Smazat příspěvek

pokračování

U balónků je situace sice snažší, avšak mají mnohem víc nevýhod a úskalí. Nepřekonatelný problém zde představuje vítr, který je přítomný v podstatě vždy ve velké síle a obvykle předchází bouřkový systém, takže je nutné zajet do bouřky, nebo spíš dost za ni a balónek vypustit po větru směrem do ní. Stoupání balónků trvá celkem dlouho. Je potřeba provést nejdřív řadu pokusů nanečisto, než se vychytá doba vyhození cívečky. Největší problém ovšem představuje nepředvídatelnost místa svodu, balónky si letí kam chtějí a v podstatě libovolně dlouho - to je nebezpečné v tom, že můžete někoho o kilometr dál klidně i zabít, nebo s tím někde nad vesnicí napáchat škody. Balónky je možné pozorovat v podstatě jenom dalekohledem a to je mnohdy v dešti taky celkem obtížné. Samotné vypuštění cívky lze dnes levně realizovat i bezdrátově, to dříve nebylo tak snadné, takže jsme tam měli vždy nějaký autonomní časovací mechanismus - to na bezpečnosti rozhodně nepřidávalo.

Co se týče použití magnetofonových pásek a poznámky k vodivosti oxidu kovů.
Předně mgf páska není jenom pouhý oxid v pojivu. Jedná se o vícevrstvé médium, kde mechanickým nosičem je polyesterová páska a na ní je teprve naneseno lepidlo(pojivo) s mixem nejrůznějších přidaných materiálů, mimo samotných oxidů kovů (Fe, Cr, ferit baria atd.) jsou použity i rozptýlené částice elementárních kovů nejčastěji mědi, hliníku, nebo mosazi, či grafitu, sloužících právě pro zvýšení vodivosti za účelem ochrany pásky před elektrostatickými účinky a výboji při přehrávání/záznamu, či převíjení. Filmové pásky měli dokonce i samotnou speciální grafitovou vrstvu. Páska tedy rozhodně není nevodivá. Ono při bližším prozkoumání pod mikroskopem, nebo třeba i při slunečním světle tam ty částečky jsou třpytivě pěkně vidět. Přesné složení je samozřejmě předmětem výrobního tajemství jednotlivých firem.
Délky návinů pro představu jsou u audiokazety C90 kolem 140m a u VHS E240 kolem 350 m - takže délkově obvykle dostačující.

Pokud se blesk náhodou svést podaří, pak u Cu drátku má vždy nazelenalou barvu a u kazety normální bílou, nebo nepatrně do zlatova.
Výsledek je téměř vždy velká loterie, nosičů je potřeba mít připravených vždy více.

Tak to je jenom pár mých osobních nejdůležitějších postřehů k této tématice.