Smazat příspěvek

Doporučil bych se ti vysrat na vrstvy izolace a použít TEX-F drát.
Jinak jako pracovní izolace bude nejspíš bohatě stačit 2 vrstvy tý žlutý polyester pásky.
A jestli vineš jakýkoliv trafa do spínáků, tak ta polyester páska je prakticky povinný vybavení. Není to nic drahýho.(Naopak TEX-F drát je drahej, ale je to pak rozhodně bezpečný i pro použití jako zesílená izolace, tedy primár-sekundár). Obvykle se to TEX-F používá třeba v nabíječkách od mobilů

Nevim co teda jdeš stavět za 3f měniče, ale do několika kW se to pohodlně dá dělat s bootstrapy (400V dcbus), ale pro 570V (3f napájení) už bohužel ne, tam je lepší mít plovoucí zdroje. A místo 1 trafa z 4 nebo 6 sekundáry je mnohem lepší mít samostatná malá tráfka (třeba ER11 jádra, dělá se to i krásně v SMD), už jen z toho důvodu, že je řádově jednodušší layout a ta plovoucí část, na které lítá du/dt je pak co nejmenší. Tož prosím žádný anténový vedení mezi zdrojem a gatedriverem, to je recept na průser.
Proudovou zatížitelnost si spočítej! I = Qg*f + I0, kde I0 je vlastní spotřeba gatedriveru a smetí okolo. Pravděpodobně se vejdeš do pár desítek mA i s notně velkým IGBT (a nezapomínat, že některé IGBT, zejména velké, a třeba také SiC je nutné budit i do záporu, dle předepsaných hodnot v katalogu výrobce).
15 až 50V vstupní rozsah bohatě splní buck nebo flyback, záleží, co chceš na druhý straně za napětí.
Obvykle se to dělá tak, že z DCbusu máš buďto buck (nebo flyback) na ca 15V - podle toho, zda je elektronika řízení izolovaná od výkonové nebo není - u malých 1f napájených měničů typicky není, protože oddělovat analogové měřící signály (napětí, proudy) je vopruz a zcela izolované senzory (např. LEM pro proud) jednak neměří nijak extra přesně, nekompenzované typy značně courají s teplotou (offset) a typicky se proud u těchto (1f napájených) měničů do páru kW měří v shuntech v emitorech/sourcech dolních tranzistorů - měřící cesta potřebuje tedy značný BW, kterého analogové izolátory nejsou typicky schopné.
Moderní řešení pro snímání proudu jsou pak bočníky přímo ve výstupních fázích a plovoucí sigma-delta modulátor, přes izolační bariéru potom jde jedním směrem pouze digitální CLK a zpátky pulsně-hustotní modulace. Výhodou je vysoká přesnost, velké rozlišení a malá náchylnost k zarušení. IGBT cihly s integrovanými bočníky (nebo jinými proudovými senzory) jsou dneska poměrně běžná záležitost.
Na starou UC3844 se vyser a na napájení řídící části včetně gatedriverů si udělej buck nebo flyback s něčím jako Viper16, LNK306 a spol. Je to nezměrně jednodušší.Napájení z 600V busu (3f napájení měniče) je pak výrazně větší opruz, tam se dělají pak typicky kvazirezonanční flybacky a řízený je to vším možným všemožně zbastleným způsobem. Na takhel vysoký napětí integrovaný řešení nejsou. (Dr.Doktor jistě bude namítat, že měnič s UC384x z 600V pojede, ale reálně tohle dneska nikdo nepoužije, kvůli tomu brutálně topícím startup odporu mez DC+ a napájením UC384x).