://uzzors2k.4hv.org/projectfiles/flybacktransformer... Je to dost dobrej dvojčinnej budič, jen tam nemůžeš použít KD607,ale FETy odpovídajícího výkonu.

takže u jednotranzistorových je to jedno :)

Pokud chce vysokonapjeťový vědychtivý konstruktér dostat prdu, až mu budou odstávat uši, doporučuji minimálně tři až pět KU-607 paralelně, a minimálně osmiampérhodinový akumulátor.

To bych nejprve musel mít KU-607 a osmiampérhodinový akumulátor.

Pokud není k dosposici vhodný hardváre, stačí vložit dva hřebíky do zásuvky. Samozřejmně jeden po druhém. Pamatuji na perfekcionisticky založeného asistenta v bílém plášti, který vždycky zkoušel adepty laboratorních prací z bezpečnostoních předpisů, a svoji zlomyslnou spolužačku, která to realizovala, jak uviděl zásuvku s hřebíky, vyděsil se, sklonil a chtěl je vyndat. Bohužel současně, což jest očekávaný reflex většiny akademicky vzdělaných teoretiků. Když je uchopil, zasvítil očima, a kousl se do jazyku. Pak dal polovině adeptů nedostatečnou, a celý den si nervozně přihlazoval i při jiných hodinách za potutelného smíchu posluchačů své uši k lebce.

Tak stímhle běž do p prd*le já se tu bavím o flyback budiči a tymy tu jsem dáváš takovýhle nápady hochu nevím jestli si normální

Vědomil -> pana tečku neurážejte prosím !!

Každý má svůj názor a pokud má člověk nadhled, tak si odpovědi "roztřídí". Přece jen říkat komu co si má myslet, to jsme na úrovni EU Pan Vědomil jistě časem pochopí styl a smysl příspěvků pana "tečky".

Mno urážet nikoho nechcu to samozdřejmně né ale už jsem vyděl a slyšel hodně ale tohle jsem ještě nezažil

Já budil 2 flybacky pushpullem s KUY12+BD139 v darl. zpojení a TL494.
Není to tak výkonné, jak ZVS, ale dá se to postavit z obsahu několika popelnic (1x PC zdroj, 2x stejná tesla TV) a po zprovoznění se tam dají přidat i ochrany.

tak to už bude stejně fungovat samokmitací push pull s těma bipolárama, a aj zvs se dá udělat s bipolárama, akorát zvětšit zapojení budiče CCFL.

Vědomil si zvykneš on mistr "tečka" píše samé h***** co s tématem nesouvisí člověk co není schopnej napsat normánlí nick škoda mluvit.....

Kolega Vědomil to asi potřebuje vysvětlit víc jasně. "." je starší pán a má zvrácený smysl pro humor. My máme (většinou) také zvrácený smysl pro humor, a proto nejen, že nám OT příspěvky pana "." nevadí, ale rádi si je přečteme. Benefitem je většinou pobavení nebo nějaký nápad jak kreativně řešit daný technický problém.
Ergo, pokud s tím máš nějaký problém, táhni do prdele Ty sám.

A k tomu měniči:
Jak již psali přede mnou, ty jednočinné budiče mají nic moc účinnost. Pokud potřebuješ vyšší účinnost, použij nějaký dvojčinný. Nejjednodušší realizace je kuchnout ATX zdroj a na sekundár některého vinutí připojit přímo primár Tvého VN trafa. Bude to chtít pouze upravit napěťovou zpětnou vazbu.

Vědymil chce zřejmně zažít elektrické tango, kdy tanečník bez partnerky bzučí, cení zuby, svítí očima, a nemůže se pustit drátů. Načež někdo vypne stykače, a tanečník přestane bzučet, upadne bezvládně na zem. Těm uším odstávajícím od lebky nikdo nevěří, pokud si je pak, aby se mu ostantní nesmáli, nemusí tajně přižehlovat k hlavě horkou žehličkou...

