• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
sice trochu mimo mísu, ale nemáte někdo něaký odkaz na video kde skuztečně exploduje motor s turbem?
všichni dělaj na začátku machry jak to nechaj, a na konci maj bobky. jednomu se rozlítlo turbo a ten nejlepší tam naspal něakej koberec nemám doma takovej motor abych to vyzkoušel
Dynobrzda, měření výkonu přímo na motoru. Vzhledem k tomu, že přenosem na kola se něco ztratí, tak někde se měří výkon přímo na motoru. A především pokud chceš právě minimalizovat přenosové ztráty, hodí se vědět kolik máš na motoru a kolik na kolech aby jsi věděl o kolik přicházíš. Tady evidentně ten motor trochu přetáhli
On ani ten kouř co jde z motoru nevěstí nic dobrýho. Takhle se můžeme jenom dohadovat, proč se to rozletělo jestli nevydržet materiál, nebo ho prostě vzali za hranici možností
pro dnešek ještě jeden hovězí dotaz. Je nějakej zásadní rozdíl mezi MOSFET-driverem, jako je třeba UCCxx a mezi prachsprostou komplementární dvojící trandů?
log-level kompatibilní vstup a zanedbatelný vstupní proud, hystereze (schmitt hradlo), velmi malé zpoždění, velmi rychlá doba přeběhu na výstupu, pulzní proud až 9A, kombinace MOSFET+bipolár - malé "saturační" napětí
Jo, to minimalni zpozdeni je dulezity v pripade zpetnovazebniho buzeni, to zpozdeni zabranuje idealnimu ZVS provozu. Ja se kdysi s SSTC hodne natrapil, nez sem objevil, ze vubec neco jako GD existuje...
To by si clovek pri tom rdson 1-5ohm pri 8W mohl pekne popalit prsty a to nepocitam dynamicky ztraty a ztraty pricnym proudem... CMOS stupen z malych asi 4A FETu sem taky zkousel...
Ten BS170 jen budí následující dvojici BD139/140 na chladičích asi 3 x 8 cm. V Na těch 7 MHz jsem to používal třeba jako anténoskop, šlo to na 24V, a šlo by to asi ještě mnohem výš.
Řek bych že bude problém s tím, že všichni prodejci jsou kokoti a posílaj všechno na adresu co máš uvedenou jako kontakt a na adresu co jim napíšeš jako doručovací zvysoka ...ou
Radek: klidně bych ti to koupil, ale můžeš i ty sám.
Na aukru můžeš nakupovat i jako neregistrovaný.
Dáš kup teď, vyzve tě to vlevo k zadání kontaktních údajů, zaplatíš např. kartou předem pomocí PayU a prodejce ti předmět zašle na tu adresu kterou sis napsal.
no, ta registrace je právě to, na čem jsem se zasekl. Při zadávání nicku a hesla to neustále vypisuje, že některé z polí nebylo vyplněno. Chvíli jsem si říkal, že jim tam pošlu dotaz na technickou podporu, jenomže kvůli jedněm kleštím mi to za to nestojí. Tak mě nakonec napadlo zeptat se tady.
Ne, aukro jako takový to neumí. Možná jestli prodejce mají soukromý paypal účet, ale aukro jako takové si raději zavedlo to jejich posr*ný PayU, což je jejich kopie a protože ten účet vlastně patří zase aukru (resp Allegro group čr), tak sice nechtějí poplatky za platbu jenže na tom opět dále vydělávají díky úrokům za zůstatek na účtu (spousta velkých prodejců, si tam nechává platit a vybírá to jednou za nějakou dobu). Služba jako taková asi špatná není, ale pro malé sokroumníky a osobní prodej je to neskutečné zdržování, sice víte, že peníze máte támhle někde u aukra, ale stejně málokdo pošle dřív než je bude mít na vlastním účtu. A další sviňárna byla, že aukro to zavedlo povinně do všech aukcí, takže vlastně platba rovnou na účet je až další možnost po payU. Díkybohu spousta uživatelů stále raději platí převodem. Já osobně PayU pouze akceptuji, tudíž nebráním se platbě, většinou posílám když zadám v PayU převod na vlastní účet, ale u dražších aukcí (řádově tisíce) si raději počkám, až opravdu ty peníze dojdou
Aukro normálně umožňuje prodej bez registrace. Jenom to nesmí mít prodejce zablokované. Poznáš to podle toho, že u aukce je obrázek hnědé kolečko s bílou šipkou doprava. Nechci to sem dávat aby aukro neřvalo o autorských právech...
