• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Mám dotaz, když chci udělat MPPT synchronní snižovač z cca 19V max 3A solárního panelu na 13,8-14,3V olověné baterie, jak to nejlépe sestavit? P-MOSFET nahoru, N-Mosfet dolů, nebo oba N-MOSFET a budící obvod s bootstrapem? Jaký typ toho obvodu? IR2153, IR2112 nebo něco jiného? Chci to krmit z atmegy328, PWMkou 30 nebo 60kHz.
Souhlasím, navíc protože tam bude furt velká střída, můžeš dát dolu jen schottku, na účinnosti se to moc neprojeví. Driver stačí diskrétní.
Tohle tu mám už pár let v provozu, schema bohužel asi dost nepřehledné: http://4.bp.blogspot.com/-f3km9_KRCgI/VNn0ARCKL0I/AAAAA...
Doporučuji tam dodělat HW ochranu proti přebíjení s klopným obvodem (jeden tranzistor navíc k té TL431 nebo jen dva tranzistory a zenerku)
Moc dík za schéma, nechám se tím inspirovat. Jen to budu řídit z M328, proud změřím hallama (chci mít natvrdo propojený země) a ještě bych otřeboval poradit nějakou nedestruktivní ochranu proti přepólování baterie, budu je dost často přepojovat.
No tak ochranu proti přepólování baterky tam vpodstatě máš jako tu diodu, co brání proudu z baterky do panelů, když nesvítí. Chtělo by to místo ní ale dát taky P mosfet a spínat ho z MCU pro snížení úbytku. Jako podmínku sepnutí dáš naměření nějakého napětí na baterii, tedy její správné polarity, protože mosfet se sepne obousměrně žejo, vnitřní dioda bude ve směru původní Schottky.
MCU napájíš z panelů, tedy před touhle diodou. Tzn. když nesvítí, tak tam dáš nějaký čas, třeba 2h a pak ten mosfet vypneš a tím přerušíš napájení MCU. V za tmy má pak zapojení nulovou spotřebu, ráno znovu nastartuje.
Nenarážím na nic , jak bych mohl , jen jsem na jejich stránkách zahlídl ten sponzorský dar baterek a byly podobné tomu, co jsi tu ukazoval. Pěkná práce
Ale mám dotaz, jestli dobře koukám,na fotce kompletu je na hlavních odvodech měření proudu - proč jsou tam 2ks? Jeden by nestačil? Nebo je tam více přívodů?
dá se to "WARWING, HOT!" vyjádřit číselně? 80°C, 150°C? Ne že by to byl tenhle případ, ale u jakési levné čínské konstrukce už jsem viděl SMD výkoňáky co opálili plošňák do hněda a pak se odpájeli
Jeden LEM je součástí bezpečnostního obvodu BSPD (silně zašlápnutá brzda && velký proud trakčním systémem --> vypnutí trakčního systému). Druhý je ICS (Intelligent Current sensor) pro měření spotřeby.
HOT je HOT. Bylo to navržené, že na tom bude malý žebrovaný chladič, aby to ty watty odchladilo v průvanu. Ale zůstalo to bez chladiče. Zespodu na desce jsou 4 NTCčka pod těmi odpory, software to drží do 110°C. (teplota, které ještě nepoškodí FR4)
po dlouhé době zase potřebuji radu/pomoc. Snažím se do auta vyrobit toto: http://nikosapi.org/w/index.php/MazdaSpoof_-_A_Tape_Dec... a je problém, že když naprogramuju ten procík, tak to vůbec nic nedělá, z výstupu nejdou žádná data. Nikde jsem se nedočet, jak nastavit LockBity. jelikož je to psaný v C a já Cčku moc nehovim, tak je to pro mě trochu mimo. Kdyby se tu našel někdo, kdo by na to juknul, co je vlastně špatně...
Dočetl sem se to ve zdrojáku. Asi dyž je tam 8bitový tajmr s předděličkou 64 a periodou asi 118 nebo kolik a má to dávat irq po 7.5ms, tak je asi jesný, že cpuclock je 1MHz.
Z výstupu nic lezt nemusí, proč by mělo? Třeba to čeká, až se ho někdo dotáže.
Tak jsem to byl vyzkoušet a dle očekávání to NEFUNGUJE. Dokonce mi to ukotvilo zběrnici (asi k zemi) tak, že mi nešel ani CD přehrávač, který taky přes ni komunikuje.
Jo, nakej takovej emulator by se mi hodil na fordi autoradio, aby sel aktivovat CD vstup, kerej bych si vyved jako line in. Parchanti dycky musej vymejslet naky mrdky, jak cloveku zneprijemnit zivot...
asi zase jeden telecí dotaz, potřebuju sehnat nějaký optický "izolátor" - něco na způsob ADUM1250 - respektive bezpečnostní oddělení dvou obvodů ... nenašlo by se něco levnějšího, nebo nedalo by se to postavit z běžných součástek? Nepožaduji izolační oddělení několik kilovolt, chci to jenom jako bezpečnostní oddělení 2 odvodů (ke kterým si sedne lama) s obousměrnou komunikací a celkem pro 7 jednotlivý drátů z mikra.
Proč prostě nevybereš z těch stovek různých druhů ADuM některý který se ti hodí? Při 7 kanálech to nevyjde až o tolik dráž než používat nějaké rychlé optrony.
Neřešil někdo redukci-převodník SCART na VGA nebo SCART na YPbPr? Scart na VGA by snad mohlo jet přímo, ale u jednoho propojovacího kabelu na eshopu se půlka lidí vyjádřila, že to nejede, druhá , že OK. Zatím hledám dál a sbírám info.... Budu mít převodník VGA+ YPbPr na HDMI a chci přes něj napojit setopbox, abych se dostal na TV.
Pfff, před lety jsem hledal jak dostat obraz z grafiky do televize přes SCART. Bylo to snad tak, že SCART na VGA by mělo fungovat běžně (pokud monitor podporuje rozlišení, tak by měl ukázat obraz) a naopak to záleželo na výrobci grafiky, řešilo se něco se synchronizačníma pulzama.
Pánové, PAL vám na VGA chodit nebude, protože VGA neumí prokládaný režim a nerozumí vyrovnávacím a udržovacím impulzům, které TV/PAL používá k značení sudých a lichých snímků.
Pokud to či ono něco zobrazí, bude pouze silou moci náhody a vůle benevolentních obvodů a software jednoho, nebo druhého zařízení.
Zdravím, převod ze SCART do VGA je možný, na této stránce: http://www.geocities.ws/podernixie/htpc/cables-en.html najdete vše potřebné, mně fungovalo poslední schéma http://www.geocities.ws/podernixie/htpc/dvd2vga2.gif . Veznete SCART kabel a VGA kabel, oba rozpůlíte a propojíte RBG vývody (6 drátů) a potom k tomu dáte ty 4 rezistory, 2 tranzistory, kondenzátor a potenciometr. Potenciometrem otáčíte do té doby, dokud se na monitoru neobjeví obraz. Doporučuji potenciometr s plastovou hřídelí. Já jsem si takto propojil set-top box s monitorem a mám televizi :)
Ono to jde, ale musi se k tomu znasilnit graficka karta, resp. ovladace musi podporovat vhodny mod. Taky upozornuju, ze starsi TV nemely ve SCARTu zapojeny RGB vstupy ale jen kompozit video...
