• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Dostal se mi do ruky měnič 12/230V 1000W modifikovanej sinus. Docela pěknej stroj: http://danyk.cz/t/12-230_1000w.jpg
akorát se mi nezdá ta železoprachová tlumivčička v tom DC/DC, takhle mrňavá pro 1000W? . Sem zvědavej, jak si povede... mam obavy, že začne uhelnatět . Další věc sou kondy na výstupu dc/dc, jen 2x 150u 400V. Asi budou brzo jak sláma na slunci. Větrák to má, ale chladič zevnitř žádný žebra. Ale jinak je to pěkný. Měnič má 5 traf, 10 trandů, na vstupu 10x 2200u 25V. Jištění 150A. Má to i nabíječku, i když asi ne moc výkonnou, řešená je klasickym trafem. Tepelná ochrana je řešená čímsi připláclým přes teplovodivou pastu k jednomu feritu spínanýho trafa. Čekal bych nějaký snímání teploty chladiče, ale hledal sem ho marně. Cestičky na vstupu vystužený plechama ale vypadaj docela obstojně. Kabely taky pěkný.
nejsem velkej odborník na VF techniku a spínáky všeobecně ale tlumivka se mi zdá v pohodě takový se dávaj do všech spínáků skoro stejně velký a nemusela by bejt tolik namáhaná
>radek
to tam je přibastlený... v číně vemou jeden dva měniče z deseti z linky a ručně to tam domontují. pak to prodávají jako super UPSku. je to dražší než měnič a nabíječka zvlášť
Vzpomínám na jednoho nešťastného výzkumníka z nejmenovaného dosti slavného českého ústavu, který jednou neuváženě ohlásil objev studené fuze, kde při chemické reakci vznikala alfa radioaktivita. Spělo to již v jeho mysli snad i k udělení Nobelovy ceny, když se pak ukázalo, že se mu v laborce sype do zkumavek ze stropu aktinium z hlásiče kouře z požárního systému. Aktiniem je též doslova zamořena jedna budova v Běchovickém výzkumném areálu. Po obratu naší republiky ke kapitalizmu v devadesátých letech minulého století si ji tam pronajalo jedno krachující JZD, a montovalo tam tyto snímače asi dva roky. Měli tam na to nějaké cikány a vietnamce, a většina jich pracovala bez rukavic, a rozj nášela to dokonce i do kantiny na botech....
Ještě bych přihodil, že snad pokaždé na radioburze na Jarově mne navštěvuje u stolu jeden velmi starý pán, a vypráví mi, jak jeho manželka byla zaměstnána v Tesle, kde malovali ručně svítící nápisy na ciferníky leteckých přístrojů, a ona si štětě eček prej olizovala jazykem, aby kreslil ostřeji, a jak je nepříjemné, když jí pak v noci v ložnici zeleně svítily zuby...
Bylo to skutečně v čechách, toho mana od vidění znám, byl poté několik měsíců na psychiatrii. V tom ústavu jela v druhém patře pod zemí na katedře silikátů asi dvanáct let tajně plynová alchymistická pec, kde se nacházelo v žáru asi sto křemených ampulí, a říkalo se, že je to snaha o transmutaci zlata. Vypnuli to někdy koncem devadesátých let, kdy už ředitel nechtěl platit strašné účty za plyn, a ampule prý přesunuli jinam. Není to krásný ten moderní výzkum tehdy ještě 21 století, kdy oproti středověku je změna v pokusu jen zemní plyn, a křemené ampule? Kdysi jsem se toho génia co to realizoval jako neodborník v kvantové fyzice ptal, jesli ví, jak to transmutované zlato asi bude silně zářit, a jak dlouho, a pak už jsem na !jeho" vědecké pracoviště do jeho smrti nesměl...
The case was settled in the autumn of 1928, before the trial was deliberated by the jury, and the settlement for each of the Radium Girls was $10,000 ($133,702 in today's terms) and a $600 per year annuity ($8,022 per year in today's terms) while they lived, and all medical and legal expenses incurred would also be paid by the company.[4][5]
The lawsuit and resulting publicity was a factor in the establishment of occupational disease labor law.[6] Radium dial painters were instructed in proper safety precautions and provided with protective gear; in particular, they no longer shaped paint brushes by lip, and avoided ingesting or breathing the paint. Radium paint was still used in dials as late as the 1960s.
TESLA bola zalozena v 1946-tom, a nikto by si po tom nedovolil porusit bezpecnost prace tak ako ti americania, ktory za to nechutne zaplatili, takze bud je to loz, alebo bola ta jeho zena mierne retardovana, ked, i cez skolenie oblizovala stetec Mimo toho som nikdy takyto budik od tesly nevidel.