Vědomil, nwm koľko máš rokov ani čo si v živote dokázal ale pán Šedý - "." si toho prežil a urobil neporovnateľne viac ako ty aj keď niekedy píše príspevky, ktoré na prvý pohľad nesúvisia s témou ale pobavia. A táto diskusia môže zaňho ďakovať

Zaujímavé, aký kult tu okolo neho časom vznikol.
A kríže sa budú páliť, tiež?

keď bude treba...

Nedostal taky Patolog od svého ZVS ránu ?

Díky všem za vysvětlení a rady jo a pane tečka nerad bych se sváma dostaval opět do sporu

ZVS to je jako prodejné ženštiny. Učitel Národů Jan Ámos Komenský tvrdil o prodejných ženštinách, že je lépe zatřepati dvakrát za týden plodníkem svým, než navštěvovati ženštiny prodejné. I když nejsen učitelem Národů, tvrdím, že je lépe, spojiti si dvě ploché baterie a diviti se jak divě svítí třívoltová žárovka, než nechat se křísit v nemocnici půl hodiny defibrilátorem...

http://mafro.rajce.idnes.cz/nastenka#PLODNk.jpg
Omlouvám se, že jsem výrok našeho učitele národů jako obvykle zprznil. Vědomile, viděl jste někdy defibrilaci srdeční komory ? Když jsem ležel po operaci zlomeného kotníku na trubkáči na chodbě, tak tam zrovna nějakej snad kazachstánec v bílém plášti někoho vedle křísil. V Rusku se to dělá systémem "vyděržaj pioněr", a za mrtvého se bere až když doutná kůže, a kříšený neuteče. Když se začal kříšený prát s lékařem, tak mne odvezli, takže jsem finále neviděl. Za dvě hodiny mne ten kazachstánec navštívil v pokoji, a když ke mně začal natahovat takový ty opálený ruce, že člověk nedovede posoudit, zdali je to pigmentace nebo špína, schoval jsem sádru pod peřinu strachy, a podepsal reverz. .

Defibrilaci jsme vyděl ale když se člověk nechova s vysokým napětím jak blbl tak byse nemnělo nic stát né

Vaše výroky by se daly bez korekce přepisovat přímo do učebnic bezpečnostních předpisů. Kdysi mne na vojně čtvrt roku deprimoval u radaru jistý pilný vševědoucí blb s hvězdičkou ve zlaté ohrádce. Vysoké napětí to je ještě blbost, ale on totéž tvrdil i o mikrovlnách. Jednou nám ukazoval, jaký jsme idioti, a naladil všechno přesně podle ruských předpisů. Následně upadlo z vejšky jedna a půl metru mosaznýho vlnovodu na anténě a hořící kuličky mu propálily čepici. Jindy ukázal, že ten konektor je špinavej jak prase. Všichni stáli v haptáku, a já položil wervolfáckou otázku: Kde? Dotkl se místa, a prohořely mu boty. Pak už se mně jenom bál, a nemusel jsem ho ani zdravit jako všichni ostatní. Pokud člověk dostatečně pevně věří, že se u vysokého napětí nechová jakop blbec, bude jako první zasažen elektrickým proudem...

Mno já jsem teda ještě vžyvotě nedostal šlahu od vysokého napětí snad jen jednou a to bylo od leydenský láhve když jsem se omilem dotkl vrchního obalu a přitom i šroubu který byl spojen s vnitřek láhve :)

uz to ani necitam, ale ako je mozne dostat od ZVS ranu? raz mi spadol vystupny kabel rovno na ruku a trvalo asi 2s nez som si to vsimol.

Mnojo to se muže stát

Nebylo to ZVS vypnuté? Moje miniaturní jednotranzistorové napájené 12V 0,6A , když se dotknu kabelu, tak mi asi 5 mm okolo hoří kůže, a smrdí to jak v krematoriu. Jediné praktické použití pro tento přístroj jsem našel až po čase, když jsem zjistil, že na to rádi z mně nepochopitelných důvodů sedají komáři, a okamžitě padají dolů s ožehlými křidélky. Frekvence je asi 22 kHz, a na plechu to zapálí zmačkané Rudé právo.

nie bolo zapnute, a davalo asi 600W v obluku,s ruskym 8kV trafom, 2s trvalo nez som si vsimol ze mi to hori na ruke, striedave VF ziadnu bolest nesposobi.

