• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Tak jsem tady zdisektoval jednu tu muRatu NXJ1. Detail foto a vyčmuchané schéma níže. Zas tolik práce nedalo zjistit, co tam je co zač. Kondy u budících vinutí bází jsou změřené 24nF, zapomněl jsem před focením napsat do schématu.
Nechápu, co koho vedlo použít tuhle hyperdebilní topologii na 12V a taky proč tranzistorům chybí antiparalelní diody přes C-E, uh, huh? Čekal jsem tam klasickýho RoyeRa, popř. jeho rezonančního bratra, aby to míň svítilo do okolí.
Pozn.: Když jsem to fotil, měl jsem už sundané oba ty /spálené/ tranzistory. https://i.imgur.com/WP0aZ6r.jpg https://i.imgur.com/AjWuUgE.jpg
Koukam celkem jednoduchy zapojeni, to knowhow bude v provedeni trafa. Nechces rozkuchat co je uvnitr te kostky pod soucastkma? Chybejici diody-mozna ty trandy rozpinaji tak pomalu, ze proud dycky jednim tece (ne-li obema), tak se nema co indukovat... (deadtime tam asi nebude :)
Zadny navic tu momentalne nemam. :/
Nouhau v trafu a kde prosimte? Tak leda v pomeru zavitu :) Uvnitr je normální feritovy toroidik a pocty zavitu by se dalo zjistit snad i bez kuchani, prosvita to zespoda. Deska je jinak kostrukcne 4 vrstvej plosak s utopenymi prokovy a velmi tlustym substratem uprostred, ve kterém je pak v dutine zasazene jadro.
V royeru nemá sériová tlumivka co dělat, nehledě na to, že rozptyl nemá co dělat ani v té rezonanční topologii (tam musí být rezonanční kapacita na primáru a vzduchová mezera v jádru).
Royer je nerezonanční měnič.
No treba by me zajimalo jak sou ty primarni a sekundarni vinuti prolozeny, ze dosahli te male kapacity pri nake rozumne vazbe. Ostatni bezne menice maj 30-60pF a nektere dokonce radove nF...
Tlumivka z něj právě dělá společně s kapacitou přes primáry tu rezonanční verzi. Na tom, jestli je tlumivka v sérii nebo je trafo záměrně "blbě" navinuté a primár má rozptyl až tak nesejde. Je to stejný případ jako LLC polomost, ten taky může mít buď samostatnou tlumivku nebo trafo s rozptylem navinuté do oddělených sekcí.
U toho rezonančního měniče je sakra rozdíl, jestli je tlumivka v sérii s napájením nebo rozpyl v sérii s primárem. Ta v sérii s napájením musí vytvářet proudový zdroj.
Ahoj, chtěl bych si udělat měnič několika vzájemně galvanicky oddělenejch napětích (pro různý budiče 3F motorů na napájení horních tranzistorůch) z toho co se doma běžně vyskytuje, co a kolik vrstev byste mi doporučili jako izolaci mezi vinutíma aby to mělo izolační pevnost 1200V ? V TMEčku maj ňákou pásku na tohle určenou, která dá údajně 5.5 kV, ale to bych koupil až pozdějš... Další dotaz, mám tohle jádro: https://www.tme.eu/cz/details/e20_10_6-3f3/feritova-jad...
sou někde nějaký výpočty jak zjistim na kolika KHz to má běžet, jakej výkon přes to můžu tahat a kolik voltů na závit to bude mít ? A další dotaz, kolik by potom mělo mít závitů primární vinutí za předpokladu (jestli je to vubec možný) že bych chtěl aby to fungovalo třeba od 15-ti (20-ti) do 50- ti voltů vstupního napětího bez změny trafa ? Budil bych to offline topologií s histereznim UC3844 nebo tak něco. A další věc, bude stačit proudová zatížitelnost výstupů 100mA pro horní tranzistory a 300mA pro dolní ? Dík.
Doporučil bych se ti vysrat na vrstvy izolace a použít TEX-F drát.
Jinak jako pracovní izolace bude nejspíš bohatě stačit 2 vrstvy tý žlutý polyester pásky.
A jestli vineš jakýkoliv trafa do spínáků, tak ta polyester páska je prakticky povinný vybavení. Není to nic drahýho.(Naopak TEX-F drát je drahej, ale je to pak rozhodně bezpečný i pro použití jako zesílená izolace, tedy primár-sekundár). Obvykle se to TEX-F používá třeba v nabíječkách od mobilů
Nevim co teda jdeš stavět za 3f měniče, ale do několika kW se to pohodlně dá dělat s bootstrapy (400V dcbus), ale pro 570V (3f napájení) už bohužel ne, tam je lepší mít plovoucí zdroje. A místo 1 trafa z 4 nebo 6 sekundáry je mnohem lepší mít samostatná malá tráfka (třeba ER11 jádra, dělá se to i krásně v SMD), už jen z toho důvodu, že je řádově jednodušší layout a ta plovoucí část, na které lítá du/dt je pak co nejmenší. Tož prosím žádný anténový vedení mezi zdrojem a gatedriverem, to je recept na průser.
Proudovou zatížitelnost si spočítej! I = Qg*f + I0, kde I0 je vlastní spotřeba gatedriveru a smetí okolo. Pravděpodobně se vejdeš do pár desítek mA i s notně velkým IGBT (a nezapomínat, že některé IGBT, zejména velké, a třeba také SiC je nutné budit i do záporu, dle předepsaných hodnot v katalogu výrobce).
15 až 50V vstupní rozsah bohatě splní buck nebo flyback, záleží, co chceš na druhý straně za napětí.
Obvykle se to dělá tak, že z DCbusu máš buďto buck (nebo flyback) na ca 15V - podle toho, zda je elektronika řízení izolovaná od výkonové nebo není - u malých 1f napájených měničů typicky není, protože oddělovat analogové měřící signály (napětí, proudy) je vopruz a zcela izolované senzory (např. LEM pro proud) jednak neměří nijak extra přesně, nekompenzované typy značně courají s teplotou (offset) a typicky se proud u těchto (1f napájených) měničů do páru kW měří v shuntech v emitorech/sourcech dolních tranzistorů - měřící cesta potřebuje tedy značný BW, kterého analogové izolátory nejsou typicky schopné.