V kuřátrnách vědeckých ústavů kolují fámy, že se prej dnes pár atomů již dá vyrazit na urychlovači z terčíku. Ovšem produkty intenzivně budou zářit asi 500 let. Kdysi se začínalo opakovaným tavením a chlazením rtuti se sírou, jsou na to podrobné alchymistické návody. Zálkadní alchymistické pravidlo ovšem říká, že pokud chceme vyrábět zlato, nesmíme na to myslet. Pokud kdysi došly penge, starověký vědátor většinou očoudil strop sírou, prorazil ho smetákem, a práskl nenápadně do bot, protože jeho netrpěliví mecenáši je rádi lámali v kole, a nebo jim trhali jazyky kleštěma. Víra v Ďábla je většinou zachránila, v Cernu by jim ovšem dneska očouzenej strop asi nesežrali, a tak je nutno sponzory přesvědčit, že další tunel by měl bejt minimálně desetikilometrovej...
Ta anglická historka od kroužka je sice zajímavá, ale co se týče praktického dodržování bezpečnostních předpisů v bývalé Tesle, i když věřím o existenci různých bezpečnostních školení, to už jsou skoro ruské báchorky. Mohu nabídnout adresu ing. S, který se v šedesátých letech minulého století politicky znelíbil, a tak ho prý poslali na linku mezi baby pájet pistolovou páječkou víčka od radioakticních radarových bleskojistek / např 11TN.../. Vypráví mi to vždy na radioburze v Holicích, stejně jako jiný starý kupodivu značně vitální muž, který zase pracoval v devadesátých letech při likvidaci provozů Tesly na Poděbradské v Praze, a popisoval působivě metrová rtuťová jezera hluboká 10 cm pod podlahami výrobny tryatronů...
tak jsem s tím oscíkem zkoušel zjistit, proč mi u VTTC začne přerušovač dělat kraviny, když to začne sršet, a ona je to akorát starost navíc. Z toho tesláku posbírá sonda takovýho bordelu, že jakýkoliv měření nemá smysl...
Pokud nemáte vstupní obvody osciloskopu elektronkové, tak za nějakou dobu nebude při měření toho tesláku blbnout jen přerušovač, ale i ten osciloskop. Vždy tady obdivuji Youtube s klipy sršících tesláků, a za tím běžící monitory PC. Od té doby, co jsem neopatrností odrazil po zapnutí jedné konstrukce asi z metru klávesnici, monitor, PC i tiskárnu to od té doby dělám vždy na jiném stole, a jedině s elektronkovým osciloskopem.
pekny, jsem si rikal jaky BAHNO a pak mi doslo ze to bude nemecky vlakovy nadrazi
jinak je docela yajimavz sledovat pri ceste vlakem kolik je takovejchdle privodnich budek treba v lese nebo u pole a jsou otevreny acouhaj z nich ty draty
Tohle přece těžko bude napájet trakci... leda tak světla a zásuvky na nádraží. Třeba už to ani neni zapnutý... a nebo to skutečně je pod proudem už 70 let ale teprve nedávno indočech odnesl dekl.
Chtěl bych se zeptat, jak je to s Arduinem? Když v něm něco vytvořím, tak je pak možný tu naprogramovanou Atmegu32 vyndat a použít už v samostatným zapojení jen s tím, že připojím vstupy/výstupy a napájení?
Zaprvé, arduino je primárně s Atmegou 328. Arduino mega je možná i s megou 32, ale to tolik populární není.
Zadruhý - ten arduino "frontend" umí vygenerovat i normální hexáč, co do toho procesoru vypálíš pomocí normálního programátoru. Stačí v tom GUI držet shift nebo ctrl (teď nevím) při klikání na tlačítko "compile" a ono to dole vypíše kam to ten hexáč vygenerovalo.
Takže jo, navíc není vůbec potřeba mít to samostatný "arduino", stačí obyčejná atmega...
Jo. Existuje hafo metod jak s tím zacházet. Na ebay můžeš koupit přímo Atmegy8 s nahraným bootloadrem. Ty pak vrzneš přímo do svého zapojení a flešneš to tam. Nebo si to odladíš na arduinu a pak flašneš ten hex normálním programátorem do jakéhokoliv jiného čipu. Já to rozchodil pro attiny. http://choze.aspone.cz/attinyarduino.aspx Soft napíšu v adruinu a pak to flašnu avrstudiem. Nebo prostě vyndáš ten čip z arduina a použiješ ho ve svojem zapojení. Pak si musíš koupit nový s bootloaderem, nebo si ho tam můžeš flašnout sám.