Teda z těch 600W mně rozbolela hlava...

Jestli se jedná o osciloskop BM566 apod., tak někde na netu jsem zahlíhl náhradní zapojení s nějakým švábem, který ale asi nebude moc jednoduché sehnat... teď to ale nemůžu najít...

Obávám se, že mladý konstruktér tesláckého osciloskopu BM566 dovedl myslet na stará kolena, nakradl si tehdy ve skladu pytel tunelovek, pak to použil v tom osciloskopu, a teď nějaký starý pán s bílými vlasy na burze v Holicích / On/, prodává ty tunelovky za 350 korun kus. Pokud byste někdo tu tunelovku zapajovali, stačí blbě bliknout pistolovou páječkou, a je po ní...

Tak tunelovka jde údajně nahradit led diodou, ale nespoléhal bych na to

Nejde, protože ta prasárna má oblast záporného diferenčního odporu, čehož se tady využívá v tom oscilátoru. Nahradit by to šlo jedině nějakým víc normálním oscilátorem

nwm či to pomôže ale tu je 2-tranzistorové zapojenie, ktoré "nahrádza" tunelovú diódu.. http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/zap_odp.htm

alebo si ju vyrob... http://www.sparkbangbuzz.com/els/ntype-nr-el.htm

Ten jev negativního odporu u pyritu se dá využít například u krystalky, která přijímá CW signály jako BFO. Testoval jsem to s několika sloučeninami, je fascinující jak krystalka "bez aktivních prvků" jen s detektorem a jedním monočlánkem nejen pří ijímá CW, ale i vysílá, při dobré anténě až kilometr daleko to co se mluví do sluchátek.

Osmibit: Pokud si zapojíte LED diodu na charakterograf, a použijete s dostatečně velké napětí, zjistíte, že má záporný odpor stejně jako jakýkoli moderní tranzistor. Pokud budete mít difusní transistor, naleznete mezi třema vývodama minimálně dvě oblasti záporného odporu. Bohužel je to jen charakteristika S, a ne dynatronová N jako u esakiho diody.

tak toto treba vyskúšať..

Dr.house42>
Ano, přesně na tento článek od ok1ike jsem si vzpoměl , byly doby, kdy jsem ten web navštěvoval dost často, ale teď už dlouho ne. Autor by ale mohl trochu vylepšit vzhled

No vy jste skvělí! Tolik odpovědí jsem ani nečekal. Zapojení od ok1ike se mi líbí, někdy musím vyzkoušet, ale do oscilu to nebude. Na dost podobném principu jsem stavěl ty moje obvody, několik variant se 2 až 4 tranzistory, ale pořád se to chovalo stejně - sedlo bylo kousek za vrcholem. Nakonec jsem dospěl k určitému výsledku, ale je to dost kritické na nastavení, a asi to bude i chodit s teplotou. Ještě mám jeden nápad, ale zatím jen na papíře. Ale když vím, že řeším něco, čeho jinde neleží mraky, tak mě to bude víc bavit. Takže ď!

Ještě bych chtěl na závěr popsat jednu absurdní metodu, jak indikovat záporný odpor typu S / diaky a pod/. Stačí k tomu velký odpor / 50M/, a do série připojený piezoměnič. Vše připojíme ke zdroji nějakého vyššího napětí / třeba 300V, a od pieza vyvedeme měřicí šňůry. Pokud se hroty dotkneme nějakého místa, kde je záporný odpor, uslyšíme různě rychlé a různě hlasité impulzy případně i tón. Záporný odpor je nutno hledat v obou polaritách. Pokud se věnujeme rozsáhlejšímu měření, a na hroty příliš netalčíme, bude kmitat například skoro každů zoxidovaný plech, zejména měděný, hliníkový nebo zinkový. Pokud přitlačíme trochu víc, bezvadně kmitá například i eloxovaný dural.

http://www.spyroteknik.com/ftp/monolith.jpg monolitom urcite.