Moderní řešení pro snímání proudu jsou pak bočníky přímo ve výstupních fázích a plovoucí sigma-delta modulátor, přes izolační bariéru potom jde jedním směrem pouze digitální CLK a zpátky pulsně-hustotní modulace. Výhodou je vysoká přesnost, velké rozlišení a malá náchylnost k zarušení. IGBT cihly s integrovanými bočníky (nebo jinými proudovými senzory) jsou dneska poměrně běžná záležitost.
Na starou UC3844 se vyser a na napájení řídící části včetně gatedriverů si udělej buck nebo flyback s něčím jako Viper16, LNK306 a spol. Je to nezměrně jednodušší.Napájení z 600V busu (3f napájení měniče) je pak výrazně větší opruz, tam se dělají pak typicky kvazirezonanční flybacky a řízený je to vším možným všemožně zbastleným způsobem. Na takhel vysoký napětí integrovaný řešení nejsou. (Dr.Doktor jistě bude namítat, že měnič s UC384x z 600V pojede, ale reálně tohle dneska nikdo nepoužije, kvůli tomu brutálně topícím startup odporu mez DC+ a napájením UC384x).
Jinak nevím teda, co se chystáš tvořit, ale hádám, že si chceš jen pohrát. V tom případě bych doporučoval 400V DCbus (1f napájení) a použít nějaký inteligentní IGBT brick. Na výběr je toho jak sr.... ať už něco staršího jako FSAM30SH60A od Fairchildu nebo novýho moderního STGIPS20C60T-H. Neříkám, že jsou tyhle moduly vyloženě levný, ale máš to hotový řešení, kterí ti usnadní dost práce. https://cz.mouser.com/datasheet/2/389/stgips20c60-h-956...
no já bych chtěl mít dvě varianty, jedna na nízký napětí pro buzení nějakých BLDC motorků (4..20 kW) tam bych potřeboval aby to beze změny fungovalo od 20 do 50V a pak vysokonapěťovou verzi na 650V pro nějaký frekvenční měníčky, výstup by byl 3x 20V a 5V oddělených, 20V neodělených, chtěl bych s tim napájet i IGBT cihly co maj vlastní gatedriver a ty žerou dost proudu tak sem nevěděl jestli bude stačit 100mA, ale asi ne. Jednou sem i zkoušel mít 4 trafíčka se společnym buzením a to bylo hrozně nahovno, zdroj pro dolní tranzistory dával s bídou 17V a zdroje pro horní dávaly 25V protože jeden tranzistor žere míň, než tři a ty trafa dávali napětí podle zátěže (vykuchaný i zapojení obšlehlý z nějakýho 20kW frekv. měniče) a abych měl u každýho tráfka vlastní buzení, na to seru. S UC2844 sem dělal normálně měnič z 800V na 4x 20V, fungovalo to skvěle, mě se ta topologie líbí, já rád dělám věci po staru. Koukal sem na ty integráče cos mi psal, ale moc se z toho nevidim. Když sem se ptal na izolaci z toho co je doma, tak sem čekal že mi tu někdo napíše něco jako 4 závity elektrikářský pásky, nebo dva závity olejovýho papíru a zalejt parafínem ( ). No a jak spočítám teda volty na závit, výkon a na kolika KHz to má běžet ?
Bys měl prve začít něčím, čemu rozumíš a né 4 nebo 20kW na 650V.
Třeba se naučit dělat ty izolovaný zdroje, protože bez toho se nehneš dál a dopadneš jak můj kolega ve škole. Teoretik jako svině a pak se mu v měniči proráží izolace na DCbusu na plošáku pod kondíky.
Nevim na co potřebuješ nutně stavět frekvenčák s 3f přívodem (600V dcbus). Si motor zapoj do trojuhelníka na 230V a živ to z 1 fáze s mnohem jednodušším a bezpečnějším HW.
Postartu postaru... a řídit to budeš čím, 6502 nebo Z80? To jsou jen výmluvy. Není mi jasný, co je tak složitýho na poskládání flybacku s LNK, TNY, TOP, nebo jiným bodobným ultrastupidně jednoduchým integráčem. Na těch prd a půl wattu co potřebuješ je to víc než odpovídající řešení.
Ad izolace doma: Já tu mám jak polyester, kapton, tak i TEX-F drát. Průměry který nemám jsou k dispozici v práci.
Jak spočítáš závity a kilohertzy? Těžko povedat jak stavět celý frekvenčák, když ses zasekl na napájecím zdroji. Asi bych začal na žirafoviny.cz, přihodil k tomu na vánoce ke čtení Switching Power Supply Design od A. I. Presmanna, K. Billinga a T. Moreyho, ať se máš čím zabavit.
Ahoj, přidám se do diskuze...
Zajímalo by mě, jak to pocitas. Sám jsem teď počítal nějaké buzení IGBT moduly a vejdu se urcite do cca 1W (0,5W) na každý tranzistor s prehledem a to je ani nezpomaluju od datasheetu...
Co ale doporučuju, jak píše Vroutek, du/dt je fakt svine. Já bych to dělal oddělenými zdrojema už jen kvůli vazební kapacitě. Když spinas tranzistory se strmosti nekolika kV/us, tak už vazební kapacita několik desítek piko farad nadela divy...a ten ovlivnujici proud mezi jednotlivými "sekundáry" toho tvýho společnýho trafa na buzení bude dělat problémy... Nehledě bacha na tu izolaci mezi vinutima pro tuto strmost, nešetří na kvalitní pásce odolné plazivým proudům...
SOB'si, doporučuju místo házení flinty do žita začít něčím jednoduchým a postupně se dopracovat ke složitějšímu. Ke konstrukci a návrhu flyback zdrojů toho určitě najdeš dost, ale dost toho taky bohužel nemusí bejt správně. Chce to vhodnou tištěnou literaturu.
dyť já už sem to dělal a bylo to funkční, dyk sem tahle napájel IGBT cihlu když sem si hrál s BLDCčkem, jen sem použil trafo vypájený ze starýho měniče, teď si jenom chci udělat trafo vlastní, kde je problém... A jak sem došel k 20-ti watům, jednoduše, horní tranzistory IGBT cihly s vlastnim budičem žerou každej 100mA a to sem ještě hodnej, to už máme 6W (20V), dolní tranzistory všechny společně dobrejch 300mA, to už máme 12, pak 5V / 1A pro napájení logiky, to už sme na 17-ti, účinnost 80% mrd a máme 21,25 W... a to nepočítám spotřebu toho UC2844...
