Smazat příspěvek

 Chystáte se smazat zprávu (se všemi případnými odpověďmi) z kategorie Hlavní diskuze:


20.01.2019 (07:03:29)
cheeky obalka :
Ahoj, pořídil jsem si stm32 nucleo. Poradí mi někdo kde mám začít? Jaký ide? CMSIS, HAL, LL, FreeRtos? Programování si představuji ve stylu arduino tím je myšleno programování v C a dobrá přenositelnost kodu s tím že abych to mohl nahrát do jiného mcu stačilo mít definovanou port map konkrétního mcu. Zatím jsem vyzkoušel mBed ale nenašel jsem jestli se dá progamovat v C. Díky.
20.01.2019 (12:19:55)
VroutekB:
Začni tím, že se naučíš programovat v C.
20.01.2019 (12:29:19)
Tim:
Když pomineme tu větu "si představuji ve stylu arduino" ... jaké bys mu Honzo (nebo obecně ostatním) doporučil studio na psaní? Truestudio - KEIL - AC6 - IAR ... ???

Stejně tak vlastní psaní - CMSIS, HALL, ... těžko říct, co pro domácí bastlení... každé má něco pro: rychlost napsaní kódu / přenositelnost kodu / neprasáckost kodu / kontrola nad mikrokontrolerem / ...
docela by mě zajímal vývoj této diskuse...
20.01.2019 (14:44:24)
8-bit obalka (web) :
Hrál jsem si s STMkem už pěkně dávno, ale používal jsem jenom iodefine soubor a spouštěcí kód (myslím že jsem obojí stahoval ze stránek ST). A ještě nějaká makra a konstanty pro přerušení co jsem zkopíroval ze kteréhosi jiného souboru co byl u toho. V těch iodefine souborech je všechno zadefinováno jako bitová maska tak ještě potřebuješ makro co ti to buď převede na offset nebo tu masku aspoň zkrátí na nejnižší bit. Jo a studio jsem používal em:blocks a k programování openOCD, ale ani jedno z toho nefungovalo bezproblémově. Proto bych šel asi do KEILu, myslím že Vroutek si to IDE docela pochvaluje.
20.01.2019 (14:51:11)
cheeky obalka :
VroutekB:> C umím neříkám že jsem expert ale věci co jsem chtěl jsem si dokázal napsat. Neumím C++ ale tím se nechci teď zabejvat. Poraďte mi nějakou literaturu kde byl napsaný úvod do světa cortex-m, jaký IDE.
20.01.2019 (16:24:36)
VroutekB:
Google máš a na ARMy je literatury (i "literatury") celá fůra. **13

PS: Nejjednodušší je začít třeba na webu výrobce, jenže to je moc práce, otevřít st.com a chvíli tam hrabat, či napsat do googlu "getting started stm32", že? **23

