• Hlavní diskuze. Tato kategorie slouží jako hlavní diskuzní fórum a návštěvní kniha k webu danyk.cz
• Umí BBCode tagy:
[b]tučně[/b],
[i]kurzíva[/i],
[s]škrtnuté[/s],
[code]kód[/code]
a označování odkazů.
• Všechny kategorie kromě Písečku jsou jen pro schválené uživatele.
Pozor - za spam nebo nevhodné zprávy Vám bude zrušen účet.
Ahojte, chystám sa prerábat elektroinštaláciu.....potrebujem nakúpiť nejaký materiál ako ističe,prepetovky,prúdové chrániče a pod. čo všetko by ste do inštalácie zahrnuli a aké značky by ste používali??
To záleží jestli je to v bytě, domě, ve sklepě, v kanclu apod.... k čemu budou místnosti používány.... asi by to opravdu ctělo někoho, kdo tomu rozumí a ví co kam patří.
Vypracovat stavebnu dokumentaciu, vykaz vymer do ruky.. tym sa zivia niektore firmy tak skus tam. Kazdpadne robime dost rekonstrukcii na to aby som povedal, nechytajs sa toho.. horsi su uz len multifunkcny ludia ako murar, vodar, klampiar, plynar a elektrikar v jednej osobe, z kazdeho rozku trosku a vsetko na picu.
každý vie ako sa to robí..všetko svojpomocne tak mi tu netrep kraviny ohľadom noriem sa pozriem na niektorych z vas ako tu bastlite tak.....vyhlašku mám 22 slovenskú robím na udržbe CNC strojov elektroinštaláciu som nikdy nerobil ale hádam zvládnem natiahnut nejako slušne pár káblov a zapojit nejaké obvody......z týchto príspevkov len usudzujem že máte taký prehľad v tom čo sa používa asi ako ja ako sa operuje.....
Kva kva kva kvalifikovaného elektrykáře bla blah bla bal revize bla bla bal bla bezprojektu bla bla bla blah blah znalost norem blah bla bala bal bla vyhláška 50 bal bla bla bal bla blah...
Od kdy se to tady vlastně zvrhlo v další fórum elektryka.cz? Bude zavedena i registrace jedině s notářsky ověřenou kopií živnostňáku?
Já jjsem takovej všeuměl no. ale prvně několik dní až týdnů studuji problematiku, pak se poradím, nakoupím a tvořím.
inspiruj se. najdi si knihy a studuj. nebo lépe. najdi kámoše, kterej dělá elektroinstalace ad ti namaluje kde co vysekat a kudy co natáhnout a pak ti to zapojí
přesně, já to měl taky tak. Přijel kolega z práce, poradil mi zhruba co by kde mělo bejt a jakým průřezem tahat, a zbytek jsem si (karbanátky, rizoto) udělal sám. Mrzí mě, že mě napadlo dost pozdě, že bych mohl ze starýho rozvaděče nade dveřma jen protáhnout přívody do bytu a ke stropu v předsíni pověsit vlastní rozvaděč, kam by se ta hora jističů a jednoho chrániče v pohodě vešla...
U nás je velké h...o. A pokud něco najdeš, bude tě to stát nejspíš tolik, že se ti vyplatí objednat špulku z číny a doplatit DPH a CLO.
Tolik asi můj optimistický odhad.
Aha, to sem si neuvedomil, ze chces primo VF lanko, nekdo rika licna i splejtanymu neiz. kabliku...
No tak to je pri 6mm2 uz docela orech, to sem este nevidel. Ty VF lanka, keryma je motana civka v indukcnim varici maji tak 4mm2 a delku bych odhad naky 2-3m. Delku taky nepises, nemame kristalovy koule...
Jen vám nechci úplně kazit srandu, veškerou teorii k tomu neznám, ale má vůbec smysl to dělat z tak tenkých? Von ten skinefekt totiž nefunguje tak, jak si mnozí myslí, nebo tak, jak se běžně zjednodušuje. V tom VF lanku se ty proudy rozloží taky nerovnoměrně, středními lanky ho poteče méně.
Proto bych napřed začal rešerší na téma "skinefekt" a zjistil si, jaký vlastně ve skutečnosti tam bude rozdíl vodivosti například pro 0,1 či 0,3 dílčí vodiče, místo hrnutí se po hlavě do něčeho takového.
BTW ale nejaky efekt to VF lanko precejen ma, tehda sme to resili s Doktorem a on i navinul nejake sekundary na teslak VF lankem a vysledky byly o poznani lepsi...
No já nechci dělat vědeckou práci na téma skin efekt. Přistupuju k tomu jednoduše. Vyšlo mi to tak, tak se snažím sehnat odpovídající věc. Efekt to samozřejmě má. Stačí si změřit Q cívky z vf lanka a z drátu. Rozdíl může činit fakt hodně. Potřebuju jenom as 3m. Ten vařič by možná nebyl od věci. Díky za tip.
A v tom se přesně mýlíš, protože k tomu přistupuješ jednoduše. To VF lano pomáhá jen do určitých kmitočtů a konfigurace, pak to Q laněný cívky opět zřejmě padá.
Vysvětli mi, z čeho ti vyšlo že musíš použít 600x0,1 drát, přitom by totéž šlo umotat třeba z 0,4 drátů a rozdíl ve vodivosti by byl třeba 5% ?
No u cívek se projevuje spíš proximity efekt, než skin efekt... hloubka vniku může být klidně 3x větší než průměr drátu a přesto bude střídavej odpor násobkem stejnosměrnýho
No šel jsem na to jednoduše. Potřebuju 30A na 70kHz hloubka vniku je cca 0.032 takže průměr 0.064mm pak jsem hledal na netu nějaký lanka abych věděl jaké třeba vůbec existujou. No a našel jsem 600x 0.1 a to by mi proudová hustota vyšla nějakých 6.5A/mm^2
Tak jsem se na to upnul a chtěl bych 600x 0.1
Vlastně může být i jiné.
Pokud to půjde z tlustších, tak pro mě líp. To si smotám sám.
Ale pokud použiješ lanko s drátkama 0,5 mm, budeš se hodně divit, protože proximity efekt s tím udělá peklo. Těch 0,1 co jsi psal je docela dobrá volba (ale výpočet byl špatně :D )
Hloubku vniku počítám jako sqrt(75/f) tento vztah je rozšířený po netu (našel jsem ho na více místech na netu) a kromě toho jsem ho našel i v nějaké diplomce z VUT. Podle něj mi to vychází na 0,032mm
Máte někdo zkušenosti s resetováním obvodu DS2431? https://datasheets.maximintegrated.com/en/ds/DS2431.pdf
Je to z barvy do videojetu... Kazeta je téměř plná a popisovač hlásí že je již po expiraci... Celkem bych si šplhnul v práci kdyby se mi to povedlo odblokovat Btw, kdo mi poradí jak to hacknout má u mě litr rumu s plachetnicí, který vezmu na burzu do Jarova (někdy v létě).
Tak rpecist u eeprom by asi nebyl problem, ale este by to chtelo vedet, co tam ma byt v pripade nove nepouzite kazety. A nemaji ty cipy nahodou na ebay? Sem videl, ze se prodavaji refill kity, kde je pytlik s tonerem + replacement cip :)
nema tady nekdo lék na MikroC pro AVR ? na netu jsem nasel neco na google-drive, co se mi nedari stahnout a pak jsem nasel na muetorrents kde to chce stahnout dany torrent pres "downloader" a takove sra_ky si v PC spoustet nechci, ono staci uz jenom ty torrenty...
spíš možná horší, ale potřebuji v tom něco udělat a nechce se mi to psát znova v něčom jiném a free verze mi nedovolí využít dostatek flash - jen asi 4kb nevim ted presne, coz je docela skoda kdyz mega32 ma dost vice..
Tak mě napadlo pro zajímavost ... nemá někdo nějakej historickej ceník socialistickejch součástek (Tesla)? Kolik Kčs tehdy stály běžný tranzistory, diody, elektronky, integráče, první LED a tak....
A existovalo bec neco jako maloobchodni cenik? Kdyz toho spis vetsina stejne nebyla nez byla. V praci mame jednoho pametnika, tak vim ze ty ceny nebyly zrovna levne, asi jakobychom platili dneska oproti GM 10x tolik. A nekere soucastky byly vyslovene vzacnost, treba ruske EPROMky a DRAMky, na to se cekalo i mesice...