Prosímtě, co za IGBT to tam máš? Dyť i takovýdle hovado žere asi 200mA celý @20kHz 15V, tj asi 3W a s přihlédnutím k tomu, že na 20kHz se to bude potit až na prdeli, bych to nehonil přes 10kHz, kdy to bude žrát celý asi jen 120mA (1.8W @15V 10kHz) http://www.mitsubishielectric.com/semiconductors/conten...
Kdyz uz se tu to resi, nejaky tip na hotove DC-DC menice pro napajeni high-side GD s co nejmensi kapacitou vstup-vystup? Kdyz sem se tim naposled probiral na ECOMu tusim, tak sem tam nasel neco kolem cca ~30pF. Na kolik by se dalo dostat domaci konstrukci traficka sem zatim merit nzekousel. Samozrjeme je to kompromis kapacita vs rozptylova L...
Koukam delaj se treba takovyhle Mutatky, co maj pouhy 3pF! https://cz.mouser.com/ProductDetail/Murata-Power-Soluti...
A vystupni napeti se akorat hodi pro krmeni nakeho SiCu.
To je k posrani, ze ta izolacni kapacita neni nikde ve filtrech, to jako ma clovek rucne odevrit ~1000 datasheetu?
1kV "stačí" ale fakt to neni košér. A už vůbec ne do 20+kW měniče.
Vono takovejdlech švábů s DCDC vevnitř je fůra, zajmavej je třeba taky ADM5401, párkrát sem to už někam použil, ale z tý ceny se ti protočí voči.
Nerekam, ze bych to cpal zrovna do 20kW menice, zas je to pekne maly, muze se to hodit jinde...
Jo, tech 500V/s sem si nevsim, to je nahovno...
Proste ta Murrata NXJ je asi nej co tu je za rozumny peniz....
Zaujala mne ty GDT drivery, tak jsem hned jeden splichtil ze suplikovych zasob, namotal ho do hrnicku dratem s teflonem a hned se jal otestovat IGBT cihlu a NMOS FET cihlu, sic tam jsou odrazy na vedenich ale je videt jak ta cihla je pomalejsi a tim generuje nižší odrazy.
Obrazek zde: http://visualprog.cz/picture/GDT_IGBT_NFET.png
To nejsou odrazy na vedení (to by byly krapet jinačí kmitočty), ale tak leda projev vrabčího hnízda drátů, blbýho (žádnýho) blokování napájeích napětí (platí i pro kolektorový obvod IGBT) a špatnýho způsobu měření signálu v obvodu.
Taky je tam vidět, že ten gatedriver pravděpodobně ani nezvládá magnetizační proud (přesycujícího se?) transformátoru. Ten byl počítán pro jaké sycení a max. magn. proud při max. délce otevření?
Doufám, že je též jasné, že střída nesmí přesáhnout v tomto zapojení 50% ani o chlup. Neměla by se 50% ani moc blížit.
Jj samo, že je to vrtabčí hnízdo a střída je do 50 prců, nyní jsem ještě udělal jeden GDT a budím full bridge z IGBT/NMOS cihel a porovnávám. Jinak nic jsem nepočítal prostě sem to jen splácal, k tomu jak se to chová to stačí, k ničemu jinému to neslouží, jako budiče nepoužívám GDT ale HIP4081 nebo podobné.
Jinak kdy používáte IGBT ? Pro velká napětí a proudy ? Já používám NMOSy, pro sine wave měniče, podle napětí IXFK34N80 nebo pro DC/DC paraleně zapojené IRFP90N20D.
Tenhle ten bastl, odkazy dole, jsem už tu prezentoval a samo, že jste mi to náležitě zepsuli, já ho dodělal,učesal, nyní již dva roky běží k plné spokojenosti, používám tam v DC/DC UC3825 IR2110 4x3 IRFP90N20D
a v měniči DC/AC 230V/50Hz ty IXFK34N80
Dobrý střídač lze postavit z IGBT, FETů, tak i třeba SiC nebo GaN. Všecko má své pro a proti a situace kdy to je a není vhodné použít; univerzální odpověď neexistuje a vysvětlení by vydalo na několik knih.
Doporučuju si vhodnou literaturu obstarat a nemotat GDT trafa "nějak odhadem", ale prostě si to snadno aspoň ve smysluplných inženýrských mezích spočítat. Ony pak věci fungujou podstatně líp, když člověk ví, co dělá. (tím netvrdím, že já to vždy vím, ale aspoň vím, kde je ten rozdíl).
Ahoj, zná tu někdo nějaký dobrý PWM obvod, který by uměl měnit střídu od 10-80%, nebo nějaký podobný rozsah. Hlavě aby měl dva přepínané výstupy. Zpětnou vazbu mít nemusí.
V katalogu SG3525 doporučujou spojit výstupy se zemí a signál odebírat z pinu 13 s odporem proti napájení. Kmitočet je pak dvojnásobný (shodný s tím na RC oscilátoru), střída při spojení pinů 5 a 7 musí být min 90%, typicky 98%.
Jak sem tu pred casem zminoval ten wavetable MIDI syntak DreamBlaster, tak sem k tomu neco sepsal: http://rayer.g6.cz/hardware/sbemu.htm#DREAMBLASTER
a uplne dole sou 2 videa s kvalitne nahranym zvukem pro porovnani FM synthu a DB.
Zdravím, nemá někdo parní tabulky a i-s diagramy? Ale trošku podrobnnější, mám to na semestrální projekt. Teda ještě lepší by byl nějaký soft, kde hodím hodnoty a vejedou mi entlpiie přehřáté páry. Díky
Nevyráběl tady někdo patici (či spíše "patici") na elektronku GU-43B nebo podobnou s "koaxiálními" vývody, resp vývody ve tvaru soustředných kružnic postupně ve stromku ?
