• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Když si představim kolik by stálo elektrifikovat nějaké smysluplné kilometry, tak si myslím že je to krok do prázdna. Kolik autodopravců pořídí hybridní kamiony? Spíš mi to přijde jako výplod fanatického ekologa.
tady záleží na tom, jak budou cenově přijatelný ty hybridní kamiony. Samože každej dopravce musí mít kamiony maximálně vytížený, aby byl výdělečný, takže žádnej kamion nevydrží třeba 15let, oni si svoje odjezděj docela brzo, takže vozový parky dopravců procházejí průběžnou obněnou co chvila. A nevěřil bys, co už jezdí dodávek a kamionů na cng, cena nafty jde zase nahoru, takže to má podle mě šanci. A to vydrátování dálnic je taky podmíněno kvalitní síti dálnic, takže u nás to ještě dlouho nehrozí. Taky je pravda že něco jinýho je to zavádět v severských zemích a tady, ta cena el. energie je např. oproti norsku někde jinde. Jo ale samože je nutný, aby ty kamiony mohli při brždění rekuperovat do trolejí, ale když to funguje na dráze, proč by ne na dálnici
ale na co brzo příjdou, tak pokud to bude fungovat tak, že každej kamion co to bude mít bude uplně stejně vedenej kamerou podle čar, tak se brzo vyjedou koleje. Přecijen, takle každej řidič jede malinko jinak. Ale na to se brzo příjde, že každej to musí mít trochu jinak nastavený, stejně jako drát musí cestovat po sběrači zleva doprava, aby se nevydrhla drážka v uhlíku
To by museli vymriet ludia a zrodit sa nejako uplne inak vychovani jedinci. Jadrovy material je na par velmi dobre strazenych miestach.. keby nebol tak kazdy 23 rocny idiot s komplexom menejcennosti co vstupil do ISIS by jeden taky kamion ukradol, rozobral, medzi stepny material strcil C4 a isiel sa vyhodit do luftu na najblizsom meste. Ludstvo ma svoje limitacie, nikoliv technicke ale moralne.
Jo, Švédsko a uhelný elektrárny.
Objem přepravy zboží elektrickou trakcí se má do několika let zdvojnásobit, jen nikdo moc neví, co se tedy má stavět, pač stávající železniční síť se stavěla poněkud delší dobu a online optimalizace jízních řádů asi mnoho nezachrání.
Rekuperace na trati prakticky nefunguje, ale je hezký, že tomu lidi aspoń věří, pač kdyby ne, asi by názory byly ještě horší. Rozumně funguje prej jen v Metru a nebo když si zásobník vezeš sám, ale tím zásobníkem musí být např setrvačník, protože do dnešních baterek se to nevyplatí kvůli zkrácení jejich životnosti.
šalina a troleják taky přeci rekuperuje. tak proč ne vlak?
ideální by bylo, kdyby kamion najel na plošinovej vagon a odvezl ho vlak tam kam cestuje. když vlak jede, tak nic moc nežere. kdežto silnice je samej kopec. a vlak řere stejně jestli veze jeden nebo dva kamiony. kdežto dva kamiony žerou dvakrát tolik.
Tak samože ta rwkuperace by se musela řešit jako v metru. Jo a museli by se prolomit limity a proč by se nemohlo uhlí spalovat nějak solidněji, popř. vic filtrovat splodiny? Uhli je dobrej energetickej zdroj, jen to chce zamakat na vyvoji jeho spalovaní
A na druhou stanu, je u kamionové dopravy na dalnici vůbec možný, aby v celý sít8 kamiony víc dávali do sítě při brždění než zbytek jedoucích kamionů aktualně spotřebovává?
Úseky se nedají udělat příliš dlouhý. U DC by se musely místo usměrňovačů montovat měniče, u AC je problém, že funguje pouze na VN kvůli úbytku na indukčnosti trolejovýho vedení. Působí asymetrickou zátěží na síť, při rekuperaci navíc deformačním výkonem, pač ty měniče prej ještě nejsou tak dobrý.
Uhlí se spaluje velmi efektivně a splodiny se filtrují v zázemí pomalu větším a složitějším než kotel. Ovšem nebezpečného odpadu, kderý se musí skladovat podobně jako jaderný je o několik řádů víc než toho jaderného paliva, jen se o tom nemluví.
Ale jeho spalováním stejně produkuješ CO2, což je jediný skutečně měřitelný problém. Já bych posadil soláry místo polí s řepkou. ekologicky by to bylo šetrnější a z té plochy (na které se po tý řepce prej pak špatně pěstuje cokoli jinýho) by bylo mnohem víc energie.
ono je to zbytečný o tom mluvit, mohli by vypustit pár technických údajů, aby bylo jasno. A panely by se mohli najebat na střechy průmyslových hal. No uvidíme jak se to vyvine, ale je to dobrej nápad a asi se to chytne.
>Arambajk
No otazka je, jestli zname skutecne celkovy naklady na vyrobu, dopravu a likvidaci tech panelu. Jiste ze cena klesla diky rostoucimu objemu a zefektivneni vyroby, ale u Cinanu nevis presne, kolik % jim dotuje vlada a s ekoligii si taky hlavu az tak moc nelamou, takze to muze byt spis takovy vyvoz problemu mimo Evropu...
Pak tu mame porad nevyreseny problem s nepredvidatelnosti a kolisavosti solarnich zdroju a omezene moznosti akumulace energie (chtelo by to este postavit par Dlouhych strani :) - pokud ale bude dost vody). Mozna na na tom neco zmeni ty nove Li-baterky, ale ono toho Lithia taky nemame neomezene.
