Diskuze - danyk.cz

Akorát ta červená ti nejspíš brzo zdechne, ale na to přijdeš sám
Nebylo by lepší na vstup dát graetz, aby to ukazovalo i při přepólování?
Taky by to šlo udělat s jedním tranzistorem a dvěma poťákama. Napětí za Gratzem by šlo do báze tranzistoru pře potenciometr. V emitoru by byl druhý poťák. V kolektoru by byl ampérmetr se sériovým odporem, aby se zamezilo katastrofálnímu přetížení měřáku. Bázovým potenciometrem by se nastavil nulový bod, emitorovým poťákem strmost a tedy 100% bod. Akorát to nebude teplotně úplně nejstabilnější.

Díky za tip, to s tím tranzistorem asi zkusím pro porovnání. Teplotní stabilita není důležitá, jde o orientační měření, ta baterka tam vydrží tak týden, což je ale hodně ovlivňeno svodem ohradníku a ke konci její životnosti samože jejím stavem, oni ty starý startovací baterky prostě moc cyklů nedají, jde tedy o to vidět jestli je nabita na 50 nebo 10%.

Rychlejsie mi pride ho naucit robit s multimetrom..
A co klasika z detstva, "voltmeter" s jednym dvojkomparatorom a tromi LEDkami R Y G. Pre vacsie rozlisenie LM3914.

no jasně, těch variant je víc, ale tohle jednak bylo z domácích zasob a navíc mi to příjde uživatelsky nejpřívětivější. Teda LM3914 zní ze všeho nejlíp, tak asi dopadne finální verze, výrobek na fotkách je produkt domácí karanténí nudy z toho co bylo po ruce

Klasika

Hlavní je dát před mikrofon nevodivou mřížku, jinak hrozí popálení rtů buď ztrátovým výkonem nebo RF proudem.

a jakej tam patří, pedpokládám že uhlikovej ? Když sem tohle shéma poprvé viděl, tak sem se začal hrozně tlemit.
3000V 700mA

Jasně že uhlíkovej. Třeba takový ty kapsle z telefonních mluvítek by na to možná šly použít, ale nevim, jestli jdou tak moc zatížit. Na tom mikráku by mělo bejt max pár voltů, ale i tak...

v polních telefonech kde se používali, byla 1.2 voltová baterie, neznalý tam dávali plochou baterii, kterou se to kurvilo.
Ten mikrofon bude topit vlastně jenom mřížkovym proudem ne ? nevim jak u výkonovejch triod, ale standardně by měl bejt nula

Houby mrizkovej, mas tam primozaveny triody a "spina to" katody proti zemi, takze vicemene anodovej proud...

jo, to je vlastně fakt. Ale nechápu, jak to může vysílat na všech pásmech, když je tam vlastně kombinací C1 a L2 daná frekvence ne ?

No, zaprvý to nejspíš nebude zrovna úzkopásmový (malá jakost obvodu), zadruhý ty lampy nejsou zrovna lineární a zatřetí máš mezi anténou a výstupem jiskřiště, takže další nelineární prvek.
A pak hlavní věc: Jde o vtip v rámci stesku po tečkovi.

to jo, ale tohhle je autorem přímo Šedý, to mu nikdo nepodstrčil viz teslák s fotoodporem, i přes to by mě zajmalo, jak by to skutečně fungovalo

kdyby se těch mikrofonů dalo třeba 6 paralelně a proti nim repráčky buzený třeba z výstupu z mobilu, tak by nemuseli tak topit a bylo by to bezpečný, navíc vzdáleností reproduktorů od těch mikrofonů by se dala regulovat hloubka modulace

Vodou chlazený mikrofon pochází odtud: http://rexhammer.sweb.cz/elektro/historicke/poulsenuv-v...

a samotné zapojení odtud: http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/tsb.htm

Fungovalo by to asi přesně tak, jak je popsáno modulace by byla slyšet z domovního telefonu v okolních panelácích, stejně jako na leteckých VHF pásmech. Vysílač potřebuje na výstupu pásmovou propust, aby nerušil na harmonických, a to ani nemusí mít mezi výstupem a anténou jiskřiště.

aha, tak to sem myslel, že je šedýho patent, tak on to zřejmě převzal a po svym okomentoval, ale je to těžce hustý, skoro bych si to snad i chtěl postavit, akorád s nižšim výkonem, třeba s QQE03/12. Ale třeba VHF indukční ohřev by se pomocí toho dal udělat ne ? asi by tam ale musela bejt transformace na větší proud, jinak by to asi pár stovkama mA nic moc neohřálo...

Ale jo, tak kdysi se delaly vykonovy uhlikovy mikraky, ale muselo se do nich nalezite a z blizka rvat :)
S tim jiskristem nevim, podle me se tam zapali voblouk, kerej bude horet po celou dobu neprilis zavisle na modulaci (ktera asi stejne nebude moc hluboka) a pasmo uz prilis nerozsiri. Nevim jaky Q bude mit ten ladenej obvod celkove, to zalezi na zatizeni antenou. Aby to generovalo fakt vysoky VF, tak by tam musela jiskra prskat prerusovane - samotny prsknuti ve vzduchu predstavuje hodne strmej elmag impuls (siroky spektrum), kdysi se pouzivaly jiskrovy vysilace, ale oblouk kery nezhasi, tak takovy efekt mit moc nebude.

no, roztečí jiskřiště by se možná dalo naladit aby ta jiskra tak nějak plápolala ne ?

se těm topícím mikrofonům divíte, ale v počátcích rozhlasového vysílání se to fakt podobně dělalo :D Nemyslím tím schéma "sólooscilátoru" výše, ale prostě modulace mikrofonem třeba i v katodě koncové lampy...

Však víme. Proto jsem psal o tom popálení rtů, protože to se občas operátorům v té době stávalo.