Na GU81 to jde celkem easy z pojistkových pouzder pro ty větší pojistky (nepamatuju si označení..) ale pro něco takovéhleho ?
Díky předem za návrhy na konstrukci. Samosebou se budu i dále snažit sehnat originální patici, ale moc tomu nevěřím, na GU81 se to ale povedlo, třeba i tady :)
Lampu nastrč do 11cm PPR roury, proti propadnutí zajistit šroubkama skrz rouru. Na vývody vyrobit měděné prstence z tlustšího plechu, cca 1mm, které vývod téměř obepínají. Předpružit tak, aby na vývodech dobře držely a doléhaly. Prstence udělat delší než vývody a na vyčnívajícím konci nastříhat "třásně" pro lepší chlazení, opravdu to potřebuje dobrý odvod tepla. Chladit DC ventilátrem 120mm o příkonu aspoň 10W, síťový ventilátor nestačí (i když píšou 20W, ten motorek se stíněným pólem má výkon asi jen 6W).
Mohl by jsi prosím upřesnit, jak jsou myšleny ty třásně na koncích "trubic" na samotných vývodech ? Pochopil jsem to jako nastříhání na pásky s ohnutím aby se střídaly, ale přijde mi to jako use-less, však tama toho vzduchu přeci moc neprojde, kdyz to miri do "svorkovnice" te elky, nebo jsi myslel je ohnout do okolí, kde bude pruduch ? Díky :)
Oni ty třásně můžou být i docela dlouhý, vyhnout směrem ven, aby mezi nima mohl proudit vzduch - jinak by tou trubkou nic neprotékalo a dělat ji delší by nemělo smysl. Případně se do toho můžou i navrtat díry, třeba jako mají některé ruské lampy, např. GU39B na vývodu g2.
Něco vyzkouším, snad seženu nějaký vhodný materiál. Jen mě tak napadá, nebude ta měď mít špatný kontakt ? Přeci jen když se měď zahřeje tak se dost změkčí a ztratí svou pružnost ne ?
Až tak by se snad zahřát neměla, pokud jo tak je asi něco špatně mě se jednou právě GU43B na vývodech z důvodu nedostateného chlazení zahřála až tak, že se tuším z vývodu odpájel drát. Kontakty pružily i dál, lampa to přežila, ale nedoporučuju.
"Patici" mam nějakou tak nějak zbastlenou, v týdnu ji odzkouším a pak podám zprávu, jak je to vhodné/nevhodné. Z hlediska materiálu jsem udělal "chladič" pouze z G2 a z většího kontaktu žhavení, snad nebudu litovat...
Mam už snad jen jeden dotaz - jak dlouho by jsi ji doporučil nechat "getrovat" když bude vyhřívaná pomocí svého žhavení ? Elku s chladičem jsem ještě nezahořoval, nerad bych ji usmahnul ;)
Na ten vnitřní kontakt žhavení dej trubičku z vnitřku čokolády a do ní chytit tlustý Cu drát (průřež 6-10mm2), to na chlazení bude stačit, ale jen tak bez chlazení bych to nenechával.
Co se týče getrování, největší efekt to má asi jen pár hodin, pak už samotné žhavení začíná ztrácet smysl. Tyhle nepřímožhav. lampy by se měly getrovat i ohříváním anody při sníženém napětí (třeba v lineárním režimu, pustit tam tak 1kV 0,5A). Ale já se na to tuším vyprdl :-D Aspoň pak pomalu najížděj s napětím, v řádu aspoň minut.
Pomalé zvedání Ua je samozřejmé, s tím jsem počítal. Nechám ji tedy pár hodin žhavit, budu sledovat teplotu, až se tak nějak ustálí nechám to hoďku/dvě a mělo by to být tedy OK ? :)
s tím vývodem středu žhavení udělám jak říkáš, to nebude problém, čokoláda tam je stejnak jako vývod, jen zaměním vodič tam připojený ;)
Díky moc za cené rady !
>DrDoktor - mohl by jsi mi napsat na mail "martin1283 ( a ) seznam cz" ? Chtěl bych trochu poradit ohledně té GUčky, pokud by ti to nevadilo, hlavně co se týče chlazení & patice
Díky ! :)
No je tam nejaky registr, ktery kontroluje jestli se muze zapisovat do SPI flash pameti. No a ten kdyz si nastavis na 1 tak se spusti SMI (interrupt) ktery kontroluje, jestli to muzes udelat a pripadne ho shodi zase na 0. Nicmene nez dobehne to preruseni, tak je nastaveny, takze kdyz jeden thread zapisuje a druhy nastavuje, tak casem tu pamet prepises. Proste demence.
>metan
dik za upresneni. Clovek by rekl, ze kdyz bezi obsluha SMI, tak bezi s nejvyssi prioritou a nic jineho v tu chvili bezet nemuze. Jenze na vicajdrovych CPU, kde bezi OS s podporou SMP, tak zrejme to SMI je routovany na 1 jadro (stejne jako dalsi preruseni muzou bejt mapovany na ruzny jadra a da se tak delat nakej balancing) a ostatni jadra muzou bezet normalne (zrejme i mapovani SMRAM se v tu chvili provede jen pro to 1 jadro). Jo rejskondysny sou svine...
Proste uz sou ty CPU tak slozity, ze lidska mysl ani automatizovany test nedokaze odhalit vsechny ty potencialni diry, kere sme si tam v ramci urychleni nasekali prave SMP, cachema, spekulativnim provadenim a hned tak tem spektrum a jinym sidekanalum nebude konec...
Napada nekoho zpusob, jak prevest automatizovane jedno specificke video do sekvence obrazku? Jedna se o dokumentaci, ktera se neda nikde stahnout a je zaznamenana formou, ze nekdo listuje papirovym svazkem a nahrava to jako video na mobil (full HD), ma to stovky MB. Umim udelat z videa sekvenci treba BMP, jenze pak by to chtelo jeste nejak automaticky rozpoznat ktere frejmy maji podobny obraz - jedna stranka a z te to vybralo ten nejostrejsi obrazek nebo jeste lepe slozilo to z tech nekolika obrazku jeden s vyssim rozlisenim (navic by to mohlo vyretusovat treba ruku otacejici list stranky). Tak jesi nahodou nekdo neco takovyho neresil nebo nevi o existujicim programu, ktery by to zvladl...