V tu trolejovku teda moc neverim, kor u nas, kde ani nejsou schopny rozumne opravit dalnice aby se na nich dalo normalne jezdit, ci dostavek kratky usek par km...
Spise by meli miotivovat prepravce k vetsimu vyuzivani zeleznicni dopravy misto silnic. Jak to trvalo dlouho, nez se zavedlo mytne, ktere uz vsechny staty okolo mely a zrejme si porad uctujeme malo, kdyz se vsem vyplati jezdit pres CR...
Bych tam mezi panely pustil i kozy, ty by si jiste nasly s panelama nakou zabavu, treba by na ne lezly a slizdely je dolu jako po skluzavce :)
Nic. Já o tom nepolemizuju. Jenom píšu, že jsem to viděl, že se to tak dělá a že to dokonce není nic neobvyklýho.
Oni asi radši používají tyhle trafa, než by používali ty obří kondy.
Tak kVA v kondu bude stejně, akorát je fakt, že ty na vyšší napětí se dělaj líp... ale úspora peněz na kondu podle mě nevyrovná brutální nabobtnání trafa...
Dobrou noc ,
nemáte nějaký nápad, jak se napojit k napařeným vývodům na skle segmentového lcd-displeje? Kámoš tam měl výrobcem nějak přilepený flex-kablík, ale urval si ho. Kromě standardního připojení vodivou gumou na kuprextit mě napadá použít nějaký konektor pro flexkablíky a jeho kontaktovnici přiložit na vývody.
už je to jedno, nějak jsem to tam sprasil, ale co nevím, jestli je to přizpůsobený, uhf psv metr nemám, ale z 1 metru jsem zkusil čichátko, na originál pendrek co má asi délku lambda/4 jsem z metru na 0,5W udělal výchylku 4uA a když byl metr vzdálenej zářič té 5ti prvkové yagi samože namířenej na čichátko tak tam bylo 20uA. Tak jsem si říkal, že by to mohlo bejt vklidu, páč ta směrovka je napájená 2m dlouhým RG58
jo, díky, tak to asi funguje, výhledově zbastlím UHV PSV metr a podívám se na ni podrobnějí, jinak mohlo by to čuchátko naznačit, že to chodí jak má? Já jen jestli do toho můžu vysílat bez destrukce koncového stupně. On totiž ten dipól je televizní, není přesně na PMR, je 270mm dlouhej, což vychází trochu níž, ale zase skládanej dipól z 6mm trubičky není uplně úzkopásmovej, žejo?
jo, podobnou yagi tu mám, tak asi upravím tu, tak tuhle rozeberu na trubky. Jen předělám ten napáječ s připájeným přizpůsobením.
Jinak pěkně mě vypekli soudruzi z Baofengu. Ten nabíjecí stojánek je napájenej souosým konektorem, ale chtěl jsem použít jinej adaptér. Soudruzi šikovně zaměnili polaritu, na středu zem, takže s normálním adaptérem se zakouřilo a byl konec. Tak jsem sloupl gumový nožičky a podnima křížáky. Nešli fakt vůbec ničím, tak že je odvrtám. Byli to pouze dekorativní hlavičky, součást deklu, kus plastu k ničemu. Tak jsem to spáru narval šroubovák a ono to bylo celý jen na cvakací packy, šlo to uplně vpohodě rozdělat Už jste někdy viděli takovýhle dekorativní hlavičky?
mám tu záhadu, 4prvková yagi tesla 440-470MHz, urthl jsem jí to napájecí Nko, a už to nedám dokupy, ale skládanej dipól je 30cm dlouhej. Takže to má na danném pásmu jinou impedanci a musí se jinak přizpůsobit než klasickej skládanej dipól lambda/2?
Dyž tak koukám na ten obrázek v prvním příspěvku... tak mi vychází výstupní impedance balunu 200ohm. (půlvlnný invertor fáze, transformace 1:2). Nemá ten "smyčkový" dipól náhodou 300ohm? Co tam autor myslel tím 200..300ohm? Celé mi to připadá nějaké jalové...
nebo ať promluví odborník, já to teda taky nechápu, ale spousta lidí používá TV ferit 300/75R, tak je to asi přijatelné. Ale nemám to čím změřit, jen vím, že to docela odpovídá. Jo a podle čichátka není směr maximálního vyzařování rovnoběžný s tou nosnou trubičkou, nejvíc vyzařuje zhruba o 10° bokem, na tu stranu yaginy, na kterou je ohlej dipól, to je normální?
jinak asi tam nechám tu přizpůsobovací smyčku, jen by to chtělo nějak zajistit to místo, kde se to všecko spojuje, víte někdo o nějaké zalévací hmotě, co dobře přilne k hliníku i ke kabelům?
VroutekB->Půlvlnný skládaný dipol má 300R...ale tak možná teoreticky, nebo pár set metrů nad zemí, sám, ne v yagi anténě. V praxi se to těm 200R hodně blíží.
loučák-> tím ČSV 1,5 jsem myslel to, že tento parametr má ta yagi jen ve 30MHz šířce. 1,5 je samozřejmě dobrá hodnota. Tak aby sis nemyslel, že dipol, který rezonuje na 550MHz, ještě bude mít dobré ČSV na 446Mhz.
Mimochodem, když už píšeš "PSV" tak to piš jako poměr.
loučák-> skus Würth K+D, ale nevím jaké to má parametry na UHF. Ta teslácká yagi byla zapatlaná něčím, co se velice podobalo klasickému šedému silikonu.
jo, díky, zkusím to lepidlo koupit, ono ikdyby neměla dobré parametry na UHF, tak když se zapatlá jet to místo jaks fotil, co máš řešený tou páskou, tak by se to nemělo nějak extra projevit, ne?