čekám kdy tu někdo vytáhne koherer akorád mi neleze do palice, když už známe elektronky, proč tam cpát ten mikrofon, dyk přece stačí přidat pár dalších lamp a můžem to modulovat nějakym vstupnim signálem.. ovšem to už by asi stratilo tu jednoduchost

Mi vole ukaž běžnou lampu, co při pár V na anodě utáhne 700 mA

" K takový elektronce by měl ještě výrobce dodávat pro zákazníka pistoli, když se přepálí žhavení. "

A co ti na tom nesedí? Hodnota té odmocniny je snad 0.72, pokud sem správně dosadil.

Dík, můžeš, moc prosím, sdělit co dosazuješ za e ? Ono to totiž nevychází, uvádím příklad z knihy, s 0,72 výjde 78, má být 88

S bulharskou konstantou :-) 0,632 to vyšlo.

V tom příkladu to maj špatně uzávorkovaný pod tou odmocninou, 88 vyjde pro sqrt(e^(2b)-1). Bez kontextu ale těžko soudit co tam má být, indukčnost obrovská i na push-pull.

Vlastně není obrovská, pro SE vycházela řádově 20H, takže pro dvojnásobek závitů je to těch 80H, ok.

e je snad předpokládám Eulerovo číslo, tedy cca 2.718
Pokud to mají blbě uzávorkovaný, tak za to já, ani ty, nemůžeme.

Arambajk to rozluštil a má pravdu sqrt(e^(2b)-1). Případně správný vzorec je v té knížce na straně 22..... (-1 není v exponentu).

Perfekt Karpi, vyšlo mi to i v Excelu (=ODMOCNINA(EXP(2*B8)-1)), do kterého se ten příklad snažím dostat.

16 cenťáků štvorcových (EI40x45) na 10 W - ty teda železem nešetříš...

No podle knihy S=20*ODMOCNINA(B4/B7)
B4 10W
B7 20 Hz dolní f
přičemž S= b . a . k . 0,1
b výška svazku
a šířka středního sloupku
k součinitel plnění jádra (0,9)

Kto setri na zeleze, ten nehra basy.

To je názor na úrovní nedovzdělaného audiofila.

Počínaje tím, že 20Hz prakticky nepotřebuješ, přes možnosti použití zpětné vazby a u toho že 0.7T je na dolním konci zbytečně málo konče. Tak a teď do mě

Sry, ale EI40x45 je na 10 W přizdisráč fakt vela.

Myslim ze duletitejsi nez nakych 20Hz dolni limit je, jak se povede udelat proklady vinuti (maly rozptyl)...

V prastarej knihe stari socialisti vypocitali pre AL5 s vystupnym vykonom 9W a fd=30Hz takto: 9cm^2.
Cize pre 10W s tym malickym sytenim a fd=20Hz mu to da tych jeho 14cm^2. Ze tam moze kludne dosadit aspon 1,1T a napocitat to od tych 30-40Hz je vec druha.

To neni vec druha, to je rozdil mezi teoretikem a praktikem.
Když to navrhneš pro 0.7 T na 20 Hz, kolik T bude na 50 Hz? 100 Hz, kHz? Jen tak pro porovnání a zamyšlení...

No když dám fd 50Hz, násobně klesne počet závitů, průřez jádra ale co to udělá, když bude na vstupu třeba 20/30Hz, je teda potřeba zařadit na vstup filtr, který nižší fd omezí.

já sem si jednou navrh výstupák pro 2x EL84 kterej měl fungovat od asi 15Hz ze zelenejch EI75, naskládal sem ty plechy do vejšky asi 90mm udělal sem si vlastní kostřičku z tenký FR-4ky bez mědi, měl sem to navržený asi na 12 vrstev, začal sem motat a když sem byl ve 3/4 motání, tak sem zjistil, že už sem zaplnil mezeru a že tam už víc drátů nedostanu

vlastně mam i fotku https://2i.cz/i/AhDvQ
od tej doby si výstupáky kupuju hotový, nebo je vymontovávám z tesláckejch zesilovačů
Jinak obecně je snaha dělat transformátory tak, aby měli čtvercovej průřez jádra, potom mu vychází nejmenší délka závitu a má nejvyšší účinnost, což sem tady těžce nesplnil

Pekne, ja sem teda na motani vlastniho VT nenasel odvahu a od doby, co mi tu lezi 2x Music 70, tak se do toho uz na stara kolena poustet nebudu, stacilo mi vinuti teslaku, kde je jen 1 vrstva...

EI75? To je EI25. Velikost EI plechů pokud je mi známo se udává podle šířky středního sloupku, ne podle šířky celýho jádra.
(U feritovejch jader je to šířka celýho jádra).

Tak se mi podařilo, po několika pokusech, namotat 8Ohmový výstupák pro ultralineár .
Na 8Ohmech měl signál:
1kHz na výstupu cca 16V
15kHz 12V
a pro 30Hz taky něco pod 12V.

Jak jsou dělaný ty samolepky?

je to nakreslené v PCB editoru eaglu a vytisknuté na takovou tu klasickou hliníkovou folii

https://www.mironet.cz/samolepici-folie-stribrna-matna-...

