Smazat příspěvek

Že bych tě za ten nepřehlednej nečitelnej bordel kopnul někam.

Tu LM324 překresli jako normální člověk jako 4 samostatný operáky (to je taková schematická značka, takovej trojuhelníček). Texty se nemaji krejt s drátama. Vedle konektorů aspoň dokresli dummy součástky, co tam má bejt připojený. Todle je schéma v tomhle stavu je fakt na dvě věci a možná ani na ty ne.

Ale i tak, na první pohled, je to naprosto nefunkční nesmysl. A i na ten druhý pohled je to úplný nesmysl. Počínaje tím, že výstupem operáku pereš rovnou bázi tranzistoru (T1, T2) bez jakýhokoliv odporu, nebo linearizace, ti to do tý regulační smyčky přidá takovej zisk, že z toho nikdy nebude nic jinýho, než oscilátor. To, že se ten rozkmitovej stupeň (T1-Q1 - omg... aspoň si vyber, jestli T nebo Q!) krmí odporem a né zdrojem proudu, taky ručí za úžasný PSRR, který to bude mít (Ale to je nepodstatný, protože to stejně nikdy nebude fungovat).

A vůbec, proč si nejprve neuděláš domácí úkol a nepodíváš se, jak se opravdický vysokonapěťový regulovatelný zdroje dělaj a snažíš se to znovu vynalézt? Obvykle se to totiž dělá tak, že ta řídící sekce je plovoucí a opřená o kladnou výstupní svorku. Tim se zbavíš potřeby jakýhokoliv napěťově zesilujícího stupně.

Ale f pořádku, taky sem byl kdysi blbej naivní vůl a zkoušel to bastlit takle (akorát sem ten napěťově zesilující diskrétní stupeň měl zpojenej trochu víc inteligentně). Jen s jedním rozdílem - že než sem ten nesmysl publikoval, tak sem si to aspoň nejdřív přitlouk na peřiňák a vyzkoušel, jestli to vůbec má šanci fungovat.

Takle bys to měl mít zapojený. Máš tam i naznačený, aby bylo naprosto jasný, kam je referencovaný pomocný napájení tý řídící elektroniky.
Máš tam i načrtnutý, jak má zhruba vypadat kompenzační obvod přenosu. (Pokud stačí trochu pomalejší odezva, nebo k řízení použiješ takový ksindl, jako LM358 nebo 324, tak si pouze vystačíš s tím integrátorem, ten RC sériovej článek nebude vůbec potřeba).
PS: Do gejtu mosfetu by se hodil odpor a zenerka pro hrubý nastavení omezení proudu ve spojitosti s tím odporem v sourcu.



Tak, teď už sem se vyvztekal já a můžeš se začít vztekat ty a začít bastlit něco, co má šanci aspoň fungovat.

Jo, jeden drobnej ale podstatnej detail ti poradim, neb bys na to asi sám nepřišel
Pokud to chceš provozovat tak, jak sem to nakreslil pouze z nesymetrickým napájením tý 358, mezi tenneinvertující vstup a GND dej schottkyho diodu (BAT42 or whatever), anodou na zem a katodou na ten neinvertující vstup.

(Pokud někomu vrtá hlavou proč, tak si najděte, co je to phase reversal u operáku. 358/324 je zrovne jeden z typických zmrdů, který tim trpí a ta schottkyna tomu celkem bezpečně zabrání).

Ok, dík Předtím jsem si dal domácí úkol, že se právě nepodívám, jak se to dělá, a vynaleznu Ameriku. Linearizace toho T1 mě mohla napadnout, proudový zdroj by taky šel dodělat. Ale to tvoje řešení je daleko elegantnější.

A pokud by ses vší mocí rozhodl nebo potřeboval mít tam ten napěťovej zesilovač, tak doporučuju ten napětí zesilující tranzistor v zapojení se společnou bází, rozhodně ne se společným emitorem - to téměř nelze donutit rozumné funkce.