Naposled řikám, že to možný není, je to signálově NEKOMPATIBILNÍ. To že to občas někde něco funguje, neznamená, že je to v pořádku!
A to že dva různý interfejcy mají stejný názvy pěti drátů neznamená, že se to dá do sebe zastrčit bez starostí se 100% spolehlivostí.
No a nekoho zas nezajima, ze to neni mozny a tak to vesele a spokojene pouziva :). Pred pul rokem sem si o tom psal s jednim Rusem, ktery to rozbehal podle zapojeni http://www.geocities.ws/podernixie/htpc/vga2euro.gif na stare ATI Radeon 9100 a Matrox G100 pod NT4 na televizi Sony KV21FT1K. Funguje to v rozlisenich 640x480ntsc, 720x576pal, 768x576pal (best quality), 800x600pal. A jako nevim, proc by to nemelo umet prokladany rezim, vzdyt se prokladany rezimy pouzivaly i na PC monitorech, je to jen o naprogramovani CRTC...
Vsak nikdo nerika, ze to musi fungovat vsem, ale evidentne je to vic nez 1 uspesny pripad, viz Lenny. Myslim, ze je to otazka 5 minut si to vyzkouset zbastlit, takze to pro Voitana nebude snad zadna ujma...
Pozor, Vroutku. Starý ATIny to standardně uměly, protože se stejný čipy používaly na deskách s S-VIdeo i bez. Takže ne jednotlivci, ale celá generace... ovšem dnešní desky asi leda prd.
No to je pěkný. Já jsem se dozvěděl, že prý na KME budem mít nějakej zpíčenej předmět s PICama.
Poznámka k SDCC: momentálně zkoušeno na AT89S52. Doteď jsem měl za to, že je ten šváb blbej jak píča a že to v Céčku prostě nejde. Světe poser se, běhá to hezky, za 2 dny jsem měl hotovej bootloader schopnej obousměrný komunikace s PC přes RS-232 a loadováním programu do externí paměti. Za mě SDCC bezva.
Tož jsem to dočet. To jsou ale fakt kurvy
Na druhou stranu, když jsem se snažil před pár rokama rozchodit kompilátor Cčka pro STM8, tak byly 2 a oba byly omezený na 32k kódu, tušim
Cčko pro STM8: buď můžeš IAR (8kB free), nebo STVD do kterého se nacpe kompilátor od ... jehož jméno jsem právě zapomněl, ale to je ten 32kB tuším. Jinak na STM8 by mělo fungovat i to SDCC.
Jo, ten kompilátor by možná mohl být Cosmic? Kdoví... už sem na to v práci dlouho nehrábl.
Jinak Cčko na 8051 by mělo běhat dobře, stáhni si na to Keil C51 a pomož mu medicínou
Je tak at, zPICeny PICe stejne nikdo normalni nepouziva :)
Pod SDCC sem psal loni program pro STM8S003 a chodilo to pekne (dival sem se obcas i na assembler, hlavne ISR), je to malicke, rychle a zadarmo, akorat sem si musel doplnit header fajl, rada definic ruznych periferii tam chybela.
Omluva za blbě formulovaný dotaz. K tý ledce vpravo potřebuju dokoupit několik dalších, a nevím jak nazvat ten "zvětšovací" efekt. Jestli to teda má na úhel nějaký vliv, nebo to je jen novější generace. Bohužel nemám po ruce žádné měřidlo v rozlišením pod 5°, jinak bych si to změřil sám.
Co je tohle za generaci.... a) vezmu úhloměr, diodu dám do středu a odečtu
b) diodu dám na rovnou plochu, ideálně tak, aby byla přesně středem s rovinou (v případě papíru by šla polovina světla pod papír a polovina nad papír). Rozsvítim, vyfotim, v malování zvýrazním okraje - nakreslím trojúhelník dle obrysu světelného kuželu - odečtu rozměry v pixelech, spočítám úhel.
A určitě budou další způsoby. Trochu kreativity to ale chce...
Proto si to muze odecist na te fotce na PC, ne? Pri foceni v rawu si muze nastavit pomerne linearni prevod. Navic ty ledky vetsinou sviti tak, ze ten kuzel ma pomerne ostrou hranici sviti/nesviti. Neco jinyho je to u bilych led s Lamb. char. Podle tvaru ledky to moc urcit nejde, muze mit 5 stupnu nebo 20 a bude vypadat porad stejne...
Máš ten procesor prvně v ruce a ještě si neviděl ani datasheet, natož RM? Hádám... as asi dobře.
Nemá to diferenciální vstupy, nemá to ani PGA. RTFM!
Jestli chceš STM32 s dif. vstupy ADC a s PGA, tak STM32F3 řada. Je pinově kompatibilní s F1, ba dokocne je to náhrada za F1. Jen taková poněkud lepší a ani ne drahá.
Dík za radu.
No prvně ho mám. Hádáš správně. DS jsem četl a protože tam nic nebylo, se ptám. Si hraju s takovou levnou vývojovou deskou. Sem si myslel, že taková kokotina je normální věc.
Jsou to ale šupáci... blbý AVRka to maj snad úplně všechny.
Co je tak nepochopitelnýho na tom, že chceš-li analogovou výbavu v MCU, musíš si koupit MCU s analogovou výbavou? Nebo snad podle tvojí logiky musí být ve všech MCU všechno? To by pak poněkud postrádalo smysl mít několik řad po desítkách produktů v cenových hladinách od desítek centů po 15+ USD.
Možná by tě taky mohlo zajímat, že ta analogovka na tom čipu zasírá nejvíc místa, tudíž leze výrazně do ceny (plocha křemíku je to, co dneska stojí nejvíc peněz) a ne každej jí tam potřebuje a chce za ní platit.
V poho...
Jasně. Však si koupím jinej až ho budu potřebovat. Já jen tady experimentuju s balíčkem co mi přišel a zkouším různý věci, tak jsem si to chtěl zkusit a ejhle...
Hehe, takze kdyz treba Renesasu chybi naka periferie, tak je to hned sracka, zatimco u ST je to sofistikovana diverzifikace portfolia s optimalizaci na cenu
Hovnisasy některé věci neumí v žádných řadách. Krom toho, F103 je jedna z nejlevnějších věcí co se jede na milionový serie, navíc jedno z nejstarších CM3 MCU od ST.
Je tam vícenásobné SH. Ve stotrojce je dvojité, respektive dokoce dva samostatné převodníky včetně automatickýho sekvencéru kanálů.
Jinak jestli má F103 High-density, tak tam sou ADčka 3, takže aj možnost trojího synchronního vzorkování... (včetně interleave, když se chce honit rychlost).
BTW ne kazdy AVR, ale treba prasiva Atmega16 za 40 korun ano:
8-channel, 10-bit ADC
8 Single-ended Channels
7 Differential Channels in TQFP Package Only
2 Differential Channels with Programmable Gain at 1x, 10x, or 200x
Přecejen, tak v tom případě by snad neměl být problém si dif. vstup udělat, nebo jo? To vám pánové musím radit já jakožto uživatel nějakých "plesnivých" renesasů? Ale jinak musím uznat, že mě ta diverzifikace portfolia taky pěkně sere, pač ještě pořád mám problém se v tom vyznat. RXko ještě jde, tam těch základních řad moc není, ale RL78 je teda brutalita. No aspoň dobré vědět že u ostatních výrobců to není o nic lepší
Hm, no sice ma nakejch 1,2V, ale je to privedeny jen na jeden vstup ADC, nelze to nastavit jako zdroj VREF. Takze to bych si musel po kazdym mereni zadanyho vstupu merit jeste ten vstup s referenci a stejne se mi to mezitim muze sumem na napajeni zmenit. U Lkove rady to uz snad pouzit jde.