No, konečně něco trochu slušného se tu taky ukáže. Škoda jen, že je to zadrátované na univerzálu - mě mnohdy se zdá, že rychlejc nakreslim tu jednoduchou desku na míru požadavkům, než to zaletuju do univerzálu.
A ty stříbrný folie do tiskárny neznám - hodně zajmavý. Cenově podobný, jak klasickej Signolit S40 (plastová matná samolepící folie, do který se ten toner umí zažrat a je to údajně i "weatherproof")

no jak to tak bejvá, člověk si něco usmyslí a řekne si - vždyť je to vole pět a půl rezistoru, operák a dva trandy, že... tak to začne bastlit, pak zjistí že by byly fajn nějaký ochrany proti kolenomozkům a za dvě hodiny čumí na obsypanou bastldesku, na kterou si mezitím už vymyslel i škatulu a jelikož je zapotřebí POUZE jeden kus, aby měli okolojdoucí na co čumět, tak ten orcad nebo cokoliv jinýho v tu chvíli člověk už prostě neotevře..

ta hliníková folie je dost podobná těm klasickým stříbrným přístrojovým štítkům, co člověk najde úplně na všem, právě štítky na to v práci normálně tiskneme a odolné je to dost.. jen to člověk nemusí přehánět, když to nadšeně drží poprvý v ruce, jako třeba tady před X rokama na v podstatě totální blbinu

https://imgur.com/a/BDVfmEz

Ze je to odolne potvrdim.. v prvej praci kedysi pred 10 rokmi to uz pouzivali dlho, tieto matne "hlinikove" do laserovky. Robili sa z toho typove a pristrojove stitky na skrinove rozvadzace. Drzi to v pohode 15+ rokov.

Tak pokud na to mají nějakou mašinu, což určitě mají, tak by to mohlo být o trochu levnější... Ale taky to nechápu, tenhle druh elektroniky mi přijde děsně neefektivní z hlediska návrhu a celkové konstrukce. Btw nemáš fotku ze spod? Docela by mě zajímalo co tam je že ta deska vypadá jak vypadá...

Zespod většinou bejvaly LQFP švábiska.

Jj, vespod 3 LQFP cipy a par SMDcek s naprosto nepatrnou hustotou na desce. Mi ty propojky nepridou zrovna vyhodny, kdyz napred musi naky robot nacvakat a precizne naohybat mozna desitky ruznych dylek propojek a pak je este nejak uchopit a trefit se s nima do der v desce nebo jesi to delaji rucne cinske decka...

Tak jasne, ty kondy se daji celkem rozumne uchopit, ale u tech propojek si to uplne neumim predstavit...

Koukám žes ten interposer trochu připálil... cos tam vváděl?

Jn, je to nějaké přičmoudlé. Použil bych ale celou plochu těch LQFP padů a pájel do pasty. Stejně se nedá ani v jednom případě pohledem verifikovat, že se to zapájelo.

No vono to nebylo prdel prohrat, kdyz je vespod 8 vrstev, nicmene to pricmoudnuti nema na funkci rostlinare vliv. Spoje TQFP padu sem samozrejme propipal proti BGA padum. Verim ze to BGA MCU se uz pripajelo dobre, to slo jako po masle. Este nake fotky a povidani
http://rayer.g6.cz/elektro/bgainter.htm
Ted zprovoznuju Keil a du se s tim ucit, az se mi povede vyrobit naky jendoduchy "blikaci" program, tak zkontorluju vsechny porty co pujdou...

Ale fujtajbl to je ještě větší hnus než jak to vypadalo z té původní fotky

Tos pájel nějakým hořákem nebo čím? Nedokážu si vůbec představit takhle spálit FR4. Sice nechápu proč má deska která má koncentraci součástek blízkou nule 8 vrstev, ale každopádně tě to neomlouvá. S nějakým předehřevem by to určitě šlo rozumně zapájet. A taky bych fakt nespoléhal na to, že se BGA opravdu zapájelo když pamrdi z pragáče nejsou s to vyrobit prokovy s maskou. Se vsadím že dobrá půlka kuliček co mají vedle prokov bude tak nějak vcuclá do toho prokovu.

Predehrev v praci sice je, ale rozbitej, takze sem musel trochu pritopit na 350-360C a proste to ty rozky a hrany odsraly. Kdyz sem mel nastaveno 320C, tak bych asi driv zesedivel, pokud by se ten cin vubec roztavil. Zamerne sem nedaval foto cely desky, toto je jen maly vyrez, takze z toho nemuzes chapat proc 8 vrstev, ale o to tady nebezi. Ten interposer dala Gatema - pool servis.

Ty hele, možná jsem tupej, ale proč jsi na to bral horkovduch? Nestačilo by to zapájet klasickou metodou jako všecky QFNka, tedy pocínovat desku + protikus a následně objet cínovou gulí a nakonec odstranit případné kuličky knotem?

No, nestacilo, s QFN sem nemel problem, byt je moc nemusim. Jo kdyby vse fungovalo podle teorie, tak by to bylo krasny. Doporucuju si to nekdy vyzkouset v praxi..

>ms-boss
A středový pad zapájíš tou tvojí "klasickou metodou jako všecky QFNka" třeba jak? QFN se běžně osazují do pasty nebo pokud něco opravuješ tak na pocínovaný plošňák horkovzduchem, nebo ne?
>RayeR
Mi připadá že ten horkovzduch neměl 320C, ani 350-360C ale tak 500. Resp. vysoká teplota a malý výkon / úzká tryska. 320 by mělo v klidu stačit pokud to je SnPb.

Tak ne vsechny QFN maji stredovy pad. Takyvse lisi jesi maji casecne pokoveni i z boku nebo jen vespod. Jak moc je presny teplomer na te foukacce nevim, ono to nezcernalo behem vteriny ale musel sem fucet dlouho...

Ach jo, to je boj s tim Keilem. Nejak sem si na ta klikatka davno odvyknul. Naklikal sem si novy projekt pro to LPC from the scratch a nejde zkompilovat, naky problem s linker scatter fajlem. Nemluve o stovkach warningu, po zapnuti c11 jich vecina zmizela, ale stejne... Stah sem naky led blink sample balicek od keilu pres ten pakckage manager a taky nejde zkompilovat, zas nake problemy asi s cestama...