To PayU by som videl ako dobrý nápad ak by to vedelo spolupracovať obojsmerne s platobnými kartami a unikátnou nevšednou menou slovenskej eurosocialistickej republiky EUR, keďže bankový prevod do ČR stojí min. 6 EUR, a SK aukro bolo zrušené aj so všetkými reputáciami účtov ktoré tam boli regnuté..
Ale to by zas museli horenosí pražáci a podobné súkmenné druhy rodu homo habilis mať chuť exportovať do takého ďalekého zahraničného východu, akým je slovakistán, a ruku na srdce 98% má NE u souhlasu se zasláním do zahraničí. (= a tie 2% sú tí *ne*znechutení Slováci, ktorí po aukráckom ojebe pokračujú dražbu na českej doméne)
>Choze
Jo pres ty brany primo do banky je to rychle a pohodlne, takle jsem platil treba za repro v Dexonu. Takze zaplaceno prakticky okamzite, balik do druheho dne v praci...
trvale může nabíječka dávat 13,8 - 14,2 V, pokud ji chceš nabít rychleji, může se na počátku nabít do napětí cca 15 V a poté přepnout na těch 13,8-14,2
Taky by měl být omezen nabíjecí proud. Vybitá baterie má malý odpor a proto nabíjecí proud na začátku je velký. Měl bys nabíjet konstantním proudem a pak napětím. http://home.zcu.cz/~ronesova/index.php?menuitem=nabpb6
a s tim omezenim bych se nesral, na menší proudy natvrdo LM317 (omezuje vnitřně cca na 2A) - 3 součástky, na větší proudy posílit PNPčkem s bočníkem v emitoru a dvěma diodama z emitoru na bázi, nebo omezit induktivně na primáru trafa.
Mám problém s Eagle 6.4., chci udělat desku 35*155mm a když už si narýsuju obdélník o této velikosti, tak tam nijak nemůžu naházet součástky, vždycky mi tam vyskočí něco o zakázané oblasti. Nevíte, co s tím ?
8-bit: svata pravda! Takhle dojebat fungujici SW, to jsem dlouho nevidel. Pomalejsi na novym mainstream PC nez 4.16 na mem historickem P3 1GHz. Rozjebane rozhrani, takze treba pokud byl clovek zvyklej presouvat skupinu pravym mysitkem, ma smolika, zobrazi se to pojebany menu, kde je move: group az nekde dole. Pro jistotu taky predelali zkratky na ktery si clovek leta zvykal (to mozna jde redefinovat), ostranili cut (nebo jsem slepej) dojebali nastaveni hladin, takze kliknuti na tPlace uz nevypina/nezpaina hladiny, co souvisi, takze porad klikam jak kkt, kdyz chci rychle prepinat zobrazeni top/bottom... no proste podelat to podelali. Vylepseni a opravy tam jsou, ale ty to nevyvazi.
Tabovl->
Jenom doplním Standu:
1) 5+ je několikanásobně pomalejší (poznáš u nějakého složitějšího designu, jako třeba http://www.2i.cz/386c2f05d6);
2) dokurvili barvy a průhlednost hladin, přes top nejde vidět na bottom;
3) "vylepšili" funkci pravého tlačítka (ale dá se té zpíčené vyskakovací nabídky zbavit přenastavením nějakých parametrů);
4) zaoblení konců spojů byl fakt vynikající nápad, dá se o hodně hůř poznat násobek 45 stupňů. Podobný efekt má to částečné zprůhlednění posouvaného spoje místo toho aby se zobrazil jenom obrys, jak to bylo původně;
5) přeházeli nabídku change (míra otravnosti téhle hovadiny je fakt působivá)
Jinak přibyla funkce měření délky spojů, škoda jen že měží jenom jeden segment, takže její použitelnost je čistá 0 Ještě je dobrý náhled před tiskem, jinak tam není fakt nic nového co by k něčemu bylo.
