• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Ahoj, potřebuju spočítat přepínací ztráty na mosfetu, a není mi úplně jasný jak zjistit čas sepnutí a rozepnutí. Budič mám 4A irs... Odpor v gate 15 ohmů. Tranzistor tk34e10 total gate charge 38 nC kapacita 2.6nF. Už to nějakou chvíli hledám a nemůžu najit jistý informace.
To z tohohle ani nejspíš nedostaneš, s jakkoliv rozumnou přesností. Ty děje jsou tak nelineární (včetně těch tvých 2.6nF), že se jen těžko na to hledá nějaký exaktní matematický popis. Budeš mít lepší změřit rovnou v dané aplikaci. Víc ti k tomu poví tady asi jedině Dr Dochtor.
Jo nějak tak jsem si to myslel z toho co jsem našel po netu, jen jsem si chtěl trochu udělat představu jak mění odpor v gate spínací ztráty a celkově vůbec jak ho zvolit. No nic uvidím až to bude na stole ne jen na papíře. Zatím dík.
Spínací časy: V datáku je máš uvedený, ale někdy jen pro nějakou jednu hodnotu gejtovýho odporu. Musí se počítat i výstupní odpor budiče. Často bývá i graf závislosti spínacích časů na velikosti Rg. Jinak měřit to v domácích podmínkách v podstatě nejde a počítat to z náboje nebo nedejbože kapacity gejtu je asi k ničemu.
Přepínací ztráty: u FETů to není zas tak jednoduchý, ale jako hrubej odhad se dá vzít přepínací energie jako 1/4*Uds*Id*(tdoff+tf) (případně tdon+tr). Platí to v případě použití nulové diody a blokovacího kondenzátoru blízko. Pro zapínací ztráty by se měla připočíst ještě energie v kapacitě Cds a případě i zotavovací energie nulové diody, pokud je nuceně zotavována.
Energie by asi šla nějak měřit z odhadu ztrátovýho tepla. Ale měřit ji osciloskopem je asi nemožný vzhledem k extrémně krátkým časům a rušení, hlavně na proudovým signálu.
Není tady problém s osciloskopem, na tohle stačí šířka pásma 500MHz. Problém je s bordelem. U rychlých tranzistorů často stačí někam nevhodně strčit centimetr drátu navíc a průběhy se brutálně zhorší. Měření napětí, pokud jsou FETy na stovky V, většinou nedopadá zas tak hrozně. Mnohem hůř dopadá měření proudu.
Kdysi sem se o nake mereni pokousel (pricny proud mustkem) a mel sem tam takovehle mrzaky http://rayer.g6.cz/teslatr/sstc/photos/brios02.jpg
ale to chce asi pripojit k bocniku trochu jinou sondu nez je ta standardni, co... Klidne sem dejte nake obrazky, rad se podivam na neco lepsiho.
Měnil sem F413 se 144 kulemi (takový štverečíček ani ne snad 10x10mm) na kolegově desce. Už se lepším, povedlo se mě to na první pokus zaletovat snad dobře, kolega si zatím nestěžuje
A daval si novy uz nakulickovany nebo sablona...?
Ty male cipy se paji lip, rychleji se to prohreje a nehrozi krouceni desky, to se asi da i bez spodniho predehrevu... Kamos takle menil naky PMIC ~5x5mm v iphone a taky na prvni pokus.
Bez podehrevu sa to neda a urcite to nezkousejte! Mozna mobil, kedze ta deska ma 20x30mm cela... Tohle byla velka plachta asi 250x130mm, ta by se bez podehrevu zatracene branila...
Cipak sem daval novy, jeslti mel kule tezko rict, jako kule to moc nevypadalo. Ale na desce uz cin z predchoziho byl, takze to tam sadlo ako prdel na hrnec.
Taky mě napadlo, že to bude mít něco do činění s jiným "druhem" BGA. Ty s kuličkama prostě sedí nad deskou na svých kulích, tohlento po zapájení leží přímo na desce a není pod ním fuka jak do ...
On na to bere naky dotace? Myslel sem ze mel naposled naky cinsky investory, kery od toho nak dali ruce pryc.
Tady este jeden starsi obsahlejsi clanek zde https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/16935-bater...
kterej byl v diskusi nalezite zdrban.
Jen se divim, ze tu svou baterii CVUT vubec poskytl, kdyz ji tady nikomu na testy nechce dat...
Jo tohle!! Vzpomínám. Ano, "poskytl". Ale nemůžou se na ní dělat žádný testy.
Kolega baterkář, co teď akrát dopisuje diplomku, mu chtěl tu baterku otestovat a taky vycyklovat až do uhnití, aby z toho byly nějaký reálný data. To mu samozřejmě nebylo dovoleno.
A to nejde ta baterka "zapůjčit" alespoň na jeden cykl - pro změření reálné kapacity? A jak je vůbec reálné v "domácích" podmínkách takovou baterii vyrobit? Když třeba články ultrafire vypadají, že to montují na hrázích mezi rýžovými políčky.
>VroutekB
To jako museli podepsat naky NDA co se s tim smi a nesmi delat? Tehda sem se bavil s Battex-manem a taky jim nic nechtel pucit. Zrejme si teda tim "nezavislym testem odporniku CVUT" jen nahani jmeno. To sem zvedavej, jestli stjenym zpusobem muze ojebavat i TUV. Pocet cyklu kere to vydrzi je docela klicovy parametr. Sam sem delal driv cyklovani clanku v klimaticke komore, abychom si to nezavisle na vyrobci overili. Tak snad si aspon sami udelali naky takovy test na prototypech, ale asi nebyl nijak oslnivy, tak to spis zamlcuji a doufaji, ze to treba nak vylepsi.
Jinak co mi ukazoval 8bit, tak ty LiFePo se uz daji udelat taky vcelku rozumne aby to nevybuchlo... No sem zvedavej, jesi rozjede tu velkovyrobnu na Morave, pry je to tesne pred dokoncenim, stroje tam ma mit ze Svycarska.
>RBMK
Reálné to je - podle fotek z článku co mi posílal Rayer https://oze.tzb-info.cz/akumulace-elektriny/16935-bater...
má baterka elektrody vyrobené z cca 1mm měděných a hliníkových desek které mají vždycky nalisované nějaké síto. Mezi deskama jsou ty jeho zázračné keramické separátory. Těžko říct, zda je to fakt nějaká keramika a nebo jen netkaná textilie jako v Pb baterce, protože pod těma sítama to uhořelo a pod Cu deskama co dobře odvádějí teplo ne. Obal je vytištěný na 3d tiskárně. Všechen ten černý bordel co k tomu potřebuješ se dá koupit na alibabě.
Jen ale nechápu proč by to někdo dělal když tento design nemůže mít ve výsledku o moc lepší parametry než Pb aku, pokud je teda cílem vyrobit použitelnou baterku a ne cizopasit na retardovaných investorech a dotacích z RVHP2.
Takže je to vlastně jeden velký lithiový článek 4.1V cca 100Ah, s bytelnou konstrukcí. Když se daj 4 kousky sériově, tak je to zhruba jako olověná baterie do náklaďáku. A ty proudy asi taky nic moc. Ale když se to foukne do stodvácy za zadní sedadla, tak by to mohlo nastartovat i v -30°C, i když, lithiové baterie a mráz se asi nemusí. Podle mě to nemá moc využití, kde by se to vyrovnalo ceně, velikosti a výkonu velikostně srovnatelného olova. A lithium je vzácné, ostatní složky taky. Oproti tomu olova a kyseliny sírové je všude 3 prd*** a jde krásně recyklovat, to jen EU po něm jde jak býk na rudý hadr.