A ne, proudovej zdroj místo R6 (R16) v tý prasečině taky nedáš, protože bys na něj zase potřeboval vysokonapěťový PNP. Ne že by signálový nebyly, jsou, ale je to hovadina, která není potřebná, viz zapojení, který sem ti doporučil.

A to já si kúpil na Aukru DC/DC step UP spínaný zdroj, dává něco od cca 100V do 350V asi za 250.

Naprosto ideální napájecí zdroj pro lampový AM rádio.

Taky na honění nějakých desetin mA už od malého napětí při formování elytů bude takový čínský modul ideální.

Tak ty elyty staci formovat usmernenou siti pres vhodny vodpor ne? :)

Ten zdroj planujes na mereni charek elek nebo zkouseni nakych lampovych veci?

Vroutek tu myslim kdysi zminoval, ze takovej zdroj delal, ale pak se tu uz nepochlubil co s tim dela a jak to funguje...

Jojo, lineární napájecí zdroje sou Vroutkova specialita, zrovna tu mám rozrobené superjednoduché miniaturní SMU (+-20V +-50mA) krmené i ovládané rovnou z USB

RayeR asi myslí tyto zdroje, to bylo právě na charkování malejch signálovejch flašek mno (300V 100mA max). Jednotlivý části mám hotový, včetně mřížkovejch zdrojů a řízení, ale shodil sem tomu prioritu na žádnou, tak to čeká na měřící software. Je to akorát otestovaný, že jednotlivý části fungujou.

Jediný důvod, proč stavět tu mou verzi, je v případě dvojitého zdroje ten, když máme k dispozici trafo s jen jedním pomocným vinutím. Bylo by tedy potřeba zmenšit zesílení toho tranzistoru u operáku a zmenšit jeho vnitřní odpor, aby se brum ze vstupu co nejméně přenášel na gate mosfetu. Taky by pomohlo současně zvětšit ten odpor mezi gate a drainem. Možná to přece jen zkusím postavit.

Rayer: napájení bateriových rádií, měření elek, formování elytů, bastlení s elkami, na to všechno by to bylo potřeba. Taky mě láká zkusit napájet universální rádia ss proudem, jak se to bude chovat. Tesla sice dělala regulovatelné zdroje, ale ty nemají proudové omezení. I ten nejsložitější zdroj s šesti EL34, větrákem a hmotností asi 60 kg má jako proudovou ochranu jen tavnou pojistku.

Ne, nerozumíš a nechápeš. Tu tvojí variantu nemá smysl stavět, protože nikdy nebude fungovat dobře. A už vůbec ne zvětšením nějakýho odporu mezi drejnem a gejtem (hádám R6/R16). Tim to celý pošleš ještě víc do prdele, protože už ani nebudeš mít proud na cloumání gejtovou kapacitou toho hovadskýho mosfetu tam.

Prostě pokud chceš dvoukanálovej zdroj, potřebuješ dva sekundáry. A další dva pro napájení toho řízení. Smiř se s tím. Je to prostě 10x jednodušší, než ten tvůj prasobastl. A pokud nechceš mít v přístroji několik traf, tak si ho nech navinout na míru. Dyť to nestojí žádnej velkej ranec, zvlášť pro ty výkony, který asi tak budeš schopnej dostat z lineáru bez předregulace nebo přepínání odboček. Tam by sis dost možná vystačil i se 150 VA trafem na duál zdroj.

Ok. Jak je kritické napájení toho operáku? Stačí na to usměrňovač s filtrací nebo je kvůli brumu potřeba stabilizace nebo aspoň násobič kapacity?

V lampovým zdroji se proudový omezení a eště tak nastavitelný dělá opravdu jen blbě. Nejjednodušeji leda tak omezením Ug2 koncovejch pentod.

Co mě spíš vrtá hlavou, jestli se po nástupu germaniovejch tranzistorů dělaly nějaký regulovatelný stab. zdroje těhle napěťovejch hladin (okolo 300 V), protože kombinací nějaký koncový pentody a min asi třech tranzistorů se dá taky postavit poměrně luxusní regulovatelnej zdroj. (přidáním několika dalších pak jde vylepšit i o nast. proudový omezení).

