• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Vyznáte se někdo v USB descriptorech ? Nyní používám tento descriptor :
PROGMEM const char usbHidReportDescriptor[38] = { /* USB report descriptor */
0x06, 0x00, 0xff, // USAGE_PAGE (Generic Desktop)
0x09, 0x01, // USAGE (Vendor Usage 1)
0xa1, 0x01, // COLLECTION (Application)
0x19, 0x01, // USAGE_MINIMUM (0)
0x29, 0x03, // USAGE_MAXIMUM (3)
0x15, 0x00, // LOGICAL_MINIMUM (0)
0x26, 0xff, 0x00, // LOGICAL_MAXIMUM (255)
0x75, 0x08, // REPORT_SIZE (8)
0x95, 0x03, // REPORT_COUNT (3)
0x81, 0x02, // INPUT (Data,Var,Abs)
0x19, 0x01, // USAGE_MINIMUM (0)
0x29, 0x03, // USAGE_MAXIMUM (3)
0x15, 0x00, // LOGICAL_MINIMUM (0)
0x26, 0xff, 0x00, // LOGICAL_MAXIMUM (255)
0x75, 0x08, // REPORT_SIZE (8)
0x95, 0x03, // REPORT_COUNT (3)
0x91, 0x02, // OUTPUT (Data,Var,Abs)
0xc0 // END_COLLECTION
};
Zařízení : ATmega32 s V-USB
Na straně PC nějaká knihovna od Microchipu psaná v C++. Celé to pracuje ve třídě HID.
Problém nastává, když chci poslat pole větší než je 3 tj. má více jak tři buňky (buňka může mít hodnotu 0-255). Když změním "REPORT_COUNT" a "USAGE_MAXIMUM", velikost přenášeného pole se zvýší, ovšem funguje to pouze do 10, nad 10 se komunikace zhroutí. Na netu jsou vidět výtvory, kde pomocí V-USB přenášejí až pole do velikosti 128, bohužel u žádné konstrukce nejsou zdrojáky. Nenapadá někoho něco ? Díky
Zkontroluj nastavení velikostí EndPointů - EP deskriptory.
Taky by měly sedět velikosti bufferů na straně PC.
Myslím, že pro Low-speed zařízení specifikace dovoluje velikost Interrupt EndPointu (který se používají pro HID) jenom 8B..
Používáme v kapele občas samply. Slouží na to notebook, jsou na něm Windows 8, nějaká 4 kanálová externí zvuková karta, typ teď nevím. Přehrávač používáme Aimp (zatím jsem nenašel jiný, který umí přehrát vícekanálový wav soubor do víc jak dvou kanálů). Občas se stane, že při přehrávání se na cca 0,5s zastaví a pak pokračuje, bohužel to není tak, že by tu dobu nic nebylo slyšet ale skladba jede dál, je to jakoby někdo zmáčkl pause a pak zase play, takže nás to rozhodí. Stává se to je jen někdy, ale zajímavé, že často ve stejné pasáži u určité písničky. Wav soubory jsou dobré, prohlížel jsem je a u starého notebooku s Win XP a přehrávané Winampem se to nestalo nikdy. Nějaký nápad co s tím? Jinak zkusil jsem povypínat většinu služeb a procesů co nejsou potřeba, ale i tak to dělá.
real-timeova muzika? -> real-timeovej kernel - sup nainstaluj ubuntu studio a v grubu spoustej lowlatency polozku... vyber se jakejkoliv rozumnej prehravac a pokud chces nejaky specialni opicarny s kanalama, tak existuje JACK na obecny routovani.
Linux s normalnim kernelem taky neni moc realtime. Kdyz to dela 0,5s pauzy, tak to je v tech woknech ci driverech neco hodne vyhnileho, normalne sou ty latence radu tak desitek ms a nic by se nemelo jentak sekat...
A řešení nějaké ve Windows by nebylo? Ještě mě napadlo zkusit zvýšit prioritu procesu toho přehrávače, ale nevím jestli by to pomohlo, protože stejně je potřeba i komunikace i s tím ovladačem a tak. Ty pauzy nejsou moc časté, hodně hrubý odhad tak jednou za 5 hodin, přičemž doba přehrávání je různá dle typu akce od 0,5 - 4 hodiny čistého času. Napadlo mě nainstalovat tam ty XP, když s něma to na starém notebooku co jsme používali dřív fungovalo dobře.
Jo, XP byl asi posledni funkcni system, tak to muzes zkusit. Pokud tam nemas naky novy HW, kde by byl problem s drivery. Klidne si udelej dualboot, kdyby to nahodou dalo to same...