>Radiátor
to tam zduvodnuje, ze pry to ma ukazat kolik jeste energie v baterce zustalo ci co, taky sem to uplne nepobral. V nakem predchozim videu bylo prokopnuti baterky krumpacem, ale uz si nespominam jesi nabite ci polovybite.
>RBMK
Hlavni vyhoda proti Pb mela byt veci klimaticka odolnost - proto to nasadili do te pouste pri o neco lepsi energeticke hustote (pisou ze zabira asi polovinu objemu co puvodni olova, cili vahove by mel byt pomer lepsi, i kdyz ten Al a Cu ram tu hustotu proti beznym Li baterkam asi nezanedbatelne zvysi). A hlavni vyhodou melo byt, ze takovy clanek by melo jit vyrobit opravdu ve velkem - treba jako tunovy kontejner zatimco u klasickych Li s tenkym plastovym separatorem umerne plose separatoru roste nebezpeci jeho prorazeni a zniceni clanku. Jen prodavam jak sem koupil.
A kdyztak bych poprosil o naky odkaz, kolik ze penez dostal na evropskych dotacich? Co sem cetl, tak mel se ziskanim investic na rozjeti vyroby kapanek problemy, takze predpokladam ze tak snadne to nebylo, ze by mu z EU neco dali.
Tak tady muzete predobjednavat https://www.unitedpower.cz/predobjednavka/
Katalogovy list nejak nejde stahnout ale z toho nahledu je tam videt zivotnost 1000 plnych cyklu, to je celkem asi standard.
nevěděl by někdo jak vytáhnout data z 1GB samsung NAND flashe ? konkrétně K9K8G08U0A ? Vypájel sem jí ze svýho starýho MDAčka, který jednoho dne totálně zheblo, měly by tam snad i bejt nějaký fotky, tu paměť sem napájel místo jiný paměti stejnýho pouzdra na destičku 2GB USB flash disku, ale bohužel tento počítač píše vložte disk do jednotky vyměnitelný disk... Nevíte někdo jak dál ?
Tahle výměna by ti fungoval nejspíš jen v případě, že bys tu NANDku zapájel do stejnýho donglu, jako z kterýho si to vyndal.
Řadič v jiným donglu si s tou NANDkou nemusí rozumět a už vůbec ne např. s wear leveling algořiťmem, který může být implementován pokaždé dost odlišným způsobem.
Ty řadiče jsou většinou programovatelný až na půdu, to jistě, ale zapomeň na to. Nemáš program, nic k tomu.
Buď si sežeň stejnej dongle a zkus to prohodit, nebo si maximálně můžeš z té NANDky vytáhnout data. Přečíst to půjde (pokud ten čip neshořel), ale stejně, co pak s těmi daty uděláš, když vůbec nevíš, jak tam byly naskládané?
To je docela naivni predstava takle prehazovat flashchip mezi uplne jinejma zarizenima. Pokud to stoji za zachranu, koupil bych nekde na bazosi/aukru/ebay nahradni MDA stejnyho nebo podobnyho typu a prepajel tu pamet do nej.
Šel. Ale přijdeš tím o všecky výhody toho MAXího švábu. (Myšleno především odolnost vůči vnějším přepětím).
A taky bejt tebou použiju něco výrazně lepšího, než ksindl 4052 se stovkama ohmů v seplym stavu.
A o který výhody například přijdu? Zatim mi jenom napadá, že asi nebude moc fungovat ta detekce poruchy čidla a asi i čas na převedení výsledku bude větší. Ten 4052 je spíš jako příklad, už zkoušim najít něco lepšího - nebo jiný řešení. Možná operáky a 12bit ADC v MCU by mi mělo stačit, ale radši bych něco hotovýho co nebudu muset dolazovat atd...
Většinou beru věci z TME a tam stojí 140Kč bez DPH. Psali tam asi 50V, ale to by snad šlo vyřešit dodatečnou ESD ochranou na vstupu. Ale je mi divný, že co jsem teď koukal do nějakýho starýho regulátoru od Danfossu, tak tam nic moc ochranu na vstupech nemají. Je tam 2x 4051 a na vsupech je akorát 220n kondík na zem a 2k2 rezistor na vstup.
Ten ADS1248 vypadá dost slibně. Ale mě by měl stačit ADS1147. Ne že by mi cenovej rozdíl 70Kč zničil, ale přijde mi to jako overkill. Čidla mam stejně jenom dvoudrátový (Danfoss AKS 11) a rozsah měření potřebuju minimálně ±50°C s rozlišením 0.1°C. Přesnost může bejt klidně ±0.5°C.
Danfoss sou povětšinou co tak vím ale taky komerční mrchy (aspoň co chladírenskýho průmyslu se týče) optimalizovaný hlavně na cenu, ne průmyslový zařízení s odolností buldozeru.
A za 140 korun ses z toho TME nechal pěkně odrbat Na Mouseru by to vyšlo ca na polovic.
S na nějaký bastlení ESD ochran na analogový vstupy zatraceně pozor, aby sis nedegradoval přesnost měření.
Ještě jsem nic neobjednával, zatim jenom zkoumam možnosti.
Nevim jak moc je na tom danfoss s kvaliutou. Znam pár lidí co by za něj dali ruku do ohně, ale porovnávat to můžu maximálně s Eckelmannem, to je taky tak z roku 2005. Obchoďáky moc do novýho investovat nechtějí. A že by měl Danfoss větší poruchovost než Eckelmann nebo Wurm taky zrovna říct nemůžu.
Já nemyslím ani tak poruchovat, jako bombenfestnost. Pro průmysl budou platit asi trochu drsnější normy co se týká ESD a přepětí, než co bude potřebovat nějaký danfossí modul pro ovládání HVAC zařízení.
Ten protection board asi bude mit nejakou nenulovou vlastni spotrebu, bych se kapanek bal, aby to treba po pul roce lezeni ladem ty clanky nevybilo...
To by chtelo neco, se pripoji az se stiskem spouste vrtacky a v normalnim stavu to nebude k baterce pripojeny.
Půl roku to by bylo asi 0,7mA z nabitýho článku. Takže aj kdyby ten obvod žral 30uA, furt to s jistotou nevybije za několik let, to už se víc projeví samovybíjení baterky...
Mě naštěstí RMA-223 flux přišel, ještě čekám teplovodivé pasty od Halnziye a POST kartu do PCIE. Možná bude paleta grafik z mining rigu na repas, tak se předzásobuju.
Cekam na nakej proudovej menic pro ledky z 220 uz asi mesic a pul a podle toho jejich podivnyuho trackingu to jeste ani neodeslo z ciny.
Jinak flux sem zrovna taky kupoval, ale plac sem se pres kapsu a raci koupil osvedceny Elchemco Future Rework Jelly (RMA-223 sem bral taky, ale neni tak dobry). Prece jen to nekupuju moc casto a vydrzi zas na hodne let...
RMA223 (minimálně to z číny) je neskutečný shit. Vůbec tím neztrácejte čas a nervy. Naivně jsem toho koupil kdysi taky dvě tuby, mám je tu doteď. Pájet s tím nejde. Redukční vlastnosti to má velmi mizerný a ještě ten ksindl skoro nejde čistit z desek.
Ja s tim teda napajel docela dost (tubicka cca za 2-3$) a lepsi jak kalfuna, ale Jellik je zas jinde. Ted sem jeden objednal, nastesti jeste stale funguje osobni odber v Hostivari.
Já bych tu kalafunu nezatracoval, divil by ses, jak dobře s ní jdou pájet takové LQFP s jemnejma nohama, nebo dokonce BGA. Jnom kdo má pak ten připálenej svinčík z těch desek čistit
NC-559 je luxus, nic jiného už nepoužívám (leda ještě MTV125 na nějakou klempířinu), akorát chce to kupovat fakt amtech (třeba z TME) a ne čínské fejky které s originálním složením nenají nic společného.