No o tom však mluvim. Ta bandgapa je slaboučká, abys jí moh vyvést ven, musel bys za ní dát buffer. Buffer s malým offsetem a driftem. Další kupa analogu, co zvýší spotřebu a plochu křemíku. Pokud chceš pořádnou referenci, jsou k dispozici i varianty s vyvedeným REF+ (případně i REF-) pinem ven.
Nahovno je, pokud neumíš ten BG změřit a ostatní napětí si přepočítat trojčlenkou? Bo v čem máš problém? Krátkodobá stabilita napájecího napětí je víc než dostatečná vě většině případů.
Samozrejme ze nak to dopocitat de, ale uz sem psal vyse "se mi to mezitim muze sumem na napajeni zmenit". Proste je to takova nedomrdlost. U te Lkove rady se to uz naucili udelat poradne, aspon podle datasheetu...
Jak jsem nize psal tak ty hodiny se spozduji o 5s za den coz je docela hodne... Byl by nekdo ochotny poupravit program? Ja to neumim... Urcite bych nezustal dluzny... Pomuzete prosim?
Pokud počítám dobře, tak to seš asi 60ppm v prdeli, co tam máš za krystal a jaký kondy u něj? Počítal to někdo vůbec nebo ste tam zas natřískali co vás napadlo?
60ppm je pro hodinkovej krystal naprosto marně mimo běžnou toleranci.
Jak se tak divam, tak tam nejspis danyk zapomnel nahodit CKOPT ve fuses, ktera by mela zapnout 36pF interni kondiky pro ten low frequency krystal a CKSEL maji byt pro 32.768 krystal 1001 takze by melo byt nahozene CKSEL0 a CKSEL3. Viz datasheet atmeta16 strana 28.
Takze je dost mozne ze to kmita akorat s parazitnima kapacitama na tom plosnaku a proto to tak ujizdi.
36pF je ti taky po pyči k hovnu, protože typický Cload pro hodinkový krystal je buď 6 nebo 12,5pF, takže ty kondy lze očekávat tak někde v rozsahu 6-20pF, ale rozhodně ne 2x 36pF
Se zapnutýma interníma 36pF bys musel do série s krystalem dát kond. No až budu večer doma, tak se na to podívám důkladně, teď jen střílím od boku...
Mě se neptej, já si to nevymyslel. Krom toho, metan nejspíš kecá a sám vůbec nekouká, ten krystal je zapojený na TIM2 (TOSCx piny), toho se pokud vím CKOPT netýká. Či jo?
A co se týká Cload krystalu - čím menší, tím kvalitnější krystal.
V tom případě je těch 36pF skutečně na hovno. Pokud to lze brát tak, že těch 36pF je přímo kapacita pinu vůči zemi (včetně parazitních), potřeboval bys krystal s Cload 18-20pF, jenže takové jsou jen typicky vysokofrekvenční, nebo nějaké sračkové do hodinek. Nechť si autor tématu zjistí, jaký Cload potřebuje jeho krystal a dle toho se zařídí. Zkusil bych dát do série s krystalem kapacitu, pro snížení kapacitního zatížení. Pokud má krystal s CL 12pF, zkusil bych dát do série tak 39p kondík. Pokud má krystal s CL okolo 6pF, dal bych do série asi tak 10pF. Kmitat by to snad mělo, i když to takle bude vyžadovat vyšší strmost oscilátoru. (Možná dát sériově i vhodný kapacitní trimr a zkusit dokroutit na největší přesnost)
Low frequency oscilator podle vseho ma jeste odpor Rb na omezeni proudu, nicmene nepisou jaky. A at pocitam jak pocitam tak i podle jejich vypoctu maji ty kondiky na TOSC blbe. Tak asi soudruzi z atmelu nekde udelali chybu.
Skoro každý v*l ví jak vypadá oscilátor typu Pierce, jen málokdo ho umí napočítat, aby fungoval jak má. Tu aplikačku, co sem tu nedávno posílal, hádám nikdo nečetl.
Chyba nechyba, AVRka rada tiny/mega specialne je kupa starych sracek. To je skoro za trest pouzivat. I kdyz zrovna dneska sem v praci resil nejaky automotive plosacek jedne nejmenovane nemecke firmy, ktera mezi procesor a SDRAMku nastrkala na vsechny signalovy lajny feritove perlicky. Mimo jine v koute na te desce sedi atmega88 a resi asi powerup sekvenci zbytku veci na te desce. (podotykam, 8mivrstva deska, blind+burried vias a temer vsecky prokovy vyhradne primo v PADech. Hnus!)
Jo, BTW naky ferity nebo pro zacatek jen odpory na paralelni sbernici k SDRAMce a k LCD nas taky cekaji (celkem pry asi 60ks), pac to STcko rusi jak prase, neproslo to EMC :( U toho LCD pomohl feritovy bazmek se sterbinou, co se nasadil na ten flexipasek, ale pamet takle odrusit nepude, to bude chtit zmenu desky. Uz sme takle v minulosti odrusovali linky od ethernetu (MCU-PHY). Je sice pekny, ze ma to STMko nastaveni SR na pinech, jenze u rychly sbernice se to zas moc snizovat neda. A to ty spoje nejsou nijak dlouhy. ale v tom spektru to je presne videt ze tam lezou f od sbernice + harmonicky...
BTW co je spatneho na slepych a pohrbenych prokovech a prokovech v padech? U HDI technologie je to snad normalni, proto se to taky dela, aby ty prokovy nezabiraly zbytecne dalsi misto. Kdyz se dela neco opravdu mrnavyho, kde sou chipscale BGA, tak jak bys to delal jinak?
Na AVR si klidne nadavej, ale dokud je budou mit bastliri po suplikach (a na ebaji minimrdujina za +-dolar), tak si s nima budou dal bastlit hodiny nebo jine podobne jednodussi aplikace :)
Jenže ta věc neni zas tak mrňavá, i přesto je 8mivrstvá a je to tam naházený, jak kdyby to tam dával někdo vožralej. Z jedný strany GPS anténa, z druhý pod tím skoro ta SDRAMka. A hned vedle nějaké LTE cosi. (a pakl fňukají, že to nechodí). Co je špatnýho na zmrdiprokovech? Už si někdy viděl, co to stojí?
Dobrá dobrá, takže mám přehodit pojistky v mcu a do série s krystalem dám kondík (vyzkouším hodnotu) a mělo by to ruchat drobet rychleji? Dnes jsem zase měřil (jen podle hodinek) a zpožďují se opravdu o těch 5-6s za 24h...
>VroutekB
Tak postni fotku do obrazkovy, podivam se. No s antenama je sranda, v mytny jednotce sem mel par centimetru od sebe GPS, GSM a DSRC anteny, u te GPSky sme tusim davali na vstup SAW filtr. Nastesti tam nebyla potreba zadna ext. pamet, jen SPI flash. Fungovalo to velice dobre.