Dotaz na zdejší elektrotechnology: v zadním světle na autě mám zoxidovaný a zkorodovaný kontakty, že mi přestaly svítit žárovky, prostříkal jsem to WD40 a proškrábal, teď už to funguje, ale časem to bude zase stejný. Nové zadní světlo stojí přes tisícovku a stejně by dopadlo za chvilu stejně, z vrakáče to nemá taky asi cenu, protože to je častá bolest aut co mám. Co s tím? Je dobrý nápad pomocí pájecí kapaliny na to napájet vrstvu olovnatého cínu (jestli to teda vůbec půjde), nebo jak to v domácím podmínkách udělat trošku trvanlivější? Materiál je nejspíš nějaké železo, měď to rozhodně není.
Voitano: To by pak ta pozlacená vrstva byla pomalu dražší než nový světlo
Franta: To je dobrej nápad, ale nemá to i nějaké negativní vlastnosti? Protože na auto fóru psali jako prevenci utěsnit pořádně to světlo, případně dolů vyvrat dírku na odtékání vody, ale nikoho nenapadlo to s vazelínou, tak nevím jestli v tom není háček.
Ono WD40 neni na konzervaci kontaktu nic moc a pomerne rychle se odparuje. Ja jsem posledne cistil zkorodovane kontatky na mechanickem prepinaci kontaktolem, ten by to mel ocistit i zakonzervovat, nicmene vazelina vydrzi nejspis dyl.
Sakra, naky dlouhy, ale jak v C tak C++ se da prasit i optimalizovat. To, ze pouzil C++ este neznamena, ze vyuzil vsechny ty objektovy a dynamicky moznosti - nevim, nezkoumal sem ten jeho kod.
No pouzil tam to dost, samozrejme nevyuzil ty vymozenosti na 100%, protoze pak, by se nemohli odoptimalizovat ...
Ale na konci to shrnul, co vsechno vlastne se v tom kodu vyskytlo:
objekty, metody, delegujici konstruktory/destruktory, lambdy/uzavery, destrukturujici bindovani, funkcni volani, if initializery, rekurzivni variadicky sablony a algoritmy z STL. Tohle vsechno se odoptimalizovalo pryc.
i když vim jakej tu máte postoj k arduinům, hlavně pak VroutekB, tak vám přesto řeknu k čemu sem se zavázal. Od zejtra budu každou středu víst kroužek robotiky a automatizace pro malý děti, mam jich tam přihlášeno 4 kusy, 5. ...6. třída, mym úkolem je za tyhle první dvě hodiny seznámit děti s arduinem nano a naučit je rozsvítit pomocí něj LEDku, ke konci toho bloku by měly být schopni rozblikat více ledek, například světelnej had se 4ma LEDkama. Bude to docela prdel... Nikdy sem neved malý deti a nikdy sem pořádně neprogramoval, před dvouma rokama sem ve škole šložil zkoušku z C++ za 2 a to je asi tak všechno, s těma arduinama musim udržet krok tak, abych byl tak o lekci napřed než oni . Ke konci roku by měly bejt schopni arduinem řídit motory a tak nějak už umět naprogramovat logiku tomu robotovi (a já samozřejmě taky). Ten náš radioklub totiž drží nad vodou to, že děláme kroužek pro děti, ten kroužek je rozdělenej na mladší a starší a ten lektor co měl na starosti ty mladší řek že už na to sere, takže to zbylo na mě.
Na tom bych nevidel az tak nic spatnyho, je to proste pro zacatecniky pochopitelnejsi a decka asi nebudou chtit sedet u studia 1000 strankovyho datasheetu aby si naprogramovaly x desitek registru na nakou blbost. Ono casem je to bud zaujme a budou chtit patrat jak to funguje hloubs nebo budou delat neco jinyho. Taky sem zacinal s QBASICem... :)
robotika v arduinu? proč ne... ale u nás prváci na střední dělají s legem. protoe je to graficky a hned to každý pochopí.
Jinak zaujal mne nápad, který byl trochu na střední a ted se opakuje i na vysoký. učitel má napsané vlastní knihovny, které dělají "banální věci" na které knihovna není potřeba.
styl vyuky vypadá tak, že má prostě udělanou čekací knihovnu, student jí použije a pak mu vysvětlí jak to funguje uvnitř a student ji třeba modifikuje.
Nevím jak to je s arduinem ale na atmely na začátku hodiny máme připravený projekt, který si stáhnem otevřem a vprostřed je tam zvýrazněno, kde se máme vyřádit s naším programem. tj taková šablona.