Mimochodem, jaké je to Elchemco Future Rework Jelly v porovnání s NC-559 z hlediska účinnosti a smradu? Vím že si ho každý chválí ale vždycky mě odradila cena. Jak jsem se posledně díval tak stálo asi dvojnásobek toho co NC-559.
NC-559 sem nezkousel, tak nemuzu porovnat. Jellik nijak agresivne nesmrdi, nepali se, de dobre otrit po pajeni. Ja sem tu 30g tubu kdysi koupil od znamyho v holicich asi za 250 a vydrzelo mi to mozna 6 let. V GM to je hrozne predrazene, chce to koupit primo od Elchemca.
Tak on ten NC-559 stojí 30ml taky necelých 500, ale ve srovnání s kalafunou, co nechává ten bordel na desce je to vynikající, s čínským fluxem RMA-223 se dá taky pájet, taky nesmrdí, ale není to ono... ale cenově je výhodný, to nepopírám...
Docela by mne zajímalo, jak je to dobou použitelnosti těchto pájecích věcí... u NC-559 úíšou tuším od výroby necelé dva roky... hrozí, že by se výrazně po expiraci s tou hmotou něco stalo? že by nefungovala nebo dělala bordel? Něbo se jenom jistí? Nemáte zkušenosti?
Vyrobce se sichruje, ale nevsim sem si, ze by se s tim neco stalo.
Pro upresneni koupeno 25.08.2007 za 300 Kc a pajim s tim doposud, zu mam posledni zbytek v te zaoblene casti. Holt ten cas leti rychleji, nez si clovek mysli...
Jestli ten čmoud dráždí oči tak bude i kysele smrdět nebo dokonce pálit v rypáku. A z kalafuny je zase spad který asi taky nebude zdravý (a i ten smrad je něco strašného).
Zdar po dlouhé době,
když už se tu řeši baterky, tak přidávám aktuální otázku. Samože že akunářadí máme už komplet Makitu a je to ok, poměr cena kvalita slušný, jen teď v zimě nastává s Lionkama nový poblém, že je potřeba s akuvrtačkou udržovat ohradníky a jde to dělat jedině tak, že si dávám akumulátor pro bundu a v případě potřeby vytáhnu, což ale jak jistě cítíte je značně nepohodlné. Nabízí se tedy řešení, k 10 let staré akuvrtačce co sloužila do poslední chvíle, než původní NiCd odešli nadbro, přibastlit modelářský LiPol akumolátor. Mám pocit, že něco podobného řešil RayeR, tak jsem se chtěl zeptat na zkušenosti
Jo, ty modelarsky davaj proud jako krava. Ja sem koupil ten ZopPower a zatim spokojenost. Dela ses tim na chate od jara do podzima, akupak vydrzi na 1 nabiti dele. Akorat je treba vyhodit puvodni nabijecku a resit balancovani, coz sem raci resil chytrejsi nabijeckou nez davat balancer do kazdeho akupaku. http://rayer.g6.cz/elektro/liionchg.htm#BDAKU_REPASE
Jo, ted uplne nechapu, jesi se dotaz tykal i provozu LiIon v mrazu - s tim zkusenost nemam, mimo sezonu s tim nikde nebeham. Kamos v elektromobilu ma u lipol paku naky odporovy predehrev, ktery chvili pred startem pusti, aby baterce nebylo zima...
Díky, to jsem přesně potřeboval, kdybych nebyl línej, tak jsem se taky mohl kouknout na tvoje stránky. Jen teď nevím jak to udělat, když původní články byli NiCd 12V, ale asi raději zvolím 3s LiPol, přecijen mají pravděpodobně nižší vnitřní odpor než původní NiCd, tak snad postačí, 4s se bojim, že by mi tu akuvrtačku odpáili. Jak jsi ale prosimtě řešil tu ochranu proti hlubokému vybití? Obvodem přímo v akuvrtačce napasovaným k vnitřnímu regulačnímu obvodu?
Spíš asi tak, že Lionky v mrazu moc nefungují, to vím. Teda jedině když se nějakým trvaleším provozem sami zahřejí. Když je takle jednou za deset minut potřeba plnej krouťák, tak se prostě nezvládnout zahřát. Lipolky by na tom prej měli být lépe a při čínskejch cených to myslím za zkoušku stojí
No popravde sem to vybiti zatim neresil nijak nez trapnou LED+zenerka, kera proste prestane svitit, kdyz se vybije +- hodne, ale malokdy se mi stane, ze bych za vikend ten pack vybil uplne a pak to zas hned dam doma dobit. Problem muze nastat casem, pokud jednomu clanku vyrazneji klesne kapacita nez ostatnim, tak se jako prvni vybije a dalsima clankama baterie dokonce prepoluje, coz neni uplne dobry, takze idealni by bylo doplnit naky hlidatko napeti kazdyho clanku...
Ono se to nemusí přepólovat, stačí když klesne napětí pod 2,5V a že to na konci klesá strmě. Pokud tam nejsou podpěťovky, tak se to nedá nazvat jinak než bastl.
Tak si říkám, že vzhledem k tomu, že to bude akuvrtačka čistě záložní a především na pár zimních vrtnutí, co kdybych přímo k ni nabastlil natvrdo teda nějaký ten akupack a tohle? https://www.ebay.com/itm/3S-20A-Lithium-Battery-Charger...
nabíjelo by se to pak jednoduchým souosým konektorem a bylo by to hlavně pro mého šedesátiletého otce mnohem jednodušší na ovládání. Dá se takovému čínskému obvodu věřit?
Jediná nevýhoda mi přijde v tom, že proud do motoru pujde zbytečně přes dva mosfety, v té desce a v akuvrtačce a účinější by rozhodně bylo tu ochanu vměstnat přímo akutvrtačce, ale taky vzhledem k použití se mi to zdá směšná daň z jednoduchost a blbuvzdornost.
https://www.ebay.com/itm/3S-11-1-12-12-6V-50A-Balance-L...
No je tam poměrně cenovej rozdíl, asi by se vyplatilo připojit ju krátkejma kabelama na nabitou autobaterku a podívat se kolik si veme při mechanicky zablokované hřídeli a plném sepnutí. Tož díky za rady, vyzkouším a uvidím
A proč do tý starý prostě nedat nový NiCd? Nemusely by se dělat žádný úpravy a fungovalo by to jako původně. Články i atypických rozměrů sehnat by neměl být problém.
Ahoj,
prosím o radu zdejší baterkáře... Všude okolo nás se to hýží lithiovými akumulátory a pořád se vede řeč i jejich živostnosti v závislosti na jejich nabití...
Chtěl bych Vás odborný názor. Na jaké napětí byste doporučovali nabíjet LiFePO4 akumulátory, pokud se předpokládá, že budou rok až dva někde uskladněny při cca 20°C, nemají na sobě žádnou elektroniku, která by je vybíjela a podobně. Jsou nové...
Podle tohoto http://www.bestgopower.com/pouch-cells/lifepo4-cells.html bych je vrazil na zdroj 3,4V s proudovým omezením a po poklesu proudu na rozumnou mez bych je vypnul... Váš názor? Nikde jsem se nedořetl závaznou informaci, jak moc jim vadí nabitý stav (jako li-ion) - i o li-ion se lidi hádají, jaké napětí na uskladnění... a každý říká něco jiného... Váš názor?
A druhá otázka - na jaké napětí byste je nabíjeli při běžném provozu? Třeba GWL power udává provozní rozsah při nabíjení až do 3,7V na článek, ale mám pocit, že při tomto napětí už zrovna pěkně nevoní a na životnost se to určitě podepíše... Čili, pokud by se nabíjeli 0,5C jaké konekčné napětí byste zvolili, než se přechází do CV režimu?