He, tak to je dobry, ja si stezoval, ze OrCAD layout vic jak 5 let ty samy chyby a ze tam nepridali zadnou novou fci a koukam ze muze byt hur. Holt lepsi od tehle malovatek prejit na neco lepsiho, v Altiu naopak jsou novinky zatim k lepsimu a kdyz se v tom naucite, tak se to pak muze hodit i v budoucim zamestnani...
Většina lidí (mezi které patřím) se EAGLu nedokáže zbavit, protože je zvyklá na tu automatickou anotaci. Když něco změníš ve schematicu, v layoutu se to projeví okamžitě. Altium vypadá pěkně, ale jak jsem zkoušel do toho importovat oscil mk.2, bylo to tak zasekané že interakce s tím prostředím připomínala soulož šneků
Ahoj, nevíte někdo jaký olej by šlo použít k izolaci trafa VN cca 20kV se ZVSkem? Uvažoval sem o převaření slunečnicového oleje, ale bojím se že by třeba za 2 týdny ztratil kvalitu a byl by spíš na škodu.. .. popřípadě nějaký lehce dostupný pafafín, nebo něco navrhnout ..
Já si myslim že obyč olej ti vodu rozhodně nenasáhne, Viděl jsem počítač i se zdrojem v akvárku s rostliným olejem a kdyby se komp nestal prehistorickou vykopávkou tak funguje do dnes.
no jo .. taky jsem jednou viděl PC v plexi krabici naplněné olejem, jenže tady je 20kV.. . Nejdřív trafo nechám běžet na sucho a trochu ten olej projedu jestli se v něm zapaluje oblouk (teda spíš na jakou vzdálenost). Ale úplně nejdřív si to trafíčko musím navinout, mysím trošku dopředu no ..
PCE je rozpouštědlo. Nerozpustí to náhodou lak na drátech vinutí? A kromě toho patří mezi reprotoxické látky - ohrožující rozmnožování. Takže pokud chcete mlaďoši někdy mít děti, tak radši ruce pryč....
Potravinarsky olej na tohle fakt ne, pokud to nema bejt pokus na par dni a pak vyhodit. To myslim ze jakejkoli jinej olej do motoru bude lepsi. Ten trafoolej by mohli nacepovat i zadaco na nakem SD nebo se poptat nakych energetiku kdy budou menit v trafu jesi by ulili...
Perchlor, to je dneska nejlepší vtip. Ovšem to, že oleje izolujou už je posun výzkumu za několik let, kdy jsem tu začal nabízet parafin. Třeba za dalších pár let, až to někomu dvakrát zateče do bot, a nebo ho rodiče zmlátí prací vlachou za půlmetrovou skvrnu v obejváku na koberci...
Najväčšia chyba pri zalievaní parafinom je, porobiť vzduchové bubliny. Ani tak nie na zlepšenie cirkulácie vzduchu.
Tož tak na světě, sežere korona jednu součástku, pakliže jestli celý zalitý dílo lehne popelem a sazí, nezřídka celej barák klekne vohňěm...
vysvětlí mi prosím někdo kde mám chybu? http://files.uloziste.com/65a2193819d7cda4/img006.jpg
když to zapnu, tak to suprově zesiluje asi deset vteřin a pak to dalších deset vteřin pomalu ztlumí zvuk s "chrastěním" ale jakmile to vypnu na pár vteřin a zapnu, vše je v pohodě.
Já tedy mám Metex M-3270D a už jsem s ním léta spokojený.
A s čistým svědomím ho mohu jen doporučit.
Výdrž baterie.. no, zrovna včera jsem jí měnil a kdy jsem jí měnil předtím si už upřímně nepamatuji, jestli někdy vloni na jaře nebo kdy, fakt už si to vůbec nepamatuji. Měřím s ním prakticky denně.
Ale schválně si na tu novou napíšu včerejší datum a uvidíme časem. Samozřejmě používám jenom kvalitní alkalický baterky, žádný šméčka.