Jenom drobný warning u těch attiny - pokud stáhnete nové arduino 1.5, tak to má komplet překopaný konfiguráky a ten Chozeho postup tam bohužel nechodí!
ArduinoISP je ISP programátor. Udělá to z arduina ISP programátor. Ale vyvíjet v arduinu můžeš jen, pokud naportuješ příslušné čipy. Defakto to může být jakýkoliv atmel podporovaný AVR GCC. Jde jen o nastavení v konfigurákách.
pár dotazů k indukčáku:
1) Když bych to chtěl přinutit chodit na těch 30kHz (pro železo), jak se tady řešilo, tak bude stačit zvětšit ten časovací kond u 4046, nebo se to bude muset nějak zásadněji překopat? Nemluvím o parametrech pracovní cívky a rez. kondenzátorů.
2) Bude to chodit s polomostem? Tahle topologie koncáků mi přijde dost divná... http://uzzors2k.4hv.org/projectfiles/ihpll1/ETs_4046_IH...
Pozor na to! Nestačí změnit ten kondenzátor! Musíš změnit kond a R1 a R2 na pinech 11 a 12. 4046 odvozuje spodní hranici od horní a taky od napájecího napětí. Je to popsané v kapitole 11.1. Díky tomu si nastavíš interval frekvencí mimo který se nedostaneš.
Díky, ještě jsem trochu hledal, daták jsem sice nenašel ale kdesi tady píšou 9030V= mezi vývodama 60s a 9000V~ mezi vývodem a kastlí. To by mohlo stačit
Ale je zvláštní, že ty tepelný koule sou ve třídě E http://danyk.cz/t/heat_ball.jpg
Vždyť hlavní produkt je teplo a tak účinnost přeměny je skoro 100%. Měla by to bejt třída A
najde se někdo kdo mi navrhne desku v eaglu pro zdroj 12V 5A ??? rozměry 36 x 155 mm dle danyka:-)
Odměna: dva metry RGB páskuna 12V
zájemci nechte na sebe mailový kontakt
Nehledě na to, že jsem ten zdroj jednou stavěl a nakonec jsem ho prohodil oknem - netvrdím, že je to špatná konstrukce, ale mě se to prostě nepovedlo zprovoznit
Danyk má vyše takých prapodivných konštrukcií, u mňa zatial víťazí jeho sieťový flyback driver, ktorý sme stavali naraz snáď štyria (ja, Rakosnik, Teslatron a ešte jeden chalan) a viac než 6 minút súvislého behu držal len Teslatronovi.
Párkrát se tu řešilo zalévání traf a podobně. Vyzkoušel jsem butadienový kaučuk a vypadá to velmi dobře použitelně. Získal jsem ho ze samosvařovací pásky. Páska se rozpustí v benzínu a saze klesnou na dno. Pak zůstane čirá emulze butadienu v benzínu. Nechá se to trochu odpařit a zhoustnout a pak se tím dají zalévat různé věci. Zůstává to trvale pružné.
Já bych to dal přesně doprostřed aby to bylo dost daleko od desky stolu např. a celé to zaplnil voskem
A ted mě snad nebudete kamenovat za vosk (izolační pevnost Vosk vs. olej)
Každopádne sa to musí prevádzkovať na niečom vysokom a izolačnom, či už je to presne v strede, ku dnu alebo priamo na dne, takže tam to až tak nezaváži. Pôvodne som to chcel dať do stredu bez dištančných stlpikov, ale vždycky jedna strana letela nepekne šrégom, nožičky tých kondíkov príliš podporné samy o sebe nie sú..
Čo sa týka vosku, tak tu by som bol uvažoval, myslím že by ďaleko viac vzniklo vzduchových bublín než tu. Navyše v prípade zlyhania jednej súčiastky by sa to muselo celé rozrýpať, tu by stačilo olej preliať inam (popr. vyfiltrovať alebo naliať nový) a pred opravou naliať technický benzín či izopropyl na pol dňa napr., aby z toho neboli mastné prsty.
Na dočasné zalévání je dobrý olejový vosk, nevím, co to je za humus, každopádně je to vosk co taje při 40ti stupních, takže nádobu s zalitou věcí stačí trochu zahřát a věc vytáhnout ven, zbylá vrstva vosku při opravě už ničemu nevadí
Dá se to koupit jako velká "dlouhohořící" hřbitovní svíčka, jiný zdroj jsem zatím nehledal, jedna svíčka je tak půl litru vosku
Parafin na zalévání VN se dá pužit technickýProdává se to jako pětikilový blok asi za tři kila, a vydrží to neuvěřitelné věci. Je nutné to jenom převařit, aby v tom nebyla voda. Ne na vařiči s plamenem. Potom to vydrží mnoho desetiletí. 1 mm parafinu má podle kvality i 50 kV, takže je to možné udělat i velmi malé. Vývody pokud nemáme originální izolátory jdou vytáhnout skleněnými trubicemi, nebo lépe kapilárami / např 8 /1 mm /. Od vysokonapěťových olejů prakticky ustoupíme, až nám to jednou vyteče na nohy, a nebo až to chytne. Litr horkého oleje je dobrý plamenomet....