Díky
Lithiový baterky se zásadně v plně nabitým stavu neskladují. A pokud jsou čerstvě koupený, jsou nabitý v takovým stavu, jakým se mají skladovat.
(nejsem si jistej tedy úplně, to co říkám platí pro LiIon, ale pro LiFePo to bude nejspíš totéž)
Jo, to je mi jasný, ale jak spolehlivě a jednoduše určit například 60% nabití...když dvě desetiny voltu znamenají 10% respektive na druhé straně 90% nabití...
a nechat při nějaké zvolené hladině (třeba 3,3V proud klesnout třeba pod 0,01C?)
>VroutekB
Pokud sou cerstve koupeny, tak sou nabity i podle toho, jak byly skladovany - jak dlouho a pri jaky teplote. Pri vyssi teplote se vyrazne zvysuje samovybijeni, takze pri blbym skladovani muzou mit i mene, nez je zdravo.
>Dragon
Kup si nabijecku s pocitanim naboje a nabij clanky tak na 50%. Koukam, ze tyhle maji vybijeci charku hodne plochou, tak to bude lepsi nez urcovat podle napeti...
Dneska jsem jednu z těch baterek (stará necelé dva roky), dosud uskladněna, nepoužita... vybíjel a měřil kapacitu. Zatím jsem z ní dostal 13/20 jmenovité kapacity a z původních 3,31V má nyní 3,21V.-.. čili to vypadá, že byla z výroby dosti nabita...
Mimochodem, neznáte někdo nějakou čínskou firmu co dělá více standardních velikostí těch lepších (NCM nebo NCA) Li-Ion baterek a dalo by se od nich koupit pár vzorků?
Ahoj, nevíte náhodou někdo, jak jsem tu před časem řešil ty zalévací polyurethanové hmoty, jestli drží či nedrží na silonu (polyamidu)? Potřebuji nějaký materiál, na kterém nedrží, abych z něho udělal kostru a pak to z ní dostal ven... Díky
Tohle se nepoužívá tak, že něco zaleješ a pak to vyndáš z formy.
Nevim, co se teda snažíš tim zablejt, ale na trafítka a cívkoše si zkus sehnat ty dekly, do kterejch se to zablejvá.
Já vím, co myslíš, tady se mi jedná o hrnek o vnšjším průměru 120mm a dovnitř vychází tak tak vinutí, které bude topit cca 9 -10 W... a já právě nevím, jestli se to s normální kostrou uchladí (i kdybych si ji vysoustružil, to je jedno...
Ještě mě napadá ji udělat z kupráku, to celé navíjet v dalším kopitu a až to navinu, tak rozebrat, nacvaknout do hrnkového jádra a celé zalejt tou srágorkou...
Nebo nějaký nápad? Bude to tlumivka na 10kHz... nejraději bych to nezaléval vůbec, ale bojím se lokálního přehřívání. Vinutí bude vinuto s hustotou 4A/mm2
Dr.doctor - prověřím, zda se to na něm nebude držet,...
VroutekB -> Tak to jsi mě mile překvapil, nedokázal jsem si to představit...
Ještě jedna myšlenka: Pokud bych vyrobil laminátovou kostru, na kterou to navinu -- ty osobně bys to tedy nezaléval k tomu jádru a nechal bys to volně uvnitř hrnku? Či zalýt jen vinutí ke kostře? Díky
Dr.doctor - tam se mi to trochu nepozdává kvůli izolaci vůči kostře... raději tam nechám izolant (ono tam má být výdržné impulsní napětí proti kostře 6 kV), ale díky.. oběma... zkusím něco vymyslet...
Jj, jsem úplně pitomej. Já toho mám v hlavě trochu moc. Ztráty v mědi sedí, v železe jsou asi 9-11W, pardon. Takze celkem cca 20W. Měl jsem v hlavě jiné tlumivky...je to buck-boost dvoufázový a každou fázi teče cca 6kw.Ale je to jenom výpočet...
Teď Ti to asi nejsem schopen říct, výpočty mám v práci... materiál je to NF26. Při výpočtech jsem vycházel ze simulace měniče -> odečtení proudů na harmonických spínačky --> a pak podle vzorce Bpk= L*dI*10^8/(2*A*N) [G,H,A,cm^2,-]...
Každopádně jsem už asi našel řešení, jak to přijatelně navinout... už mám vyrobené laminátové kostřičky, zítra to zkusím navinout na čisto
Z delta-I ti ale nemůže vyjít Bpeak, ale delta-B. Bpeak značí něco imho trochu jiného. Ale v každém případě tuším, že když pak z deltaB hledáš v grafu ztráty na jednotku objemu, bereš polovinu deltaB vypočteného výše, bo právě v tom grafu je to pro amplitudu toho B, tedy peak, nikoliv peak-peak (což je právě ta delta).
Já si ten vzoreček ani pořádně neprohlížel, pač mě odradil výskyt "magické" konstanty a zkurvených Gaussů. Použití těchto jednotek v evropě, včetně a především érstedů, by mělo být trestné.
když to někomu vyhovuje, jeho boj. Já si zvyknul počítat a dosazovat v základních jednotkách. A namydlit do kalkulačky kilo, mega, mikro nebo kerou předponu, je otázka dvou tlačítek. To mi zabere mnohem míň času a nadělám tím míň chyb, než při přemýšlení, která haluzkonstanta je potřeba abych se z tesel dostal na gausy, nedejbože z A/m na kokoterstedy.
Nakonec jsem se rozhodl pro laminátovou kostru, která tam zůstane zalitá...tu už mám vyrobenou, tak to zítra zkusím navinout. Přesto oběma velké díky...
V práci máme vyzkoušený, že zalejvaný trafa jsou sice pěkný a maj větší tepelnou kapacitu, takže se pomalejc ohřívaj, ale taky se hůř chladěj, takže vystoupaj na větší teplotu...
Dokázal by mi někdo říct kde je vhodné použít mikrokontrolér a kde naopak FPGA? Kromě návrhu procesoru a generování signálu pro VGA. Například: má smysl použít FPGA pro řízení krokových motorů s výpočtem rovnoměrného zrychlení (S-curve acceleration) ? Díky
FPGA vsude tam, kde je potreba hodne nizka a pevne dana latence, treba pri dekodovani naky sbernice v radech nakych desitek ns. Na relativne pomale deje v moturkach ti postaci v pohode MCU.
To je dost blbě položená otázka, řekl bych. Naprostá většina věcí, co jde udělat ve FPGA jde udělat ve vhodném MCU, i naopak.
Je potřeba si uvědomit spíš ten hlavní rozdíl a to ten, že FPGA se používá především pro paralelní zpracování informace a MCU pro sekvenční zpracování. (ale i v tom se samozřejmě najdou výjimky).
Nelze to zkrátka takto zodpovědět, spíš je potřebné si uvědomit, kde jsou jaké meze a co je kdy výhodnější.
Zdravim a mam hned dotaz, v obvode spin. zdroje, ktery se chova podivne, je civka, pro mne neznama, civka je na toroidu , vnejsi prumer cca 15mm a dira cca 5mm, pocet zavitu zatim nevim.
Civku sem dal do obvodu generujici PWM, se sirkou pulzu od 0 do cca 15us, nastavvuji potakem, jo a napajeni MOSFETu spinajici civku je 12V.
Pri pulzu o sirce cca 6us, stoupa napeti, na odporu 0.156 Ohmu od 0V do 50mV, z cehoz jsem vypocital, ze indukcnost je cca neco pres 200uH, coz by asi mohlo byt,
jenze v puvodnim zdroji jsou pulzy sirsi i pres 10us.
Pustil jsem tedy do civky pulz 8us, napeti uz nejde od nuly ale od 50mV do 100mV + silne ruseni na zacatku a konci pulzu, to uz je spatne ne ?