Napájení tomu operáku stabilizovat asi nemusíš (sám o sobě by měl mít PSRR dostatečný), ale samozřejmě tim nic nezkazíš. Někde pak stejně potřebuješ nějakou precizní referenci napětí, na který nesmí bejt ani špetka zvlnění - protože by se ti všecko dostalo na výstup.

Nj, kdyz Vroutek se dycky max pochlubi fotkama, ale treba nejaky podrobnejsi popi ci namerene parametry z realneho provozu sem od vetsiny tech bastlu nevidel...

Jinak o tom mereni flasek sme se uz s Pecou bavili. Me na to napadlo jit tak, ze nepotrebuju zadny rizeny zdroj, protoze mi prece krasne staci harmonicky prubeh napeti ze site, vzdyt prece staci, aby to napeti spojite a pokud mozno monotonne probehlo z napeti 0 do nakeho maxima, ani to nemusi byt linearni rampa. Staci jen vzorkovat vstupni napeti a odpovydajici proud. V takovem prvnim pokusu sem misto vzorkovace a zobrazovace pouzil jednoduse digitalni skop v rezimu XY a to koleno u triody mi to namalovalo. Akorat vzhledem k lacinemu skopu pomerne zasumene a v malem rozliseni, ale to uz je detail, kery poresi naky sampler z MCUcka (aspon 10/12b ADC) co to posle do PCcka. Takze pak staci resit jen pevna napeti pro Ua a prip. mrizky.

Jinak na testovani bateriaku jako nahradu anodove baterie to chapu, tam ale neni treba s tim sibovat nejak rychle, ze by stacil vobyc regulak, akorat je teda moc velkej a tezkej. Ale tam bude docela velka vykonova strata, pokud beru Ub nakych 150V, k tomu 320V ze site na vstupu, 100mA tak topime 17W, pro 50mA 8,5W, to by asi ten pidi chladic na obrazku nedal. Taky otazka jak se bude ten analogovej rezim libit tomu spinacimu FETu se zdegenerovanou SOA...

Ten zdroj je zatizenej jen velmi kratkou dobu mereni, za kterou se to nestihne moc ohrat. To neni linear na kontinualni krmeni nejaky zateze.
Schemata zamerne nedavam, protoze nechci, aby mi to bylo kopirovano, kdyz s tim mam urcite komerni umysly.
Ale zatim sem byl liny nasoftit i ten prototyp. Nema to holt prioritu a zrovna to na nic nepotrebuju.

Bateriové přístroje jsou dost háklivé na zvlnění, takže by ses u toho reguláku stejně nějaké stabilizaci nevyhnul. A citlivá proudová ochrana se taky hodí, když si spleteš přívody k anodě a žhavení

Tak to bych zkusil regulator s nasobicem kapacity, kamos to ma na napajeni lampaku a pochvaluje si, ze to nema zadny zvlneni, zadnej brum,....

>VroutekB
A kdo by co kopiroval? Pokud by to nekomu stalo za to, tak si to koupi, rozebere a schema prekresli, akorat zamcenej FW nezkopiruje a lamy se o to pokouset ani nebudou....

Tak nová verze.

Ještě by možná šel ušetřit jeden přepínací kontakt v tom voliči provozu.

Je to to výrazně lepší, minimálně co do čitelnosti schematu, nicméně funkčně pořád nic moc. Co za koncové tranzistory tam chceš mít? Trápit bipoláry lineárně vysokým napětím (stovky V) obvykle moc ovoce nenese. SOA ti něco říká?
Ty tranzistory taky musíš bejt schopen zavřít, bez Rbe odporů je nezavřeš. Zvlášť ty koncáky po ohřátí.

Je tam stále kupa drobných nedostatků, se kterýma to možná donutíš už k funkci, ale pořád to bude mizerie. Kupříkladu:

Příliž nízké napájecí napětí operáků. Sečti si úbytky na Ube, úbytky na odporech v emitorech a bočníku a podívej se, kam maximálně ta LM324 dokáže vyběhnout výstupem.