Co jsou zac ty keramiky? Fakt 30kV? Vyrobce+typ by nebyl? Pripadne od koho to je? Taky se chystam stavet kaskadu a zatim jsem u beznych distributoru vsude videl jen do 10kV keramiku nebo do 16kV svitek.
pokus o výrobu geiger mullerovej trubice... je to plechovka od pretlaku, uzavretá precínovaním, v jednej stene je diera a v nej je cez izolačnú trubičku vložený medený drôt. V druhej stene je mosadzná trubička ktorá čaká na bozk od kompresora... len neviem kedy presne treba odsávanie zastaviť... nu uvidíme čo z toho bude
Pre daný účel fungujú najlepšie zavaraninové poháre od kyslých oguriek. Nezabudnúť na kyslú šťavu.
Plateau novovzniknutej trubice sa zníži, ak sa ogurka na skle odparí indučkým ohrevom ako getter, poprípade sa do šťavy pridá vyše kôpru na zvýšenie citlivosti.
To dr.House: Pokud zkoušíte výrobu geigerů, zkuste recept ze třicátých let minulého století, náplň argon - líh. Skleněná trubka ve které je armatura elektrod, na konci slabá vytažená čerpací trubička. Líh se zahřeje, až vyplní parami prostor, a vyprchá/zmizí/. Pak se plamenem /buratka/ čerpací trubička přeruší a zavaří. Nemusíte čerpat, podtlak se tam udělá sám, jen lihu nesmí být příliš mnoho...
Inak ak si bastlíš vlastný merák, vykašli sa na hentaké homodomo experimenty a šéfni si za desať dolárov SBM-20/STS5 a ak dodržíš rozsah pracovného napätia (350-400V), netreba ich ani kalibrovať - v datasheetoch je vtedy špecifikovaný prepočetný vzorec pulzov za sekundu na mr/h (pre radium 226 a kobalt 60).
".": to je náhodou dobrý nápad pre výrobu generátora náhodných čísel, obávam sa avšak veľmi nekonzistentných výsledkov, ak sa také dačo nasadí na meranie žiarení rôznych intenzit..
Pokud jste viděl třeba STS-6 na spektráku, tak člověk stejně zjistí, že to může použít jen jako indikátor a ne přesný metr, ovšem jako pokus je to zajímavý. Ještě zajímavější je, pokud geiger připnete na šumový analyzátor / třeba free radioamatérský/. Zajímavé jsou zejména takové ty občasné obrovské impulzy, které svědčí o tom, že jsou to značně energetické částice. / pozor aby to neděllala vlhká patice.../.
lze něak jednoduše zařídit, abych při přehrávání skladem z počítače na kazetu měl maximální modulaci pásku? mám tu něaké potiché a hlasité skladby.
na kotoučáku mám tlačítko "AVC" to zapnu a pěkně mi to nahraje. ta věž to musí umět taky, ale zbytek rodiny zašantročil manuál a já si umím zapnout jen dolby NR
Zdravim danyk na scheme tu : http://danyk.cz/t/2kw_dcdc_3.png na primari trafka kde je RC clanok, nevieš preco sa mi nejako moc hreje ten rezistor použil som 300Ohm 2W a ker. kondiki 450pF 2KV , môžem tam dať menšiu kapacitu alebo ako to vyriešiť ?
1.Ako je možné, že prúd ktorý prechádza 250W tlmivkou pre Hg výbojku pri 230V je 4A(prud rovnaký aj bez vybojky) ? Nie je to trochu veľa? Alebo multimeter nezohľadňuje fázový posun...
2.Bude veľmi vadiť ak 250W výbojke dám do série s 250W tlmivkou aj primár MOTu? Netreba mi 250W... v tomto zapojení som nameral 1,5A.. btw vonkajšia banka je prasknutá - vnútri je vzduch
Je to normální, ta tlumivka se na 230 V trochu přesycuje, po zapnutí výbojky (studený hořák) je na ní malé napětí tak proud moc nespadne, ale po zahřátí (~5 min) proud postupně spadne. Měl by spadnout cca na 2,2 A (jmenovitý proud pro 250 W rtuťovou výbojku).
