• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Čau.Než koupím chtěl bych se poradit. Doma mám českou trafopáječku lidokov 75 W. Ta má pájecí smyčku naležato.Na aukru jsem objevil trafopájku extol která má vývody sekundáru pod sebou a smyčka je nastojato.Pokud stím máte někdo zkušenosti.Potřeboval bych vědět jak se stím pájí.
no jesli je to tohle: http://www.noto.cz/gallery/7453/img/6301_img_pistole-pa...
tak tyhle pájky maj jedny zvláštnosti, to pájecí očko, se ohřívá 3x pomaleji než imitace transformátoru uvnitř, obšas se stává že na tom studeném hrotu se čistě náhodně zjevý fáze, a když překročíte oba body nahoře, na konci hrotu uberete průřez asi na třetinu a s naprostého neočekávání se vám podaří něco sletovat, tak si pak dejte pozor na to jak pájku odkládáte, když jí totiž položíte na bok, tak se z té pájky začne klubat to imho trafo
aybac- ale tak klasické šrouby na pájecí oka jsou jaksi nezničitelné, vykloktá se závit M3.5, přeřízne se na M4, případně po dlouhé době zase na M5, pak je uříznou ty měděné tyče o 8mm a jede se na novo...
mikropájka, není to to co se nahřívá několik minut? Já když chci pájet tak zmáčknu knoflík a za 2s pájím, kdybych měl pokaždý když chci zapínat páječku čekat tak to letí z okna
taky přidám pár svých zkušeností používám leta československou trafopájku až na převrtávaný závity žádnej problém kdysi jsem dostal ten oranžovej sráč se zahnutym hrotem po prvnim pájení vyteklo trafo z krytu putovala do koše a teď od vánoc mam mikropájku myslim že zd 929 ale používám ji jen na citlivé obvody nebo delší pájení na zapájení obyčejnýho drátu použiju trafopájku
Ano, měl jsem 125VA trafo, a pájelo se tím odporně /modrá, ekvivalent té oranžové, která má jinou vaaž/ a spálil jsem ji zachvíli Pak jsem měl možnost zkusit tu 75VA tuším a prostě si na to zvyknout už nelze u mne. Z trafopájky bolí ruce, ale jsou tací, co tím pájí klidně i 0603 SMD
Já to moc neřeším, na vývodové záležitosti mám dvoje trafa 75W, na pásech samořezy, ale to neva, protože jsem na ně už 5 let nešáhnul díky prakticky nezničitelným hrotům od Pana Šedého.
Na SMD mám jakýsi mikrobastl s průměrem topení 4mm a pak neregulované mikropájky.
Přepálená smyčka se taky dá svařít na uhlíku z trafa 24V 10A. Vznikne Cu kulička, která se sklepe na svěráku kladivem nebo stiskne v plochých kleštích do hrotu. Obvykle to pájí déle než orig. drát. Smyčka se takto dá svařit asi 5 x po sobě.
>Utaes
Jj, taky uz mam za sebou jedno to rezani stangli a momentalne jsem na M5, ale od te doby, co pouzivam trvanlivou smycku od AB, tak je po problemech...
Nejlepsi trafopajky sou ty komunisticky se slepici, zadny novodoby nahrazky... Jediy co mi tam za ta lete odeslo byl vypinac, kerej vyhorel neustalym cvakanim, ale este sem sehnal nahradu v EPA, nez to tam zavreli...
Tak, pokud to spínání bude v řádu desítek minut či hodin, tak tam význam MCU vidím s přesností, ale jestli to chce na vteřiny a jednotky minut, dalo by se hovořit o 555 ...
potřeboval bych pomoct spáchat měnič z 1,5V na takový napětí, aby mohly na cca 3mm přeskakovat jiskry. Kámoš mi včera na akci ukazoval tuhle LARPovou flintu: http://i46.tinypic.com/ta077d.jpg http://i50.tinypic.com/2q3vkn5.jpg ,
kterážto po několika ranách přestala střílet, to když se ke stávajícímu měniči utrhl přívodní drátek, a po "opravení" kouskem izolačky se po čase prorazilo vn trafíčko. Prostě ludra, chtělo by to nejaký "parní" jiskřítko...
To by chtělo acetylen s kyslíkem, a střílet tím nabijákem jako šípem. Jinak, něco co nevlhne je normální elyt nabitý třeba na 300V, který se v komoře té pušky zkratuje. Dá se použít měnič ze starého jednorázového foťáku, a ta jiskra z něj zapálí i noviny.
To je kartofelkanon, nebo tím nic nestřílíte?
Mnohem lepší je nějaký piezo zapalovač z plynového kotle/karmy, dává to asi 1cm jiskry a pro dané účely to fachá až moc dobře... (testované)
kup si libovolný elektro zapalovač k sporáku.
Buď v tom bude velké piezo, co na zmáčknutí a uvolnění dá cca 10 silných jisker, nebo tam bude malá elektronika na 1,5V článek, co dá tak půl cenťáku. cena asi 50 korun.
kartefelkanon. Jo, to je přesnej výraz. Nabít, otevřít, nastříkat cokoliv ve spreji (smrad z levnýho spálenýho deodorantu je kolikrát účinnější než puška samotná), zavřít, pálit.
.> to bych musel vymejšlet pro zkratování toho elytu něco, co se při první ráně nepřipeče.