U nás na VUT každej kdo programuje fyzickou věc, dělá to na arduinu, jen já tupě kupuji ARM a dělám si HW vlastní
Problem s klikacim legem je ten, ze je to dobry tak leda na uplny zacatek, aby si predstavili graficky programovani. Ale ta extremni mira abstrakce uz je natolik utrzena od reality, ze kdyz si pak sednou k tomu, aby neco skutecne napsali, budou v prdeli. Oproti tomu alespon to arduino je lehce zprzneny Cecko, takze pak neni tak tezky prejit na C / C++ / Java.
>milan
Njn, tak pri tech cenach co neska to cinsky mrdujino stoji se delat vlastni desku moc nevyplaci. To za nas nebylo, sme meli nepajko, DIL atmegu z GMu a dratuj si... :) O to min casu ale zbylo na vlastni programovani. Hotovej templejt s low-level rutinama je asi vcelku optimalni...
nakonec to šlo docela dobře, ke konci těch 2 hodin to rozblikaly všichni, nic sem nepsal na tabuli ani sem nic nedělal za ně, pak už si to každej programoval jak chtěl, a kravily se jakou maximální frekvencí to může přeblikávat aby to ještě viděly.
Nikomu neni jasný, co s nima dělal ten předchozí lektor, protože sou uplně čistý neuměj nic a na konci řikaly že dneska je to bavilo, že konečně programovaly a ten ještě předchozí lektor tak od něj sice byly výsledky, dětem všechno fungovalo tak jak mělo, ale programovat ve skutečnosti neuměl nikdo, protože všechno psal na tabuly, takže to vždycky všichni slepě opsaly, jeden z nich se pak přiznal, že do teď vubec nevěděl co vlastně píše
tak gratuluji. z tech něco bude...
Ješte dobře funguje, když nabídneš že si to za něaké prachy mužou koupit dom. z číny jich pár objednáš. oni si doma budou kutit sami a pakn udeš čumět co ti budou nosit do hodin za projekty.
Tak hlavne ze je to bavi, asi taky proto tam chodeji. Ve skolach mas vsemoznej material, kde to bavi par lidi a ostatni akorat zajima huleni a chlast, to se pak blbe uci, kdyz to vetsinu nezajima. Takze gratulace k uspechu, umet neco predat dalsim je taky dulezite...
Taky jsem uvažoval nad pořízením arduina. Ale nejspíš si pořídím programátor USB/ASP. Rád bych začal programovat nebo zatím aspoň nahrávat programy.
>SOB's Ať se vám to povede.
opět se na vás obracím s dalším debilnim problémem mám mini itx desku s atomem dvoujádro a občas se mi stane že při vypnutí systém zamrzne na vypínací obrazovce dělá to i po reinstalaci i s novym SSD diskem co jsem neměnil tak byly ramky jinak místo zdroje je pico PSU ten nevim jestli to způsobuje ale co si matně pamatuju tak tyhle problémy byly i s normálnim zdrojem. ještě můžu zkusit sehnat jinou tu samou desku ale tomu bych se rád vyvaroval. Je to docela zásadní problém vzhledem k tomu že to mam v autě kde by to za 4 hoďky vyšťavilo baterku
ramky mam zkusim to tam dát a uvidí se doufam že to nedělá nestabilita napětí která jde do pico PSU občas mi díky tomu pc nechtěl naskočit a musel jsem doladit trimrem na zdroji přesně 12V
tak mam zřejmě tu druhou (nejspíš) variantu zkusil jsem porměřit 12V vstup proti výstupu a je tam velkej odpor takže nějakej aktivní prvek. zatim jsem pokročil tak že ramkou to nebylo ale pracuju s variantou poškozenýho pci po odpojení pci zvukovky to zatim neudělalo tak tomu dávam trochu čouda jestli to fakt bylo tim, jiná zvukovka se ale drží tak těžko říct
Zas kdyby to bylo blbym zdrojem, tak je divne, ze se to sekne az pri vypinani a nikoliv v prubehu funkce. Bych cekal, ze treba pri skokovem zatizeni CPU nebo pri startovani, kdyz spadne napeti, tak se to sekne, ale pokud to dela vyhradne pri vypinani...
tak možná to nakonec bude dělat načatý pci,PC jsem se zvukovkou několikrát restoval a občas se kousl vyndal jsem jí a fungovalo to dal jsem jinou a při startu zásek tak se nainstalovalo a při vypínání zásek pak už se mi to nestalo (při každym záseku-hard reset )
No vzpominam si ze jsem zkousel jednou pci hub od dellu ale pc se nechtel zapnou tak mozna tim se to stalo dam tomu test v aute jestli to bude blbnout i s odpojenou zvukovkou ale moc me to nepotesilo zrovna zvukovku jsem tam chtel do pci
Neskutečné. Zajímavé je to vybavení, něco z toho vypadá jako doma dělané, třeba ten měřič hermetičnosti s komunistickými přepínači. Je neuvěřitelné, že se tohle někdo sám dokáže naučit dělat a pak to ještě přetavit do sériové výroby. Jenom sehnat materiály a udělat všechny ty přípravky...