Ale po pravdě ty ceny vypadaj dost brutálně . Hlavně když si člověk uvědomí, že v těch letech (cca 1970 - 1989) byla průměrná mzda 2000 Kčs. Takže je potřeba si ty ceny vynásobit cca 13x, aby z toho vyšly dnešní ceny v Kč.
Jj, když jsem řekl tátovi, že kupuju NE555 za zhruba 4kč, tak se začal smát... Ale kolik stála dřív už si nepamatuje, hlavně jí nikdy nekupoval, protože na ní prostě neměl... Na ledku prý musel makat celý den... Ale co jsem tak slyšel od starých šmatů tak cuprextit byl dřív možná lacinější než dnes, no nevím...
V prodejně Tesly to asi opravdu stálo tyhle peníze. Ale nevim, kde by na to ti bastlíři brali. Podle toho množství konstrukcí v Aradiu se ale i tehdy dost bastlilo. Takže to asi kradli ve fabrice, kde dělali, a pak se o to dělili s dalšíma . Takže takhle asi dědové přišli k těm plnejm skříním žároviček, elektronek, šroubů, kabelů, elektronek, relátek, vrtáků, vypínačů, traf, konektorů, zásuvek, doutnavek, šroubováků, cínu, ....
Ja zas slysel od tchana, ze se chodilo za teslu na skladku hledat pouzitelne integraky. Pry byly casto neoznacene a bylo kumst najit neco pouzitelneho...
A pak byla v Roznove u fabriky prodejna druhe jakosti, ktera pokud jsem to dobre pochopil, prodavala tranzistory s mensim zesilenim nez bylo garantovane dokumentaci, obrazovky s kazem, atd.
Ty ceny byla fakt asi úplně mimo. Tatík tehdá stavěl zesilovač ještě s germaniovejma tranzistorama a jen na ty trandy prej vydělával tehdá po brigádách celý léto.
Jestli Malaník kecá, to nevím, ale třeba to KDčko takové peníze určitě stálo. Ony i blbé televizní elektronky, které v té době byly levnější než polovodiče, stály desítky korun.
Ty neoznačené součástky se u různých bastlířů objevujou dost často.
Tesláckých součástek tu mám hromady, ale všecky označené. nepočítám-li těch několik IO, na kterých se písmenka ochmataly nebo germaniové tranzistory, na který to neuměli natisknout tak, aby to z toho neopadávalo jen křivým pohledem.
>Dr. Doktor
Ja sem to myslel tak, ze abychom se dostali do relaci tehdejsi doby, tak bychom ted platili za ekvivalent KDcka z GMu, co stoji normalne 50Kc, tak misto toho cca 500Kc.
Pavel_P>
Udělej taky nějaký virtuální muzeum . Já postupně přidávám součástky sem: http://danyk.cz/drobne.html
A byla by to škoda vyhazovat. Zejména to co je skleněný nebo svítivý. Kdo kdysi vyházel různý audio elky, digitrony, audio trandy a zesilovače, se teď mlátí do hlavy. I různý výbojky a starý LED maj svoje sběratele. A pulzní fóliový kondy od Tesly sou dodnes ceněný třeba na tesláky nebo indukčáky.
On nekdo sbira ty hnusny prasivy nesvitici LED? To slysim poprve, to musi byt radost pohledet na takovou sbirku. Jako zarovky, vybojky, doutnavky, digitrony to je jina, to se mi libi...
Kdyz sem mel v mladi vypajovaci zachvat, tak sem z tech televizi ocesal doslova vsechno, vcetne tech LQcek a treba hovnaku. Ale to sem pak za par let probral a vyhodil...
Tyhle věci pánové se nekupovaly v Tesle. Víte proč? Ne kvůli ceně, ale kvůli tomu, že tam nic neměli. Zdroje součástek byly defakto 2.
1. šíleně se recyklovalo. Vidět vyhozenou elektroniku za totáče bylo absolutní fantasy. Vše se recyklovalo.
2. Korupce a protekce. Kdo měl známou, která dělala v Rožnově měl svatý grál. Byl to milionář. Za socíku se kradlo tak šílěně, že to si hoši neumíte absolutně představit. Kradli všichni a všechno a pak si to vyměňovali. Odpory za hmoždinky atd. Kradlo se všechno i to co člověk nepotřeboval, protože co kdyby to potřeboval někdo jinej.
Chápu, že je pro vás absolutně nepochopitelný, proč by někdo krad matičky (a je to dobře), ale tehdy se kradlo prostě proto, že to nebylo v obchodech. Takže někdo ukrad vruty, poskytl známýmu a ten mu zase na oplátku v trafice zajistil 100+1, ABCčko nebo VTM.
Doporučuji si pečlivě poslechnout písničku Ivana Mládka - Zkratky. Tam je komplet popsaný národní hospodářství.
A tak ne, nic... na webu maji cenník. Kusová výroba 2vrstvé 1dm^2: Bratru pěkných 67€, to ujde. V pragáči tootéž za cca 90€.
Vidím ale, že dělají pool, tak schválně porovnám taky, to bude možná zajmavější:
Zkusil sem spočítat 2v desku dm^2. Ceny vychází podobné, ale přidáte-li poštu ze SK, pragáč vyjde levněji o několik stovek. (Nemluvě o tom, že v DPSK to bude trvat tak 14 dní, zřejmě)
A teď ta zajmavější sranda, zkusím spočítat cenu desky, co sem tenkrát zkoušel v ČEMEBO: Vychází mi téměř 140€ tj asi 3800 bez pošty a ještě ani nevím, kdy to dodají. Opět naprosto nezajímavá cena.
Závěr mého krátkého rychloprůzkumu: DPSK se zřejmě vyplatí jen pro malé amatérské 1v a 2v plošáčky, tam jsou ceny zajímavější. Avšak SK pošta bude pěkný vopruz, dodací doba taky a připlácet si za potisk zvlášť, to je taky dobrá úchylárna
K nákupu surovej FR4 - 120Kč za poštu zo SR nie je také zlé, hocikedy dám za poštovné v ČR 100Kč. A ak posielajú iba po SR, môžem pomôcť s dopravou a prípadnou platbou do ČR.
Nenašel by se zde někdo, kdo "programuje" v úžasném Mrdkosoftím zázraku zvaném .net? Mám tady .net/WPF aplikaci a potřeboval bych programově klikat na její tlačítka a hýbat posuvníkama z jiného programu v C nebo popř. C++. Našel jsem utilitu Snoop pomocí které jsem schopen ovládací prvky které mě zajímají identifikovat podobně jako to umí třeba Spy++ nebo Winspector v případě normálních, slušných programů. Akorát nemám nejmenší tušení, co teď s tím. Díky za případné rady.
Tady ( http://www.pcreview.co.uk/threads/system-windows-forms-... ) píšou, že mají ty jejich controls plnohodnotné handly, takže zjisti handl okna, handl tlačítka, zavolej SendMessage s messagem WM_COMMAND a mělo by to fachat.
Jestli jsou tam ty tlačítka nějak zakuklené nebo je to nějak jinak zatemněné, pak zbývá jedině zjistit pozici okna aplikace, pozici tlačítka a posílat virtuální myšové kliky na dané souřadnice (winapi-ová fce mouse_event by to měla dělat, ale nemám odzkoušeno).
Tady je nějaký příklad, u té .netové aplikace by mělo fungovat stejně: http://stackoverflow.com/questions/4705039/how-to-progr...
Hýbání posuvníky je podobné - záleží tedy, jestli je to samostatný posuvník, nebo posuvník coby součást nějakého textboxu nebo listboxu. Je tam mesidž tuším WM_VSCROLL a WM_HSCROLL....
Nepřesně jsem se vyjádřil, je to ve skutečnosti slider, ne posuvník. Kdyby to byl normální, slušný program, stačilo by prostě posílat zprávy s TBM_SETPOS. Ale bohužel se zdá, že pouze hlavní okno je nativní winapi (to je totiž jediné co třeba ten winspector vidí) a všechno uvnitř vykresluje directx pomocí toho jejich posraného WPF rozhraní které vyšlo s .netem 3. Ani se nezdá že by ta tlačítka a další bordel měly standardní handly, vypadá že je to prostě všechno očíslované od 0. Teda aspoň podle toho co vypsal ten Snoop. Emulovat myš je čuňárna pač jde o soft na řízení nějakých světel přes DMX a cílem je ho ovládat z normální USB MIDI konzole za pár stovek namísto konzole od tvůrců toho softu za 100k. Tlačítka by ještě asi šly, ale problémem jsou hlavně ty slidery sloužící ke stmívání skupin světel. Program by si musel průběžně pamatovat polohu kde zůstaly a mezitím by se jich nikdo nesměl ani dotknout z GUI. I kdyby se to povedlo vyladit tak, aby to bylo funkční a netrhalo se to, stejně by se tam zanesla granularita dle výšky sliderů v px (nejsou moc vysoké). No nic, tohle asi nemá cenu a stejně mám lepší věci na práci
Jsou to debilové, ti mikrosofťáci. Nejdřív vymyslejí standard pro win32 controls, aby pak tenhle standard zabili nějakou zhovadilostí. Asi to má souvis s tím jejich metro alias modern-ui rozhraním, které teď všemožně prosazují.
