Smazat příspěvek

 Chystáte se smazat zprávu (se všemi případnými odpověďmi) z kategorie Hlavní diskuze:


25.04.2020 (22:08:09)
Dragon:
Ahoj, když jste tak stavěli různé tesláky (třeba SSTC, DRSSTC)... z čeho se Vám osvědčila roura na zhotovení primáru a sekundáru?

Tenká keramika se zatraceně blbě shání a je dost těžká,pak se nabízí PP, PVC trubky - tam bude asi problém s teplotou... případně myšlenka vyrobit trubku z Epoxy a papíru (epoxy by měl být odolný do 120°C)...

Případě nějaké lepší náhrady či co se Vám osvědčilo? Jednalo by se o něco většího než 0,5metru dlouhý sekundár ...**19
Díky
25.04.2020 (22:11:22)
Dragon:
Případně co to udělat z hmoty Al2O3 zrn a pojiva? Tam si úplně nejsem jist, jaké dielektrické vlastnosti a jakou permitivitu taková směs bude mít a jestli nebude moc ztrátová... Obalit trubku touto směsí, nechat zaschnout a pak odstranit tu trubku pod tím... zbyla by jen šlupka Al2O3...
25.04.2020 (23:11:39)
Dr. Doktor:
polypropylen... HT trubka. Měla by vydržet 100°C. Stejně to honit na větší odolnost nemá moc smysl, pak už se třeba cyklováním začíná "krabatit" vinutí vlivem tepelné roztažnosti mědi, popraská lak, atd.
25.04.2020 (23:32:02)
VroutekB:
Al2O3 (alumina) má velmi velmi dobré VF vlastnosti. Ale obávám se, že z ní trubku podomácku fakt neupečeš. Ta PP roura je dobrá volba. (PVC už tolik ne!)
26.04.2020 (00:02:38)
Dr. Doktor:
Vlastnosti té trubky tady nejsou skoro podstatný, když to napětí je rozložený na půl metru a je to pár stovek kHz... Samozřejmě se dělaj i ty plazmový plameny, kde je malá cívečka s hodně MHz, tam už to nějakej vliv mít může. Ale na klasiku určitě ne.

Spíš co ještě doporučím pro fajnšmekry - keramickej válec z laboratorního reostatu. 12x60 existuje. Případně i z VN pojistky, ale tak velkou jsem ještě neviděl. Případně se daj koupit i sklotextitový trubky, ale při takových rozměrech to bude stát prdu.
26.04.2020 (00:13:03)
Dragon:
No, asi bych ji nemusel ani péct - existuje "lepidlo" Divalep, kterým lze lepit Al2O3 zrna, v postupných šlupkách nánosu a odolné je to do stovek °C... otázka ale je pevnost...

Ono to asi bude chtít odhadnout optimální poměr prim/sek (těch 4-5:1) a taky tloušťku drátu, aby se minimalizovaly tepelné ztráty... zo už asi bude horší... nebo máte nějakou chytrou poučku?
Často vidím, naviňte cca 1000z, poměr sek:prim délky těch 3:1 až 5:1... a ono to bude fungovat... nebo lze a má smysl u toho (krom rezonančky) něco v tomto smyslu více počítat?
26.04.2020 (08:37:27)
Dr. Doktor:
Počet závitů se odvíjí od požadované frekvence, poměr výška:šířka velmi zjednodušeně řečeno od poměru špičkového ku střednímu výkonu. Pro CW může být 2:1, pro klasický SGTC kde jsou MW pulzy se střídou 0,1% 5:1. Není to samozřejmě všechno, zbytek je hlavně o zkušenostech.
26.04.2020 (19:48:01)
Dragon:
Dr.Doktor -> Dobře, a když navrhnu konkrétní parametry, co si o nich myslíš?

Sekundár: průměr: 150mm (PP-HT trubka), 1600 závitů, 0,5mm drát, délka vinutí 80cm, na vrchu bych nechal ještě dalších 10cm s řídce vinutým vinutím až k toroidu či nějakému disku na vrchu...

Rezonančka vychází na cca 180kHz, takže bych ji srazil toroidem či nějakým diskem o kapacitě 16pF na cca 120kHz.. Spínání pak asi jedině SiCama...

Primár:
Tady se nabízí asi jenom PVC 250mm nebo 315mm a nenechat to moc zahřát...

Pro 250mm trubku by to byla výška vinutí cca 30cm (+ bych nechal 5-10 cm trubky navíc, kvůli případným přeskokům), pokud bych pro začátek uvažoval s 3,3kW, tak by to bylo cca 20 závitů pro reaktanci 44R (Udc = napětí 560VDC z usměrněné sítě + H-most ... dobře o něco méně vlivem střídy, ztrát, dead-time....berme efektivní napětí do cívky cca 380Vac)... Při těch 380Vac a 44R je to cca 3,3kW - později bych chtěl jít třeba až k 6kW(??) Později bych závity snižoval

P.S. - dá se nějak odhadnout, jak dlouhý výboj očekávat podle výkonu? Zatím bych použil asi tranzistory SCT3040 - ještě si nasimuluji, k jakým proudům tam dochází, případně bych je zdvojil...

Pak uvažuji, jestli vlastně klasický SSTC nebo DRSSTC. Chtěl bych implementovat audio modulaci a tak se obávám, co na to rezonance primáru - nejsou s tím problémy? Nebo bys doporučoval to řešit úplně jinak?
26.04.2020 (19:54:59)
Dragon:
A ohledně fixace sekundáru -

a) někdo lakuje tenkou vrstvu pouze pro mechanickou odolnost...

b) někdo nanáší silnou vrstvu (hodně vrstev) dvousložkového laku (možná pak bude při zahřátí praskat)

c) Někdo lepí kaptonovou páskou kolem dokola...
¨Je to natolik zásadní? Co doporučujete?
26.04.2020 (20:29:31)
Dragon:
Ještě 3D návrh s větším toroidem o kapacitě 24pF - fres=103kHz
https://imgur.com/h6kVYSi
26.04.2020 (20:53:15)
VroutekB:
A teď to místo modelování a simulace zkus taky vyrobit aby to fungovalo.... bože... ty 3D modely to je jak mor dneska...
26.04.2020 (21:04:43)
Dragon:
VroutekB -> No ne,než abych si to črtnul na papír, tak je rychlejší udělat 3D...
Trubky (průměr) jsou reálné, co se dá sehnat, tororid rozmýšlím také těchto rozměrů, drát, tkerý jsem napsal tam také vyjde...
Funkce je samozřejmě to nejdůležitější, ale proč si to nenakreslit, aby byla představa o rozměrech?
26.04.2020 (21:08:08)
VroutekB:
Já nevim, v tomhle sem asi moc staromódní **02 Papír a tužka je dobrý přítel.. A než se s tím dělat ve 3D. (asi záleží, jakej SW na to, protože sem nepotkal ještě takovej, co by nebyl vyloženě votravnej na používání). Nějakej tip?
26.04.2020 (21:19:31)
Dragon:
VroutekB - no, jak jsem již napsal, tohle bylo za pár minut (možná 3 minuty?). Jinak jsem si již před časem oblíbil SolidWorks, zkusil jsem i jiné, ale asi je to o tom, co je potřeba, z mého pohledu je Solidworks na obecné věci, modely, plechy pro men v poho. Navíc jsou tam jisté výhody provázanosti (nebo spíš příjemné práce) s Altiem Designerem na PCB...
27.04.2020 (00:04:51)
Dr. Doktor:
HT trubka 150 neexistuje. :D Jinak se to nauč počítat v JavaTC, ono jaksi počítat rezonanci jen z indukčnosti sekundáru a kapacity toroidu není moc ono.

Stavěl jsi už někdy něco podobnýho ale menšího? Pokud ne, tak prvně doporučuju, zdá se mi že se ptáš na spoustu základních věcí co jdou vyexperimentovat z malýho 20cm tesláčku, na kterým se naučíš a případně střelíš trandy za stovku. A počítat činnej výkon z reaktance je už teda dost mimo **02
27.04.2020 (09:23:35)
Dragon:
Podle mne 150mm existuje :
Např. https://www.eshop-koupelny-topeni.cz/produkt/kanalizace...

Dobře, já se zaměřím spíše na teorii a nastudování základů a pak uvidím...
27.04.2020 (09:41:52)
Dr. Doktor:
Teorie je pěkná, ale zkus si postavit i malej prakticky. Jinak ta trubka má možná 150 vnitřní průměr, ale vnější je 160.
27.04.2020 (13:38:59)
Dragon:
Dobře, máš pravdu, jedná se o vnitřní průměr... přehlédl jsem se v datasheetu...
Dobře, zkusím nejdříve něco menšího... Dík
27.04.2020 (14:09:13)
Dr. Doktor:
Jako takhle, nechci působit jako nějakej neruda. S konkrétním dotazem, týkající se jedné věci / detailu, co třeba nejde běžně najít, tak rád poradím. Ale moc se mi nechce řešit celej návrh...
27.04.2020 (14:11:34)
Dr. Doktor:
Zkus si prvně uvědomit, čím je danej činnej výkon u SSTC. Představit si náhradní zapojení toho trafa, zkusit vydedukovat tvar proudu primárem... Ono to není triviální, ale až na to přijdeš, tak v tom není žádná složitost. Taky mimo jiné jednoduše zjistíš, že ten činnej výkon závisí na věci, kterou nemůžeš předem určit - v tom je jedna z "krás" tesláků, že to nutně vyžaduje zkušenosti :-)
27.04.2020 (17:06:32)
Dragon:
Mám pocit, že míříš k rozptylu primární vs sekundární cívky...

Každopádně ten sekundární obvod mohu brát jako RLC obvod, kde L je zjednodušeně vinutí, C je parazitní kapacita vinutí + kapacita na vrchu a R je vnitřní obvod vinutí?
Primár u SSTC budu brát jako RL obvod s minoritní kapacitou - R je vnitřní odpor cívky, L je indukčnost cívky a rozptyl bude představovat vazba mezi primárem a sekundárem....

Z toho mi teoreticky plyne, že SSTC se bude chovat v ustáleném stavu jako induktivní zátěž (sekundár je v rezonanci, ale primár vykazuje indukční chování...

DRSSTC bude mít navíc sériovou kapacitu v primáru - tedy jako sériový RLC obvod, kdy bude v rezonanci vykazovat menší impedanci, pokud bude i sekundár v rezonanci, pak v ustáleném stavu bude odebírat i harmonický proud...

Jen mi není úplně jasná situace ohledně řízené modulace (ať už pulsní, obdélník, audio) - zatímco u audiomodulace budu rozlaďovat frekvenci a budu se +/- pohybovat pořád u DRSSTC u harmonického proudu... v případě puslního přerušovače mám obavu, aby naopak ty pulsní proudy trandy nenarostly na neúměrnou mez...

Takže poslední obecná otázka - je výhodou pro větší výkony a pulsní modulaci využívat DRSSTC na místo od SSTC? Určitě si o tom něco přečtu, každopádně, na co se zaměřit, pokud by byl požadován větší výkon, spojitá i nespojitá modulace? Dík
28.04.2020 (00:19:09)
Dr. Doktor:
Jo, rozptyl hraje u SSTC roli. Jinak si to náhradní schéma nakresli, brát něco jako "RLC" obvod nestačí, musíš vědět charakter (sériovej/paralelní/něco jinýho). U SSTC rezonuje vlastní L sekundáru paralelně s rozptylovou L viděnou na sekundární straně, která je řádově větší, ale není rezonance daná jen vlastní L sek. (tranzistorovej měnič se bere jako střídavej zkrat). Ta rozptylová L, respektive vazba cívek, superponuje na trojúhelníkovým magnetizačním proudu primáru sinusovou složku, což je právě ta činná složka. A dostáváme se k tomu charakteru obvodu. U SSTC je součástí rezonance SÉRIOVEJ rozptyl, takže u sekundáru naprázdno se všude nakmitá nekonečno. Jediný co omezuje výkon, je právě odporová složka. Ale není to odporová složka vinutí sekundáru, nýbrž zátěž výbojem. Ten výboj tedy značně zvětšuje tlumení sekundáru a zároveň působí přídavnou kapacitu, která se přičítá ke konstrukční kapacity cívky - což je toroid, vlastní kapacita vinutí ale i kapacita primár-sekundár.
Aby pulzní proudy nenarostly nad úměrnou mez, tak tam máš nadproudovou ochranu.
DRSSTC se samozřejmě nejvýhodněji řídí na ZCS (což u SSTC nejde), takže rozlaďováním si tu výhodu rušíš. Účiník na primáru klesá s rostoucím pulzním výkonem (tohle je zas jedna z věcí ze zkušeností), takže pro CW/audiomodulaci DR nemá smysl, jalovina na primáru u SS je malá a snadno uspínatelná. Pro velký pulzní výkony (malá střída) už by to bylo neúnsný, proto se jalovina kompenzuje tím rezonančním C.
28.04.2020 (02:50:46)
RayeR (web) :
Jj, neni to prdel, kdyz teslak se nechova jako obyc RLC obvod se soustredenymi parametry ale spsi jako vedeni z rozprostrenymi parametry, takze budes koukat jak pero z gauce, az uvidis, ze to tech "rezonanci" ma nekolik. A jak uz rek Dr, velmi podstatnou soucasti obvodu je samotny vyboj, ktery tvori cosi jako kapacitne-odporovou zatez, coz se komplikuje tim, ze jak roste vykon pumpovanej do vyboje, tak roste jeho kapacita a podladuje to sekundar dolu, coz se reflektuje na primar...
Jinak zkouseni na malym teslaku ma jedno nepekny uskali, ze jaksi prirozene malej rezonator ma vyrazne veci f nez velkej, coz se pak obtizne budti. Ja si kdysi navinul prvni sekundar proste od oka a von mel 1,2MHz a kdyz sem se to pak snazil budit srackovejma IRFkama z GM (pac nic jinyho nebylo), tak to horelo a padalo do kose jak na bezicim pasu... :) Budit neco na 100kHz je o dost jednodusi, na to ani nemusis mit SiC, samo zalezi na vykonu...
28.04.2020 (15:49:40)
Dragon:
Dobře, děkuji za názory... začnu studovat a zapojím mozek...


Přezdívka:*
Heslo:*

███   ███   ███   
█     █     █ █   
███   ███   ███   
  █   █ █   █ █   
███   ███   ███   
Opiš:*

Zde můžete smazat vlastní vlákno nebo kteroukoliv odpověď v něm. Můžete smazat vlastní odpověď v cizím vlákně, pokud na ni ještě nikdo jiný nereagoval. Mazat cizí vlákna a odpovědi v nich mohou pouze admini. Smazání příspěvku je nevratná operace! Smazáním vzkazu se smažou i odpovědi na něj.
Seznam uživatelů
Zpět na knihu