Musel si toho vyrobit opravdu hodne a hodne ho to uz stalo... taky cena za jeden digitron je 150$... Ja mu fandim, vzdyt je jediny vyrobce digitronu na svete a jeste k tomu z CR!
Já mu taky hodně fandim Ono se řekne prostě plácnout 10 drátků do baňky s plynem, ale v praxi to je o hodně složitější . Ale koukám, že to tam rovná v jinym pořadí, než v původnim Z568M. Zrovna koukám do Z5680M a má "1" úplně vepředu, ale jeho vidím tam dávat 6ku. Zajímavý je jak zahřívá ty anody indukčákem. Dřív sem se divil, proč každej kus IN-12B je jinej, některej má stříbrnou anodu a některej očouzenou.... ono je to tím, jak moc soudruzi zahřívali . Taky se mi líbí ten proces zatavování těch vývodů. Ale přijde mi to nějak moc ohebný na wolfram . Ale chtěl bych to vidět s tim Z5680M vedle sebe, jestli to má při stejnym proudu stejnej jas, jak se liší prahovej proud a zápalný napětí a tak... A s tím tlakem a poměrem plnění si asi musel taky pěkně vyhrát .
wolfram je na pruchodu sklem... A nejlepsi je, ze tech deset + jeden dratek musi "nabodovat" pac wolfram s medi nesletuje... Tady je par fotek a na prvnich je videt, kdyz se diva do plamenu pres bryle s praseodymem a bez nich... Na konci lahvinka, co ode me za exkurzi dostal http://tukanekb8.rajce.idnes.cz/Nixie
Taky si nejsem jistý tím, že je to wolfram, na průchody musí být použitý materiál se stejnou teplotní roztažností, jako má sklo. U elektronek se používala slitina Fernico. Možná to jen tak plácl, aby chránil know-how.
Jj, nikdy sem neslysel ,ze by se u elektronek delaly vyvody ze skla z wolframu, vzdyt ten wolfram, jak je sintrovany je dost krehky. Jak pise peca, nozicky sou z nake slitiny s velmi podobnout teplotni roztaznosti jako sklo, tady pisou o slitine FeNiCo neboli Kovar https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1tavy_kovu_a_skla
Ted sem se na to video konecne v klidu podival. Ty cislice tam strkal v poradi: 6,7,5,8,4,9,3,0,1 - chybi dvojka, asi tam byl strih.
Moje digi zacinaji 6,5,7,4,... takze zpusobu razeni bylo vice...
Docela piplava prace a nektery kroky mi tam prisly trochu navic/slozite, treba ten ojeb s tema dratkama nebo zatavem...
Pořadí je spousta různejch, většinou je ale 1 úplně vzadu, protože je nejužší a nejjasnější. Další čísla v pořadí se pak sunou dopředu a pak zase dozadu, aby to vycházelo k vývodum. Některý typy maj uprostřed obrácenou osmičku, jako pomocnou anodu. Objevil jsem jí v Tesla ZM1020 a taky v Z5680M. Ale on tam obrácenou osmičku zdá se nedává...
Vím, že tu jsou lidi, kteří rádi opuštěnné budovy...
Nemáte někdo něaký odkaz na fotky kasáren TGM v Pardubicích? párkrát se tam konala akce retroměstečko a příští rok to mají rozjezdit buldozery. od roku 2011 je areál opuštěný a bez proudu.
Byl jsem v kinosálu, který je součástí areálu, ale ostatní budovy projít nebyl čas, každopádně kino je zajímavé
caute, dostala sa mi sem UPS MGE Ellipse 600
baterka bola vymlatena, ked namiesto nej dam 12V zdroj, tak ups nabehne (cold-start), ale v momente ako pripojim 230V~ tak ide do poruchy - relatko cvakne, pol sekundy este bezi invertor a potom fault, ani neprepne na AC.
Cože, tedy měnič je schopen ze zdroje 12V dát 230V, ale když připojíš vnější síť, tak vypadne? No to vypadne proto, že začne nabíjet baterku, která tam neni a někdo to napsal tak blbě, že to způsobí komplet výpadek. Nebo to chápu špatně?
kde si necháváte dělat plošňáky? já jsem zatim zkoušel plosnaky.cz kde jsem byl naprosto spokojen velikost 1,2dm2 s cca 250 děr mě vyšla na 250 při 15 kusech by to bylo asi 180kč za kus ale nenabízí třeba potisk zelenou barvou nebo jak se tomu říká a pragoboard třeba mi bez vrtání vychází na to samý tak jestli je něco ještě lepšího?
