• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Hm, tak mozna na tech jabkach fakt neco bude https://www.youtube.com/watch?v=yr_vvFhfkQo
a to pro intel neni taky uplne pozitivni vyhlidka a vizitka, kdyz od nej Apple vzalo caru. Cekal sem propad vykonu a ono (a to este poustej SW pres naky emulator)...
No, ukázali tam na chvilku nějakou hru o 100 polygonech, kterou by podle grafiky zvládnul i můj tablet s Atomem. Žádnej benchmark, žádný měření života baterie, jen kydy.
No bohuzel.. tak ako neznasam tu vyjebanu znacku tak to funguje.. co ale nieje prekvapive, kedze je to nove. Ten ich ARM zvladne to co konkurencia ale bez vetraku. Treba si ale uvazit, ze Intel/AMD nemoze zahodit x86 platformu do kosa a prejst na ARM behom 2-3 rokov, lebo by sa svet zblaznil. Kdezto crapple kludne moze, neexistuju ziadne relevantne aplikacie ktore by bolo nutne prepisovat z iOS do ARM. Potom si crapple hulibrci honia triko, ze crapple zase prekonal vsetky o 10 rokov a je prvy bla bla.. No neni, len Intel/AMD si to nemoze dovolit.
Jo, to je velka vyhoda applu, ze ma pod kontrolou HW i SW, to se to pak portuje a optimalizuje. Navic uz 1 ukazali ze to zvladnou (PPC->x86). Ale tim si zas drzi ovecky ve sve ohradce, ale kdyz se jim to libi, proc ne. Pro me ty produkty nejsou, ale musim uznat, ze to delaji dobre...
Tady je kdyz tak trochu technictejsi povidani proc je M1 rychlejsi: https://erik-engheim.medium.com/why-is-apples-m1-chip-s...
Ve zkratce: RISC se silnym Out of Order exec, specializovana jadra pro ruzne vypocty, SoC s mene bottlenecky mezi jednotlivymi castmi (UMA)...
Srovnáváte tu hrušky s jabkama. Intel/AMD vyrábí procesory a vrazili tři prdele peněz do jejich know-how.
Apple vyrábí spotřební elektroniku a je jim celkem jedno, co je uvnitř. Běží jim na tom fork BSD a pokud to nemaj udělaný úplně vyprcaně, tak by neměl být problém většinu softu rychle přeportovat, pokud nepoužívá nějaké ručně psané low-level optimalizace např. na vektorový / maticový výpočty.
Ten M1 je rychlej, protože má v sobě DSP, jednotky pro akceleraci grafických operací, konvoluční sítě, videokodéry atd.
Dneska je ta M1 možná rychlá, ale jen si počkejte, až MPEG nebo jiná grupa zase vysere nějakou novou geniální kompresi snižující bitrate o pár procent. To najednou zjistíte, že ta M1 vydrží na baterku 2 hodiny, bude topit jako prase a výkon bude stát za hovno, protože ty akcelerační jednotky budou k prdu a bude se to počítat softwarově.
Btw, jestli se nepletu, tak x86 je už taky docela dlouho v podstatě téměř RISC, protože ty klasický x86 instrukce rozkládá na mikroinstrukce a teprve ty sere do pipeliny a na nich dělá všelijaký ty prasečiny jako přejmenovávání registrů.
V tom clanku, co sem postoval, to vysvetluje, ze sice x86 samozrejme je davno z mikroinstrukci, ale neni to totez co od zakladu RISC. Jedine v cem je to asi slabsi sou AVX instrukce, tam ma intel/AMD navrch, ale kolik SW to dnes pouziva. Nemyslim si ze by se pri SW dekodovani videa zkratila vydrz na 2 hodiny, proste ten cip je o dost efektivnejsi v MIPS/W, uz kvuli tem 5nm. A nez pride neco lepsiho jak h265, tak to uz bude naka 5. generace M1 a iovce si samozrejme koupi tu novou.
Že vás to vůbec zvedá ze židle... Za tejden to bude zas jinej procesor, za další tejden zas jinej... a furt si výrobci budou měřit akorát dýlky pinďourů a furt mi to jako koncovýmu zákazníkovi bude na hovno a na nic, dokud se ty soudobý softweráři nenaučej programovat a používat ty bloatware sračky. Pak může výkon a efektivita procesorů růst kam chce, bohužel koncovej uživatel nevidí rozdíl, protože kvalita softwaru se za posledních asi 20 let nikam neposunula - spíš leda do pr...e.
Přesně tak, zdá se mi, že skoro za celou dobu co uživatelsky používám PC se software reálně moc nezrychlil, i když procesory jsou 100x rychlejší. Sem tam se v programu objeví užitečná funkce navíc, ale mnohem častěji je to ověšený nesmyslama, grafickýma blikátkama a nehorázně nafouklýma nárokama na HW, danýma naprosto neefektivním dizajnem SW.
Tak to bude asi tim, ze vetsina z vas PC v drevnich dobach DOSu ci Win95 jeste nepouzivala neb tahala kacera :)
Ten pokrok zas tak maly nebyl, kdyz vemu treba CAD programy, nicmene to tempo rustu a uzitne hodnoty se zpomaluje. Ale dnes sou ty systemy tak komplexni, ze to nejde cely psat v C natoz ASM a vyvojari jsou tlaceni do co nejrychlejsiho uvedeni na trh, takze neni rozhodujici cena HW ale naklady a cas na vyvoj... a podle toho to vypada...
Tak já jsem myslel hlavně běžnej uživatelskej SW, u těch sofistikovanějších věcí se to samozřejmě projeví dost, tím spíš, pokud jsou dobře napsaný. Jen těch dobře napsancýh věcí je dneska zoufale málo. Viz blbej fuckbook, kterýmu trvá 5 sekund zobrazit statickou fotku, když před 20ti rokama už renderovaly PC realistický 3D scény s rychlostí 30 snímků za sekundu se setinovým výpočetním výkonem...
PCčko jsem používal od 486. Nicméně teď už pár let jedu na i5-3360M, i když je z roku 2012. Má to sice problém s 4K videem, ale ve Full HD nemám problém pustit si na 3 monitorech najednou Youtube a 2 okna s pornem v 1080.
Dělal jsem si takovej lehkej průzkum a zjistil jsem, že za lidskou cenu se prakticky nic rychlejšího, než co mám, koupit nedá. Pravda, ty procesory 11. generace jsou v něčem samozřejmě svižnější a žerou 5x méně než ten můj, ale na druhou stranu to kromě spotřeby jinak nemá co nabídnout, leda lepší integrovanou grafiku (stejně k prdu).
Jediný, co můj komp nezvládá, je facebook. Na druhou stranu, ještě jsem neviděl počítač, kde by Facebook v prohlížeči běžel stravitelnou rychlostí.
To vam Cukrik implementoval do FB tezeni te jejich nove kryptomeny Libra? Ze se na to uz nevyserete...
BTW kdyz to uchodi mobily, tak PC by melo taky, kdyztak nak oblbnout user agent aby jelo mobilni verzi. Ty novy CPUcka maj treba AVX512, ale to vyuzijes v par specifickych pripadech. Me taky zatim nic nemotivuje vyhodit Sandy @4,5G, kdybych mel naky vyuziti pro veci paralelni zpracovani, tak bych asi sel do Zen3...
No, s AVX je trošku problém v tom, že při spuštění většiny těch instrukcí se po dobu té instrukce a ještě na další 2 ms po ní podtaktuje procesor. Což má nejenom zřejmou nevýhodu v dočasném zpomalení procesoru, ale taky v tom, že se to dá využít k útokům na základě detekce toho, jestli ta instrukce proběhla nebo ne
Fakt 2ms? Neni to ruzny podle naprogramovanyho TDP? Bych spis cekal, ze se to zacne podtaktovavat az po te, co AVX nakou dobu bezi a CPU se zacne prehrivat. Pri kratke vypocetni spicce by to melo naopak boostovat nebo aspon nezpomalovat...
Jinak nemam nastudovany naky benchmarky o kolik je rychlesji kod s AVX proti nakymu SSE.
Zdravím, dotaz máte někdo ppnětí jak by mělo vypadat automatické ladění rezonanční frekvence indukčního ohřevu? Plně by stačil odkaz na nějaké schémátko. Děkuji Jirka
Strašně obecná otázka. Jsou různý topologie a pro každou existujou i různý způsoby řízení. Například pokud je to sériově rezonanční, tak pak pro ladění do rezonance postačí i jednoduše snímat proud rez. obvodem a ve fázi s ním spínat tranzistory. Musí tam ale být regulace proudu, rozlaďováním/snižovačem/PDM. Pak je ještě LLC zapojení, které má paralelní i sériovou rezonanci a paralelní se dá zpětnovazebně naladit jen pomocí PLL. A pak třeba čistě paralelně rezonanční obvod s proudovým meziobvodem, kde zpětná vazba je nutnost, ale teoreticky není potřeba regulace. To jen tak na velmi stručnej úvod.
Tak jsem trochu zvětšil objem své zbarvovací techniky, tentokrát na 5" obrazovku. Z lenosti jsem přešel na americký systém NTSC (Never the Same Color) což mi umožnilo postavit podstatně jednoduší dekodér vlastní konstrukce s pouze 13 běžnými transistory (žádné integráče). Sensory barev trochu haprují a dělají nepříjemné šrámy na obraze, ale jinak to není až tak strašné, tedy když na to člověk kouká očima a né kamerou (upozorňuji epileptiky).
Posuďte sami: https://youtu.be/CmkWy7G6pMs
Sežeň si nějakej kompakt aspoň s manuálním ovládáním expozice, závěrky, clony & spol. Pak budeš mít po problému s blíkáním, když přijdeš na to, jak to správně nastavit.
