Diskuze - danyk.cz

Vlákno z kategorie: Hlavní diskuze
Celkem 31 odpovědí.


9.01.2013 (14:45:07) K # IP X
choze:
Tak jsem po dlouhé době přidal něco na web. Jde o budič do právě vyvíjeného indučáku, ale protože se to hodí i jinak, je to samostatný článek:
http://choze.aspone.cz/hbd4030.aspx
9.01.2013 (14:56:46)  # IP X
Core obalka (web) :
Pěknej web **04
9.01.2013 (15:20:27)  # IP X
choze:
Díky. Taky máš hezkej web. Budu muset udělat nějaké pokusy se synem. Třeba Kirliana **05
9.01.2013 (15:23:50)  # IP X
Core obalka (web) :
Dík **01 Kirlian je pěknej, doporučuji trafo aspoň >10kV, a nějaký normální budič, né jako já ten flyback, kterej vytopí desítky W **02
9.01.2013 (15:27:48)  # IP X
RayeR (web) :
>choze
dival ses na vystup osciloskopem? zajimalo by me, jesi tam uvidis ten deadtime i v pripade, ze sekundary GDT zatizis kapacitama. Me to ten prubeh vyhladilo. Proto bych to ted delal jinak - pouzit oddeleny GDT pro hodni a dolni trand (a rovnou uz jako full bridge)
9.01.2013 (17:23:38)  # IP X
choze:
Samozřejmě je to otestováno i s kapacitou i s IGBT polomostem v indučáku 2.5kW. Kondik jsem s tím krmil bez jakéhokoliv problému 22nF. Nejvíce záleží na tom trafu. Použil jsem toroid z hmoty 3F3. Možná jsem to i přehnal, ale šlo mi o to, aby ty pulzy byly co nejvíce hranaté. A jsou hezké dost. Jinak jako fulbrige stačí přimotat další dva sekundáry a tvarovače a je to. Žádné další obvody navíc.
Ten indučák chystám jako seriál na web. Ale protože jsem ženatej a mám děti, tak ho dělám už rok a ještě asi tak rok dělat budu. **02
9.01.2013 (17:29:48)  # IP X
choze:
Ještě mě napadlo, žes měl asi problém v tom, že driver nebyl schopen dodat pořádný proud. Nebo moc závitů na GDT. Jinak si neumím vysvětlit, proč by se to mělo vyhladit. Já s oblibou používám drivery UC3710 a UCC27322/21. Jsou rychlé a dávají 6-9A pulzní proud. Když dobře uděláš trafo, tak není boha aby to nešlo.**01
9.01.2013 (17:32:04)  # IP X
aybac:
BTW IGBTčka se doporučuje vypínat záporným napětím, tedy nula na hradle během deadtime (a zde nejspíš po celou dobu vypnutí) není zrovna ideální. Platí to teda hlavně pro větší "cihly" ale i u malých TOček bych to radši dělal.
9.01.2013 (17:52:28)  # IP X
choze:
Tak přiznám se, že o tomhle jsem v životě neslyšel.Ale ten tvarovač vybije gate spolehlivě. Všechno hezky funguje. I v zatížení (když tranzistory spínají nemalý proud).
9.01.2013 (18:00:01)  # IP X
aybac:
Ono bude asi dost věcí, o kterých jste v životě neslyšeli **02 Víte třeba co je to rozšiřovací jev ve spínací součástce?
9.01.2013 (18:15:58)  # IP X
choze:
Nevím zda vím co je to rozšiřovací jev. Ale s tímhle pojmováním jsem měl problém už na VŠ. Obecně známým věcem tam říkali tak, že jsem z toho byl poněkud rozpačitý. Mám podezření, že to dělali jen proto, aby si akademici připadali důležitěji než my "jenom" studenti. **01
Nicméně tento driver jsem navrhnul, zkonstruoval, ověřil a publikoval. Používám ho ke krmení výkonového IGBT polomostu spínajícího zatím jen 2.5kW. Bude sloužit ke spínání 6kW,
9.01.2013 (18:26:11)  # IP X
PTC obalka :
Věřím, že tam dead time je, když je to "jenom" na 40kHz. Horší to bylo, když jsem se pokoušel DT procpat přes GDT na 350kHz, namotal jsem snad 30 trafíček a ani jedno nevyhovovalo...