Na prototypy a takové to domácí žvýkání je plosnaky.cz fajn. Jen teda neumí prokovy.
Pragáč je klasika, dokáží většinu toho, co budeš asi kdy potřeboval.
Třetí varianta je pak číňan. Umí dnes už zasílat i pomocí DHL. Při větších seriích se to určitě vyplatí.
tak to vypadá že zůstanu u plosnaky.cz potřebuju vyrábět jednostranné desky bez prokovů a tu nepájivou masku holt oželim. Což o to nechal bych si vyrobit více jak 15 desek ale nevim jestli by mi to potom zybtečně nezbylo doma jsou to desky do tachometrů kde desky shnijou díky vyteklejm baterkám a těžko říct kolik bude ještě potřeba vyrobit než se "trh" nasytí
pánové, poradíte mi někdo, jak je to teda tady s tlumivkou pro zářivku, když bych tím chtěl krmit T8 36W? A C3 vychází 1,5n, může bejt? Do tohohle se pouštím poprvý, kámoš přinesl svítidlo nad akvárium, že prej přestalo svítit, a já po krátký úvaze došel k názoru, že bude lepší postavit novej měnič...
Má cenu s tím laborovat, když se to dá koupit asi za něco přes kilo (nevím přesně, ale tak nějak to bude)? Navíc ten Danykův měnič na tom 33k odporu peče několik W, tak účinnost nebude o moc větší než u tlumivky.
Kdysi jsem tento osciloskop taky chtěl, ale nakonec jsem si připlatil a koupil digitál od Uni trendu, jsem rád, že jsem tak udělal. Není čas se před každým měřením s ev tom půl roku hrabat ...
RayeR> tak aspoň bude zábava na dlouhý zimní večery Ono to nakonec nebylo tak hrozný, největší strach mám z toho, že exnou ty dva tajemný šváby ve spouštění. Kde ty bych sehnal, to netuším.
Hah tu mrdku mam uz len v dielni ked mi treba pozret nejake cidlo na aute a pod. Dve dobre mierene mrdy do deklu a ono uz jeden kanal vzdy ide.. akoze toto uz ani zadarmo.
mě na digitálech ve škole sere, že neumí zasynchronizovat. prostě zobrazují třeba tři pruběhy v sobě a musím to lovit stop tlačítkem na několik pokusů, protože to nejde vyladit.
ale to je jedinná situace kdy bych raději měl v ruce to BMko. jinak digitál je super. jo a sere mne že u BMka si mužu stáhnout signál jak chci, ale nebude to kalibrovaný, kdežto na digitálu to nejde
Hojte, dle chozeho merim vlastnost feritovaho jadra (mag.ind.) o prurezu 600mm2 (0,0006 m), merim to primo na full bridgi ktery pousti stridave proud do 1 zavitu po dobu 15us, napeti na konci { vrcholu } pily, na odporu 0,0367 ohmu je 2,4V, jo a napajeni je 24V s dvou olov.aku.
Vychazi mi 0,6T pripada mi to moc ale zkousel jsem i 20us tam uz ale doachazelo k strmemu narustu pily ale nijak to fetum nevadilo.
Muze to tak byt , nebo to radsi omezit na cca 10us coz dela cca 0,3T ?
dB=U*dt/(N*S) .. pro 15us vychází 0,6T. Takže je to jak jsem říkal, pokud je to ustálený stav - kmitání na 33 kHz se střídou 0,5, tak sycení chodí od -0,3 do +0,3T.
Mam z jednoho PCB vypájený funkční zesilovač TAS5613 (http://www.ti.com/lit/ds/symlink/tas5613.pdf) v DKD pouzdře, chci se zeptat, zda je možné jej provozovat jen na jednostraném PCB (nebo oboustraném s prokovy mimo součástky např vedle IO místo pod ním). Oboustranou DPS s prokovama si doma nevyrobím a kupovat ji nechci, ale zároveň bych IO rád využil (i když si o 300W neděláím moc iluzí) bohatě mi postačí 2x60W a stejně to na takový výkon mockrát nevytočím :D
dík
Juj a ty si myslíš, že nějakou kloudnou desku na 1 vrstvu pro to vymyslíš? Mám obavu, že to 9 z 10 lidí nezvládne ani na dvě vrstvy s prokovy.
Jako vtip je to ale dobrý.
Ma nekdo zkusenost s pouzitim SDXC karty v SDHC ctecce? Ohledne komptability jsou na netu dost rozporuplne informace, ale jsou pripady, kdy i starsi SDHC zarizeni sezraly SDXC kartu, po te co byla preformatovana na FAT32...