Podle mne by zdroj mel jet na pulzy o sirce max 6us, nebo kecam ?
Moc dik.
Melo by se to demagnetizovat, do te civky, kterou jsem z toho zdroje vytah, vzdy poustim pulz jen jednou, odectu z oscilu hodnoty a pak zas spustim mereni, rekneme tak jeden pulz za cca 10-20 vterin
Cívka se do cívky demagnetizovat nemůže. Ale pokud je mezi pulzama 20 sekund, tak se to demagnetizuje prostě "někam", radši neřešme kam. A pokud proud neroste z nuly, tak je chyba někde mezi obvodem a židlí. Co by znamenal skok proudu na cívce? Ohledně napětí?
Zapojeni vychazi z klasiky od Chozeho http://choze.aspone.cz/tlumivkyI.aspx
je ale pouzit generator, ktery na stisk vygeneruje pulz dane sirky, no ale uz motam novou civku sic o chlup vetsim toroidu a I na hrubsim dratu, uvidime.
Ok a hotovo, cívka sic má méně, něco okolo 160uH (pro 6us cca 70mV) ale chová se naprosto jak má, tzn vždy od 0, hned jsem jí zapojil do číňana ( DC/DC snižovac z 24V na 12V ) a fakčí a nezahřívá se, původní zde měřená cívka hicovala jak prase.
To je moc hezký. Jen mi řekni, jak ta cívka kterou jsi měřil před tím předem věděla, jak dlouhej do ní pustíš pulz. Jestli má proud začít od nuly nebo ne. Tam bude někde sakra hluboko zakopanej pes.
Ty lidi dneska snad vůbec nemyslí. Neříkám, že já snad ano, ale to už je potřeba si hledat zapojení na webu i na připojení cívky ke zdroji napětí, aby se člověk podíval na saturační proud, popř. samotnou indukčnost?
Zrovna momentovej klíč jsem asi nikdy v životě nepoužil, no možná párkrát na praxi... To se snad hodí jen pro utahování hlavy válců, na všechno ostatní snad máš cit v ruce.
Dr. Doktor: Jakmile si alespoň trochu děláš na autě něco sám, je dobrý momenťák mít. "Mám cit v ruce" je obvyklá mantra amatérů a vesnických mechaniků, obvykle tě to přejde hned co se ti povolej brzdy po výměně destiček a nebo ti začne vaklat nedotažené kolo (oboje se nám s kamarádama stalo). Dneska máš v každém servisnávodu psané momenty úplně všude, případně není problém si najít v tabulkách "maxiimální rozumné momenty" v závislosti na průměru a pevnosti šroubu, tak proč to prasit "od oka"?
Pardon že vám do té mantry vstupuji, já teda šrouboval jen hlavy na velkém kompresoru, v autech se prakticky nehrabu. Auta sou aby se v nich jezdilo, ne aby se v nich člověk furt hrabal :D
Ale někdy je lepší si koupit díl za 5 stovek a vyměnit si ho sám s jistotou dobře odvedené práce, než zaplatit 8 tisíc v autorizovaném servisu za často pochybný úkon.
A kompresory sou na to, aby se s nima kompresorovalo a ne se v nich vrtalo :)
Jinak dostal sem malou vrtacku/frezku a jehlovy pilniky, v praci sem je pouzival a kdyz sem potreboval neco vypilit doma, tak sem zistil ze to de bez nich dost blbe. :)
Jenže když on chudák dokopresoroval, přestal úplně tlačit, pač v něm prdla ta ventilová planžeta a to smetí z nich tam vybombardovalo tu leštěnou plochu pod planžetou - vypadalo to tam, jak kdyby ten hliník okousal hladovej potkan
Pri cene kalibrovaneho stredneho momentaku 20-100Nm nema zmysel spekulovat. Dorvat sroby kolies obvykle problem neni ale postrhat mensie sroby v hliniku je jednoduche. Mrdat sa s tym len tak podla citu je sarlatanstvo a raz ta to pekne vytresta. 40€ nieje tak vela pokial niesi sedy.
W7 mi začly nutit nějaké šifrování disku a zálohu klíče. dá se tahle kničemu funkce nějak zakázat? údajně to je nějaká aktualizace co to prostě ve W7 zapne a člověk nic nenadělá.
Ahoj ve spolek, máte někdo tušení, jakou expirační dobu mají fotocitlivé PCB (ty s tou modrou fólií) a jak dlouho jsou tedy použitelné, případně, jak se to začně projevovat? Díky
Tezko rict, ale naka casova zavislost tam bude. U nekolik let skladovane desky z GM se mi protahla potrebna exp. doba nejmin 2x (pri prvni expozici asi 20min a pokusu o vyvolani sem nevidel vubec obrazec jako kdybych to vubec neosvitil, vybojku mam stale tutez). Proste vem kousek desky jako vzorek a zkus nekolik ruznych casu expozic treba po 10 minutach, 10-40min, nic lepsiho s tim asi nevymyslis...
No spotrebujes, jak kdo, ne kazdy musi plejt nakou desku kazdy mesic... Navic neco treba delam lihovkou, neco u cinana, takze fotoplosnak mi tu lezi ladem uz leta letouci...
Ještě jsem nepotkal nefunkční fotodesku s modrou folií. V práci máme desky rozličného a neurčeného stáří, myslím že "několik let" bude nejpřesnější určení jaké mám, a v podstatě všechny zatím fungovaly stejně = bezchybně. Pokud byla chyba tak jinde než ve fotolaku.
Dobře, díky, tak já si experimentálně nakalibruju osvit ( normální positiv20 nasvicuju cca 45s, tady očekávám cca 2-3minuty)... A porovnám různě starý desky..
Už ani nevím, kde jsem ty desky s modrou fólií kupoval, ale byly zabalené ještě v černém igelitu a na tom byla nálepka s datem expirace. Desku jsem použil asi dva roky po expiraci a fungovala normálně.
Ahojte,
v tejto scheme danyk pouzil samoblikajucu LED http://danyk.cz/der2.html
Mam dve otazky
1) Pod akym oznacenim ich viem najst napr. na GME? skusil som hladat "samoblikajuca LED" a nenasiel som nic v GME
2) Zrejme by som mal pouzit LED ktora blika velmi pomali, povedzme s frekvenciou 10sec?
BTW znate nekdo tohohle typka? https://www.youtube.com/user/JendaLinda/videos
Dostal sem se na to oklikou, tak jesi treba tady nebo na bastlirne nevyskytuje pod nakou prezdivkou, to jmeno vidim asi prvne...
Ahoj,
chci využít bezkartáčový modelářský motor, jehož (opět modelářský) měnič bude napájen z trafa. Měnič má max napětí 7S Lipo, což je 29,4V. Moje trafo má výstup 24V, 500W, staré EI trafo, což po usměrnění dá 33,6 + trafo bylo na 220V, teď je 230V + nějaká rezerva, takž ebych počítal 35-40V.
Netuším, jestli to ten driver přežije, v manuálu o max napětí nic není, takže bych na tom zdroji chtěl omezit napětí na 29V. Nejjednodušší mi přijde dát tam tranzistorem posílenou zenerku + odpory a tím na prázdno zatížit trafo, aby mu klesnulo napětí, ale netuším, jaký proud by tam takhle šel.
Druhá varianta je lineární stabilizace, ale zase je tam bude proud 20A, špičkově třeba 40A?? (netuším)
No jak to píšu, tak mi došlo, že ta lineární stabilizace bude asi nejlepší...
Zkusil bych prozkoumat streva toho menice co tam je za trandy a IO, nakych 40V by mohl dat. Dalsi moznost srazeni napeti je na primaru trafa mensim trafkem odecist napeti site, aby primar videl treba 200V a mas to bez topeni...
S tím trafem myslíš, vzít nějaké 220/24V, 24V (sekundár) dát do série s primárem velkého trafa a primár na 230 tak, aby se to odečetlo? Zajímavé. To asi vyjde i levněji, než ta regulace.
Máš ty vůbec nějakou představu, co to je udělat lineární stabilizaci na 40A?
A proč proboha z 50Hz trafa? Spínáků se dneska válí všude 3 prdele! Na burze se kW serverový zdroje (cokoliv od pár V do cca 60V) dají koupit za pár stokorun...
moh bys zkusit upravit to trafo, ubrat závity na sekundáru, nebo přidat na primáru, nebo tam přivinout 6V vinutí, který zapojiš tak aby se odečítalo od původního primáru, taky by možná šlo ho dát na triakovou regulaci
No ta lineární, při maximálním průměrném zatížení 20A mi vychází ztráta (35-29V)x20 = 120W, reálně tam podle mě bude míň, protože napětí trafa ještě klesne.... Na to se dá sehnat i jeden tranzistor, byť kvůli chlazení by bylo lepší to rozdělit na dva... To mi nepřijde zas takový extrém. Chladič s větrákem je samozřejmost v tomto případě.
Co řízený usměrňovač s tyristory? On teda i obyčejný neřízený usměrňovač a filtrace na takové proudy budou hodně zajímavé. Vzít moderní modelářský střídač a napájet ho z nějakého starého trafa přes KDčka nebo bůhvíco, to je takové ruské řešení.
Další super geniální nápad. Podívej se schválně na úbytek napětí nějakýho tyristoru, při 20 a 40A.
Když už nemáte někteří nic lepšího na práci, než vymýšlet naprosté zhovadilosti (jako by bylo problém sehnat si vhodný vyřazený spínaný zdroj), tak si aspoň zkuste někdy zapřemýšlet, jestli by třeba nešel použít synchronní usměrňovač s mosfety, ať se na grecáku nemusí topit jak v peci, při těch 20 ampérech.
Pár vteřin, možná minut v případě toho 50x. Nic to však nemění na tom, že je to píčovina jak řemen a že výkon "Ptot" v katalogu jaksi neznamená to, co si 99% lamatérů myslí.
VroutekB -> ano, to neříkám, ale asi to má vyšší hodnotu, než některé světoborné výtvory v současném schématovníku... Ono je obecně problém něco smysluplného na netu najít, když chce člověk jít do hloubky...
Měl bych jeden dotaz na PC šotouše... Koupil jsem si starší ntb z roku asi 2011, z velké části taky kvůli nahrávání zvuku. Až po týdnu jsem si všiml, že to nemá normální stereo jack vstup, ale ten čtyřpinovej kombinovanej nesmysl, co nahrává jen mono. Mám chuť to prodat a koupit si jinej, ale než udělám blbost, existují vůbec ntb z té doby co mají normální stereo vstup?
Z r. 2011 ne. Chce to se vrátit cca do roku 2008 než začalo všem výrobcům mrdat v palicích. Doporučuju buď thinkpada T/W500, nebo jít ještě dál a udělat si frankenpad T60p s core2quad.
pozor, on ten jeden jack jde nastavit jak výstup, tak vstup s napájením ale taky jako line-in stereo vstup bez předzesílení, da se to změnit v "zařízení pro nahrávání" tim že se dá defalutně ten line-in, alespon leninovo to tak má (pak má ještě nějaké ty niagáry...)
Dík moc za rady. Opravdu tam v nastavení je line-in a mikrofon, ale myslel jsem si, že ten line-in je pouze v dokovací stanici. Jinak ten noťas mám menší - 12", větší jsem vzhledem k mému použití moc nechtěl. Což teda asi bohužel dost limituje výběr.
Jj, dnesni audiokodeky maj dost konfigurovatelny vstupy a vselijaky auto-detekce. Kdyz tady do Dellu v desitkach zapojim jack, tak vyskoci naka tabulka s sirokou nabidkou co ze to chci pripojit a je tam i volba mikrofon a linkovy vstup. Ty kodeky se pouzivaj celkem unifikovany, takze predpokladam, ze stejne to bude i na jinych NTB. Akorat je nahovno, pokud chces pouzivat line in a sluchatka/out soucasne.... Ale out se da zaridit treba USB DACem.
Jojo, konfigurovatelný až na půdu, SNR na úrovni gramofonu (50dB) a je v tom slyšet všechen digitál okolo, nemluvě o tom že to hraje jako ... no jako z lochu.
Proto sem si k notebooku pořídil slušnější ext. zvukovku. (právě především kvůli tomu nahrávání).
Nechce se mi to dlouho rozebírat, ale prostě řekněme, že symptomy byly 1 modrá smrt a shoah. Mrdce se zřejmě rozesral firmware a neprojde přes inicializaci, není ani vidět BIOSem.
Psal jsem do 4 českých firem a ve 3 z nich vč. datahelpu se jenom zhrozili, že je v tom sandforce controller (typ je kdyžtak SF-2281), a že se s tím nedá nic dělat. 4. firma chce 5kilo za podívání takže na ně seru.
Njn, Sandforce dela kompresi dat, cimz dost zasadne ztizi rekonstrukci z vyctenych NAND cipu. Proto sem se jim radsi vyhnul obloukem. Stejny problem asi nastava u SSD s kryptovanim... Proste SSD je na system a programy, data kdyz uz tak jen docasna pracovni (audio/video pro strih a pod. kde ma smysl rychly pristup).
Jn, kdybych věděl že v tom je sandnigger tak bych se tomu vyhnul taky. Myslel jsem totiž, že když kupuju disk slIntel tak v něm bude od slIntelu i řadič. Nenapadlo mě, že je možné aby na té kurvě slIntel vyrobil pouze štítek
Hned na te prvni strance intelu je vypichnuto "Data Compression" :) No a taky neni obecne od veci misto reklamnich srackek prodejcu si precist naky solidni srovnavaci test SSD treba na Anandtechu a pod. https://www.nikktech.com/main/articles/pc-hardware/stor...
Tam se o SF zminujou. Ale to stejne neresi problem ze chcipno unake flash bunky. Zadny test se moc nezaobira tim, jak FW zvlada krizove situace. Kor pokud je treba FW ulozeny v te same pameti co data :) Proste umrit muze kazdy SSD a takova smrt vecinou pride z nceho nic a veme vse, ale to uz je o flash discich notoricky zname...
Ta chyba 1) vůbec nevzniká vyjetýma buňkama a 2) ten disk má stejně 32 GB rezervu která se v mém případě nemohla při 5-10 zapsaných TB proplýtvat! Vypadá to spíš na nějaký bug který má při vysokém vytížení MCU v disku šanci vyrábět modré smrti a v určitém % případů rozesrat celý firmware Mám i docela jasnou představu o tom, jak bug vznikl. Toto přesně se totiž stane když FW napsaný lidma (ber prosím tento termín velmi volně), kteří si utírají prdele holýma rukama přestane stíhat nějakou kritickou rutinu z jiného vlákna nebo interruptu.
Sry necetl, cteci buffer je plny, jen sem ted v rychlosti kouk na ten odstavec a teda je to este vetsi sracka nez sem si myslel. Jen se divim, ze jim tenhle problem neomlatilo o hlavu vic uzivatelu, aby to opravili ve FW (ne jen posolichali). Ale stojim si ze tim, ze pred koupi SSD by si mel clovek aspon zistit zakladni info jako radic a pameti. U me ten SF budil neduveru uz od pocatku...
...jak to tak vidím, tak mohu být ještě zatraceně rád, že mám všecky data (i se zálohama) na točících diskách a SSD tu nemám v provozu žádné, snad kromě pár USB flashet a karty do foťáku.