PTC> nevím, jak vypadá piezozapalovač z kotle, ale prvotní nápad použít piezo z klasickýho zapalovače jsem zavrhnul, protože to bude mít střelec po pár akcích prsty jak banány. Na svíčku jsem si nevzpomněl, dobrej nápad
Kdysi jsem zkoušel o prázdninách trubku na plot asi 60 mm se zavařeným půlkulatým víčkem. Vzadu to mělo díru asi 4 mm, kterou se do prostoru nejprve gouklo něco propanbutanu s kyslíkem z malého autogenu, a pak se stejným otvorem strčil izolovaný drát, který uvnitř škrtnul o stěnu. Jako zdroj jiskry jsem používal právě blesk ze starého foťáku, a jako projektily odlévané betonové válečky, natřené po okraji olejovou barvou, aby to uvnitř nerylo železo. Dávalo to na první pokus dunivé rány, a pokud se to napálilo do plechového barelu od oleje, vždy byla aspoň v jedné stěně díra.
zajdi k vietnamcom, maju tam rucne zapalovace k plynovym sporakom, je to na 1.5V, maly jednotranzistorovy menic, feritove trafko, a hadze to par mm, kludne aj non-stop.
čau jak máš vyřešený to zavírání spalovací komory. Já tuto dělo nazval: bramborgun, betongun, šiškogun, vidličkomet, atd... a mam na tom čistící T kus na odpad k hajzlum. A už mě unavuje pořád odšroubovávat výčko -> nastříkat propan -> a zase zavřít.
Normální vzduch s propanbutanem, pokud toho není plnej panelák nemá žádnej výkon. Zvlášť když to není namíchaný a předehřátý. Taky čím intenzivnější jiskra, tím lepe to shoří...
Dobře.Mám udělanej takovej bezvýpadkovej zdroj. Zapojení s obvodem LM137T (nastaveno na 13,8 V) . Do výstupu zdroje je přes diodu připojen gelový akumulátor.Dokud nedojde k výpadku napájení ze sítě tak je dioda polovaná závěrně.Akumulátor se nenabíjí ani nevybíjí. Když se přeruší napájení ze sítě dioda se otevře a napájecí napětí se bere z akumulátoru.Baterka teda pracuje jen krátce. Přesto svorkové napětí klesá.Potřeboval bych poradit jak mám gelák nabíjet aby měl co nejdelší životnost. A ještě co mu prospívá víc tj. když pracuje v režimu nabit, vybit, nabit. Nebo když se udržuje pořád nabitý.
13,8 V je OK na udržování, takže ho tam zapoj natrvalo, ale lepší by asi bylo spíš kolem 13,6 V takže mu můžeš do série dát schottky diodu. Tyto akumulátory mají nejdelší životnost když se udržují nabité napětím cca 13,6 V.
Obávám se, že doporučované !udržovací nabíjení", hodně používané například u poplašných systémů je vynikající kurvítko které způsobuje, že akumulátor se musí tak za rok vyhodit, protože je dokonale zasulfatovaný, a továrna pak může vyrábět další a další. Snad jediné "udržovací nabíjení"které tuto výhodu nemá, je, když se akumulátor, připojený na 13V tak dvakrát až třikrát denně na asi vteřinu zkratuje fetem. Platí to zejména pro malé bezůdržbové akumulátory, které pak vydrží klidně i pět let.
Měl jsem akumulátor od kámoše, který říkal že byl furt připojený na napětí 13,4 V, aku byl 6 let starý a po změření měl 107% jmenovité kapacity. Jinak přebíjením si myslím že v akumulátoru spíš korodují desky, sulfatace vzniká delším provozováním blízko vybitému stavu.
Sulfataci si můžete rychle uměle vyvolat, na pokus se hodí dvě olověné destičky v kyselině sírové. Poznáte ji podle toho, že při nabíjení velmi rychle roste napětí / malá kapacita/. Některé nabíječky dokonce sulfataci vyvolávají snad úmyslně. / pozor na programově řízené přístroje. Pokud bych dorovnával akumulátor, použil bych samozřejmě jednocestné usměrnění, a paralelně odpor , aby v pauze akumulátorem tekl proud asi 1/20 nabíjecího proudu. Pokud to sledujete datalogerem, kapacita akumulátoru po každém nabíjení mírně stoupá. Pokud klesá, je režim nabíjení pro akumulátor nevhodný. To ale paltí i pro LION a pod.
Jak nejlépe napsat dopis společnosti ZPA
O poskytnutí veškerých materialu týkajících se produkce do roku cca 1990. Katalogy,prospekty,letáky,fotky,schémata.
Jak do toho zakomponovat že to chci pro sběratelské učeli ?
O ss motory a měniče se zajímám, ale nedělám to profesionálně, takže normy na tebe nevyplivnu, ale jak funguje a jak se řídí ten a ten motor ti řeknu a jednoduchý měnič jsem taky schopný navrhnout.
Aha, tak to nevím jestli bych ti poradil, proud má při plném zatížení být velká dc složka s malým pilovitým zvlněním, napětí obdélník, víc nevím co bys potřeboval vědět...
to může pomoct leda tak, že to prohřeje tkáň a tím může urychlit hojení, ale na to ti stačí topná spirála, IR žárovka nebo třeba aj normální žárovka...