Tu regulaci proudu máš mnohem lepší udělat jako paralelní, než takle diodou jebat do toho druhýho regulátoru. Bude to reagovat příliš pomalu. A i ten proudovej regulátor potřebuje nějakou frekvenční kompenzaci (stačí opět "integrátor").

IC2C má brutální hysterezi. Nestřílej tam ty hodnoty od oka, spočítej si to pořádně, Tabulky odporu termistoru najdeš v jeho katalogovým listu.

IC2D bude mít na výstupu děsnej pordel, pokud ten invertující vstup potáhneš někam daleko drátem k vypínači. Takle to chodit moc nebude.

Doporučuju doplnit zdroj vypínačem výstupu. A nejjednodušeji elektronickým, protože obyčejným relátkem těch 300V dc stejně nerozepneš. Což ostatně platí i pro ten přepínač, co ti úplně nesmyslně přepojuje ty kondíky. Kontakty v relé nebo vícepólovým přepínači maji málokdy definovaný nějaký postupný spojení/rozpojení, takže se ti může i stát, že se ti dycky něco chvíli potká do zkratu, nebo bude někde chvilku přepětí a pod. (nezkoumal sem ty hazardní stavy, jen upozorňuju, že tam budou). Přepínej pouze AC napětí z trafa. (..a nesnaž se vší mocí zrecyklovat nějaký plesnivý trafo zablitý v asfaltu, který na tohle zjevně vhodný moc neni. zakázkový trafo ti navine třeba JK Eltra a nemyslim si, že by to vyšlo nějak výrazně draho)

Jo a u IC2C ti hlavně chybí jeden odpor, takle to chodit nebude

A elektronickým vypínačem výstupu myslím nastavit akorát požadavek na nulový výstupní napětí. Jako bonus můžeš na výstup přidat eště jeden tranzistor, kterej ti bude vybíjet kondy v připojený zátěži, aby když zdroj vypneš, se ti tam nedrželo napětí ještě pět minut potom.

A eště ti tam chybí pancířování proti vyhulení zdroje vnějším zdrojem napětí. (Antiparalelně dioda k výstupu, antiparalelně k tranzistoru.)

Ty hodnoty okolo IC2C jsou jen "pracovní", to se teprve bude muset vyzkoušet. Stejně jsem si potom říkal, že bych tou ochranou zdroj vypnul natrvalo, aby se musel ručně vypnout a zapnout. Nebylo by moc ideální, kdyby se zdroj 550V nečekaně zapnul, až by se uráčil vychladnout. Samozřejmě doplnit vypínač výstupu není problém, to tam určitě dám.

Ten přepínač udělám z T6, tj. v prostřední poloze vypnuto a vše rozpojeno (i síť).

Jako koncové chci dát dva BUX41N, do SOA by se to mělo vejít. Trafo mám nachystané takové hezké komunistické ZVS DUBNICA, to k tomu bastlu bude ladit. Navinout nové by sice šlo, ale možnost zdvojnásobit napětí nebo proud je podle mě užitečná a ta stará trafa na to jdou elegantně použít.

JInak hazardní stavy u toho přepínače jsou leda ty, když se nesepne primární filtrace. Nesepnutí přepínače u trafa je bezpečné (primár regulace bez napětí), nesepnutí přepínačů napětí a proudu taky bezpečné (neseplý stav je nižší napětí / proud). Ta filtrace by šla ošetřit nějakou formou softstartu.

Co je zas jaký T6? Na tom schematu je všehovšudy označenej jen tranzistor T1. Žádný T6 nevidim.

Jestli si u toho přepínače objevil jen tenhle hazardní stav, pak ti to moc asi nepálí. Přepínače maji i jiný vady, než jen že něco nesepne. Až se ti přivařej kontakty - jakože to v tom tvým zapojení nastane poměrně snadno, když pomaleji přepneš a jeden nabitej kond ti práskne do druhýho polovybitýho a dostane se ti pak 550V na 400V elyt - tak si to povíme. Takhle se to prostě nedělá. Ostatně, manuální přepínač tam nemá co dělat. Pokud chceš něco přepínat, dej tam relé a ovládej ho z komparátoru napětím z výstupu. Už jen proto, že tim omezíš max. výkonovou ztrátu na tranzistorech.