>8bit
Ve svem dosud nevydanem clanku mam koukam odkaz, kde se uz davno pres SF a jeho bugama varovalo: https://www.techpowerup.com/153737/sandforce-bsod-firmw... "Note that there may be more unresolved issues and new ones introduced."
>VroutekB
Me zas se dne na den odesla 32GB USB flashka http://rayer.g6.cz/elektro/psu4pc.htm#USB_FLASH_ADATA_N005
, nastesti s nicim dulezitym, ale zas je skoda se okradat o vykon a provozovat OS a aplikace z snecive-pomaleho tociveho disku...
8bit: Jo, já ty disky pravidelně celkem zapínám, neb na ně lezu pro data, který zas nemám k dispozici na noteblitku, kam se jich do těch 500 giga moc nevejde.
Ahoj, máte zkušenosti s nějakou zalévací dvousložkovou hmotou na zalití tlumivek do kovových krabiček? Doporučíte něco? Něco, jako se leje do středu toroidních transformátorů... fo teploty 130°C
Ta tvrdost 84 Shore D je dost tvrdý... To bude skoro jako šutr... Možná ti to vadit nebude, ale zkusil bych kouknout po měkčí. Na tom Elchemcu jsem před nějakou dobou hledal a ideální hmota tam asi nebyla, najdeš měkčí třeba s menší tepelnou vodivostí nebo menší max teplotou. Nakonec jsme museli vzít hmotu od WEVO chemie (Německo), protože jsme tam těch 130°C prostě potřebovali. Ale tyhle hmoty jsou dost drahý.
Co to je měkčený polyuretan? Ten se snad neměkčí, ten měkký je sám od sebe.
A měkký PU rozhodně není roztékací. Podle mě si pleteš měkký PU s NBR (Nitrile Rubber) nebo který ten měkký gumoplast to je. Tu totiž pěkně leptají třeba mastné kyseliny z potu.
Jj, ani se na to nemusi svitit UV svetlem. Repasoval sem kdysi spoluzakovi bedny z nake americke HiFi soustavy a tam tenle srac byl a cele to uz mel vysypane, presto ze repraky byly kdyte cernou tkaninou a vzhledem k poloze jeho pokoje mu na to slunce rozhodne nesvitilo. Ale proste leta udaly svoje. To stare teslacke repra s gumovymi zavesy sou porad relativne OK. BTW nevite, co se pouziva za kapalinu na regeneraci tech gumovych zavesu? Jednou se to resilo na audiowebu, uz nevim jesi naky typ oleje nebo snad glycerin? Vim ze nekery oleje gumu zerou, tak opatrne...
S regumem vopatrně. Na gumu funguje fakt dobře, ale jiné plasty to umí hezky rozežrat. Já jsem teda nezaznamenal, že by ty závěsy potřebovaly nějaké ošetření, ta guma je na pohled pořád jak nová.
Z polyuretanu bývají třeba i řemínky v mechanikách, hlavně asijských. Ty se umí roztéct na lepivou sračku. Polyuretanové podrážky na botách se zase umí po pár letech rozpadnout i v krabici ve skříni. Obzvláště výživná je situace u některých magnetofonových pásků, kde je polyuretan použit jako pojivo v magnetické vrstvě. Vzdušnou vlhkostí to zdegraduje a vrstva se oloupe. Prostě ve mně tenhle materiál nevzbuzuje důvěru.
Koukam na Allpcb asi naka akce, plosnaky za 5$ s dopravou DHL. A plosnak na hlinikovem substratu se tam da poridit od 12$... To abych si do Vanoc jeste nakou blbinu nakreslil a poslal... :)
Leda tak další akce postupného nenápadného zdražení.
Ono je totiž jedno, jestli plošáky sou za 5 a poštovný za 25, nebo jestli plošák je za 15 a doprava taky za 15.
Nejlevnější poštovný (DHL, na snailmail kálí pes) pro malou hmotnost (malý rozměr a počet plošáků) je teď tuším $19, pak jde nahoru.
Tak free shipping byl od loňskýho listopadu celý rok až do minulýho týdne, teďka skutečně zdražili. Snad proto, aby se mohli pak chlubit free shipping akcí..
Ale kdeže... žádný free shipping už nebude, ceny půjdou všude nahoru a budeme mít maximálně tak free shitting.
To že to bylo ze začátku levné je prostý marketingový tah pro nalákání lidí.
Marketingový tah ale taky zavádění pravidel a zákonů v Čajně, přeci jen jsme nemohli čekat že tam ta průmyslová revoluce s provizorníma pracovníma podmínkama vydrží věčně.
Za dva roky, až EU zdaní i zásilky nepatrné hodnoty, bude situace zase jinde (ano, bude se objednávat z meziskladů na půdě EU, takže ta cena bude alespoň bez poplatků za vyřízení řízení)
Šak říkám, ber dokud je. Pak Budeš u každé píčoviny platit DPH (čert vem těch pár korun navíc u běžných levných věcí), ale už se tak nějak mlčí o tom, že soukromou zásilku nelze do čr jakkoliv dostat, aniž bys zaplatil některé další vyžírce 103, 550 či mnohem více korun za její proclení.
Už nyní nastavený limit 22eur pro placení DPH znamená, že má-li zásilka hodnotu 568CZK (22eur), doplatím DPH minimálně ve výši 39.1%. Ano, 39%. Protože 103CZK minimálně zaplatíte české poště. A pokud nemáte celní úřad za rohem (což mnozí nemáte), tak to bude mnohem více.
V případě např. DHL potom minimální takzvané "DPH" při stejném hraničním překročení 22eur činí 118%. Ano, na zásilku v hodnotě nad 22eur doplatíte dalších 669CZK.
Pro mnohé z vás asi nic nového, ale některým z vás by se snad mohlo rozsvítit a u voleb myslet hlavou než do té urny něco hodíte. (Nic jinýho se s tímto systémem (po dobrém) bohužel dělat nedá).
VroutekB: Tím je myšleno třeba někde absolutní nedodržování hygienických a bezpečnostních podmínek, který jsou běžný jinde, často práce doslova na smetišti, nebo dolování kovů chemikáliema který se válej po zemi atd. a hlavně za hrst rýže denně... Chvíli to tak fungovalo, ale věčně je to zřejmě neudržitelný
Kolega byl na služební cestě v těchto "ekonomických centrech" a co se dozvídal od těch lidí, když byli sami, nad tím se ježí vlasy. Jak žijí celý rok ve fabrikách a nesmí vyjít ven, jen 2x do roka, jednou mají týden dovolené a pak na nový čínský rok. Sebevraždy na denním pořádku. A když se po novém čínském roce vrátí více než 80% zaměstnanců, tak se fabrika řadí mezi "dobrou". Dělají tam směny i 18 hodin dennė, ne že by museli, ale při 8 hodinách by si nevydělali pro své blízké, aby je mohli zabezpečit. Vystrašení, fakt chudáci... A to jsou ekonomická centra, teď si představte venkov... Tak tohle je ta "vláda lidu" ... Važme si toho, kde jsme, i když pořád nadáváme...
>Vroutek
Jojo, to bude pekne k nasrani s tema celnima rizenima, ale jeste bych hned nepanikaril, treba na ty fakt levne veci vymysli nake zjednodusene rizeni, ktere bude cenove umerne te zasilce, jina kfakt nevim kdo by to kupoval,. Jedine tak, ze vzniknou nejaci dovozci, kteri proste budou jednotlive dodavky/objednavky agregovat a tady bydou mit nakou distribuci. Tak lze poplatky vyrazne snizit, i kdyz uz to nebude jako driv. A tim pockanim sem mel na mysli, ze to holt necham poslat snail-mailem...