Ty infradiody bych zvláště u zlomenin nepodceňoval. Mám s tím konkrétní zkušenosti, protože dolečování třeba zlomeného kotníku chce být trvale pod bolest utišujícími léky, a nebo zvolit nějakou takovouhle metodu. Ohřátím soluxem se to spíš zhorší. protože to IR záření je příliš dlouhé. Já jsem používal ještě něco lepšího, podívejte se na
test1.websnadno.cz
No nevim, cloveka kerej na webu propaguje tohle http://vmiksik.sweb.cz/energy.html
bych moc vazne nebral, kor kdyz tam plodi takovyhle perly:
Vezměme obyčejný kondenzátor, ten slouží k uskladnění energie, když ho nabiji zase ho mohu vybít a dostat energii zpět s nějakou určitou ztrátou. Kondenzátor se skládá ze dvou vodivých desek. Dobrá, nabiji kondensátor, energie je uvnitř a nyní dám desky od sebe a co získám ? Někdo namítne dvě desky nabité statickou elektřinou jedna kladnou a druhá zápornou, s tím lze souhlasit ale, ještě se nepodařilo zrovna tak jednoduše získat energii třeba z liščího ohonu i když napětí je velké ale bohužel statické. A kam se nám tedy poděla ta energie ? Zajímavé že. Půjdeme-li na to vědecky tak energie kondenzátoru je 1/2 C U`2 takže když snížím mechanicky kapacitu musí se samo zvednout napětí aby energie zůstala zachována. Ovšem protože závislost energie kondensátoru na napětí je kvadratická měla by se energie ještě zvýšit !!. Takže podle dnešního stavu vědy vlastně zadarmo získám energii. Srovnejme si to tedy se zákonem o zachování energie.
>Janci
Kristepane!!! Vždyť je to podané uplně naopak, když oddálíš desky kondenzátoru, tak kapacita klesne a energie zůstane stejná; změna napětí zavísí na těchhle dvou, a ne že kapacita bude normálně klesat a napětí bude stoupat lineárně.
Na takovýchhle a podobných nedorozuměních se pak staví ty MEGy a kdovíco ještě
Zdravím. Už pěkně dlouhou dobu řeším problém s pomalou odezvou mikrofonu u win7. Nedá se s tím vůbec pracovat, při nahrávání je odezva tak pomalá, že není možno cokoli nahrát. Mikrofon je v pořádku, u win xp to jede v pohodě. Už jsem vážně zoufalej.. nemáte někdo podobnou zkušenost?
asi máš zaplou funkci proti vazbě repráků do mikrofonu, někde to am bude tak to najdi bez toho by to mělo být v téměř reálnám čase z mikrofonu do repráků ale pak bych si dal bacha na přiblížení mikráku k repru
Přecházim na USB3.0 dnešní test http://2i.cz/43bd3e14c7
Srovanetelné s výsledky při spojení přes SATA2 tzn USB3 vubec neomezuje datový tok
Ještě chci skusit SSD na USB3.0 najít hranici "trojky"
Nemá někdo exterák třeba s FireWire ? zajímá mě jeho propustnost. zda je USB 3.0 lepší nebo na stejno
Nenaděláš nic. Pokud do zásuvky víckrát za sebou zapojíš třeba svářečku, tak je výsledek hold takovej. Stejnej problém jsem měl se zásuvkou, do kterej se zapojovala nabíječka. Nakonec jsem to předělal na toto http://www.ges.cz/cz/013-6-GES08103498.html a od tej doby klid.
Jak jsem se dneska přesvědčil, šidit se začínají už i stabilizátory 78x.. Nedávno jsem si koupil v TME lineární stabilizátory 78S18 ( 18V, 2A ), když jsem je doma vybalil nestačil jsem se divit. Na zadní straně, tou kterou se to přišroubuje na chladič, byl pouze tenoulinký plíšek, který pomalu nebyl ani vidět. Další problém nastal při šroubování na chaldič, když jsem je pořádně dotáhnul, strana blíž k vývodám se úplně odehnula od chladiče takže milé stabilizátory letěly na smetiště. Už nikdy víc, nevím jestli se to týká pouze těhle 18Voltových, ale co mám doma, už z doby pravěký, tak mají tu zadní plošku ještě poctivou a je téměř neohnutelná, což se o těhle stabilizátorech říct nedalo. Berte to pouze jako info, může se to lišit typ od typu, ale já na tuhle zkušenost už asi nikdy nezapomenu.
OMG, to jsou originály !! Těch stabilizátorů jsou dva typy, jeden je určený pro montáž na chladič a má tlusté křídlo, druhý není určený na chladič a má ho tenké. Než něco začnete pomlouvat, zkuste si o tom něco zjistit...
Doufám že to nevyznělo nějak ofenzivně, chtěl sem to opravit ale nejde tu mazat, jen mě prostě trochu štve když lidi pomlouvají třeba součástky z GM/GESu a ani si to neověří.
V pohodě, nicméně to, že to jsou originály nikoho neomlouvá. Je to jednak prasárna od výrobce, který kvůli katování kchostů v dnešní konzumní době potřebuje dělat druhou variantu ojebanou o 0,3 g plechu. A ti šmelináři jsou taky pěkné svině, protože předpokládám, že se kolegy antibalda na prodejně nikdo neptal jestli chce normální nebo ojebanou variantu.
--> aybac <--
to mi vysvětli když si koupím 18V 2A stabilizátor který je ojebaný jak ho mám chladit ? .... To na něj mám foukat když ho nemůžu přišroubovat na chladič ?
Toho 78S18 nemůžu najít pořádně daták, takže nechci kecat, ale nedivil bych se kdyby i ten dělali v tom tenkém pouzdru... Máš pravdu že by to byl docela nesmysl do toho dávat, ale dneska můžeš narazit na cokoli, ale asi bych se taky přikláněl k tomu žeje to fake. Jinak to tenké pouzdro se jmenuje "TO220 SINGLE GAUGE"
Tuhle mrdku jsem sem daval prvni ja - 7812 od ST z TME. Oni to pak dodatecne aktualizovali i v datasheetu, zdrejme naka usporna verze, ale odtoho tu sou treba 78M12. Pokud by to nebylo delany vubec na chladic, pak nechapu vyznam toho otvoru, to mohli ten plisek na konzervy rovnou slicovat s hranou plastovyho pouzdra a usetrili by este vic. Kolik pak ale takovy stabik muze vyzarit tepla? Trvale sotva 1W. Takze ma to smysl pro 1A stabik, kerej potrebuje min. 2.5-3V drop? nema...
Čuste, mám takový dotaz týkající se bezpečnosti php;
Udělal jsem takovou věc s formulářem a zápisem a výpisem do txt souboru, heslo a uživatelské jméno jsem udělal jako podmínku,jestli se proměnná rovná tomu, co kdo zadal do formuláře, ale zajímalo by mě, zda ten kód nemůže někdo zjistit (vím, že php se ve zdrojáku neukazuje, ale cokdyž nějak) a jak taky by mohl něco udělat injekcí, Popř.:? Napadá někoho, jak by to teoreticky udělal, ? Rád bych věděl, jak moc bezpečně jsem si počínal,
Předem díky...
tak si tam dej jako proměnnou haš a z toho, co zadá, taky udělej haš, a pak ty haše porovnej. I kdyby někdo získal zdroják, tak z toho heslo nezjistí, jen haš, ale ta mu je k ničemu (pokud to je nějaká silná, ne obyčejný md5, a nebo k ní aspoň přidávat sůl, aby si vyloučil použití databáze haší).
Když existují blbci, kteří vypadají na to, že by si to mohli koupit, tak proč to nezkusit, a nezkasírovat je? V tomto je "česko" pro kapitalistické firmy pole neorané. Probíhá to tak, že z přednášky je třeba odvolán profesor, zprvu rozčileně a pak již jen se záhadnými úsměvy zmizí s agentem té kapitalistické firmy v pracovně, a za dvacet minut obdrží sekretářka objednávku na deset takových cívek. Škola to samozřejmě zaplatí z dotací EU, a akademika hřeje v kapse pláště pět modrých potisknutých papírků. Co je doma, to se počítá. No, neberte to ...
Pravdou je, že ve školach se strašně plýtvá penězi a pak se divý, že nemají peníze, když se vše nakoupí zprostředkovaně x-krát dráž, ... ovšem tato firma je kapitola sama o sobě...
Na školách by měli být za takoví pedagogové jako třeba zdejší pan Hole, kteří by si pro svoje vyučování pomůcky sami se žáky vyráběli. Pokud vyhodíte u popelnic odpadkový koš žrádla z kuchyně, za dva dny tam budou krysy. Proto tomu se dá dělat jenom to, být obezřetný. Sám se divím současným studentům, z nichž někteří musejí dokonce za své vzdělání platit, že svoje pedagogy víc nedusí.I když pokud třeba sejdete do podzemí paláce Luxor na Václavském náměstí, kde jsou učebnice, ve skoro každé tiráži je napsáno: Výukový program v grantu EU pro afriku a východní evropu...
Mě zase štve,že je dnes prioritní sport, a ne fyzika. Unás na základce se kupují pořád nějaké sportovní blbosti, ale aby se obnovilo přístrojové vybavení učebny fyziky, to ne, komančské měřáky, absence osciloskopu, i to může být ZŠ ...
> Philips: Na druhou stranu, já takovej postoj školy chápu. Stejně fyzika 95% žáků nezajímá a mimo školu hnijou na internetu. Takže se je škola snaží aspoň v rámci výuky trošku rozpohybovat. Neříkám, že je to úplně dobře, škola by ale měla bejt vybavená na to, co má učit. A je pravda, že kdyby ve škole bylo víc technických interaktivních pomůcek, tak by tyhle předměty přitáhli víc lidí. A pak by to nebyl samej sociolog, obchodník a environmentalista
Nejsem proti sportu, ale propagovat ho jako v emerice mi připadá jako násilné prosazování silných hloupých nad ostatními, někdy i možná tajně motivovaná strachem vyučujícího z příliš dotěrných otázek studentů. Připadá mi to jako taková absurdní paraolympiáda vysoce učených mrzáků, z nichž po škole nebude skoro nikdo schopný samostatně nic tvořit, snad jenom ve skupině, kdě adín bůďět specialíst na čitáňije, a drůgyj bůďět chorošó pisáť ...
Ale pak se nesmí divit, že dnes je plno blbejch lidí, co třeba ani neví, jaký mají OS na kompu,když se ta fyzika tak lajdá, no řekněte, není jedna hodina fyziky týdně v devítce málo?
Philips - asi tak no, sedlo to vystihl... představ si, jak se asi něžnému pohlaví musí fyzika příčit... oni nás taky nemučí s pletením, co by se jinejm líbilo... prostě základka = základy od nejzákladnějšího
firmy typu "helago" dnes bohužel zásobují mimo školství také zdravotnictví, hasiče, policajty a vlastně komplet státní správu. jedná se o ukázkový příklad penězovodu. proti nakupování jinde je to většinou pojištěno nějakým "certifikátem" typu ISO apod.
Podle mne je, pro tuto zemi, jediným východiskem ze současných sraček opětovné znárodnění, alespoň klíčových podniků jako je energetika, nerostné zdroje atd. Bohužel.
Krom fotbalistů a kulturistů je většina sportovců velice inteligentní. Akorát ti dnešní už natom nejsou tak dobře, protože treneři sice na mládežníky tlačí aby měli co nejlepší známky, ale v dnešní době už nemusí být dobrý známky znakem inteligence
Dnes již se "sport " dělá jen pro prachy, a tak úroveň klesla k nule, protože se ztratila idea a pravý původní smysl. Kdysi třeba v Římě boháči sledovali zápasy gladiátorů se lvy, a dnes stadionu, přecpanému chátrou, ochotnou za to že se ožerou, zařvou si a nakonec se poperou jsou schopni vyhodit i několik papírů, dělá šašky pár přeplacených přihřátých primadon, které ze šaten hecuje pár veksláků.
Právě, ty fotbalisti jsou hrozný herečky, ale učastnil jsem se pár amaterskaj skicrossovejch závodů na Dolní Moravě a můžu konstatovat, že to byl opravdovej sport
Jo a českej pohár silničních kol,tam fak de o ten sport, taky vim z vlasních zkušeností, jenom se vìc a víc riskuje a jezdí se víc a víc na hraně možností
to by chtělo tak 3 stupně, tedy 16,7 kV na stupeň, myslím že to znamená 6xD a 6xC, možná 5x by se to dalo nějak udělat ale teď si to nedokážu přesně přestavit. Na 60 kV radši 4 stupně.
ok dík za rady...koupím to a uvidím...diody mám tesla kz.... na 20kV....tak koupím jen ty kondíky a spojím to ve 4 stupních... 60kV bude lepších :-) na rentgen
To se sice nabije, a občas se to i neproroazí, ale jsou to kondy-plívy. Je to levné, ale již z těch jisker je slyšet, že je to nic moc. I když Vás to, nabité na těch jak píšete, 50 kV, srazí spolehlivě ze židle na koberec...
Ja som na rtg použil dve identické DST, vo fáze, s vn sekundármi spojenými do serie a studeným koncom uzemneným.
Najskôr s tým prišiel aybac a vyzeralo to asi takto... http://www.youtube.com/watch?v=OhwCQ5EMmPk
chcem sa spytat skor silnoprudarov....existuje nejaka stranka alebo niekde nieco kde by som si pozrel ako sa tahaju trasy napr. v elektrarni? potreboval by som si omrknut nejake detaily a nejake zasady-prosim ti co nevedia nech radsej neradia chcem normalne informacie
Ad spomenuté krabičky od žuvačiek, no, ak niekedy nájdeš niečo čo som ja postavil do krabiičky od žuvačiek, tak daj vedieť. Ja sám napríklad neviem, ako by tam sadla taká rentgenka. Skôr si myslím, že budeš jedným z typov, ktorý by sa ju tam polhodinu snažil natlačiť, ak by existovala na to STN...
Ono se musí rozlišovat mezi pokusem a stavbou pro využití v budoucnu a faktem je, že i pokus sse někdy musí zaskřínit, a když není nikde poruce vhodná krabička, tak nesklame ani bedna od žvýkaček. Třeba jsem kdesi viděl i zesilovač s mba810, nějaké vumetry a pod v kastli od hdd, dělal to nějaký čech, ale už nevím kdo. No není to originálnější, než ukp?Neříkám, že ukp jsou šatné, sám je používám, ale jsou zkrátka moc obyčejné. Mnohdy i celkem drahé
nevite... jak se da "podomacku" udělat opravdu rychla "dioda" mnohem,mnohem rychlejši než dosud zname komerčni "ultrarychle/pro mě pomale.../diody?" kdesi sem slyšel že to jde z nějakych dvou "kovovych" ploch a mezi nimi nějaky typ "lepidla" ... PS: tohle neni moc pro "skeptiky" nebo jak se jim řika.de o "volnou energiji..." j a do bazaru sem hodil dvě elky kdyby nahodou než přijdou "nedejbože,nazmar-možna..."...
schottky, teoreticky tam neexistuje zotavovací doba, vypínání zpomaluje jen parazitní kapacita. nebo zkus hledat "mikrovlnná dioda", ty chodí až do strašných GHz...
Tablov -> mě příde že se to zlomilo tehdy, když se dany vystavil v Knize obličejů a dostal 200palců, přece tu nikdy předtím nebylo 200 lidí, tak zkrrátka někdo z té knížky přešel sem no. Jinak jestli na to má, ať to zkouší, chybami se člověk učí. Třeba si z tím co postaví stoupne pod 1MW vysílač a LEDka se mu rozsvítí
loučák -> Zlomený je to tu už pradávno. Pamatuji opravdu lepší časy...
Mezi námi, rozsvítit LEDku není problém i s řádově menším výkonem. Základem je sehnat si nízkopříkonovou LEDku s co největší možnou svítivostí.
Co se týče praktického využití tzv. "volné energie": spočítejte nám, kolik patron ráže 9 mm s energií 450J /Ws/ , které udělají do betonové zdi díru jao pěst by bylo potřeba na nabití jedné 1 Ah baterie do mobilu...
Tablov -> ale jo, jasný že na malou LEDku nepotřebuje jeden MW, to byl jen takovej příklad.
Ghoeeca -> no jo, "volná energie" tu je, třeba ta statika, to záleží na definice toho, co ot ta volná enegrie je. Tak třeba dopadá sem gama zážení z vesmí, taky by to šlo definovat jako volná energie, ale to už je lepší vužívat dostupnější a lacnější formy E. Třeba jak jsem to už někde četl dokonce tu o tom psal i pan Šedý, ty termoelktrický generátory, co se vyhazujou z americkej kamionů, stačí to dát na komín od kamen, vodní chalazení na 6 radiátorů a dá to klidně 1-2kW, proč se stavět z něčím, do čeho dám hromadu peněz a pak mě z toho poleze pul W? Jako experiment když má někdo čas a pení dobrý, ale kdo chce levnou energii, tak to není ta nejlepší cesta tady ty alternativy
. -> mě teda vychází 29, ale nechci napovídat jiným, berte to jako žert
Odpověď na příklad o volné energii tedy zní: Kdyby byl Brevik nezamet devítkama ten norskej tábor sociálních demokratů, tak mohl mít klidně nabitý dvě baterie do mobila.
Co se týče "volné energie", Jonahthan Swift popisuje v románu "Guliwerovy cesty" z osumnáctého století výzkumníka, který se pokouší získat zpět světelnou energii z natrhaných okurek. Pokud by se mu to podařilo, a není sporu, že v nich je ta energie adsorbována / v chemických vazbách/, tak by šly i nejmodernější výkonové leddiody a LIPOL baterie jako technické nepotřebné hračky do kopru...
Kdysi byly zprávy, že jezdí nějaký robůtky na pohon z much (jako že je to rozkládalo, možná to mělo nějaký biočlánky, nebo tak...) - tak to už je k využití energie z biomasy blízko.
Myslím že o nějaký motor na střelný prach se už kdosi pokoušel. Už nevím jestli to pouze nefungovalo, nebo to fungovalo, ale výzkumníka museli umývat ze zdi.
To vůbec ne Protože 5,56 NATO nemá energii 450 J, ale skoro 4* tolik. To byste se pak při případných praktických pokusech s nepředepsaným typem munice mohl dostat přes 100% účinnost a mohl by z toho vzniknout podobný trapas, jaký zažili Vědci z CERNu když údajně překonali rychlost světla.
no jak to tady tak pročitam,tak otazky tohoto typu tu asi již psat nebudu,jinak ja tu nepřešel,pišu tu občas,velmi malo už asi pět let,akorad v davnověku pod přezdivkou "d" jinak tu diodu potřebuju v řadech stovek gigahertz,takže mi nezbyva než dal pokračovat typem "pokus-omyl" ale jinak diky za odpovědi,a nezapomeňte "žadna teorije nemuže vyvratit jednoduchy a opakovatelny pokus,ale jednoduchy a opakovatelny pokus vyvrati jakoukoliv teoriji" N Tesla
S "praktickým pokusem" můžete u moderních vědců pěkně narazit, protože ti už jsou ve vědě tak daleko, že je zajímá jen teorie, a praktické pokusy berou jako věc nevzdělaných profesionálních amatérů. Když pak tan kový vědec úspěšný praktický pokus jednou spatří, je nebezpečí, že začne ze zoufalství fyzicky perzekuovat rodinu...
A je ti jasný že obvody na stovkách GHz musíš vyrábět pod mikroskopem? Tam i "spoj" 0,1mm není spoj, ale obrovská indukčnost. Šak procesory fungují na jednotkách GHz a tranzistory mají tak 50 nanometrů? Jaké rozměry by asi musela mět dioda na stovkách GHz, jednotky nanometrů ??
Teda oprava, u těch procesorů je to asi z jiného důvodu a mikrovlnnou diodu na 10 GHz ještě do ruky vemeš, ale na stovkách GHz už by určitě musela mít hodně pod milimetr. Lambda = c/f = 1 mm na 300 GHz, a obvody musí být řádově menší než vlnová délka, takže fakt pod 0,1 mm.
>aybac obvody musí být řádově menší než vlnová délka
to neni pravda musi byt radove mensi kdyz nechces resit efekty ktery tam budou vznikat ale kdyz proste nemuzes jinak tak holt dojde na to ze se budes muset potykat i s temi efekty
>Goheeca, aybac
No jo, ale u těch obvodů "čerpajících "volnou energi"" jde právě o ty efekty, takže pokud se to ještě k tomu špatně změří, tak vychází účinnost >1
Nešťastník, který si poprvé koupí špičkový pětimístný multimetr a přestane kvůli tomu chodit do kostela, protože má Boha doma v šuplíku musí být nadšen, když s ním měří něco s VF impulzy, protože se občas ve své mysli přehoupne i přes účinnost 500 procent. Pokud pak ten multimetr ukáže i ostatním, může snadno založit sektu Free energy ...
dej tam co se ti tam vejde a máš, jesli je tam 150uF tak tam dej klidně 150-1000uF, trochu kapacity navíc ničemu nevadí, stejně jí tam za rok moc nezbude...
Zjisti si napřed něco o tom trafu které jsi použil....
Z tvého dotazu vyplývá že vůbec nevíš o co jde a tím pádem si počínáš velmi nebezpečně! Radši to zase rozeber.
Konkrétní odpověď: Zkus to, na ten "kopanec" jen tak nezapomeneš a alespoň si to pro příště budeš pamatovat.
Tento zdroj využívá velké frekvence, takže výboje i do těla nejsou cítit. Ty jsi použil IHVT, které má na výstupu diodu, takže na výstupu je SS napětí. Toho se opravdu nezkoušej dotknout!
do zkratu jsou i ty jednoduchý jednočinný budiče schopný dat >50mA s DC trafem, a jesi má na výstupu kond tak o to větší šlehu dostaneš, bezpečné jsou jedině DC trafa bez kondu a s proudovým omezením.
Tady je to jak na serveru Elektrika. Chce to ještě diskusi o spáleným lidským mase, a smradu jak v krematoriu. Každý správný radioamatér si jednou chytí do ruky živej koax, a diví se s vyceněnýma zubama, proč po něm běhají jiskřičky...
Radiátor: nic necítíš, ale nervy to může usmažit stejně tak, pak uvařit krev a další chuťovky, efekt prakticky jako by sis na tu ruku namířil magnetron
http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&... nevíte někdo co jsou ty hrábě kterýma čistí pcb od cínu?přijde mi to jako nějaká škrabka laku například na dřevěný okna.A otázka pro pana Šedého,nemáte na prodej něco podobného na hrot mikropájky,nebo třeba i trafopájky?
Mě na tom spíš dráždí ty BGA kuličky a ta přesná šablonka a konkrétní tip obvodu. A taky to čím tam procesor odpájí a následně zas připájí.
To kopyto kterým to čistí se nechá nahradit "páječkou na okapy" a nebo při troše trpělivosti i obyčejnou odporovkou s plochým hrotem.
mě teda zarazil akorát jeden k článek,ale pokud je ta ir stanice dobrá,což asi je a povrch čipu rovnej tak to víc řešit nemusí.co se ti nelíbí na šabloně a kuličkách? Já se na to ptám,protože když odpájim čip tak se mi kolikrát stane,že zku*vim desku čištěnim zbytku cínu a odpájim to i s cestama takže celá práce přišla uplně zbytečně vniveč na totální banalitě
Neříkám že to je ono ale že to tím spolehlivě nahradíš. Novou bych teda rozhodně nekupoval, když už jí chceš sehnat, tak se nechá po bazarech za pár stovek.
Já bych to řešil jako on, licnu, tavidlo, akorát do odporovky bych strčil plochej hrot a dělal to postupně.
Co se mi nelíbí? Snad jen to že BGA kuličky (nejlépe olovnaté) jsem snad ještě nikde neviděl prodávat a vyrobit takovou šablonku doma je neskutečná pakárna náročná na přesnost.
přesně tak na ebayi to všechno koupíš,oni se dokonce prodávaj teměř jenom olovnatý.pamatuju když ještě nebyly šablony na přímý pájení takže si to musel před naletovánim sundat a pak se ti to slilo.KAŽDOPÁDNĚ ZNOVA.KDO VÍ CO JSOU TY HRÁBĚ A KDE JE SEHNAT.OPRAVDU TO NUTNĚ POTŘEBUJI.To co popisuješ je jasný a já ti řikám,že s tim často sebereš i ty pájecí plošky
Stylově se dá utírat horká měď od cínu teflonovou destičkou s ostrou hranou. Proto jsem vždy schovával podobné plastové součástky z demontovaných elektronik. Co se týče dokonalého a okamžitého vyčištění hrotu horké pájky, standartně radím tabletu Desmalt. Nic nezoxiduje, a pokud se dlouho netejrá, tak ani není nutno větrat.
BGA šablony a kuličky prodávají číňani na ebai za pár korun, ale ten hrot nevím. Asi by se hodilo napsat na jakou letovačku to chceš. Jinak podle mě by stejně dobře posloužil normální chisel (takový ten plochý).
Tu šablonu bych vyrobil z tenkýho plechu pomocí fotocesty. Kdyby byl 0,3 mm plech, tak když se bude leptat oboustraně, tak bude podleptání 0,15 mm a s tím se dá v pohodě při návrhu počítat.
A nebo ten plech na určených bodech prostě provrtat - to že ty otvory budou kulatý snad ničemu nemůže vadit, tady jde spíš o plochu těch otvorů.
Roztavená pájka má značné povtchové napětí, a když budete používat tu u inzerovanou plechovou lopatičku, tak jí to vždycky okamžitě podteče. Potřebujete něco za horka mírně měkkého, co drží, přilne k povrchu mědi a těsní. Pokud třeba vyměňujete hustší drahé SMD, a šoupnete ho do nedokonale odstraněného cínu, tak to je pakárna na nervy jak pro servisáka, tak pak pro zákazníka, pokud to samozřejmě oba nebo aspoň jeden z nich poznají....
to bych musel udělat okamžitě potom co to bgačko zvednu,o nikom jsem neslyšel,že by to takhle čistil,ale asi to nikoho nenapadlo,stáhnout hned po sundání nějakou deskou zbylý cín
To kontaktní pole je z termoplastu, a při 150 roztaje a přilepí se. Ten teflon je občas na různých součástkách třeba v CD/DVD, je to bílá hmota, a když do toho opřete žhavou páječku, tak drží. Dá se to ale dobře stříhat nůžkama nebo řezat žiletkou.Držet se to dá dobře třeba verzatilkou nebo v peanu.