QFN bez toho slabu uprostřed? To sem snad eště v ruce neměl. Nemáš nějakej konkrétní příklad? Vim, že LGA to mít nemusí, ale LGA není QFN. QFN podle mě má dycky ten velkej špalek mědi pod sebou.
A jinak ten interposer je teda solidně zhulenej. To fakt nebyl 300 stupňů. Z toho co vim o pájení, tak přesáhnutí tg (teploty skelného přechodu) způsobí chemické změny - které ti můžou v přehřátém místě přetrhat spoje/prokovy, nebo se ti přerušej po čase teplotním cyklováním - neb vyvolaný chemický změny rozhodí teplotní roztažnost té Fr4 - standardně prý by měla bejt teplotní roztažnost FR4 matchnutá na roztažnost tý mědi, či jak.

Ale jo, QFN bez padu existuje. Akorát se tomu nadává LGA a je to jen u málopinovejch věcí.

Ale kdeže. LGA není QFN bez toho středovýho padu. LGA a QFN jsou dost zásadně odlišný konstrukčně. Zatimco QFN je klasickej plechovej leadframe obstříknutej plastem s odseknutýma vývodama, LGA je konstrukcí podobný BGA - zespodu je PCB s pájecíma ploškama (vývody NEJSOU narozdíl od QFN dostupné z boku součástky), čip sedí na té interní desce a je to shora obstříknuté plastem.

Tak s myho bastlirskyho pohledu sou QFN a LGA celkem podobny svine a nemam je moc rad :)
Tady tohle treba taky oznacujou QFN
https://components101.com/news/RPX2-5-Buck-Regulator-Po...
a neni to zrovna klasickej ctverecek s ctvercovym padem uprostred. Ale na to sere pes, to me netrapi.
S Keilem sem se uz nejak popral a neco zkompiloval. Zistil sem, ze ty drivery od NXP pisou snad este horsi indove nez u ST, bo maj v projektu povypinanou celou tridu warningu a bez toho jich tam vybehne cela rada. Ale mrdat to, ted ne trapi PORT0.14, kerej nak neposloucha, tvari se hi-Z (coz je spravne default po resetu, narozdil od jinych portu s weak pull-up). Dle mereni neni odpojenej ani vyzkratovanej, pac tam namerim PN prechod proti zemi. Podobne se chova i P0.13. Mam podezreni, jesi to nesouvisi se shitloadrem...

Jak jsem si kdysi dávno hrál s nějakou mrdkou LPC21xx, takto divně se chovaly porty na kterých byla I2C sběrnice. A taky byly jen open drain.

Jo na tech 2 portech je zrovna ISP I2C, ze by to neumelo prepnout na PP vystup? No overim to. Ja tam mam na te noze zrovna pulldown na gate fetu, ktery ma pri zapnuti zustat vyply...

He, zrovna sem to taky nasel, achjo, do psi kundy... Asi to predratuju na jinej port. Snad vsechny STMka umi porty s I2C provozovat i jako PP GPIO, todle NXP mi byl cert dluznej, ja si to tam nevymyslel...

To sice uměj, ale taky ti zablokujou sběrnici, když jim ufikneš napájení.

Což není pravda, pokud pouzijes FT piny, tam horni substratovka neni. I2C povetsinou FT piny jsou. Problem akorat je v pripade, ze je to I2C petivoltove. V tom pripade pri 5V na FT pinu zvenci a Vdd=0V porusis abs max rating FT pinu.

Tak sem neska otestoval vetsinu GPIO a spoje jsou funkcni :) Zadnou dalsi zradu typu true open drain sem uz neobjevil, sou to jen ty 2 posrany nohy z 64 GPIO.

Podle mě to bude nějaký CRC součet. Akorát nevím, podle kterého polynomu počítaný. "Standardní" CRC8 to není.

Pokud se nepletu, tak je to 0x7F postupně XORovaný se všema za sebou jdoucíma bajtama, včetně toho 0D.

Jak jsi na to proboha přišel VroutekB? Vypadá to že je to ono...

Občas musíš holt použít to, co ti sedí na krku
Každopádně, trvalo mi to tak 5 minut, než sem na to přišel.

Každopádně díky...
Já nemám takové oko, abych kouknul a viděl trápil jsem se s tím dost dlouho než jsem se zeptal
Teď si budu hrát s tím jak to dostat do arduina co tu zrovna mám jedno volné.. ale to by neměl být takový problém...

Hele každopádně IBIS, to je ta vtákovina, po který se komandujou ty displeje BUSE a podobný? Já jen že se mě tu taky válí panel, včetně řídící desky a krom udělání nový řídící desky s tím asi nelze jinak pohnout, neb pokud vim, dokumentace k tomu IBISu neexistuje.

Ano je to tak.. Tohle mám konkrétně na tu BUSE BS120 , v podstatě je to ten typ co je v metru... Ano je to nějaký německý bazmek, dokumentace nesehnatelná. Různě na fórech jsou informace co kdo vypátral, ale vesměs nic moc...

Je to prakticky RS232, komunikace posazená na 24V, vycházel jsem z informace na http://jakub-svec.eu/clanek.php?clanek=ibis-vysvetleni kde je i schéma převodníku právě na RS232, který funguje...

S BUSE panelama se dá domluvit BSLoaderem což je soft přímo od výrobce. Je v různých verzích různě na netu já mám z https://github.com/alecmev/ekselcom-pixel/tree/master/C... ,bacha BSLoader chce DTR signál.

Je tam i program gBUSE0/1 což je soft pro tvorbu komplet dat pro panely (fonty, zastávky, cíle...) jeden pro ty ledkové a druhý pro ty FLIP-DOT (šílený kus SW). Balík dat se nahraje přes BSLoader do panelu a pak se volá povely co má panel zobrazit, třeba to xC0 je cyklus0, u2020 je nastavení času 20:20...

