Ač se to může zdát divný, tak z uhlíku (=anglicky carbon) se dají vytáhnout vlákna podobná jako ze skla - jsou tenoučká asi 6 um, pevná a ohebná (
http://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADkov%C3%A9_vl%C3%A... ). Z těch uděláš něco jako "nitě" a z těch upleteš látku, tkaninu. Pomocí té potom vylaminuješ co potřebuješ, jednoduše řečeno jí naskládáš do formy a prosytíš epoxidovou pryskyřicí. Když to máš udělaný správně, tak ti stačí jenom tenká vrstva, protože ten materiál je potom dost pevný.
To že se to při většim nárazu rozplete je jednoduchý - prostě praskne a rozláme se ten epoxid a zůstane ti tam jenom ta tkanina. Ty vlákna jsou tak pevný, že nárazem z boku je prostě nepřetrhneš.
jako technologie jsou uhlíkový kompozity bombová věc - mají jenom jednu nevýhodu - ta uhlíková tkanina je dost drahá - klidně 5 tisíc na metr čtvrečnej, přičemž když něco děláš, tak musíš dát alespoň čtyři pět vrstev. Proto se stále dneska ještě používá sklolaminát - místo uhlíku se tam používá sklo - skelná tkanina. Potom je to trochu těžší a míň pevný.
Pak se ještě dělá takovej ten falešnej uhlíkovej laminát, kdy to celý uděláš ze skelný tkaniny a navrch dáš na okrasu jednu vrstvu toho uhlíku...