Tak si to video otevři v něčem co umí listovat po framech a prostě pokaždé ručně zastav a vyber nejostřejší snímek... To snad nemůže být na tak dlouho, pokud to teda není několikasetstránkový manuál
No prave ze to je par se stran, a na kazde strance rucne vyhodnotit treba 100 frejmu kery je nejostrejsi? Priblizne by to slo vyhodnocovat podle velikosti JPEGu, typicky cim vyraznejsi hrany, tim je jpeg vetsi... Ale rucne to fakt delat nechci, jinak bych se na to neptal. Navic i pri tech 1080p sou nekdy ty stranky na hranici citelnosti, takze by prospelo to prohrat pres superres...
No tak nemusíš mít absolutně ten nejostřejší, tak 30% jich dobrých bude ne? Prohlídnout to na celé obrazovce, dát si skákání frame na šipky a ostrej snímek tam máš za 10 sekund...
Rikam ze uz takle je to na hranici citelnosti - 2x A4 v 1 snimku, takze to bych musel fakt vybirat ten nejlepsi nebo lepe skladat s vice. Se SR sem si uz hral, ale jen rucne.
Ahoj, nemáte zkušenosti, jestli neničí průhledné fólie časem laserové tiskárny? Je to možné, nebo je to blbost? Nějak mi postupem času ubývá sytost tisku a říkám si, jestli je to běžným opotřebením, nebo jestli za to nemohou z části také fólie... co myslíte?
Dá se tahle redukce použít na běžnou grafiku? https://www.ebay.com/itm/3In1Mini-Display-Port-DP-Thund...
Všude píšou jak je to na nějaké macbooky, al redukci co by byla normálně z mini DP na VDA a DVI nemužu najít.
Jo, vím, že nemužu používat víc jak jeden výstup.
Nebo mi doporučte funkční redukci miniDP na VGA a mini DP na DVI. ale redukci chci. né kabel.
To klidně předpokládat můžeš, ano bude tam. Mam doma HDMI -> VGA a funguje skvěle, jen má ještě externí USB napájení a tak trochu hřeje. Pak mam k ntb redukci DP->DVI-I (což je mimochodem i ta co si našel milan) a také funguje skvěle (připojeno na monitor s analogovým DVI). Ta už nechce ani externí napájení.
Co se týče ceny - HDMI->VGA mam už dlouho, cenu neím, ale bylo to pár $$, DP->DVI-I mě stála 2$ na ali.
Jen pozor, že levná redukce obsahuje levné DACy a produkuje levný obraz. Spoustu atypických rozlišení (typicky notebooky) to ani neumí nechat projít skr. V práci sme si těhle srágor z číny užili dost. (zn: Značkové drahé se chovaly naprosto stejně )
s tím jsem se naštěstí nesetkal, ale zní to logicky, asi ty obvody moc kvalitní nebudou no :( ale je to taky za pár korun, člověka to tolik mrzet nebude když to nebude úplně perfektní, to se od tý ceny musí čekat no :D
Tvá dementní "otázka" je všem k ničemu. Jak už jsi správně poznamenal, DP je digitál (serializovaný po 4 diferenciálních párech) a VGA analog (koax pro každou barvu + synchronizace), takže zřejmě v té redukci nějaká "inteligence" bude muset být.
8-bit ->
To nebyla otázka. To byl pouze fakt konstatovaný formou otázky. Kdyby jsi nebyl debil, tak by jsi to i pochopil když je v tý otázce zároveň i odpověď.
Co je tam za integráč jsem se doposud nedozvěděl, takže přestaň prudit nebo poletíš za Šedým. Už mě taky dost dlouho sereš.
Lol, zkoušel jsi prášky ? takový rage kvůli takové pí*ovině :D
Nenapíšu ti co tam je za IO, ta krabička je slepená a fakt ji kvůli tobě nepotřebuju rozlepovat a i kdyby, předpokládám že tam bude IO formou černého plivance, kde se stejně nic nedozvíš...
Tam stejně nejspíš nic nezjistíš, bo tam vzhledem k ceně bude akorát zalitej mastnej flek, nebo nějakej naprosto neidentifikovatelnej ASIC lisovanej z rýže a kukuřice.
>To nebyla otázka. To byl pouze fakt konstatovaný formou otázky. Kdyby jsi nebyl debil, tak by jsi to i pochopil když je v tý otázce zároveň i odpověď. https://i.imgur.com/kAWV0RX.jpg
Možná proto jsem napsal "otázka" (v uvozovkách). A to cos konstatoval ve skutečnosti nebyl fakt ale slint.
>Co je tam za integráč jsem se doposud nedozvěděl, takže přestaň prudit nebo poletíš za Šedým. Už mě taky dost dlouho sereš.
To mě teda fakt vytrestáš.
Píseček je volná diskuze, takže tam toho moc nevymyslím. Bohužel. Do schválených diskuzí už se nikdy nevrátí.
Navíc musím myslet na 8-bita, který je jeho velký kamarád. Ten tyto slinty potřebuje ke spaní.
To ti stejne nebranilo rozdavat bany za tamni deni, nevidim duvod proc toho nevyuzit i ted.
A ty slinty at mu sedy posila treba do mailu a nezadrbava tim pisecek, nikdo dalsi na to zvedavy neni.
kdo programujete ARMy ? nebo aspon staré AT91SAM7x512 ?
ví někdo o nějakém free kompilátoru co nemá omezení na 16/32K kodu ??? popř jaký kompilátor používáte???...díky za odpovědi
Vůbec tyhle mrdky nepoužívej, hoď to do štěrku a vyber něco normálního.
41.2 AT91SAM7X256/128 Errata - Rev. A Parts
41.2.3 Ethernet MAC (EMAC)
41.2.3.1 EMAC: RMII Mode
RMII mode is not functional.