Pěkný. Tak aspoň teď vím, koho prudit, až někdy nebudu mít co lepšího na práci, než si hrát s BUSE flipdotem. Ale stejně mi přijde, že bude snažší udělat novou řídící desku, než se snažit rozchodit ten původní humáč o velikosti A4 papíru, na kterým dřepí nějaká 80C552, kupa ULN/UDN driverů a jiné hnusné havěti - včetně neuvěřitelně zpraseného stepdown zdroje s cívkou na hrnkovým jádře, který z 24V dělá snad 5V nebo kolik pro celou tu šílenost.

Tak to už mám taky vyřešený vlastní řídící deskou, kterou jsem k tomu tenkrát neměl...

Kdybyste narazili na nějaký podivný chování při komunikaci, tak některý starý BUSE sračky se uměly švihnout, když se jim moc rychle začaly valit data.

Tyjo tak mě vlastně napadá, já tu mám i ten palubní počítač BS100
Je to k něčemu dobrý? Nebo jen jako cihla ke dveřím, aby se průvanem nezavíraly?

Taky mám pod stolem BS100, asi je fakt k ničemu beze zbytku palubního systému....

Vidíte to, zrovna mě úklid donutil seřadit kváky od Hazdrový...

Hehe, tak to je kapanek overkill tlumivka, takove sme tehda resili do toho 250W class-D ampu :)

No ono je to vsetko na ten prud okolo 17x17mm, takze preco nie bytelnu.. cena tejto konkretnej je tiez dobra. Dobre som sa ojebal akurat na MOSFETe, mal som tam vybratu nejaku novinku od Infineonu, vyberam zo sacku.. cumim, fet velky asi ako ten IC. Super..footprint rovnaky akurat 5x zmenseny. Takze som tam dal ten vypajeny zmrd o ktorom neviem nic, podla kodov na futrale som nevygooglil nic.

Tak moderni FET bude mit Rds par mR, to je porad radove mene nez ten bocnik, ne?

No, len ja netusim co to je za FET. Taky hodnoty Qg sa dost roznia. Ako prerabat tu dosku kvoli tomu uz nebudem, v tomto puzdre je dost velky vyber, nieco objednam z mysi, niekedy. Len nasralo no..

V tomhle futralu bejvaj casto FETy VRM a dalsich zdroju na notebookovych deskach. Vetsinou sem nemel problem dohledat podle castecneho znaceni cely typ a datasheet.
V praci sem v jednom projektu pouzil treba NVMFS5C604NLAFT1G
https://cz.mouser.com/ProductDetail/ON-Semiconductor/NV...
ktery ma kolem 1mR ale vetsi Cg, Qt, takze ten bych do tohohle nedal, ale vyber je velky.

No schvalne.. 6814NI RFLJA

Hm, nic. Ale jak rikam, kdyz odevres naky NTB tak tam takovych 10 kousku najdes :) Nebo este hojne sou na grafickych kartach.

J len na Vds je Uout+ubytok na diode+zakmity.. tie z DRM su vsetky asi 25V, takze treba na to mysliet. Ten menic ide do 100Vout. V podstate mozes z 10V napajat 100V string z tej dosticky. Po vyhodeni snimania LED prudu na low-side alebo odpojeni to moze robit kludne stovky Volt @xxW.. na digitrony alebo nejaku lampofku napr.

Ma to nejakou limitaci max. napeti - OVP?

No jistee.. ma to normalne FB na Vout, cize v podstate to je zdroj napatia s prudovym obmedzenim. V tom mojom je to utilizovane ako open LED ochrana aby tie keramiky na vystupe nezahoreli ked sa odpoji-chcipne LEDka za behu.

Jo jasny, to by kazdej civilizovanej driver mel mit, prave kuli ochrane kondu...

Tak dobra prace, mas to jen na hrani nebo s tim budes cist nake stare diskety? V te dobe mel kazdy pocitacovy system v podstate svuj format dat, ruzne pocty sektoru i modulace, tak jestli s tim ten FW pocita nebo jesi cte treba zmenu toku jako kryoflux s tim, ze se to pak dekoduje SW...

No chtěl bych to použít k SAPI-1 sestavě, společně s RPD-1, ten ale neumí formátovat, takže v dalším kole stavím řadič s i8272, kterým bych to moh naformátovat a zkusit jestli to s RPD pojede.

Na jaké to jede frekvenci? Tlumivka má 6,8uH? Jinak, LEDka na 13 V použitá se zvyšovačem na palubní síť auta, která běžně může mít kolem 15 V, mi přijde jako zvěrstvo.

Ještě, zkoumal jsi jestli to nevynechává pulzy nebo nekmitá regulace? Pak tou tlumivkou můžou lítat velký proudový špičky s důsledkem růstu efektivního proudu a ztráty. Střída musí držet pěkně konstantní.

Zdar, spinacia je 500kHz. Tie ledky su v serii dve, cize menic robi z 14V, nejakych 26-27V. Bez osciloskopu sa teda asi nepohnem. Ta tlmivka sa v tom horsom pripade, ked dam napajanie okolo 11V a prud ide k 5A az smrdi, div ze sa nevyletuje.

Teraz mi prisiel dost podobny menic z ciny v jednom LED svetle, robi z palubnej siete asi 30V 1,5A pre LED, jako joo plosnak je teply ale udrzis tam ruku.. tlmivka je obycajny lacny toroid omotany dratom, nie takato fajna. Controller ma laserom odpaleny napis takze to netusim.. ale proste to nehuli a nepiska.