Jo jo, lepší kamera bude nutností, otázka zní jak a kterou vybrat, a zas aby to nebyla nepřiměřená investice. Máš nějaké typy? Klidně i relativně historické z bazaru.
No nevim, video na stare DSLR za 5 bude horsi jak z kdejakeho novejsiho mobilu a nevim uplne jak to zabrani interferenci se snimkovou frekvenci, to by musel nak externe syncovat kotouc se snimkovou f kamery. Ja mam v nastaveni akorat moznost potlaceni blikani zarivkovych svetel v 50/60Hz soustave.
To je pěkně zpierdolené doporučení. Tenhle model má už 7 generací a prodejce explicitně neuvádí, jakou prodává. Celý je to ojebaný. A doporučuju se na kompakt-píčoviny vysrat. To, co dělá slušnej obraz, je optika, ne nejnižší cena na bazoši.
Hledám vhodný MCU, který v sobě má integrovaný rádiový chip na frekvenci 868MHz. Zatím jsem zkoušel nějaké produkty od STM a TI. Znáte ještě nějaké další serózní výrobce co tohle nabízejí?
Kdysi sem pouzival cipy od Nordicu s nakym 51 jadrem, celkem jendoduche, dnes spise najdes neco s Cortex M0... Nejvic toho ma asi TI, ktery koupil vyrobce RF cipu Chipcon...
Jinak mas naky duvod proc 868MHz? Dnes se spis pouziva 2,4GHz - BLE s tim ses schopen mit malou spotrebu a zaroven cist data na kazdem novejsim mobilu (co ma BT 4.0+), ale zas dosah v zastavbe nic moc, venku klidne i 100m, vevnitr par zdi a konec. Novejsi BT 5.x tusim melo zvysit nak dosah a rychlost...
Však já se tu jen obecně ptám na výrobce co tohle mají v nabídce, předpokládám že nebudou nabízet jen jednu variantu co umí jen jedno konkrétní nastavení :-) . Jinak modulace GFSK, délka paketu max 128B, nechce se mi vypisovat zbytek, ale zkrátka normální běžné parametry, nic nestandardního, které zatím chipy od STM a TI splňovaly v pohodě.
Tak použij ty co jsi našel od ST nebo TI. Myslím si, že ST nebo TI jsou dost solidní výrobci. Možná více času zabere samotné hledání alternativy než samotná výroba zařízení. Navíc si myslím, že tyhle kočkopsy nejsou moc vhodný - proč nepoužiješ nějaký dedikovaný čip + CPU ?
Zajimave, akorat nerekli, cim konkretne to mohlo byt kontaminovane, ze se z toho stala vybusna smes. Kazdopadne skladovat to spolu s 50t pyrotechniky asi nebyl dobry napad...
jako jo no, vlastně nic nového, ale i tak velmi povedená práce.
Rayer -> napdá mě hydraulický olej. Nedělám si niavní představy o technickém stavu manipulační techniky ani o kvalitách obsluhy v tomto skladu, i já viděl staré hadice co samy praskly při provozním tlaku u starších strojů i uražené hadice u nových, když jde například o amatérské opravy, nemívá to dlouhého trvání
Loučák: Jasně, v tom skladu se jim omylem z vysokozdvihů vytratilo 100 tun hydraulickýho oleje
RayeR: Bouchá to i prakticky čisté. Základ by měl být v tom, že cca kolem 210 °C se ledek amonej začíná exotermicky rozkládat na NO2 a vodu. Mechanizmus, jak to přechází do detonace není úplně známej (alespoň já ho nenašel), ale určitě toho je potřeba fakt velký množství a fakt velkej impuls, aby to bouchlo...
No prave, kdyz namichas DAP, tak to chce aspon soudek a velmi silnou rozbusku, ne jen teplotu. Kdo vi co tam skladovali predtim, tu podlahu asi nevyluxovali do cista...
Nemyslím 100t, však by stačilo takto namíchat "dap" a pak z jednoho pytle a ten by přeci inicioval zbytek, ne? A že tam třeba byla mastná podlaha, to mě taky napadlo, ale to by přeci nestačilo. Nebo alespoň já četl, že k iciaci čistého dusičnanu amonného je zapotřebí alespoň 10kg trhaviny (jo, je to zavádějící, už si nepamutuju , jestli tam byla uvedená konkrétní)
Nejsem úplně chemik, ale pokud se ten ledek dostane na 210°C a začne se rozkládat na vodu a NO2, tak mi to přijde jako celkem možnej začátek konce. Koneckonců spousta potenciálních výbušnin je citlivá na pH. No a při těch 210°C mi přijde celkem logický, že kyselej dusičnan, skrz který proudí plynná kyselina dusičná asi nebude to nejlepší pro moje zoubky
No a pokud je to exotermický, tak je klidně možný, že se začnou v té hmotě tvořit hotspoty (obzvláště, je-li to nějak kontaminovaný) a některý z nich se dostane třeba na teplotu vzplanutí a pak už
Na wiki pisou ze to je exotermi https://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_dusn%C3%BD
ale na rozdil od NO2 je N2O neutralni, az od 600C se rozklada, ale porad tam musi bejt este naky palivo co to zoxiduje...
Proč by tam pořád muselo být nějaké palivo co se zoxiduje? Pochop že pokud máš exotermickou reakci, u které ti dochází k vývinu (libovolného) plynu, tak to může vést k detonaci - máš jak tlak, tak teplotu, oboje se zpětnovazebně urychluje a to stačí.
Takovej jododusík funguje přeci úplně stejně - taky se "jenom" exotermicky rozkládá, nic neoxiduje a přesto moc pěkně bouchá...
Ahoj, prosím zkušenější o objasnění. Koukám se na řízení VFD přes MAX6921, ale podle datasheetu nemá možnost zápornýho předpětí (to má varianta MAX6931). Vždycky jsem si myslel, že neaktivní pozice mají dostat záporný napětí. Neprojeví se nějak na životnosti VFD, když se při multiplexování neaktivní pozice jen přizemní? Díky
Hm, zajimave, ani sem si nevsim, ze by VFD potrebovaly zaporne napeti a ze by to nejak ovlivnovalo zivotnost, akorat ze treba u LCD by nemela byt SS slozka, ktera elektrolyzou rozklada LC...
Ono to tak třeba vůbec není...já vždycky jen VFD přešel s tím, že je to v podstatě trioda a tím pádem by měl k uzavření dostávat záporné předpětí... Danyk ho použil u svých hodin, ale třeba to není potřeba a pro zhasnutí stačí připojit na GND
Je lepší přizemňovat nebo odpojovat? Třeba na klasických elektronkách se vlivem emise na mřžkách dělá oproti katodě malé záporné napětí, takže by těmi segmenty pak mohl téct menší zbytkový proud.
Tady je k tomu nějaká teorie. Vyrozumněl jsem, že uzemnit anodu a mřížku se smí, ale může nastat parazitní rozsvěcení neaktivních segmentů. A proto se používá záporné předpětí. https://radiokot.ru/circuit/digital/home/215/
To sou prubeby ze sekunaru vystupu nebo zpetny vazby? Vystupni elyty a diody OK?
Pres tu schottky diodu by se mel obvod napajet po te co se ten zdroj rozbehne. Kondiky nemusi byt viditelne nafoukle, muzou byt jen proste vyschle s velkym ESR. Ten 22u bych preventivne proste vymenil...
Kondiky su viditelne nafuknute neni, ale vyberiem ich a premeriam.
Trosku ta nechapem rayer. Na mojej scheme som sekundar nenakreslil vychadzal som zo schemy v datasheete.
Konkretne nechapem tejto vete Pres tu schottky diodu by se mel obvod napajet po te co se ten zdroj rozbehne. Obvodom myslis switch alebo?
Nakreslil som obrazok snad to pochopite ako som to myslel https://pasteboard.co/JB6ONy0.png
Měl jsem obavy jestli není v haji trafo, zkratovaný závit, ale průběh je ok, jen moc malá střída, takže ten obvod buď vidí na tom pomocném vinutí příliš moc velké napětí (neopírá se o ten 22u/50) nebo mu něco jinýho omezuje tu střídu (špatně připájený bočník, kterému vzrostl odpor?)
Vdaka za pomoc už opravené. Zmeral som ten kondík čo si mi radil ale bol ok. Tak som nad tým zauvažoval a nezdal sa mi ten priebeh na výstupe že sú tam také špičky ved predsa by mal byť usmernený bez špičiek. Potom som si spomenul že dioda síce usmernuje ale špičky vyhladzuje kondík.Tak som zmeral elit na výstupe a bol zlý hoci opticky nafúknutý nebol.
>Martin
No myslel sem to pomocny vinuti - vyvody 1 a 6, ze se z nej bere nejen zpetna vazba ale i napajeni pro ten spinak pres sotku do VCC... Jinak ano prubech za diodou na sekundaru na vystupu mel byt vyfiltrovany a pokud nefiltruje kond, tak tam je takovy bordel. To uz asi chudak nemel moc kapacity...
B TW neni na skodu si koupit aspon naky cinsky ESR metr na orientacni mereni. Na elyty se mas zamerit jako prvni, to odchazi masove po lete4ch vsude, kor v mistech, kde ten kondik vidi takovyhle impulsni napeti a proudy. V primarnim obvodu kde je 50(100)Hz vetinou neodejde.
Aha uz chapem, zmiatlo ma to ze si pisal shotky dioda a ta bas16 tam nieje zakreslena ako shotky.
