Diskuze - danyk.cz

Vlákno z kategorie: Hlavní diskuze
Celkem 35 odpovědí.


7.01.2022 (23:33:47) K # IP X
toman:
Trivialni dotaz.. je v pohode davat vias do padu? Myslim z technologickeho hladiska vyroby/spolahlivosti atd.
Dik
8.01.2022 (02:14:35)  # IP X
RayeR (web) :
Normalni vrtany prokov ti odsaje cin z pasty a bude to nespolehlive pripajene. To si muzes dovolit jen pri rucnim osazovani, kde tam das cinu, kolik se tam vejde.
Jina vec je, kdyz bys pouzil technologii HDI - microvia paleny LASERem mezi 2 sousednima vrstvama, tak to je v pohode, u nekerych cipu v chipscale BGA pouzdrech asi nei jina moznost to vyroutovat ven, protoze se ti klasicky prokov uz nevejde mezi pady. Takze ano, tahle technologie ti usetri hodne nervu pri routovani, ale neumi to kazdy vyrobce PCB a je to drazsi...
8.01.2022 (12:03:19)  # IP X
VroutekB:
Rekl bych, ze to RayeR popsal naprosto presne. Ja jen dodam, ze pokud nejde o HDI desku, tak prokovy v padech jsou akorat prasarna vypovidajici o lenosti layoutera **01 Proste bych si na prokovy v padech nezvykal. Naprosta vetsina desek jde udelat bez toho.
9.01.2022 (20:58:18)  # IP X
toman:
Jasne, dobre.. miesto na to je len som sa pytal. Nieje to HDI. Dam mimo. Dik
10.01.2022 (22:34:06)  # IP X
toman:
No dam to sem.. Vroutek: dej tam PT100. Je to K, musi to byt K.. Do pici je to PT200. **02 Proste niekde som cital ze to je K. Zapojil som si MCP9600, davam to tam..nic. Tiez ma mohlo, debila, napadnut zmerat to. 220R pri 25C, to sedi na PT200 200R@0C. No teraz otazka ako to merat... Nasiel som nejaky echt ADC urceny pre RTD s I2C rozhranim, poslednych 9ks na mysi inak nic a dodanie 80 tyzdnov. https://www.ti.com/lit/ds/symlink/ads122c04.pdf to je kanon na vrabce jako krava ty vole. Mne staci presnost 10-20°C. Nestacilo by tam teda dat nejaky zdroj prudu, pozeram ze 1mA a k tomu nejake dostupne plus minus 12bit ADC?
10.01.2022 (23:31:32)  # IP X
VroutekB:
No, rikal sem si, ze termoclanek tam pravdepodobne nebude, bo by od nej zajiste netahli obycejne draty - bo by to merilo leda howno a ani to ne.

Urcite by mel stacit zdroj prudu a merat napeti. Este tam do cesty vraz daky zesilovac, nejlepe neco s malym offsetem a driftem. Napada me treba MCP6072: Z jednej pulky si udelej zesilovac napeti, z druhej pulky precizni zdroj proudu (nejakou 431 oprit o V+, a proud regulovat druhym operakem pres P-MOS - porovnavat napeti na bocniku v sourcu).
Jako bonus si na vstup muzes hodit nejakou 4052 a byt schopen na vstup pripnout krome te PT200 budto zkrat (zmerit vlastni offset zesilovace), nebo pripnout referencni precizni rezistor pro kalibraci rozsahu. A este ti zbyde jedna poloha na multiplexru pro nejaky dalsi mereny objekt.
11.01.2022 (09:57:05)  # IP X
miondra21 obalka :
existuje zapojení s operákem pro PT čidla, které umí PTčko převést na přesně definované V/K včetně nuly tam, kde je potřeba, navíc má výhodu, že změnou referenčního napětí se jen posune konec rozsahu - pokud je AD převodník na stejné referenci, měření to neovlivní.. blbý je, že se špatně počítá, takže hodnoty střílím od oka v simulátoru (Tina TI je rychlá) a na nějaký 20tý běh to vyjde

https://ibb.co/Sc9B5D0
11.01.2022 (10:24:14)  # IP X
ms-boss obalka (web) :
To co je za usoplenou chujovinu?**02
11.01.2022 (10:31:02)  # IP X
VroutekB:
Jistě, na zdejší účely by to stačilo (toman křičel, že nechce nic ultrapřesnýho)