"No z mojí zkušenosti se teflon trafopájkou rozesrat dá"
Teflon se rozkládá asi při 350 °C. Potom ale není dobré čmuchat vzniklé smrday, protože většina z nich jsou jedy a je mezi nimi i jakási varianta fosgenu.
http://www.youtube.com/watch?v=K8veeNMA7IM ( i když je tam ještě, co vylepšovat)...Velké díky za pomoc patří především PTC při počátcích stavby a obzvláště pak Aybacovi za pomoc s oživováním a závěrečnými úpravami
Moc pěkný . Nj, s tou bednou musela bejt fuška .
Já plánuju dodělat indukčák sériově buzenej snižovacim trafem. Ale musim sehnat kondy. Tady je muj rezonanční obvod naposled v provozu, než to bouchlo http://www.youtube.com/watch?v=He7UFdpLPUE
Danyk - ještě tu mám FKP1, ale ty plánuju do druhého indukčáku, ale tam bude rezonance okolo 50-100khz (tedy mám asi 28 * FKP1 22n/1600VDC), cívku uvidim, jak velkou udělám, nejspíš ale bude vyjímatelná a budu mít různé tvary cívek.... také nebude chlazení vodou v uzavřeném okruhu, ale napojim to na vodovod :), ale jak by řekli němci "Zukunftsmusik"
Hoj lidi, potřeboval bych poradit. V taťkovým autě je Pb baterka (bezúdržbová) 12A, 74Ah, Imax 680A. V autě je cca 5-7let, vybijí se po cca 2 měsících. Má cenu kupovat novou, nebo stačí obnovit nějakou automatickou nabíječkou (něco takovýho? http://www.gme.cz/nabijecky-pb-akumulatoru/nabijecka-pb... ). Díky
No, vzhledem k té dosavadní "péči" je to spíš už na vyhození.
Jinak i dnešní tzv. "bezúdržbové" baterie mají pod reklamními samolepkami většinou normální víčka kam je dobré tak jednou v roce po parném létu dolít destilku, čímž se životnost těchto baterek výrazně prodlouží. Samozřejmě pokud se nejedná o baterii gelovou nebo AGM, ale to je spíš doména motocyklů.
Naprostou samozřejmosí je pak čas od času baterii hodit na nabíječku, hlavně v zimních měsících. Univerzální perioda neexistuje, záleží především na počtu startů, potažmo délkách jízd a používaných zařízení (zesíky, wůfry dvd). Pokud si vaše lepši polovička veme např. káru na nákup a popojede si z Lidlu do Penny pak přes křižovatku do Billa a kousek za roh do Alberta, pak můžete v zimně klidně dobíjet i každý týden
No, to s tím častým startováním a krátkýma jízdama mi je jasný, nestíhá se dobíjet. Baterie byla nabíjena vždy až když šlo trochu hůř startovat, pouze konst.proudem. Myslíte, že když by se tam teda dolila destilka a naformovala se např. tou nabíječkou z GME, že by chytla zpět svoji kapacitu?
Nová baterka Varta se stejnými parametry stojí o tři stovky víc, než ta nabíječka.. Tím, že ta nabíječka vydrží cca 6 let, stejně jako ta baterka, si být jistý bohužel nemůžete
obnovit na plnou kapacitu se ji nepodaří.
Sulfatace elektrod je nevratná, nebo jen z malé části. Vlivem poklesu ploch zasulfátovaných elektrod dochází ke snížení kapacity akumulátoru - tomu se dá předcházet zčásti právě jen prevencí, te´d už je to marné. Existují sice sporné postupy na rozpouštění síranů, ale to je velmi pracné a komplikované spojené s výplachy a komplet výměnou elektrolytu = jebačka na celý den a výsledek nejistý, to se fakt nevyplatí.
Nabíječku z GME neznám, ale pokud už by jste chtěl zainvestovat do opravdu kvalitní nabíječky tak v této cenové relaci bych jednoznačně vzal něco od CTEK. švédská firma, kvalitní přívody i konektory, krásné plošňáky zalité v epoxu, vodotěsné k vestavbě přímo do auta.
to sem nevěděl že se musí kalibrovat, já myslel že ten procesor přímo určuje tu hodnotu z počtu rozpadů za sekundu na určitou plochu, na nějakých ruských stránkách kde to někdo stavěl sem se dověděl že v případě STS-5 je počet těch impulzů za nějakej čas myslim že to bylo pár desítek sekund přímo roven hodnotě v mR/h
Davidsob's>
No tak já sem to právě udělal univerzální, aby to šlo použít pro různý trubice. Kdyby to mělo bejt jen pro STS-5, tak se dá ten čas napsat natvrdo do programu, ale lepší je to dát nastavitelný a uložit to do EEPROM. Těch 22,7 co tam nastavuju, je právě čas v sekundách . Počet pulzů za tu dobu odpovídá údaji v uR/h.