Je zajímavé, že rtuťovky pokud nejsou horké, svítí zvláště v oblasti neviditelného záření, ale jakmile se vyvine zelená čára, tak s tím už třeba nevymažete EPROMku. Pokud se pálí PLS tak je také lepší ject zastudena, protože i kdž se to rozpálí, tak čím to má větší nteplotu, tak tím je expozice mnohdy slabší.
Rád bych použil co nejvíc součástek z PC šrotu, takže žluté jádro, TL494 a shottky ze zdroje a mosfety z motherboardu.
Proud bych rád reguloval od nuly do těch 1,6A, bude stačit poťák + kalibrační odpory místo trimru "strom"?
děkuji
Bude z toho "nekompromisní" baterka na 12V 7Ah baterii pro průzkum podzemí a jiných industriálních klenotů
LEDky jsem koupil na dealextreme, cca za 250 korun jednu. Na pokusy ideální.
Na prvni pohled by to jit mohlo, bocnik 0.1R je celkem rozumnej. Ja bych sice pouzil primo led driver IO, ale pokud neni jina moznost... sem zvedavej na ten sajn, na chate svitim 10W LED a je to az az.. Vhodnou parabolu mas?
Líbí se mi ten 1-LED když jich tam ve skutečnosti je 50 Já čekam, až trochu zlevní tohle : http://www.ebay.com/itm/500W-506-Watt-Pure-White-High-P...
mám na to připravený už i celkem kvalitní chladič , ale s optikou pro takový výkon si budu muset nechat poradit
To stmívání proudem jsem taky zkoušel, ale nelíbilo se mi, že při malém výkonu některé ledky nesvítily a jiné ano. Proto jsem použil PWM stmívač s konstantním proudem.
Zdravím,nevíte někdo jak zjstím maximální proud wolframovavým vláknem - katodou rentgenky?nemám k ní žádné parametry....a nerad bych vlákno přepálil...na druhou stranu..při 1A a cca 30kV to nic nevyzařuje...je to RTG do 65kV...ale při 30už by měla chodit...tak si myslím, že bude třeba zvýšit proud vláknem..Dík za případné rady
Ono při malym napětí to teoreticky vyzařovat nemusí, ale měl by týct nějakej anodovej proud. Takže postupně pomalu přidávej žhavení a sleduj proud anodou. Ona třeba ta šiška co sem kdysi testoval potřebovala 4,1V / 3,3A aby teklo 200uA při 40kV. Taky sem nikdy nesehnal údaje.
Najlepšie to funguje empiricky, ja žhavím trafom 18V~/40VA pripojeným na triakový regulátor, a mám značku na pozícii kde to funguje najlepšie
Čo sa týka samotného žhavenia, radšej menej ako viac. Tvrdenie "cca 30kV", obzvlášť bez kilovoltmetra a merané ako zápalná vzdialenosť vo vzduchu, to môže perfektne padnúť na 10-15 v záťaži, a aj menej, ak sa žhavenie preženie a "spapá" väčší anodový prúd. A pri takom napätí to moc nevyžaruje veru...
Taktiež bacha na použitý radiometer, na malé Uin chce to ionizačnú komoru
zapni si vedle toho 25W žárovku a sleduj barvu světla z vlákna rentgenky, při max napětí by mělo vydávat trošku teplejší světlo než žárovka (pokud bude cca stejné tak se nic nestane, ale už bys asi byl za maximem)
Vyskúšaj pri pripojenom žhavení a zapnutom vn dať tak 5cm od prípojky anody nejaký uzemnený predmet. Ak tam nechytí oblúk, treba (1) treba znížiť žeraviaci prúd (2) výkonnejší vn vzdroj.
myslim ze zavici napeti se bezne pohybuje tak 2-5V, proud az nekolik A, a muze to svitit jako zarovka, resp. jina primozavena flaska, viz treba GU-81...
OK dík moc za rady, nejdřív si asi udělám lepší zdroj VN...a pak budu přidávat proud...ono to něco vyzařovalo, ale odstínil to i papír...bylo to asi slabé sekundární záření a elektrony neměly dostatečnou energii aby pronikly do svrchní vrstvy wolframu a začaly se prudce brzdit...
vyhrabal jsem doma v docela hnusném kufru toto: http://www.ises.info//ises_data/systemises/introduction...
no ale udivuje mě, že to je napájené jenom LPTčkem. nemá tam být něaká karta nebo mezikus? je to vše z tesláckých součástek a rád bych to zprovoznil.