Do SOA BUX41 se to vejde asi dost těžko, to je tranzistor s Uce sotva 200V V.

Komunistické nebo jiné trafo, řikám ti, že těch 6,3V pro napájení operáků bude nejspíš málo. Jak to ověřit, jsem ti už psal. Můžeš sem dát výpočet pro kontrolu.

Eh sorry, BUX48A, přemýšlel jsem nad kravinama. T6 je řada průmyslových ovládacích a indikačních prvků, takové ty přepínače, kontrolky a tlačítka se šroubovacím chromovým kroužkem, co bývaly v tramvajích apod., k trafu ze ZVS Dubnica se to bude hodit.

To napájení ověřím, do toho usměrňovače dám schottkyny a když to bude málo, změním hodnoty bočníků nebo tam přinejhorším dám zdvojovač.

V datasheetu LM324 se uvádí rozkmit výstupu do Ucc - 1,5 V. Výpočet min. napájecího napětí: úbytek při max. proudu na bočníku + úbytek na Re + Ube koncového tranzistoru + Ube budicího tranzistoru = 5,1 V. Skutečné napájecí napětí bude při použití 1N5819 (úbytek 0,4 V při 100 mA): (napětí trafa - 15 % {tolerance sítě}) * 1,41 - 2 * 0,4 = 6,75 V. Takže by to mělo vyhovět. Navíc takto skoro naprázdno bude to vinutí dávat víc + trafo je dělané na 220 V..

Další chyba, vhodnost těch tranzistorů jsem ověřoval u té první verze zdroje, ale na tu novou nebudou napěťově vyhovovat, bude to chtít něco lepšího.

Oni by nevyhovovaly ani na tu starou
To je spínací tranzistor jak řemen a v žádném datasheetu sem snad ani SOA neviděl nakreslenou, natož s DC regionem.

Proč tam nepoužiješ N-MOS tranzistory? Ideální je samozřejmě nějaký starý s laterální strukturou, ale to se neska blbě shání. Ale MSOFETy na 500+V specifikovaný pro DC provoz existujou, tak hledej a dej vědět, co najdeš.

Jo T6 myslíš Písečáky. No fujtabl. Dyť to ani nemá mžikový kontakty, to v tom bude svařovat jak v obloukový lampě*.

Proč tam vůbec potřebuješ cpát takovou píčovinu jako písečák? Řikám ti, že jediný, co tam potřebuješ, je relé s jediným přepínacím kontaktem pro výběr sekundáru plnej/polovina. A komparátor s drobnou hysterezí, kterej určí odbočku podle výstupního napětí.

*ano, vim že se dělaly i kostky s mžikovejma kontaktama, ale taky měly podstatně nižší rejtink

Nevím, jestli by šlo automatické přepínání skloubit s tím větším výstupním proudem při nižším napětí, leda že bych se ho vzdal, ale to se mi zase příliš nechce, nechci mít na stole dva zdroje. U všech silových přepínačů prochází proud nulou, takže by to zase ty voblouky tak dramaticky tahat nemuselo. Udělám crash test s přepnutím pod zátěží a uvidím, možná je to fakt píčovina. Na druhou stranu není to tovární výrobek pro BFU, předpokládá se trochu inteligentní obsluha. A všechny 90s kids vždycky tyhle přepínače na něčem chtěly mít.

Někteří výrobci u těch BUX nějaké DC omezení specifikujou, ale bylo by to opravdu na hraně i u první verze zdroje. Co třeba tenhle? https://www.tme.eu/cz/details/stw11nk100z Bude se muset samozřejmě přehodnotit napájecí napětí operáku, na druhou stranu by se mohl vypustit emitorový odpor a budicí tranzistor (nevím teda, jestli samotný operák dokáže s tím tranzistorem cvičit nebo bude potřeba gate driver).

Jinak ta paralelní regulace by měla vypadat třeba jak? Tohle asi vymyslet nezvládnu a co se dívám na schémata zdrojů na netu, tak snad u všech se jebe diodou do vstupu voperáku, pokud tam není LM723 se vstupem na proudové omezení (které v tom švábu zase jebe tranzistorem do výstupu komparátoru).

Na ten IC2D bude zase stačit doplnit integrační kondík?

A přinejhorším tam můžu dát místo mosfetu dvě EL509 paralelně, žhavení by pro ně bylo a nějakou SOA bych nemusel řešit

No vida, že to trochu de, dyž se chce, Ten mosfet by asi šel, ale výkonová ztráta nesmí překročit cca 20-25W na jeden futrál, pokud je budeš mít izolovaný podložkama od chladiče. Jinak to neuchladíš.

BUX48 není na lineární provoz a je fuck od kterého výrobce. Stejně jako ty MJE13007 nebo co si to tam měl v tom zesilovači. Zgořilo by ti to jak fagule.

Elektronku si tam klidně dej, ale potom dle velikosti inteligenci návrháře a jeho návrhu věcí okolo, budeš potřebovat třeba -20, -30, -50 nebo taky klidně -100 V, abys takovou hromoflašku jako 509 zavřel do cutoffu. To jen abych tě na začátek postrašil, že ani s flaškou to nebudeš mít jednoduchý, pokud nevíš, co děláš.
Na co si flašky schovej je, až budeš dělat regulovatelnej zdroj na kV nebo dva, tam pak věci s obrovskym závěrným Va přijdou celkem vhod.

Paralelní regulace je, že výstupy regulátorů sloučíš přes diody dokopy a kdo víc dá, ten jede. Co si myslel "gatedriverem" fakt netuším, ale výstup LM324 ti mosfet, nedej bože dva nebo tři paralelně opravdu neutlačí. Dej tam aspoň emitorovej sledovač s nějakým decentním bias proudem (30 mA). Pushpull emitorovej sledovač asi netřeba, tam by sis zas naběh na další problémy s linearitou (pokud by byl bez biasu, protože by "mezi bázema byl vakl")
LM321/358/324 maji fakt směšně slabý výstupy, se podivej do katalogu. Stará 741/748 je proti tomu svatá.

Zdroje maji různý topologie a sou k nim různý důvody. Já se tě jen snažím navést k tomu, co je asi nejjednodušší možný (a zároveň 100% spolehlivý). Moh bych ti dát i hotový schema, protože to co teď stavíš, tu předemnou leží na stole, akorát že to mám obastlený okolo jedný LM358 a s fixním napětím sekundáru - žádný přepínače. Jenže dát ti hotový schema, to by bylo moc zadarmo a nic by ses nenaučil. Takže aspoň vim že to, k čemu se tě snažim dokopad, bude fungovat a necucám si to tu z prstu, protože sem na tom nějakých pár večerů poseděl.

Kondik k IC2D? To bys tomu dodal akorát pokles kmitočtový charakteristiky odpovídající dolní propusti prvního řádu. Jo, trochu by to pomohlo. Ale radši bych viděl to zapojení jinak, líp.

Že to není výrobek pro BFU je blbá výmluva na který já nehraju. Ty sám budeš ten, kterýho tě ten zdroj osere, až s nim něco odpálíš, nebo odjebeš ten zdroj samotnej.

A to zapojení s diodou je blbé a pomalé, protože se nejdřív musí překonat prahové napětí té diody, nebo protože jsou řazené dva operáky za sebou? Kdyby to bylo to první, tak by se mohl invertující vstup napěťového operáku opřít o výstup proudového operáku, ten bude mít v základním stavu na výstupu nulu, ta dioda tam vlastně není potřeba.

Jinak kdybys u flašky tupě spojil g2 s anodou, tak se s ní nedomluvíš a budeš potřebovat závěrné napětí jak prase, ale kdyby se spojila g2 s g1, to už by bylo něco jiného. Ale bylo by potřeba, aby buzení dokázalo dodat nějaký proud.

O diodě nebyla vůbec řeč, že vadí. Vadí to, že buedš mít za sebou dva líný operáky. K paralelní regulaci taky budeš potřebovat nějak výstupy sloučit a to třeba zase diodama.
Ostatně, výstup toho operáku v tomhle zapojení musí překonat mnohem víc, než jen napětí úbytku té diody. A to až celých plných Vref (5 V). Ten ksindloperák má tak mizerný SR, že než by to přeběhl, by mu to trvalo dobře 10 us. A to ještě beru, že by nebyl bržděnej nějakým integračním kondem.
Paralelní regulace taky není zcela výhodná, protože má obdobný (a další) problémy, ale je to jednoduchý kompromis, který lze donutit spolehlivé funkce.

g2 s g1, to by flaška dávala hovno anodovej proud a musel bys to snad suplovat kladným Ug, což ve výsledku rovnou můžeš zapojit jako pentodu s fixním Ug2 a bude se to chovat mnohem líp. Jenže když velikost Ug2 přesereš, tak stejně budeš potřebovat mnoho desítek voltů na zavření, takže bacha. Je třeba si charakteristiky tý flašky doměřit, protože by nejspíš stačilo Ug2 dost pod 100 V - to v katalogu obvykle není. A grafy nasycenýho proudu vs. Ug2 už snad vůbec nejsou.
Tím menším Ug2 si zmenšíš Ug1 potřebný pro cutoff anodovýho proudu a taky ztrátu na g2, protože dyž tu flašku dáš do cutoffu, tak se ti z g2 stane nová anoda a pokud bude na tvrdým zdroji napětí, tak jí roztavíš.
Neřikám, že to nejde, jen řikám, že v návrhu toho pentodovýho konce je víc práce, než se na první pohled může zdát.

Výkonové stupně vysílačů a velkých zesilovačů s vysokým anodovým se tak zapojovaly, prostě se do těch mříží pral kladný proud. Proto je u některých velkých elektronek uveden i max. ztrátový výkon a proud g1.

Je fajn, že to víš, ale k čemu ti to bude a komu tim prospěješ, když vědomě si timhle zkomplikuješ design, protože budeš potřebovat mnohem víc budícího výkonu (U i I) aby to v tomhle režimu fungovalo?
Nejvýhodnější je rozhodně pentodovej provoz se sníženým Ug2, kdy je menší -Ug1 pro cutoff (tu lampu je potřeba umět zavřít do prakticky nulovýho Ia) a logicky i menší ztráta na g2, nemluvě o tom, že Ig1 bude prakticky nula.
Nevýhoda sníženýho Ug2 je, že lampou neproteče tak velkej proud, což je ti stejně buřt, protože mnohem dřív narazíš na limit max. anodový ztráty.
Navíc, v pentodovým režimu je ta flaška velmi blízko chováním ideálního zdroje proudu, takže se už sama chová jako stabilizátor a zdroj má pak celkově lepší PSRR. (a to platí výrazně halvně pro celoflaškový zdroje, kde se ta koncovka krmí úbytkem na odporu mezi a-g.)

Tak co, už si toho přibil aspoň kus na peřiňák?

Nějaké výsledky?

Pokracovani jindy, tento vikend jsem se misto pajecky venoval svarecce a pivu

Kvalitně strávený víkend koukám..

Jeste premyslim tim celolampovym zdrojem s proudovym omezenim. Nejak se mi nechce verit, ze by to neslo

A to víže to jde, ostatně jako téměř všecko. Ale dycky musíš hledět i na to, zda se taková howadina vyplatí. A stěma flaškama se to nevyplatí, protože bys potřeboval min jeden další plovoucí žhavicí a anodový zdroj a možná ne jen jeden, možná i další dvojitej doutnavkovkej stabilizátor. To všecko stojí peníze a tenkrát to stálo šílený peníze. Proto se takový blbosti prostě nedělaly.