Smazat příspěvek

 Chystáte se smazat zprávu (se všemi případnými odpověďmi) z kategorie Hlavní diskuze:


21.05.2019 (18:49:57)
Peca303 (web) :
Jaká je podle vás vhodná metoda pro určení hodnoty pojistky na primáru síťového trafa zatíženého usměrňovačem a elytem? Existuje na to nějaký měřicí postup nebo empirický vzorec? Konkrétně mi jde o elektronkové přístroje, většinou s usměrňovací lampou, tj. usměrňovač s poměrně velkým vnitřním odporem, ale zase docela velká energie ve filtračních elytech a velký náběhový proud studeného žhavicího okruhu.
21.05.2019 (20:11:44)
VroutekB:
To se vezme štítkovej proud primáru trafa, vynásobí se cca 1.5 až 2 (podle trafa a charakteru zátěže) a plácne se tam příslušná pojistka, pomalá, to jest T.
21.05.2019 (20:13:31)
VroutekB:
A tech pár joudů energie v kondech v lampovým rádiu, tomu se snad nedá řikat velká energie, to fakt ne **02
21.05.2019 (21:53:10)
Peca303 (web) :
Modelová situace: lampové rádio z roku 123, trafo žádný štítek nemá, odběr ze sítě je okolo 50 W. Když dám pojistku 400 mA, občas při zapnutí vyletí. U jiného typu rádia, podobné koncepce se stejným odběrem, pojistka drží. V továrních přístrojích někdy bývají rychlé pojistky, ale na poměrně velký proud. Prostě mě zajímala nějaká metodika.
21.05.2019 (22:29:06)
Dr. Doktor:
Náběhový proud trafa, bude se hodně lišit podle toho, jak to zrovna napočítali... T-pojistka by vyletět neměla. Kdyžtak dej s pískem.

Jinak čím je trafo zatížený, je v podstatě jedno. Jmenovitý proud primáru se prostě nesmí překročit jindy. Pokud ti jde o výpočet příkonu podle činného výkonu, tak usměrňovač polovodičový můstek - elyt má typicky účiník asi 0,5-0,75 (čím větší/tvrdší trafo tím míň, přímo na síť se to blíží těm 0,5). Pak se samozřejmě musí ještě zohlednit účinnost trafa.
U lamp je ten účiník lepší, a o to víc, že to trafo ještě napájí i žhavení, což účiník dost zlepšuje a i usměrňovací diody jsou měkký. Tam bude celkový účiník klidně 0,9.
22.05.2019 (09:15:25)
Arambajk:
Já bych řekl, že to bude studeným žhavením, které má u elek cca 5x menší odpor než po nažhavení, takže to několik vteřin od zapnutí bude brát víc než těch 100W, na kolik máš pojistku.
22.05.2019 (12:40:28)
RayeR (web) :
Jj, taky si myslim. Elyt se bude nabijet dost pomalu s tim jak se usmernovacka pomalu nazhavuje, takze to proudovy naraz nevytvori jako u polovodicovych diod (takovy soft-start z principu). Ale ty zhaveni si pomerou urcite nekolikanasobek. Kdybych nemel nic lepsiho na praci, mohl bych ten nabehovy proud namerit na pametovym skopu. Ale asi bych se spokojil s tim tam dat pojistku jako na podobnem radiu, pripadne o chlup silnejsi nez ta co praska, pomalou T.
22.05.2019 (15:41:08)
Martin obalka :
Alebo spraviť na žhavenie softstart bude sa tým aj šetriť vlákno a nebude ti robiť problém nadprúd.
22.05.2019 (16:35:22)
Pavel_P:
Kdysi se pouzivaly, do zhaveni, termistory.
22.05.2019 (20:24:29)
RayeR (web) :
To sem v radiu nak nepotkal, jen variatory pro stabilizaci proudu u serioveho zhaveni...
22.05.2019 (20:43:35)
Dr. Doktor:
Žhavení to může být, ale taky ten náběhovej proud, tím jsem myslel špičku vzniknuvší zapnutím trafa v nule (saturace), bez ohledu na zátěž...
23.05.2019 (18:13:42)
RayeR (web) :
To je ale kratka spicka, to by mela pojistka ustat...
http://rayer.g6.cz/elektro/mot/ion_u0.png
23.05.2019 (18:25:01)
Dr. Doktor:
No mě už se stalo, že trafo pálilo pojistky na jmenovitý proud, i když byl sekundár naprázdno. A to bylo jen 40VA EI trafo...


Přezdívka:*
Heslo:*

  █   ███     █   
 ██   █      ██   
█ █   ███   █ █   
  █   █ █     █   
  █   ███     █   
Opiš:*

Zde můžete smazat vlastní vlákno nebo kteroukoliv odpověď v něm. Můžete smazat vlastní odpověď v cizím vlákně, pokud na ni ještě nikdo jiný nereagoval. Mazat cizí vlákna a odpovědi v nich mohou pouze admini. Smazání příspěvku je nevratná operace! Smazáním vzkazu se smažou i odpovědi na něj.
Seznam uživatelů
Zpět na knihu