Na METEX M-3890D jsem kdysi koukal, tehda to byla novinka v 38xx rade. Nakonec jsem vzal 3860M kuli moznosti mereni RMS vykonu. Tohle byli dobry meraky, akorat ze sem Metex uz nak dlouho nevidel, asi zkrachovali nebo co. Fluke je vejs, ale taky patricne drazsi...
Myslím že zdejší Loučák je z Řeže, tam by ty bedny měli mít. Já mám doma jeden papír z osumdesátých let ještě z Rusa, to mělo údajně 256 detektorů, a válelo se to tam asi na pěti stolech. Tiskárna tu charakteristiku tiskla asi pět minut. Dneska to musí bejt něco maximálně jako jedna mikrovlnka a jedno PC s displejem.
Tenhle typ vároby plošňáku taky není zrovna špatný, když se ti něco ja jedné z desek nebude zdát tak to zahodíš a uděláš novou, nemusíš dělat všechno nově.
dotaz ...lze řadit baterie Liion 4,1V s ruzným stupněm vybití a použití paralelně(tři baterie) nebo raději použít nějaké schotky diody aby na nich byla co nejmenší ztráta.
další dotaz se týká jak takovou soustavu baterii nabíjet(pokud mají všechny cca 3V?) taky přes diody na napětí 4,1V ?? podělí se někdo o zkušenosti? mám spíš strach že mi to bouchne kvůli vyrovnávacím proudům mezi bateriemi....
u baterií obecně jde o napětí, takže paralelní řazení nebývá problém. Jen je před spojením vybij na cca stejné napětí, aby tam chvíli po spojení netekly velké vyrovnávací proudy.
Já to dělal, že jsem je zapojil všechny sériově, nechal je vybalancovat v nabíječce a pak je spojil paralelně A nebo jak bylo řečeno vybíjet na stejné napětí
A nebo je připoj nejdřív přes odpory, až se vyrovnají jejich napětí, tak je až potom připoj...
- Ale asi to nebude ideální, spíš by to měly být už baterie z výroby spárované paralelně... nicméně, taky tu mám přebytek těchto baterií, tak jsem se rozhodl taky 2 takto obětovat, uvidím, jak dlouho vydrží...
Paralelně zapojený Lionky to je osvědčený kurvítko v akupakách pro přenosné počítače. To je místo, které vždy odejde první. Protože ty články používám ve svých zařízeních, rozdělal jsem těch paků už spíš stovku než desítky. Vždycky všechny sériově dobrý, a v paralelní kombinaci vždy aspoň jeden vadný. Pokud se ten vadný přeruší, nic se neděje, ale on se většinou zkratuje, a t stáhne na nulu i bráchu....
jelikož životnost baterií závisí na napětí, a u paralelních článků je přesně stejné, tak je to nejvhodnější zapojení. Kdežto sériové je problematické a vyžaduje vyrovnávací obvody. To je obecně známá věc.
Zdravím,
už týden řeším takovou záhadu. Postavil jsem si budič s TL494, GDT, a plný můstek. Ale když si na TL494 nastavím střídu 49,5%, za GDT mám náhle střídu 77,8%, sekundáry jsou nezatížené. Jádro používám nějaké feritové ze staré televize tvaru U, počet závitů je 26 a indukčnost 1,3mH, je vinuto 5-ti smotanými dráty z UTP kabelu. Nic se v obvodě nezahřívá ani nepálí. S nezatíženými sekundáry tím prochází cca 40mA, při napájení 12,5V. Poradí někdo ?
No, když ty máš ty trandy zapojený paralelně, tak to stejně nebude mít vliv. Ale každopádně bys to někam zapojený mít měl, a hlavně, v tomto případě půjde střída až skoro ke 100% !! Samozřejmě k té hodnotě se nesmíš nikdy přiblížit.
Maximální střída kterou je schopné TL494 vyprodukovat je 89%, když jsem se přiblížil k tomuto číslu tak se začala tavit zenerova dioda, takže to držím pod 50%. A co je ti nelíbí na té 1N4007 ?