To není LPTčko. Ta karta co tam vidíš je plná A/D a D/A převodníků, po tom kabelu do toho interfacu co máš na stole lezou už konkrétní napětí. Pokud teda nemáš tu kartu (nebo ISA do kterýho bys to dal), bude ti to naprd a ledatak to můžeš poslat k nám na gympl kde se na tom ještě měří
Jeste bych se vratil k tematu feritova jadra vhodna na GDT. Trochu jsem patral po nabidce co lze najit v ceskych obchodech a zkusil udelat nejake srovnani, zatim papirove. Driv sem kupoval kvalitni Amidony v GESu, jenze nenich nabidka dost proridla, takze v GM/GES nic.
Obecne se tu tvrdi, ze na GDT - bavim se ted o GDT pro SSTC pracujici kolem 300-500kHz, ktere musi prenyst vic nez 1. harmonickou, se ma pouzit jadro s co nejvecim Al, jenze nelze si nevismnou 2 faktoru:
1) ztraty v jadre rostou zhruba linearne s frekvenci a kvadraticky s B, buhuzel v katalogu nepisou W/kg ale jen naky relativni power loss faktor:
pro CF265: 5e-6 @10kHz
pro CF197: 7e-6 @10kHz
pro CF199: 20e-6 @10kHz
2) dle grafu vyplyva, ze permeabilita ur klese s frekvenci z pocatesni hodnoty, a to nekdy dost vyrazne:
pro CF265: ur=5000->5000 @400kHz
pro CF197: ur=7000->1500 @400kHz
pro CF199: ur=10000->2500 @400kHz
Pramet ted nemam po ruce, ale obavam se zwe to bude este horsi. No asi to tak vidim, ze vemu CF195 a CF199 a omerim v realu, jinak se asi pravdu nedovim...
Jestli chces merit frekvencni zavislost, tak hlavne nezapomen udrzovat konstantni proud nebo napeti, cili na mustku zapnout ALC. Pokud to tam neni, tak budes muset pocitat a korigovat rucne, protoze jedna vec je, co je nastaveno na mostu a jina vec co do Z tece. RLC autobalancni mustky maji zpravidla neco jako 50 nebo 100R odpor v serii na current high, cili napeti bez ALC odpovida napeti naprazdno, proud zase pro zkrat. Kdyz je tam neco jineho, musi se to prepocitat. To jen tak pro info, aby z toho nevysla hovadina.
Eee blby dotaz, co je to ALC?
zadny autobalancni RLC mustek nemam, budu si muset vystacit s 4-kanalovym oscikem a generatorem, proud budu snimat na nakym bocniku...
Aha, tak VA metoda je cajk, jen budes muset merit i uhel protoze prepocet X = (Z^2 - R^2)^0.5 pres DC odpor nefunguje poradne ani u 50Hz traf, natoz na 400kHz na feritu.
Navic bez znalosti Ls nebo Cp toho snimaciho bocniku to bude na vyssich kmitoctech taky hodne spatenka protoze to tam vnese dost mastnou chybu. Chce to chytre zvolit pomer snimaciho odporu a merene L, aby ten vliv rektancni slozky bocniku nebyl tak velkej. Pripadne ho nejak chytre zkalibrovat treba zarazenim kvalitniho znamyho keramickyho C misto civky - da se pocitat, ze to bude mit D<0.0001, cili skoro -90deg uhel. Pak se da snadno analyticky spocitat fazova chyba toho bocniku pro kazdou frekvenci. Ale to uz asi komplikuju, co? To je nemoc z povolani. :-) Ale pokud budes chtit merit skutecne Ls-Rs nebo Ls-Q/D, jak si zminil, tak te ta kalibrace faze bocniku proste nemine.
Jinak ALC je Automatic Level Control. Tahle funkce koriguje vystup syntezatoru mustku tak, by na Z bylo skutecne to, co mas nasteveny. Spousta mostu to vubec nema a neznali uzivatele se pak strasne divi, ze jim to na civce s jadrem ukazuje neco uplne jinyho treba i o desitky % (L s feromagnetickym jadrem maji velkou zavislost jak na amplitude, tak frekvenci). V teto souvislosti me vzdy pobavi, jak si nekteri bastliri kalibruji ruzne hausgemachte meraky feritovou civkou z kramu a pak se chlubi, ze jim to meri pod 1%. :-) No nic, by snad pro dnesek stacilo.
No popravde me zajimaj spis prakticky vysledky - strmost hran a tvar prenasenyho signalu, otepleni jadra, vykonova ztrata driveru... ur(f) premerovat nebudu.
Aybac rikal, ze na hrany jadro nema vliv, ze to zalezi jen na smotani pri/sec. vinuti. Ja myslim, ze ta rozptylova L, kera degraduje prenos ma i co docineni s jadrem, tak uvidime. Minimalne zbytecny ztraty v jadre znamenaj zbytecny dalsi zatizeni driveru.
Tak este sem koukal na ten Pramet Sumperk, vhodny jadra by asi byly s materialy H22, H40 a H60
u H22 se udava relativni ztrat. cinitel tgd/ui: asi 5e-6 @10kHz, 6e-5 @400kHz
O H40 a H60 sem se nedovedel nic, jen ze maj ehvivalenty
H40 ~ 3C11, N30
H60 ~ 3E25, T35
Kdysi jsem měl jakési "techtle-mechtle" s úvahami při návrhu děčínských zdrojových šuplíků k počítačům. Co se týče jader, vždycky existují záhadné hodnoty, a pak praktická měření, která všechno postaví na hlavu. nejšílenější u toho není ani tak konstanty za studena, jako spíš konstanty když se to začně při vyšších kmitočtech ohřívat, a třeba již pri 60 stupních to jde všechno do kopru. Na ty budicí jádra jde udělat zajímavý přípravek třeba z BD139 / chodí hodně vysoko, a s ním lze krásně změřit skutečný mezní kmitočet , který většinou mírně nesouhlasí s uvedeným již za studena. Je zajímavé že jádra již někdy hřen jí při daleko menším kmitočtu, a nebo při daleko menším proudu, než je udáván, zejména jádra starší / třeba ten Pramet/.
Jo, to ohrivani Prametu mi potvrzoval i jeden kolega, kerej s tim kdysi stavel taky zdroj k pocitaci (este doba pred PC) a tam to urcite nebehalo na zadny zavratny frekvenci, budil to nakyma obycejnyma bipolarama v klobouku, asi naky KU... Ale zas to byla vykonova aplikace.
Ta vyssi teplota ma jeden zajimavy efekt, ze by ztraty mely klesnout ("rozmrzani mag. domen"), to ostatne tusim plati i pro nekery dielektrika. I ur s teplotou roste, ale samozrejme se nesmi priblizit k Tc.
Prostě: generátor, koncák, jádro se dvaceti závitama na každý straně, a 50w automobilová žárovka na 12V. Jak se kmitočet zvyšuje, jas klesá a jádro začíná hřát....
.: To je rozptylovou indukčností, dvě vinutí naproti sobě na jádru mají tak velkou rozptylovou L, že její reaktance na vyšších frekvencích omezí výkon. Není na tom nic divnýho a kdyby se vinutí namotaly přes sebe, nebo bifilárně, tak jas bude držet do mnohem vyšších frekvencí.
Ja si myslim, ze ta rozptylova L nejakym zpusobem zavisi i na permeabilite, ne jen ciste na zpusobu vinutil. Kazdopadne z hlediska budice muze nastat problem, pokud pri vysoky f klesne permeabilita nekoliknasobne nez clovek puvodne zamyslel. Sic, jaks rikal je tam docela velka rezerva, kdyz by stacil treba jediny zavit.
Co sem se ptal, tak ta komplexni permeabilita skutecne znazornuje jednou slozkou ztraty, ale stejne nevim jak z toho dostat W/kg...Ono to asi celkem dobre ukaze SS odber driveru naprazdno (po odecteni jeho vlastni spotreby)...
No tak nevím to jistě, ale myslím, že rozptylovka asi musí souviset s permeabilitou. Neumím si představit, že by měla dvě vinutí stejnou rozptylovou indukčnost na jádře i bez jádra. To se mi jeví jako nesmysl.
Dnes jsem při pokusech zničil UC3843. No zničil. Začal fungovat jinak. Na pin 3 je trvale 1V. Reference na pin 8 je 5V. Vnitřní reference na EA+ klesla na 1.8V a pinem 2 (EA-) teče 63mA. Napětí na výstupu se odvozuje jako 1.8 + (R*0.063) kde R je odpor z výstupu do do pinu 2. Jinak funguje normálně.
Tahle funkčnost není zas tak špatná. Koukám na to jako blázen a furt to měřím a zůstává to stejné. Asi to v něčem použiju. Vypadá to, že mu odešlo to proudové řízení. A líbí se mi na tom, že tu velikost výstupního napětí odvozuje z proudu procházejícího do EA-.
Jo nad tím jsem taky přemýšlel, ale testuju to celej den a fachčí to normálně. Tady nejde o cenu. Jde mi o to zpětnovazební řízení. Funguje to na proudové smyčce. Žádný dělič napětí na výstupu. Neznáte někdo nějaký jiný obvod, který by to uměl?