Par HDI desek sme taky dali, ted uz nevim presne u koho, ale proti cene ostatnich soucastek byla ta cena celkem zanedbatelna. Tam se slo na krev s rozmerama, to byla priorita... Neska sem videl jak kolega zaroutoval ten displej a sbernice, vsude nacpal 33R do serie, cesty jdou ve vnitrni vrstve mezi 2ma GND plane (to sly predtim vicemene taky), tak to snad uz tak svitit nebude. A pristi ct. nas zas ceka EMC s posranym DC motorem, jdeme zkouset X2Y kondiky...
Foto z pochopitelných důvodů nebude, už jen to že to tu na plnou hubu kritizuju je prohřešek
Ty EMC normy sou asi nějaké pošahané, když neprojde ani vobyčejnej motůrek. Co teprve ty velký pohony? Na ty mají zřejmě jiný metr a vesele si to rušit může... no co, normokocourkov.
No mozna paradoxne malej srac s komutatorem rusi vic jak velkej asynchronak. Sem cumel na to spektrum jak les az nekam do 1GHz (dal se to nemeri :) - proste sirokopasmovej rusic. A to sem tam navlikal ferity, LC clanek hned k vyvodum, krouceny draty, ale to zabrale treba o 10dB, jenze to bylo porad mistama pres caru...
To by snad mělo bohatě stačit, ne? V inkoustovkách vede též od těch DC serv jen kroucený kablík s feritem a nechce se mi moc věřit, že by to molochům jako canon nebo epson neprošlo EMCčkem
Tak uz sme byli na 2 merenich a zatim nezabralo nic. Jako uz se radilo, at si koupi jiny motor s odrusenim uvnitr, ale ono one, nas zakaznik, nas pan. Hlavne kdyz to plati...
Taky zkousime ty motory "zahoret" jesi se to ruseni nejak zmeni s opotrebenim uhliku. Mozna kdyz je ten motor novy neochozeny, tak prska vic nez zajety, netusim...
tak sem konečně v autě přešel na bi amp systém s aktivní výhybkou viz. video https://youtu.be/Zic6muErBso
ladil sem to dohromady snad 4 hodiny, ze simulace vycházelo že má středobas končit na 2 KHz, vejškáč začínat na 2,5 a že má bejt přepólovanej. No asi tak 50% času mi trvalo zjistit jestli fakt má bejt přepólovanej, byl sem si tim na 50% jistej, až sem po dlouhym hraní zjistil, že fakt bejt přepólovanej má, ale zarážej mě ty frekvence, ke kterejm sem došel aby to hrálo tak jak má a neřvalo, z videa je vidět že low pass u středobasu je na 1 KHz a high pass u vejškáče na 6 KHz, takže buď ten trimr maj blbě ocejchovanej a nebo ta výhybka nemá 12dB/okt jak píšou (ale tomu se mi nechce věřit) Když sem koukal na obrázky google, tak sem našel tuhle výhybku s asi 4ma různejma ciferníkama kolem těch trimrů... takže možná že ani sami nevědí navíc ten trimr začíná asi tak půl dílku před prvnim dílkem a dá se přetočit za poslední dílek asi tak o jeden dílek, takže nevim jak tomu mam věřit, taky sem chtěl vědět jaký frekvence sou na těch nepopsanejch mezidílkách (protože blbě se nastavujou 3 KHz, když je na jednom dílku 1KHz a o dva dílky dál 6KHz) tak mě zajmalo kolik je na tom dílku mezi nima udělal sem si tabulku v excelu, kde sem měl na vodorovný ose dílky a na svislý frekvenci a pak sem do těch prázdnejch hodnot zkoušel dosazovat frekvence abych se trefil na průvodič toho grafu a ať sem dělal co chtěl (zkoušel ineární stupnici, logaritmickou stupnici...) furt mi ten graf podle těch jejich ocejchovanejch hodnot vycházel fakt kreténsky, takže to vypadá, že ty popsaný frekvence kolem toho trimru sou fakt jen na ozdobu nebo jen zhruba orientačně. Když vidim jaký s tim bylo sraní to vubec nastavit, tak se divim, jak se mi vubec (jen pomocí simulace) povedlo k tomu s tak uspokojivejma výsledkama navrhnout pasivní výhybku kterou sem tam měl před tim a bylo to s ní jen o malinko horší...
Ty kilometrový kabely od zesilovačů k výhybce nemaj bejt na furt, to jen abych to moh ladit, jinak to má vypadat takhle: http://i64.tinypic.com/nf1vo9.jpg
jinak teda je tam ještě basák v kufru, ten má low pass filtr na 150 Hz a středobas má high pass filtr taky asi někde kolem těch 150 Hz, je to braný podle tý stupnice, ale v těch nizkejch ať sem nastavoval co chtěl, frekvence nebo fázi basáku, tak to skoro vůbec neni znát
aktivní vyhybka 12dB/oct !, to proti pasivní nemá skoro žádný výhody, snad jen že se na ní dá točit kolečky. Při 12dB oct dělení neznámou aproximací filtrů a nesourodým nastavením kmitočtů ti tam vznikne celá řada horů a dolů a na charakteristice. Proto se používají vyhybky Linkwitz-Riley (24 nebo 48dB/oct), kde po opětovném posčítání je úroveň signálu přesně konstantní a v místě dělení to přesně navazuje.
Zajmavý by bylo si toho linkwitze zbastlit. Ale protože analogově je to zapojení tak na samostatnou diplomku a ještě to chce 4násobný potenciometry, tak bych na to šel digitálně. Momentálně tu s něčím obdobným experimentuju, tak pak mohu podat hlášení.
to je fotka určená do mýho alba na facebooku, kde na to kouká spousta čumilů, který maj v plánu si to taky stavět, tak ať si najdou svojí výhybku (neni to prdel jí najít, moc se jich nevyrábí do auta)
A cotakle si tech par f-charek odmerit a zistit jako to ma doopravdy strmost a jak je ten knofl cejchovanej? Lenosi muzou pouzit PC se zvukovkou, odmeri charku za par vterin...
Tak se nudim a premyslim jakou vecicku vymyslet a napadlo me udelat si kondenzator z 2x20m alobalu a 2x20m peciciho papiru.Myslite ze vydrzi nekolik kilovoltu a neprorazi se?Chtel bych si k nemu udelat spinany zdroj s 20-40KV.
Docetl jsem se ze ten olej zvysuje elektrickou pevnost,mohl by zlepsit i kapacitu?Jine veci na praci mam ale libi se mi VN a rad si hraju s vyboji.Ten kondik by dodal lepsi efekt ze by to delalo rany a vic proudu by tam slo.Mozna by byla lepsi nejaka pvc/pp folie nebo celofan.Ten polyvinylchlorid ma pry elektrickou pevnost 40-45KV/mm.Docela me zaujal ten spinany zdroj 4KV 2KW.Opravdu je tak jednoduchy?Nikdy jsem spinak nestavel a rad bych si ho postavil.Trafo predpokladam by se dalo trochu zmenit napr. primar 100 zavitu a sekundar 5 zavitu 16mm2 dratem.Vznikl by mi silovy zdroj se kterym by se dalo delat ledacos.Nebo nechat primar 28zavitu a sekundar dat misto 400zavitu 1200 zavitu a ziskat tak zdroj cca 12KV se kterym by se dal napajet marxuv generator.
