Smazat příspěvek

Vypouštět drátek raketkou je mnohem složitější než by se na první pohled mohlo zdát
Malé rakety stabilizované aerodynamickým obtokem (lidově "křidélky") mají zásadní nedostatek ten, že stabilizace nepracuje uspokojivě hned při startu a tudíž jsou tedy raketové motory na tuhé pohonné hmoty koncipovány většinou tak, aby v prvních okamžicích rozběhu byl záběr motoru nejvyšší - jednak z důvodu překonání hmotový setrvačných sil a druhak z výše uvedeného, aby se raketa pokud možno neodchýlila od zamýšleného směru. Z toho plyne, že třeba i menší (kilové) amatérské rakety, dosahují bez problémů zrychlení klidně 100G a více. Je tedy jasné, že zajistit to, aby se tenký drátek nepřetrhl nebude jednoduché.
Odvíjení musí dále probíhat zásadně axiálně z velmi pečlivě a přesně vinuté cívky a používá se třeba i teflonový lak + mnoho dalších vychytávek
Další nemalý problém potom představuje účinek posunu těžiště aerodynamických sil před těžiště hmotnostní - k tomu dochází tak, že dlouhý odvíjející se drátek za letící raketkou se chová, ve všudypřítomném proudění vzduchu, jako velmi účinná aerodynamická brzda a dost zásadně pak svým působením ovlivňuje samotnou stabilizaci rakety - ta v podstatě v určité fázi přejde z vertikálního letu na horizontální. Pěkně lze toto pozorovat na klasických rachejtličkových raketkách, jež jsou stabilizovány přilepenou špejlí a vypouštěny za silného větru - okamžitě po startu se položí a v letu pak pokračují vodorovně.
Kdysi jsem se títmto celkem intenzívně zabýval za účelem získání originálních fulguritů, vytvořených v písku po zásahu bleskem. Po mnoha nezdarech a několika kilomtrech zničeného drátku jsem toho zanechal.
Experimentoval jsem pak ještě krátce s několika nápady - např. přidání práškového grafitu do paliva za účelem vytvoření vodivého kanálu pro blesk, ale to bylo taktéž neúčinné.
Lepším a efektivnějším řešením se ukázalo použití toho balónku s drátkem a nebo pak ještě balónku s cívečkou magnetofonové pásky, která primitivním časovým mechanismem se ve výšce a dostatečné vzdálenosti uvolnila a pádem odmotávala pásek. Odpadly potíže s větrem a nevýhodou nebo výhodou byla naprostá nepředvídatelnost místa úhozu blesku.
Podotýkám, že všechny tyto pokusy jsou VELMI ale VELMI nebezpečné a měl by je provádět zásadně někdo, kdo má o tom komplexní přehled.
Nějaký ten blesk se nám tehdy při experimentech výše uvedenými způsoby skutečně svést podařilo, avšak vždy se jednalo o relativně slabší výboje. To lze zdůvodniti tím, že vytvoření dostatečně masivního zionizovaného kanálu pro svod velkého (třeba i červeného) blesku je daleko komplexnější a masívnější atmosférická záležitost, než políčení relativně neatraktivní "návnady" v podobě vlasového měděného drátku.