Diskuze - danyk.cz

• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy: [b]tučně[/b], [i]kurzíva[/i], [s]škrtnuté[/s], [code]kód[/code] a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele. Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.

Přezdívka:
Heslo:
Text:

31.01.2020 (21:50:26)  K # IP X
Tim:
Ahoj, asi se to sem moc nehodí...
ale nemáte ponětí, jak je to s opravitelností dat ve svazku VeraCrypt či Truevrypt? Jde mi o to, když si vytvořím několikaset GB oddíl na externím disku v zamčeném VeraCryptu a náhodou by čase došlo k částečnému poškození HDD, tak jestli i když by byl svazek třeba místy neopravitelně poškoze, jestli existuje způsob, jak jej rekonstruovat a odemknout heslem... nebo jestli to to v takovém případě konec všech dat v něm uložených... Případě jiné šifrovací nástroje.
Díky za diskusi...
1.02.2020 (10:50:51)  # IP X
VroutekB:
Kdybys k dešifrování jakékoliv části dat potřeboval přítomnost všech dat, jak rychle myslíš, že bys tu šifru celou dlouhou stovky GByte dat přepočítal pokaždé, co ses rozhodl, že si kousek dat někde chceš přečíst? Co myslíš...
1.02.2020 (11:37:40)  # IP X
Tim:
Tak jsem to nemyslel, spíš, jestli ta šifra není na jednom konkrétním místě(třeba na začátku), a to kdyby se poškodilo, tak je po datech... Dá se tedy určitým způsobem rekonstruovat svazek i když se třeba desetina/ nebo větší část poškodí? Tedy samozřejmě dostat se k datům, které byly v nepoškozené části svazku...??
1.02.2020 (21:08:52)  # IP X
RayeR (web) :
Kdyz se ti poskodi naka cast, kde sou ulozeny dulezity data filesystemu, tak se to posere i bez sifrovani, takze pokud o ty data muzes prijit, task neres, jinak si porid nejaky RAID na 2 disky nebo to zalohuj jeste jinde.
2.02.2020 (10:01:54)  # IP X
Tim:
Čili z pohledu dat je jedno, jestli tam budu mít x tisíc souborů rovnou nasypaných na HDD nebo jeden X GB svazek VeraCryptu? Na pravděpodobnost záchrany to +/- vliv míét moc nebude??? Nebo záleží na konkrétních situacích?

28.01.2020 (13:37:35)  K # IP X
RayeR (web) :
Zkontrolujte si nastaveni v Avastu :)
https://www.pcmag.com/news/the-cost-of-avasts-free-anti...
Smirovani je spatne, ale tady se zas dela velbloud z komara ponekud, Google, FB, MS toho nasbiraji jiste vice...

28.01.2020 (01:10:04)  K # IP X
loučák:
Nazdar. Vím, že tu kdosi kdysi stavěl ultrazvukovou čističku. Jenže už si napamatuju kdo. Chtěl jsem jít cestou nerezové gastonádoby a piezoměniče s ebaye. Vypadá to pro mě jednoduše, což vypovídá o mé nulové znalosti v této oblasti. Má tady někdo zkušenosti ze stavby, popřípadě dlouhodobějšího provozu takové čističky?
28.01.2020 (02:44:26)  # IP X
RayeR (web) :
Otazka jesi se ti pri cene takove pracky kolem litru vyplati se drbat s tou mechanikou. Kdysi sem chtel stavet, ale pak sme poridili do prace...
28.01.2020 (10:19:45)  # IP X
VroutekB:
Není to jednoduchý, protože musíš ten piezoelement impedančně přizpůsobit tý mechanický soustavě. Doporučuju ti se na to z vysoka vy***t.
28.01.2020 (11:50:26)  # IP X
milan (mail) :
Asi mne tu ukamenují, ale bazary jsou plné vadných. bud sou tam střelené trandy, nebo střelené trandy a upálený některý měnič. Ten v číně koupíš ale.
28.01.2020 (12:03:01)  # IP X
VroutekB:
O opravování elektroniky ale řeč nebyla, to si klidně oprav. V tom nevidím problém.
28.01.2020 (13:44:19)  # IP X
RayeR (web) :
Ono zas jaky slozity prizpusobovani, kdyz koupi transducer urcenej pro pracky, tak ho tam akorat nejak prilepi, treba na dno pplechovky od parku :)
https://www.aliexpress.com/item/32967394715.html?spm=a2...
Nejak to fungovat bude, jen pohlidat, aby to budic budil do rezonance a ne nekde mimo.
28.01.2020 (14:44:06)  # IP X
VroutekB:
Já bych tomu moc nevěřil, že tohle bude dobře fungovat. Ostatně, ty levný pračky taky moc dobře nefungují. Jen skřípou a pískaj a stejně toho moc neumejou.
28.01.2020 (19:44:41)  # IP X
bkralik (web) :
Přizpůsobovat to nemusíš, ale je potřeba zajistit opravdu dobrý kontakt - přilepit je málo, fakt to chce navařit šteft, fest dotáhnout a to celé ještě na lepidlo.
A budí se to "samokmitákem", ten piezorezonátor má docela ostrý rezonanční maximum a je to potřeba budit fakt v rezonanci, jinak do toho ten výkon nedostanete. Kdysi v rámci bakalářky jsem to měřil a vypadá to takhle
http://kotec.bkralik.cz/futurama/piezo.png
28.01.2020 (23:23:42)  # IP X
loučák:
Díky za rady, oprava jeté čističky zní taky dobře, to mě nemapadlo. Ovšem se stavbou bych se mohl snad vejít i do tisícovky při použitelných rozměrech. Rozhodně jsem netušil, že nestačí lepit. Ale s tím bodováním, nejsou náhodou ty piezoměniče z hliníku? Pokud uvažuji o nerezové nádobě, tak takové bodování je naprosto mimo mé technologické možnosti. Tak nevím. Teda já to nemám na žádné čištění hodinových strojků nebo brýlí, jde mi především o čištění odzápalkovaných nábojnic a kdyby to příležitostně zvládlo i něco jinýho, bylo by to fajn. Jde prostě hlavně o kvantitu, aby se vešlo alespoň 300ks 223 a dvojnásobek 7,65Br, jestli to bude čistit hodinu nebo tři je mi celkem jedno, hlavně aby to vyčistilo včechno a zbyla jen mosaz.
29.01.2020 (03:58:54)  # IP X
RayeR (web) :
>bkralik
chapu dobre, ze to je samotnej menic jen tak k nicemu pridelanej? Cekal bych, ze kdyz se mu nalozi mech. zatez (nadoba s vodou), tak se tem rezonancim snizi Q (rozpliznou sel)
29.01.2020 (17:48:34)  # IP X
bkralik (web) :
Rayer: jj, je to měnič volně stojící na kusu polystyrenu. Pokud to našroubuješ na nádobu s vodou, Q to asi určitě sníží, ale netušim jak moc. On ten rezonátor samotnej je docela masivní...
loučák: Googli, to co je tam nabodované je obvykle nerezový závit (aby to bylo ze stejného materiálu jako vanička)
30.01.2020 (11:27:41)  # IP X
milan (mail) :
Vadnou čističku dnes seženeš vpoho. Chce to rozhodit sítě, pak ji seženeš z fabriky i zadarmo.
Jo, sundat měnič je peklo. na to se snad musí vzít autogen. jsou brutálně zalepené.
Na bazaru jsou funkční za třetinu. ted jestli se ti to chce dělat a vztekat se, že to nefunguje, nebo to koupíš hotové. Evidentně potřebuješ pracovní nástroj. A když koupíš kloudnou, do které se vejde hlava z auta, tak jí nevypneš ani **22 a víc než hlavy tam budeš koupat EGR ventily

26.01.2020 (02:39:48)  K # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Zdar, kdyby si někdo chtěl ještě počíst trochu keců o tom mém reflektometru, případně i o dalších pár bastlech, tak jsem začal svoje literární skvosty dávat sem: https://hackaday.io/msboss
27.01.2020 (19:50:03)  # IP X
RayeR (web) :
blinkies & throwies...
Stejne to skonci takhle **02
https://i.pinimg.com/originals/ab/a3/33/aba3335db4e8844...
Mas s tim nejake dalsi (snad i komercni) plany?
30.01.2020 (20:25:43)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Další plány mám. Udělat dvoukanálovou variantu, kde bude zpožďovací linka a vzorkování pomocí 2x ADCMP582. Zpožďovačka i komparátory budou krmený z Si5351, což umožní nastavit si libovolnou frekvenci buzení a navíc ještě vůči sobě fázově posunout to vzorkování a buzení s hrubším krokem, takže celkový okno měření bude moct bejt až 106+10 ns (teoreticky i trojnásobný, když se trochu znásilní ta Si5351, ale čert ví, jaký to pak bude mít šumový parametry).
Mělo by to bejt udělaný tak, aby buzení i měření bylo na obou portech a buzení šlo vypínat. Pak to vlastně funguje stejně jako dvouportový VNA a dá se to i zkalibrovat. Jenom nevim, jak udělat to buzení, aby se dala nastavit i jeho úroveň. Blbý je, že jsme zatím nenašel nic šikovnějšího, než CML logiku. Jsou prej nějaký laserový drivery, který jsou rychlejší a můžou pracovat proti zemi, ale na to se ještě musim kouknout.
Komerční plány nemám. Vzhledem k tomu, že vím z práce, co obnáší CB certifikát, CE certifikace, UL, FCC, RoHS a podobný kýbly mrdek, tak bych to dělal leda stylem "černota", tedy tak, že bych si někam pověsil na stránky nabídku ve stylu "dekorační předmět, nesmí se zapínat" a nechal to osazovat čínský děcka.

BTW, od vedoucího i oponenta jsem dostal celkově za A. Takže teď už jenom obhajoba+státnice a bude to.

Jo a tenhle mem s Herpinou Derpinou zažívám běžně na Instagramu. Vyfotim na pár desítek metrů nějaký zvířátko. Hezky ostrý, pěkně barevný. Sice relativně neoriginální a generický, ale v zásadě technicky korektní fotky. Kolik dostanu lajků? 5? 10? Pak si jedna Herpina Derpina, co znám, vyfotí v šeru smradlavý fusekle na hnátách, vedle kterejch má postavenou sklenici vína, vypadá to hůř než moje dávná Nokia 6230i (šumítko 1.33 MP šumu) a kolik tam má? Za večer 50 palců hore. By se jeden z teho posral.
U toho reflektometru si ale úplně nemůžu stěžovat, už to vidělo 350+ lidí a 50 si zakliklo sledování toho projektu.

24.01.2020 (14:43:14)  K # IP X
MrSlehofer (mail) :
Hmm zajímavý jev.
https://www.youtube.com/watch?v=-_MsOjQEC3k
Čím by to mohlo být způsobeno? Vypadá to na výboje stejnosměrného statického náboje ovšem paralelně je připojená zhruba 30 ohm cívka, takže nějaká forma prudké rezonance? Nápady?
24.01.2020 (23:37:52)  # IP X
Alesh (mail) :
Řekl bych že RF energie. Ale jak by sníh padající kolem antény udělal nějakou formu střídavýho napětí? Statický náboj bych pochopil že vznikne na stejným principu jako Kelvinvův kapkový generátor, ale sřídavý, to netušim. Taky by mi zajímalo, jestli nemá poblíž nějaký rádiový/tv vysílač, ale ani to si nemyslim že by sníh nějak dokázal přenést s takovou intenzitou.
26.01.2020 (09:42:39)  # IP X
Peca303 (web) :
Nevíme, k čemu je rádio ještě připojeno, jestli je šasi izolováno od země nebo ne. Kdyby nebylo uzemněné, tak by se padajícím sněhem mohla nabíjet kapacita rádia proti zemi. Pak se prorazí bleskojistka nebo jiné slabé místo u antény, kapacita šasi proti zemi se začne vybíjet a na indukčnosti cívky vznikne tak velký úbytek, že přeskočí jiskra. 30 ohm cívka už bude mít dost velkou indukčnost.