13 mu sí být na GND pro paralelní funkci. I když, když bude na Vref, tak to bude stejné, jenom se budou trandy střídat. Taky bys měl vypnout ty chybové zesilovače. Na buzení fetu bych použil nějaký driver. A jaká je střída, když zatížíš sekundáry?
Omlouvám se ale dříve jsem nestihl ty průběhy nascreenovat. Zde jsou : http://www.elektronka.yc.cz/hex/TL494/ Když jsem zatěžoval sekundár zatížil jsem pouze jeden odporem 2k2.
No nevím. Takhle prasáckej signál jsem na něm nikdy neviděl. Dej tam na buzení fetu nějaký driver, který ho spolehlivě zavře. Takhle se to použít nedá. Nebo můžeš zkusit budit to trafo přímo koletory 8 a 11. Ty trandy pokud se nepletu mají 500mA.
Problém byl asi v buzení trandu, který budil GDTčko. Vyřešil jsem to "násobičnou proudu" nebo jak to nazvat, používá to i Danyk v jeho Spínaným zdroji velkého proudu ( mám na mysli spojení BD139 a BD140 v gate výkonných trandů )
Choze -->
Na jeden trand připadá 250mA tudíž v paralelním řazením pouze 500mA to by asi nestačilo.
Ještě jedna otázečka, mohu použít za tímto GDTčkem tvarovací obvody co má Danyk třeba v Stařecím invertoru ? Samozřejmně pro každý tranzistor samostatný, za nimi je poměrně pěkný signál.
zas otravuju. mám to TDA1554Q (1558 jsem uvařil za třicet sekund, lítaly z něj neznámo proč jiskry )
mám na tom v můstku 8R bedny a napájení z geláku. chladič nehřeje. http://www.youtube.com/watch?v=6MuHa0pVkuo&feature=yout...
když to vyženu do slyšitelné limitace, tak mi repráky výrazně lítaj. je to normální nebo to kmitá? RCčka na výstupu mám.
video je bez zvuku protože jsem pujčil kameru a točil foťákem
Hmmm, a co z toho videa bez zvuku máme poznat?
Každý reprák bude mít velký rozkmit, když ho hodně vybudíš, kor v otevžené ozvučnici. Z toho nepoznáš jestli to dělá repro nebo zes. Sežeš si nebo si pujč oscík a umělou zátěž a změř to.
no nemám zátěž no tohle mi dělal lampák když kmital.
no šlo mi o to jestli je normální aby takhle lítal reprák na 10W. no tak já to změřím ve škole na zátěži.
Na rychlé zjištění zdali zesilovač VF kmitá bez osciloskopu jsou dobré dvě antiparalelně zapojené vysoce svítivé led diody, které jedním společným koncem držíme v ruce, a druhým se dotýkáme různých míst zesilovače. Dá se to použít i při opravě starých elektronkových televizí. Pokud v tomto případě nechceme cenit zuby, doporučovall bych měřicí zař ízení o 33 procent zesložitit, a dát do série jeden kondenzátor M1 / 400V. Pokud zesilovač kmitá větší amplitudou než 3V, diody obě jasně svítí. Některé zesilovače kmitan jí i nesymetricky, proto jedna z led diod svítí víc, a nebo nesvítí vůbec. Těmito diodami se dá změřit přibližně i symetrie limitace, a podobně. V tomto případě se kond jedním koncem spojí se zemí zařízení.
díky za tip. vy máte vždycky takové řešení za pětikorunu
jo a jakej chladič mám použít na to TDAčko? nechci ho v budoucnu měnit. ale já to neodhadnu. bud dám velkej nebo malej a pak měnim. http://files.uloziste.com/65a2193819d7cda4/DSCF4939.JPG
plochu si spočítat nedokážu, ale objem ano.