Jo, skvělý, hned zítra se pustím do stavby

pokud má konektor, tak anténu a redukci, pokud ne, tak jsem na angl. internetu zahlédnul článek, kde byly jakési malé BTS jako opakovač, ale to se v čechách asi nedělá. Bylo to na HaD, hackovali to.

RBMK: říká se tomu "femtobuňka" a u nás to má zatím asi jenom vodafone, má to ale problém, protože to potřebuje připojení k internetu - takže kremikovi to je asi k ničemu
http://www.vodafone.cz/verejny-sektor/telefony-a-zarize...
http://www.femtobunka.cz/

Nakonec se ukáže, že ve femtobuňce je SKYPE a komunikuje to s mobily pomocí wifi...

Jednu anténu (směrovku, min. 15 prvků) směrem k BTS, kus koaxu a druhou anténu, sektorovou nebo všesměrovou někde v bytě, nebo kdekoli, kde ten signál potřebuješ. Jen ten koax nesmí mít větší útlum jak ta yagi Já tomu pracovně říkám "pasivní opakovač".

Vida, konektor to má, ani jsem na něho nepomyslel. To by mohlo zabrat.
Pasivní opakovač též nevypadá špatně, ale ty BTS jsou tuším 3 a mobil se mezi nimi přepíná, to bych musel mít 3 antény nebo rotátor.. Navíc - nerušily by se ty signály vzájemně, původní a přivedený? Funguje to takhle někde?

Tak tu anténu nasměruješ jen na jednu BTS.
http://aukro.cz/antena-i3277669358.html takovou, nebo radši s více prvky.

Používalo se to tuším u zenerek nad 6,3V. Zenerky přímo na 6,3V kompenzaci nepotřebovaly a u zenerek pod 6,3V je teplotní závislost opačná. Zapoj to, vezmi multimetr, fén, teploměr, a měř. Integrované ref. zdroje budou samozřejmě řádově lepší.

myslím že ta hranice je spíš 5,0 - 5,5. Kup 5V1 zenerku.

TL 431 ?

jj, je to jak rika aybac.

No já se nechci hádat, ale třeba v MAA723 jsou dvě zenerky, a obě na 6,2V. Proč asi?

Tož když jsou ty kondy tak nafouklý, tak ani nemá cenu se zdržovat měřením ESR...

Hej, presne tento plošák som vymieňal v TV tuším Orava LCD teď neviem aká typová značka.

Tohle je HYUNDAI

dneska je to všechno stejný

Opravoval jsem nedávno monitor a byly tam nafouklé nichicony taky... jinak se mi zná na té fotce, že tam dole je ještě jeden nafouklý elyt (tak průměr 8-10mm) (vedle toho pulzního trafíčka)

Pokud elyt nevyboulí plast krytu přístroje, tak se o něm nemá říkat, že je vyboulený. Ideální je se do nové elektroniky podívat hned po nákupu, a jakmile některé elyty hřen jí, vyhodit je preventivně, a dát tam na nějaké vyšší napětí. Tím se eliminují některá kurvítka, a za chvíli začnou fungovat kurvítka další...

Hehe, ja sem ted vyndal DVD rekorderu malej elyt co mel ESR 4,2k a kapacitu 200x mensi ale nafouklej nebyl. I ostatni elyty ve zdroji mely snizeno ukapacitu ale zadny z nich nebyl nafoukly, takze nespolehat na to a merit!
Jenze stejne mi to bylo k prdu, DVD se ted uz zapne, jenze furt jen blika na displeji "loading" a nereaguje (tlacitka/dalka nic)...
http://rayer.g6.cz/elektro/psu4pc.htm#JVC-DVDR

>A/B
elyty na vyssi napeti maji vyssi ESR nez stejny typ na nizsi napeti, takze pak bude hrat jeste vic :)

Já jsem to měnil v různých zařízeních hromadně již více než desetkrát, většinou nejprve ty z 6V na 15V, a vždy to přestalo hřát, a ještě ani po letech nebyla reklamace. Testoval jsem také vliv pájecí teploty na ESR, a mohu říci, že mne šokovalo třeba vzrůst ESR při připájení a odpájení elytu jen ohřátím páječkou když to má nohu zapojenou na nějakou masivnější zem PLS.