Problem Fix/Workaround
None
@bkralik
Tak jsem se snažil dovolat na uvedené telefonní číslo ohledně rezervace prohlídky fúzního reaktoru. Za poslední dva týdny jsem se však nedovolal , tak nevím jestli zítra mohu dorazit na prohlídku, v sobotu nemohu.
Písněte mail na tu adresu uvedenou na odkazu krusova@ipp.cas.cz a do kopie dejte kebza@ipp.cas.cz. Co koukám do docházky, tak krusova je asi někde pryč...
Hmm a já jsem o víkendu přeinstaloval garážové IBM T60 na W7 Právě kvuli HTML5, v Opeře ani Firefoxu tam už nešla spustit polovina videí na YT, proto tomu tam ten ntb mám :-)
Jeste doplnim, ze se to video da rozchodit i v Mozilla Seamonkey, staci z toho Pale Moonu zkopirovat 4 DLLky: mozavcodec.dll, mozavutil.dll, vcomp140.dll, vcruntime140.dll
Dik pati RoyTamovi, ktery tyhle backporty kompiluje, ma treba jeste i prohlizec RetroZilla s podporou TLS 1.2 pro Win9x :)
Poslední dobou fakt půlka videí nešla, teď co to tak zběžně zkouším, tak to zase jede. To už se stalo několikrát, že to prostě přestalo fungovat (většinou to bylo ale jen příšerně zasekané) a pak najednou na stejném systému se stejnou verzí prohlížeče ta videa zase běžela v pohodě. Ale na funkčnost webů se už na XP spolehnout nedá. Aukro už třeba delší dobu nefunguje vůbec.
Me tada aukro furt jde.
Ano, treba u DVTV ta videa proste nekdy sla a nekdy ne. Na testovaci strance https://www.youtube.com/html5 sem mel u H264 krizek, ted mam vse podporovane.
Mám dva počítače s XP, na obou poslední funkční firefox a na obou aukro zobrazí jen krásné barevné rotační kolečko, základní stavební prvek dnešního softwaru.
Na té testovací stránce to u H.264 zobrazuje výkřičník.
No tak to zkus z toho novyho Pale Moonu nebo Seamonkey. Nevim jak historicky je ten tvuj FF, ale co zminuju je z 2018.
Kolecko mi to myslim zobrazovalo ve starsim FF na Androidu.
Pale Moon mi sice nesmí do PC protože jeho vývojáři zřejmě lízají řiť Goolagu a blokli addon AdNauseam, ale každopádně díky za tip na ty DLLky do seamonkey!
Na tuhle stránku (youtube.com/html5) nasrat. Kecá. U všeho mi to píše, že všechno mám v mém prohlížeči podporované, přesto každou chvíli nějaké video nejde přehrát. Ale světe div se - když ho pak otevřu v ještě starší opeře než je můj už tak historický mírně geneticky modifikovaný ffox, tak v historické opeře to hraje - zřejmě a zjevně protože tam to revertuje k normálnímu html nikoliv všivému html5 brajglu.
>VroutekB
Tak to v te opere mozna jelo este pres Flash? To by melo bejt videt pod pravym tlacitkem.
Me ale zlobilo hlavne DVTV, Vimeo a dalsi, kde proste v debug vypisu bylo primo neco o nepodpore h264, ale ted po updajtu tech knihoven zatim vsechno vali
Mně to ve firefoxu 52.9 jede, ale je to jakési zasekané, protože FF je sám hrozně pomalý. V chromu 12 taky, tedy donedávna. Teď mi to dělá to, že se to každé 2 sekundy na chvilku zabrzdí. Přitom CPU naplno nejede, rychlost netu je taky v pohodě. Takže s tím museli na straně YT něco provést. Jinak mám xp sp2.
Ale je fakt, že YT je čím dál míň koukatelné, videa jsou stále častěji přerušována reklamou. Horší než televize.
Přemýšlím, jak javaskriptem nahradit element <video> pluginem normálního přehrávače, např. vlc nebo WMP. To by mohlo pomoct - nějak vyřadit zasekané vestavěné přehrávače v prohlížeči, které jsou neoptimalizované a nepoužívají ani video overlay, a přesměrovat do do normálního plajeru.
Ještě me napadlo, jestli to není tak zasekané, protože jutub vidí, že to stahuje někdo z xpéček - prostě naschvál tam pustí nějaký zpomalovací skript, který to zprostitutí. Možná by to chtělo zamaskovat user-agent header, aby se tvářil, že je to win10....
>Ceňák
Zadne 2s trhani nepozoruju, u me celkem dobry, jen pbcas treba naky video po desim prehravani zatuhne a musim kousek pretocit nebo dat reload aby se to zas rozjelo. Jinak taky bych byl raci za moznost poustet videa normalne v MPCHC nebo proste co kdo ma default prehravac v systemu nez to nutit prehravat browser, potazmo naky deravy plugin 10x mene efektivneji. Ale to by pro ne asi nebylo tak sndny tam srat reklamy a nebo by to nemohli chranit DRM. Takze naopak je snaha to v tom prohlizeci nejvic zahrabat. Ale stejne se to nakonec na obrazovku dostane dekodovany, tak to jde dycky grabnout :)
To jsem dělal když mi polovina nových videí nefungovala - používal jsem plugin Complete YouTube Saver (pro seamonkey, zjisti podle diskuse která je poslední funkční verze), ukládal to do ramdisku a pouštěl v MPC.
Ještě to teď občas dělá takovou vychytávku, že se reklama před videem nejen nedá přeskočit, ale ani se po skončení nespustí samotné video. Prostě se přehrávač tváří, že přehrává video, ale běží tam reklama, nic jiného. Je potřeba refreshnout stránku, aby se video načetlo s jinou reklamou, která to nedělá.
Danyk píše že životnosť laserovej diody v rukach lamy je 1ns mne vydržala 5 sekund takže niesom lama ale kokot. Dal som si pozor na statiku na nabity kondenzator v regulovatelnom zdroji.Hovorim si že ju vyskušam na chviločku bez chladiča vydrži na 1/10 prude na sekundu jak svieti aj svietla aj som ju hned vypol aj nebola tepla ,lenže dostal som zatmenie mozgu a hovorim si ta pekne svietila to si pustim este raz prud som dal vissi nech viac svieti a moje kochanie po 5 sekundach skoncilo.Celu noc nespim a hovorim si sak som ju vyskusal sak fungovala sak som ju mal funkcu preco som ju musel zapat druhy krat.