Tak to vali bez problemu v telefonu i ve ctece MSI StarReader Smart USB 2.0, takze zrejme na vetsine webu pisou famy a blaboly aby si lidi poridili nova zarizeni...
Aktualizoval jsem si server a úplně náhodou jsem našel, že http://kotec.bkralik.cz/danyk/
ještě furt funguje
Tak jsem to trochu vylepšil, aktuálně to bere všechny stránky (nedá se vypsat neomezeně vláken na stránku) a všechny kategorie...
Virtuál u virtualmaster.com. Asi za kilo měsíčně, 256 MB ramky, 18 GB disku a nějakej ten procesor, ale oproti očekávání to lítá fakt neskutečně rychle
Ahojte,
nedávno som bol na rontgene. Pani ma neupozornila a sám so si ani neuvedomil ze mám na ruke kovové digitálne hodinky. Chcem sa spýtať či sa im mohlo niečo stať?
V rontgene sa vôbec neorientujem, baterke sa niečo nemohlo stať? Hodinky sú plne funkčne. Mal som ich na ruke, rontgen išiel cez brucho.
Zo zaujmavosti by som rad poznal odpoved.
Ďakujem
To je problém spíš u magnetické rezonance. A asi jen u feromagnetických kovů. Dělali mi MRI hlavy, tak jsem se ptal, jestli nevadí, že mám plomby, a prý že plomby nevadí, tak jsem si je mohl nechat
RTG by mohlo potencialne vymazat obsah EPROM/Flash pameti - coz je neska asi i v chytrejsich hodinkach, ale to by musela bejt o dost vetsi davka.
Pokud by to bylo zareni obsahujici neutrony, treba nekde u reaktoru, tak by hrozilo, ze se v tom kovu (nebo i jinych materialech) neutrony zachyti a vznikne novy izotop, ktery pak bude zarit i po expozici (indukovana radiace). Ale RTG lampa neutrony negeneruje...
Po me teda na RTG nikdy nic sundavat nechteli, bych to pochopil, kdyby jim to zavazelo ve snimku...
tak sem jdu poníženě škemrat o radu. Tohle: http://i67.tinypic.com/29zxyes.png je 5V zdroj v našem oblíbeném osciloskopu BM566A, jehož jsem se stal asi před měsícem šťastným majitelem (sice ho mám téměř neustále rozebranej, ale nevadí! ) Na pohled i po přeměření je všechno ok, až na to, že z toho bazmeku neleze 5V, ale 8. Ostatní napětí jsou v cajku. Poradíte někdo, co ještě zkouknout?
trandy jsou dobrý, ale z toho MAAčka právě leze skoro 10V. Nevím, kolik tam má bejt, ale tohle vypadá, že je hodně. Možná tu najdu jeden náhradní, a když ne, tak tam buď nabastlím operák v DIP, nebo to dám všechno do hajzlu a strčím tam 7805, takový proudy tam zase netečou.
Změř jestli funguje ten OZ, Na vstupu č.3 musí být 5V.
Pokud je na vstupu 2 víc a na výstupu +10V (saturace) pak skutečně nefunguje, ale zatím bych hledal chybu v odporech.
V prvé řadě doporučuju vyházet všechny polovodiče z patic a zapájet je natvrdo do plošňáku. Jinak v těchto krámech nejčastěji odcházejí právě tranzistory, operáky apod., a to bez vnější příčiny.
V mé BM556 bojuju s občasnými výpadky napětí -12 V. I vzhledem k tomu, že k desce zdroje se za provozu nedá nijak dostat a pro její vyjmutí je nutné odpájet asi 26 drátů, se mi zatím nepovedlo najít závadu. Tipuju to na prasklý plošňák.
dík, doma na to kouknu. Odpory jsem zkoušel, tam jsou ty fórový zelený, ale ty jsou kupodivu v pořádku. Jinak ta deska stáblů, to je taky dílo. Jak je celý BMko krásně udělaný, tak do toho zdroje jako kdyby někdo nablil
A pak treba dojdete k zaveru, ze po desitkach hodin stravenych s nekonecnyma opravama tehle hnijicich kramu, byste uz meli vydelano na novy digitalni Rigol (nebo neco pod.)
Ano, opravovat tyhle monstrumy je něčím krásné. Já tu mám ten HP181, tam jsou naopak všechny polovodiče vždy pořádku a jediné co odchází jsou odpory, ale protože zbytek zapojení tak nějak funguje i bez nich, tak se to velmi špatně hledá. Jo ještě doutnavky potřebovaly přepólovat aby svítily.. kupodivu stabilizační doutnavky ale fungujou stále..
to je jak u blbejch. MAA741 zlikvidován i s paticí (utržená noha io), naprasen LM741, teď ze zdroje leze 5V jak víno, chvíli dokonce i fungovaly oba kanály a teď zase časovka na B stávkuje a na A dělá píčoviny (chvíli jde, chvíli ne). Jako jo, zábava je to pěkná, ale zase všechno má svoje meze...