Zdar, potřeboval bych na rodinné oslavy spíchnout něakej jednoduchej "korektor" pro mikrofony. De o to, že když se mi "zpěváci" napijou, tak nepodávají správný přednes pro mikrofon.
Takže potřebuji něco, co by rovnalo zesílení. ideálně, kdyby to umělo odstanit i vazbu z beden. Ale zrovna u polské unitry MDU26 to nenastává
Kutit bezdrátové mikrofony je asi blbost, že? protože za čtyři litry se mi je kupovat nechce, když to mám jako volnočasovou zábavu se záporným výdělkem. Zatím praktikuji pětikolikovou prodlužku a když jdou daleko, tak si ho tahem odpojí.
Hledal jsem na netu něaké rozumné schema, ale všude jen pevně zesilují, nebo to upravují pomocí SW v pc. Já mám techniku z osmdesátých let, tam PC je jen jako zdroj zvuku vedle gramce
V prvý řadě začni tím, že si pořídíš nějaký normální (semi)profesionální mikrofon s kardioidní lépe hyperkardioidní charakteristikou. Tím se vcelku zbavíš zpětný vazby, pokud to ti mamrdi nebudou strkat přímo před repráky. Taky by bylo vhodný jim vysvětlit, že aby ta (hyper)kardioida fungovala, tak ti kreténi nesmí ten mikrofon držet za tu kouli nahoře, ale za to tělo.
V druhé řadě aby to nevazbilo, to chce nějaké normální bedny, jejichž frekvenční charka je pokudmožno normálně rovná. Taky se předpokládá, že příslušný zvukař ví, jak se obsluhuje parametrický nebo grafický ekvalizér pro aspon nějaké potlačení rezonančních módů místnosti. Grafickým myslím grafický, tj třetinoktávový (31pásem), nikoliv 8pásmovou parodii na grafický ekvalizér z hlukařova oblíbeného přehrávače na PC.
Pokud chceš vážně nutně něco bastlit, tak si sprav normální symetrický mikrfonní předzesilovač a dej za něj parametrický ekvalizér. (Pomůže i kompresor dynamiky reagující na RMS úroveň, aby se jim to nepovedlo přeřvat)
Něco, co proaktivně umí likvidovat zpětnou vazbu z mikrofonu, je řekněme mimo tvé finanční schopnosti. A z hlediska bastlení? Něco se s tím dělat, je-li po ruce nějaký moderní 32bit procesor. Ale studovat, studovat a studovat!
jo ták. tak už to chápu. proto ta unitra je tak dobrá. to je jedinný mikrofon co mám ze serie "do stovky" a právě má tu kardioidní charakteristiku, dokonce je symetrická až po konektor, možná pult. ted nevím jak mám stínění v prodlužovácích.
S tím držením je problém, protože běžný člověk neumí držet mikrofon a ani já to ještě neumím. Já ho teda většinou držím za tělo, palec natáhnu a opřu si ho o bradu.
Ovšem každej to má vykoukané ze superstar, kde ho má každej v krku.
Ten kompresor jsem viděl v praktické elektronice. tak ho pohledám. případně zkusím navrhnout sám.
Taky sem ted vyčetl, že tam mám šoupnout PP 80Hz-16kHz kvuli rušivým vlivům. takže to bude zase o kousek složitější.
Bedny stále nemám. Teda pokud nepočítám ty regálovky co stačej na menší sál. Většinou to máme někde v restauraci, kde už maj v rohu připravenej kábl na dva cinče a stačí se napojit na jejich bedny.
Každopádně zatím mám publikum, kterému je jedno, jestli hraje flac nebo stoosmadvacítka empétrojka.
Já mám tři akce do roka. další mám 9.9. takže něaké investice moc smysl nemají.
Ale ten předzes s kompresorem a PP bude stačit. a pak bude sranda sledovat, jak někdo chce zduraznit svuj už tak zdurazněnej hlas a nepujde mu to
HPF 80Hz se nedělá kvůli rušení, ale typicky prostě potlačení nízkých kmitočtů (hluky z držení mikrofonu a pod), protože nesourodé nízké kmitočty dělají fak bordel.
Typicky se hornopropustně filtrují taky elektrické kytary proto, aby se v muzice udělalo místo na basu. Sama kytara jde dolů až přílliš moc a jakékoliv nepatrné odchylky v ladění nástrjů pak dělají neposlouchatelný interference.
Z vrchu ořezávat mikrofony nechápu proč, dynamickej ti stejně nad 15 kilo nic moc nesebere.
Kompresor dynamiky si postav, ale aby to bylo vůbec použitelný, potřebuješ minimálně konfigurovatelnej práh citlivosti, kompresní poměr a musí to reagovat aspoň přibližně na RMS hodnotu. (Nastavení attack/decay u RMS komprese nevyužiješ, to spíš nastavení časů tý automatiky). Zkrátka a prostě řečno, projdi si bazary (třeba ten na prodance.cz) a kup tam nějaký vhodný komprimátor od Behringeru za 15 stovek.
Jo a pokud máš problém s rušením na mikrofonech, tak se nauč signály tahat symetricky a nevymýšlej tam kraviny s prodlužkama. Metr Taskeru C114 stojí asi 20 korun.
V druhé řadě je pak ale nutný taky slušný předzesilovač se symetrickým vstupem.
já do toho nežádoucího rušení započítal i právě to držení a podobně. Rušení typu padesátka a brum se nevyskytuje.
Jestli to chápu, tak udělám dvoustupnový zesilovač, první stupeň budu mít předzesilovač a druhej ten kompresor, kfde ve zpětné vazbě budu mít optotranzistor kterej si udělám z něaké trubičky ledky a fotorezistoru.
vyhodnocení provedu celovlnným usměrňovačem, kde na výstup dám převodník napětí na proud, kterej mi bude budit tu ledku optorezistoru.
akorád nevím jak tam ubastlím ten práh citlivosti. jedině tam dát diodu.
sílu komprese nastavím tím převodníkem napětí proud.
To bude něco zajímavého co mne bude bavit kutit
Pred casem se tu resila naka detekce zavreni vika displeje na Thinkpadu. Neska sem likvidoval nejake zbytky z R61 a nasel sem tam magnet - je umisteny v tele NTB nad klavesnici u kloubu displeje, zhruba uprostred, mirne v pravo (takovy maly neodym 3x3x0,5mm). Takze hallovka musi byt umistena nekde pod displejem ve viku jak je ledka Bluetooth, kdyby to nekdo hledal...
Nemáte něko ošetřený Proteus 8.1+ ? Já mám verzi 8.1 SP1 od "PerTican" a ta funguje na výbornou až na ATmegu8 - když vytvořím projekt s ATmegou8 tak proteus spadne s tím že mam nelegální verzi, dělají to všechny ATmegy stejné série (mega8, mega48, mega88...). Popř jaký jiný simulátor, který by uměl pracovat s procesorem a jeho programem ? Dřív jsem používal Multisim ale ten mi ztroskotal právě natomhle, ale ten jsem měl dokonce legální ze školy :D
Díky moc !
myslel jsem nějaký simulátor kde jsou SPICE modely ostatních součástek, ne jen sledování hodnot v registrech procesoru, asi jsem se špatně vyjádřil, o5 :(
Objednal sem si na zkousku jednu Cree XPG2 http://www.ebay.com/itm/1PCS-Cree-XLamp-XPG2-XP-G2-Natu...
by me zajimalo, jaka to asi bude ucinnostni trida, nebral tam nahodou uz nekdo? Taky premejslim, jak by se dal doma okalibrovat nejaky meric intenzity/luxmetr ci jaky zaric pouzit jako referenci, neznam nikoho, kdo by neco takovyho mel...
