Diskuze - danyk.cz

Jo no, elektronika a počítače zadarmo...

to mi připomíná že mi tu leží lcd kterýmu jen blikne podsvícení ale zdroj má adaptér a dělá to i po připojení na zdroj od pc ale kde je závada to netušim

To já jsem si vzpomněl jak jsem nedávno opravoval PC zdroj Fortron Blue Storm II 400W. Kondenzátory na sekundární straně byly značky CapXon a všechny byly nafouklé. Pár jsem jich vypájel a na 1000uF/16V jsem naměřil 6,5uF. A to jsem si myslel že značka Fortron těmahle šitama netrpí asi je to dneska úplně všude.

Jo fortron, bejvavalo bejvavalo...
Tak pred 10 lety, mam od nich stary 300W zdroj a chodi dodnes, pak sem koupil novejsi 350W a ten uz byl viditelne ojebanejsi a taky se v nem nafoukly kondy. Tak porad je to lepsi jak Eurocase, ale mozna by bylo lepsi trochu priplatit za naky levnejsi seasonic (i kdyz co vim, tak tam uz nippony nedavaji, ale snad porad neco lepsiho jak capxon...)

Ze zdrojů Eurocase je asi nejlepší ta krabička a taky nejkvalitnější . Já jsem si právě ten zdroj Fortron koupil od jednoho chcáka za 150,- Kč. Říkal že je nový, skoro nebyl použitý ( stav tomu napovídal - opravdu byl netknutý ) no a tak jsem ho používal jako laboratorní zdroj. Jednou jsem ho zapojil do obvodu s ZVS driverem proud byl asi 12A, na zdroji bylo max. 15A takže normálně běžel. Ale najednou se ozvala rána jako hovado a byla tma Když jsem ho rozebral tak jsem viděl ty kondíky. Na 12V větvi byl jeden 2200uF/16V a naměřená kapacita byla 13,7uF. To však nebyl hlavní důvod, pod pomocným zdrojem 5Vsb se mi dostal asi nějaký bordel a zkratovalo to nožičky integráče který řídil pomodný zdroj. Integráč se sice nevypařil ale asi fungovat nebude . Zato zeristor napájecí pomocný zdroj jsem už nikdy neviděl, zbyl po něm jen černý flek. Toť moje zkušenosti s Fortronem Blue Storm II 400W. Snad to ještě opravím, zatím se mi to válí na stole. Kondy jsem vyměnil a teď musím najít hodnotu toho rezistoru.

Někdy se podstatně prodlouží životnost PC zdroje když se z něj při mnotáži sundá bedna, a namontuje se bez ní jen s plechovým spodkem. Ventilátor se ovšem musí nějak rafinovaně fixovat u toho.

>.
nebo stačí otočit ventilátor aby foukal do zdroje. kupodivu v bedně je třebas 45°C...

Teda vysokonapäťové, EMI produkujúce, srandy napájať zo spínaných zdrojov, respektíve teda krátko-po-záruke-skapať-postavených ATX..

Hej, tak som to riešil aj ja pár chvíľ, ale...

Je kouzelné jak vždycky elyty v monitorových zdrojích jsou umístěné těsně vedle chladičů. Tak aspoň se výrobci vyřádí na kondech a nevymýšlejí další kurvítka :-D

Jinak normální počítačové skříně jsou z hlediska termodesignu pěkná prasárna, je nemožné při tomhle uspořádání z toho udělat jeden vzduchový tunel. Až budu stavět PC tak si koupím 90° PCI-E redukci a upravím pro to nějakou starší rackovou bednu. U těch serverů je aspoň vidět, že to navrhovali lidi s mozkem: http://40.76.my/Malaysia/ibm-x3550-1u-rack-server-2-uni...

>8bit
aby ti to vydrželo záruku... splnuje to požadavek, není co řešit...
ta fotka... není to náhodou IBM výrobek? značku IBM preferuji.

Dal jsem odkaz na fotku jenom pro ilustraci jak jsou dělané servery oproti normálním PC bednám- celá skříň je jeden vzduchový tunel a ohřátý vzduch se nikde nemůže vracet zpátky. Asi je to IBM, ale ono je to všechno stejné. Nevím jak to myslíš se zárukou, napsal jsem, že až budu stavět další PC tak si seženu bednu z vraku nějakého serveru a nacpu to do ní. Záruka je samozřejmě na jednotlivé komponenty. Tady jediný problém vidím se zdrojem pro který by se musela udělat jiná krabice (větrací otvory na protějších stranách), případně ho tam hodit na distanční sloupky bez krabice jak radil A/B.

Tou 90deg koleno na PCIE myslis na grafiku? jak pak vytahnes konektor a nejspis bude zavazet o soucasky na desce...
Jinak ja sem se uz kdysi divil, proc vsechny PCI, AGP, PCI karty sou delany pri poloze v toweru soucaskama dolu aby teplo nemohlo stoupat vzhuru, u ISA to bylo este spravne... Nekeri vyrobci VGA to resi tim, ze chladic prehodi na zada karty a prevedou teplo heatpipama...