Já jen nabízím jiný řešení, poskytující poněkud vyšší přesnost měření, protože zapojení, který pro poskytnutí obdobný přesnosti potřebujou 5 precizních odporů a složitou manuální kalibraci, mě nebaví. Zvlášť, když tam má nějaký ardujíno, který se dá programově vycvičit k samokalibraci. **01
11.01.2022 (12:46:56)  # IP X
VroutekB:
msboss: Jestli chceš vidět něco usoplenýho, mrkni sem: https://www.researchgate.net/publication/283699020_The_... (mělo by to jít stáhnout vpravo hore čudlíkem) Senzor v tom invertujícím nódu, jak navrhují, je opravdu dokonalej. A ty diody potom taky. Takle to dopadá, dyž ty obvody vymejšlej teoretici, co v životě nic nepřitloukli na peřiňák
12.01.2022 (11:40:45)  # IP X
toman:
https://i.ibb.co/z4YYVWV/adc.png dava to z pohladu fachmana zmysel alebo tam nieco zasadne chyba?

Inak pre vseobecnu ochanu input pinov do zariadenia ako takeho, hned za systemovym konektorom.. tj ESD + overvoltage, su lepsie transily alebo varistory? Co som pokuchal rozne RJ, tak napr. airbagova, ktora je urcite ponimana ako vitalna tam mala SMD varistory na kazdej nozicke proti zemi.
12.01.2022 (20:41:59)  # IP X
VroutekB:
Když pominu můj standardní komentář o naprosté zbytečnosti používání obskurních komponent jako ten zdroj proudu od LTčka (pokud je máš k dispozici, proč ne - ale echt v současný době bych se jakýmkoliv řešením tohoto typu, kde žádná náhrada neexistuje, snažil vyhnout velkým obloukem)
V principu dobré, akorát se kradeš o kus rozsahu; odpor toho RTD ti pod určitou úroveň nesleze, tedy měřené napětí pravděpodobně nikdy nebude menší než nějaká specifická hodnota, avšak o tuto část rozsahu ADC se tímto okradeš. V tom je ta výhoda použití toho operáku, jelikož si to tam můžeš posunout. To co sem ti navrhoval slovně já, ti nakreslil zjednodušeně miondra, jen s několika rozdíly: Nejsi schopen si to nakalibrovat automaticky programem (proto sem doporučoval ten multiplexer), musíš manuálně (připojit definovaný odpor ke kalibraci zdroje proudu a reference ADC, pak doufat, že to nikam neoddriftuje ani s teplotou okolí ani stářím). Druhá věc, co tam má jinak, že RTD nenapájí zdrojem proudu - což nevadí, ale ADC musí mít jako referenci napájecí napětí shodný s naájením toho frontendu (nebo opačně, ty odpory tam krmit z reference ADC) - jinak to měření nebude ratiometrický a bude závislý na courání napájení. --> Připomínám: dyž si tam dáš multiplexer na kalibraci, není potřeba zaručovat žádnou dlouhodobou stálost ani přesnost hodnot součástek; stačí 1 (spíš 2) precizní odpory vhodných hodnot, proti kterým se vždy nakalibruješ, klidně před každým jednotlivým odečtení hodnoty. Vystačíš si s krátkodobou stabilitou součástek.
A poslední detajl je, že tam má tu kladnou zpětnou vazbu jako kompenzaci nelinearity. Přiznám se, že sem tohle nikdy neviděl použité, ale smysl to nějaký má. Ale ne, když je tam procesor, kde si to můžeš prohnat skoro libovolnou přesnou metodou kompenzace (nejlepší by bylo aplikovat polynomiální korekci, ke který obvykle RTD mají od výrobce uvedený přesný koeficienty - tam to nějakej jeden votpor ve zpětný vazbě opravdu nezachrání).
Tak, a pokud sem ti hlavu zas zamotal málo (protože žádný jednoduchý a univerzální řešení nejsou), tak ke způsobu ochran vstupů co sis tam navymýšlel, mám výhradu zcela zásadní:
Co se stane, když se vstupem dotkneš +12V? Že by se to v autě nemohlo stát? Ale kdeže... Celý by ti to zhořelo jak fagule, bez ohledu na to, jestli na vstup dáš nějakej varistor nebo ne. Ten by se ti z desky odpařil taky.
Do série se zdrojem proudu dej nějakou diodu (klidne 4007 **01) a od RTD směrem k ADC (zesilovači) dej dostatečně velký rezistor, který při přepětí dostatečně omezí proud. Teprve potom má smysl se zabývat nějakými varistory. a ESD ochranami.
Dyž je člověk trochu šikovnej, může ti to pak i na signálovým pinu vydržet třeba load dump test po vzoru toyoty, ty tam chtějí snad 200V po dobu 400ms. **20
12.01.2022 (23:02:26)  # IP X
toman:
Jo nejake tie zdroje prudu tu mam ale overil som si a na mysi ich maju par tisic-coz zajtra byt nemusi ale idem do toho. Celkom ma limituje priestor, preto som sa aj vyhol tomu multiplexeru a kalibracii. Ten werk nieje teplomer ako taky, skor ukazatel ked opustas 750°C a smerujes k 850°C aby si o tom vedel. V podstate merias realne od 300 do 800, takze snad ani ten operak nieje nutny. Co som backprobnul nejaku motorovku ktora tie cidla obsluhuje v aute, nemaju tam nic.. nuz, ked to staci bošu, kto som ja zejo. **02