Myslím že to existovalo už dávno před metrem, M$ na nás totiž tenhle mor seslal už s .netem3. Každopádně je to neskutečný maras - je to pomalé jak soulož šneků a absolutně to ignoruje veškeré nastavení zobrazení (např. to používá automaticky cleartype fonty a je tomu úplně jedno, že ten zkurvený hnus mám vypnutý protože ho nemůžu ani vidět, to je snad naschvál). Prostě typický produkt nějakého pošahaného vynálezce s nutkáním nahrazovat něco, co dokonale funguje, jakousi paralelní zrůdností
poraďte mi s něčim,
řešim furt ten svuj regulátor dobijení na dynamo jawa. Tak jako se to dělá to mam i já, že je rotor dynama oddělen od všeho ostatního hlavně baterie diodou, aby když motor stojí nebo má moc malý otáčky nešel nikdy proud z baterky do rotoru, to je supr, ale má to drobnou nevýhodu, že při plnym zatížení protopim skoro 10W jen na zasraný diodě což už je docela znatelnej zlomek celkovýho výkonu, což se mi uplně moc nechce, vzhledem k tomu, že dynamo má 45 nebo 75W. Tak sem si řikal dát tam N-kovej mosfet s co nejmenšim odporem v sepnutym stavu (našel sem do 5-ti mOhm) viz. obrázek: http://tinypic.com/r/v78f45/9 na gate se mu bude dávat 18V (aby to oproti těm 7,2 bylo aspoň těch 10), těch 18V už se někde v tom obvodu vyskytuje, takže to neni problém, problém ale je, kde vzít pokyn k sepnutí toho mosfetu, napadlo mě buď snímat na rotoru napětí, takový, kterýho nikdy sama baterka na prázdno nedosáhne, což může bejt podle stavu tak kolem 6,6V pokud se nemejlim a nebo snímat otáčky (modul bude kombinovanej se zapalováním, takže snímání otáček neni problém) a sepnout tranzistor až někdy při 1200 RPM (což mam podle tý svojí zkušební stolice vysledováno, že už to tak nějak zhruba začíná dobijet) ale to bude dost složitý a možná i nespolehlivý...
Taky je možnost se na to uplně vysrat a nechat tam tu diodu, ono když budou rozsvícený světla a bude v činnosti zapalování, tak to bude brát necelejch 8A a ta dioda co sem si vybral v TO220 má prahový napětí podle teploty 0,5...0,7 V což vychází tak na 4...6 W ještě kdybych tam dal dvě, bylo by to možná ještě lepší no nevim...
90% textu jsem nečetl, ale místo diody prostě použiješ PMOS tranzistor substrátovou diodou otočenou ve správným směru. (sourcem na baterku, zřejmě). Žádných 18V kde na co? :-O
v tom obvodu už je měnič na 12V tak ho akorád zvednu na 18, P-mosfety sou s horšíma parametrama, takže je tohle lepší, navíc na to sem se vubec neptal
a pro milana, co myslíš že je za typ ta dioda co sem si našel... pochybuju že kámošovi ve fichtlu to bere 8A
Myslel sem dva-tři paralelně, kdyby tě to nenapadlo. Ale vim, že ses na to neptal, tak sem ti to nepsal. Ani sem ti nepsal, kde se dají koupit, protože na to ses taky neptal.
tak ještě jinak, teď sem zkoušel tenhle regulátor http://www.amstuning.cz/2887-6989-thickbox/regulator-6v... kterej sem si dřív koupil, ale nezvládal dobijet se zaplejma světlama a divil sem se, že skoro vubec netopí ani při těch 8A kdy ten muj už docela topí, tak sem ho rozebral, oni ho maj svině zalitej, ale to mě neodradilo a zjistil sem, že tam maj schottkynu, ale tuhle http://www.irf.com/product-info/datasheets/data/40cpq03... všimněte si, že má fakt malý prahový napětí, na spínání budícího vinutí tam nemaj obyčejnej mosfet, ale tuhle ptákovinu http://pdf1.alldatasheet.net/datasheet-pdf/view/79440/I... a celý to řídí ňákej 8-mi nohej integráč ST u kterýho nemůžu rozluštit typ, jo a taky tam maj malej bočníček na proudovou regulaci, kvuli tomu mi to nedobíjelo, protože sem si koupil 45W verzi... když na to teď tak koukám jak to maj jednoduše vyřešený a že to stálo 500,- tak si připadám jako čurák, možná že se na všechno vyseru a pudu si to koupit, nicméně ten jejich regulátor poněkud neukázněně drží napětí a přijde mi že ten muj funguje od nižších otáček....
ha... co sem říkal... máš si vybrat takovou diodu co má řádně malej ubytek. dáš si tři paralerně aby jsi měl ubytek stále malej a výkonové zatížení rovnoměrné.
fichtl má 30W. 30/6 je 5A. od tvejch osmi se to moc neliší.
Má tam SMDčka, dvě 5A paralerně a ubytek 0,3V. jezdilo to na závodu fichtlmazec 24 hodin v kuse.
ale na to ses neptal, kdyby ses zeptal, co ten kupovanej regl, tak bych ti napsal třeba že tam mají šotkynu a proudové omezení. pokud ti není líto dynama, kup si výkonější. ale je v něm jen jinej odpor. ale na to ses taky neptal
Zdravicko, postavil jsem danykovu plazmakouli se zarovkou. Mela to byt takova hracka po navstevy, tak jsem si s tim docela hral ale sedka spajene to vubec nestší. Korona se v baňce objevi u vlakna tak na milimetrovem tozměru. Cekal jsem neco jako je na obrazcich pod clankrm. Uzemneno je, chlazeno je... napajeno z autoaku, ted je tam asi 10V...
Taky jsem jí stavěl a jediný problém je že se hodně zahřívá výkonovej odpor. Takže jede tak minutu a pak nechat chvíli vychladnout, ale ještě tomu zkusim udělat nějakej chladič. Jinak jede výborně
preco plynovy kotol nefunguje, ked je zapnuty cez rozdvojku, co prehadzuje fazu a nulak?
suvisi to nejako s detektorom plamena, ale zaujimalo by ma ako to presne funguje, ked tomu vadi zamena pracovnych vodicov
Detektorů plamene je více druhu. V práci máme na 250kw hořácích nejčastěji ionizační elekrtrodu. Chodí to na principu, že plamen je vodivý (nevim jak hodně), ale nejenom že je vodivý, ale má i usměrnovací schopnost pro různou plochu elektrod.
Taky používáme k detekci UV diodu. Vypadá jako malinká elektronka.
Tvůj kotel bude mít v zájmu bezpečnosti relé na kontrolu sítě.
Je to z fáze, ale přez ... si to z hlavy nepamatuji. Druhá elektroda je kostra hořáku, takže je to jakoby dělič napětí, A kontroluje to i správnou polaritu stejnosměrné složky. Takže jestli máš v přívodu k elektrodě v sérii diodu, tak kotel zapálí a hned zhasne, při otočeném napájení.
Domácí plynové kotle jsem zapojoval jen dva, ale oba byli pevně připojené spotřebiče. Takže záměna nehrozí. To že si někdo připojí na svorkovnici kotle flexošnůru, je jeho kotel a jeho starosti. Nevím třeba se takové i továrně vyrábí, ale detekcí plamene je vícero, třeba bimetalem u starších kotlů.
Zkusil sem si o tom problému s plynovými kotli a detekcí plamene najít. Celkem zajímavé. Z čeho to pramení a jak se k tomu staví norma, to sem zatím nenašel. Rozhodně zajímavé například jak to řeší soudruzi z NDR. (plyn. kotel nemusí být pevně připojený, měl by však mít samostatně jištěný okruh, je-li to psáno v návodu k němu).
