Smazat příspěvek

 Chystáte se smazat odpověď z kategorie Hlavní diskuze:


28.04.2020 (00:19:09)
Dr. Doktor:
Jo, rozptyl hraje u SSTC roli. Jinak si to náhradní schéma nakresli, brát něco jako "RLC" obvod nestačí, musíš vědět charakter (sériovej/paralelní/něco jinýho). U SSTC rezonuje vlastní L sekundáru paralelně s rozptylovou L viděnou na sekundární straně, která je řádově větší, ale není rezonance daná jen vlastní L sek. (tranzistorovej měnič se bere jako střídavej zkrat). Ta rozptylová L, respektive vazba cívek, superponuje na trojúhelníkovým magnetizačním proudu primáru sinusovou složku, což je právě ta činná složka. A dostáváme se k tomu charakteru obvodu. U SSTC je součástí rezonance SÉRIOVEJ rozptyl, takže u sekundáru naprázdno se všude nakmitá nekonečno. Jediný co omezuje výkon, je právě odporová složka. Ale není to odporová složka vinutí sekundáru, nýbrž zátěž výbojem. Ten výboj tedy značně zvětšuje tlumení sekundáru a zároveň působí přídavnou kapacitu, která se přičítá ke konstrukční kapacity cívky - což je toroid, vlastní kapacita vinutí ale i kapacita primár-sekundár.
Aby pulzní proudy nenarostly nad úměrnou mez, tak tam máš nadproudovou ochranu.
DRSSTC se samozřejmě nejvýhodněji řídí na ZCS (což u SSTC nejde), takže rozlaďováním si tu výhodu rušíš. Účiník na primáru klesá s rostoucím pulzním výkonem (tohle je zas jedna z věcí ze zkušeností), takže pro CW/audiomodulaci DR nemá smysl, jalovina na primáru u SS je malá a snadno uspínatelná. Pro velký pulzní výkony (malá střída) už by to bylo neúnsný, proto se jalovina kompenzuje tím rezonančním C.


Přezdívka:*
Heslo:*

███   ███     █   
█     █      ██   
███   ███   █ █   
  █     █     █   
███   ███     █   
Opiš:*

Zde můžete smazat vlastní vlákno nebo kteroukoliv odpověď v něm. Můžete smazat vlastní odpověď v cizím vlákně, pokud na ni ještě nikdo jiný nereagoval. Mazat cizí vlákna a odpovědi v nich mohou pouze admini. Smazání příspěvku je nevratná operace! Smazáním vzkazu se smažou i odpovědi na něj.
Seznam uživatelů
Zpět na knihu