8bit - Keil má sice zastaralý GUI v určitým smyslu, ale prostě funguje. To se nainstaluje, spustí a ono to prostě funguje. Nemám zapotřebí se denodenně rozčilovat s nějakým Eclipse brajglem, kterýmu se věčně něco nelíbí, nebo se vztekat že GCC neumí dělat slušnej kód.
IAR je taky fajn, toho sem si oblíbil na STM8 (tam zas neni tolik možností výběru jako na ARM).
Pokud má někdo rád sebemrskačství (Eclipse+GCC), tak bych se vyhnul SW4STM32 (AC6 Workbench) - krátce jsem v tom měl tu "čest" dělat a bylo to tragický. ST nedávno koupilo Atollic (takže je nyní zdarma), takže bych zkusil to, prý je to na míle lepší než AC6. Ale nevím, nezkoušel sem. KEIL mi na ty moje smrkance kódu stačí. (a v práci jedem 99% času KEIL/IAR)
20.01.2019 (17:00:02)
stepan:
pokud se na mně nebude zakladatel vlákna zlobit tak se rovnou zeptám co použít za vývojový prostředí pro programování PICů např 16f628 a jiných třeba i s větší vnitřní pamětí teď používám kvůli jednoduchosti mikroC, ale má omezní na 2kB vnitřní paměti a to mi přijde občas dost málo, na druhou stranu aspoň mě to nutí psát efektivněji. a cracknout se mi to prostě nepodařilo
20.01.2019 (19:27:15)
Pavel_P:
Já používám ARM STM32F a jako IDE Visual Studio 2013, kde přímo vytvořím project, je ale potřeba nahrát do ARMu DFU.
20.01.2019 (19:31:06)
VroutekB:
No jo, bastloši... ještě nám tu chybí někdo s mikropythonem a .NET MF.
20.01.2019 (19:49:23)
Martin obalka :
A čo takto asembler.
20.01.2019 (22:04:06)
Martin12:
OT: V assembleru jedu momentálně já (Vroutek určitě ví :)) a aby tu nechyběl, předevčírem jsem jel AVR v GCC, musím říci, že to AtmelStudio jde furt víc a víc do ho*en... ale hold na něčem jsem programátor pro EPROM postavit musel :)
20.01.2019 (23:06:17)
VroutekB:
Proč si radši nepořídíš byť ten čínskej TL866A nebo jaxe to menuje? Má ho známej, už sem se s nim utkal (s tou čínskou pikslou, hihi) a celkem to fungovalo a nebyly problémy. (problémy dělal spíš ten PIČus kterej sme se snažili tím naprgat.
20.01.2019 (23:48:12)
Martin12:
To je jednoduché, ATMegu644 a patici jsem měl v šupleti, narozdíl od přebytku $$ :D
21.01.2019 (03:02:38)
RayeR (web) :
Alternativa pro STM8 (a dalsi drobne 8-bity) je SDCC, delal sem v tom 1 projektik.
Atmel Studio je mrdka uz od zacatku, posledni rozumne mi prislo AVR Studio 4.19. Pouzivam AVR-GCC 8.0.1 a zatim funguje dobre, ta letita buga, co sem reportoval je tam uz opravena.
ARM-GCC asi generuje o neco horsi kod, ale rek bych, ze diky tomu, ze je to hodne pouzivanej target s velkou komunitou lidi okolo, tak se to zlepsilo. A kdo je proste zvyklej pouzivat GNU toolchain a make, tak dobry. OpenOCD win32 port funguje aspon s STM32 v pohode.
No otazka je co pouzivat za libky/hedry. CMSIS je zaklad a k tomu sou este potreba aspon definy pro konkretni MCU z Cube...
21.01.2019 (10:00:29)
VroutekB:
Nemyslim si, že CMSIS je k něčemu jakkoliv užitečnej, kromě výroby neefektivního kódu. Jediný potřebný je startup file (kterej je defakto součástí CMSIS) - tj jen tu tabulku vektorů, ale to je vše. Pak už jen fajl s definicí registrů. Víc toho potřeba není. A kdo si myslí, že se na ARM (nebo jakýkoliv jiný 32b procesor) nedá psát bez knihoven jen registrama, tak by se nad sebou měl zamyslet, či neměl zůstat u mrdujína **02
21.01.2019 (18:48:29)
ms-boss obalka (web) :
AVR studio je nefunkční sračka. Na AMD 64 X2 trvala kompilace asi tak minutu a půl, vlézt do nastavení způsobilo tý zkurvenosti takovej mentální záchvat, že to zpravidla aspoň minutu nereagovalo. Strašný, už jenom kvůli tomuhle AVR never more.
Třeba Atollic a AC6 jsou dvě skoro stejný věci - trochu dojebanej Eclipse s toolchainem. Bohužel Atollic dostanete nezkonfigurovanej, takže než se dokážete napoprvý připojit STLinkem, dostanete psotník. Na druhou stranu, v AC6 je zas rozjebanej debug, kde krokování způsobí to, že se vám seznam registrů šoupne na začátek. Nebo případně nezobrazuje obsah registrů.
Snad jediný skutečně doporučitelný je Keil, jenže pro mě zas má nevýhodu, že to snad není možný nakonetit na GDB nebo něco normálního, takže na Linuxu se dá provozovat snad jen ve virtuálu s protunelovaným USB.
21.01.2019 (19:44:35)
antibalda obalka (web) :
Za mě doporučuji IAR.
22.01.2019 (19:42:21)
RayeR (web) :
>ms-boss
Myslis AVR studio 4.x ? To akorat vola avr-gcc, nevim cos kompiloval ale na normalnim kompu to trva do par sekund, asis tam mel neco rozbity. Zkus zkompilovat pres make z CL.