Kdysi jsem si hrál s tímhle, padají z toho digitální data přes I2C: https://www.adafruit.com/product/439
Dostat se z luxů na lumeny už je otázka geometrie (vzdálenost vs. osvětlená plocha).
Přesně tenhle typ mi před týdnem přišel, sundavám je z toho chladiče a prostorově ze čtyř z toho udělám kostku, pak to mám pod letadlem zalitý lepidlem jako identifikační světlo.
Z luxů se na lumeny určitě snadno nedostanete, protože rozložení toku ze zdroje není rovnoměrné ve všech směrech. Proto se používá ten kulový integrátor. (jo, tak se tomu řiká!)
Svítit žárovkou jen tak na luxmetr vám lumeny nezjistí, ani omylem.
Njn, neni to tak snadny, este se do toho mota spektralni citlivost oka vs citlivost pouziteho senzoru. U te desticky z adafruitu aspon pisou "Approximates Human eye Response". Otazka jestli to nejak individualne kalibrujou nebo to muze kecat o desitky % ci vic... Napadlo me jako referenci pouzit zarovku, kdybych byl schopen nejak zmerit/nastavit teplotu jejiho vlakna nebo vlnovou delku odpovidajici maximu intenzity - z toho pres planckuv zakon zistit intenzitu. Na wiki je v definici lumenu uvedeno zareni cerneho telesa pri "teplotě tuhnutí platiny" - to by melo bejt 1768C (2041K), ale jeste jde o plochu toho zářice a plocha vlákna žárovky by se asi počítala dost blbě... Kdyz tak vidim poznakmku ke kandele - "Praktická realizace této jednotky je dost obtížná, provádí se v laboratoři na tzv. etalonovémzáření." tak to asi fakt doma na kolene snadno nejde...
RayeR> To abych se přes víkend zamyslel nad tou matikou... VroutekB má samořejmě pravdu, přesný výsledek se dostane jen při integrací přes celý prostor, tehdy jsme používali aproximaci jen přes ten koláč, který to z určité vzdálenosti udělá na zdi, vyšel z toho tuším horní nebo spodní odhad, ale jak říkám, najdu svoje poznámky a pomudruju nad tím.
>RayeR
já to asi blbě vysvětlil, nejsou 4 vedle sebe, ale do kostky, tady je foto první verze kde byli ty ledky 3: http://w15.imgup.net/ledflashee7c.jpg
Napadá mě použít expozimetr - ten je už nějak zkalibrovaný. Ze zjištěných expozičních hodnot vypočítat nějakým šarlatánským vzorcem luxy. Dělení expozimetru bývá však velmi hrubé, proto bych použil expozimetr jako kalibr pro vlastní měřič. Nabízí se možnost získat luxy přímo digifoťákem, ale tam vstupuje do hry spousta vágních veličin, o nichž může foťák "lhát" - je udaná světelnost/clona skutečná, je udaná iso-citlivost pravdivá, atd.
Mam nekde stary ruckovy expozimetr s fotodiodou, ale to je jen takove ukazovatko, na tom nejde nic poradne odecist. Integrace obkrouzenim zarice by snad mohla jit...
No pokud je ta LEDka osově symetrická (což většina jich asi je), asi by stačilo ji roztočit podél osy kolmé na osu symetrie a měřit střední hodnotu osvětlení vedle ní
Prosím poradíte? Mám postavené tyto hodiny podle Danyka (díky!!!) http://danyk.cz/avr_hod3.html Líbí se mi jednoduchostí ovládání i funkcemi ,ale bohužel se drobet zpožďují, nic zásadního aktuálně asi 3min/2měs. Jak je popohnat? Když dám malou kapacitu mezi krystal a zem tak je zpomalím ne? Jestli to jde úpravou sw tak jsem v řiti, to neumím...
Tak dalo by se to i upravou programu, ze za kazdy den/tyden prictes/orectes nakou vterinu, malou kapacitou se to da taky v urcitych mezich, ten procik ma nakou min a max doporucenou CL. Nebo si porid na ebay rubidiove hodiny
Procík nemá doporučenou CL, procík má nějakou transkonduktaci gm toho oscilátoru. CL má specifikovanou krystal, musí se dodržet jinak to bude ucourávat. Cl společně s ESR udává gm při kterém to ještě bude stabilně kmitat a typicky je potřeba tam mít rezervu.
Vyšší přesnost většinou taky mají lepší krystaly typicky s menším CL a menším ESR (<50kohm).
Priznam se, ze sem exaktni vypocet nikdy neresil a radsi sahnul po osvedcene hodnote kondu a krystalu podobnych parametru, ktere uz nekdo uspesne odzkousel. Az se budu hodne kopat do prdele nudou, tak na ten dokument treba dojde rada, zarazuju do fronty :) BTW ten budic v tom prociku asi ma taky nakou limitni zatezovaci kapacitu...
Limitni zatezovaci kapacita budice tu nehraje roli, Ta je daleko za mezi, za kterou to uz davno nebude kmitat z duvodu jinych.
U oscilatoru na MHz az desitkach MHz ten presny vypocet zas tolik nehraje roli, ale u nizkoprikonovych oscilatoru s hodinkovymi krystaly to zatracene hraje roli.
Ano, o několik ppm se dá takle za kmitočet tahat. Dokonce se běžně dělá, že se do jedné nohy toho pierce oscilátoru dá kapacitní trimr, kterým jde kmitočet došolíchat.
I kdyby zanesl, tak si vem, jaká je "tahatelnost" (pullability) krystalu kHz/pF a kolik ppm je teplotní závislost NP0 kondu (téměř nula) a závislost trimru. Ve výsledku imho zcela zanedbatelné.
//ty kHz/pF jdou vypočítat, je to snad i v tý aplikačce výše
Dobra, mas pravdu, ze pro tenhle pripad se to vcelku nijak neprojevi. Spominam si, ale na jednu aplikaci s jistym RF transceiverem na 868MHz, kde stacilo pouzit kondiky u krystalu (tusim 8 nebo 16MHz) od jineho vyrobce a uz to ujelo tak, ze se vyrazne zkratil dosah z nejakych 200m treba na polovinu i min, protoze ten oscilator trochu uhnul a bylo to hodne uzkopasmovy. S teplotou to taky trochu couralo, co sme koukali na spektraku na ten pik, ale uz nevim o kolik kHz a kolik z toho byl vliv xtalu a kolik kondiku. To jen tak pro zajimavost, to s tema hodinama az tak nesouvisi.
Dřív se ještě dodělávala přesným oscilátorům tzv. motýlková teplotní stabilizace - pevný kondík se nahradil dvěma kondíký, jeden z N materiálu, druhý z P materiálu a pomocí kapacitního trimru s lineárním průběhem se lineárně regulovalo mezi těma dvěma kondíky, takže kapacita se při nastavování stabilizace neměnila, ale plynule se měnil teplotní koeficient...