Já jsem se kdysi zabýval preventivní diagnostikou třeba VN tranzistorů a právě obvodů spínacích zdrojů, a mohu říci, že systéme měření který jsem pak navrhnul a patentoval šly zjistit i třeba již z výroby vadné tranzistory a IO. Když jsem to pak zkoumal statisticky ve stovkách případů, zjistil jsem, že závady u součástek s polovodičovými přechody lze zjistit dlouho dopředu například podle charakteristiky vnitřního šumu, který generují ve speciálním zapojení. Perfektní je to právě třeba u televizních řádkových rozkladů, spínacích zdrojů, obrazových zesilovačů a jiných VN aplikací.Pokud se zabýváte občasným rozebíráním elektornického šrotu a preventivním proměřováním více kusů, zjistíte též, že "preventivní diagnostika", ale i například doba provozu jako parametr kvality výkonových přechodů v nevhodných zapojeních jsou velmi podobné jako degradace parametrů u elektronky.
Zdravím, nevíte někdo prosím zda by tento termostat umožnoval regulaci do 300stupňů ? původně je určen tak do 100.....díky za rady - jaké odpory případně změnit
a ty jsi mu zas poradil termočlánek doufám že víš, jaký je mezi nimi rozdíl.. btw 7 dolarů pár kaček není, když se dá za 50Kč sehnat perličkový k multimetru
Ty hodnoty NTC z katalogu "o maximální teplotě 300 stupňů" jsou reklamní. Svařte si výbojem na uhlíku pod vodou nebo lépe lihem třeba měděný a konstantanový drát, a můžete jít vysoko nad 600 stupňů, a teploměr bude velmi trvanlivý. Chce to jen za ním operák se zesílením asi 500, ten pak už může řídit cokoli.
Hehe, rebelove vymekli :)
"Odchod vizionáře (S. Sinofsky) se na Windows projevuje ústupky, které ještě za jeho vlády jednoduše nebyly proveditelné. V současnosti přitom hrozí, že Windows 8.1 budou obsahovat nejen možnost spustit počítač do režimu pracovní plochy, ale i tlačítko Start. Negativní vnímání Osmiček by právě tyto ústupky mohly zlepšit. Microsoft to s nasloucháním uživatelů myslí vážně." http://extrawindows.cnews.cz/clanky/microsoft-behem-pul...
To si asi dělá srandu z dolaru. Možná že to taky vymysleli čeští sběrači kovů. Nejpřesvědčivější by ale bylo, když už jsem v čechách, kdyby po každém složení jeden čtvereček ubyl, a když by měl to dřevěný plato prázdný, tak by se usmál, a vyndal všechny čtverečky z kapsy.
mám tu jedno TDA1558Q.
máte něaké doporučené zapojení aby to šlo do můstku pro dvě repra pro autorádio?
slyšel jsem, že údajně má problémy s kmitáním a tak. tak abych se tomu vyhnul.
a ještě mě zajímá, jak se bude tvářit TDA 2005 když je v můstku a napojím na něj 4R repro
Tyhle "nejjednodušší" zapojení s integrovanými obvody, kde se jedná většinou o malé signály, velké zesílení a velké proudy dovedou opravdu mnohdy zamotat hlavu.Jsou i integrác če, které nechodí v jiném než doporučeném obrazci PLS. Někdy kmitání dovede překvapivě odstranit několik linek 1 mm silného Cu drátu, zapájeného plošně v cestě přívodů, a něbo i desítky paralelně zapojených keramických blokovacích kondů. Jednostranné plošňáky bez stínicí země jsou nebezpečné, zvláště pokud se obvod pod plným napájecím napětí rozkmitá na VF, a odejde, i když má v katalogu inzerován SOAR....
Ono sázet pole keramiky není to pravé ořechové, zvláště když někdy vůbec nevíte, jaké to má parametry.
/ indukčnost, ESR.../Některé keramiky jsou plívy. Jiné mají neočekávaně dobré vlastnosti. Taky jsou zcela specifická místa, kam se to musí strčičt. Taková místa se dobře hledají kontaktní proudovou sondou / mikrovoltmetr s malým vstupním odporem / a nebo feritovým jadýrkem a širokopásmým zesilovačem s ukazatelem výstupního napětí. Dokonalé vybastlení je nutným krokem před stavbou nějaké série. Jinak přestane být elektronika zábavou a zdrojem příjmů, a stane se stane noční můrou...
Ještě bych tady udělal trochu reklamu článkům zdejšího "Chose", s různými faktickými praktickými postřehy z těch jeho indkučáků, například tím napájením baterie kondů z obou stran přívodů. Jinak, ESRmetry jsou v tomto případě většinou skoro k ničemu, protože ukazují maximálně do stovek miliohmů, daleko lepší test je, připojit pár kusů ze testované série na výkonový zdroj VF, a pokud hřejí, vyhodit, a změnit značku.