Přesunout vlákno do jiné kategorie

hehe, ohřevy jedou . No, když už je to tady, tak se taky blbě zeptám, jakej že průřez by měl mít feritovej toroid, přes kterej budu tlačit cca 3kW při 40kHz.

snad podla materialu feritu nie? otvor katalog, a najdi si vyhovujuci.

netuším, kde to mám hledat, dáš mi link? I když, radši bych vycházel z toho, co už mám, napadlo mě velký EE trafo s uříznutým sloupkem, nebo toroid z měniče v autozesilovači. Takovejch 5cm2 mít bude, i když teď tu desku nemůžu za boha najít.

Průřez transformátoru nezávisí na transformovaném proudu (přenášeném výkonu), ale pouze a jedině na f, počtu závitů a napětí na primáru. Volí se tak, aby nedošlo k přesycení. Velikost jádra je pak závislá pouze na tom, aby se na něj vešla všechna vinutí a aby se nepřehříval.

no predpokladam ze budes kupovat novy, aby si vobec vedel co za material to je, ake sytenie ma, a aku frekvenciu chce.. takze by som sa kukol do katalogu PRAMETU, alebo na Semic.

ach jo. Co je Al?

milujem keď sa niekto niečo spýta a vlákno sa uberá iným smerom... ale ked nwte tak nič no..

konstanta v indukcnosti na zavit, treba 400uH/100z.. z toho vlastne pocitas potrebny pocet zavitov pre danu ind.

koukám jak blázen... Když jsem to stavěl, tak jsem bez nadsázky musel nastudovat obsah nejedněch VŠ script, protože jsem nutně musel pochopit všechny souvislosti... Nějak si neumím představit stavět něco takového bez studia, prostě jen tak "podle plánku z netu" Upřímně je to odvaha pouštět se do krocení kilowattů bez potřebných znalostí...

Choze> no, taky koukám, jak jsem si naběhl, jenže teď už se na to nevykašlu. O feritovejch trafech vím kulový, to se bez mučení přiznávám. Proto se tu ptám jako blbec, protože tu jsou lidi, co už to stavěli (nebo stavěj) a snad i dokonce věděj, jakej ferit by tam měl bejt. Už jsem se v tom ztratil úplně, nicméně díky...

A co si treba aspon precist Chozeho clanky o feritovych trafech? Ja myslim ze to tam popsal vcelku srozumitelne, zadny zbytecne dlouhy litanie a ma tam i priklady.

>Choze
proc vlastne nemas tady na diskuzi uvedenej web?

ten návrh ferit trafa je docela jednoduchej, a je stejnej na watty i kilowatty.

dr.house42: Obecně záleží na vazbě mezi zahřívaným předmětem a pracovní cívkou. Takže vysokých teplot při malých výkonech dosáhneš při malém průměru cívky. Ale na hodně záleží na materiálu. Ale 600W je málo. Testnout to můžeš na mědi.
Koukni sem: http://www.odbornecasopisy.cz/download/el110255.pdf

Každý kdo viděl, jak taje písek nebo křemínky na vodu, která pak když ztuhne připon míná všechno mezi ametystem a vltavínem použije grafitový kelímek s uhlíkovou elektrodou a svářečku, a nebo předehřeje korundový kelímek hořákem až začne při asi 1500 stupních vodit, a pak dosáhne při měknutí stěn svářečkou až 2500 stupňů. Obložit třeba titanovou bělobou jako teplotní izolaci. SKARI 2 je samozřejmostí, pokud es xperimentátor není Bystrozraký.

choze - konečne nejaká použtelná odpoveď..
"." - piesok a kamene som už tavil ale v peci s uhlím http://tranzistor.webnode.sk/news/taviaca-pec/ pôvodne to bolo robené na tavenie hliníka ale pekne to taví aj kamene a piesok... Dokonca som skúšal vyrobiť karbid vápnika z uhlíka a páleného vápna no nejako sa nedarilo... všetko sa to rozprsklo...

Zapoměl jsem důležitou věc, že ten písek taje okamžitě jako led pod autogenem. Běžné sklo taje při 600-800. Dejte tam kuličku od ložiska a písek a dostanete tmavozelené jak vltavín. Pokud rozžhavíte korundový kelímek do vodivosti, a ohříváte ho pak v tom stavu proudem, dostanete i 2600 stupňů. To už by Vám roztály ty cihly a vytekly pod pec. Pokud roztavíte cihlu, dostanete růžový až šedomodrý smalt. Pozor když to chledne, střílí to jak se to smršťuje ostré odštěpky které proletí košilí. Ten karbid, to je běžná chemická reakce, a stačí na to bohatě 1200 stupňů.

Překlep, 1800 stupňů.