Dobré odpoledne všem ,
měl bych dotaz, jaký ekvivalentní tranzistor se dá pořidit pro toto zapojení : http://tc-pipa.wz.cz/obrazky/pfc50shc.gif u trandu Q1 ?nemůžu totiž sehnat v rozumném shopu ten 2N5485 .Co jsem se díval tak ekvivalenty jsou MPF102 a možná i BF244 ,ale ty taky nemají .Tak leda, že bych tam vrazil něco jiného??třeba šlo by klasické NPN - BF199 ?Dík za případné rady a nápady
Jakýkoli j-fet, třeba BF245A nebo J310 a pod. Oba chodí výš než 500 MHz. Pokud máte čítač 50 MHz a měříte to na Hz, stařičká protřelá firma Solartron dávala zákazníkům k takovému elektronkovému osciloskopu nebo čítači lahev kvalitní whisky, aby je nebolely oči od nepřetržitého blikání posledních dvou míst...
Aby zvládal nějaké rozumné zesílení na této frekvenci, ideálně i nad 10MHz. Jinými slovy, když budu mít na vstupu obdélník dejme tomu 10kHz, aby na výstupu byly ještě vyšší harmonické na těchto frekvencích.
no pokud vim tak operáky co se daj normálně sehnat maj Ft tak do 10 MHz (ale nechci kecat, moc tomu nerozumím, kdyžtak mě někdo opravte) to znamená kdybys chtěl zesílení 10, budeš mít šířku pásma 1 MHz. Takže odpověď je asi taková, že to nejspíš jednoduše nepůjde.
Nedělal Jste náhodou někdo porovnání, jak je na tom GDT s toroidním jádrem a hrníčkovým jádrem? Případně doporučení, jaký materiál feritu na cca 200-500kHz? V každém případě počítám se svinutím jednotlivých vinutí. Bude se jednat o H- můstek, případně je lepší použít jedno jádro a dát tam všech 5 vinutí (primár + 4 sekundáryú, nebo jsem někde viděl i 2 jádra s tím, že každý budilo 2 trandy :/ ... Případně nějakou inspiraci? Děkuji
normálně je na to nejlepší toroid, čistě z důvodu že nemusíš řešit co nejmenší vzduchovou mezeru, ale bude fungovat jakýkoli ferit s dostatečným průřezem a permeabilitou resp. Al konstantou.
Pánové dotaz... Zná tu někdo Royerův oscilátor? Minimálně Danyk by mohl něco vědět, používá to tady http://www.danyk.cz/ccfl.html
Jde mi o jednu věc. Už 3 dny to zkoumám a funguje to sice dobře, jenom jádra vždy hřejí. Ať dělám co dělám, vždy se rozehřejí. Jde to poznat i podle toho, že frekvence se mírně zvyšuje. Nakonec jádro pálí. Použil jsem už nejméně 6 druhů jader - všechno toroidy, různá vinutí a pořád stejný výsledek. Tak mě napadlo, zda je vůbec možné, aby to jádro nehřálo, když principem je saturace jádra. Jakmile se nasytí, tak se tranzistory přepnou atd. To snad musí hřát vždycky ne? Když to jádro jede až do přesycení.
Vyzkoušeno. Při použití železoprachového jádra (níkzé AL a tím i indukčnost), vzroste frekvence (to je logické), ale jádro hřeje mnohem víc a rychleji. Nejlepšího výsledku jsem dosáhl s toroidem 4000Al. Hřálo pomaleji, ale hřálo.
tohle je proudově buzený paralelně rezonanční měnič, tedy žádné přesycování. Jediné správné jádro je tedy feritové s mezerou, s ověřením na Bmax, železoprach má veliké hysterezní a vířivé ztráty proto se téměř výhradně používá na filtrační tlumivky.
Funguje to na přesycování. Při dosažení Bmax proud prudce vzroste (klesne permeabilita jádra) a tím se zavede zpětná vazba do báze tranzistoru.
Já vím k čemu je železoprach. To byl jen jeden z mnoha pokusů.