Možná jsem něco přehlédl, ale celé 16minutové video o prskání jiskry v rádiu se mi nechtělo sledovat.
26.01.2020 (09:45:49)  # IP X
Peca303 (web) :
Ještě se dívám, že to rádio nemá žádné velké síťové trafo, takže nejspíš bude šasi galvanicky spojeno se sítí. Pak by se mohl nabíjet a prorážet oddělovací kondenzátor u anténní zdířky se stejnými následky.
26.01.2020 (23:17:35)  # IP X
VroutekB:
Tolik statiky z antény sem ještě nikdy neviděl, ale jinak je to imho docela známej jev a ani k tomu není potřeba sníh (ten to možná činí podstatně horším). Natáhnětě si v létě nějakou tu stovku metrů PKčka do vzduchu mezi stromy a budou vám na tom doutnavky blikat jak divý, nemluvě o tom jak budou vyvádět při nedaleké bouřce. (při místní bouřce se k té doutnavkové kontrapci ani raději nepřibližujte).
Těch 30 ohmů je nepodstatný a jev naprosto jednoduše vysvětlitelný - ta keramika se nabíjí skrz tu špuli o zem
A že to prská přes 30ohmů? Oh boy... Ta keramika na vstupu se spolu s parazitní kapacitou koaxu a antény nabíjí statikou a v momentě průrazu toho kondu se veškerý náboj vybíjí do země (šasí). Že je přes to jiskřící místo paralelně indukčnost s ESR 30 ohm? No a co jako? Při tak extrémním dv/dt jaký ten výboj představuje, je induktance té cívky prakticky nekonečně velká a uplatní se prakticky jen její parazitní kapacita, která pak působí jako kapacitní dělič. ESR 30ohmů se téměř neuplatní, i kdyby ta cívka měla 0.1 ohmů, v sérii s ní je obrovská induktance (XL), při výboji tudy teče naprosté minimum proudu, většina ho jde skrz ten výboj (a část parazitní paralelní kapacitou cívky).
Stačí vysvětlení takto? Je někdo jiného názoru?
https://i.imgur.com/VczhzHl.jpg
26.01.2020 (23:19:55)  # IP X
VroutekB:
TL;DR přemýšlejte u toho jak indženýři a ne jak ten samolibý narcis... (to nic ofenzivního, to konstatování fucktů).
27.01.2020 (20:02:42)  # IP X
RayeR (web) :
BTW nekde sem videl ochranu antennich vstupu malou SMD tlumivkou par desitek nH, nevim jak moc ucinny to bylo proti tomu, kdyz do toho nekdo prsknul statiku z prastu ale aspon to ten naboj nak prubezne odvadelo, asi lepsi jak dratem do oka.
Jinak na me stare 45m antene se mi za bourky taky docela indukovalo, preskoky v jiskristi uz tak pri 10km vzdalenem blesku, ale pri pouhem snezeni sem nic nepozoroval.
28.01.2020 (12:07:07)  # IP X
VroutekB:
Tlumivka par nH opravdu neni reseni pro KV přijímač.
Tam se dá použít bleskojistka. Dělaji se i v SMD provedení, jsou robustní, mají zanedbatelnou parazitní kapacitu a pulsně vydrží velké proudy. Tuším jsem viděl i provedení bleskojistky se třemi vývody (střední živý), velmi vhodné pro koplanární vedení na plošáku. S omezeným rázovým napětím na nějakých ~100V na té bleskojistce už se dá pracovat určitě lépe, než když tam ta rázová vlna vletí celá.
28.01.2020 (13:49:14)  # IP X
RayeR (web) :
Tak jasne ze ne v KV radiu, videl sem to konkretne na GPS prijimacich, tam by asi naka bleskojistka se zapalnym napetim stovky V moc neochranila... Neska uz se delaji naky TVS diodky s dostatecne malou kapacitou, ale nevim jak na vic GHz, tam je lepsi nakej DC zkrat...
29.01.2020 (18:29:19)  # IP X
Alesh (mail) :
Hmm, já myslel že ta cívka je na vstupu antény a ne přez kondík. Takhle to dává větší smysl...

23.01.2020 (20:33:25)  K # IP X
antibalda (mail) (web) :
Dotaz k EAGLU :
Eagle standardně čísluje součástky od 1 po X ... (C1, C2 atd), ale když do nového schématu vložím již nějaké vytvořené, přebere číslování z vloženého schématu (třeba C265, i když původní hodnoty končí třeba u C50). Je někde možné vynutit "přegenerování" čísel součástek ? Google mlčí nebo to tam neumím napsat. V nápovědě k Eaglu jsem to nenašel.
Používám verzi 7.2.0
23.01.2020 (20:59:31)  # IP X
Martin12:
ULP -> RenumberSheet
23.01.2020 (21:06:25)  # IP X
antibalda (mail) (web) :
Jo, funguje to. Děkuji
24.01.2020 (10:34:12)  # IP X
VroutekB:
Když je volná pozice C50, tak ti má vložit C50 a né C265. (i jsem právě ověřil, že mi to tak funguje) Co za pochybnou verzi toho softu máš?
24.01.2020 (16:34:24)  # IP X
Martin12:
Z popisu problému jsem pochopil, že se jedná o vložení okopírovaného "bloku" z jiného schématu a ten se ti vskutku vloží s jmény které máš v tom jiném schématu, popř se ti přečísluje ve chvíli, kdy již daná jména jsou obsazená.
24.01.2020 (20:37:15)  # IP X
antibalda (mail) (web) :
Myšleno to bylo takto :
Kreslím nové schéma - číslování součástek od 1 po X (C1, C2 atd). Do schématu chci vložit jiné, již existující (pomocí File -> Import -> EAGLE drawing), Eagle se pouze zeptá, jestli chci přečíslovat kolizní názvy (ty co už existují v kresleném schéma). Pokud názvy součástek (a cest) nekolidují, vloží názvy z vkládaného schématu tj. C265, C266 atd. A toto se mi právě nelíbilo - v názvosloví vznikaly nesmyslné díry a skoky. Ten ULP to řeší.

20.01.2020 (15:09:13)  K # IP X
antibalda (mail) (web) :
20.01.2020 (22:36:49)  # IP X
Martin (mail) :
Nemám doteraz mi chodilo czc v pohode asi majú nejaký výpadok.**02
20.01.2020 (23:36:58)  # IP X
VroutekB:
Ne, to jen ten odkaz je plný hnoje, adwaru, spyware a jiného obsahu ze senkrovně.
20.01.2020 (23:38:27)  # IP X
VroutekB:
Takle ten odkaz vypadá (a funguje), když se z něj odstraní ten spyware sranec: https://www.czc.cz/colorway-nabijeci-baterie-aa-1200mah...
21.01.2020 (02:11:35)  # IP X
antibalda (mail) (web) :
Sorry za odkaz - zapomněl jsem ten bordel uříznout.
21.01.2020 (02:17:43)  # IP X
RayeR (web) :
Hehe vtipne, baterka s USB konektorem. No pokud tam nebude nejhorsi cinska jebka ala ultrafire, tak tech 1200mAh je uveritelnejch...
21.01.2020 (08:18:06)  # IP X
Dr. Doktor:
Zřejmě tam je LiPol a snižovač. To jsou perfektní baterky do různých rádií a stanic **02
23.01.2020 (15:35:43)  # IP X
milan (mail) :
Tak radiostanici si předěláš, tam bude něco co nakrmíš přímo lipolkou (šest tužkovek a podobně)
Ale třeba do foťáku by to mohlo být dobrý, pokud ten měnič dá alespoň ampéru. No a do myši k PC, která neumí nabíjení se to taky šikne **02 Ale za ty prachy bych spíš koupil lepší myš
23.01.2020 (20:34:10)  # IP X
antibalda (mail) (web) :
Zkusím něco objednat u číňana, snad to bude alespoň trochu použitelné. Pak dám info.
28.01.2020 (12:29:42)  # IP X
milan (mail) :
dobrej nápad. devítky od cinana jsou dobrý. asi rok makaj v bezdrátovým mikrofonu, se už zaplatily. Blbé je, že mikrofon neumí červen svítit, když baterka umírá.

19.01.2020 (23:32:25)  K # IP X
milan (mail) :
Dumám tu nad ADC u STM32
interní reference po 12bit změření: 1464
kalibrační hodnota uložená v čipu: 1526
vypočet napětí AVCC: 3300 * 1526 / 1464 = 3439mV
změřené napětí na AVCC: 3302mV
Kde je sakra chyba? Nebo to je normální?
20.01.2020 (09:34:50)  # IP X
VroutekB:
Normální hlavně není se ptát na STM32 a nenapsat který z těch asi 500 produktů v téhle řadě. **36
20.01.2020 (13:31:44)  # IP X
RayeR (web) :
No prave, nektere STM32 ani nemaji vnitrni referenci...
20.01.2020 (18:44:36)  # IP X
Martin12:
Měl jsem chybu s měřením vnitřní reference u STM32F030F4 (tuším, nebo jiný v TSSOP20). Problém byl při čtení reference v době přenosu I2C. Řešení bylo použití SPI místo I2C, abych to nemusel moc dlouho zkoumat pač na to nebyl čas. Každopádně s I2C to nešlo, bez něho ano. Výsledná hodnota měla ale chybu >50% hodnoty (výsledek se pohyboval mezi 1,6-3,8V, reálné napájení 3,4V dle nějakého stolního Keysight multimetru. ne jak u tebe <10% což je i dle DS tuším povolená odchylka od té ref. hodnoty jestli se nepletu, ale to jsem taky moc nezkoumal, teď jsem na to jen zběžně koukl, kdyžtak tedy tuto hodnotu prosím opravte **04
20.01.2020 (22:05:58)  # IP X
milan (mail) :
Jáj, pardon, STM32F030R8T6... na desce nucleo64.
20.01.2020 (22:11:56)  # IP X
milan (mail) :
v datasheetu píšou při teplotě 30°C +-5°C a odchylka +-10mV
Jen cyklicky pomocí DMA měřím a mám nastavený dlouhý vzorjkkování (to taky vyžadují při použití té vnitřní reference)
Hodnoty mi ani nijak nelítají. je teda fakt že u toho teda ještě komunikuji uartem, ale to nemuže snad vadit.
21.01.2020 (02:19:45)  # IP X
RayeR (web) :
Ted este jak je to s tou kalib. konst., vetsinou se u ADC resi offset a zisk, nemam ted cas studovat, co ta konstanta vlastne urcuje, ale necham se tu poucit :)
21.01.2020 (03:40:32)  # IP X
antibalda (mail) (web) :
Tak kompenzační tabulku třeba po 10mV, zjistit hodnoty odchylky v určitých bodech rozsahu, pak na to pozvat slečnu interpolaci a výsledek odečítat/přičítat podle potřeby. Takto to dělám standardně - ten ADC vždy kecá.
21.01.2020 (20:23:30)  # IP X
VroutekB:
ADC a DAC prakticky nikdy nekecá a je velmi lineární. Vyjma velmi specifických případů na starých F2 a F4, kde jsou problémy s rušením, nebo kdy uživatel je kokot a neví pustit kalibraci offsetu ADC a pak se diví, že má měření ujetý.
21.01.2020 (20:25:25)  # IP X
VroutekB:
PS: Kalibraci ADC za vás nespustí ani CubeMx a ujetá kalibrační hodnota interní reference je známej jev, akorát ne na F0, tuším to byl typickej problém při výrobě L1 - pokud si to s něčím nepletu.
21.01.2020 (23:39:24)  # IP X
milan (mail) :
Jo, jsem kokot no... já to vím. proto se raděj zeptám.
V tutoriálech to není a ve škole jsme měli jen ruční měření.
No google mi na slovo kalibrace vyhodil hromadu věcí, tak zítra to omrknu.
22.01.2020 (14:53:19)  # IP X
milan (mail) :
Pokud máte blbou náladu a potrřebujete si jí zlepšit, mužete se mi vysmát...
Jeden pitomej řádek, nechápu proč to tam MX nedá defaultně, proč to není součástí tutoriálu na ADC...
Jo, funguje to, sem happy. jo, kdyby někdo hledal, tak je to v manuálu k HAL na straně 100 **01
22.01.2020 (21:07:45)  # IP X
VroutekB:
Vono by stačilo, kdyby lidi nejdřív četli datasheety a související dokumenty, až pak si hráli s všivým HALem.
22.01.2020 (23:08:12)  # IP X
RayeR (web) :
Njn, komu se dnes chce procitat tisic+ strankovy datasheety s hromadou errat... :)

>milan
kdyz uz, tak aspon napis jakej radek - pokud mozno primo co kam do jakeho registru bez pouziti HAL sracky.
23.01.2020 (13:36:51)  # IP X
milan (mail) :
Já to spustil normálně HALem. HAL_ADCEx_Calibration_Start(&hadc);
Je to teda pro F0 řadu, z dokumentu UM1785
Na registry nešahám, jednak na to nemám znalosti a druhak mi to vedoucí diplomky nedoporučil, spíš zakázal.
jako jo, na tohle jsem zapomenul, bo k jednomu MCU mi stačilo u AVR jeden datasheet, kde byly dokonce i example kody, tady ale mám už manuál na HW, manuál na čip a manuál na nucleo. A už mi nedojde, že mám vlastně ještě manuál na HAL a další manuál na manuál **01
Ono taky na STM mám projekty tak dva, tři a na AVR desítky.
23.01.2020 (14:40:23)  # IP X
RayeR (web) :
Jj, rozumim. OK, tak se tomu kouknu na streva (mam tu zrovna rozbalenej Cube pro F1xx), naka top level user funkce ADCx_Init() vola:
HAL_ADC_GetState()
nastaveni parametru do struktury
ADCx_MspInit()
HAL_ADC_Init()
HAL_ADCEx_Calibration_Start()

tu mame v stm32f1xx_hal_adc_ex.c

/**
* @brief Perform an ADC automatic self-calibration
* Calibration prerequisite: ADC must be disabled (execute this
* function before HAL_ADC_Start() or after HAL_ADC_Stop() ).
* During calibration process, ADC is enabled. ADC is let enabled at
* the completion of this function.
* @param hadc: ADC handle
* @retval HAL status
*/
HAL_StatusTypeDef HAL_ADCEx_Calibration_Start(ADC_HandleTypeDef* hadc)
{
HAL_StatusTypeDef tmp_hal_status = HAL_OK;
uint32_t tickstart;
__IO uint32_t wait_loop_index = 0U;