Měl jsem na mysli samostatný dipól, v yagině to může mít impedanci kdovíjakou. Jeden známý se mě zrovna ptal, jestli nevím, jak ten balun napočítat. Já na to umím pouze aplikovat určitou představivost, ale svými počty si tak jistý nejsem, proto sem se ptal. Rádio není úplně můj obor.
no já toho vím ještě míň o vf, ale tu mě cosi vrtá hlavou http://ok1ike.nagano.cz/soubory/yagi_70.htm . Jaktože má PSV 1,4, když má připojenej 50R koax přímo na skládanej dipól?
Protože záleží na délce koaxu. Pokud tam neměl délku koaxu L/2*k, tak stejně prachobyčejným PSV metrem měří hovadiny. A PSV není 1,4 ale např. 1:1,4, je to POMĚR.
Jinak je to samozřejmě p*čovina, takto připojit koax na skládaný dipol. Kdyby to byl otevřený dipol, tak budiž, ale i tak tam poteče proud pláštěm koaxu jiný, než jeho středem, protože tam nebude symetrie.
Mam takový dotaz ohledně eaglu:
Když si vytvářím osazovací plány, vrtací plány... tak potřebuji předělat barvy a vrstvy které zrovna chci a které ne, u každého návrhu všechno dělat odznova je strhující, lze (popřípadě jak) udělat třeba script (*.scr) který by po spuštění v daném návrhu přeházel barvy vrstev a pozapínal/povypínal vrstvy dle mého přednastavení ? kdyžtak můžu postnout názorný příklad mě vyhovujícího osazovacího plánu jak bych si to asi představoval. Díky !
Chtěl bych začít s ARM procesory. Vymyslel jsem si, že udělám řízení předstihu s nastavováním za jízdy. To by zvládla i něaká atmega.
Ale ještě bych chtěl v budoucnu dodělat řízení vstřikování, měření spotřeby a ovládání čtyř vstřikovačů pro mazání.
s tím, že veškeré věci se budou dát korigovat přímo ve voze v menu jednotky.
Takže celkově náročný projekt.
Co by jste mi doporučili pro začátek za mikroprocesor? ideálně něco, s čím se jednoduše pracuje a pochopí to lama, co zvládla zatím ASM a trochu Cčko.
dík. mrknu na to.
No spíš doporučit něakej procesor, programátor a něaké vývojové prostředí, ze kterého se člověk neposere
S HW si poradím.
Akorád nevím, jakou sběrnici na přenos dat z jednotky do ovládací jednotky v autě. jednoduchou funkční, aby to stáhalo zobrazovat udaje na čtyřřádkovém displeji a zároveň posílat do jednotky informace o nastavovacích prvcích.
chtěl jsem I2C, jenže to prej mi v autě nepojede.
Tak a teď konkurence:
Vývojové prostředí: Renesas CS+, IDE je zdarma;
Kompilátor CC-RX: free verze 60 dní bez omezení od prvního použití, pak limit 256 kB kódu;
Kompilátor CC-RL: free verze 60 dní bez omezení od prvního použití, pak limit 64 kB kódu.
A když chceš dalších 60 dní, stačí promazat %APPDATA%\renesas
U STM32 je začátek docela jednoduchý, za nějakých 3-5 stovek si koupíš Discovery kit nebo Nucleo - procesor i s debuggerem, a na webu mcu.cz najdeš seriál "Začínáme s STM32". Jenom si to chce zvyknout na používání struktur v Céčku...
Hledal jsem, a pokud chcu, aby to umělo sběrnici CAN, musím vypláznout sedm kil... http://www.ebay.com/itm/STM32F072B-DISCO-STM32-Discover...
jestli to dobře chápu, tak tohle propojím USBčkem s kompem, bo to má programátor v sobě a já si jen stáhnu něaké prostředí?
jinak v číně mají dva typy. jeden levnej ale bez CANu a pak tenhle drahej.
A to je takovej problém si pořídit samostatnou STM32F042 nebo F072 či F103 či cokoliv malýho s CANem a udělat si na to svojí desku?
Programátor si můžeš koupit i čínský pajc STLINKu, je plně funkční.
F072 a F042 sem si našel na TME a asi mi budou vyhovovat.
Když pořídím za tři stovky ten obyčejnej discovery kit, tak ten má dle internetu originální program na programátor a ten SWO má podporovat.
když to je za tři kila s programátorem, tak ten čínskej programátor stojí stopade, pak dám skoro kilo za procák, musím si udělat DPS a budu mít kit dražší než z ebaye
sice to can nepodporuje ale zase na naučení stačí.
sháním operační zesilovač v SOT23 s vývody jako LT6106, ale s normálnější cenou. Napětí potřebuji 24V, aby nebyl na +-5V. Druhá možnost je přímo napěťový sledovač (něco jako LM310) ale v SOT23 nebo nějaký multi-case, s tím, že by měl mít na jedné straně vstup a na druhé výstup. potřebuji zařídit vysokou impedanci na výstupu jednoho zařízení a za oddělením měřit analogový signál -> napěťový sledovač.
Ty v tom máš ale guláš. To LTčko není "jen tak operák", jestli sis ráčil všimnout, takže ti nikdo asi "operák jako" neporadí, protože to není operák, ale hi-side sense zesilovač.
Kdyz jsme u tech senzovacich obvodu, tak nejakej typ na fungujici high-side s digitalnim vystupem alespon do 22V? Dela je minimalne Maxim a TI a oba za stejnou cenu, ale rad bych nejake prakticke zkusenosti... Potrebuju to oddelit optikou a prijde mi schudnejsi digital s I2C nez vymyslet chytristiky s analem.