Mam ten maly cinsky meracik na tranzistory meria aj esr.Problem je ten ze kondik musi vybrat z dps a vyberat takto nahodne vsetky kondiky co tam su by bolo na 4hodiny. Vacsinou su tie dosky 2vrstvove s rozliatou medou a spajkovacka mi na to nestaci. Velku trafo sa bojim pouzivat ked su tam integrace a procesory.
Ja mam naky dig. RLC mustek, ktery je schopen neco namerit i na kondu v obvodu, zas jich neni tolik a ty vystupni bejvaj prvni na rane. S vykonnou kvalitni pajkou neni problem vytahovat i z 2-vrstvych desek, uz sem zrecapoval celou radu zakladnich desek...
Ony ty impulsní proudy jsou aj v primárním obvodu, však ten měnič odebírá stejnej pulzní výkon, jako na sekundáru vyplivuje. Ale jsou prostě o transformační poměr menší a i když ten VN kondík má větší ESR, tak výsledná zráta je menší, než na tom sekundárním.
Pár dní mi stolní počítač občas se zničeho nic vypne a po pár vteřinách znova zapne. Myslíte, že to může být i něco jiného než napájecí zdroj nebo základní deska? Zatím jsem zkusil jen vyměnit přívodní šňůru a tou to není. Ještě mě napadá jestli by to mohla dělat usb myš? Koupil jsem z ali nedávno novou, že by třeba měla vyšší příkon než zvládne usb, nebo měla jen nějaké proudové peaky a deska by to vyhodnotila jako zkrat a proto to vypnutí? Nebo to je blbost? Samozřejmě není nic lehčího než zapojit zase starou myš a vyzkoušet to.
To samý mi dělaly W10 po instalaci na předtím bezproblému fungující pačítač, podezříval jsem taky zdroj, koupil nový a stalo se to znovu, tak jsem nainstalovat zpět W7 s tím, že na tenhle HW W10 nepůjdou, na skutečnou příčinnu jsem nepřišel, v logu nebylo vůbec nic, tzn. HW chyba.
Teoreticky to muze delat nadmerny proudovy odber z USB, aspon moje deska se tak chova, ze zapipa a bez milosti sestreli system - docela debilni ficura, v BIOSu to nikde nastavit nejde, ted si nepamatuju, jesi se PC zapne samo nebo musim tlacitkem.
Kamosoj ze zas kdysi sam zapinal PC treba v noci, bylo to na vymenu MB, nastesti v zaruce.
Mne zasa robi to že musim ho zapnuť a ked nabehne logo biosu musim ho reštartovať tlačitkom. Ked to nespravim tak niekedy nenabehne obraz ale system sa spusti niekedy sa spusti ale je spomaleny a ked sa prehrava zvuk tak to tam vydava digitalne
pazvuky. Neviete čim to je?
Tak nakonec to byl přece jen ten nejpravděpodobnější článek - zdroj. Měl jsem zapnutý počítač, najednou slyším z počítače nějaké syčení (říkám si, že by proražený nějaký elyt?) a smrad, ale překvapivě počítač jel dál, ale přesto jsem ho radši hned vypnul. Rozebral jsem zdroj a jsou tam dvě řady chladičů, jedna řada vlažná a druhá že jsem na nich udržel prst max vteřinu. Přemýšlím jestli to má cenu zkoušet spravovat? Je to nějaký TX 650W Corsair zdroj, asi z roku 2006 ještě s THT součástkami, tak by to mohlo jít. Jenže trošku se to bojím zapnout aby mi náhodou nějaký elyt nebouchnul do ksichtu
Tak
Corsairy zas nebyly uplne shit, jesi tam mas naky nafoukly kondy, tak je vymen, nejlip vsechny. A taky se podivej poradne na motherboard, jesi mas nakou starou plecku, tak muzes mit nafoukly elyty i na desce, zejmena ve VRM (kolem patice CPU).
No ani moc nepada, naopak za poslednich par dni pekny narust z pasma 11k na 15-16k/$, to uz se pomalu blizi vanocnim cenam 2018 :)
Jinak tezari do farem asi kupujou jine zdroje a doma na PC to uz asi moc lidi netezi...
Když už se tady mluví o osciloskopech, tak si tu přihřeju polívčičku - máte někdo zkušenosti s nějakými přenosnými osciloskopy, ať už dospělé bateriově napájené či USBčkové bezdiplayové?
Protože se vcelku hrabu v autech, tak sem tam potřebuju na autě něco změřit. A dávat těžké love za automotive-grade PicoScope opravdu nechci
No uz me napadlo, jesi by ten Rigol nesel nahodou krmit z 12V, pac vevnitr bude asi spinak na naky takovy napeti, zejo. Aspon co se pamatuju u Tektronixu DSO4xxx byl takovy napajeci modul. Tak by to slo vyvest na konektor, ted nevim jesi ho mam este v zaruce, takze dovnitr sem se zatim nekoukal, kdyz sem potreboval neco na aute, tak sem si dotahnul APC UPSku, co de nakopnout tlacitkem...
Celekem masakr zdroj tam je, takže nejjednodušší by bylo vyrobit 230Vac střídačem. https://www.experimental-engineering.co.uk/2015/08/21/r...
Jinak, co koupit za pár papírů dvoukanálovej Hantek na USB? V autě nejrychlejší věc k pozorování bude snad CAN a ten to uvidí snad i s 20MHz BW.
A o DC napeti berete kde? Asi k autu neponesu DC baterii na aspon 100V, to uz je jednodussi ta UPSka. Dohledal sem fotky toho Tektronixu, co sem tehda opravoval a byl tam napajeci modul 133-240V -> 12V/17A. Proste jedina napajeci vetev, k tomu 2 sense vstupy. Takze teoreticky by to melo jit z ty autobaterky napajet primo, protoze na desce bude hejno dalsich regulatoru z 12V na nizsi napeti.
U toho Rigolu je to koukam pravej opak, zdroj se spoustou napajecich vetvi, navic ma mensi odber, takze tam bych to taky videl na step-up stridac...
Když je zmíněn Hantek, já jsem si před rokem koupil bateriovej 2C42, chtěl jsem něco hodně malýho levnějšího, co bude aspoň trochu měřit a jsem docela spokojený. To tlačítkový ovládání je sice šílený, ale dá se na to zvyknout. Měří to cca stejně jako velkej Hantek.
RayeR: Tak stačí třeba i obyč zvyšovač, pokud máš dost voltů na baterce (z 12V bys to možná už rozumně dostal). Ale dá se to brat i z jednoduchýho neregulovanýho spínáku.
Ahoj koukam po digitalnim skopku cenovka max cca 8 tis celkem se mi libi rigol 1052 stim ze by se dal upravit i na 100mhz nejake zkusenosti? nebo nevite o nejakym lepsim pomer cena/vykon dekuji
Siglent SDS1104X-E sice bohužel stojí asi 13-14 tisíc (ještě před rokem stál snad 12), ale je to čtyřkanál (to za nějakou dobu zjistíš že potřebuješ), podle mě celkově lepší a svižnější než Rigol a dá se hacknout na 200MHz.
DS1052 nedoporučuje, má shitfrontendy, leze tam bordel a jsou šílený přeslechy i mezi kanálama. Nebrat.
A pokud vim, tak nic s lepším poměrem cena-výkon, než DS1054Z, dosud neexistuje.
Mi připomíná, že mám doma DS1052 hacknutý na 100M, málo používaný, v podstatě jako nový, můžu ho komukoliv nechat za 4k - taky jsem přešel na 4kanál 1054, má i řádově víc funkcí a je prostě "dospělej", za tu cenu 12k nebo kolik nemá konkurenci
Tiež mám 1054Z kedže som mal predtým BMko tak je ten Rigol pre mňa ako Rohde & Schwarz.
Ale je pravda že som nerobil s ničím značkovým takže nemôžem porovnávať.
Odkladam si.. Uz s tym skoro nerobim ale obcas by sa mi skop zisiel, potom si spomeniem, ze ta zamrdana BM566 po pol roku v pivnici urcite nepojde.. Tak robim tak, aby som nepotreboval.
Pokud s tim hodláš honit 100 MHz sběrnici k SDRAMce, tak je to na dvě věci a nejspíš ani na to ne. Pokud s tim chceš okukovat UART nebo SPI z mrdujína, tak to stačí.
Komukoliv kdo seriozněji vyvíjí elektroniku, ddoporučuju něco co má 500MHz BW. Starší kusy jdou koupit za přijatelné ceny. Akorát pak to není žádná hitparáda co do hloubky paměti, ale u těch rychlejch věci stejně většinou moc nepotřebuju vědět, co se dělo o kilometry dříve. Na to sou pak logický analyzátory.
DS1054Z uz mam taky par let doma a na to moje bastleni vyhovuje (stake si este vydrzuju analog 2-ganal s galv. oddelenymi vstupy). Nekoukal sem na dnesni ceny, tehda sem kupoval za neco pres 11kkc. Ten Siglent SDS1104X-E je o neco modernejsi, tak je otazka jesi by ti to za priplatecek cca 5k stalo. Kdybych vybiral ted novy, tak bych do toho asi sel, ale jinak upgradovat nepotrebuju. A na lepsi koukani si muzu vypucit v praci...