/* Check the parameters */
assert_param(IS_ADC_ALL_INSTANCE(hadc->Instance));

/* Process locked */
__HAL_LOCK(hadc);

/* 1. Calibration prerequisite: */
/* - ADC must be disabled for at least two ADC clock cycles in disable */
/* mode before ADC enable */
/* Stop potential conversion on going, on regular and injected groups */
/* Disable ADC peripheral */
tmp_hal_status = ADC_ConversionStop_Disable(hadc);

/* Check if ADC is effectively disabled */
if (tmp_hal_status == HAL_OK)
{
/* Set ADC state */
ADC_STATE_CLR_SET(hadc->State,
HAL_ADC_STATE_REG_BUSY | HAL_ADC_STATE_INJ_BUSY,
HAL_ADC_STATE_BUSY_INTERNAL);

/* Hardware prerequisite: delay before starting the calibration. */
/* - Computation of CPU clock cycles corresponding to ADC clock cycles. */
/* - Wait for the expected ADC clock cycles delay */
wait_loop_index = ((SystemCoreClock
/ HAL_RCCEx_GetPeriphCLKFreq(RCC_PERIPHCLK_ADC))
* ADC_PRECALIBRATION_DELAY_ADCCLOCKCYCLES );

while(wait_loop_index != 0U)
{
wait_loop_index--;
}

/* 2. Enable the ADC peripheral */
ADC_Enable(hadc);

/* 3. Resets ADC calibration registers */
SET_BIT(hadc->Instance->CR2, ADC_CR2_RSTCAL);

tickstart = HAL_GetTick();

/* Wait for calibration reset completion */
while(HAL_IS_BIT_SET(hadc->Instance->CR2, ADC_CR2_RSTCAL))
{
if((HAL_GetTick() - tickstart) > ADC_CALIBRATION_TIMEOUT)
{
/* Update ADC state machine to error */
ADC_STATE_CLR_SET(hadc->State,
HAL_ADC_STATE_BUSY_INTERNAL,
HAL_ADC_STATE_ERROR_INTERNAL);

/* Process unlocked */
__HAL_UNLOCK(hadc);

return HAL_ERROR;
}
}


/* 4. Start ADC calibration */
SET_BIT(hadc->Instance->CR2, ADC_CR2_CAL);

tickstart = HAL_GetTick();

/* Wait for calibration completion */
while(HAL_IS_BIT_SET(hadc->Instance->CR2, ADC_CR2_CAL))
{
if((HAL_GetTick() - tickstart) > ADC_CALIBRATION_TIMEOUT)
{
/* Update ADC state machine to error */
ADC_STATE_CLR_SET(hadc->State,
HAL_ADC_STATE_BUSY_INTERNAL,
HAL_ADC_STATE_ERROR_INTERNAL);

/* Process unlocked */
__HAL_UNLOCK(hadc);

return HAL_ERROR;
}
}

/* Set ADC state */
ADC_STATE_CLR_SET(hadc->State,
HAL_ADC_STATE_BUSY_INTERNAL,
HAL_ADC_STATE_READY);
}

/* Process unlocked */
__HAL_UNLOCK(hadc);

/* Return function status */
return tmp_hal_status;
}
23.01.2020 (14:40:39)  # IP X
RayeR (web) :
Takze to nak nastavuje bit ADC_CR2_RSTCAL, pak to ceka dokud je bit nastaveny - reset kalibrace,
Pak to nahodi bit ADC_CR2_CAL a opet ceka dokud je nahozen - kalibrace je dokoncena.
Takze zadna velka veda, jen se to musi delat pri vyplem prevodniku a chvilku pockat. Sem cekal, jesi tam nebude nake mereni nuly, mereni reference a naky vypocet, ale zda se, ze si to HW dela sam...
23.01.2020 (14:45:33)  # IP X
RayeR (web) :
Taky v ty funkci vobcas bejvaj chyby
https://community.st.com/s/question/0D50X00009kLCgU/bug...
ale to se tykalo zrovna H7

12.01.2020 (21:30:25)  K # IP X
Ceňák (mail) :
Šťastný a veselý nový rok vinšuju.

Mám problém: mám USB-SATA pouzdro pro 2,5" disk. Nedávno jsem do něj vložil větší disk - 250GB Western Digital WDC WD2500BEVT-80A23T0 (řada Blue). V různých operačních systémech (Windows XP i 7) se po cca 30 sekundách nečinnosti přestane točit. Zařízení ale zůstává funkční a živé - po dalším přístupu na disk se tento roztočí a vykoná potřebné. To ale cca 5 sekund trvá, takže milisekundové přístupové doby, o které bojovaly celé generace vědců z nasa, přicházejí vniveč.
Předchozí disk Seagate 120 GB, který jsem v tomto diskovém pouzdře měl, toto nedělal, točil se, dokud byl v USB.
Zdá se tedy, že to usínání je přímo naprogramované ve FW disku (asi z nějakých ekoteroristických důvodů). Nevíte, jak disk "vychovat", aby se choval, jak něj coby bílý heterák žádám, tj. točil se, dokud má šťávu?
Aplikace hdparm nepomáhá, usb disky nevidí, a nastavení, která provádí, se do disku neukládají.
12.01.2020 (21:58:17)  # IP X
Tim:
Zkuste ten disk připojit přímo na SATA rozhranní v PC, pak ho snad hdparm uvidí... s USB redukcí to fungovat nemusí...
12.01.2020 (22:36:39)  # IP X
Ceňák (mail) :
Připojený na SATA na matkodesce se hdparmem nastavit nechá. Jenže já ho chci právě používat v té USB redukci.
13.01.2020 (07:18:36)  # IP X
RBMK (mail) (web) :
Zkus jiný převoník USB, ty lepší pustí SMART i by mohly jít štelovat.
13.01.2020 (21:02:45)  # IP X
RayeR (web) :
Kdyz to mas pripojeny na SATA, pust na to nakou utilitu od WD, nebo jesi ma ten hdparm nakou volbu na trvaly ulozeni nastaveni, tohle u disku slo nak nastavit permanentne...
13.01.2020 (22:04:00)  # IP X
bkralik (web) :
Případně se ty WDčka daly udržovat roztočený tak, že ses jich jednou za 10 sekund ptal SMARTem na libovolnou věc. Takže stačí drobný skriptík s while, delay a smartctl **01
14.01.2020 (00:46:34)  # IP X
VroutekB:
... nebo taky nepoužívat soudobé WD disky s autodestrukčními sklony.
14.01.2020 (12:31:28)  # IP X
antibalda (mail) (web) :
Vroutku, a co v dnešní době používat ? Seagate ? S tím mám pouze negativní zkušenosti. WD zatím drží všechny, co jsem kdy koupil, což ovšem může být jen štěstí - to nepopírám.
14.01.2020 (16:01:05)  # IP X
bkralik (web) :
antibalda: Docela pozitivní zkušenosti (z velké statistiky firmy BackBlaze) jsou se značkou HGST. Je to "bývalé Hitachi" a i když jsou nějak vlastnění WDčkem, tak jsou spolehlivější. Jen se to blbě hledá...
14.01.2020 (17:33:20)  # IP X
RayeR (web) :
Tak tohle je zrovna vec nastaveni FW, ktera muze potkat kazdeho vyrobce disku, kdyz nekomu ve vyvoji ci marketingu jebne.
WD na to ma DOSovou utilitu WDIDLE3 1.05 a idle3-tools 0.9.1 pro linux.

11.01.2020 (17:33:29)  K # IP X
stepan:
mám EPROM 27C256 z řídící jednotky a pak mám nějaké volné EPROM stejného typu které se mi povedlo vymazat UV světlem. A já potřebuji do těch prázdných nahrát info z té co je v jednotce. koupil jsem is na to tenhle programátor https://www.ebay.com/itm/Universal-EPROM-pic-flash-mpu-... po velkym porodu jsem to nainstaloval na počítač s windows 7 a povedlo se mi paměť přečíst ale ani za boha se mi nepovedlo novou naprogramovat vždy se to zasekne na prvním bitu. ani EEPROM paměť se mi nepodařilo naprogramovat, PIC to naprogramuje normálně, a moje otázka je tu někdo kdo tohle monstrum má dokázal by mi s ním poradit, popřípadě někdo kdo mi to dokázal naprogramovat za úplatu? je to na pokus kdy se budou dávat do aut jednotky ve kterých je katalyzátorová mapa a má se tam dát mapa bezkatalyzátorová a otázka je zda to půjde tak do toho zatím nechci moc investovat a radši dám pár stovek někomu kdo mi to třeba naleje a pak se uvidí
11.01.2020 (18:29:52)  # IP X
Martin12:
Naprogramovat ti to muzu, mam tu buildnuty programátor na 27xx a 27xxx paměti který funguje bezproblému tak proč ne :)
odkama jsi ?
Pokud máš větší AVR či PIC nebo s čím umíš a běhá to na 5V tak
zapojíš obě paměti téměř paralelně, u paměti kterou budeš pouze číst připojíš napájecí napětí (+5V) na VDD a VPP u paměti druhé dáš na VPP 12V (nebo dle paměti např 12,5V, 21V apod) a na adresní piny připojíš sadu vývodů procesoru a stejně tak na data. Zapojíš i řídicí signály a už jedeš - nastavuješ adresy a z jedné paměti data přečteš do druhé je zapíšeš a to celé dokud neprojdeš paměť celou.
11.01.2020 (18:31:09)  # IP X
Martin12:
Pochopitelně to půjde i s 3.3V procíkem, ale bude to chtít nějaké úpravy (připojení na 5V tolerantní nohy a zkontrolovat zda paměti stačí 3V3 jako LOG1, dle TTL by mělo, nebo nějaký napěťový převodník, ale těch bude dost na každou adresu, data a řídicí signály).
11.01.2020 (18:53:36)  # IP X
stepan:
Tohle řešení mě vůbec nenapadlo zkusím to pořešit takhle ale jinak jsem z prahy
12.01.2020 (00:49:12)  # IP X
VroutekB:
U zapisovacích pulzů je třeba přesně dodržovat délky, jinak tu pamět zkurvíte, nebo dobře nezapíšete, krutíbrko.
12.01.2020 (09:17:53)  # IP X
stepan:
O zapisovacím čase vím počítal jsem s tím no problém je že nemám PIC s dostatečným počtem nohou, musel bych dát posuvný registry a to je pro začátek dost práce když nevím zda to vůbec k něčemu bude proto pokud by někdo měl programátor nebo věděl o někom tak moje nabídka stále platí
12.01.2020 (11:36:46)  # IP X
Martin12:
74373/74573 pro latchování adres a 74245 pro data a najednou máš ~16 nožiček pro připojení (8 pro data a adresy, 2x CE pro paměti, WR, RD, 2x latch pro adresy a DIR + OE pro 74245ku. Pokud ti vyjdou další volné piny tak můžeš přidat spínání napájení a prog. napětí, ale to není až tak nutné, resp dá se to zvládnout manuálně i když je to "nepříjemné".
Pozor si dej na Umax pro programovací napětí a paměť, která je programovaná většinou potřebuje vyšší napětí i na VCC, záleží dle typu.
12.01.2020 (13:29:03)  # IP X
toman:
Kup si na to TL866A, nikdy som nemal problem s EPROMami.