Jn, klasika. Ty maly pouzdra LD nemaji zrovna velkou tepelnou kapacitu ani maly tepelny odpor a samotny LD cip je na teplo velmi haklivy. Treba u te modre LD co mam, by pry teplota pouzdra nemela prekrocit 30C aby se vnitrek neuvaril, coz jde s rezervou splnit jen pomoci peltiera a pod...
Jaké by jste doporučili maximální sycení C jádra síťového (50Hz) trafa ? Mám tu C jádro 25x45mm, které bych rád použil na zdroj. Je možné z něj tahat 300W či je to již pro něho moc ? Google mi sic vyplivl spousty témat kde se to řešilo, ale všude jsem našel něco jiného (nečekaně), někde píší 1,2T, někde až 1,7T, kolik by jste daly maximálně vy ? Trafo pochopitelně nebude zatížené nijak extra dlouhodobě a tepelná pojistka (bimetal mezi P a S) je samozřejmí
Ty jádra se mezi sebou trochu liší ale 1,7T provozní to většinou snese. Pokud chceš honit výkon, tak dej těch 1,7. Přesycuje se to 1,9-2,1T (ale dost strmě).
Jak jsem psal, chtěl bych z toho buildnout lin. zdroj no a kvůli váze se mi zalíbilo spíše C jádro než klasika EI, jelikož vím že se nechá právě více sytit jeho mag. obvod.
Zkusím jej tedy navinout a uvidím, jak to dopadne, snad se nebude moc hřát, to bych z toho moc radost neměl.
Ještě mě tak napadá, jaký je rozdíl když mu navinu (např) primár na jednu stranu jádra a na druhou čistě sekundár oproti tomu když jej navinu na každou stranu polovinu a spojím je ? Koukal jsem že původně to trafo neslo nejspíše označení TS?-27?-? (asi TSA-270-1), v takovém podání měl právě vinutí dělené na strany toho jádra. Naopak trafo co mám v dosavadním zdroji, také na C jádře, ale zdroj originální ze školních labin, kde má jádro vinutí na každé straně jedno (tzn na jedné straně primár na druhé sekundár.
Dle logiky věci bych usuzoval že to je z důvodu rovnoměrného rozprostření mag. pole na jádře, ale je tomu opravdu tak ?
Pri oddeleni vinuti bude veci rozptylova indukcnost - trafo bude mekci. Zas nekdy se takovy usporadani muze hodit u oddelovaku kuli mensi vzajemny kapacite...
Je potřeba si uvědomit, že přenesený výkon přímo se sycením nesouvisí. Pouze tak, že vyšší sycení umožní na kostru navinout méně závitů tlustším drátem, ale taky zvedne příkon naprázdno.
Pokud tedy maximalizovat výkon daného trafa, pak je potřeba plně využít prostor pro vinutí, případně zvednout provozní teplotu, kvalitní izolaci, aby nezabírala místo.
Na C jádro vinout na obě cívky primár i sekundár, na oba sloupky totéž, aby bylo pro zdroj dost tvrdý.
Pokud se zanedbají ztráty v jádru, tak výkon trafa je přímo úměrný sycení při daném oteplení. C-jádra mají velmi malé ztráty, něco samozřejmě topí, ale bude furt platit že nejvyšší výkon při dané ztrátě z toho půjde při volbě Bmax blízko Bsat.
Ahoj, existuje výkonový elektronicky řízený reostat? Sháněl jsem a nic co by mi vyhovovalo jsem nenašel. Co bych potřeboval: max. ztrát. výkon >5W, krok <50Ohm, max. U >40V, rozsah cca 0 - >10kOhm. Ovládání ideálně přes RS232 ale není podmínkou.
Prostě hledej "elektronická zátěž". Ve škole je máme, jsou to normální laboratorní přístroje. Vím že německá ("elektronische Last") určitě má i režim konstantního odporu, mimo běžné režimy konst. proudu a napětí.
U tech FETu jen pozor na SOA, jak sme se tu uz nekolikrat bavili, vecina tech uzasnych dnesnich FETu s mrnavym Rds a velkym proudem nezvlada dobre praci v lin. rezimu a hrozi usmazeni cipu. A to klidne pri nekolika malo desitkach W na velkem trandu TO247....
>IRFPx60
Vždyť ty zmetky ani nemají v datasheise uvedenou SOA pro DC proud. To chce buď někde ještě splašit laterální fety (kupoval jsem tyhle a vypadá že jsou autentické https://item.taobao.com/item.htm?id=540505212551 ), a nebo když už, tak ze spínacích typů vybrat nějaké cca na 800 V, měla by se na nich víc rovnoměrně rozložit ztráta.
Ano a věř mi, že jednodušší je se rovnou pobodat. Zkoušeli jsme to v práci. Měli jsme jednu licenci Altium Designeru a pak koupený Eagle, jenže se nám teď rozmnožili hardwaráři a šéf nechtěl utrácet za licenci AD, tak pořídil tohle, že to aspoň bude kompatibilní a levnější, prostě na kreslení jednoduchých věcí.
Kompatibilita s AD je hrozná, při převodu projektu se přepíšou všechny DRC pravidla, prostředí je jiné a spousta věcí chybí (hlavně lenght matching!). Klávesové zkratky jsou oproti AD úplně jiné, rozmístění podnabidek a různých nastavení naprosto nelogické a oproti AD nesmyslně přeházené. Zabugované je to stejně jako AD17. Zkoušel jsem si doma nakreslit i jednu desku v CircuitMaker (další odnož AD) a to už vůbec nestojí za řeč.
Záleží na co to chceš. Podle mě je lepší eagle hlavně kvůli tomu, že má lenght matching, i když není nic moc. Na 2v DPS bez vysokorychlostních signálů a bez potřeby kompatibility s AD je to možná dobrá levnější alternativa, ale to je asi na tobě. Naštěstí mi šéf koupil další licenci Altia.