No, jak píše VroutekB, záleží na uživateli, co potřebuje... na arduíno stačí cokoliv, na výkonovku a sledování nějakých oscilačních jevů může být 200MHz BW málo (těch 500MHZ asi optimum)... záleží, co kdo potřebuje a chce s tím měřit...Někomu nestačí GHz BW
Měl jsem možnost nějakou dobu pracovat s DS1054Z a SDS1104X-E. Podle mě je ten Siglent celkově lepší - svižněji reaguje na ovládání, u Rigolu byl trochu problém s DC offsetem kanálů, kterej nešel vynulovat ani autokalibrací (u Siglentu všechno v pohodě), taky se u Rigolu sem tam objevovaly paměťový chyby v zaznamenaným signálu (ale to je mi jasný, že bude vada kusu, ne systémová chyba). Plus ten Siglent aspoň podle mě vypadá řádově líp.
Tak on je ten Rigol uz asi 10 let starej design nebo tak, za tu dobu zas procesory udaly velkej prokrok. Skoda ze Rigol neudal naky refresh model za podobne penize...
Dr.Doktor: Tak si v tom riglolu po deseti letech aspoň jednou zaktualizujte FW, to co popisuješ, včetně toho poškozování pamět, je vyřešený, už dlouho.
Nj, to bych taky mohl upnout, koukam posledni FW z 2019, naposled sem tam nahral novy po koupi a pak uz sem na to nesahl. Doufam ze to neeliminuje 100MHz hack. https://www.rigolna.com/firmware/
Problem je, ze nvidia vlastni monopol na profesionalne pouzitie takze zas tak na budku nedostane. Gaming a casual to áno, ceny novej RTX30 serie su odveci, rovnako vykone RX6xxx maju stat znatelne menej. Ale treba si pockat na nezavisle benchmarky.
Tak ono ten profi segment zas asi nebude tak velikej, u nas nema v kompu Quadro nikdo a treba Altium zamerne optimalizuje spis na herni (DX) nez profi (OGL) grafiky...
Uvidime s cim pride intel, prej Rocket lake by melo bejt trochu vic nez 10. refresh...
Nekde sem dohledal, ze prijmy nvidie ze segmentu profi karet tvorily asi 10%, rozhodne gaming segment ma veci podil...
Taky asi ne uplne zanedbatelny segment budou tezari x-coinu. Pamatuju se, jak pred par lety se vysplahala cena AMD grafik VEGA kvuli poptavce na tezeni a gameri jen nadavali, ze to nejde za normalni peniz koupit...
Nemám boužel moc jak posoudit, jak se předvedli. Ale ty Alterácký FPGA mě dost přestávaji bavit, neb jejich nabídka (co do poměru cena-schopnosti-dostupnost) za Xilinxem a Lattice dost kulhá. Ale to tady v tomhle vlákně nebudu rozebírat, to je na samostatný téma.
Našel jsem dost zajímavý zdroj "starých" informací, hlavně tedy ohledně návrhu magnetických vychylovacích systémů, VOL22.
Zde: https://www.febo.com/pages/docs/RadLab/
Pak tam je i hromada 700 a 800 stránkových skript o radarech a analogových počítačích, takže docela pornografie pro mě.
Hádám, že se to bude hodit i dalším, proto to sem i sdílím
Zdravím riešim opravu jednej akuvrtačky a potreboval by som pomoc. Stratil sa mi fet a neviem aký by tam mal byť. Tak by som vás poprosil aby ste mi našli nejaký vhodný. Prekreslil som schému a tam kde by mal byť fet som dal merák a meral som napätie na gate. Vrtačka je na 14,4V baterku. Keď je spúšt vypnutá je na gate 0V keď spúštou trochu pohnem je na gate hneď 4V keď stláčam pomali spúšt ďalej napätie sa pomaly zvyšuje až na 6,5V a to je už spúšt maximálne stlačená. Fet by mal byť v púzdre TO251a
Na krabičke je napísané 15V 25A tak asi by mal byť na 30A aby tam bola nejaká rezerva.
Ako vždy schému som zabudol https://pasteboard.co/Jxkgjb2.jpg
Tie odpory dole sú kreslené preto tak divno lebo je to vlastne taká odporová dráha a to šrafované je meď a ide nato taký protikus na ktorom je pliešok. Kondenzátory som zmerať nevedel.
do toho tranzistoru asi jde PWMka, která bude mít spičkovou hodnotu furt rovnou napětí baterie, ale tvůj měřák asi neumí true RMS a proto ti to ukázalo takovýhle kraviny
Tak tam asi odešlo aj něco jinýho. :D Má tam být obdélník o frekvenci plus mínus 10kHz.
Jinak "30A" FET tam opravdu neobstojí. Zaprvé je to proud s ideálním chlazením, za druhé ten motor si při záběru klidně vezme víc. Tam klidně může být tranzistor, co má u sebe napsaný "120A", jen aby to tepelně vydržel.
No dufam že nie skúsim zmerať výstup toho integráču pret tým dvojitým tranzistorom. Inak datasheet od neho som nenašiel tak neviem ako by mal vyzerať výstup. Tak kludne aj 120A aký mi poradíte taký kúpim a vyskúšam. Chladenie tam nejake je ta doska je keramicka a pripevnena celou plochou na telo toho regulatora ktore je hlinikove.
To je dobra sracka ten prubeh Ug, asi odesel 1 trand z te budici dvojice, odpajej ho a zmer primo vystup IO. Jako FET by sel pouzit naky z CPU VRM ze stare zakladni desky P4/AM2, tam najdes pekny FETy na 30V/60-100A...
Frekvence je moc vysoká, ten IO bude nějaký časovač stylu 555, zkontroluj okolní součástky jestli mají hodnoty, co by měly mít, zkratovaný odpor nebo odpájená ta keramika.
Jo, dobrej postreh, to sem si nevsiml meritka os. To je pak jasny, ze ten budic gate nestiha takovejhle fofr. Souhlaism, ze by to mohl bejt nakej prvek v casovacim obvodu...
Super, tak to byla primarni pricina, FET chudak pak nasledky takoveho buzeni byl polootevrenej a palil na sobe obrovskej vykon. Tyhle obdelniky sou teda taky celkem hnus, na to ze to je naprazdno este, ale nak to pude. Ten FET se mi zda OK, 5mR Rds asi v pohode, byt dnes se da koupit bezne i kolem 1mR, pochybuju, ze tam puvodne bylo neco lepsiho...
Zdravím místní osazenstvo diskuze,
Po delší odmlce, kdy nebylo moc času (práce, děti, žena atd.) jsem také "prý" chytil tu populární chřipku a jelikož mám 14 dní nucené dovolené doma, opět jsem oprášil svoji vstupně-výstupní kartu na Ethernet s PoE. PoE funguje - trochu problémů bylo, ale odstranil jsem :)
Každopádně bych se chtěl zeptat na BootLoader pro STM32 (konkrétně STM32G030). Potřeboval bych si "napsat" svůj vlastní, abych mohl kartu přehrávat na dálku (bude to někde na střeše a tam se mi moc lézt s NTB nechce) ... Komunikační čip pro ETH je W6100. Vím, že tu Wiznet moc rádi nemáte, ale nyní prosím o toleranci. Čip funguje dobře :) Takže po spuštění bootloaderu by bylo nutno inicializovat SPI sběrnici, komunikaci s tímto čipem a až pak nějak začít přepisovat stránky v FLASH paměti dle dat z PC. Programování FLASH paměti v běžící aplikaci používám celkem běžně kvůli uložení proměnných.
Otázka zní, programoval tu někdo něco takového ? Budu rád za každou pomoc, děkuji.
Na takovýhle hrátky bys měl mít spíš procesor s dualbank FLASH, protože během zápisu do / výmazu FLASHe z ní nelze číst. Tzn kód, který musí ject trvale buď musí běžet ze SRAM (a to včetně tabulky vektorů a ISR), nebo musíš počítat s tím, že bude CPU v době zápisu prostě zaseknuté a nebude dělat nic - což zrovna si nemyslím, že je vhodný chování aplikace s ETH portem, nýbrž fungovat by to asi fungovalo i tak.
Zadruhý, FLASHky bys měl mít dostatek na dva firmwary současně, jinak při neúspěšným natažení novýho FW ti zařízení přestane fungovat, dokud nedostane správný FW (za předpokladu, že v bootloaderu budeš mít kompletní obsluhu ETHernetu a všech protokolů, což s některýma složitějšíma protokolama je docela dost dat a postrádá trochu smyslu mít tam tu obsluhu dvakrát: Jednou v hlavním FW a podruhý v bootloaderu.
Bootloader jediný co by měl řešit po spuštění je, který ze dvou firmwarů je platný a ten spustit, případně přehodit na ten novější. Veškerá aplikační obsluha vč. ETH protokolů bude potom součástí samotného FW, ne bootloaderu. I proto se používá dualbank FLASH, aby aplikace nerušeně jela se vším všudy, zatímco lifruje nový FW do druhého banku FLASHe.
Jo, ještě jedna podstatná věc, proč by bootloader neměl řešit obsluhu ETH, ale měl to dělat až aplikační FW: Protože bootloader se nedá později aktualizovat. Proto je vhodné, aby byl co nejjednodušší s nejmenším potenciálem nutnosti opravy případných chyb. Když necháš chybu v bootloaderu, který obsluhuje celý ETH, tak jsi prakticky bez šance ho opravit nadálku.
Trochu jsem se v tom ztratil, tak kdyžtak omluv moje nesmyslné dotazy :)
Moje představa byla, že bych třeba na poslední stránku v FLASH paměti nahrál bootloader, který by obsahoval vše potřebné k chodu - ETH inicializaci, protokol atd.. Následně by začal přehrávat vše od první stránky podle dat z PC. Máš pravdu, že pokud se nenatáhne správně FW, aplikace zkolabuje a zařízení nebude fungovat vůbec - to mě nedošlo.