Nicmnéně v době, kdy existuje NP0 není tohle nutný. A pro hyperpřesný aplikace se buď použije trouba nebo normálový oscilátor...
Jen jeden ujišťující (a dost blbý) dotaz ohledně té IR2233 (IR2133), Pin jménem Vb# je "zdroj" napětí pro Gate, že ? Pokud tedy budu IR2233 napájet 24V=, do svorky Vb bude lepší přivést řekněme 18V, protože Gate je do 20V= ?
dík
samozdřejmě že myslím na pí*oviny :(
Napájecí napětí bude samozdřejmě 12V, ale těch 18V jsem myslel jak jsem napsal - zda tam je vhodné oněch 18V dát kvůli těm Gatům či ne ? nevím jak dobře se ty IGBT otvírají při 12V, momentálně nemam jak změřit, ale v DS je doporučených +-20V
Dolní gejty budeš napájet teda 12V a horní 18? Nebo o jakou další píčovinu se tu pokoušíš?
V datasheetu je doporučený provozní rozsah 12-20V pro IR2233. 20V je absolutní maximum, s tolerancí pro 25V krátké překmity. Přes 20V zkrátka nejde vlak.
...můj skromný odhad, že ti to akorát bouchne do ksichtu vypadá, že nebyl daleko od pravdy. Čti aspoň ty datasheety pořádně, když nic jinýho!
Jesi se teda dobre divam, tak Vb je bootstrap - VN pro napajeni plovouciho trandu, takze to je nesmysl tam pripojovat 24V, tam si to samo udela potrebny napeti pomoci toho kondiku a diody pri kmitani vystupu...
Ten svab se napaji pouze jednim napeti, a to doporucuji 12-15V nejvyse 18. Na bootstrapech se udela takovy napeti, jaky je napajeci (minus ubytek na diode a tranzistoru). Cely svab ma napajeci napeti pouze jedno a pokud jich tam nekdo vidi vic, tak bud je to blbec a nebo blbec co nevi, jak funguje bootstrap. (pritom ho tam ma i namalovany)
To jak se tranzistor otevira pri jakem napeti je snad jasne z datasheetu.
Taky se zkoušel různé obvody, nakonec jsem skončil u optoisol budičů s N P FETy na výstupu a odtud do gejtů výkonových spínačů, samosebou napájených oddělenými zdroji.
Dobře, a jak to souvisí s místní problematikou IR2233? Napadá mě jen jeden způsob, jak si to vyložit: Neuměl si zapojit obyčejnej budič s bootstrapem tak, aby fungoval, tak si použil 10x složitější řešení. Nebo jinak tu tomu nerozumím.
PS: Optoizolace stojí za hovno. Malá odolnost du/dt.
Tak podle toho co tam pisou na stitku a ze to ma bejt buck-boost tak ano. Skoda, ze neni videt na streva. Ale cena neni tak vysoka, aby se to nedalo vyzkouset...
No prave no taky si myslim ale co jsem mel modul s xl6009 tak ten pouze zvysoval.ta cena je v pohoode ale zas to cekani no jsem koupil pico psu s tim ze to pobezi v aute o ono to bere pouze 12v presnejch takze resim nejakou stabilizaci pro to
Doporučuji rozmístění vývodů nakreslit tak, aby pak výsledné schéma s touto součástkou vycházelo dobře a moc čar se nekřížilo. Zatím mi to tak nepřipadá ...
Chci se zeptat, co si myslíte o řízení plného mostu pomocí ATtiny45 nebo 85 ? potřebuji si číst hodnotu z potencáku a tou ovlivňovat frekvenci PWM výstupů pro budiče. původně jsem měl (mám) kód napsaný pro STM32F103, s tím že jsem chtěl dodělat nějaké blbůstky jako sledování proudu a napětí => displaye atd (noh by na to měl dost a času taky :D) ovšem zjistil jsem, že jej u slonů nemají, předělal jsem to tedy v rychlosti na STM32F101, který tam mají ovšem teď, když jsem jej chtěl přihodit do košíku a zjistil jsem, že za něj chtějí 180Kč, nějak mě to přešlo, prohrábl jsem zásoby a našel Tiny45, tiny85, Tiny13, tiny2313 a podobné atmel smetí, tak jsem si řekl, že první verzi udělám s ním. Nohy vychází akorád, s trochou štěstí se mi podaří udělat regulace frekvence i střídy (nohy by na to měl ale nevím, jak se bude chovat..), co si o tomto využití myslíte ?
(PS: frekvence by měla být cca 20-40KHz (žádná závratná rychlost.., kdybych využil PB1 a PB4 + PB0 a PB3 (negované) "naráz", dala by se nějak vhodně zvolit prodleva pro DT nebo by bylo vhodné spustit vždy jednu dvojici, počkat daný čas a pak teprve aktivovat druhou ? (v druhé možnosti je myšleno časování manuálně přes nějaký delay třeba i for(x=0;x<y;x++) a v prvni moznosti dotaz, zda to jde přednastavit automaticky, jakási prodleva před přepnutím "kanálů") dík !
U můstku ovládáš výkon posouváním fáze, střída jedné půlky je konstantní a to 50 %. Časovač AVRka k tomu podle mě zneužít nejde a dělat to nějak programově je krystalická idiocie
Pri 20-40KHz snad muze v pohode ty vystupy preklapavat v ISR casovace, jeden casovac bych nechal bezet s pracovni f a druhym bych casoval ten fazovy posun.
Možná to za cenu malého rozlišení nějak půjde, akorát to bude fungovat na hranici všeho a nebude jednoduché ohlídat, aby ten bezmeg za určitých okolností nechytl plamenem. Proto bych radši použil adekvátní periferii, např. na RX procesorech některý z MTU časovačů.
Tak z čeho by jste to udělaly vy ? na číňana čekat nechci a dávat přes 150 za procík taky ne, s tím ATtiny nevím, proč by to nešlo ? nároky na f nemam moc velké takže to stíhat musí a periferie na to má, o způsobu regulace se nechci bavit, to je dle potřeby
Tak aby bylo jasno, ATtiny45 to zvládá úplně bez problémů, generuji si obdélník(y) do IR2233 (3. fáze je uzemená jak Hin tak Lin...) a není s tím sebemenší problém, frekvenci reguluji od cca 18-19KHz do 40-41KHz (interní RC je hold velmi přesný, když mu dám děličku třeba 8mi (1MHz) a pak na PWM...
Ještě si jdu pohrát s posunem druhé dvojice PWM pro regulaci výkonu, hold se nebude sledovat proud automaticky...
Tak aby bylo jasno, generovat obdélníky umím i s 555kou. Tys mluvil o nějakém řízení... regulační smyčce. Tu tam už máš? Až jí tam dostaneš, tak se budeme bavit o řízení.
Asi si pořád nerozumíme. Blít z procesoru jen tak nějaký obdélník do budiče, to nemá s řízením nic společnýho. To je lameřina. Totéž ti udělám s jednou TL494 bez procesoru. Spolehlivěji.
>Vroutek
Nedovedu si moc představit, jak jinak jde u můstku měnit výkon než zmenou fáze mezi polomosty. A už vůbec ne s 494 Můžeš prosím tě nakreslit průběh nebo poslat link kde se to někomu povedlo?