Nechci vést nijaké spory, opět, ale mam k tvému příspěvku opět pár nedostatků:
"Co dybys radši vysolil o co se pokoušíš..." - psal jsem: "na výstupu jednoho zařízení a za oddělením měřit analogový signál" - konkrétně je na výstupu připojena LED (ta je nutná, není modrá..), jedno relé, jazýčkové a nakonec PLC, které měří onen signál, vstup jde, ani pořádně nevím, z čehosi co má ovšem dost velký výstupní odpor, takže zatížitelnost je max to relé... (relé tam je z jiných důvodů, nahrazení mosfetem či něčím podobným není vhodné)
"To LTčko není jen tak operák" taky jsem psal, že nechci operák jako LTčko, ale operák, který má vývody jako to LTčko, tzn:
1) = Out
2) = V- (nebo V+ to je mi jedno..)
3) = -IN
4) = +IN (nebo V+/V-)
5) = V+ (nebo +IN/V-)
Jinak úplně do podrobna: potřebuji ten napěťový sledovač co nejmenší protože mam vedení 8mi analogových signálů a ty potřebuji přerušit bez toho abych musel PCB o 10cm zvětšovat, PCB taky nechci nikde nechávat dělat protože je jednostraná a jednostraná postačí
ale díky za snahu
Já mám nedostatky pořád ve tvém zadání ale nehodlám to už řešit. Šířku pásma, offset, drift, to už si cucejte z prstu kdo chcete.
Měříš výstup zařízení a na tom výstupu je pověšené relé? Stále to smrdí píčovinou. Teď ještě víc.
PS: Operáků v SC70/SOT23 je tři prdele.
nezná někdo jaké proudy jednotlivých napětí 12, -12, 5, 3,3V potřebuje ITX deska s dvoujádrem atomem? aspoň orientačně chystam se vyrobit stabilizátory pro 12V zdroj popřípadě pokud někdo nemá na prodej už ten hotovej modul co se dává přímo do desky tlačí mě čas jinak bych ho obědnal přes ebay díky
No, mně LittleFails2 s dvouma diskama jede na 12V 18W adaptér, tak si to nějak sesumíruj. Mám pocit, že kamarád to jednou zkoušel stavět a prasil to i nějakejma obyč 78xx. A -12V není obvykle potřeba, když nepotřebuješ zvukovku...
Každopádně, PicoPSU mají na alze nebo czc... https://www.alza.cz/picopsu-80-dc-dc-80w-d312130.htm
Jak vlastně zní definice aktivní/pasivní součástky?
Moje vlastní definice říká, že pasivní součástka je taková, kterou nelze dosáhnout výkonového zisku... takže pro mě jsou aktivní i usměrňovací diody (viz Diamp http://web.archive.org/web/20140411194818/http://fhs-co... ), varikapy, transduktory...
A kolik protijedoucich cyklozmrdu skoncilo oslnenych ve skarpe? :) Taky sem nebyl uplne nadsen, kdyz mi takle vecer v Braniku na stezce nekdo naproti svitil uz z dalky do xichtu, ja sem si jen decentne svitil pod nohy, abych byl viden, bylo jeste napul svetlo...
Já světlo přepínám na potkávací, mám tam dvě
Ale v prvý řadě toho druhýho vola musím vidět. A pokud ten vůl co jede proti nemá ani světlo, ani odrazku, ani reflexní proužek, tak první, kdy si ho všimnu je když je asi tak 30 metrů předemnou. Ale to je jeho problém, když je pičus.
Když už ten vůl proti světlo nemá, tak reflexní proužek je s tímhle světlem vidět spolehlivě na pár set metrů předem..
Ty prvni dva sudy vypadají spíš na dehet, ty posledni dva už by nějakej benízovej starej stabil snad rozdejchal. A myslím, že ta centrála by uvítala na sání aspoň obyčejnej papírák. Ale docela si s tím pohral, to se musí nechat.
za války používali dřevoplyn všichni, protože ropa byl strategický materiál téměř nedostupný civilistům. Tady jde spíš o ten jeho systém čištění dřevoplynu, ale spíš by mě zajmal nějakej rozbor těch kapalných produktů a jejich využití, a taky je podstatný jaký dřevo zplynovával při jaké teplotě, jak suchý a tak. V rakousku jsou prej nějaký staniche kde se dřevoplyn žene přes nějaký zkurveně drahý katalyzátory a dělaj tam z něho cosi jako ropu ale asi trochu použitelnýho. Ale jedná se zatím pouze o výzkum, žádná průmyslová výroba.
Mnohem vích mě šokovali další videa co mě to nabízelo. Docela dost američanů vymyslelo skvělou věc, že oni si na svém pick-up nemusí vozit zplyňovací stanici, oni si to nacpou kompresorem do 100l tlakové láhve. Zajmalo by mě, kolik z nich co to tam cpe vědí co to tam vůbec cpou a co by znamenel nějaký masivnější únik. Fajn, není to čistej CO, bude trochu cejtit kouřem ale i tak bych nechtěl mít někde v kůlně uložený takový láhve natož to vozit v autě
Jo, systém číštění asi jako když si 12leté děcko hraje na písečku... Mě ty jeho 4 trubky a 10 plastových sudů fakt nijak neoslovily. Skoro spíš zázrak, že to vůbec funguje. Nějaká kontrola teplot v té jeho destilační koloně? nic? Lameřina...
tak to už se pak doladí, stejně ty první dva stupně jsou na zkondezování dehtu, ketrej se sice dá pak ještě zparacovat ale jinak je to v podstatě odpad, to vodní chlazení už se dá doladit. Spíž absolutní absence filtru pevných částic na sání motoru tento systém ochabuje. Ikdyž jestli jde jen o to přivést dostatečně čistý vzduch do motoru a kondezát spálí v nějakým univerzálním hořáku, tak je to splní účel. Ono pokud zplynuješ poštěpkované dřevo různého stáří, druhu, vlkosti a všelijak pomíchaný, tak si ty teploty můžeš hlídat ale nikdy nedosáhneš stejného pruduktu. Je teda pravda že mu chybí nějakej závěr. Nějaká zatěžovací charakteristika centrály + jednoduché testy jednotlivých kondenzátů. Že v první nádobě bude černej lepkavej humus a v poslední těkavá lehce zbarvená látka se dalo čekat, ale nějaký použití a kdyby třeba uvedl že do zplyňovací komory nasypal tolik a tolik takovýho matroše a na to mu jela 3h centrála s 1kW zátěží a kondezací plynu získal tolik a tolik takových produktů není asi co namítat. Že se mu to točí rozjel hoblovku naprázdno se asi nedá považovat za výsledek
https://www.youtube.com/watch?v=1u7s3P1vIOM poměrně povedený projekt, taky ze smětišťových zásob. Asi kdybch dělal něco podobnýho, tak bych dal molitan nebo papírák až mezi směšovač a sací potrubí, přecijen ta voda určitě nepohltí všechen popílek. Ale zas tyhle motory neoplývají bůhvíjakou životností a jestli je z takle staré sekačky tak to asi není potřeba řešit
Ja jsem podobny ledky naletoval za stred na medeny pasek (cca dvojka plech) a ten prisrouboval na chladic, neni to idealni, ale prijde mi to lepsi nez oplacat to lepidlem.
Netuším co mu může vadit, zatím teda není připojeno cílové zařízení, ale taky se nesnažím nic číst, problém je už jen při pohybu po menu. Mám novější desku bez sér. portu, zkusím to spustit na něčem starším s originál RS232 porty
Trochu je taky problém, že BOOTSTRAP aplikace řeší jen nahrání do MCU, né čtení. Ten assembler bych možná nějak dokopal na export dat , ale v PC už to v tom basicu bude horší
Proč ne? Např protože volně běžící modulace bude docela nepříjemně řvát, tlumivka se sice dá zalejt, ale i tak to bude slyšet ze všech přívodů. Pokud tam navíc budeš mít NF trafo, tak ti ten zvuk klidně nahraju, celý den se to poslouchat nedá:)
Právě že frekvence není určena. Záleží na zátěží. Da se ovlivnit amplitudu pulsace pomoci R1, tím pádem i frekvence. Zatím nevím co s tím. Nebo jestli alespoň někam se hodí takové jak je, vždyt i modifikovaná sinusovka se někam hodí.
Dnes 10-11h na ČRo1 rozhovor s Janem Procházkou, jestli jsem to pochopil dobře, tak vynálezcem těch HE3DA článků, o kterých byla teď řeč v obrázkové...
Jde o invalidní outdoor vozík. Hlavně pro majetnější lidi, kdyby to někoho zajímalo, tak tady je o tom všechno a fotky z průběhu stavby. http://www.facebook.com/lehkypohyb
Jeste doplnim druhy link https://www.startovac.cz/projekty/projekt-alpha/
Hele mas muj respekt a drzim palce, konecne nejaka uzitecna vec pro lidi, pokud se to podari vyrabet za nakou rozumnou cenu, dovedu si predstavit jak je tahle komercni technika draha...
Jo startovač nebyla moc úspěšná věc, v té době jsem v projektu ještě ani nebyl, ale teď se nás chytl jeden investor z Prahy co nás financuje a dal plno nápadů a rad, tak to jde jak po másle. Jak jsem říkal, tak je to pro majetnější lidi, cena základního modelu by měla být okolo 180k.
Ahoj mám problém postavil jsem čítač s PIC16F84A, který jsem koupil v číně je na 5V. Při 2-3,15V mi to píše 0,0 a nad 3,15V do 3,5V je to náhodný generátor čísel a při 5V to píše Error a co stým, kde je chyba v obvodu. Obvod jsem správně naprogramoval. http://pira.cz/citac.htm Děkuji za odpověď.
citace ze článku, ju? "Pokud není na vstup čítače přiveden signál, dělička se někdy rozkmitá, což je projeví zobrazováním náhodných hodnot na displeji. Jde o běžný jev, který připouští sám výrobce. Potlačí se přivedením dostatečně silného signálu." Navíc ta fotka páně konstruktéra je taky dílo. UHF neovládám, ale tišťák na něco, co má makat s 1GHz, si představuju jinak...
hľadal som nejaké testy ističov 1P a 3P aké značky doporučujete? ističe od siemens stoja 5eur kus niekde ističe inej značky stoja 1,8eur kus......ide iba o značku alebo aj o kvalitu?
Jediny problem co som kedy mal a nielen ja, boli istice tuzemskej vyroby starej firmy SEZ, takze tie neodporucam a to vobec niesu lacne. Ked chces cenovo vyhodnu variantu ber Eaton 6kA seriu, ked kvalitu tak novu Miniu od OEZu-ponuka vacsie moznosti samotneho prevedenia.