Cumim, ze co do pici sa ma stat ked dam vstup na 12V... joo blbec to zapojil na 3,3V vetev. **02 Dik za upozornenie. Ma to samozrejme prist na napajacie napatie. **04
12.01.2022 (23:15:40)  # IP X
VroutekB:
Ty dvě vstupné diody tam tvoje sou na dvě věci. Shoří ti to stejně, protože na tom zdroji proudu se ti objeví mínus 9V. Řikám: Diodu do série s výstupem proudovýho zdroje a směrem k měření napětí dostatečně velký odpor, který omezí chybový proud. Pak si tam můžeš přidat TVS třeba na cca 30V jmen. napětí a přežije to co je třeba.
Navíc a především, když tam máš ty diody takle dvě, tak po přepólování ti to prohoří.

Jestli tě tolik trápí místo (a naopak nesere, že to bude klidně 3% mimo), tak proč nepoužiješ tu ratiometrickou blbinu s jednim operákem? ADC použij klidně to v prdujínu, ale Vref musí být = VDD a z téhož napájet jak odpor dodávající proud do RTD, tak ten odpor co dělá záporný offset. Je to nejmíň součástek, ale taky nejmíň přesnosti. A neboj se, i těch 10 bitů v mrdujínu na ADC budeš mít na 0-1000°C dost. Přesně 1 LSB na stupeň **02 (1-2 bity navrch možná eště nahoníš oversamplingem a filtrováním)

//PS: Pardon, ne load dump, ale inductive spike test. Up -123..174V @100..350ms Td, Ri 1..8 ohm. Load dump je jen nějakejch 30..32V. To je nuda.
12.01.2022 (23:27:20)  # IP X
toman:
Joo delam delam, diody vyhodim tedy. Prepolovanie je zaistene diodov v napajani, ktora vyhodi poistku.. ako v aute.
Je tam ESP32 SoC a to ADC v tom je horsie ako v starom AVRku, takze to ne. Rovnaky na vohejbaky nelinearnej charky toho ADC serem.

Inak ten kundik pres ten CCS je v DS "capacitor decreases slew-rate but increases stability", tak som ho tam pre stryka prihodu v 0402 dal, kdyz tak neosadim.

No spike asi skusat nebudem ale rozhodne je fajn aby to nechciplo pri kazdej blbosti. **02
12.01.2022 (23:34:15)  # IP X
toman:
No, rozhodne to dava vacsi zmysel ako ta povodna usoplenina. Ale neviem ci som ta celkom pochopil s tym odporom.

https://i.ibb.co/4ZYNsHK/adc.png
12.01.2022 (23:37:30)  # IP X
VroutekB:
Jestli po přepólování pálíš pojistky, tak to máš udělaný blbě. Otočený napájení musíš vydržet trvale a bez následků. Diodu dej do série se zařízením a před ní aspoň obousměrnej transil 30-33V (SMBJ30CA nebo tak něco). To bych bral jako minimum.

