Smazat příspěvek

Nezlobte se na moje otázky, já měl komplikovaný vývoj. Několik desetiletí jsem vysedával u doma zhotoveného šestnáctielektronkového monstra se dvěma konvertory, které chodilo od SV do asi 500 MHz. Přehození rozsahu znamenalo přehození dvou beden a asi pěti koaxů, a deset minut přesné naladění. Pak jsem se dostal k transcievru s PLL s trojím směšováním asi za 50 papírů, a zjistil, že chodí sice v rozsahu 0,1 - 200 MHz jen přepnutím knoflíku, ale pokud hledám v Praze něco sabšího, a nechi jet na šumavu, uslyším to jen předcházejícím konvertorem. Pak jsem vyzkoušel několik SDR, a s hrůzou zjistil, že už to v podstatě ani nejsou přijimače, natož aby se na to chytilo něco jen trochu slabšího. Za "něco sabšího" považuji třeba oscilátorovou kostičku 14,3 MHz s anténkou 10 cm, kilometr od sebe, takže nejsem zas tak přemrštěně náročný. Co se týče Vašeho přístupu, měl jsem v mládí několik pedagogů, kteří se učili při vyučování. Těch blbců kteří tím opovrhovali bylo sice nepoměrně víc, ale i když vidíte takového člověka třeba jen jednou za rok, tak to potěší...