Nešla by k noťasu bez baterie ňáká ta baterka přidělat aby to vydrželo aspoň hodinu v provozu?Notebook zatím slouží dobře a nechci kupovat novej jedinej nedostatek je že nemá baterku.
Ten měnič by možná nebyl potřeba jeden asus eee fungoval při napájení cca od 12 do asi 26 a nijak si nestěžoval. Samozřejmě je to jen pro info, zkoušet na vlastní nebezpečí.
Jj, me Compaq Evo jede v pohode na 12V Pb aku krmenej do 19V vstupu. Proste to pichni na regulovanej zdroj a jed pomalu s napetim dolu, dokud to nezacne knikat nebo se nevypne a podle toho vyber vhodnou baterku...
jaký by měl mít parametry tranzistor, kterej bude řídit 350 W motor z pračky, tym stylem, že ho bude PWMkou připojovat k usměrněný síti ? Dost tranzistorů mi v týhle pozici řachlo, většinou když sem přidal otáčky (je to zpětnovazební regulace) nejdýl mi tam vydržel (do dnes) 800V IGBTčko, nevim jestli ty tranzistory odešly na překročení špičkovýho proudu při proudovejch špičkách, a nebo na napětí DS. On ten motor v nízkejch otáčkách občas dostává docela velký štosy https://www.youtube.com/watch?v=RkNj4RH2A20
a já bych chtěl zachovat tu rychlou odezvu na potenciometr, mam tam dát mosfet, nebo IGBTčko ? a na jaký napětí a jakej proud ?
Hned u tranzistoru musí být rychlá zpětná dioda přes motor a od ní zpět k tranzistoru svitek (přes napájení). Dioda i svitek musí snést trvale proud motoru.
Dále malý IGBT nevydržej moc nadproud ani jednu periodu PWM, viz datasheet, nevím, jaké je tam schema, ale na motoru má být především proudová regulace a dál teprve jakákoli jiná, co je třeba, pak se nemůže stát, že by byly prvky přetíženy proudem.
Arambajk v podstatě všechno vysvětlil, ale ty motory se běžně řídí triakem, to je blbuvzdorný a nezničitelný zapojení, možná by jsi ho mohl řídit taky tak.
nevím no. když v práci takovej motor zkoušíme naprázdno bez zátěže, tak když vyšvihnu napětí z 120V na 230V tak ta ručička ampermetru vylítne daleko.
Pračka měří na motoru napětí a dělá měkký rozběh
Prosim o radu a nasmerovanie aj v C++
Ako riesit problem s vyhadzovanim vynimiek? Mam funkciu ktora robi vypocet ale je v nej riziko ze bude robit delenie nulou. Kde mam spravit osetrenie proti deleniu nulou?
A) Mam to spravit vo funkcii tak ze funkcia vrati vysledok 0? – ako rozpoznam kedy ta 0 je vysledok alebo ERROR funkcie?
B) Ak spravim throw() v tej funkcii, ako bude vediet dalsi programator ktory bude chciet pouzivat tuto funkciu, ze ma volanie funkcie obalit do try-catch? Zaroven ako bude vediet ze ake vynimky hadze dana funkcia?
V jazyku Jave pod Eclipse IDE o tom informuje a je to pomerne trivialne. Avsak v C++ pod MS Visual Studiom neviem ako na to.
Dakujem
Priklad funkcie ktoru by som rad osetril
Int vypocetOdpracovanychDni()
{
return someMagicNumber/someMagicNumber2;
}
Este dodam ze mi ide aj o to aby ten kod bol lahko znovupouzitelny, aby ked niekto potrebuje zavolat takuto funckiu vedel lahko ako ju ma pouzit.
A prave neviem to ako mam explicitne vyjadrit to ze „toto sa stane ak dojde k deleniu nulou“
Do catch/throw by se mělo obalit volání té funkce. Pokud to vecpeš dovnitř, podle mě si tím vůbec nijak nepomůžeš. Každopádně v takhle jednoduchých případech bych ten bordel vůbec nepoužíval a prostě to napsal postaru: Int vypocetOdpracovanychDni()
{
if(!Number2) return -1; // chyba zadani
...
...
return Number/Number2;
}
...
if((x = vypocetOdpracovanychDni()) < 0)
{
MessageBoxW(hwnd, L"Nevyplňovat píčovinama", L"Chyba", MB_OK | MB_ICONERROR);
return;
}
...