Tos koupil nekde od cinana tu desku?
Se spinakem (snizovacem) od Linearu sem se tu pred nakym rokem taky pekne natrapil,
http://rayer.g6.cz/elektro/lt3800.htm
pak se to nak vyresilo samo jinymy FETy, dodnes nevim presne proc to blblo,
kazdopadne bez osciloskopu na tom asi hovno vyzkoumas. Si taky kup nakyho rigola ci siglenta, dyk to je dnes za lidovku a proti nakemu plesnivemu BM...
Taky mi jednou pomohlo pridat paralelne keramiku par uF paralelne ke snimacimu bocniku proudu...

Toto som robil ja z gruntu.. len to porovnavam s prakticky rovnakym menicom od cinana ktory facha ako ma.
Precitam si, co si tam mal za patalie.. BMko som uz vyhodil, rozpadli sa mi tam tie tunelovky, upadli vyvody. Chvilu som googlil ten obvod, ktorym s to malo nahradzat, nenasiel som uz nic aktualne>>smetiak.

To by chtělo scope průběhu Uds Ugs.

Jinak, nezdá se mi zrovna, že by zem bočníku byla spojená nejkratší možnou cestou se zemí IO s maximálním potlačením současného vedení silové a signálové země. Taky nevidím, jestli tam někde nejsou smyčky přes zem nebo i napájení. Jinými slovy, podezřívám zarušený signál z bočníku a falešné vypínání pulzů. To se ale pozná z toho osciloskopu.

Potiahol som to priamo z bocniku parom cest. Teraz ked na to cumim, mozno je tam ta GND cesta uplne na chuja. Preskrabnut mozem.. Ale myslis, ze je to nevyhovujuce pripojenie?

Těžko takhle soudit, deska není vidět celá. Nevidím třeba, kam vede GND plocha nahoře, jestli někde neuzavírá smyčku, kde je to připojené k IO. Zem IO by měla být připojena pouze jedinou cestou a to k bočníku (z něhož se zem rozlívá všude kolem). Nikam jinam. Cesta by měla být dost tlustá, protože jí tečou i budicí proudy, ale nesmí uzavírat smyčku nikde. Pokud má ten IO zvlášť měřicí zem pro bočník (měří diferenčně), tak je to samozřejmě jiná situace.
Prvně oscilogramy.

J je to dost komplikovane.. ale v podstate ten IO sedi na izolovanej GND ploche front aj back so vsetkymi pasivmi okolo. Ta doska je jednobodovo uzemnena na GND menica, to je ta tlsta cesta z heatpadu IC. Takze ziadne smycky okolo toho IC by sa diat nemali. No ale jasne, viac z toho nezistime.. tak dam vediet ked kupim ten Siglent.

Nemas okolo nekoho se skopem? Ja tipuju, ze to muze taky spinat vickrat za periodu nez ma a tim se to zbytecne prehriva spinacima ztratama. Podle te cerne masky mi to prislo jako naky hotovy modul... ale rikals, ze je to podle nakeho jineho modulu, kery funguje, tak si ten layout nebo schema asi neopajcoval dobre...

Bohuzel.. Inak nie, len porovnavam jabky s jabky. Ten čínsky werk je funkciou to isté, napájanie z vozidla, LED s Vf okolo 30V a vykon 50W. Svab cinan zotrel laserom takze neviem co to je za typ. Kazdopadne ten reflektor stoji kilo, takze to sa neoplati kuchat na menice.

No jo jebnuty Analog.. Vyriesene aj bez osciku, som si k tomu sadol a zacal pripajat kondiky, trimre, skratovat.. No ten svab ma 2 sposoby ktorymi sa da regulovat vystupny prud. CTRL pin a DIM pin. No zjavne to tym DIM nejde bez toho, aby to bzucelo ako nasrana vosa. DIM som teda pullnul na Vref. Prud nastavil napatim na CTRL a uz to ide uplne potichu, kouri to asi tak normalne. Predsalen tam su straty 6-7W a ta doska ma 25x40mm.

Jo tak este tam bol taky nepravidelny hiss, pomohla vymena 140k odporu za 20k. To je RC clanok na SoftStart pine.. hovorim, ten datašit je doslova šit. Teraz je to uz dokonale tiche.

Mě vždycky fascinujou ty neblokovaný odpory v řádu stovek kilo u spínaných rušících věcí.

Jo ale nejako to funguje.. skusal som tam pripajat THT 100nF paralelne k tym delicom ktore maju prudy v radoch 50-100uA a nic, uplne nic sa nezmenilo. Mozno to ten signal nejako spracovava dnu? Lebo rusenie tam bude urcite.

THT kondama tam spis nadelas anteny pro prijem ruseni :)
Nicmene vysokoohmovy delice sem v datasheetech videl bezne, u nakych TI spinaku, kde se hralo na ucinnost sme to tak i pouzivali (male step downy, to zas nerusi jak tramvaj) a bylo to OK...

No treba, ze antena..tak by sa to aspon zhorsilo. Ale nic. Nabuduce skusim od Infineonu.

Ty napetovy prubehy mi prijdou OK, naky zakmity tam budou dycky, nikdy presne nevis co je navic od sondy a co v obvodu. Na 500k to jede jak ma, tak nevim.
BTW si na tom osciloskopu este neobjevil funkci printsceen? :) Nevim jak siglent, rigol ma tlacitko se symbolem tiskarny a ulozi ti to na USB flesku pekne PNGecko a nemusis to cvakat na mobil :)

Takze je to v richte, doladim zvlnenie, prerobim ovladanie kedze ten DIM nefunguje a dam spravit novu dosku..

Objavil, strcil som tam kluc a furt ho odmietalo tak som tomu nasral. Netreba to nejako sformatovat pred pouzitim?

Rigol musí mať FAT32

Vetsina windousaku asi ma flesky na FAT32, ale nemusi si rozumnet s kazdou. Zkus nakou jinou nebo pouzit funkci format ve skopu, pokud ji ma. Me to jede s nakyma reklamnima shitkama kolem 4GB v pohode...

