Přesunout vlákno do jiné kategorie

Ale jedině s fotonásobičem, protože GM počítač v okolí výboje ukazuje strašlivý nesmysly...

Promiň, ale radioaktivYtu tady asi nikdo nezměří. Navíc toto záření vzniká pokud tím výbojem tečou šílené proudy; to by chtělo vyzkratovat pořádný kondenzátor aby vzniklo vůbec měřitelné záření. A i kdyby se někomu povedl takový husarský kousek, tak by to rozhodně nebylo měřitelné nějakým domácím radiometrem; tady se bavíme o gama záření s obrovskou energií, které klasický geiger nemá šanci zaznamenat. Na to už by byl potřeba asi scintilační detektor.

ale pri blesku vytvorenom človekom nevzniká radioaktivne žiarenie. Pozeral som dokument o bleskoch a tam hovorili že na vytvorenie blesku je potrebná počiatočna ionizácia z vesmíru, keď vysokoenergetické častice z vesmíru narazia na molekuly vzduchu, a tak ako v GM trubici vznikne lavinová ionizácia, zmenší sa celkové potrebné napätie na preskok nebo-zem a cestu si už prerazí sám..

Blesk se dá někdy snadno stáhnout i z naprosto bezmračného nebe za slunečného počasí pouhými asi 100m tenkého drátku na balonku, třeba 0,04 CuL z relátka. To jestli to půjde nebo ne snadno poznáme podle podezřelého syčení výbojů. Pokud ho zaslechneme, máme tak půl minuty času na útěk. Z vlastní již neopakované zkušenosti však vím, že i z tak 100 m, které pak můžeme ještě utect je rána blesku minimálně na půl dne dokonale ohlušující.

Ještě k tomu měření radioaktivity v silných elektrických polích, jde to snadno pomocí nějakého scintilátoru / fluorescenční folie pro gama snímkování/ z jejíž tal 10 x 10 cm se optickou čočkou soustředí paprc sek na ústí světelného kabelu, a v dostatečné vzdálenosti indikuje na druhé straně toho kabelu například fotoodporem.

>.:
No jo, balónek... Takový jednoduchý řešení... A já se dělám s raketou a řeším složitý odvíjení drátku...
Ale před bouřkou většinou fouká vítr, tak to s tím balónkem taky nebude zas tak jednoduchý.

BTW - rychlé odvíjení drátku - asi jediné řešení je navinout cívku, vyndat z ní jádro a nechat drátek odvíjet ze středu. Nebo máte kdokoliv jiný nápad?

Já bych se právě při použítí tý raketky bál, aby se tak tenkej drátek nepřetrhnul. To ten balonek mi přijde teda elegantnější.

Ted sem si uvedomil, ze jak sme na vojne vysouvali 15m antenni stozar pro RTZ, tak to v uzemnenem jiskristi srselo ja cyp . Jeste ze to nesvedlo blesk pac bych tu uz nebyl

Drátky který byste potřeboval byste získal například ze stařičkých sovětských protitankových raket "Maljutka. To paky skoro nebylo vidět, ale když to bylo rozházený po lese, tak si o to člověk uříznul nohu. Ten drátek byl vzadu navinutý na cívečce té raketky, a bylo ho tam asi dva kilometry. Jinak, dělat tohle před bouřkou je prakticky stoprocentní pravděpodobnost okamžitého úderu i s patřičnými následky. Vždycky se mi třeba na vojně líbily exploze obraných granátů RG-4 ovšem to je proti i malému blesku jen čirý čajíček bez chuti a zápachu...

No vidíte, mám radost, že říkáte že je téměř 100% šance na úspěch :D. Zase si říkám, že když to flákne hodně blízko, tak to třeba ani neuslyším - co jsem četl, tak když někomu uhodí třeba do baráku, tak o tom ani neví (neslyší). Bohužel, k naváděným vojenským rakteám nemám tak nějak přístup

Vypouštět drátek raketkou je mnohem složitější než by se na první pohled mohlo zdát
Malé rakety stabilizované aerodynamickým obtokem (lidově "křidélky") mají zásadní nedostatek ten, že stabilizace nepracuje uspokojivě hned při startu a tudíž jsou tedy raketové motory na tuhé pohonné hmoty koncipovány většinou tak, aby v prvních okamžicích rozběhu byl záběr motoru nejvyšší - jednak z důvodu překonání hmotový setrvačných sil a druhak z výše uvedeného, aby se raketa pokud možno neodchýlila od zamýšleného směru. Z toho plyne, že třeba i menší (kilové) amatérské rakety, dosahují bez problémů zrychlení klidně 100G a více. Je tedy jasné, že zajistit to, aby se tenký drátek nepřetrhl nebude jednoduché.
Odvíjení musí dále probíhat zásadně axiálně z velmi pečlivě a přesně vinuté cívky a používá se třeba i teflonový lak + mnoho dalších vychytávek
Další nemalý problém potom představuje účinek posunu těžiště aerodynamických sil před těžiště hmotnostní - k tomu dochází tak, že dlouhý odvíjející se drátek za letící raketkou se chová, ve všudypřítomném proudění vzduchu, jako velmi účinná aerodynamická brzda a dost zásadně pak svým působením ovlivňuje samotnou stabilizaci rakety - ta v podstatě v určité fázi přejde z vertikálního letu na horizontální. Pěkně lze toto pozorovat na klasických rachejtličkových raketkách, jež jsou stabilizovány přilepenou špejlí a vypouštěny za silného větru - okamžitě po startu se položí a v letu pak pokračují vodorovně.
Kdysi jsem se títmto celkem intenzívně zabýval za účelem získání originálních fulguritů, vytvořených v písku po zásahu bleskem. Po mnoha nezdarech a několika kilomtrech zničeného drátku jsem toho zanechal.
Experimentoval jsem pak ještě krátce s několika nápady - např. přidání práškového grafitu do paliva za účelem vytvoření vodivého kanálu pro blesk, ale to bylo taktéž neúčinné.
Lepším a efektivnějším řešením se ukázalo použití toho balónku s drátkem a nebo pak ještě balónku s cívečkou magnetofonové pásky, která primitivním časovým mechanismem se ve výšce a dostatečné vzdálenosti uvolnila a pádem odmotávala pásek. Odpadly potíže s větrem a nevýhodou nebo výhodou byla naprostá nepředvídatelnost místa úhozu blesku.
Podotýkám, že všechny tyto pokusy jsou VELMI ale VELMI nebezpečné a měl by je provádět zásadně někdo, kdo má o tom komplexní přehled.
Nějaký ten blesk se nám tehdy při experimentech výše uvedenými způsoby skutečně svést podařilo, avšak vždy se jednalo o relativně slabší výboje. To lze zdůvodniti tím, že vytvoření dostatečně masivního zionizovaného kanálu pro svod velkého (třeba i červeného) blesku je daleko komplexnější a masívnější atmosférická záležitost, než políčení relativně neatraktivní "návnady" v podobě vlasového měděného drátku.

Hmm, tak tahle struny by mohla být dost pevná, objednat 0,2 mm silnou... http://www.msdo.cz/pletivo/ocelovy-drat-tvrdy-mokre-tazeny

dr.house42: To se mi zdá jako blbost. Je to stejný výboj jako z kondenzátoru, však mraky tvoří veliký kondenzátor.

nwm čo je na tom pravdy ale tak to hovorili... tie častice registrovali nejaký krátky čas pred vznikom blesku..