Smazat příspěvek

 Chystáte se smazat zprávu (se všemi případnými odpověďmi) z kategorie Hlavní diskuze:


8.07.2020 (21:41:42)
dR. dOKTOR:
Blbě se zeptám, má nějakej smysl řazení pojistek do série pro dosažení vyššího vypínacího napětí při tvrdým zkratu (jmenovitej proud řekněme 40A, zkratovej 10-100kA)? Nejde mi teď o žádný normy, ale o to prostě "nějak" odpojit zátěž od baterie elektrolytů s napětím 800V. Pojistek na >800VDC není moc a pokud jo, tak stojí nesmysl. Pokud dám do série třeba dvě 500VDC pojistky, zabrání to šílené explozi při zkratu na zátěži?
8.07.2020 (22:34:36)
VroutekB:
Nekombinovat sériovo, koupit rovnou adekvátní pojistku.
Hledej gPV typy pro soláry, na 1kVdc je to běžně, 40A by nemělo bejt problém sehnat. Vypínací schopnost bývá okolo 20kA u běžné 10x38 válcové vložky.
8.07.2020 (22:58:29)
dR. dOKTOR:
20kA jsem našel, ale to nestačí. Jde prostě o to, jak s co největší pravděpodobností a cenou snad do pětistovky vypnout 800V do zkratu, kde by se snad aj těch 100kA mohlo objevit. Je mi jasný, že za takovou cenu to nebude na jistotu, ale aspoň aby to bylo s pravděpodobností větší než 50%...
8.07.2020 (23:18:38)
Dr. Doktor:
Tak jsem snad něco našel, tady sice píšou 20kA, ale v datáku je internal tests 50kA. Ani to není ultra drahý, asi tam prdnu tohle... https://cz.mouser.com/ProductDetail/Schurter/80202063?q...
9.07.2020 (09:11:15)
Dr. Doktor:
Ještě mi řekněte jednu věc. Mám pojistku, kde hodnota "TOTAL CLEARING I2t (A2s) 50 kA" je 3810. Znamená to, že při 50kA vypne za čas t=3810/50000^2=1,5 MIKROSEKUNDY?
9.07.2020 (10:45:23)
Tim:
No, u toho sériového řadení pojistek bych se obával, že každá vypne trochu za jiný čas... v tom případě tam vlastně bude defakto pak jedna...

No, mě by zas zajímalo, jak jse vlastně ten zkratový proud počítá když jsou v obvodu kondenzátory - jestli ten zkratový proud počítat z vnitřního odporu kondenzátorů, ale pak zase z logiky věci bude záležet na celkové energii v nich uložených ne? Pokud bude zkratový proud na velmi malý čas vysoký, ale třeba za pár mikrosekund klesne na nízkou úroveň, tak je to jiné, než hovadská kapacita kondů, ne?
9.07.2020 (12:11:39)
Dr. Doktor:
Tim: Pokud se jedná o nadproud, třeba i větší, tak je mi jasný že pojistky v sérii jsou nesmysl - v té co vypne první zahoří oblouk a vypne pozdě nebo se rozletí. Já to tady ale beru jako hodně tvrdej zkrat, kdy se ty pojistky nataví téměř okamžitě, samozřejmě jedna se přetaví malinko rychleji, ale ještě v ní pak chvíli bude hořet oblouk, tedy ten brutální proud ještě nevypne a čekal bych, že ta druhá se za tu dobu zániku oblouku v první taky stihne přetavit (ještě jednou říkám že se bavíme o obrovských zkratových proudech takže velmi krátkých vypínacích časech). Jinými slovy bych si myslel, že doba od začátku zkratu do přetavení pojistky bude mnohem kratší, než následná doba hoření oblouku. Ale nevím, proto se ptám.

Kondenzátory: Samozřejmě ESR, ale musí se počítat všechno v obvodu (vodiče, zátěž), ale taky ESL - to pak bude definovat tvar pulzu a L může proud omezovat. Ale na druhou stranu indukčnost zhoršuje vypínací schopnost pojistky. Já to beru jako nejhorší případ, že počítam proud jen z odporu.
Vypínací čas: Samozřejmě aby to mělo nějaký smysl, tak se kondenzátor nesmí stihnout moc vybít během doby reakce pojistky, jinak by tam pak byla naprd **01 protože než by se uráčila vypnout, tak by se energie stejně přenesla do zátěže. Beru to jako pevnej zdroj napětí s vnitřním odporem a případně indukčností.
12.07.2020 (10:46:33)
Tim:
Aha, děkuji za vysvětlení...

Takže, pokud se v simulaci obvodu vyskytne byť jen okamžité překročení proudu nad vypínací schopnost pojistky (i na stovky nanosekund), tak se tedy správně nedostatečná pojistka použít nemá, chápu to správně?
12.07.2020 (11:28:43)
dR. doktoR:
No teoreticky jo, ale tohle by ti vysvětlil spíš nějakej energetik znalej norem :-) A taky záleží, jestli ta vypínací doba může být opravdu tak krátká, jak počítám (1,5us). Pak stovky nanosekund už by byla značná část vypínací doby. Pokud to ale počítám blbě, tak překročení proudu na jedno promile vypínací doby asi ničemu vadit nemůže. Ta pojistka má taky jakousi omezovací schopnost, že špičkovej proud do tvrdýho zkratu bez pojistky a s pojistkou může být menší. Tohle ale taky vysvětlí někdo znalejší, já tomu moc nerozumím, jinak bych se tady tak blbě neptal **01
13.07.2020 (18:29:57)
Tim:
Díky. No, ono najít v okolí někoho, kdo něčemu rozumí začíná býti čím dál větší problém... To samé máme v práci... dost často tam platí zákon padajícího hovna (tedy i na práci, kterou se snaží ostatní přehodit na druhé)...
5.08.2020 (21:50:35)
loučák:
Ano, pojistka má schopnost omezit amplitudu zkratového proudu, dívej se na parametr I^2t. Jednoduše řečeno k přepálení pojistky, k odpaření té určité masy kovu co se má odpaŕit je zapotřebí vždy cca stejná energie, pokud se bavíme o zkratu a zanedbáváme odvod tepla vedením, jde tedy jen o tepelnou kapacitu a energii potřebnou pro sublimaci toho pásku. Čím ostřejší je tedy hrana zkratového proudu, tím rychleji pojistka vypne


Přezdívka:*
Heslo:*

███   ███   █ █   
  █     █   █ █   
 █    ███   ███   
 █      █     █   
 █    ███     █   
Opiš:*

Zde můžete smazat vlastní vlákno nebo kteroukoliv odpověď v něm. Můžete smazat vlastní odpověď v cizím vlákně, pokud na ni ještě nikdo jiný nereagoval. Mazat cizí vlákna a odpovědi v nich mohou pouze admini. Smazání příspěvku je nevratná operace! Smazáním vzkazu se smažou i odpovědi na něj.
Seznam uživatelů
Zpět na knihu