Ci to pojde si overis aj bez editora map v tom hexdumpe. Otvor si to v hexeditore a porovnaj si tie subory, ak sa to lisi len kde tu tak to ma sancu, ak to vyhadzuje rozdiel v kazdom bite nepojde to a mozes hladat inu cestu. Neviem co to je za auto, okrem toho ze ma asi 20 rokov ale spravna cesta je upravit ten subor co je v nom.
12.01.2020 (14:26:47)  # IP X
stepan:
Není to do auta pro mě je to pro známýho a jedná se o bmw okolo roku 1986 napříč různýma modelama a problém byl ten že je hodně aut bez katalyzátoru ale málo jednotek tak nápad byl přehrát mapy za bezkatalyzátorovou ze stejný motorizace. prostě jsem to dalo by se říct dostal za úkol a moc tomu taky něvěřím tak chci nejdřív zkusit co nejjednodušeji udělat aspoň jednu dvě kopie a to mu předat ať si to zkusí a když to pojede tak už můžu koupit další programátor, ale takhle na tom strávím hodiny a hodiny času a pak mi to nikdo nezaplatí nehledě na to že už jsem jeden programátor koupil kterej je mi teď nejspíš k ničemu. Nejdřív zkusím najít někoho kdo by mi to v praze nebo blízkým okolí naprogramoval a další krok by eventuelně byla koupě toho TL866A třeba
12.01.2020 (20:57:20)  # IP X
RayeR (web) :
Muzu ti to v Praze napalit na Labprogu, za nakou cokosku/pivo :)
Akorat sem jeste v neschopnosti, tak az koncem tydne.
Jinak kdysi sem si EPROMky programoval jednoduse pomoci LPT portu, na adresy sem mel 2x 74373, program sem na to tehda psal este v QBASICu nebo Pascalu :)
13.01.2020 (09:56:54)  # IP X
stepan:
To by bylo úplně skvělý **01 klidně počkám
14.01.2020 (17:36:00)  # IP X
RayeR (web) :
Napis mi mejla, viz web.
14.01.2020 (18:33:17)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Ten TL866A můžu doporučit, funguje i na Linuxu. Buď přes CLI utilitu nebo jde rozchodit i Win aplikace s wrapperem na libusb.
16.01.2020 (03:23:36)  # IP X
RayeR (web) :
Tak uz nak funguju, napis at se domluvime na predani.
16.01.2020 (18:09:24)  # IP X
stepan:
napsal jsem mail

9.01.2020 (17:14:03)  K # IP X
Dragon:
Ahoj,
chtěl bych se zeptat, jaký fyzikální základ má situace, kdy vidím velice často železoprachové tlumivky na 20/40 khz vinuté pevným vodičem a ne VF lankem?
Příklad
a) tlumivky na amorfním jádře, průměr 3,2 dvakrát a pevným vodičem (fsw=20kHz)
b) železoprach v PC zdrojích (ano, tam nejsou extrémní průměru, takže asi ok)
c) železoprachové tlumivky, průměr drátu 2,5mm - z UPSky na 20kHz

A otázka číslo dva: Jaký je vlastně optimální průměr drátu na 20 kHz? Hloubka vniku je cca 0,5mm, takže v případě kruhového drátu cca 0,6mm??
9.01.2020 (17:41:45)  # IP X
Dragon:
Myslím tím příklad dvoucestně usměrněného H-můstku měniče s trafem, ale také různé buck či boost jednočinné měniče...
9.01.2020 (18:57:47)  # IP X
VroutekB:
Třeba protože je to tlumivka a většina proudu jí tekoucí je stejnosměrná, zatímco střídavá složka malou částí? Co myslíš...
9.01.2020 (18:59:46)  # IP X
VroutekB:
Proud vniká do hloubky 0.5mm pod povrch, jak z toho prosímtě vyvodíš 0.6mm? Zkus to znova a zapnout mozek ;)

(a pak si přečti něco třeba o proximity efektu a o tom, jak je ve skutečnosti ten proud skinefektem rozloženej),
9.01.2020 (22:26:00)  # IP X
Dragon:
No, aha, to je pravda... Nicméně z pohledu jádra se s tou frekvenci počítat musí, protože hysterezní ztráty budou odpovídat střídavě frekvenci, nebo se pletu? Ale je pravda, že průchod proudu mezi bude skoro DC...
No, nevím, blbost... Jak na to tedy korektně určit? Říct si nějakou hranici přijatelné vodivosti? Nebo nějaké doporučené příklady z praxe? To samé v případě odhadů vlivu produkty efektu. Vzorečku je hafo, ale bez praktických zkušeností to je těžké... Prozradil bys něco víc, jak na to? Diky
11.01.2020 (17:07:01)  # IP X
SOB's (mail) :
to je v pohodě, už sem zažil a to dokonce dvakrát, že lidi který třeba stavěli indukční ohřevy nebo tesláky a to i v docela pokročilym stavu, jeden odsud z diskuze a jeden kterýho oba dva známe, si mysleli, že u trubky teče proud vnějšim i vnitřnim povrchem **02 **02
12.01.2020 (22:17:24)  # IP X
Dragon:
Takže se nedá jednoznačně odpovědět nebo nasměrovat? Kde se tedy orientačně s drátem pohybujeme na 20khz? Nebo, co dělat při návrhu postupně? Rozdíly v použití UU/EE/toroidu? Velké vs male transformátory?
Na skinefekt se tedy nezaměňovat, ale zvažovat raději proximity? Nebo kdy tak a kdy onak? Díky moc
13.01.2020 (07:43:10)  # IP X
StandaM (web) :
Jestli chces opravdu videt co se deje s proudem ve vinuti, tak pouzij neco jako FEMM. Umi to sice modelovat jen 2D rezy, ale pro predstavu co udela skin/proximity efekt s impedanci to staci. Ale jiste existuji i empiricke vztahy.

4.01.2020 (15:41:34)  K # IP X
Peca303 (web) :
Čau. Byl jsem požádán o opravu multimetru Tektronix ze začátku 80. let. Závada spočívá v tom, že na všech rozsazích ukazuje cifru 14445. Polaritu připojeného napětí ale pozná správně a napětí se měří, dokonce asi i správně - např. na rozsahu 20 V ukazuje se zkratovaným vstupem 14,445 V, po připojení napětí 3 V ukazuje 17,445 V, po otočení polarity ukazuje -17,445 V. Nastavení nuly reaguje tak, že lze najít hranici překlopení znaménka polarity, ale vynulovat hodnotu nelze. Je to založeno na IO LD120 a LD121, datasheet zde: http://www.datasheetcatalog.com/datasheets_pdf/L/D/1/2/... . Napájecí i referenční napětí na LD120 sedí, na výstupu jeho bufferu jsou při zkratovaném vstupu jen nějaké milivolty. Napadá vás něco? Já jsem spíše na elektronky.
4.01.2020 (16:21:25)  # IP X
Peca303 (web) :
Ještě dodám, že se v tom nějaký debil vrtal, z prostoru těch IO byly z měřáku vyvedené čtyři dráty (které majitel odstranil a teď není poznat, kde byly) a pull-up odpor na spoji COMP byl přelomený štípačkama. Takže je možné, že je některý ten IO naprcaný, ale nevím jak to ověřit.
5.01.2020 (22:23:36)  # IP X
VroutekB:
Proč předchozímu pokusmanovi nadáváš do debilů, když sám nevíš co s tím? **13 **14
6.01.2020 (07:47:18)  # IP X
Peca303 (web) :
Já aspoň nejdu na odpory se štípačkama **37

3.01.2020 (18:53:31)  K # IP X
RayeR (web) :
Nasel sem takovou zajimavost, kdyby nekdo chtel kompilovat pro 8086 necim novejsim jak 30 let starym TurboC nebo OWC, tak muze zkusit i GCC (verze 6.3.0) crosscompiler pro 16b target, host bezi 32b na DOSu nebo Linuxu.
https://github.com/tkchia/build-ia16/releases
4.01.2020 (00:47:18)  # IP X
Martin12:
Jop to se celkem hodí vzhledem k aktuální stavbě ;)
Díky!

31.12.2019 (22:07:08)  K # IP X
Martin (mail) :
Zelam vam stastny nóvy gok a vcekkla nevyhotrenych siuciastok nexcech vam nezhoria **06
1.01.2020 (15:30:04)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Cos chlastal, ty dobytku!

31.12.2019 (08:03:25)  K # IP X
harchom (mail) :
Nazdar, dovliekol som si domou ťažítko v podobe BM464, pomenil som kondy a nastavil zdroje, a osciloskop mi zobrazuje bod, v XY režime funguje pohode, avšak časovka odmieta kompletne spolupracovať nemáte niekto naskenovanú dokumentaciu k modulu časovky (BP 4646)?? Vďaka...
31.12.2019 (11:18:58)  # IP X
VroutekB:
Na to jak hnusnej kus starýho tesláckýho ksindlu to je, mě velmi překvapuje a zaráží, že vertikál umí 50MHz. Se mi skoro nechce ani věřit.
Ale zpět k věci... google u vás nemají?
http://www.oldradio.cz/meraky/meraky.htm
31.12.2019 (11:23:39)  # IP X
VroutekB:
Bhahá! Je to přímo plné tunelek, to si chlapče užiješ.
Hoď ten krám z vokna a dojeď si sem, dám ti třeba BM556 nebo 566 bez tunelek. **02
31.12.2019 (11:38:20)  # IP X
harchom (mail) :
dakujem.. na tej stranke som bol 3 krat, ale dajak ma oslepilo a vzdy som otvoril len ten manual pre 464 nie 4646 **13 ako viem ze je to stara krava, ale zobral som ho ako zabavu na zimne vecere :D oscilosokop na pouzivanie mam iny (tek)
31.12.2019 (18:00:13)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Dělala se do toho později i časovka s integráčema, ale tu seženeš nejspíš leda v dalším osciloskopu.
31.12.2019 (19:14:30)  # IP X
RayeR (web) :
To by mohla byt inspirace pro nekoho sikovneho, kdo se nudi, ze by mohl zkonstruovat novy univerzalni modul casovky (treba s nakym STM/CPLD), ktery by pak temhle teslackym sunkam vdechl novy zivot. Tady se to resilo taky nekoliktrat, treba by o to byl zajem z rad starsich bastliru, kteri nechteji digitaly...
1.01.2020 (18:15:02)  # IP X
VroutekB:
A jak by sis prosímtě takovou univerzální časovku jako představoval? Krajně nereálná představa imho. To skór přepracovat celý modul časovky a udělat ho znova. Jenže při představě, kolik s něčím takovým by bylo jebání, bych radši investoval čas a udělal s tím STM/CPLD nějakej triviální oscák, třeba 100Msps 20MHz. Na základní žvýkání plně použitelné, konstrukčně poměrně snadné. Nejtěžší část je frontend (1M/loZ vstupní buffer a PGA/VGA část). Digitální strana je traviální. Akorát adresní čítače a paměť a pak to zpětně vyčíst, klidně mrdujínem.
2.01.2020 (02:48:44)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Nebojte, budu dělat časem nějakýho hybrida mezi tím mým reflektometrem a oscilem od "loxodes", takže nějakej multigigahertzovej krám v ekvivalentním čase časem zveřejním. Snad.
2.01.2020 (14:44:36)  # IP X
VroutekB:
Když vymyslíš něco, co mi zobrazí eye diagram 3Gbps ECL (800mVpp) signálu, budu jen rád!
2.01.2020 (15:42:28)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
To problém neni. Problém je v tom, že můj sampler vyžaduje průměrování kvůli šumu a ten škopek od loxodes zas sampluje aproximačně, takže obojí to neni dobrý na jednorázový děje.
2.01.2020 (16:05:44)  # IP X
VroutekB:
Ale eye diagram není jednorázový děj a měl by jít navzorkovat i v EQU time. Podstatná je šířka pásma frontendu. Na 3Gbps datasignál to nějaký GHz potřebovat bude ;).
2.01.2020 (16:18:03)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
To jo, ale jde o to, že abych změřil libovolný bod toho signálu, tak musí proběhnout hodně iterací a jejich výsledky se průměrují. Výsledkem bude měření toho eye diagramu, ale bude to jeden jedinej průběh, ne sada chlupatejch čar.
2.01.2020 (16:23:59)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Jo a ten můj bastl má šířku pásma tak do 2.5 GHz, takže málo.
2.01.2020 (20:16:05)  # IP X
VroutekB:
No tak zkusíme třeba 10GHz.
Beztak bych se chtěl poohlídnout, či nějaký číňan nedělá za rozumný peníze Rogers, nejlépe jako 4vrstvý směsky s Rogers prepregem.
4.01.2020 (00:09:19)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Vono nad nějakejch 6 giga je fakt už složitý něco navzorkovat. S těma komparátorama to neuděláš, ty jedou do cca 8 giga. nejrychlejší koupitelný track and hold zesíky (pod 10 giga) stojej v řádu litrů...

20.12.2019 (10:29:07)  K # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Nazdar plantážníci, zrovna se snažím dopsat diplomku a hodili by se mi nějací šťouralové, co by mi napsali, jak hrozně moc je to na hovno. Stavím reflektometr, k tomu píšu soft do tý desky, soft na ovládání do Octave, píšu o tom diplomku, dělám nějaký měření a sbírám články, tak by to třeba mohlo i někoho zajímat.

Diplomka je zde:
https://github.com/MR-DOS/TDR_diploma_thesis/blob/maste...

