Smazat příspěvek
Chystáte se smazat zprávu (se všemi případnými odpověďmi) z kategorie Hlavní diskuze:9.03.2013 (20:36:20)
pan Hole:
Tak jsem si jen tak z legrace zkusil určit kapacitu kondenzátoru 1000 μF z vybíjecí křivky. Vybjel jsem ho přes rezistor 120k a 5k4, v prvním případě to bylo blbě o řád a v druhém vyšla kapacita dvojnásobná. Pak jsem vzal v úvahu odpor voltmetru (10 MΩ), pak jsem vzal v i úvahu svodový odpor kondenzátoru: Vybíjecí křivka jen s odporem voltmetru a kapacitou 1000 μF jako danou dává svodový odpor asi 9 kΩ, což mi přijde krajně podezřelé, ale zase by to vysvětlilo ty ustřelné výsledky (v prvním případě by byl celkový vybíjecí odpor asi 8k3, v druhém 3k3). Je možné, aby měl kondenzátor takovýhle svodový odpor?
9.03.2013 (20:53:12)
.:
V elektrolytech probíhají zajímavé chemické procesy zejména je li to větší kapacita. Například když ho vybijete, tak napětí značně rychle zase přirůstá až dosáhne polarizačního potenciálu. Kromě paralelního odporu má ještě sériový odpor. Pokud to měříte, je to nejlépe měřit impulzně. Špičková hodnota max . vybíjecího proudu charakterizuje velikost sériového odporu, a délka impulzu kapacitu kondenzátoru. j
9.03.2013 (21:12:17)
aybac:
je normální že elyt se o několik % vybije po nabití, to je nějaká ta pomalá polarizace dielektrika ale pak by napětí měl držet. Jestli na něm po minutě naprázdno klesne napětí víc jak o 10% tak určitě není dobrý.
10.03.2013 (09:14:35)
.:
Ideální metoda pokud máte multimetr s vysokým vstupním odporem je, nabít jeden na nějaké napětí, odpojit, a vybít do druhýho. Pokud jsou kondy stejný, bude napětí na obou poloviční. Jinak, čím bude druhý kond větší, tím menší napětí se na nich naměří. C1 x U1 = C2 x U2.
10.03.2013 (10:41:56)
pan Hole:
Tak záhada vyřešena... Vyjádrřil jsem si svodový odpor ze dvou měření bez kapacity a fakt je asi 9 kΩ, potom vypočtená kapacita s vybíjecím odporem (svodový+vybíjecí+multimetr) je asi 1200 μF a chyba 20 % mě uspokojuje 
10.03.2013 (11:28:40)
aybac:
Ten svod se klidně může, a taky bude, v čase měnit.
10.03.2013 (13:12:02)
.:
Pokud si hodíte nějaký starší ještě nebo hodně dlouho nepoužívaný elyt větší kapacity na registrák, dostanete podivuhodný dvojpól, který reaguje mimo jiné zřejmě i na počasí. Vždycky se mi třeba líbilo když jsem v katalogu četl: provozní hodiny více než 2000, a pak otevřel úsporku kde je elyt 2-4M na 400V, a četl na té úsporce, že má minimálně 60 tisíc hodin. / pokud se zašroubuje někam na strop sklem dolů, tak je za deset minut po zapnutí ten elyt na takových 80 stupních./
10.03.2013 (14:03:37)
aybac:
Úsporky mají udávanou životnost obvykle 6-15 tisíc hodin, 60 opravdu ne. To co odchází jsou většinou trubice, ale i elyty. Nejlepší kurvítko jsou budiče bez předehřevu elektrod, častějším zapínáním pak klidně prdne žhavení po pár tisících hodinách.
10.03.2013 (20:40:24)
.:
Já jsme se přeřekl, měly to být led žárovky s měničema. Tam je problém stejný, jen teplota někdy leze tak vysoko, že za krk padají i rozžhavené odletované součástky, většinou právě třeba SMT elyty. .
Zde můžete smazat vlastní vlákno nebo kteroukoliv odpověď v něm. Můžete smazat vlastní odpověď v cizím vlákně, pokud na ni ještě nikdo jiný nereagoval. Mazat cizí vlákna a odpovědi v nich mohou pouze admini. Smazání příspěvku je nevratná operace! Smazáním vzkazu se smažou i odpovědi na něj.