Do dalšího projektu plánuji použít STM32F446 kvůli rychlosti a bude zde použita i 128Mb FLASH paměť zapojena přes SPI - tato by šla použít jako "zásobárna" nového FW, tak že by hlavní aplikace nahrála nový FW do externí FLASH a nahodila nějaký bitík, který by se četl při startu CPU. Pokud by byl tento bitík nahozený, bootloader při překopírovat FW z externí FLASH do hlavní FLASH v procesoru a spustil aplikaci. Tento "překopírovací" bootloader by mohl sedět na poslední stránce v procesorový FLASH. Výhoda je, že by byl vždy k dispozici FW. Úskalí, které vidím, je, že takovýto bootloader nebude univerzální pro více aplikací.
A nešel by bootloader nahrát do SRAM ? Z hlavní aplikace v FLASH bych skočil do SRAM, kde bych spustil bootloader, který by následně přehrál FLASH a po dokončení by skočil zpět do FLASH.
Kdysi jsem to takto používal v AVR. NEvím, jestli by to tady taky tam nešlo.
Díky :)
To co se ti snažím vysvětlit je, že bootloader by neměl řešit žádný protokolový vrstvy - zejména ne v aplikaci s ETH, kde je víc než pravděpodobné, že bude časem potřeba aktualizovat třeba i samotný protokol nebo ETH stack. Bootloader jen vybírá FW, kterej spustí. Pak tam potřebuješ akorát místo na da firmwary, ideálně dualbank device.
Presne tak, i ja ti rikam do bootloaderu zadny takovy hi-level veci necpat! Bootloader ma byt co nejjednodussi a spolehlivy aby se nemusel uz menit.
My sme to meli udelane zhruba takto: SMT32 mel pripojenou SPI flahs jako ulozsiste s jednoduchym souborovym systemem, aplikace ve flash CPU byl takovy maly OS, ktery umel obsluhovat cany, wifiny, eternety a po techto kanalech prenaset data a tedy i novy FW. Ten se tma poslal jako komprimovany balicek opatreny CRCem, a ulozil se na souborovy system se specialnim atributem. Po restartu se bootloader podival jesi nema ulozeny soubor s novym FW s tim atributem a pokud ano, tak ho za behu rozbaloval a cpal do druhe banky flash. Zaroven bootloader kontorloval integritu FW ve flash a pokud byla spatna (treba po nedokoncenem predchozim flashi), tak se spustila zalozni verze FW, ktera se bezne neprehravala. Pokud by se nak poskodila i ta, tak to zustalo viset v bootloaderu a slo to prehrat z konzole po seriovy lince (poslanim toho sameho komprimovaneho balicku).
Samozrejme je mozny si i kod bootloaderu nahrat do SRAM a pak nemas flash blookovanou - tusim ze takle funguje i ten bootloader co je tam od vyrobce co se aktivuje boot0,1 pinama, a nejpsis i to co komunikuje s ST-Linkem, v adresari FlashLoader je spousta nakych binarek pro ruzne rady MCU, ktere se asi nahravaji do SRAM, ale to sem nikdy nezkoumal...
>deny hoch
BTW na AVR si mohl tezko neco pouste ze SRAM, nebot procak neumoznuje vykonavat kod ze SRAM, je to harvard a navic do te pidiSRAM by se nic neveslo. Asi si mel na mysli bootlader sekci na konci interni flash...
Zamotali jste mi hlavu, ale jsem rád, že jsem se o tom dozvěděl více :) Máte pravdu v tom, že mít záložní FW někde ve FLASH paměti je nesmírná výhoda. Dualbank FLASH podporují jen G4, H7 a F7, což je pro mě takový kanón na vrabce (rozměry pouzder, výkon, cena). Taková G0, F4 (kterou jsem teď namaloval do jednoho z dalších projektů) bohužel nic takového nemá a nevím, jestli by FLASH dokázala pojmout dva FW + bootloader - u tý G0 se mi to tam nevejde.
Ano, dá se to řešit externí FLASH, ale ta v každém projektu s ETH nebude.
A ta SRAM zůstane v nezměněném stavu i při vypnutém napájení ? Z principu RAM dostávám odpověď že "NE", ale celkem mě tam mate písmenko "S" (static ?).
SRAM je pamet, ktera nepotrebuje periodicky refresh, to nijak nesouvisi s tim, jesi udrzi data po vypnuti. Nicmene snad vsechny STMka maj nakej Vbat pin pro zalozni napajeni, kterym jde SRAM zalohovat...
Ještě jedna věc, na kterou bych se rád zeptal - lze v paměti FLASH nějak skákat na jiné adresy ? Myslím to tak, že po splnění určitých podmínek skočím na (třeba) poslední stránku v FLASH, vykonám jednoduchý bootloader a následně skočím zpátky na začátek hlavní aplikace. V AVR jsem to takto praktikoval :)
Ještě jedna věc, na kterou bych se rád zeptal - lze v paměti FLASH nějak skákat na jiné adresy ? Myslím to tak, že po splnění určitých podmínek skočím na (třeba) poslední stránku v FLASH, vykonám jednoduchý bootloader a následně skočím zpátky na začátek hlavní aplikace. V AVR jsem to takto praktikoval :)
Jinak je ale potreba davat bacha, kam mas nasmerovany vektory preruseni, asi neni dobry aby byly aktivni zrovna v ty casti flash, kerou prepisujes... AVR na to melo ten fuse bit, kterej to prehodil, jak je to u STM presne nevim...
Díky.
Vektory přerušení = funkce, které se volají při přerušení ? (void SysTick_IRQHandler(void)). Vím, že se ptám až na moc velké banality, ale chci to správně pochopit :)
RayeR, dal by jsi mi na sebe nějaký email nebo jiný kontakt, že bychom si napsali někde mimo ? Tedy pokud by nevadilo :)
mail mam na webu, ale necejtim se k tomu zas tak kompetentni, je to uz nejmin rok, co sem naposled neco pro STM32 psal, a tak daleko, abych si tam psal bootloadery sem se zatim nedostal. AVRka mam teda zazity vic. Takze bych stejne odkazal na nake vroutkovy oblibene ref. manualy, ci postahovani uz nakyho fcniho projektu bootloaderu nekde z netu a vubec, tuhle fajnovost bych si nechal na potom, az to budes mit zvladnuty, treba ten eth. nebude uplne prdel, zalezi co za knihovny pouzijes, co a do jaky hloubky budes muset delat sam...
Nahodou nenavrhoval tu nekdo ESD ochranu dle testovacich pulzu ČSN EN 61000-4-x ? Treba takle pan Tim? Norma je koukam placena, ale kdyby se treba nekde povalovala...
Neco sem aspon nasel tady http://www.elektrorevue.cz/clanky/01025/index.html
idealne kdyby byl nekde uz osvedceny obvod, ktery prosel zkouskou. S obyc transilem si prej nevystacim, musi byt kombinovan s varistorem a nakyma tlumivkama...
Myslím si, že záleží na tom, co chráníš a pro jaké prostředí- Jestli se teďka bavíme jenom o ESD testech, tak kolikrát asi SMD transil stačí. Třeba při testování signálových vodičů (třeba stíněný kabel) přes kapacitní kleštinu si myslím, že ano... Hromada součástek má v datasheetu právě tuto ESD odolnost uváděnou...
Ale pokud se bavíme o kontaktním vysokoenergetickém Surge testu, tak tam třeba pak výkonové varistory - třeba když testujeme AC svorky měniče na 230V, tak tam při tom Surge testu (pulz 1,2us/50us) teče špičkově z EMC generátoru třeba 600-700A a tuto energii po pár desítek až stovek us musí požrat...
Tyjo, koukám, že tuto normu zrovna nemám sosnutou, tak bohužel, ale určitě jsem ji v minulosti četl... ale dočteš se tam o požadovaných testech, ale myslím si, že ne, jak ten obvod má vypadat, aby vyhověl...
Spíš si obecně myslím, že máme u ESD problém ten, že když už se do našeho zařízení "střelí", tak je důležité, aby se zařízení restartovalo a obnovilo svoji původní funkci (výsledky test se vyhodnocují kritérii A,B,C) ... záleží, do kterého to zařízení spadá a tedy, zda musí při pulzu normálně fungovat, zda je možný restart funkce nebo jestli se může vypnout s tím, že je nutný manuální restart... ale to je všechno v těch kmenových EMC normách
Jen chci říct, že i když jsme měli signálové vstupy ledabyle ošetřené, nic nezdechlo, ale většinou se ten pulz dostane v podobě rušení dál a zdechne SW... ale nic fyzicky neodejde... NA silových vstupech máme varistory/bleskojistky... Ale děláme to také metodou pokus/omyl - raději naddimenzovat... správná postup asi taky neznáme... nebo okopírování od konkurence, případně alespoň u SPD obecně doporučení výrobců SPD (typ I, II, III, co kde je potřeba)
Jo, v pripade napajeni ma jit i o ty surge testy.
Mi to pride dost uhozeny, protoze je to zarizeni na nizky napeti, kery bude stejne nejcasteji napajeny z lab. zdroje nebo nakyho modulu spinaku z 220 - ten my neresime. Ja myslel, ze bude stacit VW8000 a ted v pulce projektu jentak mezi reci zmini, ze to musi vydrzet i tohle. No super, uz takle mi ty tlumivky, prepinace napajeni, moduly zdroju atd zaberou pulku jedny strany desky, hlavne ze to ma betj mrnavy, kdyz to bude stejne v nakym racku jak velka lednice... Toz zkusim vybrat naky MOVko, ale myslim, ze bude stejne k hovnu, pac pri tom proudu na nem bude ubytek hodne pres jeho jmenovity napeti, takze to stejne bude muset orezat transil...