Též nechápu, proč je to otočené dolů. To převedení heatpipe trubkama na druhou stranu dělají u "pasivně" chlazených grafik, které potom ofukuje horký vzduch od CPU.
Jedna možnost tam dát koleno s delší deskou, to by grafiku zvedlo a dala by se vystrčit směrem od MB. Strana spojů grafiky by byla co možná nejblíž k vrchnímu deklu bedny. Průvan by musel být po směru edge konektorů, jinak bude koleno zavazet.

Druhá možnost je větší motherboard, kratší koleno a grafiku nasprosto položit na ostatní konektory směrem k CPU. Potom bude jedno jak se to celé umístí do bedny. Chladič grafiky by se každopádně musel udělat jiný- třeba Cu pásovina a do ní zapájet žebra z Cu plechu.

Jinak PCI-E by co já vím neměla být závislá na délce drátů, akorát je třeba aby to koleno dodržovalo impedanci, což by se u nějakých čínských shitů nemuselo vždy podařit. Kdyžtak mě ale někdo opravte.

No ja nevim, kdyz vemes kartu plny dylky a zalomis ji nahoru, tak nejspis narazi do procesoru, vzdalenost horniho PCIE a soketu neni moc velika, leda bys pouzil nakej nizkej chladic. Myslim ze za ty mechanicky problemy to nestoji...
Docela by me zajimala max. dylka PCIE 2.0 /3.0

Nečet sem to celý, ale i u těch zdrojů FSP byla "standartní kvalita" (zdroje v běžné kastli, zvenku nijak výrazné ale vevnitř kvalitní), pak byly "tuningový" který stály o chlup víc ale co jste připlatili na designu to ojebali vevnitř. Samozřejmě ty nejdražší byly i pěkný i kvalitní, ale to asi moc lidí nekupovalo.

Tady byla rec asi o te prvni skupine...

Ono strašně záleží na poloze ve které se to namontuje. Peče se vždycky něco jiného, co je zrovna nad zdrojem tepla. Bezvadné je to zkoušet třeba u úsporek, kde s elektroyly o zaručované době životnosti třeba 2000 hodin, je u úsporky zaručována doba funkce 60 000 hodin. Občas to dokonce výrobce odměří, ale tiše třeba opomine zdůraznit, že úsporku dá při testu sklem nahoru, takže si v podstatě nenahřívá elektroniku. Když se pak úsporka dá elektronikou dolů / tj závitem nahoru /, jak to v v 90 procentech v praxi bývá, odejde to pravidelně tak po 500 hodinách , když ne dříve...

>".":
Na tomhle je postavená světová ekonomika, takže s tim asi nic neuděláme...

> 8bit
myslel jsem to, že je vše stavěno tak, aby to přežilo záruku a zheblo.

bude hodně záležet na vzhledovym opotřebení ale tipl bych cenu tak 4-7 tisíc cca

Myslím že víc než 3 k za to nikdo nedá, shazuje to hlavně bídné rozlišení displeje a integrovaná grafika.

Počítače jsou HODNĚ špatná investice, takže když si dneska koupíme nějakej super-stroj, tak to za několik let bude jen kus šrotu a většinou už ani nebude fungovat (díky kurvítkum).

Já vim, jako investici jsem to nebral, myslel jsem že ho budu používat ale už se mi tu jen válí...

Když už jsme u PC, setkali jste se někdy s pc, kde by předinstalovali Linux? A co ty mobily s Ubuntu do mobilu? Jsem slepý, nebo to u nás není? Vím, že flashnoutt si do mobilu jiný systém není těžké, ale pak se přichází (u smartphonů) o dost cennou záruku

ubuntu jsem měl na notebooku jako základní systému po netrpělivym 10 minutovym nabíhání šel pryč

>Philips
neco malo se normalne prodava ( napr. http://www.alza.cz/pc-sestavy/ostatni-znackove-sestavy/... )
>stepan
10 min? tak by me fakt zajimalo jak si toho dosahl

taky mě to zajímalo proč to trvá tak dlouho ale nějak jsem to potom už neřešil a dal tam windows

Ubuntu je určitě rychlejší než Wokna (i když ty nový verze jsou zase podělaný tim vzhledem - like WIN8), ale je to pořád Linux, takže něco jako "udělej si sám", ale osobně používam jinej Linux (Ubuntu sem občas používal v dobách Jaunty Jackalope, Karmic Koala a Lucid Lynx, ty nový verze nic moc)...

"Ubuntu je určitě rychlejší než Wokna"
Round 1, fight!

- dualbootujem W7 a Fedoru 17, od INT 19h až po uvítací login trvá cca 25-26s F17 a 30s W7.

Jenže si skus nainstalovat třeba 1000 balíčku do Linuxu a potom do Woken a srovnávej, teda jestli se ten Windows vůbec spustí.

tak to chce se vyhýbat hnusům typu framework a programům prasaty v tom naprogramovaným, a taky v javě.

Na linuxu se to chce vyhýbat jen programům pro jiné grafické prostředí, než ti tam běží, a stejně si to stáhne mnohem míň balastu a jede to rychlejc, než frameworková a jiná pekelná zvěrstva na widlích..

>RBMK:
A ještě MS Office, Trojský koně, Rootkity, Antivirový balíky, Windows Live, a tak dál - pokud tohle všechno vynecháš, tak je to OK. Nadruhou stranu bez NET.Framework (pracovní prostředí + knihovny pro aplikace) nic pořádnýho nezapneš...

tak FW je dobrej per se ale takovej FW co pouziva AVR Studio 6 je to samy co v cem je Visual Studio (a nerekl bych ze je to jenom .Net) je hroznej velkej linej macek

W7: office, Frameworky, NOD32,...
F17: binutils, gcc, qemu-kvm, kopa kopa duplikovaných packages.

No ty novy Ubuntu uz sou taky peknej bastard co schlasta kvanta pameti (priznal to i kolega linuxak kdyz menil velky ubuntu za Lubuntu s jednodusim Xichtem a hned to jelo na starsim NTB rychleji).
Jinak sem cumel, jak start linuxu urychly SSD, na mym novym 840 Pro zrychleni z 29s na necelych 6s, proti tomu XP jen na polovinu (ale uz sou postarsi a mam tam avast). Myslim ze kdyby linux nemel ETC strom tisicu mrnavych souboru, kere nuti HDD zbesile seekovat ale mel neco jako binarni registry, coz je sice prasarna, ale mohlo by to startovat bleskove i s normalnim HDD...

Pokud překročíme s novým krámem práh prodejny, musíme počítat s tím, že cena klesla na polovinu a méně. Pokud někdo dostane počítač jako spor třební materiál na kartu v práci, a kdykoli se s tím něco stane, tak to jde do skladu vyměnit za nový, tak to bych chápal, ale kupovat si z výplaty domů něco "vlastního", to může udělat jen naivní nadšenec ...

http://pokusy.chytrak.cz/schemata/index%20tvam.htm jel mi na první pokus, ale zkoušel jsem jen na ČB

miondra21 - díky, ale když už se mi to podařilo zprovoznit, tak zase mi ujíždí frekvence směrem dolů , ale obraz je vcelku čistý

Frekvence může ujíždět kvůli keramickým kondům které nejsou určené na rezonanci. Schema je trochu bastl, při vytočení trimru 220R na minimum zkratuje vstup ale jestli funguje, tak může být...

aybac - jestli myslíš ten ladící kondík v lc obvodě, tak ten tam mám klasickej plasťák z rádií a pod... tedy tam keramiku nemam, pravda, že ostatní keramiky jsou, ale jestli ty to můžou ovlivnit nevím...

jj ten nebo taky ten 10p, on plasťák z rádií není dělaný na žádný výkon (jak se ohřeje dielektrikum změní parametry) ale tohle asi taky má prd

Existují CdS fotoodpory, které jsou s multimetrem tak citlivé, že registrují i luminiscenci ZnS. Mají jistou časovou konstantu, asi vteřinu. Na demonstraci je nejlepší Siemensův fotometr, což je mastná skvrna na papíře / třeba od buřtu /, a měřítko. Svítí se z obou stran, a pokud jsou toky stejné, skvrna opticky zmizí. Obejdete se tak zcela bez stojánků, optických lavic i elektroniky, a změříte třeba spolehlivě vestoje u vietnamského stánku v tržbnici, že jedna ledbaterka svítí víc než ta druhá, a tu první si proto vyberete..

To, co popisujete, znám pod názvem Bunsenův fotometr. Dokonce jsem to používal, papír s máslem, a jak to fungovalo! Podívám se po těch CdS fotoodporech.

Ty CdS mají i v GME, ale součástky šly pěkně nahoru. Co před vánocema stálo 120, stojí teď i 190. / nákup/...

Podívej se ještě na tyhle brouky, měří to přímo v luxech a stojí to pár korun. Mělo by to mít jenom napájení a proudový výstup.
http://www.tme.eu/cz/katalog/#id_category=112566&page=3...

K multimetru je také dobrý IRE-5 asi za pětku, který chodí od UV 350 až asi po 1000 nm, a dají se s ním dělat různé zajímavé pokusy. Stojí pod pětku.

old-fashioned method: relé.

oukej a ako to rele donutim spinat podla prudu vo vodici ? tych 12V tam je stale no chcem aby to zoplo druhy obvod len vtedy ked tade potecie nejaky prud ...
Napada ma nieco v style prudoveho rele no neviem ci sa robi prudove rele ktore by malo tu snimaciu cievku stavanu na 12V DC a aby mu stacil 1A pretekajuceho prudu

Já bych ten drát protáhl toroidním jádrem, na který bych namotal proudový trafo. To trafo bych nařízl a vložil tam hallovu sondu, za tu bych dal komparátor který bych nastavil na požadovaný proud. Stav komparátoru bych hlídal nějakým hi-tech uP, jeho výstup bych posílil nějakým polomůstkem z logických mosfetů a tim bych spínal nějaký velký relé

trochu zavadejici popis namotal proudový trafo. To trafo bych nařízl a vložil tam hallovu sondu takze v podstate zadny trafo -- uz jsem chtel psat ze trafo na DC neni dobry napad a pak jsem se zarazil ...
>andrew
dat tam nejaky snimaci rezistor a operakem zesilit a spinat rele pres trand napr.

pokud nevadí že bude ubytek 0,8V, tak si tam dej BC547 s odporem snímacím aby tam přiminimálním proudu bylo cca 0,65V, snímej napětí bází a ovládej relé. do báze dej ale odpor! pač ti napětí sttoupne s úproudem, a mohlo by to bez odporu upéct tranzistor.
nebo s operákem...

omg šak 12V 1A sepne bez problému jakýkoli relé

ja to teda chapu* tak ze tou vetvi tece promenny proud takze rele paralelne neprichazi v uvahu a seriove take ne kvuli nedefinovanosti kdyz potece proud kterej tak tak pritahuje kotvu ci zatez potrebuje nizkou impedanci zdroje kdyz odebira vetsi proud (to nam musi ale objasnit andrew jak to je)...
* ako to rele donutim spinat podla prudu vo vodici

ten napad so snimacim rezistorom atd to je celkom pouzitelne :)

to ze 12V 1A rele zopne v pohode mi je jasne, ale tu mi rele nepomoze
Presnejsie sa to da popisat ze potrebujem spravit nieco v zmysle master-slave, ak je zapnute jedno, zapne sa aj druhe ale jedina moznost ako to ovladat je ci do mastra tecie alebo netecie prud ...

Druhá a jednodušší možnost je snímat napětí.

A co třeba namotat pár závitů drátu kolem jazýčkového kontaktu? V datasheetech bývá přímo hodnota při kolika A/závit se má spínat/rozepínat a jaká je tolerance.

Máš PSV metr na naladění těch yaginek? :)

Yagi není složitá anténa, ta se dá ladit tesařským metrem:-)
Jinak kdybys je chtěl kopovat a ne vyrábět, tak v Hadexu mají 4-prvkové za 300,- a je to česká výroba. Laděné přímo na 433MHz.

žhavení u těchto elektronek radši vždycky spojuj s katodou, jinak se to může prošlehnout (třeba i po pár hodinách) a toto asi vylučuje stejný zdroj pro žhavení i přerušovač - namotej na tom trafu další vinutí pro přerušovač aby bylo galvanicky oddělený.

Na VF kmitající výkonová elektronka v sérii s triakem nebo dokonce mosfetem to musí být obvodově "maso".Člověk by řekl, že to můžou prezentovat jen ze srandy. ..

maso nemaso, preukazatelne to funguje, ci snad vodikovy tyratron by bol lepsi?

Třeba ten triak pokud to není nějak rafinovaně stíněno spustíte tím VF tak na 5 cm vzdálenost. Co se týče toho vodíkáče, ten by si klidně a tiše klepal i s 10 elektronkama paralelně, a ani by se moc neohřál.

Třeba zaručiti hyperoskulačního fantastronu se semilogaritmickým směšovačem místo thyrathronu, jinak to nepůjde.

K tesláku bych přidělal fotoodpor, aby jiskry šlehaly jen když se k tomu někdo dostatečně blízko přiblíží, aby to leknutí stálo za to. Stejně se mi nejvíc ze všech tesláků líbíl ten aybacův v Holicích s těma zubatejma jiskrama....

Zalezi jak je to mysleno -- jestli tak ze bych si to vsechno odnesl tak to bych nebral

nj, kdyby v tom tak byly pořádný mosfety a igbt, velký pulzní kondy a obří železoprachový kroužky Teď zrovna mam dost nedostatek

to mě by se tam teda pár věcí hodilo třeba nějaká colorka by tam mohla bejt

TV trafa bych bral, z těch černobílých je to trochu i taková nostalgie

tak jsem našel daleko lepší místo http://blog.lib.umn.edu/enge/ewaste/345897594_dcbca0d8e...

Pro teslisty si myslím že tohle je zaručený ráj http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/soubory/koepenicker.jpg

síce neviem ake postupy sú pri likvidácii elektroniky, ale nemalo by to byť predsa pod strechou (nech na to neprši/ nesneži..)?

Roman-W: ten druhý odkaz, kde to je?

když to je pod střechou, nedejbože u sběratele takovýchto zařízení, televize Naše hOVnA o tom natočí reportáž, jaká to je ekologická katastrofa.
kdyby to bylo pod střechou, nepoškodil by to déšť a sníh a lidé by to rozebrali. tam sou užitečné věci, za které vyhazujeme peníze... beztak 99,9% funguje...

aybac -> Mám takový pocit že to je fotografie sbírek "Historického radioklubu československého" ale nikde teď nemůžu najít jejich fotogalerii.

to asi strašně závisí na složení, poruchách/bublinách atd. Osobně bych tomu víc jak 5kV DC/mm nevěřil, vydržet by to mohlo třeba i 30

to určitě, druhů epoxu je jak nas...... .Teoreticky by mi 5kVDC stačilo, potřebuju to do krabičky na CCFL měniče. Jsou to měniče pro 40cm UV trubice, takže maji vyšší napětí než klasické ze skenerů a pod.

Pozor na složení, pokud se do epoxidu dá víc tvrdidla, tak to ztuhne z rychleji, ale může to být pak trvale vodivé. Taky to nemá rádo dva hroty zalité proti sobě, protože se to VN postupně prokouše. Ty 2 mm bych u E-1200 typoval tak na 40-60 kV/ dva dráty vodorovně /..

proč to potřebuješ vědět ? si napatlal 2mm na sekundár tesláku ?

zábleskový xenon, podle označení buď 1kJ nebo 1kW, do majáků nebo na foto... není to běžný typ na netu nemůžu najít žádné údaje. Známý typ je tento http://www.tesla-mikroel.cz/30-xenonove-vybojky.html

pravěpodobně výbojka ale jaká to netušim

Ideální pro flash-gun a nebo rubínové výkonové lasery. V tom prvém případě nástěné pyro, časovač s předchozím krátkým pípnutím a rudou led diodou, a tyristor se zapalovacím trafem a baterie VN elytů. Zloději to nemají rádi, protože se pak motají jak slepé káči po objektu...

tim pádem by se s tim mohli dělat docela haovadiny ale neni záruka že je to funkční tak bych do toho asi nešel

Pokud je v tom plyn / není to někde prasklý /tak by to funkční být mělo. I na dálku je vidět, že to ještě není příliš začerněný rozprášenejma elektrodama. Na letišti to mění vždy včas, a zřejmě jen podle počítadla provozních hodin, nikoli po počtu záblesků.

výbojka to nepoznáte ? a já si myslel že jsem lama

no jo, teď už jen vědět parametry . Z označení to je asi 1000 J, ale nebylo by na škodu vědět napětí nebo kapacitu. taky nemůžu nic najít...

danyku proč neodepíšeš na mail :( mám pro tebe pár věcí a jednu službičku bych za to chtěl :)

na ICQ už nechodím jen na skype/FB (je to sloučený) a nemám jinou možnost jak tě zastihnout

Roman-W >

právě sem ti odepsal... já mam ve středu státnici, takže v poslední době sem na ten mail moc nechodil. Pak už zase budu mít času víc...

.>
no jo, jenže kde sehnat rubínovou tyčinku? Takovej rubínovej laser by byl dobrej, ale zatim sem na nic nenarazil...

Rubínová tyčinka (určená pro lasery, nemůžeš tam hodit jen tak něco) se teoreticky dá sehnat na eBayi, ale tyčinka není všechno; musel bys sehnat ještě zrcátka a dobrou dutinku. Teď do čeho upneš ty zrcátka a tu tyčinku, musíš vědět jak se k tomu chovat (dotyk holou rukou není nic moc a dotknout se čímkoliv čela té tyčky jí taky moc nesvědčí), nevím, jestli víš co je to soustřel rezonátoru a pak, pokud je ta výbojka fakt 1kJ, bys to musel dobře chladit. Nehledě na to, že bys potřeboval pořádný rubínový krystalek aby mělo smysl do něj prat tak obrovskou energii. Není to tak jednoduché.

I když tak mě napadá, že při takovém pumpovacím výkonu by se dala dutinka realizovat jenom obalením alobalem

Ta věc nepotřebuje zapalovací elektrodu? Nebo se to má potom připojit přímo na ten reflektor? Rubínové krystaly jsem viděl na ebayi, ale buď byly domlácené nebo prasácky drahé. Asi by to chtělo tomu snížit opakovací frekvenci aby se to uchladilo, viděl jsem na netu fotky nějakého bastlu s o hodně menší výbojkou a zrcadly pro jiné vlnové délky které se povedlo sehnat- dokázalo to jedním pulsem prostřelit žiletku.

Jo, ten bastl jsem taky viděl, tam byla právě dutinka nahrazená měděnou fólií

Ten hotovej "fábry perott" je mnohdy napařenej přímo na čelech tý tyčky, a při takovým výkonu by se jistě poměrně velké cosi dalo vybudit i bez zrcadla...

Právě proto jsem říkal, že není dobré šmatlat na čela té tyčinky, že se ty AR vrstvy lehce poškodí. A mimochodem, rubínek není superradiantní laser, to bez zrcátek nepůjde...

Já jsem teda neměl na stole rubín, ale zřejmě neodym, nebo něco podobnýho, nepropalovalůo to žiletky, ale s docela malou dvojzávitovou výbojkou asi 2,5 kJ to dělalo asi milimetrové dírky do papíru. Bez jakýchkoli zrcadel. Krystal jsem dostal kdysi před lety ve výzkumáku, a doma se mi jen válel v šupleti.

Tak chrom a neodym jsou dost odlišné prvky, žejo. Ale stejně se mi nezdá, že by neodym mohl dávat takové výkony bez zrcátek. Vlastně jsem ještě neslyšel o žádném pevnolátkovém superradiantním laseru. Nebyly ty zrcátka přímo na čelech toho krystalu? Jinak by už jenom to rozptýlené světlo z výbojky bylo silnější než samotný laserový paprsek (pokud by vůbec nějaký vznikl).

vazelínou pro ložiska :)

jesi tam jsou kuličkový, tak ty moc nenamažeš asi...

proč by né se to maže pod tlakem a né máznout prstem
Pokud je zakrytovaná kostra musíš to otevřít a natlačit vazelínu dovnitř stříkačkou třeba

slabý zdroj, Nic jiného mi nenapadá

Měsic starej 850W Seasonic

Taky je možnost, že kondíky na desce dou do řitě. Zkus na ně kouknout jestli nejsou třeba nahnutý.

Podívám se, tohle mě u vážně štve, při tichých pasážích ve hrách to ruší. Abych uvedl na pravou míru, celej počítač je měsíc starej. Jen prkno od Asusu stálo 5 papírů

nebo v něm (nebo na desce) shnilý elyty

A zkus třeba jestli ti to dělá, když to nebude přetaktované

ok, dám vědět

Tyhle zvuky často dělaj VRM (nejspíš ty pro procesor) a jelikož jsou dnešní výrobky samej shit, tak máš zvukárnu špatně odstíněnou. Dřív takhle "pískaly" samotný cívky v okolí CPU a GPU, ale dneska jsou většinou zalitý. Anebo jak píšou ostatní je to zdroj, kterej při zátěži nedokáže odfiltrovat rušení od spínaní MOSFETů, případně dokonce ze sítě...

Tak jsem zapnul Spread spectrum a už nehvízdá. Ještě si trošku hraju s taktováním, 4,7 GHz no problem, šlo by to i víc, jenže pak by to chtělo vodníka

Nebo je tu možnost, že z toho zdroje leze rušení do sítě a odtud do zesilovače (i když tyhle kvalitní zesilovače jsou většinou odrušený dobře).

>Oberon
No, jo, úplně sem zapomněl Spread Spectrum je dobrá věc na odstranění interferencí...

Jinak 4,7GHz "se vzduchem" je slušný, co máš za procesor?

Mám tohle:
http://www.czc.cz/intel-core-i5-3570k/107646/produkt
http://www.czc.cz/noctua-nh-d14_2/71586/produkt

Že se ten chladič do tý bedny vůbec vejde... Tohle je mohdy lepší než voda (záleží na velikosti radiátoru).

Vejde, ale je to tak tak, hlavně já mám vysoký chladiče na RAM, takže mezi jimi a tímhle monstrem je 1mm
Jen na CPU Ivy Bridge jsem neslyšel moc chválu ohledně teplot, výrobce šetřil a použil prej nějakou nekvalitní pastu mezi čipem a krycím plíškem na samotným procesoru.
Jsou šílenci co to rozřezali, pastu vyměnili za kvalitní a teploty šly dolů o 20 stupňů... to by se taktovalo!

Tak nejlepší je když máš chladič přímo na čipu, jak to bývalo u starejch Pentií a Athlonů, ale u tohodle procesoru (zvlášť) za tu cenu, bych to radši nesloupával (sice lepidlo bude beztak taky jen pro srandu, takže by to šlo možná utrhnout i rukou ).
On to zase takovej zázrak nebude a nevim jak ty, ale že bych potřeboval nějak často takovej výpočetní výkon za cenu zvýšený spotřeby a rychlosti opotřebení komponent (samozřejmě když je to v klidu, tak se podtaktuje, ale i tak)...

co máš za desku?

Desku?
Tuhle http://www.czc.cz/asus-p8z77-v-pro-intel-z77/105885/pro...

O spotřebu nejde, při nenáročných operacích se procesor automaticky podtaktuje.

oberon hezkej PC ale potaktování ? to věříš na zázraky něco si přečti o tom nic to nešetří ve skutečnosti....zanedbatelnej rozdíl jen reklámní kachna

"ale potaktování ? to věříš na zázraky něco si přečti o tom "

Ej ej, maník sa vyzná.

Mám sandy i7-2670QM od apríla minulého roku v laptope.
OCCT perestrojka potvrdí v kľudovom stave (odber 12-16 W) 798-900 MHz a pri zaťažovaní vie vyhupnúť až na 2793-3093 MHz...

.. uvedený kmitočet CPU je 2.2GHz.

Najviac som nameral odber snáď 80 W, so svičnutou diskrétnou grafikou, jas na maximum, 3GHz. Niečo na tom asi bude...

to je pěknej hlod, pač já mám IBM ThinkPad, a uplně běžně si podtaktovávám záměrně procesor. (ted jedu na podtakt)
z 2x2GHz to švihne na 2x 950 MHz, mužu si vypnout větrák, a na baterku to jede dvakrát tolik. taky si podtaktuji grafárnu. i podtaktovaná mi utáhne veškeré kravciny co potřebuji.
ovšem když to podtaktuji na sedmičkách, tak nespustím ani internetovej prohlížeč... šílenej operační systém. mrhá mi výkonem.

nehnije ti zdroj? Samovolný restartování, zamrzání atd to často bejvaj vyschlý elyty ve zdroji...

to nevim, jak to můžu zjistit ? Je fakt že to je jeden z těch lacinějších...

nejspíš tak že si půjčíš / ze sběráku doneseš jinej

Asi to bude tim zdrojem a kdyby ne, tak některá novější řada Inteláckejch chipsetů (konkrétně radič disků) způsobovala (způsobuje) častý zamrzání celýho PC a chyby ve zvuku.

Tady konkrétní přiklad u notebooku ASUS A52JE:

http://www.sevenforums.com/crashes-debugging/153379-fre...

já mam starej AMD athlon 4400+ na ASUS M2N x+

Tak to budou nejspíš vadný elity buď na samotný desce nebo ve zdroji.

Nebo je zde šance softwarovýho problému (špatný drivery, zaneřáděnej Windows,...)

To praskání mi to dělalo taky, tak sem to přeinstaloval a jede to... doporučuji to samé ;)

Jinak teď nedávno jsem zkoušel zkratovat nabitej kondík 40KV poblíž PC a to teprve dělalo zázraky :D když sem se kouknul do dokumentů, tak se to dycky seklo, že se to muselo resetovat, nešly pouštět žádný exečka a ani příkazovej řádek nefungoval Nakonec mi nefungoval ani nouzovej režim

počítač je už tak 3x přeinstalovanej od doby co tam mam tu zvukovku, taky vystříkal už dva zdroje, jen až teď se to děje častějš

Neo: 40 kV kond se nedá pořádně drátem zkratovat, protože tak na 1 cm přeskočí oblouk, a na něm se ztratí všechen proud, a tak to nehodí žádnou pořádnou špičku. Zkuste třeba vodíkový tryatron, a všechny programy z hárddisku Vám z metru vyskočí na podlahu...

Když něco takovýho seženu tak to zkusím :D takhle to šlo ale taky dobře :D

zdroje se většinou staví pro daný výstupní proud, takže můžeš udělat 0-1kV 50mA - jednoduchý, nebo 0-1kV 1A - což by bylo dost složitý a náročný na výrobu

Tady jde o to, že by to ideálně nemělo přesáhnout ~100W (což varianta 1kV 1A přímo vylučuje), 1kV je potřeba na zapálení a udržení výboje při nižším proudu a 1A je potřeba na přechod na oranžovou fázi plazmatu...

tak jeden zdroj 50V 1A, druhý zdroj zapalovací pro přerušovaný provoz - nestačil by sériový zapalovač jako je na osvětlovací výbojky (VN pulzy)? Nebo to zapálit třeba usměrněným a omezeným MOTem, pak připojit nízkonapěťový zdroj a odpojit MOT (za MOT si dosaď jakékoli běžně sehnatelné trafo)

Právě že potřebuju VN nejen na zapálení ale i jako jeden z provozních režimů. Ale asi prostě postavim dva zdroje, s regulovatelným U směrem k druhýmu zdroji a automatiku, která je bude přepínat. Ono kdyby bylo potřeba VN jen na zapálení, dám tam elektroniku z made in china zapalovače na plyn a neřešim.

http://www.kongregate.com/games/krispykrem/kohctpyktop-...

this one? jinak ten týpek má parádní hry, ale extrémně složité

presne toto..

Kašli na SBL-1 a dej tam NE612 nebo něco podobného :) Mimochodem, bude problém na cca 0-1.5MHz, protože se ti tam bude tlačit signál z oscilátoru.

Co čtyři křemíkové sotky diody a dva feritové toroidy 6 mm s několika závity drátu? Dávat za to čtvrt papíru mi připadá přehnané, i když to má pěknou plechovou krabičku...

http://www.webzdarma.cz/ ?

ok, dik, už su tam

http://wz.cz/

Stejně ale na administraci souborů je nejlepší FTP + např. total commander

Akorat na wz je to omezeny asi na dve spojeni a navic je to nespolehlivy takze se dost casto stane ze te vyfakuje ze je otevreno moc spojeni a musis cekat docela dlouho nez to vytimeoutuje a v techle pripadech jeste ta jejich webova administrave funguje
// nebo taky potreboval nastavit neco v administraci to ftp neudelas

Přesně stejná chyba se mi stávala taky a nikdy jsem nepřišel na to čím by to mohlo bejt

Co to znamená větší soubor?? Větší než 2GB?

Ano. okolo 7,5 GB

Tyjo, to je dnes HDD den a nemáš tam systém FAT32?

ne :D

Takže tam máš NTFS?
Co že to máš za disk? Já reálně uvažuji o 256 GB SSD na systém. Nevím co je na tom pravdy ale potom je téměř všechno ultra rychlé.

>Oberon
ja mam ssd a ze se snizila latence je znat (rychlost jaksi ne protoze mam stary radic)

Uvažuji o tomhle typu:
http://aukro.cz/kingston-240gb-v-200-i2983107751.html
Vyplatí se kupovat použitý SSD disk z Aukra? Aby neměl něco za sebou.

>Oberon:
Paměťový FLASH NAND čipy podléhaj opotřebení vlivem přepisovaní buňek, ale pokud ten koumák z toho Aukra s tim nedělal nějaký extrémě náročný činnosti, tak bych se toho ani moc nebál (u SSD je vyhrazená oblast kam se přemapujou vadný buňky, pokud je třeba, stejně jako u běžných HDD a navíc řadiče už dokážou "zátěž" rozprostřít rovnoměrně na všechny paměťový buňky).

Záleží na tom, co myslíš tim prokazatelně, ale pokud je deska OK (nebo kabel, dobře nastavený piny Master/Slave, ...), tak takhle hodně často odchází disky do věčných lovišť - poškozený firmware. Existujou způsoby (speciální software), jak to spravit, ale pokud ten disk neni nějakej extra dobrej nebo tam nejsou životně důležitý data, tak bych to vyhodil/rozebral. Dokonce jsou i disky, který jsou timhle známý - zkus napsat označení toho HDD do Mr.Google a uvidíš...

asi to kmitá, příčina nejspíš dlouhý dráty nebo špatné rozmístění obvodů, řešení zkrátit dráty a zabít na vhodném místě blokovacím kondem

dráty mam co nejkratší šli asi 5cm maximálně ale ty kondenzátory by mohly pomoct

tak jsem zkusil i odpojit zbytečný dráty a zkoušel jsem i připojovat kondenzátor 150n ale pořád to samý

Nevim jestli to pomůže, ale myslim, že v tom schematu je to blbě. jak má katoda a žhavení společnej pin, tak ten prohoď s druhym pinem na žhavení, katoda totiž musí být zapojená mezi potáky jas a ostrost, ale ono je celý to schéma pochybný. Žhavení pak z oddělenýho zdroje/vinutí

jo katodu mam správně to mi došlo že je to v tom schématu blbě zbytek obvodů stejně nebudu dělat od tamtud (jestli vůbec něco budu dělat) ale teď mám tenhle nepochopitelnej problém s rozostřováním

Tak máš asi blbej zdroj napětí a po opětovnym zapnutí se někde objeví jiný napětí, než po prvním zapnutí (když jsou kondíky vybitý) - možná. Bez měření ti těžko radit.

Otázkou je, jestli ten úkaz je rozostření nebo kmitání... Najdi si někde datashet od tý obrazovky a překontroluj (přeměř) napětí na elektrodách, příp. si navrhni vlastní droj - to doufám umíš když stavíš osciloskop.

tak vlastní zdroj bych uměl postavit ale proč vymejšlet když už vymšlenej je napětí jsem přeměřoval všechny seděj ale je fakt že by to mohly bejt špatný kondíky v násobiči přecejenom žádná kvalitka to nebude když je to z úsporek dám na tvé rady a vyměním

zrovna od tohohle člověka bych nic nestavěl. funguje to pochybně, a většinou se musí sálodlouze laborovat...

možná blbost, ale i elektrostatická obrazovka je citlivá na elektromagnetiku...
o možném provedení se můžeš (ne)inspirovat zde: http://www.danyk.wz.cz/elmon2.html

Zkus úplně odpojit dráty pro vychylovací destičky a pokud ne, tak asi bude problem ve zdroji (nedostatečná filtrace, ...) nebo na tu obrazovku působí nějaký elektromagnetický pole zvenčí (viz milan).

Ooo jako převratná technilogie

Hele, tohle už jeden člověk po mně chce . Až budu mít po státnici (6.2.), tak ten program upravim. Pak to sem pošlu nebo zveřejnim.

Jak by se dal o hodně zlepšit dosah tohohle zařízení? Nějakou optikou?

Já jsem přemýšlel nad vysílacími moduly 433MHz, prodávají je na GESu, ale ještě jsem se k tomu nějak nedostal. Když jsem to zkoumal narazil jsem na vážný problém - tyto vysílače nedokážou neustále přenášet log. 1 takže by to chtělo nějaký kodér a dekodér. Nevím no.

antibalda - co jsem slyšel o těch 433MHz modulech, tak dosah stejně není nic ideálního, ani v otevřeném terénu to prý přes 100m nedá a uvnitř stavby je to prý docela bída, ale osobně nemám potvrzeno...

danykuuuuu
http://www.danyk.wz.cz/avr_do2.html
tohle by bylo pro teslatrona zajímavější... poděl se nám o zdrojáky...

Počkám, už jsem nad tím uvažoval i jako dalkové ovládání zesilovače na hlasitost kde je take potřeba to mít jako tlačítko.

milan>
sakra, oni mi tam nefungujou zdrojáky .
Tak to musim napravit

Utaes >
já jsem zase slyšel že ve volném terénu to má dosah okolo 1 km ale nevím no. Mě se tady na stole válí jak vysílač tak přijímač ale nevím jak je donutit aby si mezi sebou posílaly data co já potřebuju

>danyk
no a nemáš to ve výběru na hlavní stránce. musím zadat přesnou adresu článku... tak to bys mohl taky napravit