No kdyby si videl ten stary PADS 9.0.1, tak by ses pojebal na kvadrat V CS jdou aspon normalne posouvat soucatky, aniz bys videl jen jakysi obrys z car, kde jich polovina chybi a cele se to plazi 1-2FPS pri vyberu 20 malych soucastek...
Takze pro nejake prechodne obdobi nez se snad poridi AD by to CS mohlo stacit na jednodussi veci. Zatim nic s dif. pary ci VF v tom delat nepotrebuju.
Nainstaloval sem si tu mesicni trialku CS a neco sem si v tom zkousel. Podarilo se mi dokonce naimportit PCB design z AD10 - sem myslel ze to nejde vubec, pac CS pouziva jiny format PC souboru. Jak rikas, chybelo mi tam nastaveni design rules, ale to se da prezit, ze se to nastavi znova.
Schemata a knihovny sch/pcb sem v tom odevrel bez viditelnych problemu.
Prosim te, zajima me spis kompatabilita smerem do AD, jesi je to tam bez problemu, kdyz se naimporti design z CS do AD, jesi tam je to v pohode. Umi AD primo odevrit CSPCBDoc nebo se to resi importem? Pri editaci knihoven ste nenarazili na nejaky problem?
Jinak s novejsima verzema AD nemam primo zkusenost, ja jel na AD10 pod XP-32 a kolega mel AD16, pak upgrade AD18 na Win7-64 a ze by to nak moc padalo, to ani ne...
Už si to moc nepamatuji, ale zkusím si vzpomenout. Jediné, s čím je problém při převodu do AD je CSPcbDoc a pokud se nepletu, tak i projekt má jinou koncovku (PrjPcb a CSPrjPcb) . Řeší se to importem, který to trochu rozesere. Knihovny a schémata mají stejnou koncovku, to je naštěstí dobrý a funguje to všude. Co mi přišlo vtipný bylo když otevřeš AD PrjPcb dokument v CS (normálně z adresáře), tak se s tím CS nesrovna a z nějakého důvodu se začne pouštět pořád dokola a znovu a dá se to vyřešit jen restartem PC, ale možná to byla jen chyba u mě a už to opravili,nevím. Kdyby si chtěl s něčím poradit, tak to mám v práci pořád ještě nainstalované, tak se na to mohu kdyžtak podívat.
Projekt PrjPcb sem v CS odevrel normalne, ale nezkousel sem do ceho se uklada. A co konkretne AD rozesere pri importu CSPcbDoc? Jesi i geometrii spoju ci atributy prenasene ze schematu nebo jen rules a dalsi nastaveni?
jj, delaji packy na zakazku, otazka za kolik, jesi se to pro bastlire vyplati. Bodovku z MOTu mam taky v planu, u vlasty mam slibeny tlustokabel s nalis. oky na sekundar :)
No tak tim si je mozna znicil, podle toho jak dlouho si pajel. Pripajet + vecinou neni problem, u - se musi prohrat veci objem a dyl to trva. Kapacita nemusi bejt hned 0 ale aspon bych si zmeril vybijeci krivku predtim a potom...
A myslíš že u nás seženeš něco s levnějším poštovným? V úvahu pak připadá jedině místní kamenná prodejna. Pokud není nebo to nemají, tak si holt tu poštu budeš muset zaplatit
Ahoj,
chtěl bych vědět Váš názor - má smysl se pokoušet o stavbu umělé sítě LISN pro konduktivní měření, nebo to nemám šanci s běžnými tlumivkami rozumně sestavit...? Schéma se sehnat dají, ale obávám se, že parametry doma sestavené budou na dvě věci...
Nemáte někdo nafocenou nějakou LISN uvnitř? Díky za názory
P.S. - proč jsou ty 250uH tlumivky 4x rozpojené a mezi nimi ty SMD odpory? Proč to není jedna cívka z jednoho kusu drátu? Nějaká snaha o kompenzaci parazitních vlastností či co?
Mají to i LISN 5uH pro DC
Máte někdo zkušenosti s pájením jednostranných desek z hliníkovým základem? Dělám LED panely (cca 100ks LED https://cz.mouser.com/m_new/osram/osramoslonssl/) a mám možnost v práci to hodit do průjezdné pece, ale nevím jestli to může jet na normální teplotní profil dle datasheetu LED a nebo se to musí nějak upravovat. Co jsem koukal na Číňany, tak to zvládnou osadit a poslat za nějakých 300USD, tak tomu bych se rád vyhnul. Panely jsou docela velké, takže samodomo na žehličce ne-e. Díky
Nefunkční link. A panely jsou jak velký? Infra předehřev nemáš? Reflow pec bude pěkně na hovno, protože budeš do toho valit tři prdele tepla a zatímco LEDky budou hořet plamenem, tak hliník bude furt studenej jak utopenec.
sorry, link se nějak pokazil. Panely jsou velké 50x10cm, na jednom panelu je okolo 100ks LED, takže bych to nerad zničil tím, že LED budou hořet plamenem a stejně se nepřipájí. Dělat to ručně je smrt kvůli množství i footprintu. Já s tím žádnou zkušenost nemám, ale nějak to jít zapájet musí, ne? Nebo bude lepší použít dvouvrstvý tišťák, s tím že BOT bude bez masky a připláclý na chladič? I za cenu horšího převodu tepla..
Tak nejak to jit musi, kdyz se pajeji LED cipy na ty Cu/Al STAR podlozky. Urcite to chce naky predehrev, podle tepl. profilu se podivat na jakou nejvyssi teplotu lze predehrat a pak staci mene tepla na to reflow. Ale nic takoveho vykonoveho na tento typ PCB sem nedelal.
Jestli jich děláš jenom pár tak to postupně ohřívej zespodu horkovzduškou než se zapájí každá ledka. Průmyslově se tohle asi přetavuje ve vícezónové protahovací peci.
Zdravím,Prečo sa v článku píše že sa to má uzemniť.Ja to napájam z batérie a funguje mi to rovnako s uzemnením aj bez neho. http://danyk.cz/plazma.html
Další věc je že probití trafa pri-sek nebo sek-jádro může nastat i když se ti zdá, že to funguje dobře, pokud tam budou dva kilovolty střídavý tak tam něco může začít doutnat.