Bimetalovou detekci plamene sem v životě neviděl, zato se viděl mnohokrát obvod s termočlánkem vzatý v sérii ještě přes bezpečnostní termostat na výstupu horké vody.
Automatiky kotlů nemusí mít trafo, takže pak záleží na správném připojení fáze. Pokud má někdo v baráku fázi na opačné straně , než je(bylo) obvyklé, tak na to servisák zprovozňující kotel příjde a přehodí mu fázi na správnou stranu ( pokud je ten kotel na zástrčku)
Problém je, že ona ve skutečnosti žádná "správná strana" úplně není. Němečtí soudruzi se šuko zásuvkami navíc ani stranu fáze definovanou nemají, pač to tam de strčit oběma směry.
Takže to bude spíš z 99,9999% nějaká zasraná čurákovina s katováním kostů moderních plynových kotlů, kde se zajisté ušetřilo pár centů na úkor normální funkčnosti.
Ví někdo, jak ty zmrdsky konstruované kotle detekují plamen, že mu vadí otočení L N ?
Už jsem to psal. Jednu elektrodu tvoří hořák, tedy PE. A na druhou elektrodu jde přes rezistor fáze. A jak to může chodit, když dáš na druhou elektrodu nulu?
Zátěž ono je to jen pár mA možná ještě mín. Nějaké svody jsou spotřebičů povoleny. (nejsem revizák) Proto sporáky, boilery,... nemusí být přes chránič. Plynový kotel taktéž nemusí.
V hlavním domovním pospojení máš i přívod plynu, tak o co jde? Taky tam máš i trubky k radiátorům a vodu v plastu.
Mno jo, ale podívej se, na jaký místa je to ekvipotenciální pospojení přimontovaný. Rozhodně ne za tenkostěnou flexibilní plynovou rouru, na kterou je ten kotel neska zapojenej.
Si najdi někde na elektrika.cz, jak se todle řešilo někde v bytovce. Přes sporák a plynovou rouru tam tekl takovej vyrovnávací proud, že to tu plechovou tenkostěnnou trubku normálně ohřejvalo
Trochu sem se nad tím zamyslel z hlediska zapojení toho obvodu a došel sem k jednoznačnému závěru, že se musí jednat o naprostou čurákovinu. Napadá mě asi tak několik jednoduchých způsobů, jak to vyřešit bez závislosti na tom, na kterém vodiči je zrovna fáze. Samozřejmě bez použití transformátoru. Tudíž zde musí nutně figurovat hodně tvrdý kostkating, nebo sou designéři blbci a jeden opisuje nesmysl od druhého, pátý od devátého, asi jako sme tu pár dní zpět měli zapojení buzení gejtů svářečky těmi pushpully s IRF740 a 220ohmovými odpory mezi GS. Chujovina!
Tenhle hlídač je pro průmyslové velké hořáky. U nás je to cca 250KW na jednom hořáku. Tady opravdu nehrozí připojení přes rozdvojku.
Ale já do toho nemám co kecat, já vlastně nemám ani zkoušky na plyn abych se v tom mohl vrtat. Až mi to jednou pšuchne tak mě vlastně ani nezavřou. (pouze zametou)
Vroutek: pro to snímání potřebuješ střídavé napětí zhruba 200V. Někteří výrobci , jako třeba Kromshroeder tam mají trafo, takže jim na fázi nezáleží, důležité je jen propojit na kostru jeden daný pin hlídače. Ostatní výrobci, třeba Honeywell to ojebou jen kondem a odporem a spoléhají na správné připojení a ani netuší, že tu někdo může použít uvědoměle-socialisticky ojebanou rozdvojku, která přehazuje 2 póly. Jaké Tě napadlo jiné jednoduché řešení?
je to sice hezký, že to chceš udělat blbuvzdorný, ale proč? Máš tam jasně dané, že 1 je L a 2 je N. Ukaž mi elektrikáře, se zkouškami na plynové hořáky, který to zapojí obráceně. Takovýho blba neznám.
My máme nucený přivod vzduchu třífázovým ventilátorem pro každý hořák. Některý mají hlídání manostatem že to bez tlaku vzduchu nezapálí. Ale u některých je jen odstředivý spinač na motoru ventilátoru. Co kdyby to nějaký blbec, zapojil motor obráceně? Odstředivý spinač to nepozná.
Ber to tak že konstrukce a zapojení hořáku je daná výrobcem a kdo v tom udělá změnu, toho čekají klepeta. Není to zas taková prdel si s tím hrát.
franta: jenže když zapojíš obráceně IO tak maximálně uvidíš čmoudíky... Když zapojíš obráceně tenhle kotel, tak tě někde něco nakope/zabije/vyhoří, apod... to je prostě rozdíl
Pakliže kondenzační plynový kotel do domácnosti končí vidlicí do zásuvky (což ten náš například končí), "polarita" L-N nesmí mít vliv. Tečka, bez diskuze.
Vroutek: nevím, kolik voltů je postačujících, nezkoumal jsem. Výrobce hlídače má na sekundáru pro ionizaci 240V , těch 200V je měřeno na výstupu hlídače, ale měření je zatíženo vnitřním odporem multimetru, tak to trochu kleslo
Nejsem si jistej, jak se může lišit "vodivost plamene" pro různá paliva, ale mám dojem, že na lihový kahan funguje klidně už nějakých 30V. Nevidím důvod, proč by tam MUSELO být 230V. To zas jen výrobci něco někde úspěšně omrdali o 5 centů.
A vzdálenost elektrod? Aby se vyloučila možnost nežádoucího propojení prachem, usazeninami spalin, tepelnou deformací elektrody, či cizím předmětem. U nás máme elektrody od sebe asi 8 - 10cm.
8-10cm wtf? To máte plamenomet a né domácí kotel 22kW...
Z toho, co sem v rychlosti tudle nagooglil, tak se k detekci používá převážně právě "usměrňovací mód" toho plamene, kdy v jedné polaritě teče proud větší (asi 1:5 uA), než v druhé (tím lze vyloučit právě i ty svodové proudy). Čistě vodivostní snímání se prý už dneska nepoužívá.
Dál sem po tom nepátral, ač by mě to vcelku zajímalo jak to funguje, nemám na to momentálně bohužel vůbec čas ani náladu
Doma plynový kotel nemám, Ale hořáky v práci mají 250kw. plamenomet to není, má to plamen necelé dva metry. Ano hledá to stejnosměrnou složku, ale to už jsem psal úplně nahoře. Při svodu nečistotou ti vyhodnotí poruchu hořáku. Větší vzdálenost elektrod zvyšuje spolehlivost.
Ale to už je asi OT vůdči úvodnímu dotazu.
zapojoval jsem karmu strejdovi. moderní. podmínka byla, že musí mít vlastní jistič. to měla i stará a vlastní zásuvku. to sem se divil. pak byla podmínka že kabel musí vést kolmo dolů od zásuvky a udělat Učko a pak do karmy. tam to připojit.
jinak do zkušebny to pošlou s lepší elektronikou a je to
takže pokud v německu maj podobné kraviny, tak to neprohoděj bo by museli dát vidlici kabelem hore a to porušuje to že vyžadují aby tam bylo Učko kvuli vodě.
jeden dotaz ohledne TAS5630b, je rozumne reseni návrh PCB sevšema variantama Pout s tim ze u pinu pro vyber M1-3 by byly smd propojky ktere by pres dane piny zkratovaly VDD a GND, pred osazovanim by se proskrably ty spoje, ktere nejsou zadouci, dale by vystup mel udelany navrh pro filtry tak, aby se dal osadit ten pro dany output a zbytek pochopitelne neosazen ? nebo by to delalo nejake problemy s buhvi cim ? jde o to, že když bych objednaval oboustranou PCB tak urcite nevyuziji rekneme 10x variantu pro 2x300W nebo 10x pro variantu 4x125W, dale by se zbytek PCB lepe prodaval, kdyz by byl Pout volitelny pro azdeho dle potreby... :)
diky
Mas pravdu, neví :D IO jsem dostal zadara a uz nejakou dobu se mi tu válí, chci jej využít, myslíš že by to takto nefungovalo ? :( jak by jsi to vyřešil ty ? :)
Asi bych to řešil úplně stejně, jen s tím rozdílem, že škrabací propojky sou dětinský a jde to vyřešit pájecíma.
Jen tě upozorňuju, že ten šváb je chatrnej jak dědek a od původního vydání (tenkrát tvrdili 600W) mu postupně snižují datasheetový výkon, protože to hoří jak fakule.
Jediný režim toho švábu, který bych momentálně využil je zřejmě ten 2+1 (SE+SE+BTL) na domácí hraní. Jestli chceš silnej zesilovač na ozvučování párty, tak na tohle Dčko zapomeň, nemá šanci, odejde to i přes všechny jeho ochrany. Zesilovače pro "hrubý zacházení" se staví trochu jinak, a především ne z obvodů, který tahají stovky W dvouma nožičkama, kterýma se normální bělošský konstruktér bojí pustit půl ampéru.
Jestli chceš desku u které si "mechanicky" zvolíš její propojení, tak se to nedělá SMD propojkama, ale propojkou cínovou.
Prostě tam dáš libovolnej odpor 0402 a pak to přetáhneš kapkou cínu.
Ve firmě tím řešili programování MCU (odsál si kapku cínu, tím si uvolnil vstupy na programování a pak jsi ji zase "vrátil").
Každopádně tohle je zase věc pro trochu zkušenější bastlíře a přijde mi, že se to vyplatí jen pro větší série.
Protože tím, že něco neosadíš, nebo nepropojíš, tak tím plýtváš místem, což je fajn, když děláš sérii 1000ks, kde tě to finančně nebolí a můžeš si dovolit delší čas na návrh, ale už to asi není fajn, kdy je rozdíl mezi 5x5 a 10x10 deskou cca 5$ (báj vočko).
A neber si to zle, ale asi bych být tebou s prodáváním desek ještě nějaký čas počkal.
chci to právě v režimu 1x300W 2x125W k TV k filmům atd, výkon z toho budu brát pro SW max 60W a pro satelity tak kolem 25-40W, jen jej chci vyuzit, pro ozvucovani jak ty rikas party, mam pro SW postavenej a dle meho nazoru perfektne odladenej tranzistorovej cca 450Wmax, ke kteremu mi momentalne jaksi chyby trafo, resp drat na dovinuti trafa :D, jako skrabaci propojky jsem mel na mysli toto: http://www.mikrocontroller.net/attachment/109045/SMD_so... s tim, ze ze zakladu by byly propojeny rekneme 10mil-ovou medi aby :)
No tohle jsou normální pájecí propojky, nepropojuj mědí nic.
Jestli to necháš vyrobit i s maskou, vypadalo by to hodně blbě a navíc prostě.... proč to dělat složitě, ten cín tam krásně roztáhneš
medvídku ty si to taky neber zle, vím že to myslíš dobře ale bohuzel musim nesouhlasit, navrh vc preampu atd, jak to mam v planu urcite do rozmeru 10x10cm nedostanu ani kdybych se potento a to že se to vyplatí pro větší serie mi přije taky jako blbost, vždyť v těch filtrech je největší součástka foliak, který je pro každý výstup 1 na každé větvy ostatní foliaky a odpory atd nejsou nejmenší ale jsou dost malé na to aby to nezabralo 20x20cm, a mohu se prosím zeptat, dle čeho jsi usoudil, že moje kvalita navrhu PCB je tak otřesná že by jsi s prodáváním ještě počkal ? a i kdyby byla až tak špatná, tak do koupě nikoho netlačím a tlačit nebudu, jen namýtám, že se mi doma nevyplatí skladovat třeba 5 desek s tím, že se někomu nemusí líbit návrh tak to třeba nebude chtít, ale i v takovém případě tak otřesného návrhu si myslím, že by to na aukru někdo skoro určitě koupil, ale dle mých zkušeností mi za to "urvou" ruce už jenom ve škole, kde je plno lidí, kdo tyto IO při jedné akci nafásly a chtějí na to DPS, takže se to na nějaké aukro ani nedostane, a neboj, tobě to prodávat taky nebudu, pač můj návrh je na tak nízké úrovni, že ty by ses na něj ani dívat neměl aby jsi si nezkazil zbytek roku... s tím co píšeš bych si měl sednout ke stolu, dát si na stůl nepájivé pole, NE555ku, pokud bych s ní tedy vůbec si mohl dovolit pracovat, a zapojit k ní LEDku, a doufat že se rozbliká i bez okolních odporů a kondíku pro 555ku protože to jsou moc pokrokové věci pro to aby s tím nezkušený bastlíř jako já vůbec směl pracovat, bůh ví, zda je vůbec dobrý nápad abych měl vůbec doma židli, abych si o ní třeba nezlomil nohu když ji neumím vyrobit...
Hele, ještě jsi tu neposlal normální schéma, jenom nějaké teze.
Víš kolik stojí výroba těch PCB na zakázku ? Ne ? Tak až to zjistíš, sám si řekneš, že ten prostor je opravdu drahý.
Proč to neprodávat ? Protože, když čtu ty dotazy, tak se bojím, abys nevyhořel jen ty, ale třeba i tví spolužáci, ale no offence, třeba překvapíš.
A říkám začít od začátku, protože často se ptáš na věci, co jsou jasné, nebo spíš jde vidět, že nemáš takovou praxi, ale já jsem se taky rád pouštěl do složitostí a nakonec jsem se stejně sekl na kravinách, který mě poslaly zpět a já to musel nastudovat.
Návrh desky nevím jestli umíš, nebo ne, ale jde to ruku v ruce.
Každopádně s tím prodejem se vážě jakási zodpovědnost, podle mojeho názoru teda... ale každýho věc, už odmítám reagovat.
nikdo tě nežádal o reakce kde shazuješ toho, kdo se na něco ptal - Martina, žádal pouze o radu, ale to je věc právě jeho, jak bude brát tvoje příspěvky, jinak co jsem si v diskuzích všiml, Martin se zatím pokaždé shodil akorát u spínaných zdrojů, hlavně v oboru indukčností (trafa a tlumivky)
Já ze své zkušenosti mohu TAS5630 doporučit, pokud jej tedy budeš využívat ne na maximum co píšou v datashitu, Každopádně máš dobrý nápad ohledně toho multi-zapojení :), kdysi jsem s tímto IO také experimentoval, ale nakonec jsem zůstal u TPA3116ky v režimu 2x50W, i když to celých 50W samozřejmě nedá... Pokud na DPS nechvátáš, zkus DirtyPCBs, s jejich plošňákama nikdy problém nebyl, jen je pravda že větší jak 10 na 10 se od nich až tak moc už nevyplatí.
Kde jsem ho shodil ?
Že být ním, tak bych ještě s prodáváním desek počkal ?
To mi jako shození nepřijde, spíš jako normální rada, aby mu pak neřvali do telefonu nebo mejlu lidi, kterým to nejelo, vyhořelo, nebo odpálilo nějakou jinou, drahou techniku.
Ale teda jestli jsem někoho urazil, tak se omlouvám, bral jsem to prostě jako normální diskuzi....
Hoši hoši... roztrhejte si ty občanky a dejte si pohov...
Za mě osobně - vysrat se na univerzální desky. Je to docela kumšt to navrhovat. Lepší jednoúčelová, ale kvalitně udělaná deska.
Navíc se všema amatérskýma deskama na TAS5630 mám já problém ten, že sou strašně velký a roztahaný. Do stejný plochy bych mnohdy dostal diskrétní linární konec, který by těch 300W dal, trvale (s odpovídajícím chladičem vedle, samozřejmě). Nebo to aspoň někdo udělejte jak číňan jednodeskové včetně síťového zdroje. Jinak to moc nemá smysl...
No ja som zoho katalogovy vykon tahal niekolko krat niekolko hodin /chudak variak/ a prezil to. Nehovorim, ze som profesionalny navrhar PCB ani ze ta moja je najmensia mozna, ale zjavne je spravena podla urcitych zasad a tak to normalne funguje bez roznych fakiel a pancerfaustov. To uz budu hadam aj 3 roky co to ide 24h denne, a hra pekne len co je pravda.
Neco navrhnu a uvidim jak to dopadne, bud to pujde (cemus verim :D) nebo ne, jina moznost neni
zdroj mam dobry, s nizkym zvlnenim, silny. Oscilak mam relativne taky OK ale nejni to zadna jednicka a jako umelou zatez mi poslouzi teslacky relostaty ruzne pospojovane a ruzne nastavovane, uz jsem na nich zatezoval spousty a spousty veci, nejen zdrojů a zesíků.
Já sem osazoval něčí cizí desku na TAS5630 v tom dvouřadým pouzdře jednou. Poté, co sem zaznamenal několik výbuchů téže desky u jiných stavičů, tak sem se jí raději zbavil za cenu těch dvou OPA1632. A dosud sem neviděl žádnou diy desku na ten šváb, která by se mi líbila. Všechno velké, moc roztahané nebo to používá drahé nestandardní součástky.
Tu nejde jen o základní meřící vybavení Martine, to chce i "vědět jak" při návrhu takové desky.
V tom si celkem i verim, abych pravdu rekl, pár desek pro zesilovace jsem jiz navrhoval, pro ostatní "techniku" jich bylo nespočet, dokonce i 4 vrstvé pro ridicí modul do jednoho modulu v CNC, kde byla potreba, zatím se mi nestalo aby PCB byla zavazna ale ani méne zavazna chyba :)
Proč ? to chces videt styl navrhu, nebo mit moznost kritiky dalsi moji veci ? :D jen jeste otazka k tomu TASu, myslis ze je vhodne dat mu >48V co napajeni kdyz rikas, jak radi hodi ? :) http://i66.tinypic.com/16c7tit.png
Doporucene max je 52,5V a absmax este vyssi ale vzhledem k moznym prekmitum zdoje bych nad 48V raci nechodil. Ja sem krmil tusim max. 46V (toroid + regulak - ciste pro ucely mereni).
Ano, to 2-rady pouzdro je nahovno, na to msme se shodli uz davno, resp. de pouzit bezpecne tak cca do 100W. Proto to toman predelal na quad, rev.B a zatim to jemu ani me neodeslo, i kdyz ja sem to nemel jeste jak vydrazdit na plnej vykon.
>Martin12
jo reostaty, dyk je to vic civka nez odpor :) No to uvidis...
Já si pamatoval, že 50V. Tak možná sem si to splet. Každopádně stejně, pokud je jakákoliv výkonová spínací součástka na 52V a je na ní za provozu 50V, tak je to a) chujovina b) chujovina a za c) chujovina, která po čase střelí. Ale vzhledem k výrobci je jasný, že chtějí ze svého integráčku dostat co nejvíc aby si ho mohli porovnávat s konkurencí.
Integrovaný Dčka sem nikdy osobně nedělal, jen pár pokusů s neintegrovanýma z diskrétních součástek s dost proměnlivými výsledky. Teď se chystám někdy zkusit diskrétní sigmadeltu Ono to neni zas tak složitý (až na návrh zpětný vazby) a především se dá udělat brutálně robustní výkonová část, narozdíl od všech možných čipů který se nedaji ani normálně chladit.
4 páry TO220 na chladiči se zajisté budou chladit líp, než ten malej plastovej čtvereček
Tak diskretny konec ma svy vyhody a nevyhody, na cipu se zas dari dosahnout mensich parazitnich L, C, rychlejsi trandy s kratsim deadtime a tak. Precejen nakejch 400kHz nebo kolik je ta nosna uz neni takovej cajicek jako nakej indukcak nebo kontroler na moturek....
Ale v pohodě... nic zlýho. Ta trocha parazitní indukčnosti bude akorát nepatrně přhřívat mosfety, a na čtveřici TO220 na chladiči se dá vytopit spousta wattíků mnohem bezpečněji, než na kusu plastíku s nožičkama.
Spíš bych šel ale zkusit sigmadeltu, ta se aspoň dá líp odrušit, než PWM.
Zná někdo firmu plosnaky.cz ? Známý si tam nechal něco dělat, vypadalo to velmi dobře, nabízí i vrtání a stříbření, hotové a odeslané to prý bylo do druhého dne, ceny jsou velmi dobré. Neumí ale prokovy a masku.
Zdar, prosím o radu. Mám DC motor ze sračkoakučky na 12V, který má odběr při těch 12V cca 2A. Budu ho používat v aplikaci kde budu mít velký průmyslový spínaný zdroj 24V. A teď co? Odpor nepřipadá v úvahu (né že bych ho neměl ), ale protopit zhruba 25W mí příde jako zhovadilost... Jiný zdroj jen pro motor taky řešit nechci (místo), tak jedině to srazit 317tkou posílenou trandem, nebo nějaký výkonný tranzistor(mosfet?) se zenerkou v bázi? Je něco jednoduššího? Nějaký step-down měnič? Nebo jen nějaký omezovač proudu? Nic složitého prosím. Dík za rady. Jo a motor bude řízen jednoduchým PWMkem s 555...
25W na odporu topit nechceš, ale na 317ce ti to nevadí? To človeče, má opravdu logiku.
A jestli za "něco jednoduššího" považuješ stepdown měnič, tak máš vážně nějaké invertované myšlení, protože ten je z toho všeho nejsložitější. Koneckonců, dobře navržený PWM regulátor napájený 24V s omezenou střídou do 50% si s 12V motorem bude rozumět velmi dobře.
přesně tak. když omezíš PWMko tak, aby si tam měl střídu do 50% tak to pomaká. mám motorek na 4,5V v modelu kde mám 12V baterii a u toho jednoduchej regl čornutej z akučky. nastavil jsem stejné otáčky jako na 4,5V, žiije to asi už deset let a zdá se mi, že motor má lepší moment oproti napájení z 4,5V baterie.
Ten step-down jsem tam napsal jen aby tam byly snad všechny možnosti a já vypadal chytře ... Jo to že bych protopil stejný výkon na 317 mi nedošlo. OK takže omezit střídu, když ta 555 bude napájená 12v tak na gejt mosfetu který bude budit motor dám 6V zenerku? Tak jednoduchý to asi nebude co....
A další extram měnič na co? Však PWM regulátor už je měnič, využívající indukčnost motoru ke snižování napětí. (teda, jen v případě že konstruktér nemá v palici n...o, při 100Hz se na mě opravdu nezlobte, ale to fungovat nebude)
Tak mě napadá, mám tu něco přímo pro Tukánka. Takovej relativně rozumnej PWM regulátor, co si s motorem z vrtačky bude rozumět velice dobře, i při pořádném zatížení motoru: http://leteckaposta.cz/879124543
Mosfet samozřejmě je možné použít i jinačí, třeba IRF3205, diodu i nějakou menší (avšak rychlou, ideálně schottky na 60V dimenzovanou na provozní proud motoru). Střídu omezíš na 50% vložením vhodného odporu do svorky X1-3, R6 je potom třeba upravit taky aby rozsah potenciometru odpovídal 0-50%.
Je k tomu k dispozici i relativně rozumný plošák.
No vypadá pěkně, dík moc určitě to zkusím, ten io musím ale obědnat... 12V asi nikde jinde v mém případě nevyužiju budu potřebovat 5V pro logiku, toť vše...
Dík moc Vroutku, já věděl že na tebe je spoleh
Pokud je to vyloženě jen logika, tj nějakých pár hradel s odběrem do 10mA, tak to můžeš nakrmit rovnou z pinu 14 té 494. Pokud to bude brát víc, tak přidej další stabilizátor (dle odběru) za tu 7812 (7815).
Ten šváb si nakuchej třeba z PC zdroje. (TL494, KA7500,...)
Tak a světlo je sprasobastlené https://youtu.be/GXlL9s3ID1I
Pro tázače ceny, celé to stálo 530kč i s tim adaptérem z druhý ruky(který doufám že mi to neodkouří)
Teď my už zbejvá vyklejčit semena a sbastlit hydropokýbl
chci si upravit reg. zdroj na moznost "sine" vystupu, tzn ze potrebuji postavit stridac, napado me uskutecnit to nasledovne: vzal bych vf trafo, ktere by bylo buzeno full bridgem, ktery by se po sepnuti spinace napajel z reg. vystupu zdroje, full bridge bych ovladal pres pnp/npn dvojici na kazde bazi (IGBT) a ty bych budil pomoci MCU s vystupem ve stylu PWM modulovane do sinusu ? ( http://www.industrial-electronics.com/image/PWM-output.jpg ) nebo je jednodusi metoda ? jak by jste to resili vy ? a jaky je asi nejvhodnejsi filtr na vystupu toho trafa ? díky !
A, co tím chceš pak krmit ?
Asi, jak píše Doktor, začal bych prvně od menších konstrukcí.
Tyhlety střídače jdou zbastlit celkem jednoduše, když to neřešíš do hloubky, pokud chceš totiž kvalitní konstrukci, musíš mít zkušenosti a hlavně tomu rozumět.
Jinak střídač jde koupit, žejo.
Nebo se mrkni k arambajkovi na web, tam myslím něco takového řešil.
potřebuji to pouze na nějaké aplikace, kde je využito střídavé U např kvůli násobiči nebo při použití každé půlvlny na něco jiného, (50Hz nejni nutné), kupovat jej rozhodně nebudu, to radši vytahnu variak, k arambajkovy urco kouknu :) dik
To se řeší tak, že si buď v bazáru koupíš malinkej variak třeba 150VA, nebo si namotáš (jsi-li zručný) nebo necháš udělat (a zaplatíš) síťový transformátor se sekundárními výstupy v mocninách 2: 1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128V. Sekundáry potom budeš kombinovat přepínači do série a můžeš si vymyslet libovolný napětí s rozlišením na 1V, třeba až do 255V.
Máš-li potom příliš elánu, místo přepínačů dáš relé a budeš to ovládat např. rotačním enkodérem a čítači, nebo procesorem (umíš-li naprogramovat) a zadávat z klávesnice.
Snad reaguju včas, ještě než to stihl vidět Vroutek...
Buď sem rychle postni nějaké schéma, nebo něco kde by ses rád inspiroval a hlavně prosím... nevymýšlej nic nového.
Tohle by nikam nevedlo, najdi si měnič u Arambajka okopči ho, nebo okopíruj jinou spolehlivou konstrukci.
Ale prosím, asi zatím nevymýšlej nic moc sám, protože tohle "schéma" je záruka toho, že ti vyhoří pokojíček.
A omluv se Vroutkovi, protože po tom schématu jsi mu asi pokazil víkend
Nevidim vymysleni niceho noveho, vzal jsem full-bridge a pripojil k nemu trafo, fiktivni prozatim, k tomu ridici obvod pro gaty (asi GDT buzeny trandama + obvody pro DT na vystupu s tvarovacem a zesilujicim trandem pac myslim ze TTL-DT fet nevybudi), ten je rizen uP ktere zaroven hlida napeti a proud, proudovou vazbu jsem prikreslil do filtru ale samozdrejme ze tam bude proud. transformator ze ktereho to bude cist, prvky jako usmerneni a "filtraci" proudove a napetove vazby jsem nekreslil, pac to nejni podrobne schema, stejne jako uP jsem pouzil 1. IO co jsem v knihovne objevil a jestli myslis ty otocene fety, tak za ty se samozdrejme omlouvam ale myslim ze to asi kazdy pochopy jak melo byt, v rychlosti jsem si toho nevsiml...
Ne, tohle mi víkend nezkazí. Momentálně mě jebou jiný věci, a to především pošahaný google adsense, zkouškový a další věci, jejichž list je svou délkou nevhodný zde k zveřejnění.
Z toho schématu neni nic poznat. I když dovedu odhadnout, že netušíš ani jak ty mosfety řídit (jak tam ten sinus modulovat), natož jak skrz GDT poslat střídu vyšší jak 50%
Ale to samozřejmě nic ve zlým, každej nějak začínal. Ale radím začít s něčím jednodušším, nebo použít vhodné schéma pocházející z důvěryhodného zdroje, např. od Arambajka. Ten tam má pěkný sinusový střídač s železným trafem. Já sem tenkrát udělal nepatrně vylepšenou verzi o nějaké pyčovinky, dopadlo to takle a od té doby se mě to tu jenom válí. Tož jen tak pro inspiraci, jak to nedělat: http://o71.imgup.net/IMG_1925c49c.JPG
Nedělat ani ne tak proto, že je to celé analogovka, ale spíš kvůli tomu, že je to pro push-pull trafo tak to holt svinsky trpí na rozptyl.
na arambajkovo zapojeni jsem koukal ale nevhodne je prave to kovove trafo na vystupu, potrebuji aby to melo co nejmensi vahu a tudiz bych byl mnohem radsi za feriťáka,
místo GDT tedy použiji radši něco integrovaného, ´protože opravdu netuším jak přes trafo dostat >50% střídu, na to jsem nějak opoměl, ale i to bych se časem rad přiučil :),
mohl bych t tedy poprosit, zda neznáš nějaký projekt nějakého střídače, který bych si mohl zmodifikovat pro svoje účely a byl by s feritovým jádrem na výstupu ? na googlu jsem vygooglil jen jeden a ten měl řízení s SG3525 pro měnič 12/325 a pak 556 pro sinus, což se mi moc nezamlouvá, a celkově vypadal dost pochybně, ale nevím
jinak detailnější schema toho, jak si to představuji "namaluji" zitra, dnes už na to nemam :( diky za pomoc !
Lol, s 556 to určitě sinus nebude. Leda tak okousanej obdélník, lidově "modifikovaný sinus", kdy vrcholová hodnota signálu odpovídá 325V a efektivní 230V.
Asi tě zklamu, ale žádnej střídač jen s feritovým trafem jedním neexistuje, neboť by ten ferit musel přenášet i tu modulovanou 50Hz složku. Proto se to dělá s železným.
Jestli chceš malý rozměry, tak se holt budeš muset zažrat do teórie a nastudovat, jak se to dělá s dc meziobvodem 330V, jak to pak zpětně rozstřídat, pofiltrovat, řídit,...
ok ja si v pondeli zkusim v knihovne najit nejakou knizku o tom, (uz me dost prekvapili ze mely tu knizku o spinanych zdrojich a menicich z naklad. BEN, tak snad budou mit neco podobneho + si znovu pujcim tuto) a neco nastuduji, BTW vim proc se tam davaji filtry, nebo to bylo na blawhara ? :D a čemu se rika stejnosmerny obvod mi dochází taky. S tou 556kou jsem rikal ze mi to prijde dost pochybne a vubec se mi to nezamlouva :) ale i tak diky !
a jo, taky se zeptám na generátor funkcí. Před časem mě zaujal tenhle šváb http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=37 , má tu s tím někdo zkušenost? Kmitočet, dejme tomu do těch 300kHz, amplituda do 15V. R5 asi víceotáčkovej pro jemný ladění a výstupy IO posílený tranzistorama. Je to reálný?
pakliže chceš dodělat slušný výstupní buffer, regulaci výstupní amplitudy, offsetu, přidat přepínač rozsahů kmitočtu a spol, tak to už se bavíme ale o úplně jiným zapojení
výstupní buffer nevím co je, offset nevím, jestli využiju Regulaci výstupní amplitudy potíkem v cestě signálu a přepínání rozsahů vícepolohovým přepínačem a sadou kondenzátoru. Dá se?
Jasně, potík do výstupu. A výstupní impedance se ti pak bude měnit od 0ohmů do třeba 5 kiloohmů, podle polohy poťáku. To je fakt moc chytrý Takže hybaj nastudovat, co je to buffer.
Nastavitelný offset se hodí vždycky. (mnohem víc, než třeba nastavitelná symetrie u sínusu )
Sada přepínačů samozřejmě, ale mysli na to, že k přepínačům budeš tahat signálový vodiče, takže mít ve škatuli ty dráty pak 30cm dlouhý a nejlépe obtočený ještě okolo síťovýho trafa jak klubko hadů asi neni to, jak by to mělo vypadat.
potíky do výstupů právě ne. Já si to představoval tak, že na výstupech švábu by byly komplementární dvojice trandů a regulovaly by se přívody do bází (v tom snad bota nebude). Z dlouhých vodičů strach nemám, celkem mám představu, jak by to mohlo vypadat.
Buffer - vyrovnávací paměť, co jsem našel. Proč...?
Nebudou. Ale pochybuju, že si půjdeš za 2 stovky koupit operák s výkonovým výstupem, co ubudí 50(100)ohm impedanci.
Takže opět nejlepší řešení je použít nějaký běžný lepší operák s dostatečným SR a BW posílený třeba BD139/140.
Já to nějak nedopsal, myslel jsem to tak, že jich není tolik, kolik jsem jich JÁ potřeboval (který udělám 2 ks tišťáku za rok), narozdíl od Tebe , který děláš 10x více věcí 10x náročnějších.