Vyzkoušeno s ferity AL4000, AL2700, AL1200, různé železoprachy, a jiné toroidy. Je pravda, že s roztaženým Ečkem jsem to nezkoušel. Zkusím tedy. Nicméně myslím, že tím akorát snížím indukčnost a zvýším frekvenci.
tak by bolo na mieste vziat do hrsti rozum, dosku z LCD, a rozbit jedno to VN trafko, urcite je feritove, a uz sa len presvedcit o tej medzere.. hm? hovori sa: naco vymyslat nieco znovu.
inac nieze by som rypal, ale nabuduce treba lepsie citat:
The Royer oscillator circuit is used in DC-AC inverters. It relies solely on transformer core saturation to cause switching between the two states, unlike the similar "collector resonance" circuit assigned to Bell Telephone Laboratories [2] which is commonly used to drive cold cathode fluorescent lamp (CCFL) backlights for LCD displays. CCFL inverters produce a sinusoidal waveform to maximize efficiency and battery life in portable equipment.
Ten princip s presycovanim sa pouziva u nejakych AC/DC menicov, ale rezonancny, ako spravne povedal Aybac je v budicoch CCFL, aj v tom danykovom.
Jo díky za upozornění. On to sakra není Royer.
Je v tom na netu zmatek. Za Royera se označuje i Mazzilli.
No já právě zkoušel pár pokusů s tím železoprachem, který má distribuovanou mezeru proti feritu. A výsledek byl horší než s feritem, ale to může být dáno tím co píše aybac (ztráty). Ale vyzkouším to s Ečkem s mezerou. Jsem zvědavej...
To zapojení je nějběžnější blokovací oscilátor s vinutím s odbočkou, kterým je zaplněn internet. Vyskytuje se častěji než V.I.Lenin. Vždycky když to na mně někde vyskočí, a má to namalovaný to trafo třeba dole místo nahoře, a člověk si říká: hele něco novýho, pak projede očima dráty, a omdlévá vzteky, že to zase sežral. Obávám se, že kdyby se to jádro nenasytilo, tak to ani nemůže fungovat....
Nechci zase prudit, ale pokud si jednou vyzkoušíme buzení měničů řadičem, přičemž si všechno můžeme nastavit bez bádání o jádrech jako konstanty, případně si to udělat třeba šestnáctifázový, tak se na volně kmitající měniče již dále vy.....
Tak jsem dneska na jednom sběrným dvoře viděl rentgenový spektrometr. Krabice asi 30 x 30 x 15 cm, z toho cikán vytáhne něco jako televizní kameru, namíří to třeba na desku elektroniky, na místo který chce nastaví blikající červený křížek, stiskne tlačítko, položí na stůl a za dvě minuty z toho vyjede proužek papíru s analýzou toho místa. Patnáct nastavených kovů z asi šedesáti možných, barevný rentgenogram, který ukazuje podle nastavení třeba servisní pájení u dvou obvodů olovnatým cínem, no, čuměl jsem jak Hurvínek...
To by stálo za fotku onoho přístroje. V práci máme spektrometr, ale to je taková bedna na stole, s dvířka, ... no rozhodně něco většího a né tak vymáklýho.
funguje to na princiru rentgenové difrakce, kdy se na vzorek pod uhlem pouští záření...a podle interakce s rozdílnými atomy má i jinou odraženou spekrální linii a intenzitu
Do tý sběrny jim prej přivezli čtyři lodny měděných třísek z obrábění, a vyfasovali za to asi třicet pět papírů. Když šoumeni odjeli, tak zjistili, že je to zřejmě v galvanovně poměděnej nerez. Tak prej šéf, když se probral z šoku, koupil spektrák...
Martiname: Co vím, tak se to dá udělat i na způsobu záření při dopadu elektronu. Viděl jsem elektronovej mikroskop, kam týpek dal starý teslácký (oddeklovaný) KDčko, zmáčknul knofl a na monitoru si viděl mikroskopickej snímek s oblastma vybervenejma podle látky co v nich byla. Dokonce to poznalo, čím byl ten křemík dopovanej
Dočetl jsem se, že je v tom prej laser, zrcadlo, magneticky laditelnej interferenční filtr, fotodioda a odraz se zpracovává jako spektrogram v počítači podle databází.
to je možný taky, ale rtg záření by mělo mít lepší rozlišovací schopnost...ten mikroskop bych chtěl mít :-)
s tím laserem to bude spíš spektrometr,,,na stejným principu je UV/VIS spektrometr akorát je místo laseru žárovka a deuteriová lampa
Nedávno se tu ptal Utaes na Mosfety a jejich paralelní spojení.