>Martin12
Když se tak na to dívám, ATtiny45 by možná šla použít pokud ti stačí 8b rozlišení. A to tak, že T/C1 by byl nastaven napevno, běžel by furt a ovládal by první půlku mostu pomocí komplementárního výstupu. T/C0 by ovládal druhou půlku, akorát nemá komplementární výstup, takže bys musel použít oba kanály a jeden z nich invertovat. Střída by se nastavila napevno pomocí OCR1A a OCR1B a měnila by se prodleva mezi resetem T/C1 a spuštěním T/C0. K odpočítání by se dal použít zbylý kanál B TC1 a přerušení.
Moment, takže normálně takhle http://i.imgur.com/szzfcSe.png
to jde taky? Myslel jsem, že by tomu třeba mohlo nějak vadit že to volně plave a eště obě půlky spínají zároveň.
Zase budem za kokota na BMW... Hore citam, ze je mu vela dat 150 za procik, no hovorim si 150€/USD na nejaky volnocasovy projekt je celkom dost, a pod tym ze 180kc.. to myslis vazne?
To už spíš nenechat to plavat, ale sepnout dolní, to je pak zvenku stejný jako ten posuv fáze, ztráty stejný. záleží na tom, co je tam za zátěž, co je na ní vhodný. Pokud je tam dostatečně velká indukčnost, tak budou vést zpětné diody celou dobu, kdy není žádný sepnutý a tedy je zbytečný na nich topit výkonem a nesepnout je, pokud jsou to mosfety. pokud IGBT, tak je to to jedno.
no tak či tak TL494ku nechame TL494kou, kor když už mam skoro kompletní tu tiny45-ku :)
-> toman: trochu nechápu cos tím myslel ale jinak samozdrejme pokud budu mít projekt do kterého vrazím 150$ tak se v tom 180Kc ztratí. Do tohoto jsem zatím nevrazil asi vůbec nic, a tak bych si to i představoval :) (Recyklace starého elektrobordelu se vyplácí ! :DD)
-> Arambajk: vím že u číňana se dá sehnat pod $, to je bez problémů, ale nechci teď čekat na číňana, chci to mít co nejdříve hotové :)
Tak řízení plného mostu přes Tiny45 už funguje jak má, přesně dle mích představ. Nakonec se mi povedlo použít jen jeden timer pro všechny 4 výstupy - měl jsem to přes oba 2, ale pak jsem zkoušl, co se bude dít, když budu řídit výkon tím, že mu místo celého průběhu při pulsu budu dávat pwm (levá strana jela normálně a pravá měla při přerušení od druhé strany PWM místo line, ale moc dobře to nefungovalo (nečekaně DT tranzistoru a zbytečně vyšší topení) každopádně teď už je to jak má :) http://www.imgup.cz/image/M1R
(žlutá + modrá je jedna strana, zelená a růžová je strana druhá, jedním potencákem řídím f (cca 20-40KHz) a druhým potencákem ovládám délku pulzu v pravé straně (růžová + zelená barva). Fotku z reálu nemam teď jak vyfotit, ale chodí to krásně, jak se to bude tvářit za IR2233 při připojení kapacity napíši až dodělám PCB se vším všudy, zatím mam IRko jen na drátech tak to nechci moc zatěžovat, ale doufám že to pošlape jak má :)
>Doktor
ale v PC zdrojich mame jen polomost, ze...
Jinak nevidim problem v pouziti AVRka na rychle otestovani, ne kazdy slape v praci po STMkach a kdyz to zatim nikde u slona a pod. instantne nevedou (resp. nechce se platit predrazenou cenu uz z principu)...
s tim me tak napada, kde se daji levne koupit nejake ARM procesory ? GME, TME nejsou moc vhodní, s mausrem a farnelem moc spokojen nejsem (způsob dodání a doba mi zatím vždy dělala problém..) a od číňada to trvá moc dlouho. Je ještě jiná možnost kde je nakoupit v CZ nebo jedině nějaké zahr. obchody ? dík
PS: umím googlit, jde mi o zkušenosti s danými firmami
No, nevím co si komu u Farnella / Mousera udělal, ale já od obou už párkrát nakupoval (Farnell napřímo ve škole, Mouser přes Mausel.eu) a v obojim naprosto spokojenost. Napřímo je to schopné dorazit další den, přes překupníka to trvá cca 4-5 dní...
>VroutekB
Jasne, myslel sem to tak, ze v PC zdrojich pro usporu jen polomost, tak tam to ani moc jinak nejde. U plnyho mostu, jak rikas, je zpusobu rizeni vic...
Nevim jesi tam Martin mini implementovat nakou closed-loop regulaci, ale kdyz psal, ze mu to staci jen ridit potakem, tak na to asi zadny ARM nepotrebuje...
Tahat poťákem se dá i za TL494, na to nepotřebuju procesor. Navíc s tou TL494 to půjde mnohem líp, jelikož tě tam neomezují primitivní kryptokretenský 8bitový timery.
Bylo strašně málo lidí a málo věcí, koupil jsem jen jeden 120mm 6W větrák a malej kostkovej heatpipe-ish chladič.
A nejvíce mne zarazil fakt že v kantýně mají opět absenci hranolek
Tak tentokrat to nebylo uplne jalovy, sehnal sem peknej sveracek 80x100 (celist x rozvor) za 230 a na okne pak nekdo vyhodil 2 stary kamery, tak sem jednu vzal a kuchnul CCD a mikro*CRT hledacek. Ted este najit napajeni a vstup...
Kolega si neska koupil ten levny popularni Rigol DS1054Z a odemk to zadanim s/n na 100MHz + dekodovaci fce - nemelo by to jit odemnkout na 200MHz? Nebo to byl jiny typ?
Jinak za ty penize to vypada dobre, kdybych nemel jiny, bral bych ho domu hned...
Nee, nejvyšší model té řady - 1104Z je 100MHz (taky má při zaplých 4 kanálech "jenom" 250MSa/s), ale reálná šířka pásma bývá větší - nemohl by kolega změřit frekvenční charku nebo aspoň rise time?
Aha, tak to sem si s necim splet tech 200MHz, jen vim, ze se na to nejaky osciloskop upravoval. Jesi si vzpomenu, tak udelam 2 soubezne snimky nake hrany na Rigolu a na Teku.
zná někdo nějakej způsob jak přijímat rádio na PC pomocí nějakýho modulu a nějakej user friendly software? myslím analog radio. Koupil jsem TV tuner a je tam naspáno FM rádio ale těžko říct jestli to neni jenom digitál
Zalezi, cos koupil za tuner. Pokud jsi mel stesti tak je v tom RTL2832 coz je SDR (Software defined radio) tak to zvlada prijmat od cca 30Mhz do 1000Mhz a vic (zalezi na danem tuneru), dekodovani je zalezitost software, na netu je ho spousta vcetne FM radia, viz http://sdr.osmocom.org/trac/wiki/rtl-sdr
No jo, ale to by tam spíš měli dát nějakou dostatečně pomalou pojistku na daleko menší proud. Takhle při zkratu začne trafo plápolat a pojistka se nepřepálí ani když už bude hořet celej stůl .
Njn, v rusku ty dratky do pojistek kovali taaakle velkejma kladivama, takze zadna jemna prace. Jinak nejmensi hodnotu klasicke tavne pojistky mam v supliku T 40mA.