Diskuze - danyk.cz

Ty svítící prostorové objekty by určitě měly úspěch, ale nějak nevím, jak je připravit...

Například dým ze sirníku zinečnatého, dotovaný nepatrným množstvím stříbra se za dostatečného přepětí v elektrostatickém poli modrobíle rozzáří. Pokud pak někdo řekne "duch", tak všichni strachem utečou z místnosti. Pokud byste měl paprskového van de grafa / nabíjený pramínek vody/, tak se to dá provést i ve velkém večer v přírodě.

Ten ZnO luminofor jsem zkoušel kdysi vyrábět, ale moc to nedopadlo. ZnO jsem udělal přidáním Zn do roztoku CuSO4. Vznikne potom CuO (dobrý do modrých světlic) a ZnS. CuO jsem odfiltroval a do roztoku ZnS přidal ještě trochu CuSO4. Pak jsem z toho vyvařil tu vodu, sesypal to do zkumavky, zasypal škrobem a rozžhavil na sporáku do ruda. Po osvícení UV světlem to (sotva viditelně) zeleně svítilo, ale ani náznak nějaké elektroluminiscence. V nějakých vědeckých fantasmagoriích, co jsem našel na netu, jsem se dočetl, že to musí obsahovat oba typy polovodiče (další příměs) a chemikálie musí být nejvyšší možné čistoty. Má se to správně smažit ve "slitině" nějakých roztavených solí podle požadovaných příměsí.

Před vypékáním ZnS kápnout kapku roztoku AgNO3, a pečlivě promíchat. Čistý ZnS se dá koupit za babku v dekagramových množstvích. Pokud to máte vyžíháno již jen ve zkumavce, a přiblížíte k nějakému sršícímu drátu, tak to svítí jako zářivka modře, žlutě nebo zeleně, podle toho čím to máte znečištěné. Pokud se zapálí třeba síra ze zinkem, vznikne velké množství jemného ZnS který se dá snadno vybudit třeba teslákem.Snadno to svítí i když ještě teslák nesrší. Podívejte se do starých fyzik v knihovně, je tam spousta jednoduchých pokusů, třeba "Sidotovo blejno" a pod.../ na internetu tyhle pokusy jsou již jen několikrát "přežvejkané", a nedivím se, že to většinou nechodí.

Kde se ten ZnS dá levně koupit a v jaké to je čistotě? Bohužel, podle všeho to fakt musí být dost čisté a dotované dvěma příměsemi. Krystaly se pak skládají z N polovodiče a P polovodiče. Při vystavení střídavému el. poli se v nich indukuje proud a budou vyzařovat světlo vlnové délky podle šířky zakázaného pásu. Množství příměsi se musí přesně dodržet, jinak se z toho stane jedna vodivost a nic v tom rekombinovat nebude. Ještě nemáte představu, v čem by se to dalo nejlíp žíhat, případně spalovat, aby to nezoxidovalo?

Já jsem to před lety asi půl kila kupoval u Kulicha v Říčanech. Pokud bych s tím chtěl experomentovat tímhle způsobem, pak bys ch asi zapálil lžíci síry a zinkového prachu, a měl bych toho okamžitě plný pokoj i chodbu. Mně vždycky dascinuje Váš popis mo těch polovodičích a zakázaných pásmech. Náš fyzikář to kdysi žíhal všechno v malém přikrytém porcelánovém kelímku nad bunseňákem, a že je to hotový poznal podle toho, že to přestalo smrdět. Jedině co ZnS nesnáší, je, aby byl zásaditej, protože pak nesvítí. Pozná se to snadno lakmusovým papírkem s kapkou vody. Dnes e tak šetří, že v laborkách už pomalu nikde nemáte plynový kahany. A když člověk něco hledá ve zdrojích jako wikipedie, tak mi připadá, že to jsou vzdělávací prostředky určené pro afriku a východní evropu. Kam se hrabe wikipedie třeba jen na komenského naučný slovník...