9.01.2013 (18:32:25)  # IP X
aybac:
No jde o to že rychlým spínáním se tranzistor může zničit, ne jen překmity na parazitních indukčnostech ale taky kvůli tomu rozšiřovacímu jevu - vrstvička G má odpor, když se tranzistor spíná moc rychle tak se nejdřív vypne prostředek čipu a pak okraje, zapíná se opačně, pak podle ostatních parametrů se přetíží buď prostředek nebo okraje čipu... myslím že 99,9% lidí o tomto neví, snaží se vypínat FETy a IGBT co nejrychlej a pak to po chvíli bezdůvodně odejde... Neznám jiný název pro tento jev **01 a BTW na školu taky moc nehraju, ale pár užitěčných věcí jsem se tam už dozvěděl.
9.01.2013 (18:54:58)  # IP X
choze:
PTC: Tak tos asi motal špatně. Já například udělal trafo pro spdif (3Mhz) a signál je přesně jak na vstupu tak na výstupu. U traf je třeba něco vědět o magnetizačním proudu, sycení a závislosti sycení na frekvenci. Např. při 40kHz můžeš jádro sytit na 200mT, ale při 100kHz už bys neměl jít přes 50mT. Musíš si to prostě navrhnout přesně na to co potřebuješ. Hele, když trafo funguje pro ethernet, kde jsou rychlosti mnohem vyšší, tak chyba asi bude jinde. Tenhle driver je navržen pro 40-100kHz. Rychleji už IGBT spínat nechci. Nicméně s vhodným trafem bych dal klidně Mhz s mosfetama.
ayback: no o tomhle jsem nevěděl. Vypadá to podobně jako skinefekt - teda jen pro demonstraci. Já se při návrzích snažím spíše věnovat tomu co popisují výrobci součástek v apnotech. Takže Millerův jev, zbytkový proud atd. Prostě když něco vyrábím, tak to nedělám metodou pokus omyl. Na to skutečně nemám čas s rodinou za zadkem. **01 Takže každá minuta je drahá, proto radši všechno vymyslím a vypočítám, než abych zkoumal, proč mi explodujou tranzistory.
9.01.2013 (19:18:16)  # IP X
aybac:
OK já nechci poučovat, bylo to jen pro zajímavost **01
9.01.2013 (19:25:15)  # IP X
aybac:
Já mám dost podobně buzené IGBT tranzistory v SSTC (plný můstek IRG4PC40W), nízkoindukční návrh (teda 100% to není tady by asi mohla být jediná chyba), stínění a oddělení, nadproud, deadtime, tranzistory 40Adc/160Apk a při 22Apk mi po chvíli odešla půlka mostu. Je to tak rok zpátky, teď bych takové zapojení už asi nepoužil
9.01.2013 (19:38:51)  # IP X
RayeR (web) :
>PTC
Jo to byl muj pripad taky, 400kHz a deadtime asi 50ns. Bez zateze krasnej prubeh s viditelnym DT, po zatizeni klesla strmost hran a DT zmizel...
>choze
Drivery mam 2*UCC27322, takze s vystupnim proudem problem nebude, trafo sem ladil, takze zavity uz ubirat nemuzu pac bych presytil. Ferit je to kvalitni na vysoky f.
Tech tvys 40khz je o rad jinde, takze DT predpokladam kolem 0.5-1us, tam uz se to vypropaguje. Problem vidim v tom, ze behem DT je primar GDT jaksi bez kontroly. IMHO tak bude lepsi, kdyz primar GDT bude vzdy na + nebo - Vcc a DT se udela mirne odlisnou stridou. Vymysleny to mam uz davno, jen to vyzkouset...
Jinak ethernetovy trafa bych do toho nemotal, myslis ze ti na 100Mbit siti chodi po dratech obdelniky jak ze skatulky? Asi tezko, navic je to signalova aplikace a ne prenaseni x amper, takze linearita je taky jinde...
>aybac
vim o cem mluvis, uz si nespomenu pod jakym nazvem sme to brali, neco jako lavinove prostorove sireni ionizace. Ale resilo se to hlavne u velkych tyristoru typu CKD puk, kde uz byly primo ve strukture polovodice udelany opatreni pro rovnomernejsi a rychlejsi sireni, takze se divim ze by to byl problem u malejch IGBT s cipem cca 7x7mm...
Navic tady je to o kompromisu, kdyz budes spinat pomalu, tak zas behem toho transientu kdy je trand v analogovym rezimu tak uvnitr cipu obrovsky narusta ztratovej vykon, kerej se diky tepelny impedanci junction-case-chladic nema kam vyzarit a hrozi lokalni prehrati, takze si moc nevyberes. Ja sem vsadil na to, je u tech svejch rychlejch IGBT zadny zpomalovani, zadny RC clanky ani odpory do gate nedavam (staci vystupni odpor budicu + nenulova rozptylova inukcnost) a chodi to celkem dobre, provozuju to uz mnoho let a ty IGBT co tam sou, sou stale puvodni **37
9.01.2013 (19:54:52)  # IP X
aybac:
Tohle spíš nesouvisí s ionizací tolik jak s rozprostřeným RC vedením které tvoří kapacita G a odpor vrstvičky G. Jako jo, klidně to může fungovat i bez ohledu na toto, ale s cihlama za litr bych si asi nedovolil prasit **01
9.01.2013 (20:21:34)  # IP X
choze:
PayeR: No já nedělám tesláky, takže se nepohybuju na tak vysokých frekvencích. Dělám tak do 100kHz-150kHz. Více nepotřebuju. Ale pozor! Primar GDT není během DT bez kontroly. Protože v případě DT jsou jeho oba konce na zemi, poněvadž jeden konec je dole a čeká na vypnutí druhého. Ten se vypne a pak jsou oba dole po dobu DT. Po tuto dobu dochází k demagnetizaci jádra. Poté se druhý konec přehoupne nahoru a jádro se začíná magnetizovat opačně. Zde bych tedy viděl problém v použitém feritu. Protože ferity s nízkou permeabilitou akumulují energii v jádře - proto jsou vhodné na tlumivky. Zatímco u transformátoru je to spíše na závadu. Při použití vysocepermeabilní hmoty dojde ke spolehlivé demagnetizaci mnohokrát rychleji. Takže DT může být krátký.
9.01.2013 (21:10:29)  # IP X
RayeR (web) :
>aybac
Aha takle, ale sireni v takovym vedeni na p[ar cm musi bejt prece rychly v radu ns. To si myslim ze ta postupna ionizace je veci problem, ale nejspis se tyka hlavne/jen tyristoru. Tam se jednalo o casy radove us. Navic u vecich kostek se pocita s mensi pracovni f (motoraky par desitek kHz), takze tam si muzu dovolit trochu zpomalit hrany, protoze ten transient kratsi cast cyklu nes u SSTC.
> choze.
Jo mas pravdu, to sem nenapsal uplne nejlip, ano primar GDT je v dobe DT teoreticky zkratovany budici. Ale v praxi tomu stoji v ceste ta rozptylovka a vystupni odpor budicu a dalsi... No na tom jadre asi neco bude, je zas potreba vybrat naky kompromis. Ja sem asi moc uprednostnil VF ferit kuli malym ztratam pri penosu vyssich harmobichych (GDT musi prenyst nejen zakladich 400k ale treba 30-tou h.) Je to Amidon FT82-43, ur=850 coz uznavam neni moc. Uz mam koupeni naky prstenec pro mensi frekvence, ted si nepamatuju 50MHz, ur=3000. Tak uvidime jesi to pomuze...
9.01.2013 (21:44:54)  # IP X
choze:
No tak to je stoprocentně jádrem. Tohle je opravdu nevhodné. Lepší bys měl TN20/10/7-3E25 nebo TN25/15/10-3E25. Hmota 3E25 má ur=5500 a ty jádra mají Al vetší než 5000. S tím dosáhneš mnohem lepších výsledků.
9.01.2013 (22:02:36)  # IP X
.:
Nejkrásnější elektronický bolehlav vznikne, když si člověk konečně změří na charakterografu oboustraně napěťově závislé kapacity CB u výkonových tranzistorů, a pak to zkusí ještě u fetů. Co o tom napsat další knížku? .....
9.01.2013 (22:05:27)  # IP X
choze:
Jo a ještě jedna věc. Správně píšeš, že ta demagnetizace závisí na vnitřním odporu budiče a jiných veličinách, ale pokud používáš tohle jádro, tak se ti v něm naakumuluje moc energie, která se nestihne "vybít přes" vnitřní odpor budiče běhen DT. Při použití vyšší permeability se demagnetizuje mnohem rychleji "přes" stejný vnitřní odpor, protože v něm je méně akumulované energie a proto je ten pulz hranatější.
9.01.2013 (22:08:29)  # IP X
PTC obalka :
Tak já jsem zkoušel rúzné vykuchané toroidy s Al: 13600, 10400, 9830, 17360, pak různý amidony a další ferity s Al>3k.
Naprázdno a do "zátěže" 4* 1nF to fungovalo dobře, ale když to mělo budit 40nF, tak to bylo nepoužitelné. Zkoušel jsem různé *ifilární vinutí, vinutí smalt drátem apod.. Nejlepších výsledků jsem dosáhl se stočenou 2linkou, která byla opletená + alobal, ale zase to mělo nezanedbatelné vzájemné kapacity vinutí, který průběhům taky neprospívaly. (mělo to asi 10x větší kapacitu než GDT zvonkovým drátem...)
9.01.2013 (23:06:44)  # IP X
choze:
PTC: jj není to jednoduché. 40nF? Cos tím spínal? Také vinutí je důležité. Při 300kHz je průnik proudu nějakých 0,14mm, max průměr drátu je 0,28mm. Záleží na driveru, hmotě, tvaru vinutí atd. Trafo je prostě každý kus originál. Ale upřímně řečeno, čekat, že budeš mít na kmitočtu 300kHz s kapacitou 40nF hranatý DT, je nereálné. Prostě musíš udělat třeba dvoustupňové buzení. Budíš menší fet s menší kapacitou a tím pak budíš výkoňáky. Prostě je to věc konkrétní konstrukce.
9.01.2013 (23:29:32)  # IP X
aybac:
40n na 300kHz asi fakt moc nepude, ale na takových 100kHz by to mělo být realizovatelné... normálně stočenou trojlinkou, jen se to nesmí přehnat se závitama, třeba 16-20z co lidi dávaj je strašně moc tady by stačilo tak 8.
9.01.2013 (23:49:55)  # IP X
PTC obalka :
jj, jelo to solidně asi do 150kHz... Teď na to mám postavený optický oddělení (signál-optočlen-budič-PN FET zesilovač + ext. napájení), pro každý tranzistor extra. Šlape to přes MHz... Holt jsem se chtěl tomuto řšení vyhnout, ale bohužel...**13
10.01.2013 (11:05:20)  # IP X
RayeR (web) :
Tak sem to trochu pomotal, to stavajici jadro ma init. ur 850, max ur 3000,
http://www.ges.cz/cz/feritove-toroidni-jadro-ft-82-43-G...
takze to uz neni tak zasadni rozdil proti tem 5500. Od toho druhyho jadra sem ja blbec vyhodil uctenku tak uz nezistim co to bylo zac, akorat vim ze je svetle modry. Jenze v GESu mezitim zkrouhli sortiment a maj tam tech jader tak polovinu co driv a takle barevny sem tam ani nenasel. A vubec vyber celkem k prdu, kdyz ma veci ur, tak je zas mrnavy, jen 12mm
http://www.ges.cz/cz/feritove-toroidni-jadro-ft-50-77-G...
nebo tohle drahy
http://www.ges.cz/cz/feritove-toroidni-jadro-ft-114-75-...
Koukal sem na to tvy TN20/10/7-3E25, ale nemuzu od toho najit poradnej datasheet , tady pisou jen minimum
http://www.tme.eu/cz/Document/cdd4ebe3a2ed245e0350ab74b...
Vubec tam neni f-pasmo nebo ztraty pro 3E25, pouze pro 3C90 a tam uvadi par kHz, takze to ve me moc duvery nevzbuzuje. Na naky indukcaky na 40kHz je to OK no...
A tou naakumulovanou energii "pokud používáš tohle jádro, tak se ti v něm naakumuluje moc energie, která se nestihne "vybít přes" vnitřní odpor budiče běhen DT"
myslis konkretne jakou velicinu? Vim ze to ma nakou hysterezni krivku a kdyz klesa H na 0 tak este B neni na nule...
Taky u tech vysokoperm. feritu vidim problem na vysich f v tom, ze pak muze vyjit potrebnej pocet zavitu treba jen na 1 nebo 2 a to uz pak to vinuti tezko omotam a navazu k tomu feritovymu jadru, takze ocat pocat...
Taky tu mam jednu cihlu, ta ma 60nF, teoreticky by to mohlo utahnout i velkej 120kHz TC, ale nevim jesi to ubudim.
>PTC jak si resil ten zdroj pro plovouci trand? Gate i source ti tam lita na 300V obdelnikach, takze bt to melo mit malou kapacitu vuci siti nebo ze zdroje keryho to napajis, aby to moc nepronikalo (nebo se dokonce neprotavila izolace :) Ja bych na to pouzil asi napajeci trafko s oddelenejma vinutima, kazdy na jinym sloupku. Mohlo by to bejt spinany i na naky vyssi f ne jen z 50Hz site.
10.01.2013 (11:11:45)  # IP X
aybac:
jen bych reagoval na toto
"tak se ti v něm naakumuluje moc energie, která se nestihne "vybít přes" vnitřní odpor budiče běhen DT. Při použití vyšší permeability se demagnetizuje mnohem rychleji "přes" stejný vnitřní odpor, protože v něm je méně akumulované energie a proto je ten pulz hranatější."
Nevím co je tím přesně myšleno, protože během DT kdy je na trafu 0V je akumulovaná energie (která odpovídá sycení a magnetizačnímu proudu) maximální a nijak se nemění. Kdyby se měnila, muselo by se na trafu během DT objevovat napětí. Jediná věc kterou permeabilita ovlivňuje, je právě ten magnetizační proud, když je moc velký tak budiče topí a deformuje to signál.
10.01.2013 (13:56:39)  # IP X
choze:
1. Počet závitů transformátoru nesouvisí s permeabilitou, ale s průřezem jádra, maximální dovolenou magnetickou indukcí, frekvencí a napětím.
2. Akumulace v transformátoru:
Velmi zjednodušeně to popíšu takto: Akumulace energie je běžný a žádoucí jev u tlumivek. Známý akumulační měnič. Zde se právě používají nízkopermeabilní hmoty, nebo mezera v magnetickém obvodu (snížení permeability), nebo železoprachová jádra ji mají distribuovanou.
Jenže u transformátoru je tento jev nežádoucí, protože trafo má prostě přenášet vstup rovnou na výstup. A protože magnetizační proud je fázově posunutý vůči proudu transformovanému, tak trafo přenáší proud transformovaný, a zároveň se magnetizuje magnetizačním proudem, ale proud magnetizační způsobuje onu kumulaci energie v jádře, protože proud transformovaný je přenesen hned na druhou stranu. Tato uložená energie musí být opět vydána během DT. Ayback píše že se během DT nemění. Je to ale pravda? Na konci pulzu je na vinutí maximální napětí a jádro je magnetizované. Co se asi stane, když tento konec připneš na 0V? Během DT jsou oba konce na 0V! A nezapomínej na fázový posuv proudu magnetizačního k proudu transformovanému. U správně navrženého trafa by neměl magnetizační proud překročit 10% proudu transformovaného!
Jinak k těm datasheetům... Proč by měli tyhle věci uvádět u jádra, když jsou to vlastnosti hmoty?
Pro takto vysoké frekvence bys měl použít ještě lepší hmotu 3E5.
10.01.2013 (15:31:33)  # IP X
aybac:
magnetický tok je integrálem napětí, když je napětí konstantní tok se lineárně mění, když je napětí nulové tok zůstává konstantní - tedy stejný jaký se tam "naakumuloval". To že jsou konce na 0V ničemu nevadí, jen to znamená, že se tok nemění (za zjednodušujícího předpokladu nulového odporu vinutí, který je ale více méně zanedbatelný).
10.01.2013 (15:36:32)  # IP X
aybac:
Přezdívka:
Heslo:
Text: