• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Nazdar, mam problem. Instalace v novostavbě, kde je hlavni jistič klasika 3x25A, horši je, že je komplet vše na elektriku. Topeni pevna paliva+elekrokotel 7,5kW, varna deska, trouba, bojler a zbytek. Trochu se bojim, że když dam bojler klasicky 1f 2kW, tak by mohl padat hlavní jistič. Nedělá se teda nějaký 3f bojler 2kW, aby se proud rozdělil mezi fáze?
3x25A => 17kVA. Proč by měl padat jistič? Elektrokotel je snad trojfázovej (na jednu fázi se ten výkon pověsit nedá a pokud visí mezi dvěma, tak je to pěkná čurákovina, ale jedná fáze na bojler ti i tak zbyde).
Když to trochu rozfázuješ, tak to padat nebude.
Když máš elektrokotel, tak máš nízký tarif 20h. Pokud se tak bojíš padání, tak udělej blokování. Když sepne kotel, tak odpadne stykač na bojler a máš po problému
když máš dvotarif na kotel nebo přímotopy, tak máš vyvedený ještě osmihodinový na boiler (čurákovina, dvakrát tolik stykačů) a tak stačí sehnat proudové relé, aby když sepne boiler nešel kotel. Ale, mám 3x25A, kotel 8kW, dva sporáky, boiler dvě pračky myčku a kdoví co ještě, třeba cirkulátrku svářešku...
Je teda fakt že kotel běží jen na NT spolu s boilerem (mám 8h NT) ale nikdy to nepadlo. a to se do toho i vaří. Ono máš furt 10kW rezervu. tak prostě okruhy na jiné spotřebiče nafázuješ tam kde není boiler.
Jo, od sporáku jsem přehodil dvě fáze, bo plotky kde se nejvíc vařilo byly na stejnou fázi jak v přízemí tak v patře. to to padlo párkrát.
Kurvy cinske zajebane, clovek si objedna neutral white Cree LED http://www.ebay.com/itm/192653100538
a prijde mu studena jak psi cumak, asi na nic nevyuziju...
Hah, jednoduše mu napiš a on ti garantovaně sám pošle prachy zpátky.
Jinak bys nevěřil kolik prodejců prodává LM358 přeznačený na pinově kompatibilní, tedy např. TL072, NE5532 a podobný.
Vyjímkou zatim byly jen topchips a polida, oba poslaly pravý čipy.
20x za 40kč bylo lákavý, ovšem slew rate a šum byl dosti odpovídající 358, slew byl okolo 400mV/us při plnym rozkmitu -15 až +15, přičemž 072 od jinýho prodejce (topchip) byl stejnej jak 072 z TME tedy okolo 13V/us. Měřeno na komparátoru obdélníkem 20Vpp.
A kerej vůl kupuje korunový položky jako 358, 072 a 5532 na ebay/alíku? To se kucí nedělá.. Zvlášť když originály jsou vskutku za pár korun ze standardních obchodů.
Možná by se to vyplatilo u položek, který se velmi nesnadno pajcují, neb tam není co schovat s ekvivalentní funkcí: Třeba OPA1632. Mno, ale po posledních zkušenostech, se mi nechce z ebay/alíku objednávat ani pasivní součástky.
Tuhle jsem koupil za relativně přiměřenou cenu plato SDRAMek (IS42S16400). První kus, který sem zaletoval, vůbec nešel. Po půl odpoledni debugování, jsem tam přepájel jiný kus se zaručeným původem a ejhle, fungovalo to hned. Zbytek pamětí letěl do koše...
Nj, to je holt loterie, ja zas na ebay koupil u nas rozumne nesehnatelny pametovy moduly SDRM a DDR1, slapou fajn a byly za hubicku. Ale pokud to de, tak bezny soucastky jako trandy a pod se tam snazim nekupovat, pokud se to da nejak u nas.
Koukam jednu IS42S16400-7TL tu mam z neceho natezenou, tyhle cipy RAM, Flash a pod si ze srotaku vypajuju, mam toho uz pytle, obcas se to hodi na nakej hw-mod rozsireni pameti nebo tak...
Tak LEDka je zrefundovana, mam objednanou od jineho prodejce, tak to snad klapne. Pokud by mel nekdo pro tu studenou smysluplne vyuziti, tak za nakou symboliku prenecham.
BTW neska dorazil balancer na 2 LiIon http://www.ebay.com/itm/253175568068 tak otestuju...
PCB ma 15x30mm, to bych do te LED baterky mel vmestnat...
ten balancer vypadá kloudně. škoda že je nenastavitelný. Jinak jaký jsou tam čipy? by se mi šiklo jich koupit kýbl a DPS si dodělat svou. stejně chci větší proud.
Typ cipu ti z toho titernyho SMD pouzdra nereknu. je tam ten balancer + FET SOT-23. Meril sem vlastni spotrebu a do 8,2V to bylo cca 3uA a pak to roste rychleji, 12-15uA pri 8,4V. Takze to je celkem akceptovatelny...
-Jakou tam mas ochranu navic? A jake napeti nejde nastavit? U tehle balanceru co mam je to napeti triggeru a hystereze dane primo natvrdo typem cipu, existuje vic variant, viz datasheet...
Ten balancer ale nemá žádnou vazbu na napětí ostatních článků, proto moc nechápu, nakolik by jakože mohlo pomoct začít zatěžovat jednu z baterek která už má 4,2 V těma 100 mA, pokud např. nabíjím celý pack proudem 1 A. Každopádně jak jsem hledal něco pro 2 články tak jsem toho moc nenašel. Jen tento vypadá použitelně: http://www.ti.com/product/BQ29209
LOL, samozrejme ho pak nesmis nabijet 1A, na to ten odpor nestaci. Je to proste optimalizovane na tech 100mA, ktere bud protecou plne baterkou nebo odporem vedle aniz by se ten nabity clanek vybijel. V praxi pocitam s tim, ze rozbalancovani nebude u 2 clanku ze stejne serie prilis velke, takze po urcity cas muzu krmit treba 0,5A (dokud sou oba vybite) a pak prejdu na pomalejsi nabijeni tema 100mA a tim se zajisti, ze clanek co se nabije driv, se neprebije. Mam to pro male lipolky 1100mAh. Ten BQ zda se dela neco podobneho, akorat ma integrovany FET...
No, proto by bylo asi vhodnější je balancovat v celém průběhu nabíjení, ne až když některé články mají 4,2 V, bože... Kdybych chtěl nabíjet 1 - 2 A (což ani u 1,2Ah článků není nic neobvyklého), tak bych ty odpory musel dimenzovat na nějaké watty, jinak riskuju že se mi vypaří pokud nastanou vhodné podmínky. Taky nezapomeň, že rozbalancování nemusí být nutně způsobeno tím, že ty články mají diametrálně odlišnou kapacitu pack je tím pádem na vyhození, ale třeba i rozdílem teplot v packu.
BQ nedělá něco podobného ale balancuje podle rozdílu napětí na článcích, tj. zapíná od 30 mV rozdílu a vypíná když jsou napětí shodná.
If enabled, the bq2920x performs automatic cell-balance correction where the two cells are automatically corrected for voltage imbalance by loading the cell with the higher voltage with a small balancing current. When the cells are measured to be equal within nominally 0 mV, the load current is removed. It will be re-applied if the imbalance exceeds nominally 30 mV.
Hoši, v praxi ty články maj tak malej svod, že během 1 cyklu se prakticky nerozváží. Je potřeba ty články předem všechny plně a definovaně nabít, pak složit do packu. I když balancér umí 100mA, tak pak není problém nabíjet 1A, protože rozvážení bude tak malý, že stačí minimální zásah ze strany balancéru.
Eště k dosvitu LED: Měřením na fotodiodě se zjistí okamžitej zánik světelnýho toku modré LED, kterou je krmenej luminofor. Ten luminofor ale pak teoreticky může dosvěcovat několik ms, což se na 10kHz signálu nepozná. Měl by tam být ale vidět nějakej DC offset, respektive nula co není nulou. Zdá se mi, že to tam trochu vidět je... Fotodioda na ten žlutej dosvit luminoforu asi bude míň citlivá, než na modrou "budicí" diodu.
RayeR: Nechceš tu bílou změřit ještě na 100Hz?
>Dr
Rozumim, ale dost pochybuju, ze by byl ten luminofor az tak pomalej, myslim, ze sem tehda zkousel proladovat i jiny frekvence a kdybych si tam neceho vsim, tak bych nastavil nizsi f. Do toho luminoforu obrazovek se schvalne pridavalo neco na prodlouzeni dosvitu, ale to neznamena, ze kazdy luminofor musi byt pomaly...
>8-bit
OK, tak to BQcko je pokrocilejsi, ale neni na nej hotova zadna desticka za par korun :) Pro ty male lipa myslim bohate postaci ten Cinan. Samozrejme nedoporucuju totez pouzit pro nake veci kapacity a nabijeci proudy, na to sou na ebay zas jine desticky, ale pro me byla primarnim kriteriem velikost, aby se to do te baterky veslo, coz se podarilo, uz je to vevnitr....
To je duvod proč umíraj elektrokola a jejich aku. on totiž nabíječce balancer neřekne, že je aktivní a aby snížila proud na 0,1A. takže když se rozjedou aku, tak je jedna přebíjená na 4,3V (to vypíná BMS nabíjecí fet) a čeká se až klesne napětí na jednom balanceru na 4,1V aby se zase nabíjení obnovilo, což je až když se ujede pár metrů.
Já sem postavil balancer s TL431, mám na každým optočlen, když balancuje, optoočlen svítí a řekne nabíječce o snížení proudu na balanční proud 0,2A. a nabíjím + balancuji na 4,17V. Nevím, jestli to je dobře, nebo jestli by to šlo řešit lépe. obšlehl jsem to z továrního produktu.
Hm, bych cekal, ze to v tech e-kolech za 30k+ budou mit teda poreseny lip. No takze postavit vlastni balancer, kerej muze spojite balancovat vecim proudem nebo takle snizit nabijeci proud...
pokud mají komunikaci, tak to treba umí. ale co jsem viděl a měl možnost mít v ruce, tak jsou to dva dráty, CV 42V, nebo CC 1-2A a nazdar.
asi by to šlo do toho akupacku nadrátovat. bylo by to asi ale sraní. Prvně to chce spíš změřit jak to maká.
Nevíš zda neexistuje někde ke Corebootu dokumentace? Nemyslím teď plevel co vylezl z nějakého automatického generátoru, ale opravdová, použitelná dokumentace jakou má třeba M$ k woknům. Na co přesně je který zdroják a která funkce, ideálně s odkazama na další literaturu o tom, jak to všechno funguje, ze které museli autoři bezpodmínečně čerpat když to psali. Já jsem totiž nějakou dobu hledal ale našel jsem lautr hovno
Jinak mi ale připadá, že většina linuxáků jako v tomto videu tu věc používá podobným způsobem, jako když křováci rozdělávali oheň aniž by nějak chápali co oheň vůbec je.
Myslim ze nic takoveho neni, dokumentace je proste zdrojovy kod, tak to nekde chodi, v minule praci to tak taky bylo ;)
Prednasku sem dokoukal a je to spis takove letme seznameni, ale chapu ze zevrubnejsi popis by dal klidne na celodenni skoleni...
Hele je to sice masochismus, ale prekvapilo me kolik lidi v primarni metrologii dela pomerne slozity merici SW v Excelu. Vcetne uziti FFT, Moc to nechapu, ale asi co se v mladi naucis...
Ja bych hrani si se signaly delal v Octave. Je to zadara a je to skoro 100% stejny jako Matlab a je k tomu mraky baliku a funkci tretich stran. C/C++ bych resil az kdyz je treba neco implementovat jako embeded a vim na 100% jak ma algoritmus vypadat.
>Standa, "co se v mladi naucis" no prave, tehda nebylo dostupnuho nic jinyho nez excel na Win 3.x nebo 9x a jakykoliv math sw byl drahy a nedostupny. Kolegove linuxaci v praci pouzivali octave, jak sem uz zminoval a dobry...
Pořád mi běhá mráz po zádech když si vzpomenu na první práci v kalibrační laboratoři - excelovská tabulka asi s 5 listy. Kromě jednoho se všechny smazaly (záleželo co se měřilo) a ten jeden se rozkopíroval a postupně se to přejmenovávalo, co list, to výrobní číslo. Pak do všech listů znova výrobní čísla. Uložit, zavřít, zkusit znova otevřít jestli Excel necrashne (to radši dělat pravidelně po třeba 40 kusech). Myslím že jsme končili u max 130 listů s tím, že už to bylo na hranici použitelnosti a při víc listech to prostě PCčko nedalo.
List (krát počet kopií) v sobě měl hromady vzorců, linearizační tabulky a makra. Na konci listu bylo klikací tlačítko tisk. Po stisknutí se otevřel MS Word a tam se postupně začal objevovat text. Hlavička, odstavec, vyplnily se čísla, pak naskočila tabulka, další odstavec, místo pro podpis a nakonec vyskočil tiskovej dialog. Nějakou vteřinu (spíš několik) to trvalo a při kalibraci zakázky se třeba 300 kusy teploměrů s převodníky (ideálně když chtěli kalibrační list zvlášť na převodník a zvlášť na komplet) bylo fakt utrpení u toho čekat.
Dreit: Hádej jak funguje managment konfigurace a nastavení systémů automatického parkování u jednoho nejmenovaného výrobce? Obrovskej excel, kde začneš vyplňováním parametrů auta (dýlka, rozvor, atd atd) a poslední list je Cčková struktura, u které uděláš ctrl+c a ctrl+v do .c souboru . Když si pak dělal report, tak to fungovalo úplně stejně - kliknul si a do Wordu začly pomalu nalejzat věci z toho Excelu včetně nějakejch předgenerovanejch keců
Jinak na výpočty rozhodně doporučuju dnesky Python ve spojení s knihovnou NumPy/SciPy. Začíná to být celkem dost standard ve vědeckém světě a má to své opodstatní - ten jazyk je ohromně univerzální (můžeš v tom napsat i web), s NumPy stejně rychlý jako Matlab/Octave/R...
To já zas kdysi jako brigádník v jednom nejmenovaném výzkumném ústavu jsem bastlil v Delphi komponenty na přístroje připojené po GPIB. Z těch komponent se pak bastlily dedikované aplikace na obsluhu měřících aparatur. Kupodivu, celkem efektivní.
A nyní v práci kde jsem, k tomu pomalu docházíme taky. Kolega, který má testy na starosti, nejprve začal skriptováním sériovýho terminálu v packalu, ale pomalu se začíná vztekat, že to neumí to, či ono a že je to daké pomalé. Tak mu asi za chvíli předhodím Lazarus + Synaser.
Octave simulink nema - pro me nastesti. To nas vzdy vytaci a zaseka, kdyz mame pocitat nejistoty na superpocitaci a dostanem algoritmus v simulinku. Kdyz je to cistej m-kod, tak to muzeme pustit treba na 400 instancich paralelne. Se simulinkem si muzu na.rat... By se muselo nejak kompilovat nebo predtim prepsat.
>zas ta pojebaná stránka podle templejty co používají podvodníci z indienogo
>hipster
>moncek za 80k bez výškově nastavitelného stojanu nebo aspoň VESA příruby
>16:9
>nejsou schopni přijít s ničím lepším než OLED
Blyatiful scrollbullshit. Tohle nemůže stvořit normální člověk ale dotyková chobotnice z free cool in prostředí intoš nerd startupu. Bohužel matlat nejen prsty po kapacitní dotykové obrazovce je dnes moderní.
2 With current LCD / OLED technology, a panel may contain a limited number of missing or flickering pixels.
5 If the monitor is left on continuously over a long period of time, dark smudges or burn-in may appear. To maximize the life of the monitor, we recommend the monitor be turned off periodically.
>8-bit
Njn, typicke neduhy OLEDu, sem si nevsim, doufal sem, ze s tou zivotnosti trochu pokrocili. No asi v profi nasazeni, kde jde o max. kvalitu zobrazeni a po 2 letech se monitor odepise, tak asi OK, na doma teda nee...
Zdravím 1 W laserová dióda - 1,8 V - 1100 mA . Nevychádza mi z toho 1 W. Ako je to prosím s tým výkonom a napájacím napätím a prúdom? Ďakujem za vysvetlenie.
Nesetkal se nekdo u DMM UT60D se zavadou, ze nezobrazuje LCD, ale merak pri prepinani rozsahu pipa? Nasel sem vycazeny Q1, ale po vymene zadna zmena. Ostatni polovodice a odpory vypadaji OK, akorat ten hlavni IO tezko overim. Gumove kontakty LCD sem zkousel radne pritlacit....
Hm, no asi je v prdeli. Kdyby ho nekdo chtel na ND - mechanicky ma zachovaly futral, prip. mozno vyuzit na neco opticky modul Rx-Tx, tak venuju, jinak brzo poleti do cervene...
>Martin
S tim nepocitej, ze bys ho rozchodil. Nabidka byla myslena spis pro nekoho, komu treba spadl na zem a ma ho kraplej nebo potrebuje vymenit rotacni prepinac a pod...
Já sem asi dost blbej, ale pár lidí mi říkalo že ST přišlo s vlastním IDE na STM32. ale já sakra nemužu přijít na to s jakým. Jak se to sakra jmenuje? jo jsem debil, nepište mi to.
Když STčko koupilo Atollic, tak to bylo supr, dokonce jsem zvažoval, že snad budu něco takovýho používat.
Bohužel, než sem se rozmyslel, STčko pokračoval druhým krokem a to likvidací Atollicu a zavedením sračky CubeIDE. To nechceš. Radši našetřit na Keil nebo IAR.
Na druhou stranu, CubeIDE je přestrojený a nabulšitovaný Atollic, nepletu-li se. Pořád to bude na míle lepší, než AC6 Workbench (openstm32.org), který dosud neumí ani live watch (monitor debug mode). Uselesss shit. Hlavně že je v tom zaintegrovaný GIT. Woooo!
Uvidím jak to půjde. Na to moje hraní si to snad budde stačit. A pokud ten týpek od ST neplácal blbosti, tak snad by to měli zlepšovat. No... autodesk taky zlepšil eagle, až všici zůstali u verze 7.2
Mno, čistě vzato, pokud někde něco chvíli doutnalo, mohlo to při omezeném přístupu kyslíku narobit značné množství CO (oxidu uhelnatého). Ten je jak známu poměrně explosivním plynem. Stačí, aby doutnání na chvíli ustalo, párkrát prošel okolo průvan a nafoukal tam trochu kyslíku navíc a pak to zas zajiskřilo...
Smaženou krysu už jsme měli dvakrát, pokaždé byly jen cítit, zatím žádná nevybuchla. Zato jim tu chutnají optický kabely, asi vědí že to je bezpečnější.
Jednou jsme měli na linkách úplně šílený smrad, tak jsme hledali a našli v rozvaděči s trafem 230V/100V 5kVA úplně propečenou malou myšku, hromadu hoven a druhou, ještě větší hromadu krystalů moči. Okamžitě po otevření jsme z tý haly utekli, protože ten smrad se nedal vydržet a vyčichnul až po dvou hodinách.
Ahoj, měl bych jeden IT dotaz (snad se tu do mě nebudete navážet za neznalost...
Myšlenka je vytvořit čítač, který bude umět číst frekvenci přes několik řádů - alias frekventometr... Vyhodnocení s MCU...
Domnívám se, že řešením je použít capture-compare jednotku... při první náběžné hraně měřeného signálu si zaznamenám jednu hodnotu - časovou značku - a při druhé náběžné hraně počet nainkrementovaných kroků. Při odečtení obou (za předpokladu známého clocku), zjistím časovou diferenci mezi dvěma údaji a také podle počtu nainkrementovaných čísel frekvenci (když počet kroků vydělím diferencí času...)
OK, to si takto udělám například pro nějaký rozsah měřených frekvencí , kde minimální měřená frekvence bude frekvence_timeru / počet ARR (auto_reload_register timeru)... čili z toho vyplývá zcela jasné omezení...
Můj dotaz, na který nějak nemohu přijít, zda je myšlenka správná a jakým způsobem by se dalo za chodu zjišťovat a vyhodnocovat nějaké automatické přepínání rozsahů a hlavně, jakým nejlepším způsobem jej mám řešit?? Předpokládám, že změna clocku timeru nikoliv (tam je to beztak omezené)... Nebo nějaké nasměrování, co a jak? Budu rád za jakoukoliv diskusi...
Podle mě se tohle normálně používá na PICech, maj prý rychlou předděličku, takže máš třeba každý desátý pulz poslaný dál a mezi nima pomocí přerušení změříš čas, ten pak obrátíš na frekvenci a je to. Já ale dělám s arduinem, tak jsem si tímhle nikdy nehrál. najdi si čítače s PIC a dozvíš se víc.
Jak byste řešili regulaci peltieru z mcu? Při napájení 12v. Přemýšlím mezi snižujícím měničem řízeným nějakým obvodem (tl494? Nebo nějaký vhodnější?) Nebo řízení přiimo tranzistoru PWM z mcu? V podstatě ani není potřeba zpětná vazba.
PWM s peltierem nefunguje, padla by ti účinnost už z tak blbé na ještě horší, respektive PWM ano, ale musel bys proud do peltieru vyhladit tlumivkou - tedy prostě ten buck měnič řídit rovnou tím MCU.
Kdysi sem delal do prace malou tepelnou komoru a peltiera sem ridil jen on/off H-mustkem (topeni/chlazeni/vypnuto) a celkem to fungovalo, stabilita teploty asi +-0,3C... Tim nerikam, ze to nejde udelat lepe, prectu si to taky...
Jo blbě jsem to napsal, žeším to právě pro to že pwm není dobré, a jestli teda použít buck s nějakým obvodem nebo buck řízený mcu přímo. Nejvíc by se mi asi líbil obvod s integrovaným gatedriverem ba i tranzistorem (třeba jako jsou v čínskejch modulech), kterýmu by se nastavila střída z mcu. Ale nevím jak mu vyřešit to řízení z mcu. Šlo by to třeba s tímhle http://www.xlsemi.com/datasheet/XL4015%20datasheet.pdf ? Asi řeším zbytečně složitě pwm z procesoru gatedriver, tranzistor, tlumivka ... bude asi nejednodušší řešení.
Tušil ba dokonce i věděl. Kdyby ne tak bych se vůbec neptal a rovnou bych tu pwm použil. Právě proto že bych chtěl co nejvyšší účinnost při různých pracovních bodech tak řeším regulaci a ne termostat. Řešit jsem to jinak chtěl kvůli frekvenci a velikosti tlumivky ale zamýšlený procesor nakonec zvládá PWM dostatečně rychle takže to tak asi dopadne. Zajímalo mě jen jestli není jiná alternativa moc jsem k tomu reálných řešení nenašel. Nebuď vždy tak ofenzivní.
No dobře, tak když to víš, tím jedině líp! Potom kde je problém?
Dle výkonu peltieru a provozních požadavcích se rozhodnu pro vhodnou topologii měniče napětí (lineár, spínák: jedno nebo dvoukvadrant? Synchronní dioda? atd..).
Alternativu čeho k čemu bys chtěl?
Jestli není nějaký inetgrovaný buck obvod který by šel jen ovládat z mcu a nebo je lepší diskretnější řešení s externíma mosfetama a gatedriverem a řídit to mcu. Nakonec teda zvolím synchronnní buck s nějakým gatedriverem s intgrovaným deadtimem a negovanými výstupy, to bude asi nejjednodušší. Jde o max 50W peltiery ale ideálně 4 regulovaný zvlášť. Tak zatím dík, uvidím za jak dlouho se k tomu dostanu, času je málo.
Bylo to určeno pro VRM pro CPU a grafiky takže 18 V by mělo stačit, ale každopádně taky nechápu proč by to chtěl někdo používat. Gatedriver pro synchronní měniče a asymetrický dvojitý NFET (třeba https://www.rohm.com/products/transistors/mosfets/stand... ) zabere skoro stejně místa. Navíc takové ty VRM controllery pro více fází často mívají několik gate driverů už v sobě a diskrétní se dávají jen ty co jsou dál na plošňáku.
No právě, ta cena je naprosto sprostá, na to, že sou v tom integrovaný vobyč dva fety na 25, přinejlpším 30V Vds. Takový mosfety umí dneska vyrobit každej, kdo má do prdele díru, včetně toho nejčíňanovatějšího číňana. Tudíž tu cenu absolutně nechápu.
Precetl sem si ten paper a nevidel bych tu PWM az tak cerne, alespon z hlediska zivotnosti:
There was only a slight degradation in the ACR of all of the TEM's tested. It can be concluded that all of the PWM frequencies tested so far have had little impact on the ACR to cause concerns regarding reliability
Snizeni ucinnosti chapu, ale pokud to neni v bateriovym pristroji, tak to zas tak nesere. Typicka aplikace, nejaka tepelna komora stejne funguje tak, ze na zacatku je treba chladit na plnej knedlik, takze ta PWM ma stejne 100% stridu a po dosazeni cilovy teploty se to uz jen temperuju a staci na to nakej zlomek max. vykonu, tak jesi tam poslu 10% DC nebo 20% PWM, tak to neni zas takova krize. Spis bych bral za relevantnejsi duvod, ze ta vykonova PWM muze zarusit merici aparaturu, pak je samo DC nebo filtrace nutna...
Noo, ten priklad dole je kapanek zavadejici, pac tam chladi pomerne maly vykon s malym dT, takze asi ten nejhorsi pripad pro PWM. Co mi tam jaksi dost chybi, je graf degradace ucinnosti v zavislosti na stride PWM. Prece pokud se strida bude pohybovat nekde 90-100%, tak tam nemuze byt moc velky rozdil proti DC krmeni. Logicky cim mensi strida, tim delsi cas, kdy peltierem muze teplo cestovat opacnym smerem. Spis je dulezitejsi ten vyber pracovniho bodu podle dT. Pokud se budu pohybovat nekde v pravy casti grafu, tak tam ty rozdily proti max. nejsou tak velky, pro vetis dT. A kdyz chci u te tepelne komory to ochladit co nejrychleji, tak to tam stejne pustim na plnej knedlik, byt je treba ucinnost horsi ale porad precerpany teplo bude vetsi nez treba pri I/2... Ve fazi temperovani, kdy uz neni potreba velky vykon, by to pak usetrilo neco vic...
Nemate nekdo odkaz na nejaky ten low-cost balancer pro 2-clankovou li-ionku cca 1Ah, takova mala desticka s nakyma SOT323-6 brouckama, nak to nemuzu na ebay najit...
Ahoj, asi památka otázka... Řeším jeden triviální problém s STM32, na který nemohu přijít...
Mám ADC převodník, 12bitů, Vdda 3,0V, vref+ na Vdda, vref- na Vss... Problém je, že mi ad převodník začíná měřit až cca od 60mv na vstupu a nevim proč..do té doby je výsledkem 0, od cca 60mv začíná měřit jako by měřil od nuly(žádný skok v čísle, začíná v jednotkách lsb)... Při 3,0 v ukazuje 4095... ale jinak je celý měřící rozsah někam posunutej... Co si o tom myslíte? Ofset nastaveném nemám...
Zkoušeno přes přerušení i dma, stejné výsledky...jiný kanál nepomáhá,... Zkušební napětí tam pouštím přímo z laboraku a ověřeno s true RMS voltmetrem...
Protože si šulin a nemáš ho zkalibrovanej. A ptát se na "STM32" když je jich už několik stovek typů a nejmíň 6 diamtrálně různých designů ADC, je fakt supr.
Tak ho hned nejebej, clovek zvyklej treba na AVR, ze mu prevodnik meri normalne od 0V pomerne presne a bez sumu, bez dalsiho nastavovani, tak se pak muze divit...
VroutekB -> Díky moc.. omlouvám se za neupřesnění... měl jsem za to, že dělám nějakou HW botu a proto jsem to napsal jen obecně, aby bylo vědět, o čem je zhruba řeč...
Jo, s tím TrueRMS máš pravdu, chtěl jsem tím jenom zmínit fakt, že pokud by na napětí byly nějaké jehly od případného rušení, tak že jsem to neměřil úplnou sračkou měřákem
RayeR -> no, jsem od J.S. zvyklej, alespoň poradí, i když po svém stylu... netušil jsem, že ten ofset může být o tolik šoupnutej, tak jsem to předtím neřešil...
Jo a mimochodem, na DC rozsahu je multimetr (aj vzhledem k integračnímu převodníku) ukazující střední (=průměrnou) hodnotu napětí. RMS z jehel na DC napětí bys dostal pouze tehdy, měl-li bys TrueRMS multimetr umějící RMS+DC (a tudíž bys to DC napětí musel měřit na AC rozsahu!), což zrovna časté není a bývá to jako vypínatelná funkce. Standardně AC rozsahy měří pouze AC, na DC složku nereagují (nebo minimálně - analogové RMS-DC převodníky jsou většinou co do schopností dost omezené).
To není problém STMka, to je zásadní nepochopení analogovýho multiplexeru před sample & hold obvodem. Když si S&H kondík nabiješ na nějaký napětí a pak ho MUXem přepneš jinam a vzorkuješ znova, tak je jasný, že ti to tam nějaký náboj přinese.
Njn to je pekny, ale co s tim, vnejsi bufferovani tady nepomuze. Kolega to tusim nak softwarove kompenzoval podle predchozi namerene hodnoty na predchozim kanalu * nejaka bulharska konstanta pricteno/odecteno od aktualniho kanalu...
Ze zdroje napětí s velkou impedancí se prostě samplovat NIKDY rychle nedá, i kdyby byl sebelíp zatlučenej kondem o zem, protože ten S&H obvod tam injektuje (nebo baští do sebe) DC proud (je to defakto nábojová pumpa).
O to je to pak zábavnější, když třeba ve STM32 ADC designech se ten S&H kondík vlivem interních mechanismů funkce SAR ADC se switched capacitor DACem přednabíjí na 1/2 VDDA.
https://www.owon.com.hk/products_owon_1ch_liner_dc_powe... tak co myslíte, bude to v něčem lepší, než ty čínské zdroje KORAD ála "3005"? a tím "lepší" nemám zrovna namysli počet čudlíků a barev na displeji.. i v GMku prodávají 60V/3A verzi za 3500, na YT je video s pohledem dovnitř https://www.youtube.com/watch?v=hunieHRnrdo , je to klasický lineár s toroidem, sekundár je dělený vejpůl a popravdě až na ty čínské elyty vypadá na první pohled uvnitř i líp, než spínáky BK, co máme v práci a stojí dvojnásob..
Owon u mě byly a jsou vždy hračky pro mrdujínisty. Pokud jsi mrdujínista, pak je to asi v pořádku.
Barevný displej je to poslední, co by mě na zdroji zajímalo. Kdyby radši ten šulín na tom videu, ukázal průběhy při zapínání/vypínání zdroje/výstupu, odezvu na skok proudu a pod... Když už zdroj s barevným TFT, tak by to mělo být něco, co nejen vypadá jako naleštěné Lamborghini, ale taky funguje tak. Třeba 4kvadrantové SMU.
Netrpět ten Owon dětskýma konstrukčníma nedostatkama typu 30MHz tranzistory (NJW0281G) pověšený na špagetách na chladiči a bejt tam aspoň o polovinu menší krysí hnízdo, tak by to vypadalo i cekem fajně. Též by mě zajmalo, na co tam mají (min.?) 2 procesory.
Mně se líbí ta vizualizace sedmisegmentovky na barevném LCD displeji. To je velmi progresivní. Skoro jako displeje v některých nových vagónech, které mají za úkol jen ukazovat nápis WC.
Mna na tom serú tie mV. Ked nastavím 5,0000 tak chcem mať 5,0000 ked ako výrobca viem že takú presnosť nedosiahnem tak tú jednu 0 proste na ten display nenatrepem nastavím 5,000 a zobrazí to 5,000 a hotovo vyzerá to profesionálnejšie.
Tva predstava o metrologii je Martine zrejme dost detinska. To ze dva meraky (zde D/A prevod a zpetne mereni napeti) se neshodnou do posledni cifry neznamena, ze oba nemaji stejnou miru nejistoty. To je jako tvrdit ze zmeris li stejne napeti dvema voltmetry, tak by nemely zobrazovat cifry na kterych se neshoduji. Rofl.
Doktore, tady sem prekreslil kus toho gatedriveru z Holic: http://rayer.g6.cz/1tmp/gatedriver_z_Holic.png
Takze ten obri toroid, pres ten se to napajelo. Asi tam musel bejt provlicenej tlustej kabel s hodne amperama...
Jinak svaba sem zkousel, drajvuje jak das, 5MHz zda se zvlada, pri zatizeni IRFP460 to zacne docela krmit a topit a taky mi pri nizsim napajeni vypadavaj pulzy, jakoby zabiralo UVLO, kdyz sem zvednul na cca 18V, tak to jelo, ale zralo 2A :P Koukal sem na to jen v rychlosti a nepodival se na Vdd pin svaba, dovi jak to na ty desce maj prasecky zablokovany...
Ten způsob napájení je fikanej, možná tím toroidem vedl nějakej VN kabel, pokud byla potřeba vysoká izolační hladina. Ale jinak ten budič je pěknej bastl... Smysl R10 (220R)? To jako má se střídou ujíždět velikost kladných a záporných pulzů na gejtu?
Jo panove, taky sem se u toho prekreslovani dobre bavil, ze by vyplod nakeho studenta a proto to nasledne skoncilo v krabici v Holicich? :) Podle cisla desky sem nic nenasel. Buzeni GD dalsim 1,5A GD sem teda fakt necekal. Ten vstup IXD je normalni CMOS, kterej preklopim dotykem prstu a na 5MHz ho v pohode vybudim 74HCT4046. Druha polovina toho 1,5A GD pak ukrutne brutalne budi LEDku v optickym TXu pres 600R... Jeho vstup jeste nekam vede, ta D9 tam neni sama... Jeste tam vyl naky 74132 a 2x komparator LM a naka reference, ale to uz sem nerozkresloval...
Jo, tak to vypadavani prubehu bylo skutecne blbym blokovanim - ty keramiky sou zbytecne daleko od IO. Prepajel sem jednu keramiku 4u7 primo na nozicky Vcc a GND a uz to pekne chodi i na 13-14V...
Pro zajimavost odbery ze zdroje:
IRFP460 - 1,35A @15V, 5MHz
IRFP460LC - 0,68A @15V, 5MHz
A co v těch odběrech je vidět zajmavýho? Zvlášť pokud ty tranzistory pracovaly bez napětí na nich a ještě si tam nechal těch 10 ohmů v sérii s výtupem (omg, hlavně že 30A driver).
Dneska jsem od dědka na burze zjistil, že prej tim toroidem vedl vodič, kterým lezly pulzy na nějakejch 10 kHz a tím se to napájelo...
Prej to bylo k synchronizaci IGBTček.
>ms-boss
Byl tam jen ten chlapek nebo mel este nejake desky? Ja mu to v Holicich vykoupil, ale treba este mel neco doma :)
A nerikal, co to bylo to cele zarizeni? Jesi nejaky monster indukcni ohrev nebo tak neco?
Jo a burza byla presunuta jen jednorazove nebo na trvalo?
Jinak my sme radsi blbi na Teslatonu, predpokladam, ze ta burza byla po Holicich kapanek vyseptala...
dá se někde splašit kloudnej klon pro hroty JBC? mám tu odpájecí kleště s dvěma 35W hroty, tj potřeboval bych dva obvody. klidně analog. je to jen na sundavaní. samože hakko má jinej termočlánek a wellerka zase oddělené topné těleso
přesně jak píše vroutek... taky jsem čuměl ale maj to jako solomon.
Moderní weller má pak propojené obojí. Ale tu taky nemám. no prostě naprd. Asi něco jedině zbastlit.
Ahoj, když je na motoru napsáno napětí 230Y, tak to znamená, že jej mohu na hvězdu připojit do sítě 3x230V~< Pro jistotu se ptám...
Trochu mi mate, že tam není 400Y ... případně kombinovaný 400V/690 pro obojí možnost...jak Y, tak D...
Mám v tom trochu chaos
230Y znamená 230Y, takže 133D. To je nejspíš motor na 1f napájenej frekvenčák. Zapojení pouze do Y, nijak jinak to nejspíš stejně ani nepůjde, protože ti z něj nejspíš koukaji jen ty 3 dráty.
Čili normálně nepoužitelnej...(?)
To je pravda, že 3f frekvenčák, kterej by pracoval z 1f meziodvodu (1f napájenej ze sítě) by na to mohl být použitelný...
Díky
mam pocit že některý malý (pár hunderts wattů) fregvenčáky zvládají provoz jak z 3f tak 1f.
A nebo taky ten tvůj motor vůbec není zapojený do Y, ale je to standardní sráč pro běh s kondíkem. Pak ale nemá 3f rozložené vinutí, ale spíš vzájemně kolmé hlavní a rozběhové vinutí.
Jenže ono ti těžko něco radit, když sem neumíš ani poslat fotku štítku.
Aha, napravuji a posílám štítek motoru a svorkovnice...
na svorkovnici jsou 3 dráty uprostřed (myslím si 3 fáze) na svorkovnici spojené další tři (řekám jejich střed) -> tedy do hvězdy... na krajích jsou asi prý nějaké teplotní senzory, ale ještě jsem to neprověřoval, třeba je to něco jiného...
Chlape, na té svorkovnici máš na 3f motor nějak moc svorek. Co kdybys ještě vyfotil to víko svorkovnice, na kterým je pravděpodobně namalovaný, co jsou ty další svorky?
Hmm, nevim jestli brzdu, ale pač je to servomotor a má nějakej podezřele dlouhej čumák mi skoro připadá, že to má dedikovanej motor ventilátoru chlazení. Nebo ne? U servomotoru se to dá pochopit, dle aplikace, může dostávat i docela čočku
Pravdu máte tak trochu oba...
Je to motor + šneková převodovka a z druhé strany motoru je brzda ... proč brzda? Protože ten šnek není samosvornej a lze zpětně roztočit...
Ano, pokoušel jsem se to googlit, ale krom spousty ebay a podobných shopů jsem podrobnosti nenašel...
Co se týká další dokumentace, nic na motoru nakresleno bohužel není...
nicméně brzda je napájená mimo tuto svorkovnici...
V tom případě ti tam zbejvaji 2 a 2 svorky po krajích. Vezmi ómetr a změř je.
Ty tři svorky s tlustýma gáblama sou určitě fáze z motóra, ty tři spojené svorky hádám jsou spojení středu zvězdy. (Nerozpojovat, trojuhelník ti stejně k ničemu nebude, leda bys to chtěl točit z baterek nebo co, pak by ti stačil cca 200Vdc meziobvod na plný fofry)
Jo, souhlasím U1 V1 a W1 jsou fáze, střed nebudu zapojovat, krajní svorky jsou označeny 1,2, 3, 4... s tím, že 1 a 2 jsou tedy prý nakonec brzda (která je teď odštípnutá), takže tam je ted >20MR odpor... na svorkách 3 a 4 je odpor cca 2 MR :-(( takže nevím... zkusím to ještě rorebrat, protože v jednom motoru je dost oleje (vyteklý z převodovky se šnekem přes simerink), takže ho musím rozebrat, ostatní jsou asi na pohled OK...
Mám snima zkušenosti a sou dost na hovno, proti těm drahým co se tu daly koupit dříve. Ale co kvalitního koupit ti neporadím, protože mi připadá, že už se žádné kvalitní nevyrábějí a všichni vedou beztak jen to, čeho je plný ebay: šrot.
mě osobně ani nějak moc nevadí ty čánské šmejdy, ale to, že se z nich smeje ta barva kčivým pohledem, to mi dějsně štve... jo, vím, že ty pružinky jsou taky kdovíjaký, ale pokud tam člověk úmyslně nestrčí něco tlustýho, tak to nějakou dobu vydrží
Rozdíl v tom, jak drží vodič v tom poli EIC a v generickým čínským z ebay je velmi markantní. Běžný 0.6ky zvonkáče v těch čínskejch, co jsem měl tu "čest" chvíli vlastnit, v každý třetí díře sotva drží. Co díra, to jiná síla.
Aha, tak já jsem měl jenom jedno mini pole z ciny a to bylo docela v poho... Asi jenom abnormalita... Ale vím od dalších lidí, žezkusenosti jsou hrozně... Ale že až tak jsem nevěděl...
Pak jsem eště potkal jedno pole, tuším Vellemannnn? Proskit? s "kulatýma dírkama", do kterýho prozměnu se musel integráč (nebo cokoliv s páskovýma vývodama) zarážet skoro kladivem a stejně to pak mělo na hovno kontakt.
Pravdu díš, pole už sem taky neměl v ruce kolik let. Radši si na to rovnou naklikám plošák, protože mi to zabere míň času a aspoň je to elektricky správně (žádný klubka hadů).
Většina věcí, který poslední dobou látám, se do pole stejně nastrkat nedá.
Pockej, to mas v praci LPKF nebo jak ze ti vypadne plosnak driv nez zastrkas dratky do pole? Jinak jasny, neska vecina cipou jen v SMD pouzdrech, este cimdal debilnejsich a pri vetsim mnozstvi dratku by byla spolehlivost nahovno.
Ja kazdym dnem cekam svoji panelizaci z JLCPCB (5 desticek na 10x10cm), podle tracku to uz je 6 dni v CR a nekde to hnije :\
Jaky radio? Jestli myslis desticku s "antenna", tak to je jen bluetooth modul se serial profile (cele to ma logovat MEMS akcelerometr a vyskomer v rakete :)...
Nazdárek, 5.-6.10. bude na Dejvicích akce LinuxDays. Teď běží hlasování o přednáškách, tak můžete taky hlasovat, co byste rádi viděli. https://www.linuxdays.cz/2019/hlasovani/
Nabizi se toho hodne, zajimala by me ta instalace corebootu na Thinkpad. Koukam, ze tam mas nakou propagaci kicadu :) No uvidim, co se nakonec z toho vybere a jestli tu zrovna budu...
Chtěl bych poprosit o vysvětlení funkce přesytky nahoře ve schématu. Ve škole jsme se učili, že zvýšením vstupního ss napětí (proudu) se přesytí jádro a sníží reaktace, a zvýší střídavý proud na výstupu. To by ale zvýšilo budící proud. Jak to, že to tady funguje obráceně ubráním buzení? To nechápu. https://rbmk.rajce.idnes.cz/EC1kVA_elektrocentrala_gene... Jinak ten návod tam pak nafotim celej. V holicích jsme koupili dvě tyhle potvory, jedna jde a druhá dává jen 150V, tak jde na výměnu selenů, ale ta regulace mě sere, že nevim jak funguje.
V tomhle zapojení, kde každá přesytka má v serii diodu jsou při nulovém řídídím proudu už přesycené a tím řídícím proudem vzhledem k nim záporným se "odsycují". (z literatury, kdyžtak naskenuju).
Ahoj, chci regulovat otáčky DC motoru v jedné aplikaci pomocí programovatelného relé Teco. Tohle relé dělají i s tranzistorovými výstupy, kde je možnost spínání pomocí PWM. Nicméně výstup je jen 0,3 A. Já to potřebuju posílit, takže bude to fungovat, když na spínaný výstup dám přes odpor gate nějakýho N mosfetu, zem toho relé + source mosfetu spojím a mezi drain a + signál napájecího napětí přivedu ten motor + k němu paralelně rychlou diodu?
Je to na otáčení takového přípravku. Bohužel celá předchozí logika je na tom Tecu, takže kvuli tomu bych to potřeboval dointegrovat přímo do něj. Posílit by to mělo jít, ne?
Tak tos musel kupovat opravdu kramy, bo tam nic jineho k mani (co by jinde za stejné nebo lepší ceny šlo koupit) opravdu nebylo. Čest pár výjimkám a děkuji nezbednému ampérákovi za štángli mosfetů a relátek a pár chladičů
Nejvíc mě tam plavil ten šrotišťák uprostřed louky, co mi tvrdil že za dvě desky s nějakým SMD/THT brajglem (kde se mi cosi zrovna líbilo) dostane ve sběru minimálně 2 stovky za jednu, a chtěl po mě pětikilo za obě desky. Tak sem mu to hodil zpátky na hromady, slušně poděkoval a táhl do pryč.
Tak to je silne individualni co kdo shani, ze. Nejvic sem toho koupil v patek, v sobotu sem spis uz je trashoval od popelnic a co lidi nechali na place. Radost docela udelaly desky s parnimi gatedrivery IXYS po 30Kc, kterezto nabizi Mouser po 200Kc...
To mě tu jako bordel na rozborku skončil akorát Racomáckej modem-cosi-packet-rádio-switch na 300MHz pásmo. Komplet blok RS232 z jedný strany dovnitř, anténa z druhý ven.
Hlavně prosimvás příště mi řekněte "čau já jsem "přezdívka nebo jméno" bo dokážu identifikovat jen košťáka já su na lidi uplně blbej a zapomínám.
Jinak na příště to chce víc prodejního materoše. diody zmizly hned. Tea magickej kouř z měniče zmizel rychleji.
jinak nakupovat se dalo... třeba plná felda litia
V pohode, ja si ty xichty taky moc nepamatuju, bylo tam rada lidi kolem kostete, co sem si nespomnel na jmeno...
A co ze tam bylo za feldu plnou litia? Nake levne vymrskane clanky? Videl sem na ruznych mistech, ale nechtelo se mi zas kupovat nake zajice v pytli, nakou zasobu sem si udal z ntb paku a tabletu, ale je to kazdy v jinem stavu...
tak koštěho pozná každej, takže v okolí se kupí známí lidé co se neznaj bo já sakra na jména nejsem. takže příště si asi na tu cedulku se zaplaceným vstupným napíšu kdo jsem
O feldě plné litia vubec nic samozřejmě nevím
No každopádně doufám, že mi to neblafne. fungl nové články 18650 samsung, 2,5Ah a proud 20A trvale. Sem měl objednané u dodavatele asi 500kusů, ale nakonec dovezl plné auto, tak se koupilo vše.
Jinak ty kuchané články co prodává chlapík v modré dodávce s přeškrtnutým babišem, tak ten má kuchané funglovky. doporučuji. Jo a ještě je dobré si je přebrat aby byly cajk. někdy jsou vytrhané obaly po rozebírání, ochotně mění kus za kus. Jo a cena víc než příjemná. tj bedna aku z NTB je stále nenakuchaná.
Měl ses zeptat, bych ti doporučil
Na kolik ze te vysly ty Samsungy 18650?
Pri 500 to mohla byt zajimava mnozstevni sleva. A do ceho to mas? Na elektrokolo snad staci mene nebo snad rovnou elektroauto?
Ja sem tam videl akorat na tom parkovisti na dlazbe severne od kulturaku prodaval tusim za 60kc, ted nevim jesi za 1 nebo 2, byly po 2 modry...
Ja sem zatim nejlepsi novy sehnal ty LG 3Ah http://liitokala.com.cn/productView.asp?id=449 https://www.aliexpress.com/item/32809175063.html
objednaval kamos asi 10ks a vyslo me to po 70kc/ks
Casem bych treba rad nahradil autobaterku k solaru na chate za naky lithium, ale zas za to nechci davat tisice vzhledem k frekvenci vyuziti....
Kdyztak konkretni cisla po mejlu, me se to nepodarilo na tvuj uvedenej mail dorucit.
5.0.0 smtp; 553 sorry, your envelope recipient has been denied (#5.7.1)
Spáchal hovadinu do expresscard se čtečkou SD karet Realtek RTS5249 (UHS-II rozhraní a rychlost cca 300 MB/s), akorát jsem nakoupil RTS5249S brouky pro které jsem zjistil že nemám funkční ovladače pro 64b XPčka. Ovladač z 07/24/2013 jede bohužel jen s broukem bez "S" na konci (zkoušeno s kusem PCB nějakého ntb od Dellu co jsem koupil na zpětné inženýrství), takže se asi něco změnilo. S novějším ovladačem (04/19/2017) se chytne, ale jenom pod W7, na XP64 ukazuje žlutý vykřičník přestože se ovladač bez problému nainstaluje :-( Nemáte někdo ještě nějaký ovladač pro Realtek čtečky vydaný kolem r. 2014? Ten balík by měl podporovat mrtě různých brouků takže by mělo být celkem jedno pro jakou čtečku to původně bylo. Ti čínští mrchožrouti mají teď nějaké nové, moderní, rozjebané stránky na kterých není zhola nic a na webech s driverama jsem našel jen tu 2017.
Tak už jsem něco našel, DriverVer=06/01/2015,10.0.10130.29089. Ovladač se sice nenainstaluje automaticky ale vypadá že mé šílené stvoření konečně funguje pod XP
Jo, tyhle potize znam s jejich sitovkama. Vyrabi uz leta 1Gbit LAN RTL8111x v ruznych verzich lisicich se jen pismenkem na konci, ale starsi ovladace pak s novejsima cipama nemusi chodit. Pritom ale treba DOSovy packet driver tusim funguje se vsema verzema. Mozna jde o takove kravinky jako vylepseny powermanagement nebo tak neco.
A k cemu to bude dobre? Potrebujes tak rychle stahovat fotky z karty? Pro pouziti jako SSD se SD karta stejne nehodi...
Čtečka co mám v NTB nepodporuje ani SDXC, tak dělám čtečku + USB3 řadič do expresscard slotu. Použil jsem na to torzo čínské USB3 karty co moc dobře nefungovala (neuživila externí disk). No tak čtečku mám odzkoušenou a ještě čekám na zbytek součástek. USB3 řadič tam bude uPD720202 a PCI-e switch ASM1182E.
Možná jsem měl jenom smůlu na špatnej kus, ale zrovna tenhle řadič mi v notebooku vytuhával a pod Linuxem nechodil skoro vůbec a kernel driver se zasekávalna nějakým čekání na probuzení toho řadiče.
>ms-boss
uPD720201 mám v desce od supermicro, schválně jsem to chvilku trýznil uspáváním a připojováním/odpojováním a nic mi nevytuhlo. Bylo to ale pod woknama (7), co to dělá pod kterým tučňákem nemám tušení. Spíš než špatný kus bych to tipnul buď na nějaký bordel v tučňáku nebo chybu v designu desky NTB.
Možná pač nejsou plně hot swappable? Připojení nevadí (stačí mít k tomu uzpůsobené zdroje), ale odpojením bez řádného ukončení bys riskoval BSOD což si u SD karet nemůžou dovolit. A USB3 by zase potřebovalo ještě další 2 piny.
PCI-e asi těžko a disky v serverech bývají většinou SAS. Určitě PCI-e a asi i SATA zařízení potřebují před vypojením softwarově ukončit. Možná můžou existovat nějaké speciální případy, ale nezapomeň, že by ta čtečka musela fungovat pod jakýmkoli chipsetem a OS. Jinak dokonce ani expresscard nemůžeš jen tak odpojovat - Buď dostaneš BSOD nebo bude ten port nepoužitelný do dalšího restartu (častější případ).
Hot plug samozřejmě jde pokud slot umí power sekvenci, ale to neplatí pro nečekaný hot swap. Zkrátka nemůžeš tu kartu jen tak bez ukončení vyrvat ven. Však si kup a nebo upirať (první odkaz z Bingu) PCI Express Base Specification Revision 3.0 a nalistuj kapitolu 6.7 (u mě strana 514). Máš tam popsané, co všechno potřebuješ k normálnímu hot swapu PCI-e. Je to de facto stejné jako Ultrabay šachta v thinkpadech, teda až na to, že ta byla IDE nebo SATA. Připojení je v pohodě, jen nesmí způsobit propad napětí na napájecích větvích desky. Před vytáhnutím ale napřed musíš posunout zámek aby ti vyskočilo táhlo. To je detekováno koncákem a EC pošle nějakou ACPI notifikaci k ukončení. OS udělá to samé jakoby uživatel dal Odebrat hardware, přičemž ukončení se NEMUSÍ podařit. Až když se ten HW opravdu ukončí (notifikace v OS a zhasne ledka vedle slotu) můžeš potáhnout za táhlo.
Ok, castecne by tu detekci odebrani resil 1 kratsi pin, ktery se rozpoji prvni. Na ukonceni zapisu by to asi nestacilo. Ale to i kdyz vytrhnu normalni kartu behem zapisu, tak hrozi rozmrdani FS...
To by neřešilo nic, bo by za těch 0.357 milisekundy nestihl systém ani přepnout kontext na vlákno, kde se to bude dalších 15 sekund odpojovat softwarovo.
OK, mas pravdu TB neni uplne to same.
Tady je nake info k tomu hotplugu v linuxu https://lwn.net/Articles/767885/
Zajimava je tam i zminka ze:
The SD Card 7.0 specification announced in June is based on PCIe and NVMe and may greatly extend the usage of PCIe hotplug in consumer electronics devices. The ongoing activities in the kernel therefore seem to come at the right time and promise to yield an up-to-par PCIe hotplug infrastructure over the coming releases.
Takze neco jako expres to budu, proste jen mirne poupravene...