Tak ono to chce posoudit vice faktoru, pokud byly puvodni kondy napetove poddimenzovane a objevovaly se tam nejake spicky na hranici, tak je jiste vhodny dat na vyssi napeti. A kdyz se tam da kvalitni, tak muze mit klidne lepsi ESR nez ten puvodni. CHtel sem jen upozornit, ze porovname-li v katalogu kondiky ze stejny rady, tak ty na vyssi napeti maji vzdy i vyssi ESR...

To jádro se sytí. Má AL někde kolem 93. Pokud máš to vinutí 2x8z paralelně, tak ta tlumivka má cca 6uH, pokud sériově tak 24uH. To je strašně málo. Pokud to nechceš převíjet, tak zapoj ty vinutí do série a zvyš frekvenci alespoň 4x.
Kompenzační článek přidej i na ten druhý EA. Bude to fungovat dobře.

zvýšení frekvence nepomůže, železoprach bude vypíkat hysterézníma a vířivýma ztrátama, jedině přidat závity

Zvýšení f pomůže vždycky. Pouze se nesmí překročit hranice materiálu. Hmota 26 je vhodná až do 100kHz.

Samozřejmě to nemusí stačit a bude to hřát i tak. Počítat tlumivku se mi nechce.

Tak jsem trochu pokročil - proudová regulace už nepíská a reguluje celkem přesně. Dík.
Dal jsem stejné součástky mezi FB a - vstup druhého EA. Frekvenci jsem zvýšil na 100 kHz. A teď k jádru:
Dal jsem tam větší jádro z jiného PC zdroje, zelené 28x12x0.8mm, a všechny silné vinutí jsem dal do série - 60z drát průměru >=1mm. A stejně to topí, ale už ne tolik, ruka se na tom ale stejně udržet nedá. Měnič už běží v nepřerušovaném režimu. Mám vyzkoušet ještě větší jádro nebo je chyba jinde?

Čím to napájíš? Jednou někdo stavěl můj podobný měnič http://choze.aspone.cz/dcup12.aspx a tvrdil, že mu tlumivka hřeje. Napájel to PC zdrojem. Po přepojení na baterku to nehřálo. Nicméně k tomu jádru: Já používám T106-26 to je to velké žluté. Zelené netuším jaké má parametry. Asi ho budeš muset přeměřit pokud ho nenajdeš třeba tady: http://www.micrometals.com/pcparts/torcore4.html

Taky by nebylo od věci se kouknout na tvar pulzů.

Ještě pro zajímavost jsem vypočetl účinnost:
12,2V 5,9A 72W tam, 33V 1,6A 52,8W ven do odporu, to dělá cca 73,5%. nic moc
Tohle mi vypočítalo 5,39A průměrný proud, tak lepší už to asi nebude...
http://schmidt-walter.eit.h-da.de/smps_e/aww_smps_e.html

Když budu chtít přidat podpěťovou ochranu kvůli baterce a mosfetu, tak stačí LM324 přes diodu na FB porovnávajíci 1/2 REF a 1/x Uvstup?

http://postimg.org/gallery/6e674ons/ Posílám oscilogramy - první je provoz naprázdno, druhý při 33V 1,6A na výstupu.

