• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Mínus za svářecí invertor. začátečník to nedá dohromady a skončí s kapsou prázdnou a hromadou vystřílených polovodičů, nebo ho to ještě v procesu stavění několikrát přizabije.
proč máš furt potřebu tam cpát PNP trandy, když osvědčená klasika je MOSFET se zátěží v Drainu? 555 napájet 12V, silovku třeba těma 24V...
Vroutek> snaha se cení
No protože žádný MOSFETy NEMÁM ! A nemám, kde bych je tu v okolí koupil nebo vykuchal a z internetu nebudu objednávat. Právě tady mám ale 3 PNP tranzistory, který mi kámoš dal, tak se proto ptám jestli by to zapojení fungovalo aspoń tak.
ty se taky kloudně neptáš. Ten FET, co jsi sem dal, odpálíš napěťovejma špičkama už při 24V napájení. Takže nevím, co ti řekne kámoš, až mu budeš vracet zničenej trand. Místo, aby sis jako člověk objednal z netu plato třeba IRFP250, tak radši budeš nadávat, že objednávat nebudeš, a řešíš píčoviny. To už je ale tvůj boj.
Nemyslím si, že bych něco odpaloval, dneska jsem zkoušel ten PNP na 30 V (špičky byly hodně velký) a na výstupu několik kilovoltů, jenom se po 3 minutách pěkně rozpálil, ale nic NEVYBUCHLO.
předpokládám že tam asi žádný šmejdy nevedou co? Jakože bych se asi neměl bát objednat cokoliv, že by se mělo vždy jednat o kvalitní akumulátory, žejo?
http://www.wobchod.cz/products/detail/AL-18650-2200
Akorát jsem si na ně vzpomněl, krátce jsem tam dělal. Netuším jak dlouho drží baterky na skladě, ale průběžně je kontrolují a co nesplňuje parametry jde pryč.
Ahoj,
nemáte někdo zkušenost s tvarováním topných těles? Mám na mysli tělesa např do rychlovarných konvic a tak - zkrátka trubička/izolant/topný drát. Plánuju vyrobit mini bojler a v rámci zachování minimálních rozměrů mi nevyhovují sehnatelná tělesa. Plánuju proto koupit z E-baye nějaké U-těleso (například http://www.ebay.co.uk/itm/Stainless-Steel-U-Shaped-Elec... ) a to natvarovat. Myslíte, že to půjde - pokud dodržím rádius jako mají oni, tak snad ano. Teoreticky by to mohlo chtít vyžíhat, aby to změklo... Nějaké názory, nebo zkušenosti? Děkuji
Pokud platí "stainless steel heater is corrosion resistant", tak to bude ocel s chromem/manganem, což na 95 procent neohneš. Navíc pro žíhání ta teplota bude dost vysoká na to, aby se ti ten izolant vypařil. Tváření za tepla taky odpadá kvůli izolantu.
No, ten mangan v nerezu teda nevím, jestli je, ale chrom a nikl tam bude. Nicméně ve výrobě to taky ohýbají. Jak jsem ještě večer googlil, tak na ohýbání doma jsou názory tak 50/50 s tím, že pro úspěch je lepší mít nikdy nepoužitá tělesa - prý používáním tvrdnou;
neohýbat v příliš malém rádiusu - to je jasný;
Ale teď nevím s tím žíháním - na většině videí na youtube je strojní ohýbání a v 90% to nahřívání neřeší. Na jednom videu je ale vidět, že tělěso v místě ohybu odporově zahřejí před ohýbáním. Mimochodem ten izolant je asi vždycky zhutněný prášek MgO, který taje při 2852°C, takže ten asi provozem neztvrdne (nebude se slinovat).
jako malej jsem potřeboval v barelu ohřívat vodu. vzal jsem těleso z boileru a narovnal ho (je zahnuté v pulce aby topilo jen dole) a dodnes funguje ani chránič nevyráží
Dnes mám trochu netradiční dotaz, chtěl bych se zeptat kde by se dala sehnat jehla ke gramofonu Tesla NZC 300. Ke kompletnosti stačí už ,,jen" jehla a tak je škoda, aby se na něj prášilo.
pro dnešek dvě telecí otázky.
1. jestli (a jak) se dá zprovoznit krokovej motor, u kterýho je známý jenom napájecí napětí, počet vinutí a fakt, že se už asi dvacet let nevyrábí.
2. jak nejlíp vymyslet generátor impulzů, co bude chodit od několika sekund do několika minut. On totiž CHDK umožní u foťáku používat USB port jako dálkovou spoušť, tak bych už konečně mohl zkusit timelapse. CHDK samotnej to sice umí taky, ale je to složitý a divný...
Neni lepsi si precist nakej manual CHDK, jak ze se to timelapse pouziva? To prece nemuze bejt takova veda, i kdyz chapu, kdo dneska cte manualy :)
V mem pripade na to uz soudruzi v Pentaxu mysleli a dali to do FW fotaku jako zakladni vybavu, takze zadne CHDK nepotrebuju. Proste nastavim celkovy pocet fotek 1-999 a interval od par s do par minut, zaostrim si namacknutim kam potrebuju, prepnu na manulani ostreni a odpalim to... Zatim sem to vyuzil jen na 1 video mraku, kde sem smestnil asi 200 fotek za ~10minut do pouhych 8s...
Motor se zprovoznit samozrejme da, hodilo by se nak aspon hrube odhadnout max. proud civek, ale tak muzes si hrat pro zacatek i s nizsim nez max. napetim. Pro zacatek si zisti jak to ma vubec zapojeny civky, jesi to bylo urceny pro unipolarni (vinuti se stredem) nebo bipolarni buzeni, pak muzes poprosit Vroutka, on prekypoval nejakymi integraci na buzeni krokovych motoru :)
bipoláry: L297 - řízení, L298 - dvojty H-mustek jako vykonová část. nebo z číny A4988 (nemám odzkoušeno).
unipoláry: třeba ULN2803 a nějaký řízení k tomu. Klidně i Hnujduino když si naprogramuješ PWM řízení.. stejně tak ho můžeš použit místo L297 u bipoláru
Já má poměrně dobrá zkušenosti s budičem TB6560, ukrývá v sobě budící logiku a H-most s maximálním proudem 3A + vše je úhledně zabaleno v pouzdře. V číně se dá koupil zkušební deska s tímto integráčem, cca 120kč. Na tý desce si můžeš navolit jaký proud chceš, jestli chceš mikrokroky atd.
tak generátor padá, stáhl jsem si do foťáku skript "INTERVAL.LUA" a ten dělá přesně to, co potřebuju. Takže tady nic.
Za nápady s motórkem dík. Pro mě to nebude, kámoš z práce chce jeden takovej použít na cnc frézu. Ještě se zeptám, je nějaká posloupnost, podle který se buděj jednotlivý vinutí nebo je to jedno? A dorazil ti ten měnič, antibaldo?
Stejně sou tydle šváby všecko sračky do spotřebky... Dčka jsou zajímavý tak od 300W/4 a výše, s koncem z diskrétních součástek. Teprve pak se dá mluvit o nějakých výhodách a spolehlivosti.
Zrovna má kolega v práci na stole 2x 800/4 déčko, celé na desce asi 25x12cm včetně síťovýho zdroje (blbě navržený vybuchující LLC resonant)
Čau chlapi,
potřebuji nějaký co nejjednodušší PWM regulátor na regulaci otáček DC motoru. Potřebuji udělat nějakou jednoduchou řídící jednotku do el. koloběžky - je tam motor o parametrech 36V 250W. Regulace by měla fungovat podle napětí - potenciometru na řídítkách, důležité je, aby byla opravdu od 0 do 100%.
Díky za nápady
já na svojí elektroběžce měl regulátor s 555 a ten v poho zvládal 0-100%
(měl jsem tam motor 24V 250W a dvě 12V baterie v sérii a spínaly to fety)
PS: někde tu mám ještě střeva tak se můžu podívat
Na to arambajkovo zapojení jsem koukal, je to sice paráda, ale nechce se mi do toho - není to z lenosti, ale kvůli tomu, že ta koloběžka je pro kolegu z tátovy práce a mě se do toho nechce vrážet moc času ...
S regulátorem momentu je to mnohem pohodlnější na ovládání a bude i šetřit baterky od záběrnýho proudu motoru. Pro 36V je třeba dát do toho mého zapojení ale stabilizátor 7818 a zenerku D4 dát 18V.
Rukojetí zadáváš moment, neboli proud motoru. Regulátor tedy musí obsahovat proudovou smyčku (se snímačem proudu). Nastavovat pouze šířku pulzu (a tedy napětí motoru) bez omezení proudu není dovoleno - hrozí zničení měniče a motoru nadproudem.
milan: tak dodělat nadřazený otáčkový regulátor, úplně nouzově jeden operák a porovnávat vyhlazený napětí na motoru s nastavenou hodnotou. Kdyžtak odzkouším. Nebude to tvrdý jako s otáčkovym čidlem teda. Je pravda že u toho kolečka by to bylo praktičtější.
jo pravda, 36V baterka taky asi nebude moc tvrdá. lepší by bylo TIP122 a zenerku 18 až 20V. Ono je tam furt co vylepšovat, třeba ty děliče, jak bylo řečeno kdysi, R4 a R6 menší, ovšem to se pak musí propočítat a vybrat hodnoty. Bočník by stačil 10mR na ten 36V 250W, tranzistory na 55V taky nic moc rezervy, musí tam být dobrý svitek blízko.
Ovšem tady to vypadá, že by to chtělo zjednodušit ještě, otázka je jak.
Zjednodušit by to šlo (z hlediska součástek/zapojení) užitím vhodného mixed-signall mikrokontroléru, který by měl dostatek analogové výbavy (integrovaná konfigurovatelné PGA, opampy, komparátory), např něco z řady STM32F3... akorát je to asi jak s kanónem na vrabce, řídit stejnosměrnej motor 72MHz 32bit MCU s HWovým FPU...
Podle mě však na tom zapojení s 494 nic složitého není, tudíž jakékoliv kecy o čase, složitosti a náročnosti, jsou jen pusté výmluvy...
Arambajk -->
Kdyby to nějak šlo zjednodušit, byl bych velice rád. Klidně bych mohl vypustit tu rekuperaci - původní měnič ji taky neměl. Je to dětská koloběžka a nemyslím si, že děti by zrovna brzdění motorem využívaly :-)
Delal jsem regulator na elektro kolo a je to na prd, primo potakem ovládat stridu, při rozjezdu, jizde do kopce atd to moc kope je to potřeba delat po mirne hyperbole, proto sem to nakonec delal v MCU a nazval to hyperbolic PWM driver.
A děte nekam s hyperbolama a podobnyma idiotovinama. Je treba regulovat moment ynteligenti, zřejmě vám to nestačí říct jednou slusne. V aute taky pedalem neovládáš otacky motoru, ale v podstate moment.
Tak jsem to Arambajkovo zapojení nakreslil do Eaglu : http://y54.imgup.net/asdasda342.png Použil jsem MOSFETy na 100V, takže jsem docela zvětšil rezervu. Akorát budu muset upravit pozici nuly, aby to jelo od začátku potenciometru ...
Aspoň čtvrtinu z rozsahu bych nechal na rekuperaci, třeba jim to přijde zajimavý. Prostě pod dolní konec dráhy dáš trimr a tím nastavíš polohu nuly libovolně. (Nejlepší by bylo, kdyby šel plyn upravit aby ho pružiny držely v nulové poloze, ale to je asi složitější.)
Bočníky 0,33R 5W nelze. ten 10mR 5W se prodává v gme, je to akorát.
Proč se ti nelíbí D3 za R10?
Místo stabilizátoru bych dal radši ten darlington + zenerku.
Mosfety ok.
Jo, co je tam vlastně za baterku, resp jaký je její maximální a minimální napětí běžný?
R4 (na tvym schematu) můžeš vynechat a zenerku D4 zvednout radši na 24V. Jednak dělá deadtime a pak taky musí vyjít posun napětí pro oba případy. Při vybitý baterce, aby na tom IRF5210 bylo aspon 7V na gate a při plně nabitý naopak, aby se bezpečně vypnul. TL494 bych viděl napájet 20V nejlépe.
Baterky jsou tři bezúdržbový olova zapojený do série tj. napětí od 31,5V do 43V.
Tady je upravené schéma : http://p42.imgup.net/asdasd3dac.png
Je pravda, že stabilizátor nakonec použít nemůžu - i 24V verze má maximální vstupní napětí 40V ... Proč se ti nelíbí D3 za R10? To byla chyba. Popravdě jsem zatím to schéma moc nepochopil, takže nyní jsem čistokrevný kopírák :-)
Lepší to nekomplikovat tedy. trimr pod dolní konec dráhy jsem myslel doslovně tak jako je to tady: http://picasaweb.google.com/arambajk/Ostatni#6255293283... když má trimr stejnou hodnotu jako potenciometr plynu, tak se dá poloha nuly nastavit přesně od kraje až do středu.
Pb baterky, no s tím rozsahem napětí je to mizerný. Při 31,5V dobrý, při 43V bude deadtime nula a bude to topit, a při 47V se polomůstek prorazí..
To je daň za jednoduchý zapojení. Možná mám ale řešení, místo stabilizátoru dát do serie prostě taky zenerku 24V, aby napájení TL494 se hýbalo s napětím baterky. Pak bude deadtime konstantní. Při přepětí baterky se akorát bude přetěžovat dolní gate mosfetu napětí, ale ta izolace vydrží víc než +-20V. Aspoň nebude hrozit průraz. Zapojení se tím dále zjednoduší.
Tak jsem ten prototyp tady upravil takhle a chodí to bezproblému, asi to ještě odnesu na regulovaný zdroj zítra podívat se jak to chodí v krajních hodnotách napětí.
Arambajk -->
Ok, udělám to podle toho jak jsi to nakreslil tady a uvidí se :-) Aby se nepřetěžoval gate toho dolního MOSFETu, tak bych mu na jeho gate plácnul 18V zenerku ?
Antibaldu koukám baví vymýšlet si zbytečné komplikace...
Jinak by to zapojení šlo ještě slušně očesat na funkční minimum. Například u toho bootstrapu vážně nepotřebuješ 100uF elyt, tam stačí 1uF keramika. (avšak nesmí nikoho napadnout dávat přes G-S votpory, který sou tam stejně na prd :-) )
No to budou kusance, priskoky vpred jak v autoskole pamatuji si jak na elektrokole sem s tim zacinal, kazda změna hodnoty potaku při stoupani , to bylo , no mozna koloběžka se bude chovat jinak,
Nakonec to m8m ještě vzlepseno tak ze změna potaku nejde primo do PWM ale teprve přes dlouhe prumerovani, takte se to například plynule rozjizdi i když je potak nadoraz, samo ze to sleduje moment motoru.
Vy mi dáváte, hoši. Původně jsem si myslel, že to bude sranda, že udělám nějaký jednoduchoučký PWM regulátor s 555kou a nakonec to skončí u takovýho "monstra" :-)
Tady je překreslený schéma s mostem, snad je to dobře : http://j13.imgup.net/aswdasc1b7.png
Ještě by mě zajímalo zapojení chyb. zesilovače v TL494ce, protože na původním byly prohozeny vstupy samotného zesilovače ...
Tohle je běžnější použití TL494. Regulace střídy 0 až 90%. V tom předchozím byly kvůli úspoře jednoho invertujícího stupně v driveru prohozeny vstupy OZ.
Pokud bude baterka trvale na můstku a zapínání řízení zvlášť, tak bych ty G-S odpory nevynechával, vejdou se snad.
Cílem nezapojeného OZ je dělat nulu na svém výstupu, takže možná vhodnější plus na mínus atd, nevím.
Popravdě, ono tam v té koloběžce moc místa není, ale ty odpory tam ještě někam v těsnám. Dokonce mám i tu nesilovou část v SMD ...
Teď na to začnu nějaký stylem navrhovat plošňák a pak se pochlubím o výsledku, zatím díky moc :-)
Pavla tu zřejmě baví ze sebe opakovaně dělat blbce...
Spojený vstupy OZ sou k h..., kdes na něco takovýho přišel? Situace na výstupu OZ se pak bude odvíjet podle vstupní nesymetrie a je naprosto nedefinované, co se pak na výstupu objeví.
A mimochodem, rozhodně to správně zapojený není. Vysvětli mi například, jak R11 měří proud kotvou, když je v sérii s baterkou a né s kotvou?
Na výstupu stabilizátoru nevím jak si to představuješ s pár 100nF, když odtud pak budeš dobíjet ten 1uF v bootstrapu a ještě natvrdo, přitom jsem jasně říkal, že do série s tou diodou má přijít odpor.
Dál to nemíním zkoumat...
Šéfe, doplň si tam taky lokální blokovák ke gatedriveru. To kilometrový vedení k tomu elytu 100uF je prd platný.
Pin 6 gatedriveru má jít přímo na source horního mosfetu a né paralelně se silovou cestou. To jak to máš nyní je přímo recept na odprásknutí gatedriveru záporným překmitem.
Do napájení vřaď tlumivku 50-300uH před stabilizátor, přímo na vstup.
Místo děr do plošáku bych osobně raději použil fastony (ale až to budeš popáté z koloběžky vyletovávat, ono ti to dojde :-) )
Na ponciometr a přívod použít taky vhodné konektory, třeba Molex/Amphenol MF30 (MF42). Ty jsou na tyhle věci úplně parádní
Postrádám na desce nějaký větší filtrační elyt na silovině, ty 2u2 nejsou zrovna moc, vzhledem k těm proudům. Leda že by baterka byla opravdu blízko.
Zbytek layoutu sem moc nezkoumal...
Mimochodem, tu zemní cestu k dolnímu sourcu bych se ještě vynasnažil zminimalizovat co do délky. Ono to takle asi bude chodit taky... ale stejně, zkrať to. (půjde to, jen to natáhni jinudy).
Ideálně, když půjde souběžně s cestou k dolnímu gejtu. Tím se minimalizuje parazitní indukčnost.
Izolační vzdálenost jsem sjednotil.
Díry do plošňáku mají vyšší poslání, nyní v koloběžce jsou silové konektory, které využiji, takže nebude problém s připojením a odpojením jednotky.