Kondík sem neřešil, ani sem nepočítal jakej máš nastavenej proud. Koukám jen na koncepční záležitosti, opsat schema z datasheetu a vypočítat nastavený proud snad umíš sám. **13
12.01.2022 (23:39:53)  # IP X
VroutekB:
Diodu si přidal správně, odpor do série sem myslel to, co už ve schématu máš jako R32. Dyž ti na vstupní pin jebnu 15V, tak to musí vydržet. Trvale. Krátkodobě i třeba 30V.
S těma 68 ohmama by tomu ADC doutnala koudel u prdele, pokud by dřív nepošel ten odpor.
12.01.2022 (23:48:48)  # IP X
toman:
Hodnoty neres, to su len nakopirovane suciastky, ten "samplovaci" kond a odpor dam nejako dokopy aby plnil ochranu nadprudu a zaroven filter sracek.
Mas pravdu, skoda poistky.. tych 0,5V cez nejaku schottky mozem kludne ozeliet. Ale vazne to tak maju urobene. SMA diody katodou na kazdu napajaciu vetvu z venku. **30
Diky moc
13.01.2022 (00:00:43)  # IP X
VroutekB:
Kdo to tak ma spravene? To určitě nie je automotive produkt. Šecka autoelektrika (OEM) by měla vydržet přepólování, trvale. Už jen proto, že dyž si pičus a nějakým záhadným způsobem do auta dáš autobaterku opačně. Nebo dyž si barvoslepá blondýna a snažíš se jumpstartnout jedno auto druhým. Ten běžný automotive standard LV124 je celkem zajímavý, doporučuju prohlídnout, pokud se k němu dostaneš. (Spousta automobilek má pak svoje deriváty, povětšinou s více zpřísněnými požadavky, japonci (zmíněná toyota) pak jde ráda do extrémů).
Máš tam specifikovaný různý kategorie zařízení (třeba podle toho, jak moc je na pojízdnost a bezpečnost auta důležitý blbě řečeno), pak jso utam příslušný testy třeba na dropouty v napájení (krátkodobý, delší), nebo je tam i definovanej průběh napodobující nízkofrekvenční houpání napětí při těžkým startování motoru shnilou baterkou (sinusovka pár Vpp při vim já 6-7V nebo tak něco).
A spousta testů různých přepětí a podpětí a transientů. U některých si někdy člověk ťuká na čelo, jestli to vůbec je potřeba zkoušet ("dyť to je jasné, že to musí fungovat"), ale zřejmě normotvůrci už viděli své a vědí, proč to chtějí **02
13.01.2022 (00:19:04)  # IP X
toman:
Boš.. ono tam moc tu seriovu diodu dat nejde, ked hlavna vetev, ktora napaja vstrekovace si bere tak 15-20A priemerne, spickovo to bude viac. Ale ked silno rozmyslam, je mozne, ze tento zaruceny odpalovac poistiek je az ZA hlavnym rele. Tj. ked das baterku naopak ECU neozije a nikdy to rele nezapne. Je to teda skor asi taky failsafe keby naaahodou zostalo to rele zlepene aby neodjebalo RJ za tisice eur.
13.01.2022 (09:40:27)  # IP X
VroutekB:
Okej, relé je taky dobré. Podstatný je, že ti to při přepólování nesmí za normálního stavu hořet, ani pojistky. **22
16.01.2022 (16:10:08)  # IP X
toman:
Dalsia noob otazka.. co z tohto je lepsie https://i.ibb.co/Qpz9LmW/input-cond.png

Zdroj signalu ma impedanciu radovo par kilo, takze viac sa mi pozdava ten variant, kde zdroj vidi impedanciu toho operaku, ktora je "nekonecna". Na druhu stranu ale ten buffer vyhodi na vystup nizkoimpedancny zaruseny signal 2 nasobnej urovne do delica pred ADC. **13
16.01.2022 (22:38:05)  # IP X
VroutekB:
Ani jedno, protože ti ten nízkonapěťovej transil bude kurvit měření. Podívej se, jak vypadá VA charka takovýho 5V transilu, kolik proudu už skrz něj poteče při 3, 4 nebo 5V a jak moc je ta VA charka závislá na teplotě. Takže nasrat na toto! A c oteprv, dyž je ten tranil v nějakým bytelnějším futrále...
O něco lepší mi připadá dát heftovní transil (však na vyšší napětí) přímo ven na lajnu, pak odpor (omezovací impedance) a az to pak diodovej omezovač o GND a VCC. Transil ti stejně téměř nikdy neořízne napětí na jeho jmenovitou hodnotu - tak to vůbec není. Napětí na něm bude při surgi poněkud větší - však proto máš pak za ním omezovací impedanci , která ti srazí proud na bezpečnou mez, kterou už můžeš drobnejma (podotýkám že Si!) diodama oříznout o napájení, aniž by něco pošlo v chuj.
Pokud není jasné, proč Si, tak opět - studovat VA charku a teplotní závislost. Schottky diody za zvýšený teploty v závěrným směru leckdy chčijou až překvapivě, zvlášť ty, co nejsou určený vyloženě signálový.

A co se týká dilematu s děličem, lze napsat např: Buffer má v obou případech offset stejnej, takže kdy bude ve výsledku větší chyba? (Samozřejmě bacha na to, jakou imp. zdroje toleruje vstup ADC)
16.01.2022 (23:06:06)  # IP X
ms-boss obalka (web) :
Pane Vroutek, povědí, voni jsou takovej učenej, z čeho se taková šortkyho dióda vyrábí, když z křemíku ne? **37
16.01.2022 (23:40:54)  # IP X
VroutekB:
Obvykle křemík typu N a nějakej kov k tomu. Zatímco dioda Si obyčejná je křemík N a křemík P. Myslel sem, že to znají i mrdujínisti. **37
17.01.2022 (10:30:55)  # IP X
ms-boss obalka (web) :
Jenom narážím na to, že i Schottkyho dioda je Si, vole **02
17.01.2022 (14:56:14)  # IP X
VroutekB:
Tak to sem si myslel, že každej vůl, zejména tvýho kalibru, snad chápe, dyž se mluví o Si diodě, tak se myslí Si a né žádnej PiN, SiC nebo schottky derivát. Nebo mám snad příště psát "konvenční křemíková dioda" nebo "obyčejná křemíková dioda" či snad "běžná křemíková dioda P-N" nebo co? To jsi fakt asi první vůl, který to nepochopil a potřebuje to vysvětlit a ještě s tím votravovat, místo aby přispěl nějakou produktivní radou.
17.01.2022 (19:13:09)  # IP X
toman:
No jo to ma nenapadlo. Su klasicke rychle 0,5A 4148 vhodne na ten clamping? Hadam, ze ano.

No chyba bude vacsia, ked budem pridavat chybu offsetu k malemu signalu, takze delit az za buffrom. Tu impedanciu ADC skusim pozriet v DS ci je to nejako vymedzene. **04
17.01.2022 (20:17:00)  # IP X
toman:
No, je to tento werk https://www.ti.com/lit/ds/symlink/ads7828.pdf nenasiel som tam nic ale mozno som slepy chuj.
18.01.2022 (01:43:54)  # IP X
rayer (web) :
Nejen transily... kdysi sem se takle napalil u ADC vstupu kde sem dal jako ochranu malou zenerku asi 3.4V v SOD80 a pak sem se divil ze uz nekde od 2.7V to meri kraviny. Ty zbytkovy proudy tedle soucastek (i sotek) sou brutalne zavisly na teplote. Takze 2 diodky mezi gnd a vdd a odpor pred ne v serii.
19.01.2022 (12:06:48)  # IP X
VroutekB:
4148 sou na půl ampéry že od kdy? (jinak ano, vyhověly by). Dej tam BAV99 třeba.
To ADC je nějaká dost mizerně charakterizované. Píšou sice, že vzorkovací kundík má 25pF, jenže už zapomněli zmínit, jakej je vnitřní odpor toho switche v sample&hold. Dokonce ani nevidím, jaká je vzorkovací doba (připojení vzorkovacího kondu na vsup). Takže opravdu netuším, z který prdele to pak máš vycucat ty údaje. (Ze vzorkovací doby, kapacity a odporu switche se dá obvykle spočítat, jakou max. impedanci má mít zdroj měřenýho napětí - napětí na vzorkoacím kondu by se mělo ustálit s chybou pod 1 LSB za dobu, kdy je ten sample switch seplej. Ze vzorkovacího kmitočtu pak spočítat proud, kterej to požere.).
Takže nevim, měj tam ten dělič s co nejmenších odporů. Ale s rozumem.
19.01.2022 (15:55:03)  # IP X
toman:
Nejake steroidove 1N4148WT na mysi 0,3A/0,5Ap ale mozem dat BAV99, futral sedi. Ok delic dam tvrdsi. Diky
20.01.2022 (10:13:56)  # IP X
VroutekB:
Ožišmante, předražený diody toto zase. Dyž 4148, tak LL4148 v MELFu, jinak to neni vono **02
(BAV99 platí, máš aspoň duál v jendom futrále: https://www.diodes.com/assets/Datasheets/ds12007.pdf )
20.01.2022 (11:29:21)  # IP X
toman:
Chcel som microMELF, paci sa mi ten skleneny farebny futral-aj kd to nikto neuvidi. **02 Ale proti SOD-523 napr. je to stale dost velke. Takze nic. Dam tie BAV teda.
20.01.2022 (15:36:09)  # IP X
VroutekB:
Micromelf raděj ne, přijde mi, že je to trochu atyp, co se až tak moc nepoužívá. SOD323 nebo SOD523, v tom bude nejspíš aspoň široká nabídka od více výrobců (takže o něco větší pravděpodobnost, že to někde dneska ešt ěseženeš za normální cenu, skladem).
Přezdívka:
Heslo:
Text: