Proč právě modifikovaná sinusovka? Nevýhodou obdélníkového měniče je (kromě jiného) skutečnost, že amplituda výstupního napětí dosahuje pouze 230V=, nikoliv 325V=, jako u sinusovky. Efektivní hodnota tedy odpovídá síti, ale amplituda se značně liší. Problém může nastat hlavně u spotřebičů s usměrňovačem, kde usměrněné napětí bude o cca 30% menší než při napájení ze sítě. Sinusové měniče jsou velmi komplikované. Proto se volí kompromis mezi obdélníkem a sinusem, kterým je modifikovaná sinusovka. Je to trochu zavádějící název, protože sinusovce se moc nepodobá :). Důležité ale je, že modifikovaná sinusovka má stejnou efektivní hodnotu a současně i amplitudu jako sinus. Z toho důvodu jí používá většina továrně vyráběných měničů. Modifikovanou sinusovku je nejjednodušší generovat pomocí dvou polomůstků s fázovým posuvem 25%. Výstupní napětí je tedy třístavové, spínané v pořadí +325V, 0V, -325V, 0V. Trafo je síťové 230V / 9V a musí být dimenzované na maximální požadované zatížení měniče. Pro větší výkony je nutno použít dostatečné chladiče (a MOSFETy, které na ně lze připevnit :)). Pokud se použije pro všechny MOSFETy společný chladič, je nutno použít izolační podložky a průchodky. Lze také spojovat více MOSFETů paralelně. Zdroj musí být dostatečně tvrdý, napájecí napětí by mělo být v rozmezí 9 - 14V. Pokud je napájecí napětí menší než 9V, obvod IR2153 se vypne a zabrání tak poškození baterie, měniče nebo napájeného přístroje. Na vstupu je nutné použít vhodnou pojistku.