Dobrý den, opradíte nějakého osvědčeného výrobce laboratorních zdrojů? Ideálně dvoukanálový, nemusí být programovatelný, stačí prostě dvakrát napětí a omezení proudu hrubě/jemně, tak 30V/5A. Lineární, ne spínaný. Dal by se pořídit do 10k?
Příklad: http://www.tme.eu/cz/details/dps-3205tk-3/vicekanalove-...
Akorát jsem o té značce v životě neslyšel a bojím se, aby to nebyla nějaká bardzo polska maszyna, které se dva dny po záruce po*ere logika, která spíná relátka odboček trafa...
http://www.reworkstation.cz/obchod/zdroje-laboratorni/l... Já mám tenhle zdroj 3005D existuje i dvojitá varianta, musel jsem reklamovat ale neby žádný problém, už ho mám asi 8 měsíců a funguje, za ty prachy je bezkonkurenční a s těma možnostma.
Mám takovej, pro někoho jednoduchej, dotaz a než abych něco zkurvil, tak se raději zeptám. Mám bldc motorek z cd romky a k němu původního broučka BA6849FP http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet-pdf/view/36136/R...
Zapojení motoru a hall je mi jasné. Napjení 25,26,27,28 mám 5V, 8GND. Ale není mi jasné co dál, aby se nechal motorek řidit od minima do max. Jsem s angličtinou v prdeli, tak si to z datáku nevyčtu. Díky
Brouk řídí jen moment, takže pokud chceš nastavovat otáčky, potřebuješ to zavřít od PI nebo PID regulátoru. Otáčky zjistíš měřením frekvence na pinu 20 (pin 24 indikuje směr) a rozdílem napětí na pinech 22 a 21 dáš brouku požadavek na moment.
Na svorce 20 nenaměřím nic a na svorce 24 mám cca 300Hz při volnoběžných otáčkách cca 2500 RPM. Když motor mechanicky přibrzdím, tak frekvence úměrně klesá.
Měřeno kontaktním otáčkoměrem, takže pokles otáček při měření tam byl.
Pěkný hodiny akorát sem nikde nenašel žádnou fotku v provozu A taky by mě zajímalo, jestli to celý letoval bezolovem... Asi bude pěkně čumět, až z toho bude jen hromádka součástek na zemi
Nějak moc tranzistorů, to vypadá na komplet dekadickou logiku dokonce, škoda, že z těch pár fotek nejde moc odhadnout, čím je zapojení tvořený. Dělička deseti jde sestavit z 8 aktivních prvků (ale mnohem více odporů a kondenzátorů, který tam prakticky nemá), zvláštní.
V seznamu součástek ani jeden kondenzátor . Ale hlavně nikde neni žádná fotka v provozu. Kdybyste něco takovýho postavili a ono to fungovalo, to byste neudělali jedninou fotku ani jediný video v provozu? Pochybuju
To tak rok dva stavěl, pak to pustil a ono nic nebo bum . Možná zjistil, že těch 1161 diod má čárku na katodě a ne na anodě, jak se domníval . A ty 2W spotřeby se mi zdá na tohle docela málo.
ještě k těm tranzistorům, vcelku klasická konstrukce je tohle: http://www.transistorclock.com/tranmanual.pdf jsou tam stejný děličky jako se dělaly už s elektronkama, vyžadují mnoho kondenzátorů. Když to chceš udělat bez kondenzátorů, je třeba na to jít úplně jinak, mnoho hradel, škoda, že nedal aspoň kus schematu.
V té poslední fotce lze najít několik mnohavstupových diodových hradel a tranzistory použité pouze jako invertory.
Ahoj, postavil jsem si obvod, kde je 555 a jejím výstupem budím spínací PNP tranzistor, je to celé napájené zdrojem 12V /0,6 A. Proč ale když je tranzistor sepnutý, tak jím teče přímo na zem jen asi 0,2 A a ne těch 0,6 ??
Odpovím všem zaráz, mělo to bejt takový univerzální zdroj obdélníků na všecko možný. Při nízké frekvenci třeba jako blikátko, při vyšší jsem zkoušel budit nějaké trafa. Do báze teče proud 3 mA (odpor tam není, je to na výstup přímo z 555), h21e tranzistoru BD712 je v rozmezí 15-300. Ale ten tranzistor má max. udávaný proud kolektorem 10 A a i když jsem ho proměřil samostatně, tak těch 0,6 A kolektorem prostě neproteklo.
Jestli ti do báze 10A výkoňáku tečou 3mA a kolektorem to dává 200mA, tak to ten výkoňák má ještě dost slušný zesílení, vzhledem ke katalogovému minimu 15.
Jestli ti to nevadí člověče, tak bázový proud se počítá vůči minimálnímu zaručenýmu zesílení, aby obvod fungoval vždy se všemi tranzistory. Pokud si tedy naivně myslíš, že tím 10A bipolárem budeš spínat 10A (aneb co to snese), asi mu budeš muset do báze poslat tak 0,7A nejmíň (viz příslušný graf v datasheetu).
No ale co je divný je, že výstup 555 mi podle měření dává asi 200 mA, když to připojím na ten tranzistor tak tam tečou jen 3 mA, proč ne celejch 200 ??
Dodatek k předchozímu komentáři: Napájení je stejně autobaterie, sice již sešlá a dává fakt jenom jeden ampér max. Ale ve zkratu na ní napětí moc neklesá.
Je nesmysl měřit zkratový proud, když tím potřebuješ něco napájet. Měř proud do nějakého spotřebiče, který nebude při těch 9V odebírat víc jak 0,6A, pak se to bude chovat korektně. S bipolárem takto i s unipolárem.
A ještě se ukázalo další řešení Nabil jsem si 9V nabíjecí baterii, a ta dává 1 A ve zkratu (měřeno krátkodobě). Když je tranzistor otevřenej, tak to klidně těch 0,7 A dává, co teče tranzistorem. A napadlo mě, že možná ten zbytek bude se ztrácet na tý 555 a všelijakejch rezistorech, co sou kolem ní.
to jo. Za chvíli to tu bude jako na pandatronu. Jako účinný zkratovátko a kurvítko baterií bych použil kus drátu a 666 si schoval na nějakej nenáročnej budič čehokoliv.
tak proč vymejšlíš kraviny, a měříš proud do zkratu? Jestli to má sloužit jako blikátko, fajn, 9V baterka stačit bude, protože odběr bude pár desítek mA. Pro výkonnější věci na nízký napětí si sežeň ATX zdroj. 12V motórek, vn trafo z telky a co já vím. Proud do zkratu tě zajímat nemusí, protože ten bude určenej zátěží a kmitočtem, tak nevymejšlej bejkárny.
Netuší tu někdo, jak IBM Thinkpad, ideálně T60 detekuje zavření víka monitoru? nedávno se na mě nazlobil a odmítá zhasnout monitor po zavření. nenašel jsem ždnou reakci na magnet ani žádný magnet.
jako nesralo by mne to, kdyby vydržel s zhasnutým monitorem ručně nekonečně dlouho.
Tak to i to moje sračkové leninovo má na fň klávesu kombinaci, kterou lze libovolně zapínat a vypínat displej... Jinak magnet je vedle webkamery, hallovka někde pod tačpedem.
s tlačítkovou kombinací je problém ten, že si občas systém umane, že uživatel evidentně s počítačem začal pracovat a rozsvítí.
Už jsem ji našel, díky. je malinkatá s označením na dps U2 a nereaguje na magnet.
Až budu v brně, zkusím problém vyřešit
Pánové, zabývá se tady někdo z vás programováním DLLek? Řekněme, že bych chtěl např. do shell32.dll (64b verze) nebo jiné existující 64b dllky v céčku přidat vlastní funkci. Jakým způsobem by to bylo nejsnadněji řešitelné? Vím že se často používá tzv. proxy DLL, která v podstatě linkuje funkce z originální knihovny a může některé nahrazovat nebo přidávat nové. Nevíte o nějakých automatizovaných nástrojích co by udělaly kostru zdrojáku a popř. jiné podklady pro projekt v M$VS? Chvíli jsem hledal a našel jsem jen na codeproject docela obskurní prográmek wrappit2, resp. jeho kód (ten naštěstí šel na rozdíl od různých tzv. multiplatformních hromad sraček v pohodě zkompilovat pod M$VS). Každopádně nezdá se, že by z něj lezlo co by správně mělo, soudě podle cpp souboru ve kterém skoro nic není. Vygenerovaly se tyto soubory:
shell32.dll.1.def
shell32.dll.2.def - některý z nich by se měl přidat do projektu v M$VS?
shell32.dll.cpp - nějaké krátké, přikládám dole
shell32.dll.exp - tohle nemám nejmenší tušení na co je
shell32.dll.exports - že by jen nějaký mezikrok pro vygenerování zbytku?
shell32.dll.lib - tu bych správně neměl potřebovat, nebo snad jo?
shell32old.dll - 1:1 kopie původní DLLky, jen pod jiným názvem (aby proxy nelinkovala stejnojmennou DLLku?).
Dokázali byste někdo poradit, jestli je to, co mi to vygrclo, v pořádku, jak to použít a jakým způsobem bych mohl přidat novou funkci? A nebo mám na to jít úplně jinak? Díky za případnou pomoc.
A nekoukals na web toho japoncika, co dela KeX pro W2K, jesi tam nema i zdrojaky? https://translate.google.com/translate?sl=ja&tl=en&js=y...
Pripadne mu napsat...
BTW sou 2 typy volani fci z DLL, pres nazev funkce a pres ordinalni cislo, ja znam pres LoadLibrary jen ten 1. zpusob...
taky jsem vlastnik RA20, je to super variak, cim to asi bude ze se mi jeste nepodarilo sahnout na hranici jeho vykonu ? :D v pohode doda i 40A pri napeti do 100V bez toho aby se znatelne ohralo vinuti ci uhliky nebo dokonce draty. Jako softstart pouzivam halogenku + 2 rele paralerne, jsou 230V~/10A a halogenka 500W, to si myslim ze bohate staci na to aby se obvod magneticky "nabyl" a i kdyby rele neseply tak to halka prezije nez si toho vsimnu.. jen ja kdyz jej ziskal tak jsem mel dost mensi uhliky a nedavno jsem je vymenoval, jde to OK :)
Pořád je to dost tragédie, 30V 3A to neuchladíte a do 30V to chdí stěží, díky napěťově přetíženým operákům, ale po vhodné "degradaci" zapojení by to byl např velmi slušný zdroj dejme tomu do 20V a 2A. Todle má aspoň šanci fungovat.
Z hovna holt bič neupletete, a pokud-li se jím snad pokusíte zapráskat, celého vás to osere.
Vroutku, nediv se, že se chytají takových tragédií, když jsi svoje vychytané, funkční schéma zdroje stáhnul z oběhu. A na vývoj vlastního zapojení tu 90% procent lidí nemá koule, ani znalosti (já tam spadám také) ....
To moje tenkrát nebylo zas tak vo moc lepší. Ale už sme od té doby udělal pár na úplně jiné topologii, nisméně většinou jen "malovýkonové" třeba jen do ampéry či dvou a třeb ajen 20 či 25V. Ale teď sem tu přes zkouškové kuchtil nějakou novou zajímavou topologii 30V 2A zdroje, kterej by už se měl chovat i velmi způsobně. Ten možná zveřejním. Zítra s tím bastlem zas možná trochu pohnu a vyřeším doufám tu zlobivou kmitavou výstupní část.
Dotaz mimo elektro, ale kdyby jste si mohli vybrat, jaký mobil by jste zvolili a proč? htc desítek 500 vs lenovo A328? děkuji, jde mi hlavně o výdrž baterie, fotak a uživatelsky příjemné prostředí. diky
HTC desire som používal dva roky, absolútne bez problémov, po prechode od Nokie - 3x2 roky. Teraz Lenovo P70, to je ovšem 8 jadro, paráda, používam s domácou WIFI aj ako tablet. Inak všade je Android, rôzneho vývojového stupňa, s ovládaním žiadny problém, muchy však budú!
Kdybych si měl pořídit chytrofon, pak asi Blackberry. Důvod? Stabilnější, bezpečnější OS. Toužíš-li po androidových aplikacích, ty na tom v sandboxu taky spustíš.