Goheeca - mne nejde o delenie 0 ale vseobecne cokolvek co by mohlo vyvolat vynimku, delenie som dal len ilustracne
8-bit - na tvojom rieseni sa mi trochu nepacia 2 veci
1) vzdy ako programator chce robit volanie by musle pisat ten takyto if - pisanie toho isteho kodu co by sa nemalo robit...
2) pri volani funkcie vypocetOdpracovanychDni musi programator pozriet do implementacie tej funkcie aby vedel ze take nieco ma tak osetrovat ====> z toho mam otazku
Je to OK pisatakyto kod aby pri potrebe jeho pouzitia som si musel pozriet implementaciu a na zaklade toho posudit co potrebujem osetrit? To by mohol byt u zlozitejsunkcie problem
Co ak k tomu kodu ani nemam pristup. Je to iba nalinkovane cez .h subory alebo ako sa to robi.... skratka je to kniznica tretej strany
1) Není třeba psát opakovaně ten samý kód. Stačí vždy jeden if, který případně vrátí číslo chyby vyššímu bloku v hierarchii. A někde výš může být např. funkce, která ošetřuje všechny chyby hromadně. Představivosti se meze nekladou.
2) Programátor by měl mít přístup ke zdrojáku a/nebo dokumentaci od každé funkce, kterou použije. Pokud ne, je něco hodně špatně.
To samé platí pro i návratové hodnoty. Chybu lze indikovat různými prostředky - třeba záporným číslem, chybovým kódem (tady určitě je žádoucí použít #define), globální proměnnou nebo vracením struktury
dakujem
8-bit - vedel by si mi trochu viac vysvetlit prvu moznost? to som nejako nepochopil
Goheeca - cítat dokumentaciu ale nemusí vzdy, moze byt nezodpovedny a neprecita si ju a pride sa na to v tej najhorsej chvíli
ten c++ 11 noexcept by sa mal podla toho co som k tomu nasiel pouzívat tiez len v specialnych prípadoch
toto sa mi na C++ zatial nepáci, aby pokial si neprecita dokumentáciu pouzivatel (programator) ani nevedel ze by mal nieco osetrovat
jedine ako nejaky plugin pre VS, napriklad doxygen, len to ni je sucast jazyka ...
Je abstrakce a abstrakce, jsou jazyky, co ji zvladaji lepe a hure. Zalezi, kde se v jake oblasti se pohybujes, ale omezovat se kvuli rychlosti na 1 - 2 jazyky taky neni moc dobre, neni to jedine kriterium.
Aha, díky. Mám tu nějaké ležáky, v tmavším provedení a nebyl jsem si jistý, jaká to byla. Mám tu na opravu sušák rukou s infra snímáním a má menší citlivost. Tak jsem si říkal, jestli třeba vysílací dioda neodchází do věčných lovišť , že bych ji vyměnil.
Tak tak, ve starých DO vídávám vysílací IČ LED tmavé - nejsou úplně černé, ale mají takovou „borůvkovou“ barvu. V těch novějších jsou čiré. U přijímací diody, má-li být opravdu IČ, ten filtr má samozřejmě větší opodstatnění.
Záhadná situace... Něakej debil mi v autě přehodil kontakt 15 a 15g a normálně to fungovalo. až do teď. 200km od baráku, tedy i od náhradních dílů se to vysralo. vrazil jsem tam 7805 podepřenej ledkou a jede to dál. http://files.uloziste.com/02055ba0ec82b377/ebza51.JPG
Každopádně jak to mohlo fungovat?
aha... to sem nečekal že se přechod tranzistoru chová jako zenerka. každopádně musel udržet velký proud mnoho tisíc kilometrů. ještě že se to neposralo na cestách ale u kolejí...
Může mi tady někdo pomoci s aktualizací map pro Garmin nuvi760? Na jejich webu jsem dostal kód pro novou mapu, ale nejde mi na žádný prohlížeč nainstalovat ten jejich plugin, takže nevím, jak mám tu mapu dostat do přístroje...
Nuvi760 máme a fakt se to tam cpe přes BaseCamp...
Jen jedno doporučení: Kdybys náhodou do toho kupoval kartu (protože se ti mapy nevejdou do vnitřní paměti), kup nějakou rychlejší...
Dík.
Basecamp jsem tedy nainstaloval, co dál? Mám dvě mapy (~100MB soubory). Mám k PC připojit celou navigaci, nebo z ní vyjmout SDkartu a jen tu přes čtečku?
Oprava. Jestli máš mapu ve formátu IMG, tak ji jen nakopíruj na kartu. Měla by být ve složce FAMxxxx, každá mapa má vlastní složku. Jesli máš EXE soubor, je potřeba ho nainstalovat do basecampu, a potom "odeslat" do navigace.