Ahoj mám, takoví problém není k sehnání ATtiny12 chtěl bych ho nahradit ATtiny13 jaká by měla bít konfigurace pro PonyProg a zdrojoví kód by měl bít stejný jako pro ATtiny12. Zde je odkaz: http://pandatron.cz/?251&stereo_fm_vysilac a předem děkuji za odpověď.
mám svaťák a nějak na mě přichází nuda mám tu 4ks TDA7293, nějaký napad? Nakonec jsem koupil ty bedna Hitachi, takže by měli zvládnout 50W sinus na 8R. Tak mám je zapojit do můstku, nebo to paraelní zapojení konců přes pin 11? Nebo na 8R 50W bedny stačí jeden OZ na kanál? Vím, nebude to nic moc, ale když už ty integráče mám, tak bych něco spáchat mohl. Jo a mám trafo 2x20V 20A , sice nedostanu dostatečný napětí, al asi ho použiju, když už ho mám, zase do toho zesilovače nechci moc investovat, když to stejně nebude žádnej PA
Provozovat 7293 nebo nedejbože 7294 na +-50V je stejně kravina, reálně tak do +-40V naprázdno. Výkon do dané zátěže při daným napájení si snad umíš vypočítat, počítej saturační napětí konců tak 3-5V...
Aha, tak takovy saturační napětí jsem nepočítal, tak to asi půjde do můstku. Nebo si koupim trafo 2x29V a dam je paraelně, teda jen jejich koncove stupně přes pin 11 jak uvadi ds, to je pravě to co nevim, ktera varianta je lepší
jo je, ale však já mám trafo 2x20V střídavých, takže se to usměrní, něco se ztratí při usměrňování, něco na saturaci konců a bohatě se vejdu do Vroutkových +-35V. To trafo 2x29V nakonec nebudu kupovat
tajty základní počty ještě zvládám, mě šlo spíš o zkušenosti s tímto IO, páč v maximálních hodnotách tomu DS zase tolik nevěřím, tak se raději ptám, co doopravdy zvládá
Co sem ku..a pleteš mezní hodnoty?! Ty sou mezní a né k..a provozní. Máš tam dokonce snad i jasně napsaný, že to je napětí bez zátěže. Se zátěží máš provozní tuším max 40V do 8mi (!!!) ohmů.
Ok, proštudoval jsem ds a ono to tam všecko je. Ale jedna věc mě ještě zarazila, tepelný odpor čip-pouzdro typ 1K/W a max 1,5K/W. To je dost , to bych musel použít chladič s odporem tak maximálně 0,5K/W abych mu zajistil spolehlivy provoz i třeba na těch 50W
U tech CPU chladicu to asi nema ani cenu uvadet, protoze to zalezi na mnoha okolnich faktorech - jak to mas poskladany ve skrini, takze by nejaky lab. udaj byl stejne k nicemu...
Nech si na Alunetu uriznout kus zebra na miru http://www.alunet.cz/hlinikove-chladice
Čus, tak pájecí stanici mám, všem díky za rady, teď chci ještě koupit digitální osciloskop. Představa o ceně je do těch 12k. Vím že to nebude nejspíš nic extra ale padesát fakt nemám (tolik nestojí ani moje auto...).Určitě musí být dvoukanálový, v základu dvě sondy aspoň do 400V. Frekvence od 50MHz. Doporučíte mi něco? Nejvíc se mi asi líbí tento: http://www.gme.cz/osciloskop-dvoukanalovy-100mhz-owon-s... nebo tento: http://www.ges.cz/cz/digitalni-osciloskop-2-kanaly-60mh... Poradíte prosím, abych nekoupil nějakou pí*ovinu...
Owon bych nechtěl ani zadarmo... A to myslim vážně! Ve škole si ho někdo koupil a ten krám nemá ani ošetřený zákmity na rotačních enkoderech, takže člověk loví požadovanej rozsah dvě minuty, než mu tam náhodou skočí...
Koukni na ebayi na Rigoly - to je sice taky čína, ale rozdíl je kupodivu diametrální. Já tu teď měřím na Rigol DS1104 a nemůžu si stěžovat...
já ho doma mám. Enkodéry byly ze začátku cajk, ale po roce se stalo to, co popisuje bkralik... je to děs. už pul roku se snazim dokopat na reklamaci, ale jsem zvědav, jestli ho vemou
Každej si pochvaluje digitál po té, co roky trávil mlácením pěstí do TESLA BM550 a podobných.
A ano, Owony sou hračky pro děti, ne osciloskopy.
Starý tektronixy nebrat!!! Ani digitální. Mizerný velikosti pamětí, BACHA NA TO JESTLI TO NÁHODOU NEMÁ JEN EQU TIME SAMPLING (protože většinou mají právě jen EQU sampling což je dobrý JEN A POUZE na periodický signály) Nemluvě o těch sračkových GUI interfejsech na tektronixech. Člověk něco zmáčkne a půl minuty čeká, než se to udělá.
Čínský digitály brát pouze Rigol, možná Siglent, pokud člověk není náročný tak třeba i Hantek, ale proboha jen ne ty na USB.... To není osciloskop, ale vždy jen hračka.
Nad usb jsem nikdy ani nepřemýšlel, to se mi nelíbí, to si ho můžu rovnou udělat ze zvukovky... Zatím u mě vede SIGLENT SDS1052DL, má pěknou cenu a parametrama by mi měl na to moje měření jednou za měsíc stačit... Právě že mám starý C1-94 a poslední dobou to pořád opravuju... Teď je tam zas nějaký blbý spoj či co a zničeho nic se mi ztratí obraz, tak to vypnu a zapnu a někdy až po lehkém poklepu naskočí už mě to nebaví...
Taky doporučuju Rigol DS1054Z, čtyřkanál skoro za cenu dvoukanálu, velká paměť vzorků, Ethernet, po odemknutí i dekódování sběrnic atd. Btw. šířku pásma pro pokles -3dB (na sinusovým signálu 1Vpp, propojení BNC) jsem u celkem 3 kusů změřil nějakých 350Mhz
Ty škopky se obvykle rozšiřujou softwarově. Tam kde to výrobce neumožňuje dokážou nějací koumalové flashnout firmware pro jinej model, případně když to výrobce umožňuje, tak se dá koupit licenční klíč a odemknout to tím...
Výhrady máme, je to dvoukanál se špatným displejem. Až budeš sledovat sběrnici SPI (MOSI, MISO, SCK, SS), bude ti na to stačit dvoukanál? :-) Fakt si připlať za ten čtyřkanál Rigol, budeš nadšený! Rozšíření neboli odekmutí ti myslím za tři stovky nabídne přímo prodejce, nebo to zvládneš sám, je to jenom zadání čísla.
Hlodá to ve mě fest, ale pořád si říkám jestli ty 4 kanály někdy využiji... Ale zase za ty prachy to umí hodně věcí... Nevyčetl jsem tam, jestli lze taky rozšířit na větší F??? To je dilema....
Třeba při práci s jednočipama se 4 kanály vždycky hodí. Ten Siglent mi přijde v podstatě jako ekvivalent starýho Rigolu DS1052E uvedenýho v roce 2009. Těm psaným 50MHz u toho 1054Z nevěř, to je spíše proto, aby tak parádní skop mohli prodávat za směšnou cenu :-) Jak jsem psal výše, zkoušel jsem jeden 1054Z a dva 1104Z (psaných 100MHz) - liší se jenom samolepkou a všechny ještě na 500MHz synchronizovaly... Na to co umí, je zadarmo.
To bylo myšleno tak, že se tím nemá nechat odradit, tož nemusíš hned raplit. To, že všechny ty Rigoly jsou HW stejný, se dá taky dočíst třeba na hackaday nebo eevblog foru. Btw., jak často vlastně běžný hobby uživatel upotřebí šířku pásma >100MHz, neboli rise-time <3.5ns? A abych ten skop jenom nechválil, tak teda nevýhody jsou imho jen a pouze hlučný větrák, malé fonty na dipleji a DC offset na vstupech, který se navíc mění i přepnutím BW limitu 20MHz.
Zdravím , dovede mi někdo vysvětlit tenhle jev ? Nainstalovali nám na chodbu od bytu světlo s fotobuňkou na pohyb . Záhadou mi je jak to, že když zevnitř bytu projdu cca 2 metry od toto světla , kde jsou !zavřené! dveře takže můj pohyb není vidět se světlo rozsvítí ? ( vidím to skrz malou škvíru pod dveřmi ) Nedává mi to smysl .
máš tam mikrovlnné čidlo. je nahovno bo bere i za zdí. svítí to furt. stáhni tomu citlivost. soused ho dal za chodbu a bylo fajn, dokud se mu světlo nerozsvěcelo ikdyž tam prošla kočka za dveřma na minimální citlivost
Jop, jak píše milan. U nás je aktivně dali do všech světel a pak je při rekonstrukci zase dávali pryč, protože to svítilo skoro pořád. Některé na první pohled vypadají jako PIR, protože mají taky kopuli ale neprůhlednou. http://www.t-led.cz/media/image/thumb/pohybove-cidlo-ms...
Pokud ty dveře jsou v detekční oblasti čidla (obvykle kužel) pak to detekuje skoro všude.
některá ta čidla žerou i 2W. tak tam fláknu ledžárovku co má 1W a jako bludička maximálně stačí... na chalupě jsme taky zrušili tyhle pičufindy na pohyb. jednu máme z lidlu se solárkem u vchodu, aby se rožlo na odemykání. to je jedinná aplikace, kde to funguje.
Mám tiež túto skúsenosť, naviac to nastavenie citlivosti je teda ale veľmi závislé na teplote. V lete tomu treba ubrať, v zime pridať, lebo by svietilo furt, alebo vôbec.
U nas v panelaku namontovali na chodby vsude svetla s PIR a taky je to na picu, rosvici se to i kdyz de venku nekdo po ulici a zarovky praskaji casteji nez predtim, protoze to za jeden den nacykli stovky bliknuti. To zas nekdo ve vedeni premyslel prdeli nebo proste potreboval prihrat penize zpratelene firme...
Menice mame SMA a panely SUNTECH, ale je to namontovany pred 7mi lety ta 6,6kW a pred 3mi roky tech 8,5kW... Montoval jsem to ja. Je to na hlinikovych profilech. Vsechno jsme kupovali od firmy SolarEnvi Trebon.
Jo a do site nedodavame prakticky ani watt... Jednak mame doma velkou truhlarnu ktera dost spapa a druhak mame ve sklepe velikou akumulacni nadrz a prepinac ktery automaticky kazdou volnou kW v sedmi stupnich pousti do nadrze, pak se s tim ohriva voda, vytapi atd...
Co kilowata to zhruba 120k pred temi 7mi lety ale neco se usetrilo za montaz... Ta montaz je ale prakticky nejnizsi polozka... Je to na dva az tri dny prace ve trech lidech... Ta vetsi byla o neco levnejsi ale presne kolik co stalo z hlavy nevim...
Jo a tvrdili nam, ze ty panely maji za 25let ucinnost 75% a rikalo se ze 10let si na sebe ta elektrarna bude vydelavat, 10let bude vydelavat do kapsy a 10let bude vydelavat na novy panely, ale je to kec, protoze za jak dlouho si na sebe vydela zalezi na tom jak to financujes, pokud z vlastni kapsy tak je to mnohem rychlejc nez treba z uveru kde musis splatit uroky a ne maly... Zivotnost je taky jen teoreticka, protoze nikdo tenkrat nemohl vedet jak ty panely po 30ti letech budou vypadat... A hlavne za 30let uz bude urcite uplne neco jinyho, nez panely v hlinikovym ramu...