A co ten Sailfish OS? Ta jolla má dokonce na zádech pod krytem vyvedeno i2c :) součástí je také Alien dalvik běhové prostředí, podle diskuzí celkem použitelné...
před časem se tu řešilo uhnívání kontaktů spínačů a relátek při provozu pod enormě nízkým proudem. Dneska na to přišla řeč v práci, dokázal byste to někdo popsat?
Ale to se týká běžných relé, kde kontakty přirozeně oxidují, ale počítá se s tím, že to vypínací oblouk vždycky sundá.
To máš stejný jako s tím, když tady někdo dětem zakázal cestou ze školy mačkat všem zvonky a mě tedka měsíc končily balíky na poště protože ty kontakty prostě nepoužíváním zoxidovaly tak, že to pak už vůbec nespínalo:)
taky si myslím že se čistí přepínáním, vem si třeba staré poctivé odporové dekády, před použitím by jsi měl protočit celý přepínač u každé hodnoty aby jsi očistil zaoxidované mosazné kontakty, u relátek si mysím že to bude podobné s tím čištěním
Tak otočný přepínač je něco jiného, vzpomínám, že nejsem sám, komu tu jednou za čas začnou poblikávat ledky na 12V za AC vypínačem, a taky mi už bylo vyčteno použití AC relátek místo signálových.
Tak neasi, když pro signál se ty kontakty zlatí, aby to dobře kontaktilo, a pro hustoproud se používá třeba AgNi, AgCdO, AgSnO,... je to celkem věda :-)
U BM463 mi vždycky chodila synchronizace časové základny na <->, ale když jsem párkrát protočil přepínačem polarity a zdroje synch., tak najednou běhá jak víno
Stává se to, ve firmě kde jsem krátce pobyl se to taky řešilo. Jeden člověk rozebíral a čistil tlačítka, další v omezených prostorách na desce přepajoval odpory aby zvednul proud tlačítkem.
Zrovna o víkendu jsem tuhle pitval otěckův ntb Sony Vaio, kde léta nechodilo levé tačpedové tlačítko. Fotřík takové ty kecy že prý ovladač, softvérová záležitost blablabla, tak jsem to kuchnul a přímo na systémové dps to mělo klasické letovací dps-tlačítka, změřím to multimetrem a levé bylo neprůchozí. Stříkl jsem na něj Kontakt plus a už to valilo.
Jinak nic do toho nalité nebylo nebo tak něco, fotřík to používal, až to přestalo jít, takže teorie o mechanickém samočištění mačkáním tady asi neplatí.
Takže kdoví, jak to vlastně je, ta fyzikochemie těchle věcí je docela nevystihnutelná.
Kdyby do těch tlačítek Soňáci pouštěli aspoň tak 200 mA, tenhle problém by možná nikdy nenastal
Jj, ta rtuťová relátka jsou parametrově hodně zajímavá, akorát je tam omezení, že se musí vždycky osazovat v určité orientaci. Mám tady nakuchaných pár takových jazýčkvých, prý 50 W max, 500 V, 3 A staticky nebo 2 A při přepínání. Jsou dvojité a mají magnetické stínění. Rozměry 20 *7,5 * 12,5.
Jinak je fakt že obyčejná tlačítka strašně ráda hnijou bez ohledu na používání, proto do všeho dávám hermetické typy.
Jo, mechanicky tlacitka to je i radost v audiotechnice, kdyz treba casem zacne krapat zvuk kvuli prepinaci vstupu, kterym se dlouhou dobu nepohlo. Asi by to bylo lepsi predelat elektornicky a signal prepinat nakejma jazkyckama ve skle. Nevim ted jakej matros je na ty kontakty nejlepsi, asi zlato?
U těch relé a audia je problém hlavně nelineární přechodový odpor kontaktů. Přepínání signálu polovodičema je v určitých ohledech lepší, ale taky ne všespásný. Obojí má svoje pro a proti a netroufal bych si tvrdit, že jedno bude výrazně lepší, než druhé. S obojím lze dosáhnout jak velmi sračkových, tak velmi solidních výsledků.
Tak máš buďto to relé používat tak, aby jím tekl naprosto nepatrný proud, aby se ta nelinearita projevovala nepatrně, nebo do toho relé necpát napětí, ale proud. Pak je ti nelinearita u řitě.
Tak teoreticky vzato, když jsme ochotni prohánět drahocenný audiosignál mnoha polovodičovými přechody za účelem jeho zesílení, a tím dobrovolně měnit jeho tvar k nepoznání, vřazení dalšího páru mosů za účelem jeho spínání/vypínání už to snad víc zkazit nemůže, že (:
Jenže, mechanický kontakt je mechanický kontakt, to je kov na kov a né nějaký pofidérní křemík, vážení
Jinak Příručka pro navrhování elektrických obvodů od Křišťana a Vachaly praví na str. 110 v kap. o relatech toto:
„Dotyky relé jsou obvykle ze stříbra; pro těžší provozní podmínky a větší výkony se používá platina, wolfram nebo paladium. Zlato se používá pro malé proudy při nebezpečí koroze. K dosažení výhodnějších vlastností se používají slitin, např. AgNi (pro střední výkony a větší odolnost za tepla), AgCu, AgCd (odolné proti spečení a otěru pri dobré schopnosti zhášení oblouku), AgPd (pro větší výkony), AuNi, PtIr (malý přechodový odpor, odolnost proti opalu). Kontakty mají tvar čočky, kužele nebo nízkého válce.
Spolehlivější činnosti se dosáhne rozdvojením konce péra zářezem, přičemž každá část má vlastní dotyk. Ke zlepšení funkce se někdy relé vkládá do krytu, kovového nebo z izolantu. Vliv oxidace kontaktů lze zmírnit jejich uzavřením do inertní atmosféry.“
taky jsem mel obdoby, kdy jsem si hodne hral se ZVS, tohle byl muj nejvetsi jakubak s ZVSkem, vn trafo pochazelo z "monitoru" pro pohony - je dosti podobne jako vn trafu z Merkura ale da vyssi proud a je trochu vyssi, prosim ignorujte profesionalni papirovou rulicku jako oddelovac studeneho konce od jadra aby tam nebyl výboj, modry drat mel v te dobe asi nejaky vyznam proc byl tak dlouhy jinak si to vysvetlit neumim a uz si to nepamatuji.. :D http://tinypic.com/player.php?v=2mms1as%3E&s=9#.VsOeODb...
Ahoj, je to asi blbý dotaz, ale jak spočítám odpor bočníku pro http://danyk.cz/univ_m.html ? (R2, u danyka 0,08R). Dle datasheetu vím, že obvod zareaguje na 1V, tak jsem si odvodil, že když tam bude odpor řekněme 0,1R tak aby na něm byl úbytek 1V tak tam musí téci 10A, z toho Pprim. = 10*13(úbytek na T1 zanedbávám) což je ale 130W a to si myslík že je blbost, a i dle toho by byla reakce na výstupním napětí 24V až na 5,42A (cca) což mi přijde dost podivné, jak se ten odpor počítá správně ?
impulzní měnič je něco jako PWM regulace motoru. pouští velký proud chvilku a v "průměru" to je menší trvalý proud.
záleží na střídě. pokud máš střídu 0,5 tj 50% tak při omezení na 10A tvým odporem máš na primáru jen 5A
snad sem to vysvětlil dobře... ted záleží jak reguluje to UCčko střídu. jinak při 100% střídy ti to nebude fungovat, jelikož nebude změna proudu vinutím
šmangote omg... šak se podívej na ten zatracenej boost měnič, jak tam běhá proud. A použij mozek + fakt, že zvlnění proudu v cívce je malé (do 20%).
Špičkový proud bočníkem pak bude tak třeba 110% vstupního...
Zdravím, už se to tu řešilo asi xkrát, ale opět mě potrápil svchost.exe, který vytěžuje na 20-50% CPU. Ntb mi ve škole hučí na plný koule, stůl pod ním rozpálenej a baterka z toho vybitá... Mám W7 SP1, aktualizace vypnuté, Eset SS8 nic neodhalil, a co jsem to projížděl ProcessEXP tak pod tím jelo asi 20 systémových služeb, co se netvářilo, jako nějaká havěť. Po ukončení té sračky (svchost) jede systém úplně v pořádku. nenapadá někoho, co s tím? Už se mi takhle vysraly XP, kde stačilo jen pošachovat s aktualizacemi tuším ...
No prave ze i spousta viru se maskuje za chvosta aby byly nenapadny. Zajimavy, ze sem na tenhle problem snad nikdy nenarazil (mozna jen kdyz sem instaloval a testoval picoviny, kdyz sem automaticky pocital s naslednym smazanim systemu a obnovenim zalohy) a to sem existoval na NTB s XP v pohode se 768MB RAM :)
Asi je to u mě s Windowsama tradice, je to doopravdy svchost. Objevuje se sporadicky a už mě to sere ho furt zabíjet. Zasranej Microsoft ... pokud nenajdu nějaký šikovný tool na vyhledání příčiny, tak by bylo vhodný to znovu reinstalovat U minulýho NTB s XP to dokázalo protopit desku stolu na skrz, na tom se vážně nedalo pracovat... tady je trošku skromnější místo 100% CPU si vezme jen 20-50% - asi opravdu nějaký vývoj od XP
Dej Správce úloh --> procesy --> svchost --> pravý na něj --> otevřít umístění souboru --> a tam ho buď přejmenuj nebo smaž. Kdysi jsem to takto udělal u TrueInstaller nebo jak se to jmenovalo ...
Teď tu ale šíbe všem, protože svchost je prostě jenom jakýsi kontejner pro služby. Pokud to leakuje paměť, tak to bude nějaká svinská služba, která je pod ním spuštěná.
jak říká ms-boss - svchost je proces, pod kterym běží spousta systémovejch služeb. Jediný co můžete, je right-click - přejít ke službě a kouknout se, co pod tím přesně běží.
Doporučuju zakázat službu windows update a windows indexing (nebo nějak tak), oboje je uplně k prdu a žere tak nějak nejvíc výkonu, co jsem vypozoroval...
A co sem asi do píči nahoře psal? Že je to do píči jen service host a má se podívat do sledování prostředků, co konkrétně to dělá. V mém případě to dělá např rundll32.
Zase nervní jak sáňky v létě
To, že dobrej trik je "přejít ke službě" tady ještě nikdo nepsal a to, že to je jenom kontejner si tam napsal jenom mimochodem
Kdyby si zas někdo chtěl rýpnout - tak ano vim, že rudlík32 není proces sám o sobě, ale spouští funkce ze sdílených DLL knihoven. Takže řešení problému by vyžadovalo hlubší analýzu toho co se děje we woknech a na to já nemám ani vhodný nástroje, ani náladu. prostě je jednodušší ten proces vobčas zabít nebo komp jednou za týden restartovat.
Chvost je prostě proces, pod kterým běží služby. Sice je fakt, že je v sedmičkách asi 80 % systémových služeb od M$ odpad který každý rozumný člověk musí okamžitě odstřelit. Nicméně si stejně nedovedu představit, aby některá z nich vytěžovala trvale CPU kolem 50 % nebo dokonce leakovala paměť. Samozřejmě za předpokladu, že si dotyčné BFUčko nenainstalovalo nějaké pofidérní aktualizace kategorie getwin10 které na pozadí sosají a rozbalují 15 GB sraček.
Spíš bych to viděl nějaký na jiný, ne-Mrdko$oftí sajrait. Dneska si totiž instaluje vlastní služby kdejaká píčovina a nejvíc v oblibě jsou samozřejmě automatické aktualizace a různé DRM srágory. Pač je přece strašně moderní zbytečně promrdávat prostředky a zasírat systém. Co na tom, že to bylo původně určeno pro různé ovladače, ramdisky a podobné věci. Takže bych nejprve povypínal vše co není od M$ a až pak se podíval na ten zbytek
Tohle je notebook, kde byly předinstalovaný wokna, ve kterých sem poněkud neměl šanci cokoliv ovlivnit, jelikžo to instalovali někde kdoví kde. A na přeinstall sem línej
Kdyby se ti chtělo, můžeš se ještě podívat do startupu jestli tam nemáš něco jako "rundll32.exe c:\users\vroutek\appdata\local\crapware\crapware.dll, pridat_uzasny_toolbar_do_internet_exploreru, a_ikonku_do_traye_na_kterou_je_prece_kazdy_zvedavy", pač rudlík obvykle nemá na čisté mašině ani důvod běžet
Vtipné je to teprve v okamžiku, kdy se něco vyloženě posere a začne to žrá 100%. To je prdel, to vyřešit. Obzvlášť když se to stane na ntb s Atomem. To znamená, že i jenom otevření správce procesů trvá minutu
Security issues
Because svchost.exe is used as a common system process, some malware often uses a process name of "svchost.exe" to disguise itself. The original system file svchost.exe is located in C:\Windows\System32 folder. Any file named "svchost.exe" located in any other folder can be considered as malware.[11] Determining the image path of a process, and its invoking command line, can help identify software masquerading in this way, and help locate the actual program file which is running under the assumed process name of "svchost.exe" (Windows allows multiple processes to all display the same name). Some malware inject a .dll file into the authentic svchost process, for example Win32/Conficker worm, [12] and the Five Eyes attributed malware SNOWGLOBE[13]
Zovna teď jsem jakopřítelkyni opravoval na kompu Corel X5 a X8. Jsou asi 3 updaty, který kurvěj Corel od verze X3 až do aktuální verze, možná i starší. Ten blbec se pak ani nespustí. Jen v mrdkosoftím logu je napsáno, že došlo k chybě. Na X8 existuje oficiální hotfix, ale na starší verze hodili piču a jednou možností je tak si smazat ty aktualizace.
Ma nekdo zkusenosti s 3S0680 ? měl by to být driver pro spínák, mam jich pár doma zněčeho vykuchané a jen se mi tu válí, co jsem koukal tak má kolem sebe "5" součástek a je celkem hojně využíván v TV, jde mi o to jakou má stabilitu a jak moc topí, zda se jej vyplatí používat nebo zda se vyplatí postavit něco třeba s viperem nebo tinysitchem nebo buh vi s cim, co ma taky malo soucastek.. dík !
Normální šváb pro síťovej flyback pár desítek W přinejlepším.. Šak snad vidíš, že Rds bude až 2ohm. Tak snad pokud se pouštíš do stavby něčeho takovýho, tak se předpokládá, že si umíš napočítat trafo a mimo jiné i eff. proud tranzistorem. Takže snad se zvládneš dobrat tomu, jak moc to bude topit.
Navrhni to tak, aby při +10% v síti to sneslo napětí trafa naprázdno.
Jen upozorňuju, že při +-40V se to smí používat pouze s 8ohm zátěží. Do 4ohmů zdroj maximálně asi tak +-30V.
To je docela šikovnej nápad . Akorát je to hodně náchylný na tu tranzistorovou dvojici, musej mít přesně stejný úbytky a stejnou teplotu, takže musej bejt v jednom pouzdře. Možný je, že se to při malejch závěrnejch proudech bude zapomínat zavřít (zavře se to až když závěrnej proud překročí určitou hodnotu).
Párované dvojice v jednom futrále se dělají samozřejmě i dneska. Kdyby ses díval pozorněji, tak máš ve schématu i v tom amáru psaný DMMT5401, což je toto: http://www.diodes.com/_files/datasheets/ds30437.pdf
Ja sem ted do jednoho noveho designu pouzil TPS25942A http://www.ti.com/product/tps25942a
Je to vic nez jen idealni dioda, resi to i ochranu prepeti/podpeti, nadproud a nabijeci rampu, power good a fault signalizaci. Proste takovy zdrojovy swiss-knife, i kdyz taky z nej pouzivam jen pulku funkci...
Tak sem se nakonec podíval... TPSko docela drahý, na to že je to akorát dioda, a LTčko nezklamalo, opět dostupnost jejich součástek těsně nad bodem mrazu.
Díval jsem se na DigiKey na IC kontrolery ideálních diod s externím N-fetem, které by byly sehnatelné a narazil jsem na: http://www.ti.com/lit/ds/symlink/lm5050-1.pdf za nějakých 2.18$ @ 10pcs
tak už tam mam i zpětnovazení regulaci otáček s TL494 s využitím toho tacho, možná bych moh trošku zvětšit frekvenci a zvýšit zisk chybovýho zesilovače, ale uvidíme.
Řídící část s potenciometrem je dokonce i galvanicky oddělená od zbytku, kde se mosfetem spíná ten motor na usměrněnou síť, ten mosfet je na chladiči jen proto, že je to první zpuštění kdy to nemusí ještě fungovat na 100%, jinak vubec netopí, musim to ještě předělat tak, abych tam nemusel mít 20 plovoucích 12V zdrojů nebo abych v živý části nemusel mít velkej 15W votpor... A taky tam musim něco podložit pár diodama, jak je vidět když je potenciometr na nule tak to tam ještě trošku poškubává, jinam si myslim že supr
tak sem kecal, ten tranzistor topí, ale vubec nechápu proč, je tam IRFP460, kterej spíná sériovej motor na usměrněnou síť, přičemž na vývodech motoru je ještě rychlá dioda 1000V / 3A (FUF5408) prostě takhle standardně: http://www.bristolwatch.com/picaxe/images/m1.jpg
průběh na gatu je pravouhlej, 12V... při chodu motoru trošku zašuměnej...
nejmíň to topí když je v napájení těch 320V 450uF elit, to ten tranzistor můžu udržet v ruce, ale stejně si myslim, že by tekhle topit neměl, neměl by podle mě topit vubec....
napadá někoho, proč furt topí ?
ale tohle neni žádnej měnič sakra tohle je debilní TL494 PWM regulace se zpětnou vazbou pro 350W motůrek z pračky... když je na prázdno a dám na něj rovnou 230 tak točí 13 000 a co jako... vydrží to klidně 2 hodiny...
Tu frekvenci bych zvedl no... a dávej si pozor na proud, aby to při té malé střídě tam tím kmitáním nervalo nějaký proudový rázy, to pak může topit cokoli
to sou jeho štítkový otáčky, nevidim v tom jedinej problém... nehledě na to, že tady na prázdno nikdy nebude, bude zatíženej odporem ložisek, odporem řemenu a odporem vzduchu kterej má rotor, takže bude točit ještě míň