Tu účinnost musíš dostat normálně na aspoň 85%. Já to honil přes 90 bez toho snímání proudu, bo ten úbytek na odporu snižuje účinnost v tom mém zapojení.
Podpěťovku bych řešil tím LM324 na pinu č. 4. 3.5V na DTC to vypne.

a já sem měl 90% se samokmitem :-D http://hv-labs.xf.cz/files/asdasdasd.png

já jsem udělal světlo z 50W LEDky tak, že jsem našel na smeťáku funkční spínanej zdroj 15V 1,8A, při 15V si LEDka bere 1A, až se nahřeje tak si začne brát 1,1A. Celý to má odběr ze sítě 21W dle Wattmetru pučenýho od souseda. Takže účinnost nic moc ale svítí to
aybac -> A tos měl účinost 90% na první zapnutí nebos chvilku ladil? A cívku tam máš znázorněnou jako vzduchovou ale počítám, že to bude namotaný na nějakým feritovým prstenci z ATX nebo něco takového, čili má to jádro, nebo je to fakt vzduchová cívka?

jo a ten typ FETu je kritcký? Tenhle určitě nemám, spíž mám hromadu FETů z ATX

loučák: no trochu se to ladilo... cívka je na feritu s mezerou, protože míň topil, než železoprach. Ten obvod totiž funguje tak, že jede na hranici přerušovaních/nepřerušovaných proudů a to by železoprach nevydržel. FET se tam dá podle výkonu no... todle dávalo 48V 2A, a ten fet byl předimenzovaný, ale zase skoro vůbec netopil. Jinak jakési omezení proudu tam je taky, ale dobře funguje jen pokud se výstup drží tak nad 50% jmen. napětí a nastavuje se těma odporama v sourcu.

BTW ve vaně jsem přišel na to že na hranici přer. proudu jet nemusí. Prostě se dá menší ten 3n3 kond,

Tak už jsem asi zjistil, proč to tak topí. při větším proudu, než 250mA na výstupu se tam objeví parazitní kmity.
http://postimg.org/gallery/8yom8qzk/ Obrázky jsou obráceně.
Ty se "100khz" ukazují samotné spínání, ty ostatní jsou při 1ms/dílek a ukazují ty parazitní kmity. Zatim jsem nepřišel na to, co by je mohlo způsobovat, nepomáhají žádné úpravy zpětné vazby. napájení je z baterie 12V 7Ah. Co by ty zákmity mohlo způsobovat?

Zaklapovací dvoudílný ferit třeba ze starého VGA, a přemisťovat po zapojení. První bych to šoupnul na vodič kolektoru.

místo té diody SB130 tam dej odpor 10 ohm a k napájení TLka paralellě 100 nF keramiku.

To bude buzením fetu.

Ani jsem si nevšiml, že tam není blokovací kond v napájení. To je taková samozřejmost, že se na to ani nedívám... Ten odpor by taky nebyl od věci. Udělá to dolní propust a odfiltruje rušení ze spínání v napájení, i když TL494 na to moc náchylná není. Ale určitě těch 100n tam být musí!

Tak už začal chodit hezky bez nestabilit.
- blokováky jsou samozřejmostí, měl jsem je tam už od začátku.
- přidal jsem 10ohm do napájení
- dělič pro snímání npětí jsem dal jinam - blíž k TL494
- vrátil jsem tam žlutobílou cívku, použil jsem 30z vinutí a odmotal jsem ty ostatní.
Nevim, co z toho pomohlo, nebo jestli jsem nepropájel nějaký studeňák, ale teď to jede v celém rozsahu stabilně. Děkuji za nápady. Další měnič už navrhnu zase o trochu lépe.
http://postimg.org/gallery/cmpjf9sw/
Zde je pohled na ten pekelný stroj, schéma podle skutečnosti (chbí mi zener 16V na gate) a průběh na cívce při 100mA na výstupu do LED a při 1,55A. Regulace už nijak extrabrutálně nekmitá, jen trochu mění šířku pulsu.
9.9V (test min napětí, sraženo 2x D) při 5,73A tam, 30,7V 1,55A do LED, to je 56,7 a 47,6W a hezkých 0.84% Účinnost ničí topící bočník 1.28W, větrák 1,2W a trochu ta cívka, ale je jen vlažná. Rozsah regulace 100mA až 1,55A s možností bliknutí 100% výkonem rozepnutím tlačítka.
Asi bych to měl dát na web

Ještě se chci zeptat "." na ten ferit, jak se s tím dělá a co tam mám vidět? Mám ho mít uzavřený nebo jen jeho polovinu? A kolik závitů cívky mi doporučíte?
Děkuji

Jj, ten hrejici bocnik to kazi, moderni drivery pro LEDky maj nakej snimaci zesilovac, takze jim staci typ. 0,2V ubytek...