Jestli se to vyplatí dnes to nevím. My jsme ještě stihly zelený bonus než to utípli kvůli těm hovadům co to ve velkým stavěli na loukách. Veškerou byrokracii nám vyřizoval pan Kučeravý ze SolarEnvi. Neni to nic jednoduchýho. A jestli se ptáš na montáž? To by asi problém nebyl, je to skládačka, akorád pár metrů nad zemí :-) Jsou borci co si dělali konstrukci ze železa nebo dokonce ze dřeva, no nevím, když to má vydržet nejmíň třicet let na střeše... Taky jsem to viděl na eternitu přes který bylo skoro vidět... Jednou to bude celý sundavat a nandavat jen kvůli krytině... Jak velkou bys chtěl elektrárnu?
neviem čo všetko by som z toho napájal tak neviem aká by bola....+batérie a podobne.......v podstate by to malo byť na ohrev vody + by som chcel nejak napojiť ľadničku......
tak to máme stejné záměry. Já na to chci napojit akvaria, ale bohužel jsem zjistil, že panel prostě potřebuje natáčet, jinak dává strašně málo. a ted řeším jak, protože odpoledne má být skoro kolmo.
mám jižni stráň, kde se nedá ani pořádně stát. takže mi neva panely.
Baterie taky řeším. mám jen 100Ah, potřeboval bych splašit Ni-Cd z vlaků. olovo nic moc
Slunečnice (když si systém koupíš) je hrozně drahá... Musel bys mít hromadu panelů aby se to vyplatilo... S ostrovním systémem mám malé zkušenosti, známý má na střeše pár panelů a malý větrník, který mu dobíjí velký akupak, nevím kolik Ah. Řešil jsem mu přepínání při výpadku napětí, aby mu šli pouze sv a pár zásuvek (jak jinak než tv :-) ) Zadařilo se koupením "předproudovým relé" nevím už jak přesně se to jmenuje a fungovalo to dobře. BTW možná bych měl velký měnič na ostrovní systém, ale víc do mejlu...
Natáčet panely se dneska už nevyplatí, navíc povrchová úprava šla velmi dopředu, současný panely by v našich podmínkách získali na slunečnici méně než 30% navíc.
Z pohledu živostnosti vychází nejlépe klasický polykrystal.
Můžu doporučit např. německý Heckert Solar. V porovnání s technologicky 7 let staršími je vývoj velmi znát, panely dávají za jasný oblohy skutečně deklarovaný Wp několik hodin denně 3/4 roku, což se o starých skutečně říct nedalo.
chválím střechu jedinná aplikace kterou podporuji. ještě pak fakt prudké svahy jako mám já.
proudové relé se používá proti dodávkám do sítě.
Já bych potřeboval víc než měnič hodně Ni-Cd z vlaků...
Já mám staré panely a ty natáčet potřebujou ale technologie jde dopředu no.
Taky sem myslel, že to s těma pár let starýma panelama nebude tak hrozná ale je. i s tím co mám relativně novej pět let. ten je taky směrovej.
Ja mam jen malej amorfni 100Wp a ten nejak vyrazne smerovej neni, neco dava i pri zatazene obloze. Mam to na strese s malym sklonem asi 15 stupnu, nekde mam doma namereny graf vykonu v prubehu dne, myslim ze zas cely den v lete to natocilo kolem necele 0,5kWh, coz je pro az az...
dokud sem něměl odbyt tak stačil 10W. na střeše s celkem velkým sklonem. ne ideálním. jenže ted když z toho jede zesilovač, tak už něak nestíhá nabíjet. a když tam mám ty velké beterky. sice na nich mám při nabíjení zak 12,8V a při vybíjení to pod 12,6 nepadne, ale i tak celkem nestíhá. ale taky ted zrovna kovno svítí.
Až přijdu domů, tak ti o víkendu k tomu něco povím.
Zatím změř Uoc a Isc (napětí naprázdno a proud nakrátko) těch tvých panelů a najdi bod maximálního výkonu (reostat a zátěž, násob mezi sebou U a I než se dostaneš na nejvyšší možný). Tzn zjisti mi Umpp a Impp tvých panelů.
Z těchle 4 hodnot se dá vymodelovat voltampérka, z ní výkonová charakteristika a zakreslit do ní pracovní body tvýho systému bez MPPT. Pak si z toho snadno zjistíš, že třeba přicházíš o dvě třetiny možného výkonu.
Velký sklon je pro baterky naopak výhoda, protože nepřicházíš o výkon v zimě, když je Slunce moc nízko, taky z nich rychlej sleze sníh...Ale tedka na léto je potřeba spíš dobře chladit (MPP klesá 0,4V/K takže ráno dávají jiný napětí než v poledne a taky jiný za větru nebo bezvětří.) Tedy lepší je montáž dál od střechy kvůli lepšímu proudění vzduchu ze zadní strany.
Pokud MPPT, tak opravdu hledací algoritmus, nikoli pouze měnič se stabilním vstupním napětím, (kterýmu se často také bohužel říká MPPT)
RayeR: 0,5kWh/den ze 100W panelu dnešní typy dají i za polojasný oblohy, nebo za jasný nejen v létě, ale už v březnu. Starý panely měly deklarovanou účinnost přeměny pouze pro max ozáření, při menším navíc klesala. Dneska už tohle problém není.
Tedka je půl deváté ráno, panely jsou na JZ a přesto máme už 35%Wp..
>Arambajk
Tak sem nasel to mereni, nebylo to za cely den, ale az od 11:45 (v cervenci v lete): http://rayer.g6.cz/1tmp/solar100wp.png
Takze kdybych meril nekdy od 6 hod., tak by to mohlo dat tak 700Wh... (je to starsi amorfni panel).