Ja zas neska zkousel nainstalovat Atmelstudio 7 a bylo to k posrani, promrdanej den. Daval sem to do VM (VirtualBox) s cistejma Win7. Stahl sem ten velkej instalak as-installer-7.0.1931-full.exe ten si tam namrdal .NET a jeste nakou aktualizaci win. Uprostred instalace to normalne sestrelilo ten Virtualbox. Po restartu to teda pokracovalo ale semtam to psalo ze nemuze najit nakou soucast instalace, po odklepnuti OK to pokracovalo. Vysledek-neslo spustit. Tak sem pustil znova instalak a dal repair, tentokrat to nespadlo ale porad to hazelo chyby o nenalezenych soucastech. Tak ja nevim. Nebylo to pripojeny do netu.
22.01.2019 (19:55:37)
RayeR (web) :
A kdyz sme u toho, pouziva nekdo krabicku Atmel-ICE? Rozbeh sme to pres avrdude ale pres atprogram proste ani zakokot, hlavne ze ten programator vidi - jeho S/N, je to naka mrdka v pythonu....
22.01.2019 (20:13:26)
VroutekB:
Že se na ty AVR nevysereš **02
V případně nutnosti se to dá nasprkat přes "USBasp" dongle. Víc s tim nechci mít nic společnýho **02
22.01.2019 (21:57:26)
Martin12:
AVR jsou na menší projekty OK, rychle to naprogramovat, třeba i v GCCku když je to něco malého kde mě netrápí velikost atd. Napálit přes USBasp z číny a už se jede. Případně jsem si stavěl vlastní programátor pro programování AVR přes USB s VN programováním (paralel) snad pro všechny mnou kdy použité AVR. Ještě není plně dopsán, nevím zda někdy ještě bude, ale zápis pojistek a flash paměti funguje dobře. Eprom mi nějak habrovala, asi chyba adresování ale nepotřeboval jsem tak jsem to už pak neřešil. Čtení by mělo být OK na straně programátoru, ale v PC GUI co jsem k tomu dělal není jeho obsluha.
22.01.2019 (23:23:10)
8-bit obalka (web) :
Jo tu korálovou píčovinu jsem tady měl kdysi nainstalovanou taky - za půl hodiny letěla z disku. Jak už psal ms-boss, je to sračka založená na Eclipse a ještě dodám, že při vytvoření nového projektu ten naprcaný toolchain vždycky potratí 50 zbytečných zdrojáků. Nepoužitelné. Bohužel Renesas tlačí taky cosi založeného na Eclipse, ale naštěstí ještě mají starší IDE CS+ které si zřejmě psali sami. Bohužel potřebuje .NET 4.0, jinak ale funguje pěkně.

A AVRka by možná byly na menší projekty OK kdyby GCC zrůda fungovala jak má **01 Proto mi AVRko už nemůže do žádného nového projektu. Jinak programátor mám homemade prasobastl "USBASP" s atmega8 na univerzální desce, ale dneska se dá objednat to samé za pár korun z číny.
23.01.2019 (00:11:40)
RayeR (web) :
Nevyseru, akorat se tu rozjizdi mensi projektik s AVR, pro zacatek 2000ks, 200 uz je osazeno a z vetsiny dnes i naprogramovano. A kupodivu vse funguje jak ma, na zadnou dalsi chybu v prekladaci nebo linker skriptu sem uz dlouho neprisel.

Ten atprogram sem nakonec rozchodil, netusil sem, ze krome adresare svyho backend potrebuje jeste dalsi 2 adresare z AtmelStudia v presne dany ceste. Celkem asi 150MB hoven. AVRdude jde pouzit, ale vyzaduje instalaci USB filtru, ktery zas znemozni soucasne pouziti a AtmelStudiem (me osobne netrapi, ale ostatnim by to mohlo vadit). Atmel-ICE sem si nevybiral, ten sem proste dostal (predtim sem pouzival pri vyvoji svuj JTAGICE mkII).
23.01.2019 (13:39:46)
VroutekB:
Martine12, STM8 se programují stejně, né-li mnohem rychleji, než AVR. Je-li použit IAR pro vývoj nějakých drobností na STM8, brzy zjistíš, že je nejméně řádově rychlejší než to Micromel studio na AVR. Jedinej rozdíl proti AVR je, že se to všecko dá debugovat jedním programátorem po 1 jediným drátu, ta věc umí HWově i dělit a to dokonce 16bitově, má lineární 24b Von-Neumannovský adresní prostor (ano, lze pouštět kód ze SRAM) a má to výrazně lepší periferie. A místo zkurvených fusebitů se to (hodiny např) nastavuje z programu uvnitř.
A to že to není dostupný tolik v DILU (pár nějakých kusů je, asi nějaké legacy pitominy) a nedá se to strkat do mrdujinoboardu mi fakt nevadí. **01
23.01.2019 (15:20:25)
RayeR (web) :
Jen k tomu debugu, novejsi atmegy maj debugwire pro flesovani a ladeni, zatim sem to nepouzil...
23.01.2019 (17:17:17)
VroutekB:
Si imho pleteš možná. Debugwire byl na AVR Tiny sra*čkách, co měly málo pinů, pokud si to dobře pamatuju. Moderní AVR (jako např AVR series 0) mají "UPDI" interface (ale taky je to jednodrátové cosi), starší AVR xmega a tuším i AVR32 měly "PDI". A k tomu ještě obligátní SPI "ISP" interface, přes který se nedá debugovat, JTAG interface, kterej ti zabere půlku pinů na tom malém chcípáku a ještě tuším byl nějaký další debug interface na AVR mega, jehož jméno si nevzpomínám.
Micromel má celkem nejmíň 10 různej prochramovacích interfejců. Bordel, prostě bordel.
23.01.2019 (18:24:19)
RayeR (web) :
Nepletu, DebugWire ma i napr. rada
ATmega48A/PA/88A/PA/168A/PA/328/P
23.01.2019 (19:09:10)
VroutekB:
Tak s těmahle sem už nedělal mno. To už sem pomalu přecházel na něco jinačího. **01
23.01.2019 (23:13:02)
Martin12:
Věřím že STM8 bude rychlejší lepší a levnější, koneckonců levnější je i STM32 řada, tak proč ne že :D
Jediný důvod, proč používám ty AVR stále a pořád jsou skladové zásoby a to že mi je líto je vyhodit do koše. PICy jsem rozdal, protože s tím se fakt dělat nedalo, to ty AVR alespoň něco umí a zvládnou, i když musím říci, že dnes pro mě již naprosto normální věci mi u AVR které je nemají dost chybí, teď to byl třeba open-drain nebo pull-down :D
Jinak na AVR píšu zásadně již jen aplikace kde vím, že to bude na 100% fungovat max na třetí pokus, kdy při prvním nepřepíši pojistky a při druhém nějaká jiná banalita => nepotřebuji debug. KDyž dělám něco složitějšího, dělám to na STM32.
>Vroutek: BTW V čem jsi kompilovat tu 8051 ?
24.01.2019 (00:22:43)
ms-boss obalka (web) :
Já jsem na 8052 používal SDCC, leze z toho docela rozumnej kód, navíc se tam člověk nemusí třikrát pokřižovat před každým použitím proměnné v jiné než defaultní oblasti paměti (jo, narážím na GCC, na AVR jsem se skoro omrdal, než jsem přišel na to, jak donutit tu sračku, abych měl pole s fontem opravdu celý ve flashce... a pak z toho ještě číst).
24.01.2019 (10:36:00)
RayeR (web) :
>Martin12
Presne tak, kdyz mam rychle napsat nejaky jednodusi firmware, kde se nedela nic vypocetne narocneho (nema absolutne smysl 32bit ci nake HW deleni, floaty a pokrocile instrukce), tak proste sahnu po AVR, protoze na nej uz mam za ta leta napsanou kupu funkcniho kodu, ktery staci vhodne pouzit a mam celkem jistotu, ze se nezaseknu tyden na nakem speku nove architektury a nestial bych. Specialni debugovaci rozhrani me taky netrapi, tam mi staci UART. A na domaci bastleni mam tech AVRek v zasobe porad dost.
Na 8051, STM8 a dalsi 8-bity se da pouzit SDCC zdarma.

>ms-boss
misto ojebavani sis mel precist manual k avrlibc, jak se pouziva makro PROGMEM a funkce s nim souvisejici. Pro zacatek je to mozna komplikace, kdyz uz ma pro to colvek napsany makra a fce, tak to uz nak neresi...
24.01.2019 (14:23:25)
RayeR (web) :
BTW koukal sem na STM8AF radu pro automotive a kapanek me tam prekvapil udaj o FlashROM data retention 40 let @ 25°C, 20 let @ 55°C, pritom ten procak ma zvaladat 150°C, proc tam neni udaj i pro vyssi teplotu?
24.01.2019 (14:32:46)
VroutekB:
Domnívám se, že na to je způsob, jak se to dá statisticky přepočítat pro jinou teplotu. Uvádět ten údaj pro 150°C je imho k hovnu, protože při týhle teplotě by to provozoval jen opravdovej vůl. **01 A při těch 55°C to tak může ještě odpovídat normálním podmínkám, proto mi teda tohle číslo přijde zajmavější. **13
24.01.2019 (23:13:10)
RayeR (web) :
No prave ze pokud to ma prijit do auta, tak tam lze ocekavat relany provozni teploty rozhodne vyssi nez 55C. Atmel to ma udany aspon pro 25C a 85C.
25.01.2019 (17:28:41)
ms-boss obalka (web) :
Třeba věci od Texasu měly trošku problém s opakem, pod 5°C spolehlivě vytuhávaly. V Brně maj tušim na zastávkách šaliny ve sloupcích na těch procácích přiblemclej teplosračkometem výkonovej odpor, kterej do toho celoročně hulí teplo, aby jim to tam na tý sibiři ani v zimě nepadalo.
26.01.2019 (03:12:37)
RayeR (web) :
Tak to je docela smutny...
A zkoumal to nekdo, proc ten procak nechodi? Jesi mu treba neprestane kmitat xtal, kvuli blbe napocitanejm kondikum? Nebo se tam treba srazi po zapnuti vlhkost, udela svod a prestane to kmitat...
Jo testy v klimakomore se teprv chystaji...


Přezdívka:*
Heslo:*

███   ███   ███   
  █   █       █   
███   ███   ███   
█       █     █   
███   ███   ███   
Opiš:*

Zde můžete smazat vlastní vlákno nebo kteroukoliv odpověď v něm. Můžete smazat vlastní odpověď v cizím vlákně, pokud na ni ještě nikdo jiný nereagoval. Mazat cizí vlákna a odpovědi v nich mohou pouze admini. Smazání příspěvku je nevratná operace! Smazáním vzkazu se smažou i odpovědi na něj.
Seznam uživatelů
Zpět na knihu