Apelovat na volby - myslis ze to necemu pomuze? Kdyz tu lidi sou schopny zvolit koblihare (a drive treba zlodeje ODS) 2x i vice krat po sobe? Samozrejme kazdy hlas se pocita :)
>Tim
Jo, ty podminky sou drsny a jak rikas, nic nevydrzi vecne, s rostouci zivotni urovni to tam lidi prestanou chtit takle delat a presune se to zas nekam dal, kde je bida a lidi ti tam za tu hrst zvance budou delat, jak sem zminoval nekde v africe nebo treba mexiku ci dalsich stredoam. statech, kere sou na lopatkach...
Time, pochybuji ze v soucsne dobe v technologickych centrech ciny je nejaka mizerna zivotni uroven a lidi tam delaji za hrst ryze. To nejspis ani nahodou. Ano, platy tam mozna budou nizsi v porovnani s nasima, ale to spis kvuli podhodnocene mene. Zivotni uroven tam bude rekl bych pomerne slusna. Nerikam, ze pracovni podminky nijak genialni, ale na druhou stranu kdyz se jednomu makacenku neco nelibi, stoji za nim jiste zastup dalsich zhavych jeho misto prevzit.
RayeR: V africe, mexiku ani v jine podobnem miste se imho v dohledne dobe nebude nic vyrabet. Maximalne tak zbrane, bida a dalsi a dalsi cmoud.
Byl tam cca před dvěma lety jako vyslanec jedné německé firmy... říkal, že Schenzen je celkem OK, ale ostatní "ekonomická centra" jsou ukrutná špína se hliněnými cestami krom hlavních cest k fabrikám... Lidé jsou vystrašení, bojí se mluvit, řeknou něco víc jenom sami v taxíku nebo na volném prostranství...
No, oni moc šancí být nemakačenka nemají, protože by skončili na dlažbě a jedli kořínky... Nevím, kde je pravda, ale docela mi mrazilo v zádech, když to povídal
Ja bych rek ze tam bude k videni oboji, velka tech. centra na slusne urovni v Senzenu a pak ti Beckovi vyrobci v zapadlejsich mestech co tamle recyklujou elektroodpad a delaji z toho vselijaky levny brak co kupujem na ebay/ali...
Sem přesně čekal, kdy to někdo vytáhne. Tahle prezentačka, účelově vyrobená někým s cílem poškodit čínu jak je špatná, už byla omílaná mnohokrát. Někde u australána na foru k ní byly celkem zajímavý detaily ;)
Ale ono je jedno, jestli účelová prezentačka, nebo propaganda putina či trumpa.
Já hlavně nechápu proč ty kundy šikmooké přeznačujou i autentické součástky jenom aby změnily datum Už jsem to tady párkrát měl a odmítám to do čehokoliv používat ikdyž součástka vypadá podle rychlého měření OK - člověk nikdy neví co se může ukrývat uvnitř. A ještě k tomu různé ultra fejky tranzistorů mívají přivařené nové nohy. Tohle ať si strčí, když už, ať to prodávají buď tak jak to nakuchali nebo i s deskou.
Datumy - to je jednoduchý - Vím, že ROHS součástky mají omezenou skladovou životnost, pak se stávají nepájitelné. No a buď se to má vyhodit do šmelcu, nebo se přemažou datumy a jde to znova do oběhu. Když to pájíš olovem, tě to trápit nemusí. To zaletuje i ohnilou nohu tesláckýho odporu.
O převařenejch nožičkách na tranzistorech jsem slyšel, ale nikdy to neviděl. Ono taky po předchozích zkušenostech z číny žádné výkonové polovodiče neberu. Zas tak drahý nejsou, abych nemohl obyč MOSFETy koupit z Mosueru nebo TME.
Nj, vsecko je to kampan!
Ty cinany na ulici nekdo namaloval ve fotosopu a zadne fejky do sveta nepousteji ze... Tak osobne sem u toho nebyl, ale dovedu si to predstavit. Ono jinak bude vypadat relativne civilizovana vyroba pro velke zakazniky jako Apple a pod. kde proste nake kvalitativni standardy musi docela prisne plnit a pak tam je ten zbytek...
U TME je trochu s otaznikem, jesi u vykon. polovodicu taky nejedou v nakem smecku, ja sem tam nic dostatecne tlustyho nekupoval a celkem sem se soucastkama od nich nemel problem, ale nekeri to vidi zas jinak...
Dobře ranko, nevíte o nějakém dobrém studijním materiálu rezonančních měničů - dc-dc, dc_ac, obousměrných - abych si udělal představu, co všechno existuje, na co jsou vhodné, jaké výkony, jejich řízení...jejich úskalí a tak? Diky
Neznáte nějakej web (nebo při nejhorším prográmek), kterej umí z youtube přímo vyripovat zvuk bez překódování v původním formátu? (vím že je to dotaz trochu mimo elektro, ale písek je zamořenej a nedá se používat...)
Prip. by slo ulozit cele video a pak v avidemuxu nebo ffmpegu dat direct stream copy (do aac/mp3 ci v com je ta stopa).
Ale obavam se, ze ten zvuk vyrazne utrpel uz pri kompresi pri nahravani na YT, takze bych si to raci nasel nekde ve flacu na torrentu a podle libosti pripadne zkopmpresil do preferovaneho formatu sam...
Ahoj,
máte někdo zkušenosti s oživením Li-ion, Li-pol akumulátorů, které byly vybity pod 1V, či mají "0V" dlouhodobě? Má to cenu nabíjet, nebo hodit do odpadu? Je nějaká šance na obnovení, aby netrpěly rychlým samovybíjením? nebo už jsou K.O.?
Zkousel sem takove ozivit (klasika 18650), ale ani po dni sem do toho nic nedostal. Ani pulsni soky nepomohly. Proste chemie v hajzlu, vyhod to a usetri si cas. Pokud ma jeste aspon treba 2-2.5V, tak to zachranit de.
z 0.8V bude dost možná ještě dobře fungovat a při 2 nebo 2.5V se snad ani nedá mluvit o oživování, to jsou celkem běžný provozní hodnoty, který to snese. 2.5V je běžný vybíjecí cutoff, některé snesou i 2V.
Jeden 18650, který ležel asi rok vybitý na nulu, se mi pomalým nabíjením proudem pár mA povedlo oživit tak, že měl přijatelnou kapacitu i vnitřní odpor. Samovybíjení jsem tedy nezkoumal.
Bylo zajímavé, že napětí při nabíjení postupně rostlo od nuly. Nebylo to jako u vybitých olověných baterek, že po připojení nabíječky napětí skočí hned na cca jmenovitou hodnotu.
>Peca303
Tak tos mel zrovna kliku, me se tam docasne pri kopanci treba 2A zvedl ubytek na nakych 0.3V, ale po snizeni to zas kleslo skoro k nule a kdyz sem clanek odpojil, tak za chilku na te nule skoncil. Proste si nedal rict asi malym ani velkym proudem. A kdyz uz si ho teda rozdejchal, jakou ma kapacitu? Ja uz sem nakuchal pomerne dost 18650 z vyhazenych NTB paku, takze uz nemam tendenci zachranovat vse, jak to nema aspon polovinu puvodni kapacity, tak to neberu... http://rayer.g6.cz/elektro/battlog.htm
Bylo to v takovém přenosném vysavači, neměl jsem po ruce dobrý článek. Po nabití malým proudem na normální provozní napětí jsem to nechal nabíjet normálně. Po pár cyklech se kapacita srovnala tak, že vysavač běžel tak dlouho, jak měl udáno na štítku, což jsem považoval za vyhovující a dále jsem to nezkoumal.
Baterku BL5C, která je použitá v jednom čínském přenosném rádiu a byla taky vybitá na nulu, jsem v tom nechal nabíjet normálně. Byla i trochu nafouklá. Nabíjí to celkem malým proudem a baterka po nabití splaskla a teď funguje úplně normálně.