A jak budes predelavat desku, kdyz porad vlastne nevime co tomu je. Ze to topi, jakou si vlastne nameril ucinnost?

No ja sem zas vcera uplne debilne odpalil MP3394S na ktery sem si udal desticku, prepalil se mi bocnik a odesel proudovy vstup. FET sem myslel ze to uz ma taky za sebou ale byla tam prislehly tantal, co mel asi 10 ohmu, no kdyz se dari tak se dari, uz sem objednal 5ks cipu na ebay...

Jak u toho tveho cipu funguje dim?
U toho MP se vybere na 1 pinu jesi analog nebo PWM, kdyz tam dam casovaci kondik, tak pak na pinu dim 0,2-1,2V ovladam proud LED, jehoz maximum je nastavene odporem Rset... Taky je vtipne, ze ten svab ma enable pin pouze do 6Vmax, takze se nesmi spojit s Vin a vnitrni regulator 5,8V nabehne az po enable, takze je to treba osetrit, dal sem tam 0603 modou LED jako zenerku a 10k na Vin do serie bez nutnosti menit plosnak...

RayeR možno v dávnych dobách temna. Neviem kto by sa limitoval 4GB na súbor pri FAT32 keď každý jeden film alebo hocijaké iso niečoho má o dosť viac.
Pre ten skop skús menší klúč mne nechcel zobrať viac ako 4GB

A co pouzivas, NTFS nebo exFAT? Treba Na W10 sem este disk neformatoval, tak ani nevim co nabizi, exFAT uz podporovaly i XPcka. Jenze ve vetsine embedded zarizenich, starsi fotaky a pod, tak je podpora jen FAT16/32. Samotna velikost te flesky by nemela mit vliv, jse o velikost oddilu a typ FS, pokud to ma problem s 4GB, tak to mozna neumi ani FAT32 a umi jen FAT16 s 64kB clustery. Ale pocitam, ze ten Siglent je novejsi jak Rigol, takze FAT32 by umet mel.

Skusil som normalny znackovy USB 16tku a ide to.. nobl siglent reklamne mrtki nebere.

Rayer> Ten svab ma interny generator 300Hz PWM, pri pouziti toho pinu DIM ktory funguje od 0%-100% ako funkcia prudu do neho 0-140uA. A bzuci to ako jebnute. Takze to som pullnul na >>140uA a je ticho.

Prud sa da regulovat aj napatim na pine CTRL, a tym to teraz regulujem a je jedno, ci mas na vystupe 5mA alebo 2,5A, je to ticho. A prestalo to hulit. Ocividne ta PWM robila nejake podivne spinacie straty. Ucinnost pri max vykone som pri 14V nameral okolo 90%.

No na tom rigolackom usbčku tak som si ho nazval inak je to kingston 2gb mam ten FAT32 a ešte na nejakych malickych usbčkach čo tu mam 4GB z tých dôb temna čo už vôbec nepoužívam. Inak mám všade NTFS. A ešte čo mám 64GB spravený na multiboot cez Ventoy tak na nom mám exFAT.

A nebzučí to čistě náhodou na 300 Hz nebo nějaký harmonický?

Jen tak mimochodem, jak se z takové pidi ledky chladí nějakých třeba 20W? Stačí hliníkovej plošák? A taky nechci vidět jak se to pájí, respektive amatérsky bych to fakt dělat nechtěl.

No paji se to asi nahovno jako v LED podsvetleni do televizi ci LED zarovkach, ale kdyz se tomu pomuze nakym predehrevem, tak by to melo jit...

Co sem delal step-down pro 30W LED do velke svitilny, tak tam taky ta PWM regulace bzuci (8bit @500Hz, min. strida asi 4 z 255, max. 255=100%), toho bzuceni se u PWMky nezbavis, protoze rada soucastek vykazuje naky magnetostrikce/piezoefekty, takze bzuci civka, keramicke kondiky a kdo vi co jeste. Pokud to ma analogovou regulaci, delanou tak, ze se tomu plynule meni naka reference, tak by to melo bejt OK. Ten muj MP3394S to dela PWM i pri analogovem dimmingu, ale je tam este moznost menit ten Rset, kde by to melo byt ciste analogove...

Normalne to naspajkujes na substrat. Toto konkretne ta klasika hviezda medena. Dam tam rucne trochu olovnatej pasty, na to LEDku. Spajku nastavim na 400°C, dotknem sa tej hviezdy v rohu a cakam.. postupne sa nahreje, pasta sa roztopi, LEDka sama skoci na svoje miesto a hotovo. Uz som ich osadil 12 a vsetky isli na prvu. Konkretne tuto 24W uchladi vo volnom priestore prekvapivo maly valcovy chladic s dlhymi ihlicami, 50 priemer 80 dlzka. Ustalena teplota 83°C na substrate LED.

Jo, na maly LED star substrat sem to taky pajel bez predehrevu a pasty, jen pocinovane plochy.
A jak si zmeril tu ustalenou teplotu za provozu LED?
V tom aute este pocitej, ze v lete dostane pod kapotou pekny kotel ze slunicka az nez se to provetra pri jizde, tak bude ta treba nakych 60-70C...

Termoclankom k DMM, opretym o tu hviezdu, zamatlanym MX-4 teplovodivou pastou..

Jo tam bude nutene chladenie.