Hm, takze rikas
Co takhle zkratující prvek? Tyristor, MOSFET, záleží na napětí... Tyristory krátkodobě přežijou hodně. Pokud je to signální lajna a je to umožněno, tak před transil dat odpor, kterej prostě omezí proud. Ty generátory mívají definovaný napětí naprázdno a impedanci, takže zařízení jde ochránit jak ořezáním napětí, tak omezením proudu.
Jo v normě je uvedeno schéma toho rcrc obvodu surge testu... a jsou tam požadavky na generátor, kolik musí mít J energie v kondach a jak píše doktor ta impedance (myslím že nižší než 0,25R)... A to má být prostředí lehkého průmyslu a domacnosti?
Je to napajeci lajna do 30VDC a proud az 20A, tak tam zadny odpor do serie cpat nemuzu. Zkratovaci tyristor - ten by to asi ochranil, ale tim by shorela pojistka na vstupu, takze by uz zarizeni neobnovilo funkci. FET pokud by se sepl jen kratce, tak by to asi slo, ale to je zas dalsi komplikace a to by bylo asi treba napred odladit na nakym samostatnym zapojenim, nikde sem nic takovyho pouzivat nevidel, ze bych to jen prevzal. U sitovejch zdroju si bezne vystaci jen s tema varistorama...
No my něco podobného (ty formátovačky, jak jsme se bavili po mailu Rayere) chránili takovým parním SMD transilem - měl snad 1x1cm, ale ještě to na testy nešlo ... takže těžko říct, jestli to má šanci přežít... tam to byly šíny 8V/20A
Uz sem si prosel tu normu, ono je este dost podstatne, o kterou tridu instalace se jedna a podle toho se vybira Um od 0,5 do 4kV tech test pulsu. A mam dost pochyby, ze manazeri vedi co chtej a proc to chtej... Ale snad i pro ten nejhorsi pripad by diskovej 9J/1kA transil mel vydrzet...
Hoj, koumal někdo z vás, jaký je rozdíl mezi ivertorem k tepelnému čerpadlu a klasickým frekvenčním měničem?
Bylo mi řečeno, že to nebude fungovat, protože ten kompresor je na DC a ne AC.
Podle mne je to blbost. přeci v tom kompresoruz musí být normální motor asyncroní. čumí z něj tři dráty, v iunvertorové desce je IGBT modul z normálního měniče a nic zvláštního tam není.
Já bych to neřešil, ale ta jednotka má chcíplej MCU, zbytek je funkční a je to ještě starej typ kde jsou jen on/off senzory, tj měnič s malým PLC v sobě to umí vyřešit.
V nových je BLDC (PMSM) motor s magnetama, silovka je stejná, řízení bezsenzorové. Na frekvenčním měniči by to prakticky šlo rozjet jen na malym výkonu, (přebuzený motor, dokud by se udržel v synch. chodu)
Myslim, že do větších kompresorových jednotek (tepelná čerpadla, ne domácí lednice!) se synchronní motory s perm. magnety nedávají, sou tam normálně asynchroňáky. Ale jistý si nejsem a nebude na to ani žádný pravidlo. A nenapadá mě ani, jak by se to dalo zvenku ze svorek motoru zjistit, nebude-li to psáno rovnou na štítku.
Tak to vyzkoušej obráceně. Ťukej o libovolné svorky motoru DC zdrojem. Elekronicky komutovaný motor s magnety cukne rotorem. Asynchronák na krátko se ani nehne.
obávám se, že chladírenskej kompresor je celej hermeticky zavařenej a na hřídel se tim pádem nedostaneš.
Vzhledem k tomu, že ty kompresory mívaj provozní teplotu i 90° tak se mi nechce věřit, že tam je něco s permanentníma magnetama https://sc02.alicdn.com/kf/HTB1T0qwKFXXXXc.XpXXq6xXFXXX... nicméně v těchhletěch zmetkách BLDC jsou dlužno říct. Já bych zkusil na svorky škrtnout nějakym DC napětím blízkym napájecímu a pak bych viděl, jestli to sebou škublo nebo ne
uz si konecne prosim uvedomte, jednou pro vzdy, ze chladirenskej kompresor je dohromady s motorem zavarenej v hermeticky uzavrenym pouzdru a hridel je nepristupna
Dík za info hoši. zítra to budu koumat, je to stará mrd... takže tam bude na 99% asynchroní motor.
Očekávám že na šrtítku bude "3ph DC 230V 50Hz"
Ještě to mám naložený v autě, ale chlapík mne potěšil, když mi řekl že ten expanzní ventil je na chlazení bez napětí a na topení pod napětím. čekal jsem že tam je potřeba s ním šaškovat a ona je to fakt jednoduchá triviální věc.
Dobrý večer pánové,
je tu mezi Vámi někdo, kdo zkoušel hořákem tavit kovy?
O co mi jde, myslíte si, že je fyzikálně možné pomocí zemního plynu (bohužel nízkotlaké potrubí) a dodatečného množství vzduchu a vhodně zkonstruovaného hořáku dosáhnout v tepelně uzavřené peci tavení železa?
Trochu mám obavy, že když do nízkotlakového hořáku přivedu moc vzduchu, tak se plamen utrhne. Nebo neexistuje nějaké "čerpadlo či kompresor", kterým lze nízkotlak zemního plynu převést na středotlak? Pak bych mohl přidat i více vzduchu... a pak je otázka, jestli by se situace nezlepšila..
Máte někdo zkušenosti? Propan-butan není zrovna levná záležitost a tak přemýšlím o variantě na zemní plyn...
Horko těžko. Teoretická teplota spalování zemního plynu je cca 1940 °C a to při perfektním poměru vzduch/plyn. Už při nadbytku vzduchu o 20% ta teplota spadne na 1700 °C... Nezáleží na tlaku plynu, ale musíš perfektně vyštelovat poměr plyn/vzduch. Cokoliv co bude mimo poměr je zbytečné, stejně se to musí ohřát a snižuje teplotu. Teplotu o něco zvýšíš předehřevem vzduchu spalinami.
Sice jsem nenašel teplotu, jako s tím lze dosáhnout, ale zkusil bych koks. ideálně opět s předehřevem spalného vzduchu. Přijde mi jednodušší udělat pec na koks... (a s koksem se ten poměr palivo/vzduch ustaví sám).
A mimochodem proč potřebuješ tavit železo? z toho stejně nic neodleješ (rozpustí se ti v něm kyslík, bude to nabublaný, porézní, stejně se to pak musí překovat atd.). Litina se taví při cca 1200 °C (eutektikum s uhlíkem), a jako taková je na odlévání vhodná.
Jestli si chceš něco jen tak odlejt, tak doporučuju koupit nějakou odlévací slitinu hliníku (Al-Si slitiny). To je poměrně snadný doma udělat, na youtube spousta videí, návodů...
Pardon, myslel jsem litinu, pak třeba hliník, mosaz,...blbě jsem to napsal...
S koksem jsem takovou malou pícku dělal... ale přemýšlím, jestli ji buď předělat na výrazně lepší nebo právě nezkusit ten plyn...
Udělal bych to ze šamotových vložek, obalechých sibralem
Jen mě napadá, jestli cesta zemního plynu je vůbec použitelný na uvažování...
Tak si v tom online DRCu nech jen to nejnutnejsi a manual DRC muzes poustet jen obcas. Jesi mas ucet, tak bych to klidne napsal do fora nebo na podporu co jako doporucujou za HWz kdyz se tak chvastaj jak to prepsali 64b a multitredove (nam bylo ted zopakovano doporuceni, za staci bezna i7, 8-16GB RAM a herni VGA optimalizovana na DX, Quadro s optimalizaci na OGL nedoporucujou).
Jj, tak nějak to už používám... v online DRC jen to, aby se to dalo routovat a všechny ostatní finální kontroly v manuálním...
Víc mi spíš v Altiu vadí jedna věc. OK, uděláš manuální DRC, vypíše ti to všechny chybové Message zprávy, kde máš všechny problémy... No jo, jenže pokud se chyba týká třeba nezaroutované cesty a ty ji tedy v dobré víře začneš routovat, kde chybí, tak ti pak z tich Message zmizí automaticky všechny ostatní chyby z DRC a musíš pouštět DRC znova... to je kokotina... nebo dělám něco šptatně asi já :-D
Neska sme zrovna to nastaveni DRC probirali. Takze co se kontroluje online a co offline mas v nastaveni Tools|Design Rusles Check.. tam klikni vlevo Rules to Check a vpravo sou 2 sloupce se zatrzitkama Online a Batch, tak to kdyztak vhodne zredukuj, zkus treba zistit jesi nejake z tech pravidel nepusobi vyrazne zpomaleni proti zbytku, proste nejak postupne nebo pulenim intervalu zatrhat/odtrhat a otestovat.
Me ten offline na 6-vrstve s hispeed diff parama trva tak 2 vteriny, tak si neumim predstavit co to tam mas za silenosti.
Co se tyce prohlizeni nalezenych DRCu, tak sem byl poucen, ze v AD20 existuje panel PCB Rules and Violations, ten je super v tom, ze se z nej rychle dostanes do nastaveni toho pravidla, ktere zpusobilo violenci a hned ho muzes upravit. Jako skoleni muzu pochvalit, zdaleka neznam vsechny vychytavky AD20, tak sem se zas par veci dovedel, pan Tosovsky to prednasi dobre...
Chtěl bych se vás zeptat na Váš názor. Jedná se o layout Gatedriverů s galv. oddělením. Kolega tvrdí, že je lepší sekundární stranu (strana u výkon. tranzistoru) nevylévat zemním polygonem - Váš názor??
Gatedriver má přivedené napájení +15,0V,-5V z Muratáckých DC/DC konvertorů
Jako chápu, že se tím zmenší parazitní kapacity proti společné zemi, na druhou stranu mi přijde důležité udělat velmi dobře napájecí část a blokování driveru a v tom ten polygon zase pomůže. Pak taky sice kapacita polygonem se zvětší, ale je to vlastně na škodu? Nestabilizuje se tím průběh naopak líp? Vaše názory??
Díky moc
Kapacita se tím sice malinko zvětší, ale přes ten vzduch to bude zanedbatelný, max. pár pF. Vylít sekundární zem, hlavně na stranu kde je blízko nějaká jiná část (a tím odstínit součástky), si myslím, že pomůže mnohem víc.
Nechces sem hodit nakej screen jak je to mysleno? Pokud sou na vystupni strane budicu uz jen spoje ke gejtum, tak tam moc nevidim ucel zem vylejvat, akorat pod sekundarni stranou gatedriveru, kde je blokovaci kondik, aby se co nejvic snizila impedance pripojeni toho blokovaku, rozlivat to dal k fetum moc nevidim smysl...
A když už jsme u toho, najdou se tu nějací konstruktivní kritici, kteří by mi zkoukli layout výkonové a driverové desky 25kW měniče? Měl by někdo chuť na trochu kritiky?
Jen je problém, jak to případně zrealizovat, protože je to moje práce pro firmu a nemohu to zveřejňovat... nevím, kdybych to třeba poslal bez schématu, jenom layout v Altiu? Jde o layout výkonové části měniče, tak teoreticky mohu říct, co je to za topologii, ale schéma bude asi problém, případně jen někomu zde důvěryhodnému, koho znám léta...
Co myslíte? Kdo si chce zakritizovat?
Celkově ve 3D to vypadá asi nějak takto - je to plný můstek: https://ibb.co/NCtRf7k
Ty testpointy prosím nekritizujte - je to první prototypová naučná deska
Jen malej komentář, asi je ti to jasný (ale je dost lidí kterým ne), ty izolační DC/DC zdroje musí mít nejen dostatečnou izolační pevnost (1kV DC nejspíš fakt nestačí), ale i odolnost na du/dt.
Ještě když se na to koukám, dej si bacha na souhlasný proudy skrz ty izolační zdroje, aby se ti tam necouraly po řídicích zemích. Jinak ty izolace mezi vrstvama vícevrstvé (snad 4?) DPS stačí jako izolace mezi silovou a řídicí částí? Mezi top a bottom dvouvrstvé DPS bych se to nebál dat, ale takto nevím. Asi na to bude nějaká norma?
K těm izolacím - Ano, podle normy se mezivrstvé posuzují jako pevná izolace - takže si musím pro Pragoboard nadefinovat akorát tlustší prepreg, aby to vyhovovalo (ISOLA400 má asi 38kv/mm... takže tak)
Jinak izolace jsou 5,5mm povrchová, 3mm vzdušná, a prepreg si nadefinuju takový, aby to izolačně bylo v pořádku (takže cca 200um - nevím, co teď mají v tabulce z možných)
K těm souhlasným proudům - narážíš na to křížení izolovaného napětí z měničů a tou primární stranou driverů? Je pravda, že tam bude slušná parazitní kapacita. Trochu spoléhám na to, že jsou jen navzájem pod pravým úhlem, že ty signály nevedou souhlasně, ale nevím no...
Proč ta deska vypadá takto debilně vychází z mechaniky, bude to budit 4 SOT-227 trandy a takto to vycházelo nejlépe mechanicky ... ale popravdě se toho obávám
Jinak měnič celý pak vypadá nějak takto: https://ibb.co/k6xKfLz
Tim:
Pěkný zdrojíky, sice stojí dost, ale člověk nikdy neví co má u takové věci čekat - mohlo to být klidně horší.
Izolace: To je sice hezký, že má 38kV/mm, PVC má taky 20kV/mm, ale žíly v silovým kabelu mezi sebou mají tak 3 milimetry izolace. Tam půjde o to, kdyby tam byl nějakej defekt (prasklina, bublina), aby to furt bylo v pohodě.
Souhlasné proudy: Kapacita těch VN stran vůči sobě vadit nebude, ani by tolik nevadila kapacita vůči napájecím větvím NN stran, ale pokud tam vede signál (což asi jo, jak jinak by se řídily ty šváby na krajích), tak bych se trochu bál. Pokud vyjdou vrstvy, snažil by se to odstínit ještě jednou vrstvou země.
Pak jsem měl ještě na mysli napájení primárních stran oddělovacích zdrojů. Pokud je jejich napájení taženo zvlášť od řídicí země, tak asi OK, i když tam pořád existuje magnetická vazba. Pokud jsou zemněný do stejné země jako zbytek řídicích obvodů, tak na ní můžou vytvářet celkem slušný špice. Pozor i na vazbu přes blokovací kondenzátory. Spousta lidí udělá oddělený země, pak to ale zablokujou do stejné napájecí větve, čímž si ty země zpátky střídavě svážou.
Vono se totiž taky dělá to, že se ten izolovanej zdroj od zátěže taky oddělí CM tlumivkou, aby ten VF sranec nešel skrz parazitní kapacitu zdroje na NN stranu.
Dr.Doctor ->, no, poptravě si dokážu představit zem DC/DC konvertoru oddělit, ale stejně bych ji musel po 5 cm zase spojit... takže je otázka, jestli by to něco změnilo. Bohužel je to 4-vrstvá a proložení zemí už nepůjde. To napájení nemohu dát do vnějších vrstev kvůli nedostatečné izolaci (pro PD=2), ve vnitřních je alespoň PD=1.
VroutekB: Nemám tam CM tlumivku, ale mám tam normální tlumivky... myslíš, že je to na hovno?
Schéma DC/DC měniče: https://ibb.co/McnvdRS
Pokud byste měli zájem to zkritizovat a kouknout na to, tak Doctora, Vroutka a Rayera považuji za dost důvěryhodné (jsou tu minimálně 5 let, byť 2 pod jinoupřezdívkou), že bych jim to třeba mohl i poslat v Altiu, když si to necháte pro sebe... a třeba i tu výkonovku...
Každopádně jsem rád za jakékoliv rady... ještě jsem to neposlal vyrobit, takže uvítám jakékoliv vylepšení...
VroutekB -> kde by sis představoval tu CM tlumivku? Jakou velikost?
Dr.Doctor -> K těm izolacím - každé zařízení bude kusově zkoušeno na izolaci výrazně vyšším, než provozním napětím (tuším, že 1800V rms po dobu 2s... kusová zkouška je 60s) - takže by teoreticky toto zkoušení mělo případné kazy odhalit. A navíc tato izolace není při průrazu kritická z pohledu bezpečnosti - přístupné komponenty budou odděleny dvojitou izolací od siloviny (tedy dvojnásobné zkušební napětí) ... myslíš, že to nestačí? Snažím se z normy vycucnout to, co pro mne platí a zatím v tom nevidím rozpor
Ta tlumivka má za cíl omezit dV/dt přes izolační bariéru toho DCDC měniče. Čili, spíš jen něco s vemi malou parazitní kapacitou. Ale mockrát sem to zatim neviděl takle použité, ale možná by to nějaký smysl dávalo - chce to dobře zanalyzovat. A pomohla by spíš u DCDC s větší parazitní kapacitou. Tady s těma 3-4pF už toho moc nesvedeš.
To cos tam vybral už je myslím dostatečně dobré a nebudeš mít moc kde vybrat lepší.
Dezajn fajly netřeba, nejsem ten správnej, kdo by to měl kritizírovat, ačkoliv to dělám často
Jo, to ja se k tomu taky nemuzu moc zodpovedne vyjadrovat, pac monstrum 25kW jde uz naprosto mimo me, a krom meho drivejsiho bastleni s Teslakama prakticky vykonovku nedelam, me se tu zas propletaji PCI expressy kolem BGAcka a tak :) Takze spis po ocku sleduju a sam se snazim neco priucit :) Myslim, ze nejvic fundovanej je tu na to Doktor.
Jinak mi pride docela vtipny, ze firma co tohle dela, na to nema vlastni knowhow a uci se to takle za pochodu, proste Tima hodili do vody at se nauci plavat. No ja sem zadnej high-speed routing taky nikdy nedelal a taky mi u nas k tomu nikdo moc chytryho nerekl, ale me to max. nebude fungovat, zatim co ty si koledujes kusem bakelitu do oka, tak hlavne pri ozivovani nezapomen na pravidlo plsteneho klobouku
BTW nahodou nejses taky ted na skoleni Altia? Melo to byt puvodne 3-denni skoleni v Brne, ale kuli kovidu je to pres web roztahane na 3x2 puldne, je tam asi 15 lidi, z toho 3 od nas...
No, RayeR to vystihl zcela přesně... a to ještě já se alespoň snažím hledat informace, které mi pomohou k tomu to udělat podle mě přijatelné. Někteří kolegové to naprosto ignorujou a dělají jen, co se jim řekne, klidně mají blokovací kondenzátor 2 cm od švábu a nepřijde jim to divné - "dyť to je na desce, ne?" ať to dopadne jakkoliv. A vedení taky ignoruje žádosti o zaměstnání někoho fundovaného...Ale co, mám velkou volnost, dostanu se k celému procesu konstrukce zařízení, plat slušný... není to ideální, ale zase to není práce korporátní krysy... a navíc na co člověk dosáhne hned po vychození školy? Ono to nebude mít asi dlouhého trvání.. ale co
Na plstěný klobouk myslím, ale já mám vlastně všechny SOT-227 pod deskou, takže mi projektil ani tak nezasáhne :-D
Na školení nejsem - to je další paradox, že se to máme naučit sami, dyť přece podle vedení jsou školení vyhazování peněz... logika na baterky
Njn, idealni by bylo, kdyz clovek nekam prijde po skole, kdyz by mel vedle sebe aspon 1 starsiho kolegu, za kerym by mohl chodit pro rozumy. Coz sem aspon castecne mel takovou moznost a neco nacerpal treba z programovani. Altium se nastesti da celkme naucit z tutorialu na YT a na webu, u nas to taky dopadlo tak podivne, ze se AD20 koupil uz pred rokem, ale skoleni sme uz nestihli a dostali sme se az ted (a mezitim sem este musel par veci kreslit v plesnivim PADSu). Ja sem predtim delal s AD2009-13, ale to GUI AD20 je uz dost prekopane a pribyla rada novych vychytavek, takze porad mam co objevovat...
Jo, jen ta výkonová deska je docela utrpení překreslovat a pouštět DRC, ale o tom jsem tu už dříve psal...
Ale zase, mám tam několik desítek DRC pravidel prakticky na všechno - možná zbytečně - ale nemusím se o nic starat - jak ty clearance, tak všechny creepage
Celkově mi přijde to Altium ale hodně líné...a nevytěžuje PC ani z 20%, přesto bych u toho někdy usnul
na I5-4670+16GBRAM+GTX660 je to záležitost na 15 minut, na pracovním notebooku ThinkPad E570 s i5 je to na 45 minut
Pánové, něco shnilého v BPost International. Za poslední měsíc až dva mi skrz poštu v Belgii nedorazila ani jedna zásilka z číny. Neprošlo tamtudy vůbec nic. Někdo ste registroval stejný/podobný problém? Docela mě to s..e, už reklamuju na alíku asi osmou nedoručenou zásilku. WTF!
Teď jsem po delší době se vrátil domů, tak mě tu čekala hrst dalších věcí - u některých jsem si myslel, že vyhnily kdesi v Praze na depu 703 (aspoň dle sledování zásilek to tak vypadalo).
Ach jo... když už se nedá spolehnout ani na záznamy sledování zásilek.
Jinak henty zásilky, co nedorazily, ty nevim kde jsou. Je tam akorát že to přešlo pod BPost a dál se to nehlo a nikdy nic nepřišlo.
Neřešil jste prosim někdo u STM32F103 komunikaci pomocí jeho interního CAN rozhraní ? Je to věc, která mi chybí k dotažení jednoho velkýho projektu, kterej teď stojí jen na tom, bohužel nemam moc času a síly o tom študovat, tak kdybyste někdo měl hotovej kód, kterej byste mi moh poslat. Dík.
Když se na handlování CANu používá HAL, tak problémů se může vyskytovat celá řada, ale taky záleží na okolnostech.
Hlavně si kucí nezapomeňte nahodit ABOM bit, jinak se můžete někdy docela čudovat.
Pokud se bude pripojovat na normalne komunikujici sbernici s vice zarizenima, tak by tam zadny buss off mit nemel (asi nebude vysilat pri vyplem klicku). Ale je dobre vedet, ze to existuje, byt bych spis prefero al si moniforovat rec/tec sam...
elektromyš doporučuji, tam jsem se trochu učil.
Jinak já nejčastěji vykrádám cizí projekty. ale to cibeIDE ti nastaví periferie, jen je nezapomeň zapínat. v tutoriálech od ST sou ukáznky na staré knihovny a ty zapínaly periferie samy.
Očekávám že na STM bude něco jako CAN_recieve a CAN_transmit a hodí ti to rovnou buffer dat podobvně jako knihgovna na AVR pro MCP2515 (který mám moc rád)
To chce sehnat někde kýbl relátek LUN. Ty sou snad 3PDT možná 4PDT - nepamatuju přesně. Ale musí se jich někde určitě válet celé kýble. Fajný by bylo pak mít vzadu ve stojanu kolíky a propojit to klasicky ovíjenými spoji. To by bylo žůžo!
Tady mám takovej prvotní bastl kolorizace černobílého hledáčku z kamery pomocí barvícího kolečka. https://youtu.be/Yz9Q9ni9Tr0
Barvy docela ujdou, jen jas dost pokulhává (velká část jasovýho signálu je vytlačována barvami, takže chybí první pruh testovacího signálu a druhý se moc žlutě netváří).
Dokoukal jsem na tom i pár epizod červenýho trpaslíka, s tou čočkou co je vedle je to překvapivě koukatelný.
A ano, natáčet CRT, obzvlášť se sekvenční barvou je docela naprd, proto tolik blikání, v realitě se ty barvy slušně prolínaj a až tak strašně to nebliká. Stále bych to ale nazýval rizikem pro epileptiky
Zkoušel jsem i půlsnímkovou sekvenční barvu (kolečko na 2x snímkové frekvence), barva pak tolik nebliká, ale uprostřed obrazovky se objeví pruh přechodu barev a ten to dost kazí, takže bohužel.
Případně můžu ještě zkusit vlastní vychylovací elektroniku a zobrazovat signál VGA, třeba 144 Hz, kdy už sekvenční barva nebude tolik problémem a rovnou odpadne i nutnost RGB dekodéru.
Ano, ve videu to není moc dobře vidět, jsou tam optozávory pro otáčky, vnější pás, a pro výběr barevný složky, 2 vnitřní pásy klasicky binární přímo pro řízení multiplexu. Signál otáček jde do fázovýho komparátoru "XORu" společně s oddělenou vertikální synchronizací nataženou na zhruba 50% střídu, z XORu leze přímo PWM, který přes spínací transistor reguluje otáčky motoru. Je to primitivní bastl, takže tomu člověk musí při startu pomoct aby se to uzamklo na snímkovou frekvenci a i tak to kolem ní trochu lítá, což bylo obzvlášť patrný při půlsnímkový sekvenční barvě.
Jak jsem psal, mám v plánu udělat PLLko s 4046 co bude generovat 3 fáze přímo pro synchron třeba právě z HDD, což by mělo zajistit podstatně lepší synchronizaci a v kombinaci s větším kolem snad i umožnit koukatelné implementace více barev na snímek (půl, čtvrt i více snímkových sekvenčních barev).
4046 na generování 3 fází pro synchronní motor? I smell shit... Vykuchni někde z něčeho nějakej přímo BLDC budící šváb (CD mechaniky např, laserový tiskárny,..), ty budou ten motor řídit smysluplně podle BEMF/Hallovek a mají IO pro ext. regulátor otáček, tam pak připoj tu PLL.
Jo to zní líp, avšak nemají BLDC náhodou problém se zvlněním otáček při přepínání fází? Tedy neplynulostí otáčení. Protože pro vícesnímkovou sekveční barvu by to trhání nemuselo dělat dobrotu, stejně jako teď komutátor v motoru. A pro pouze jednosnímkovou sekveční barvu je zas BLDC zbytečně overkill řek bych, protože místa přepínání jsou zcela mimo obrazovku při správné synchronizaci.
Když kolega Bradáč stavěl 30řádkovou mechanickou televizi, tak měl dost problém s tím, aby byl Nipkowův kotouč vyvrtaný přesně. V ruce se to prý moc nedalo, obraz byl potrhaný. Nakonec to nechal udělat na CNC.
Jo jo, pamatuju, že to říkal. Ale na normální stojanový vrtačce (nebo vertikální frézce) s otočným stolkem to musí jít vyvrtat taky. Ručně. Jestli to někdo chce zkusit, nech pošle kotouč, zkusim to vyvrtat Aspoň bych si po čase zase mohl hrát na strojaře. Už mám absťák
Tem, co starsi systemy nezajimaji/nepotrebuji zadnou kompatabilitu a jsou happy s W10 ci linuxem, tak asi k nicemu...
Jinak to muze pomoct komunite, ktera tvori nejake mody a rozsireni XPcek, ze misto reverse engineeringu se nyni muzou podivat primo na zdrojak. Taky by mohl nekdo treba upravit ACPI.SYS a implementovat do nej casti z v2.0, aby sly pustit na novejsich PC - to uz se zacina resit na winraid foru, kde mezitim vznikly nake binarni patche acpi.sys, ale samozrejme cistejsi by bylo zkompilovat novou verzi. A v neposledni rade to taky trochu pomuze projektu NTVDMx64, ktery naopak rozsiruje zpetnou kompatabilitu x64 win W10 ci 7. Pak to taky urcite pomuze blackhat hackeru v hledani dalsich exploitu na XP, ale to sou holt 2 strany mince...
Akodat teda se skoda, ze mezi posledni verzi XPE a tou uniklou SP1 je vic jak nakych 15 let rozdil, ale porad lepsi neco nez nic. Jinak tam sou i srcy starsich NT4, NT3.x a DOS 3.3 a 6.0 jako libustka pro archeology.
Jen dodatek k odpovědi na tu stupidní otázku: Někomu kdo programuje může občas přijít vhod podívat se, jak je některá winapi funkce implementovaná. Ať už kvůli debugu aplikace pro wokna nebo jako menší inspirace pro nějaký vlastní projekt. Většina těch zdrojáků je totiž přehledně napsaná, což se obvykle nedá říct o různých open source plevelech.
Vidím že link už nefunguje, tak jestli někdo chcete originální leak, hledejte
nt5src.7z
Velikost: 3149677191 B
CRC32: E283D63D
SHA256: 2BB3609FA4C2B2641F43AEF751A84DB5820B64748B7D2D0891D1CB1E55268CE9