Cavole ma tu nekdo zkusenosti s MCP23S17 (SPI verzre)? Ta mrdka vypada velmi jednoduse, ale bohuzel se to chova jinak, nez podle datashiiiietu. Kdyz nic jinyho, tak minimalne neplati, ze po resetu je HAEN=0. Ty piny A2:A0 jsou evidentne aktivni uz po resetu. A kdyz je blbe tohle, tak buh vi co jeste. Prijde mi, ze to ignoruje nektery prikazy, jako treba vypnuti pull-up a tak. A v jakym poradi jsou registry (BANK) taky vi buh. Dokud jsem tu mrdku pouzival jen jednu samostantne na sbernici jako vystupy, tak nebyl problem. Ted to mam i jako vstupy a je to na sbernici vic a je to extremne nespolehlivy,
Tak ty pullupy bral zpet. Ja sice vypl pullup na tech spravnych pinech, ale okolo bylo par nezapojenych a tam jsem ho pro zmenu zapomnel zapnout nebo z toho udelat vystupy. Se to asi nejak zaseklo v "mezipoloze", takze to zralo tak 300uA. Ted uz to dela co ma a zere pod 2uA i s nejaky AVR.
Mám doma tři LED 10W 10V 1A a rád bych je použil na stroboskop i na normální svícení z 12V aku.
Máme ověřené dobré schema odtud: http://www.filutovadilna.cz/led/led-svetlo-10w
Jenže hádám, že nezvládne stíhat frekvenci stroboskopu a nebude fungovat.
šlo by udělat něaké stroboskopu odolné, nebo musím dát odpor?
Opravdu jen debil si může myslet, že to IRL bude mít menší ztrátu v tomhle zapojení lineárního topení.
Frekvenci stroboskopu to v pohodě zvládne, stačí vyhodit do prdele ty dva kondy. Pokud řešit VF stabilitu toho zapojení, tak bych spíš naháněl millerovu kapacitu, a to nejspíš mezi C-B toho NPN.
Však osciloskop máš, tak si ho dej na ten bočník a podívej se, jaký má ten zdroj přechodový jevy. Bez kondů (stabilní?), s kondama, a s drobnou kompenzací mezi CB. Kapacitama těch kondů bys měl docílit toho, aby při zapnutí zdroj zbytečně nepřekmitával a ani nenabíhal příliš pomalu.
Do gejtu mosfetu přidat odpor 100ohm každopádně.
Jinak tyhle zapojení zdrojů proudu chodí i do několika MHz, když se správně vyberou součástky.
"Regulátor nemusí někdy správně fungovat vlivem vysokých kapacit těch dvou kondenzátorů. Vyzkoušel jsem je úplně vypustit a také to fungovalo. Ještě to musím přesně zjistit, jaké kapacity budou ideální."
Jo, ideální je kondy nesrat nikam, když tomu nerozumim.
no právě nevím proč tam sou. přeci proč by je tam někdo dával, když by tam nebyly potřeba.
osciloskop zrovna po ruce nemám bohužel.
zejtra něco zkusím spáchat
Dobře 10W ledku v 3x3 konfiguraci můžeš v pohodě hnát pomocí odporu, záleží na tom jakou frekvencí blikáš(v stroboskopu) a jakou máš toleranci těch napájecích 12V, já sám mám malou svítilnu s 10W 3x3 ledkou a mam tam odpor 2R7 5W (topí jen 4W max) a zatím žádné trable s ledkou
PS: baterii tam mam olověnou 12V 2.6Ah
na stropě mám tu ledku a odpor 2R2 5W. svítím s tím ze solární elektrárny. jenže teoreticky j začnu kurvit jakmile napětí přesáhne 12,2V, prakticky ne, mám v serii pojistku, na té bude ubytek a 5m dvoulinky, vypínač, takže dalš přechoďák a napětí má ta moje 10,7V při 1A
Takový jalový dotaz... Teď mě to tak trklo...
IGBT: mám graf závislosti Ic na f. Tento graf však vyjadřuje tuto závislost při tvrdém spínání. Jak určím to stejné při ZVS?
Ja myslim ze na naky rozumny f by mohl bejt blizky jmenovitemu Ic pro DC. Presne to asi spocitat nepude, stejne to nidky nebudes mit dokonale ve fazi, z mereni ic(t) a uce(t) by slo spocitat okamzity vykony a urcit ztratovy spinaci energie + vodivostni ztraty a porovnat aby nebylo prekroceny Tjmax a Icmax...
Jenom jsem se nad tím zamyslel. Je jasné, že v ZVS se spínací ztráty minimalizují. Taky si myslím, že v ZVS je teoreticky možno jít až na hranici povoleného Pd (Icmax) a Tjmax. Jinými slovy ten graf je v ZVS modu bezvýznamný. Mám pravdu?
To je nějakej graf pro lamy, jinak k hovnu. Navíc vidíš, že odpovídá pouze pro boost měnič v discontinuous modu. Pro ostatních 999 topologií je ten graf k hovnu.
Co to vždy zajímá je závislost Vcesat(Ic) a potom dílčí spínací a rozpínací energie pro různé Ic.
Kdyby tam ty tydýti dali ten graf Eon(Ic) a Eoff(Ic) pro nějaké Vce, udělali by líp. Tady vidím akorát graf energie spínací ztráty celkové dle Ic, takže pro topologie, kde se neuplatňuje třeba Eon si ty hodnoty můžeš jít cucat z prstu.
Podle těch tří zmíněných závislostí, tj Vcesat(Ic), Eon(Ic) a Eoff(Ic) lze napočítat ztráty v libovolné topologii a podle toho určit max provozní proud (resp. výkon měniče) na daném kmitočtu.
Ten graf se relativně ZVS módu může podobat, neboť v obou případech bude Eon v podstatě nulová. (boost měnič v DCM, respektive flyback je v podstatě ZCS)
A ne, na Tjmax a Icmax jde jenom magor. Přípustný Tjmax pro dlouhodobý provoz je 110°C, nebo 120°C, bude-li zaručeno, že za žádných podmínek provozu nebude tato teplota překročena. Je to daný nějakou průmyslovou normou. U každé výkonové konstrukce je proto velmi důležité řádně napočítat tepelnou bilanci, aby se pak nestalo, že zařízení v létě odejde, neboť Tamb bylo skoro 40°C, ale diletantský konstruktér počítal s 25°C a ještě napočítal Tj provozní na maximum. (věřím, že tací idioti existují).
Že hranice Pd je daná pro Tcase = 25°C a Tj 150 (nebo dle konkrétní součástky), je ti doufám jasný stejně jako to, že se to tak provozovat nikdy nedá.
Ale samozřejmě, že se musí správně dimenzovat součástky. Chodit na maxima se nedělá, jasně. O tom to ale není.
V tom grafu je boost měnič i polomost. Ten polomost je na tom dost hůř. Což zřejmě odpovídá tvému tvrzení o nižších ztrátách u flybacku.
Mě šlo jen o filozofickou otázku, která mě napadla při pohledu na ten graf. Jak se dobrat k podobné závislosti v případě ZVS.
Jak se k tomu dobereš sem již nadhodil.
Pro danou topologii si vyjádříš měrné ztráty, respektive proud jim odpovídající a pak to vygrafuješ podle kmitočtu.
Ale pokud je ten jejich graf braný pro Pdmax, tak je stejně pro praxi naprosto k ničemu.
Jsou tu nějací matematici? Mám rovnici ve tvaru Ax^4+Bx^3+C=0. Vím že x je v intervalu od 0 do 1 a potřeboval bych ji aspoň přibližně vyřešit, ale podmínkou je analytické řešení... Nevěděl by někdo jak na to, třeba nějaká aproximace?
Upřesnění: Použít větu o odhadu kořene a pak to prohnat Hornerem. Pokud jsou koeficienty rozumný, vyřešíš ručně s tužkou na papíře i polynom 10 stupně a ani to moc času nezabere :-)
no když o tom tak přemejšlim, tak by to snad mohlo být i numericky, akorát to už nebude jednoduchej excelovskej dokument, ale bude to muset být třeba v Matlabu nebo na to napsat program.
Myslím že ne, řešil bych to jako každou jinou transcendentní rovnici metodou půlení intervalu a to jde i v excelu. Přibližné řešení lze najít tamtéž grafickou metodou (průsečíky grafů Ax^4 a -Bx^3-C na intervalu 0;1 pro daná A, B, C).
Já to asi udělám tečnama, asi to bude nejrychlejší... Tak 4 kroky pro každou sadu koeficientů, tohle stačí udělat třeba i tak 30x, tak tu hordu výpočtů schovám na další list.
Takze reseni to asi ma. :) Tak si to muzes nacpat do excelu :-). Akorat asi narazis na chybnou implementaci mocnin. :--) Tj. jestli to nespravili, tak -bunka^3 je podle M$ (-bunka)^3. A mozna se to ani nevejde :---).