Tomu tlku taky stačí v pohodě 0.2V. Jenže s tou regulací je to trochu problém.

RBMK: Pokud máte průběh na obrazovce, je ferit výhodný již v tom, že se nemusí nic rpzpojovat, a někdy ho stačí příblížit na vhodné místo, a hned vidíte že se oscilace zmenší. Pokud jsou nějaké horší stavy, stačí to zaklapnout okolo drátu. Víc závitů je třeba jen v málo případech. Pokud nemáte jádro, přebrušte na šmirglu nějakou feritovou trubičku, a složte dvě dohromady. To se pak dá nasunout bez rozpojení klidně i na nohu tranzisotru a pod.

Není, když je IR signál modulovanej, tak je celá závora výrazně odolnější vůči vnějšímu rušení slunkem, zářivkama atd...

U průmyslovejch čidel je navíc světlo hnaný přes polarizační filtr -> další odolnost proti rušení.

Nebejvá to tak zdaleka vždycky, ale v tomhle případě sou sou všechny schémata řešený takhle, protože to prostě jednodušejc nejde. dioda se ss proudem se nedá použít, rušilo by ti to okolní světlo.
Já sem se taky přesvědčil, že to víc jak na 5-10cm bez modulace nejde.
http://danyk.cz/levit.html
V levitátoru to funguje, ale třeba u závory ve dveřích už neni šance. To se musí opravdu modulovat.

Popravdě stavím takovou menší past na krysy a stačilo by mi právě necelých 10cm. A myslím si, že pokud bych dal před ten fototrand ještě třeba kus nějaký hadičky, tak že to musí fungovat. :)

Na elektropast na krysy stačí tunel asi 8 cm z elektrikářský hadice, a v tom dva axiální dráty připojený na elyt 100M 400V ze spínanýho zdroje.Funkce je excelentní, smrad jak z krematoria. .

S pomoci laseru z ukazovatka to muze jet i nemodulovane na desitky metru :)
pokud na fototrand nezasviti primo slunce.

alebo na to natiahnuť trubičku z tmaveho plastu, nech prijíma len laser

proč tak složitě...
http://amperak.rajce.idnes.cz/past_na_krysy/#228027_147...
hele, trafo, do série s primárem žárovku dvoustovku za dva dny jsem vychytal všechny králíkožravce. kam se na to hrabou něaké jedy a pastičky...

preco tie krysy chodili do tej ohradky? co tam bolo? to akoze zozere zajaca?

Tyjo peknej macek, mladata by klidne sezrat moh.

A to tu nekdo tvrdil, ze ty potvory poznaj, ze v dratech je napeti, zrejme byla navnada velice vonava a chutna :)

Pokud instalujeme elektropast, je dobré jim dát nejdřív testovací paletu aby se zjistilo co žerou. Někdy překvapivě opovrhnou třeba sejrem, a sežerou jen rejži, jindy zase něco úplně jinýho. To s tou ohrádkou zkusím, vypadá to jednoduše a účinně. jen mně děsí to nekrytý trafo, protože místo krysy vedle můžeme najít třeba doutnajícího naivního sběrače kovů nebo nějaké zaběhlé dítě.

na kost z králíka jsem je lákal...
jo fakt tohle vytáhne z králíkarny už docela velkého králíka.
trafo bylo pomotané igelitem... ale fotil jsem to bez igelitu. trafo bylo z ustředny a má 2x425V sekundár, takže celkem 950V a to jsem pláclna tu ohrádku. možná to necítí, protože to není uzeměné. a jelikož jsem se o to trafo bál, tak jsem tomu dal do série s primárem žárovku.