A tady je celý repo:
https://github.com/MR-DOS/TDR_diploma_thesis

Aktualizuju to typicky několikrát denně, takže to postupně nabývá na objemu. Prosím pište mi sem všecky hejty, co vás napadnou. Nebo alespoň ty věcný.
20.12.2019 (14:44:09)  # IP X
RayeR (web) :
Jen sem to prolit par minut a myslim, ze uz ted je to ve stavu a rozsahu, ktery je rekneme nad ramec beznych absolventu tohoto ustavu :) Kdy mas deadline? Ja sem odevzdaval nak koncem ledna...
20.12.2019 (16:08:10)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Deadline je 7.1., ale vedoucímu bych to měl v nějaký víceméně hotový formě dát už někdy teď před Vánocema.
21.12.2019 (13:39:00)  # IP X
StandaM (web) :
Vypada dost nadprumerne. Jen bys mohl jeste poladit typografii rovnic. Ne ze bych v tom byl expert, ale pokud vim kdyz mas slozeny nazev veliciny jako Tshift, tak "T" je velicina, takze kurviza, ale "shift" je jen suffix, takze nicht kurviza. Vyjimka je kdyz mas treba Nk, kde "N" je nejakej pocet a "k" index. Pak by obe pismenka byly kurviza. Ale to uz je detail.
21.12.2019 (15:32:45)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Dík za tip, Stando, to zní docela rozumně.
21.12.2019 (22:09:44)  # IP X
pan Hole (mail) :
Ještě bych odporučil u těch gigasámplů za sekundu místo tečky dát \cdot jako znak násobení. Jinak obrázky by měly být na začátku stránky, ne mezi textem (parametr \begin{figure}[t]. Taky některá větší schémata asi v tištěné podobě nebudou dobře čitelná (v elektronické to nevadí, tam si to člověk nazvětšuje). Ale možná bych tam něco z toho nechal, ať má oponent co vytknout **02
22.12.2019 (01:07:18)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Zajímavý, mě většinou štve, když obrázky plavou někde okolo a člověk musí lovit v textu, kde je odkaz na obrázek nebo naopak z odkazu hledat, kam se zatoulal obrázek, na který se odkazuju. Ale pravda, něco tam nechat musím, jinak začnou šťourat do něčeho odbornýho, a to by mohlo být zabijácký, kdyby začli pokládat nějaký debilní dotazy.
U bakalářky jsem měl postavenou výkonovou zátěž s mosfetama, v tom tři procáky, tři prdele analogovýho bordelu, uživatelský ovládání, vypadalo to jako celkem slušnej stroj... a nějakej dědek plesnivej se z nudy zeptá "A jak vypadá struktura tranzistoru MOSFET, kolego? Nakreslete nám ji na tabuli!" A jsem snad nějakej zaprděnej docent, abych si takový pičoviny pamatoval? Tak jsem to nakreslil, napsal, kde je jakej polovodič, akorát kanálu jsem se nenápadně vyhnul. A dědek, jakej je polovodič v tom kanálu. No, tak jsem si řekl, 50 na 50, to je dobrá šance. Tak jsem něco řekl, a samozřejmě blbě. Tomu slintajícímu dementovi to udělalo takoou radost, že tam skoro 5 minut pindal, jakej jsem dement, když ani neznám strukturu tranzistoru. A až do konce zkoušení se několikrát ještěpřipomněl, že to nevím. Můj vedoucí mi pak gratuloval ke známce a samozřejmě mě ještě pro formu pokáral za takovou základní neznalost**11
Teď hlavně dojebávám firmware/software, aby to dělalo, co má, na čemž ještě budu dělat zítra. Pak zase asi zpátky k textu. Už to má nějakejch 70 stránek a pořád mi tam toho chybí...
22.12.2019 (12:00:23)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
kilomegagigasámply opraveny, stejné tak kurzívy u subskriptů. Díky za rady. Kdyby se našlo ještě něco, budu rád.
23.12.2019 (14:29:31)  # IP X
antibalda (mail) (web) :
ms-boss ->
Máš někde ke stažení/prohlídnutí balalářku (zátěž) ? Taky bych si trochu početl ... Jinak diplomka je celkem pěkné čtení, více hodnotit ze svého postu nemohu.
23.12.2019 (14:54:35)  # IP X
VroutekB:
Stačí použít trochu google-fu
https://dspace.cvut.cz/handle/10467/68559
23.12.2019 (14:57:28)  # IP X
VroutekB:
23.12.2019 (14:59:57)  # IP X
VroutekB:
A koukám Lubor taky nezklamal... [i]"nasimulovanou přenosovou charakteristiku...achce tak naznačit poněkud nesmyslně dokonavost děje, které ale vyplýváze smyslupožitéhoslova.Bohužel tuto kombinaci používají i někteří pedagogové"[i] ... takže peadgogové taky neumí správně psát, a proto ti navrhuju horší známku.**03
Ten FEL fakt nemá chybu.
24.12.2019 (00:04:04)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Pánové, prosimvás, bakalářku radši nevytahujte. To jsem na to sral tak dlouho, že už mě i Jirásek přestal psát. Pak tři tejdny před odevzdáním jsem sednul do dílny, navrhnul jeden plošňák, vyrobil v zadní místnosti dílny, kde je leptačka, odzkoušel, napsal software, odladil a vyrobil druhej kus. Pak jsem vyrobil plošňák ovládání, napsal soft, odzkoušel, napsal bakalářku, mezitím chodil do práce, pak jsem si nechal část práce sežrat ransomwarem, tak jsem znovu napsal jeden z těch dvou kusů software, protože zálohy jsem samozřejmě nedělal. Pak ještě bednu, mechaniku, všechno hekticky. Proto to má všelijaký nectnosti. Na druhou stranu, zatím to nechcíplo a funguje.

Ale prosím prosím, soustřeďte se teď na tu diplomku, za ty 4 dny to z nějakých 60 stran vyrostlo na 98 a bude tam mooooc špatností, co jsem přehlíd. **02
24.12.2019 (00:05:40)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Jo, jak jsem to tehdy dodělal, vzal jsem to za Jiráskem, který mě uvítal slovy "kolego, vy ještě studujete? Já jsem myslel, že jste odešel ze školy, když jsem vás tak dlouho neviděl.", pak jsme to oměřili a nakonec jsem to odevzdal a nějak záhadně dostal diplom.
24.12.2019 (15:05:35)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
@VroutekB:
Nevim, co tam Ondra tehdy hlodal s tím rozdělením do modulů. Ono to právěže bylo rozdělený do galvanicky oddělených modulů: ovládání a výkonový moduly. Ovládání bylo připravený až na 5 výkonových modulů, finální zátěž má 2.
25.12.2019 (16:30:39)  # IP X
RayeR (web) :
Vsak v tom hodnoceni pise "vhodne bylo rozdeleni" a ne "vhodne by bylo", takze zadna vyhrada...

Jinak ad FEL, snad vsichni znate poucku "kdo umi, ten umi, kdo neumi, uci"... Proto me tam take nic nemotivovalo dale setrvat. A to znam par lidi, k jejichz znalostem mam velky respekt a pritom papir z FELu nemaji, presto pracuji jako uspesni vyvojari (at uz osvc nebo v male firme, kde sou realne znalosti vic nez papir, dokonce ani v nasem korpo neni papir az tak striktni podminkou).
Nicmene se Petre dobre priprav na statnice, kde tyhle fundamentalni otazky jako struktura trandu od zapsklych dedku nezridka padaji a casto na tom nekdo pohori, coz by bylo skoda. V tom ustavu je rada psychopatu, jejichz snad jedinym smyslem je srazit sebevedomi mladeho cloveka na 0, tak drzim palce at to dopadne. V btlku se urcite na barvu diplomu nikdo ptat nebude :)
25.12.2019 (17:13:15)  # IP X
StandaM (web) :
Jo tak techdle starych strejdu se trochu bojim. Sepisuju disertacku a mj. se motam okolo modelovani skin/proximity efektu prirozene metodou konecnych prvku (FEM), protoze nejsem masochista na analytiku. Jestli ale nekoho napadne se zeptat na Maxwellovy rovnice a jejich pouziti treba na ten skin efekt, tak budu v riti. :-)
26.12.2019 (20:42:33)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Fakt jsem nepřišel na to, čím to je, ale když posílám rychle velký množství dat po sériovce z procáku ven, tak se mi občas zapomene vykonat přerušení od ADCčka (má externí trigger). Nepomohlo ani překopat sériovku na DMAčko. Samozřejmě přerušení ADC má nejvyšší prioritu, ale to evidentně nestačí. No co už, rozchodil jsem čítač clockovanej externím zdrojem, takže v přerušení kontroluju, jestli se na nějakej trigger nezapomnělo. Díky tomu, jak funguje to průměrování od HPčka, se tím nerozesere měření a data pak nejsou nějak uskočený, jen se zkrátka zhorší v těch vynechaných bodech nejistota, protože ztratí jeden průměr.
Bohužel ani VroutekB mi nedokázal vysvětlit, co se v tom procesoru může tak domrdat, že se občas zašmoulí nějaký přerušení.
26.12.2019 (21:02:34)  # IP X
RayeR (web) :
A jak mas nastaveny delicky AHB a APB, na max rychlost? Pokud az tak nezalezi na tom seriaku, zkusit posilat po znakach a pred kazdym este zkontrolovat IF od ADC? Byt tim zas vytizis cpucko, jen jesi to pomuze... A muzes zkusit podobny kod pustit na jine rodine MCU, treba L4/F4 jesi mas naky kit. Kdyby to pomohlo, mozna bys nasel pinove vicemene podobny typ na vymenu.
26.12.2019 (21:04:30)  # IP X
RayeR (web) :
Jeste jakej pouzivas kompiler, jesi gcc, zkusils vypnou/zmenit optimalizace?
27.12.2019 (14:31:15)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
AHB i APB jsou na max rychlosti. Původně jsem to měl postavený celý na interruptu od TXE, pak jsem to předělal na SW kontrolování TXE bitu a odesílal z hlavního programu, pak jsem to předělal na DMA. Jedno, co jsem dělal, prostě občas to přerušení uhnije.
Používám GCC, vypnout optimalizace jsem nezkoušel. Později to zkusím, teď ale musím rozběhat kalibraci v Octave a dopsat poslední kapitolu. Na jiným procáku to nemám čas zkoušet, protože odevzdávám 7.1. **02
Z mýho pohledu je ten hotfix dostatečnej, protože mi to už nekurví měření. Později (po odevzdání diplomky/ po státnicích) se tomu ještě budu věnovat, pač bych to chtěl udělat nějak líp a chci udělat verzi, která bude fungovat i jako transmisometr, případně aby to bylo obousměrný.
27.12.2019 (16:39:53)  # IP X
RayeR (web) :
Hm, takze to nejelo ani SW, to je divny, dyk tam snad netlacist tolik Mbaudu, ze by to naplno vytizilo sbernice. dyz jede nakej displej, tak tam sou veci toky a tohle nam nezlobilo. S ADC sem si zatim osobne nehral, urcite to ma spoustu rezimu, ktery by slo zkusit, vcetne ADC DMA, ale chapu ze ted to nema prioritu.

Jeste jak presne to vyhnije? Spravne se ti nahodi IF od ADC ale neskoci do ISR? A co potom? Preruseni asi nepride dokud ten IF neshodis. Este koukals jesi to preruseni neni s necim sdileny? STM ma ve zvyku na 1 vektor namrdat vic zdroju a v ISR to musis spravne vymaskovat a dispatchovat. Pouzivas na to ST cube mrtky nebo jen CMSIS a stm32xxx hedry?
29.12.2019 (14:49:25)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
ADC DMA mi v ničem nepomůže, protože ty data musím nejdřív zpracovat a pak teprve uložit. I2Cčko mi tam taky jede a sype neustále něco a nepůsobí to žádný problémy.

přesnej mechanismus neznám. Ani moc nevim, jak udělat detekci, že se nahodil IF, ale nenastalo přerušení. Je to přerušení ADC a jedinej zapnutej zdroj je ADC2. Používám Standard peripheral drivers, ani CMSIS nepoužívám.

Však se můžepodívat, zdrojáky tam mám taky.
29.12.2019 (17:22:49)  # IP X
VroutekB:
" v ničem nepomůže, protože ty data musím nejdřív zpracovat" - se nikde s DMA nevylučuje.
30.12.2019 (19:43:25)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
V tom případě akorát budu nějaký menší množství dat uchovávat v kruhovym bufferu pomocí DMA pro případ, že se mi nějaký přerušení zatoulá, což neni zas tak špatnej nápad....
30.12.2019 (22:43:20)  # IP X
VroutekB:
To sem ti psal už možná před tejdnem... **11
31.12.2019 (18:03:55)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Nu což, to se dodělá časem, až budu dělat ten dvoukanál. Taky potřebuju vyřešit líp přizpůsobení na vstupu, aby to tak nešumělo. Blbý je, že člověk si může vybrat jenom 2 ze 3 parametrů: šířka pásma vstupu / nízkej šum / malej odraz na vstupu.

Už jsem objednal desky, zejtra udělám opravy podle toho, co mi ještě pár lidí poslalo za chyby a buď zítra nebo v pátek objednám tisk.
7.01.2020 (21:52:31)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Díky za pomoc, všichni, co nějak užitečně pomohli, jsou zmíněni v poděkování **02
Úspěšně jsem to odevzdal, takže teď už jenom čekám na hodnocení a státnice+obhajobu.

17.12.2019 (19:12:18)  K # IP X
miondra21 (mail) :
má v dnešní době význam ještě používat do nového zařízení HIP4080/4081? ne že by se nevyráběl a ne že by ho všude neměli tuny, ale přeci jen už nepatří upe mezi moderní integráče.. potřebuju řídit H most s filtry na výstupech ala D-class zes (tj. v klidu 50% střídy na obou) a v podstatě jsem po prohlídnutí asi půl tisíce driverů skončil u LTC4444 a zmíněné 4081 (a pár dalších míň vhodných).. napětí railu 24V, kmitočet PWM 500kHz (kvůli rušení) a hlavně aby měl uvnitř DT v řádu desítek ns, potažmo anti-cross, nechci to řešit zvenčí, rsp. venku bude proudová smyčka z výstupu a hromada ochran proti všemu možnému i nemožnému..
19.12.2019 (20:52:52)  # IP X
VroutekB:
A co tam použít dva polomůstkový drivery? Počínaje tím, že se to bude líp routovat... co?
20.12.2019 (07:59:44)  # IP X
miondra21 (mail) :
LTC4444 je na polomost, na plný most se toho moc nevyrábí, celkem pochopitelně.. šlo mi vyloženě o ten krám 4081, že se na tomhle světě drží tak dlouho, tak by mě zajmalo, proč vlastně **02 možná to bude ale jen apple efekt - používaj to ostatní, tak já musím taky..
20.12.2019 (10:36:02)  # IP X
VroutekB:
Zatim sem HIP4081 potkal v nějakém zařízení jen 1x. Nepřipadá mě ten šváb ničím zajímavý, snad krom vysoké ceny.

Na Class D je mnohem vhodnější nějaký jiný driver, třeba IRS2010 se používá celkem často. Taky starý krám, ale 1000x ověřený, že to na to jde použít. nevim, jestli 500kHz (tolik kHz chceš na co?). Každopádně Silabs má mnohem zajmavější izolované classD drivery, vhodné i na těch 500k.
A v neposlední řadě, tu máš IRS2092, tj driver včetně modulátoru se vším integrovaným. Stavět to z diskrétu, ano, ale rozhodně ne kvůli 24V railu, lol. Dčka se neska staví z diskrétu akorát tehdy, když integrované konce nestačí. (4 cifry wýkonu pyčo).

12.12.2019 (09:06:57)  K # IP X
pan Hole (mail) :
Pánové, blbý dotaz k EMC testům na EZÚ: Zařízení se testuje v krabici, nebo je tam holá DPS jako Kristus na kříži? Myslím si, že kovová krabice by mohla s EMC trochu pomoci...
12.12.2019 (09:28:33)  # IP X
Tim:
To, jak to zařízení má být v reálu odcertifikované, prodávané...

Pokud je součástí zařízení uzavření do krabice např. s výstupními a vstupními svorkami a to celé se bude prodávat, tak bude i měření probíhat v krabici...

Pokud se chce získat posouzení podle EMC pro nějaký modul, tak asi samotný modul na stole...ale nevím o takovém případu
12.12.2019 (09:31:52)  # IP X
Tim:
Samozřejmě, pokud je smyslem hledat zdroj rušení sondou blízkého pole, tak se může "očuchávat" samotná deska a hledat zdroj rušení na PCB, případně 3D scannerem....Samozřejmě výsledkem tohoto měření nebude oficiální protokol (spíše pro vývojové účely) ale nevím nevím, jak jsou pánové z EZÚ ochotni vyjít vstříc, záleží na domluvě
12.12.2019 (09:38:10)  # IP X
pan Hole (mail) :
Super, děkuju! Je logické, že by se to mělo certifikovat v takové podobě, jak se to pak bude distribuovat.
12.12.2019 (09:42:33)  # IP X
Tim:
Není zač... poku bude zařízení v kovové krabici, bude ležet na kovové podlaze (přizemněné) na točně... pokud bude plastové (třída II), bude položené na dřevěném stole a ten na točně...
18.12.2019 (12:41:37)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Potvrzuju, testuje se tak, jak se bude prodávat.

10.12.2019 (21:39:19)  K # IP X
Tim:
Ahoj,
zase já... nadnesu jsem poněkud teoretickou otázku k zamyšlení...

Tranzistory a diody v pouzdrech TO220, TO247, TO264 a podobných ... mají nějakou konstrukční tloušťku nohou, nějakou pájecí plochu, nějaké parametry v datasheetu...

Moje otázka: do jakých reálných provozních (RMS) proudů je používat do klasického PCB (zalité pájkou ze strany TOP, BOTTOM, případně uvnitř prokovu) ... má otázka směřuje především na degradaci pájky (klasická bezolovnatá) a spoje v důsledku vedení trvaného velkého proudu... Předpokládejme dostatečně velké polygony mědi, které proud dál do PCB převedou ... ano, vše bude záviset na odvodu tepla z místa spoje, bude záležet na chlazení atd...

Druhá otázka směřije k tranzistorům v pouzdrech ISOTOP alias SOT-227 a podobných - nabízí se možnost šroubování ke spodní straně PCB a zatáhnutí šroubem k PCB s dostatečně prokovkovanému designu. Dynamicky jsou tyto tranzistory ještě přijatelné, ovšem výběr zas tak valný není

...další modulová řešení se mi moc na PCB už nelíbí... ano jsou velké moduly pájitelné (six-packy), ale už nemají tak zajímavé dynamické parametry, a jednak na prototypy moc práce při výměně. Pak lisovací moduly (viz infineon moduly), taky na prototypy nic moc... stejnak bych je musel zatím pájet místo lisovat...

bavme se o proudech trandama 40-60A... Díky za názory a omlouvám se za redardovaný dotaz...ale zajímají mě reakce bastlířů, co mají reálné zkušenosti.
10.12.2019 (21:58:49)  # IP X
Dr. Doktor:
Jen první myšlenka co mě napadá: Proč mají TO264 tenčí nohy než 247? **02
Jinak, ty TO247 bych se nebál provozovat do nějakých 40-50A DC, při vysoké frekvenci je diskutabilní vliv skin-efektu. TO220 do těch 30-40A.
ISOTOPy se mi líbí dizajnově **04 a ta práce s nima je taky dobrá, + mají integrovanou izolační podložku... Bohužel jen za pouzdro se platí několik stovek a jak říkáš, výběr je horší.
Pokud tě zajímá "hi-tech" řešení, tak bych bral čtyřnohý TO-247-4 se SiC FETama (ať už Cree nebo kaskody od UnitedSIC) a pro větší výkony paralelizovat. Samozřejmě ne přímo, ale spínače zvlášť a nějak chytře rozdělovat proudy (i dynamicky). To se týká síťové strany měniče, co je nejlepší třeba pro tlustoproudej sekundární usměrňovač to nevím, asi záleží na konkrétní aplikaci... Ty isotopy, nebo třeba https://www.vishay.com/docs/93003/vs-150ebu04.pdf
10.12.2019 (22:09:02)  # IP X
Tim:
Díky.
Co se týká zmiňovaných SiC - třeba ty od Cree čtyřnohé... zvažujem jeden design... co myslíte problémy s odrušením SiC? Je to strašák nebo na tom někdo z vás reálně něco někdy dělal a vyřešil? Pokud se bavíme o měničích okolo 10kW a aby prošel EMC normou na domácnosti... Obnáší to zcela jiný přístup oproti měničům s IGBT nebo to "není zas až tak hrozné"? Je problém s konduktivitou a vzduchem, nebo převažují problémy jen v jedné složce (do zajista komplexní problém obojího, že?)

Zprávy z obou stran jsou rozporuplné... na jedné straně EMI vyžařování, na druhé vlastní životnost technologie SiC jako takové... cena je samozřejmě daná (tu diskutovat nechci)... z další strany docela rozumná snaha, jak snížit spínací ztráty (a do jisté míry i vodivostní)
11.12.2019 (12:45:20)  # IP X
rayer (web) :
Kdyz si zminil otazku zivotnosti, jaky je tam teda rozdil proti klasickemu Si? Nijak sem po tom nepatral, jen me to zajima. Vzhledem k vyssim pracovnim teplotam bych cekal, ze pri rozumnem chlazeni by to mohlo byt lepsi. To EMI by melo jit potlacit i rychlosti budiciho signalu ci okolnima soucastkana co se daj dodatecne poladit a nastavit nejaky rozumny kompromis. Staci u 1 kusu ktery pujde na certifikaci a u tech dalsich to pustit rychleji jako cinan :)
11.12.2019 (21:32:32)  # IP X
Tim:
Rayer -> No, to je otázka... dle vyjádření jednoho pána ze Semikronu (ze kterého mám respekt co do odborných znalostí) to prý problém může být (respektive to zatím nikdo neví), obecně jsou problémy s kvalifikačními zkouškami a certifikací nových modulů, SiC je prý velmi náchylný také na vlhkost a podle jeho vyjádření bude záležet, zda se v "běžném" průmyslu uchytí až časem...

Jo, tak zpomalením lze vyřešit leccos vždy... tu druhou část jsem raději "neslyšel" --- no, zatím se snažíme procháze EMI poctivě... i když je to peklo...
12.12.2019 (00:19:57)  # IP X
VroutekB:
V tom co sem ti sem poslal fotku máš feritový toroid, železoprachový toroid na výstupu a trandy v ISOTOPu. ;) 15kW to snad tuším dá a chodí to hodně slušně.
12.12.2019 (09:38:27)  # IP X
Tim:
VroutebB -> OK, zvážím to... začínám to počítat...zkusím napočítat feritový toroid, vitropermový toroid, a UU případně EE a asi to zkonzultuju po novém roce s jedním nadějným výrobcem včetně návrhu kousek od Říčan... jinak pěkně řešený zdroj na té fotce
12.12.2019 (13:46:10)  # IP X
RayeR (web) :
Mozna tam sou vetsi problemy s vyrobou monokrystalu bez poruch. Vlhkost by snad nemel bejt problem pri rozumne hermetickym tesneni pouzder. Pak tam muzou bejt treba nake fyzicke mikrovibrace pri spinani velkych proudu, v te vykonovce je rada ruznych faktoru...
Hm, kvalifikace a certifikace, mi nemluv, resim nake vybery automotive grade soucastek (nic vykonoveho) a je dost problem najit treba u optoelektroniky soucastky, ktere to splnuji a jeste nemaji uplne nemozny leadtime...
12.12.2019 (14:58:48)  # IP X
Tim:
No, tak výroba základního materiálu je také prý velmi zdlouhavá (snad 50x pomalejší a komplikovanější) než u klasického křemíku... a snad za podstatně vyšších teplot... a navíc ten SiC je jeden z nejtvrdších materiálů vůbec...
13.12.2019 (08:15:18)  # IP X
dR. dOktOr:
Karborundum brousek, za korunu kousek. **02
13.12.2019 (18:12:03)  # IP X
RayeR (web) :
Nj, na brouseni nepotrebujes monokrystal bez poruch :)

8.12.2019 (20:04:22)  K # IP X
Tim:
Ahoj, jaký máte názor na použití nanokrystalických materiálů do vysokofrekvenčních transformátorů na místo klasického feritu? Akorát, že jsou striktně toroidní. Parametry viz například:
https://www.magnetec.de/wp-content/uploads/2019/03/pb_l...

Zkoušel nebo viděl Jste někdo něco s tím vytvořené? Má to nějaký zásadní háček, proč ne?
Díky moc
8.12.2019 (20:08:14)  # IP X
Dr. Doktor:
Před nějakou dobou jsem to chvíli zkoumal, jevilo se to, že by to mělo fungovat a mohlo by to mít asi poloviční až třetinový ztráty oproti nízkoztrátovýmu feritu. Už nevím, proč jsem to pak víc nezkoumal nebo nezkoušel... Zřejmě zde bude existovat problém řádově vyšší ceny a řádově horší dostupnosti, což zřejmě vylučuje praktickou aplikaci, ale pro hi-tech věci by to mohlo mít smysl.
8.12.2019 (20:33:47)  # IP X
Tim:
No, používáme to při problémech s EMI jako odrušovací kroužky, vlastnosti pro toto použití velice slibné (pro odrušení spínacích vyšších harmonických). Při měření konduktivních EMI byl znatelný pokles při třeba 5 závitech až o 15-20 dBuV. Cena těch s průměrem 40mm je asi 2 nebo 3 stovky (přesně nevím)...

Ale k problému, který řeším...

a) Tak si říkám, jestli nezkusit nějaký větší jako transformátor na 20 kHz. Hledám způsob, jak zkonstruovat cca 25kW transformátor pro měnič (800V na primáru DC BUS, 500 V na sekundáru DC). Proud sekundární rms bude cca 47A, na sekundáru 60A. Převod trafa cca 1,3. Tak jestli nenavinout primár (pokud se vejde po na jednu vrstvu) a pak sekundár by zabral druhou vrstvu...Asi budu muset zanedbat roztrhnutí primárního vinutí na dvě poloviny, jak bych to udělal v EE jádrech.
Jen ještě musím prozkoumat možnosti chlazení toho v plastu uzavřeného nanopermu... a vlastně v datasheetu zatím marně hledám hmotnost těch jader, abych si vyjádřil ztráty... I v dalších datasheetech jsou podrobnější vlastnosti, ale chybí zmínky o hmotnosti těch toroidů...¨

b) Nebo půjdu nejspíš do nějakých UU jader, abych trafo zkonstruoval. U EE jader se trochu peru s průřezem prostoru pro vinutí, aby se mi tam vůbec vešlo...

c) Nabízí se alternativa nějakého planárního trafa, ale to bude zřejně náročnější na návrh a hlavně, jaká firma je v ČR ochotna jej vyrábět...Navíc na 20 kHz mi nepřijde moc výhodné, nebo se pletu?
8.12.2019 (20:42:16)  # IP X
VroutekB:
Nikdo to nepoužívá, protože ty amorf jádra stojej pyčovinu. Až to bude za přijatelný ceny, možná se to vyplatí používat. Naposledy když mě to ve škole nutili, to byla akorát akademická záležitost.

25 kW se dá udělat na feritovým toroidu, výstupní tlumifka na železoprachu. Zde ukázka 15 kW, nepletuli se, s výše uvedenou konfigurací: https://i.imgur.com/x9VaraY.png
8.12.2019 (20:49:55)  # IP X
Tim:
No a když řeknu úplně obecnou otázku (asi se nedá odpovědět takto obecně)... ale zadání je 25kW trafo, 20kHz, cca 60A...
Nabízí se EE, UU, toroidy, Nanoperm toroidy, planární na chladič.... po čem z praktické zkušenosti jako první skočit a začít napočítávat trafo?
Problémem trochu bude chlazení - požadavek je, aby nemuselo být aktivní, ale bude to trvale uzavřené v relativně malém prostoru ( nejeví se mi to jako reálné, spíš prosadím vystrčit trafo a tlumivku do prostoru s oběhem vzduchu...)
Vaše názory, jestli mohu? Dík
8.12.2019 (21:37:50)  # IP X
Dr. Doktor:
Pokud je to možné, tak rozdělit na víc traf. Lepší chlazení a menší vliv proximity efektu - ten už u 25kW trafa bude mít sakra vliv na ztráty ve vinutí (exponenciálně narůstá s velikostí). Pouze pokud to absolutně není možné, tak bych šel do UU, vinutí samozřejmě na obou sloupcích a udělat co nejdelší a nejnižší. Zase se tím usnadní chlazení a omezí proximity efekt.
8.12.2019 (21:39:26)  # IP X
Dr. Doktor:
Jinak samozřejmě toroid je taky dobrá volba, je to technicky pěkný řešení, ale prakticky to může být složitější na výrobu a možná i chlazení ze vnitřku.
8.12.2019 (21:50:50)  # IP X
Tim:
No, už takhle se to plánuje z hlediska dělení výkonu na dva měniče (do budoucna paralelizace dvou těchto 25kW) ... nebo myslíš v rámci jednoho měniče udělat paralelně dvě trafa, které budou mít sekundáry opět paralelně?

Ohledně toho UU jádra - myšleno U jádro co nejnižší a nejhlubší? Abychom si rozuměli, když vezmu například náčrtek z následujícího odkazu... https://www.semic.cz/_obchody/semic.obchodak.net/priloh...
Tak myslíš co nejvíc zmenšit (C) a zvětšit (F) ? A nebo zvětšit (A) a zmenšit (C)?
A ohledně vinutí tedy dělený primár na obou sloupcích a sekundár také na obou sloupcích?

Ohledně EE jader - pokud by byly složené ze 4 UU jader - ano či ne? Mají přínos oproti UU, jak jsi zmínil? Zkdyž se normalizuje plocha středního sloupku?

U toroidů se právě bojím navíjecích schopností firem. Používali jsem železoprachové tlumivky a horko těžko jsme našli firmu, která nám byla schopna silné vinutí navinout k poměru průměru jádra (přesto se jednalo o 12cm jádra)
9.12.2019 (00:23:31)  # IP X
Dr. Doktor:
No v podstatě je nejlepší to rozdělit i na víc měničů **01 Když se při menším výkonu použijou fyzicky menší tranzistory, tak bývají i rychlejší a celková účinnost jde nahoru. Osobně bych chodil tak do 10-15kW na 1 modul (měnič).
U toho jádra dlouhý rozměr (C). (F) se může zvětšovat pokud jádro nestačí velikostí, ale lepší by bylo celé větší Učko. No a zachovat malou výšku vinutí (ve směru vrstev), to bych se držel tak do 1cm... Je pak lepší chlazení i omezený proximity efekt.
EE se klidně z UU složit může, ale prostě máš problém velké výšky vinutí (tlusté vinutí ve směru vrstev), když je pak vinutí taková "guča" tak se blbě chladí a má velký AC odpor. Mnohem lepší jsou ty cívky co se blíží dlouhému solenoidu... To U-jádro má výhodu, že na jedno jádro dáš dvě cívky s poloviční výškou vinutí = lepší.
9.12.2019 (12:09:11)  # IP X
Tim:
Díky. A fyzikálně jak moc se liší toroid od UU jádra? Ano, na toroid mohu vinutí rozmístit rovnoměrně, na UU jádro jsem limitován polovinou prostoru -> vinutí ve více vrstvách -> větší vliv proximity efektu -> vyšší ztráty... v tom to je? Toroid bude tím pádem mít i menší rozptyl... byť vazební kapacita bude asi větší (při překryvu vinutí)...

Obecně, co se týká idealizace toroidu: měl bych se tedy snažit o co největší využití prostoru pro vinutí po obvodu toroidu, ale zároveň v co nejméně vrstvách kvůli ztrátám v mědi?

Co se týká výroby: v toroidech vidím nevýhodu v tom smyslu najít firmu, co to bez problémů VF lankem navine.... u UU jádra vidím problém ještě větší, protože v okamžiku, kdy půjde primár i sekundár na oba sloupky, budou buď vyvedeny 4 vinutí s tím, že dvě se spojí.... nebo by to vedlo na krkolomné navíjení (to se asi běžně nedělá ne?) ... nebo s tím pouze nejsem seznámem? Aby jedním drátem se navinuty na obě cívky primár a pak izolace a zase druhým kusem drátu sekundár opět na oba sloupky... ?

Díky moc
9.12.2019 (19:28:50)  # IP X
StandaM (web) :
Ja na to vinu napajeci trafa do koax. mericich aparatur a taky tlumivky a indukcni delice. Ale ze by to bylo vhodny na silovy trafa asi ani ne. Oni to ani nemaji ve vetsich prurezech. Ted se zrovna chystam previjet jadra M-115 na mensi prumer a jeste budu davat 3 vedle sebe (potrebuju velkou permeabilitu a saturacni proud). Ta permeabilita dost rychle pada nad asi 20kHz.
9.12.2019 (20:03:18)  # IP X
Tim:
S tou velikostí nesouhlasím... a s tím, že to není na power věci... sami to mají u některých typů uvedené
např: https://vacuumschmelze.de/Produkte/Induktive-Bauelement...

když to seřadíš od největších po nejmenší podle "d_a", tak tam vidíš v kolonce "Anwendung" ... " power transformer"
Ale je pravda, že cenu zatím neznám, prověřím... několik tisíc korun by se asi dalo přežít, nesmí to stát 10k
10.12.2019 (07:39:26)  # IP X
Dr. Doktor:
Tim: No ten toroid je samozřejmě teoreticky nejlepší... lepší než Učko. Zas se ale na něj blbě vine třeba plechem, pokud máš pár-závitové vinutí, taky se špatně dělají úhledné dobře zaplněné vrstvy, když prostě délka "vrstvy" uprostřed je menší než na kraji - závity nemůžou být těsně vedle sebe.
10.12.2019 (21:28:58)  # IP X
Tim:
Jasný, zatím takto díky moc... zkusím něco napočítat... Vypadá to, že budu mít trafo tak 1,3:1 ... takže by to možná s trochou štěstí mohlo vyjít pěkně na toroid...
Ještě prověřím možnost dvou měničů o polovičním výkonu, jak jsi navrhoval a vhodné tranzistory k tomu. Díky

5.12.2019 (18:04:42)  K # IP X
VroutekB:
6.12.2019 (11:50:38)  # IP X
RayeR (web) :
Aha, to uz bylo, no mrknu na zaznam...
18.12.2019 (04:00:19)  # IP X
RayeR (web) :
Ta sracka chce naky prihlaseni fejzbukem, nasrat, nasel a poslechl sem to na YT, je to doufam to same...
http://www.youtube.com/watch?v=jX7I3BE0ZUU
18.12.2019 (05:14:35)  # IP X
8-bit (mail) (web) :
Zajímavé, čuměl jsem na to pár hodin potom co přednáška proběhla a tehdy mě to s žádným přihlášením přes faceberg nebo goolag neotravovalo, tak se stránka musela pomrdat časem. Škoda, pač ono to vpravo vedle videa ukazovalo i slajdy. Ale jinak to jewtube video je ze stejné přednášky.
18.12.2019 (12:43:33)  # IP X
ms-boss (mail) (web) :
Ten FB a gůgol jsou jen možnosti, jak si tam nezakládat účet a přihlásit se přes SSO. Jinak se tam normálně dá založit účet.
18.12.2019 (17:52:14)  # IP X
RayeR (web) :
¨No taky mam pocit, ze kdyz to sem vroutek dal a ukladal sem si to do zalozek, tak to slo prehrat bez prihlaseni a ted najednou ne. Iritujou me tyhle sluzby, kery vynucujou naky prihlasovani, kde to nema vubec smysl. No to je jedno, uz sem to zkouknul-zposlech bez slajdu, tak snad se o vanocich podivam konecne i na ten serial :)

3.12.2019 (22:19:11)  K # IP X
Dragon:
Ahoj,
asi to bude odemne znít jako lennost hledání... ale máte doporučené tipy, kde kupovat VF licny do traf?
Jsou standardní v různých škálách?... nebo se někdy musí jít do zakázkového řešení?
Samozřejmě budu bedlivě hledat, ale nějaké osvědčené tipy? Díky
4.12.2019 (00:26:39)  # IP X
8-bit (mail) (web) :
Kupoval jsem je kdysi tady,
https://ferity.cz/category/364-vf-lanka
ale už tam toho moc nemá.
4.12.2019 (12:46:48)  # IP X
Dragon:
Díky, asi se budu muset kouknout někde jinde, kde by měli větší výběr (na cenu nehledě)
4.12.2019 (18:07:19)  # IP X
Dr. Doktor:
Buď Rupalit od firmy Pack (CZ dodavatel Inkosas), nebo Elektrisola (dodavatel asi Ermeg?).
5.12.2019 (01:57:18)  # IP X
8-bit (mail) (web) :
Budou se s ním vůbec bavit pokud toho nechce koupit paletu?
5.12.2019 (09:40:14)  # IP X
Dr. dOKTOr:
Jo, ten Pack nabízí i zbytky, na stránkách maj někde seznam. Samozřejmě se musí počítat s cenou asi 1-2 litry za kilo.
8.12.2019 (13:49:36)  # IP X
Dragon:
OK, díky moc, zkusím to

3.12.2019 (14:15:17)  K # IP X
RayeR (web) :
Nejak mi hapruje blueboard pocitadlo na webu a cetl sem neco, ze jejich miniaplikace zdarma koncem roku konci. Co pouzivate za nahradu?
3.12.2019 (14:42:56)  # IP X
VroutekB:
Nic?

...a pokud máš php, tak udělat si počítadlo je fakin triv.
3.12.2019 (18:16:32)  # IP X
RayeR (web) :
Mam, ale nechce se mi drbat s necim, co uz je 100x vyreseny.
4.12.2019 (02:24:03)  # IP X
RayeR (web) :
Nahodil sem web4u...

30.11.2019 (18:30:31)  K # IP X
Dragon:
Ahoj,
co všechno je potřeba znát pro adekvátní návrh VF feritového transfomrátoru? Tedy co je nutné a co je navíc ještě vhodné všechno řešit?
Omezíme se například na obyč. H-můstek

1) Napočítat rozumné sycení s ohledem na materiál trafa a spínací frekcvenci (obyč. ferit do 0,4T dvojčinný, 0,2T jednočinný, při vyšší frekvenci rozumně sycení snižovat s ohledem na ztráty)
2) Pohlídat si ztráty v mědi (vliv skinefektu vs spínací frekvence
3) Pohlídat si izolace
4) Pohlídat si rozumné vyplnění prostoru pro vinutí

Jak se to má s věcmi, o kolik se může jádro a vionutí ohřát s ohledem na objem jádra, ztrátový výkon na jednotku objemu atd... Je to o praktické dovednosti, co asi bude rozumné, nebo se vyplatí toto simulovat v nějkém softwaru? Jak to děláte / co je věrohodné / doporučíte možnosti?

Toto je asi to nejzákladnější... co je dále potřeba pro adekvátní návrh? Díky
30.11.2019 (23:49:24)  # IP X
VroutekB:
To záleží, jestli to potřebuješ do školy, nebo chceš reálně něco vyrobit.
Pokud to první, tak všecko důkladně odsimuluj a vymysli co největší nesmysl. Pak to bude v pořádku.
Pakliže to druhé, tak se použije inženýrský odhad a když to, co nejde snadno spočítat bude příliš mimo, tak se holt přes jednu nebo dvě další iterace zjedná náprava. Pochybuju, že budeš vyrábět nějaké obří trafo, kde by zhotovení vzorku navíc stálo nesmysl peníze.
Tak se podle toho zařiď.
Obecné rady nemá smysl dávat. Keců najdeš na goolagu dost. Ptej se přesně konkrétně a specificky, nebo googli. Nemá smysl pro obecné kecy opisovat goolag.
1.12.2019 (00:12:32)  # IP X
Dragon:
No, varianta dva. Spíš mi jde o to, že jedna strana říká, že je to brnkačka, druhá strana říká, nepouštěj se do toho... Spíš mi jde o nezávislý náhled na situaci... co se tak reálně všechno při návrhu řeší... To, že to bude obnášet třeba nějakou tu iteraci je v pořádku a počítám s tím...
Samozřejmě, jedna věc jsou nějaké základy, základní výpočty a něco se došolíchá praktickým kusem v obvodu... Spíš ta má otázka zněla v tom smyslu, jestli pro reálný trafo má smysl řešit něco více, než jsem napsal v úvodním článku... Nebo naopak jsem nějakou hlavní problematiku vypustil úplně (třeba vliv nelinearit a podobně, co by zásadním způsobem při nerespektování měly vliv na výsledek)...
1.12.2019 (10:06:55)  # IP X
Dr. Doktor:
-Zohlednit i vliv proximity-efektu. Dělá se to těžko, ale má asi tak 100x větší vliv než obyčejně počítaný skin-efekt v jediném vodiči. Pak to vede klidně na 0,1mm drátky při 100kHz, hodně to záleží na velikosti vinutí.
-Chlazení, hlavně u větších traf. Impregnace je téměř nutností, jinak se musí jít s proudovou hustotou hodně dolů.
-Ztráty ve feritu - napočítat podle konkrétního materiálu. U většího jádra už nemůžeš použít těch tvých 0,4T na 100kHz třeba.
-Izolace primár-sekundár, měla by opravdu vydržet ty 4kV AC. Izolační materiály obecně s dostatečnou tepelnou odolností.
1.12.2019 (11:03:03)  # IP X
Dragon:
OK, díky, o proximity efektu si něco načtu (princip je mi jasný, ale jakým způsobem s tím počítat v mase vinutí v trafu si načtu)
Jasný, na 100kHz bych musel klidně až k sycení 0.1T, podle materiálu a doporučení
Izolace je taky jistě problém - tedy co se týký legislativy, ale tak by bylo asi v prototypové řadě kusové zkoušení každého trafa VN testem...

P.S.- jakou je tedy vhodné ve většině případů volit proudovou hustotu mědi (neuvažujme skin-efekt a proximity-efekt - o ty to samozřejmě nadimenzuji naví) ... když uvažuji uzavřené trafo, co se nemá moc uvnitř feritu co chladit, tak je kompromis cca 2 - 3 A/mm2 ... nebo spíše k těm dvoum???

P.S.2.- Co se týká izolací: jaké vhodné používat? žlutá polypropylenová páska na malá trafa, možná na větší či planární by byla možná i kaptonová fólie... Může být?

Díky
1.12.2019 (18:35:15)  # IP X
VroutekB:
Proudová hustota obecně, je opět obecný nesmysl! Buď se ptej na konkrétní trafo, nebo vůbec **02
Malý dobře chlazený trafo může mět 10A/mm^2, velký nechlazený hovädo třeba jen ty 2A/mm^2.
Sežeň si Patočkovy skripta, je to asi nejlepší a nejvhodnější materiál na zodpovězení tvých obecných otázek. Najdeš tam obecné vzorce, které dávají slušné výsledky na konkrétní zadání.
Kapton ne, nelepí dostatečně.
A ta žlutá páska je polyesterová. (3M-1350-Y)
2.12.2019 (16:20:10)  # IP X
RayeR (web) :
Zalezi jakou teplotu snese ferit (curieho teplota) a kam s ni chceme jit. Ty ojebana trafa v dnesnich spinacich myslim jedou na docela vysoke teploty, vic nez snese prst, ale pokud to ferit, material kostricky a izolace snese, tak to vlastne tak velkej problem neni... K tomu rada spinaku pocita s nucenym chlazenim proudem vzduchu. Takze pak sou ty proudovy hustoty jinde, nez kdyz se pocita klasicky trafo co ma nekde jet nonstop bez dalsiho chlazeni a nema moc hrat...
2.12.2019 (16:53:04)  # IP X
8-bit (mail) (web) :
Tak je hlavně rozdíl jestli tam jsou toho poddimenzovaného drátu jsou dva závity nebo 10 m.
2.12.2019 (18:41:57)  # IP X
VroutekB:
Taky kdo by honil indukčnost při 40°C měl jí velkou jak doorstopper, když může bez problémů pracovat třeba při 80°C trvale? Ztrátový výkon může být v obou případech třeba i stejný.
Pokud je to ale přes 100°C, tak už je asi něco hodně špatně **02
2.12.2019 (23:10:37)  # IP X
Dr. Doktor:
Výstupní tlumivky v PC zdrojích nejspíš jedou hodně vysoko přes 100C. Tlumivky k výbojkám a zářivkám mají provozní teplotu běžně 130°C. Do traf se dneska používají izolace a vodiče teplotní třídy 220°C... Holt doba "pokročila"...
3.12.2019 (10:27:40)  # IP X
VroutekB:
Cokoliv přes 100° někde na plošáku beru jako problém a důkaz ojebaného designu. Dyť to musí časem zničit plošák, i to jádro. (Ale tak, zhnědlá železoprachová jádra sme už taky viděli, že... to muselo bejt možná i víc, než 130°C :D )
220°C snad do komerčních eště ne, ale teplotní třída H bývá vidět často (180°C). UPS trafa, MOTy, ...
3.12.2019 (14:20:08)  # IP X
RayeR (web) :
Jo, kor v kombinaci s levnym papirovym plosnakem **34
3.12.2019 (22:17:06)  # IP X
Dragon:
Děkuji za názory, prostuduji podrobně toho Patočku... Ale díky všem diskutujícím
7.12.2019 (20:43:17)  # IP X
Dr. Doktor:
V trafech z mikrovlnky jsem viděl izolaci třídy 220. Jinak FR4 plošák tuším vydrží 130°C? Ty lisovaný slepičince samozřejmě mnohem míň...

29.11.2019 (17:06:40)  K # IP X
Tim:
Ahoj,
mám tu jeden teoretický regulační dotaz na PI regulátory...

Řeším následující problém: potřebuji navrhnout regulátor pro řízení zdroje, který bude umět režim konstantního napětí i režim konstantního proudu (obě nastavitelné)

Nejdříve jsem to zamýšlel jako hlavní proudový regulátor s nadřazeným napě%tovým regulátorem, kde bych jako referenci napěťovým říkal žádané napětí a limiteru před proudovým regulátorem bych říkal max. proud. Problém ovšem je, že když nastavím malý žádaný proud a zároveň chci vysoké napětí, tak mi to nastavení té limity proudu zkazí a nejsem schopem na výstup dostat žádané napětí.

Druhá myšlenka spočívá ve dvou nezávislých regulátorech (pro napěťovou a proudovou smyčku) a šikovně nějak detekovat tu danou a regulátory pro řízení přepínat...Ale k realizovatelnosti mi zatím něco uniká,.., abny to spolehlivě fungovalo...

Nebo máte jiný nápad? Případně, nasměrovali byste mě na nějakou literaturu, případně mě zjebali, že jsou oba způsoby hovadiny? Díky
29.11.2019 (22:28:36)  # IP X
Dr. Doktor:
Kaskádní regulace musí fungovat a nic se nemůže "kazit" (co tím bylo přesně myšleno?). Žádané a měřené napětí se vede do napěťového regulátoru přímo. Výstup z napěťového regulátoru je žádaná hodnota proudu. Pokud se tato hodnota shora omezí, např. řízeným omezovačem (zapojení s OZ a diodou), tak se tímto nastavuje požadované proudové omezení. Pro zamezení vzniku dalších problémů doporučuju symetrické napájení regulátorů. Musí to chodit od nuly do maxima pro napětí i proud. Regulátory musí mít vždycky integrační složku, aby dotáhly ustálenou odchylku do nuly.
29.11.2019 (23:33:58)  # IP X
Tim:
Jo, já už jsem asi přešlápl z místa na místě...dyť to musí fungovat... už si asi začínám uvědomovat, kde jsem dělal chybu... Já to prověřím a kdyžtak zítra napíšů, pokud stále nebudu vědět... ale asi už tuším...
Zatím díky Doktore, já dám ještě vědět zítra... asi už vím, kde dělám chybu...
30.11.2019 (17:33:21)  # IP X
VroutekB:
Nebo pokud to neni měnič s hovadským spínacím kmitočtem (>100kHz) to můžeš honit procákem a ušetříš si analogové orgie, které při sebemenší změně algoritmu se musí celý rozmrdat a udělat znova. Slabší povahy si mohou nechat i z Matlabu vysmrkat nějaký hotový soplkód v C, podle obrázku ze Simulinku.
30.11.2019 (17:37:44)  # IP X
Tim:
VroutekB -> no ne, tak ve finále to budou řešit PI regulátory v prosáku, zatím jsem u simulace měniče na PC a nadím je regulačními bloky (PI regulátory, sumátory, ...) abych pochopil, jak to funguje a pak to mohl snáze překlopit do formy v MCU. Začnu vlastním řízením (diskrétní regulace), měřicí členy, filtrace, jednotkové skoky na výstupu měniče, odezvy... výpočet prvků, tranzistorů, teplotní simulace tranzistorů,... a pak to postupně s rezervou přetvářet v reálný měnič...
1.12.2019 (21:57:06)  # IP X
Tim:
Tak asi ta kaskádní regulace funguje (moje chyby)... jen se mi to nedaří vyladit s jedněma koeficientama pevně... je třeba je dynamicky měnit v závislosti na nastaveném proudu, na odporu zátěže a tak... to je asi normální, že?

V podstatě to asi odpovídá teorii, čím je zátěž víceohmová, tím je se stejným nastavením všechno pomalejší a je třeba regulátory trochu popohnat... naopak při vylkých výkonech je třeba regulátory zpomalit, aby nekmitaly, protože časové konstanty jsou rychlejší (tedy kondenzátory se rychlejš vybíjejí a tím pádem je třeba tu regulaci trochu zklidnitú...
Jen ještě přesně nevím, jak to SW kompenzovat podle výkonu nebo čeho, ještě nevím..,.
2.12.2019 (00:15:04)  # IP X
Dr. Doktor:
Ano, ideální nastavení regulátorů závisí na odporu zátěže. Taky tam kecají reálné limitace, jako třeba že měnič neumí záporné napětí (a naopak větší než max). Pak při malém výsutpním napětí a velkém proudu probíhá demagnetizace tlumivky pomalu a regulaci to rozhazuje. Na to se asi používá adaptivní regulace, ale tomu já moc nerozumím... Klasická PI regulace většinou jde vyladit tak, aby od pár procent proudu a napětí nekmitala, ale pro velmi malé proudy nebo napětí kmitá v podstatě vždycky.

Návštěvní diskuzní kniha danyk.cz
Hlavní diskuze Diskuze s obrázky Bazar Píseček


Strana 2 / 215
Vláken 5374, na str:


RSS danykovy diskuze - tato kategorie   RSS danykovy diskuze - všechny kategorie

Stará diskuze