Jak je to se seriovým spojením ? Mám na mysli spínání indukční zátěže třeba pomocí dvou IRF630 (Vdss=200V 9A <0,4R) za učelem dosažení většího Vdss.
Hlavně mě zajímá zda seriové spojení mosfetu nezhořší vlastnosti obvodu (třeba budiče VN trafa)
Případně link na nějaký web kde se tohle řeší děkuji.
To je docela zajímavá otázka. Naposledy jsem sériové řazení trandů viděl v pověstném zapojení DPA280, kde tím Pavel řešil nedostupnost trandů s vyšším napětím za soudruha socíka. Ale to je koncový stupeň zesíku. Nicméně nějak to musí jít realizovat i pro polomost. Ale dnes je to fakt zbytečné. Koupit se dá všechno...
Zřídka se to používá. Nedávno jsem opravoval jednu čínskou shit nabíječku a tam to zrovna bylo použitý. Schéma konce jsem si obkreslil: http://www.tosi.cz/temp/koncak.gif
U spínaných zdrojů se dají dat můstky do série, pokud každý můstek má vlastní blokovák a pracují do primárních vinutí stejnýho trafa (tím se vyrovnají napětí).
No pokud nepoužíváš oddělovací trafo, které bys mohl přesytit na nízké frekvenci, tak ten rozsah hlídat nemusíš a stačí jak píše aybac nějak změnit ten kond. Pokud chceš přesný rozsah frekvencí třeba 20k-40k, tak mi napiš na mail. Nechci to sem rvát.
Pokud vim, je to popsany nekde na konci datasheetu, jsou tam grafy frekvence podle C, R. U SSTC sem taky musel davat pozor abych nak limitoval minimalni f, volnobeznou f sem nastavil kousek pod rezonanci...
zvláštní můstek. V takovýmhle provedení se dělají ty 10A brikety co jsou třeba v ATX zdrojích, ale ty nejsou velký jak 555ka. Nicméně, proměřit diodovým testem se to může, že jo
Je možný, aby MP4 přehrávač ničil sluchátka? Prostě aby odcházely po hodině nebo pár hodinách provozu na normální tišší hlasitost.... Nedávno sem přítelce koupil MP4 a už jí u toho odešly 4. sluchátka . U všech hraje jen jedno. Jestli to do toho cpe nějaký velký ss napětí nebo co
na to sa nie vzdy da spoliehat, pokial je nesymetricke napajanie, a teda na vystupe musi byt DC oddelenie, napr. elektrolytom, a ten kym sa nabije, pusti urcity DC prud..
No a meril si, jesi je spalena primo civka menice nebo se prerusil nekde drat? Typuju, ze kdyby bylo zniceny SS slozkou, ze by na ty foliovy membrane byly patrny naky tepelny deformace. BTW neska rada zarizeni ma v sobe malej zesilovac ve tride D bez vystupniho filtru, ten tvori az reprak, je mozny se by se ten kram nachvili nak latchnul a pustil tam cely napajeni... ? A kdyz ji to odeslo, ozval se lupanec?
Čau. Jaká může být mezní frekvence u operačního zesilovače 741 nebo 3130? Potřeboval bych kdyby zvladnul tak 1,6 MHz .Zkusil bych ho zařadit za LC obvod v přijímači na střední vlny a za něj teprve detektor.
Proč tam nedáte místo toho nešťastnýho operáku třeba j-fet BF245A nebo J311, kus za pětku? Ten operák 741 bude nad 10 kHz už jen šumět, a nebude zesilovat.
Jj, uz sem to tu psal, ze ten kram se nahodi ani na audiopasmo, natoz naky MHz...
Doporucuju si neco nastudovat o parametru slew rate a podle toho pak vybirat.
Takže pekne po kapitalisticky: cena výroby do tých 45 USD vrátane, reálna cena medzinárodného poštovného a balného do 10-15USD vrátane, a tých zvyšných minimálne 40USD je nejak moc za jeden kúsok, "resellerovi" na zmrzlinu, no nie?