Mno... Na místní poměry (a nad mé očekávání) nadprůměrné provedení. Ale teda koukám některé rady sis k srdci úplně nevzal, když sem říkal, že 100n svitek na výstupu nemusíš stačit, pro splnění stability do všech impedancí. (Tam bych čekal že vyjde něco jako půl mikra, možná mikro s nějakým přidaným ESR pár ohm např...) Ale to sou detaily, když ty tam máš tu línou 324, tak to možná stačit nějak bude.
A za ty dráty napevno zaprdnutý do desky, si napleskej sám. Konektory nevedeme?
A nemělo tam bejt původně hrst relé? Nějak se už nevešly na desku koukám...
Hlavně jestli to asopň nějak funguje

100n svitek je jen blokování paralelně k filtračním elytům, blokování výstupu bude přímo na svorkách. Zatím tam mám 470 n. Dráty napevno do desky - přemýšlel jsem nad tím a nakonec mi to přišlo jednodušší a spolehlivější. Relé tam nemá být ani jedno, bude tam přece T6 nebo jak ty říkáš písečák

Zatím to mám na malé napětí, vyzkouším odezvu na změnu zátěže a když se to bude chovat stabilně, tak tomu přihulím. Stabilizace napětí funguje i bez kompenzačního kondu do invertujícího vstupu, proudové omezení bez něj trochu kmitá.

Že napěťovej regulátor chodí bez komepnzace je divný, stejně jako že proudovej kmitá bez kompenzace. To bych na základě zkušenosti čekal přesně naopak. Ale tak budiž, záleží to na dost věcech...
Ten 100n je tam imho dost zbytečnej přes ty elyty. Impedance elytů je tady dostatečně malá, na to co je ptořeba.
Spínat písečákama stovky V DC... ale to tom už sme se bavili.
Na tohle sou spešl jazýčkový relé s vakuovejma (? asi) kontaktama. Ty v pohodě rozepnou tisíce V i s decentním proudem. Můžeš proštrachat TME, něco tam, mají, tuším výrobce Meder.

Chtěl jsem tam ten svitek hlavně kvůli odrušení usměrňovače, když to má být na napájení rádií, nevím jak ty elyty poberou nějakou vf složku. Normálně se to dělá kondama paralelně k diodám, ale tady by ten kond vycházel na hrozně kravské napětí. Když se dá kond na vinutí trafa a na výstup usměrňovače, tak by to ve výsledku mělo fungovat taky.

Takle ale odrušíš leda velký prd. Protože to co dělá bordel je rozpínání diod grecu spolu s parazitníma indukčnostma, především rozptylovou indukčností trafa (a parazitní kapacitou vinutí a šetkého tam), nepletu-li se. Tudíž, bys měl ten kondík mít spíš na AC straně grecu (na trafu) a ne na DC straně, která už je zatlučená elytama a parazitní indukčnost je tam celkem nicotná. Možná eště lepší by byl sériovej RC článek, aby tam byla nějaká tlumící složka.

Ale to by imho stejně nestačilo, protože rušení má dvě složky: rozdílovou (diferential mode) a souhlasnou (common mode). Tím výše by ses zbavil akorát té rozdílové složky. Další bordel ti tam bez omezení bude pronikat (třeba ze sítě) jako souhlasná složka. Takže pokuž chceš zdroj s fakt čistým výstupem, začni filtrem na síťový straně (klidně koupená plechová kocka s euro C14 koncovkou).
Výstup zdroje pak musí bejt taky odfiltrovanej filtrem, jak na rozdílovou tak souhlasnou složku. Od výstupních svorek rovnou Y kondy na kastli/PE. Atd... Tohle je ale potřeba mít promyšlený systémově, ne to lepit za pochodu.

Jojo, síťový euro filtr už jsem nějaký vybufetil a common mode tlumivku na výstup taky dám.

No ale nesmíš tam taky dávat "jen tak nějakou", musíš odpovídat vlastnostma nějakýmu požadovanýmu útlumu na požadovaným kmitočtu... Na zbavení se bordelu na dlouhejch vlnách bude třeba úplně jiný tlumivka, než na zabránění pronikání bordelu na 50+ MHz. A nejspíš to ani nepůjde jednou tlumivkou, budeš muset mít třeba dvě.
Pak zjistíš, že aby byla účinná na 100 kHz, musí bejt "pořádně navinutá", bude mít nezanedbatelnej sériovej odpor, výstup zdroje bude měkkej. Mno.. a co teď, že
(>> navineš tam eště další dva sense dráty a z druhý strany AC vyblokuješ )

No, asi to nebudu až tak prožívat rušení od usměrňovače na dlouhých a středních to snad v kombinaci s tím odrušením přímo na trafu nějak požere a někde na 50 MHz už mě to tak netrápí, navíc tak vysoké frekvence se snad v tomhle zdroji nemají kde objevit.

Pohoda, však víš, co je v rádiích... Maximálně kondíky přes diody a jede to v pohodě. Teď jsem nahrazoval seleny ve Filharmonii, dvě kostičky s kondíkama přes AC stranu a neruší to vůbec. A pokud použiješ síťový trafo s dělenou kostrou, tak tam ani toho souhlasnýho rušení ze sítě moc pronikat nebude. Ale ani s "obyčejným" trafem to asi nebude nic horkýho... Pokud bych to dělal já a chtěl bych to vytunit, asi bych prdnul do série s výstupníma svorkama dvě tlumivky, navinutý na nějakých 10 cm dlouhých tyčových jádrech z feritových antén, nějakou 0,3kou drátem co se vleze závitů. Musel by se ověřit DC úbytek.

Místo tyčovýho jádra by bylo mnohem lepší použít nějaký s uzavř. magn. obvodem.
Takle bych se bál, že ta feritová anténa bude doopravdy anténovat

Pro zajimavost, takhle vypada odruseni oscilatoru ve vf generu BM368. Melo by to filtrovat asi od 100 kHz do 30 MHz. Je to pro anodovy zdroj, zhaveni a nf modulaci. Civky jsou vzduchove. http://peca.g6.cz/obrazky/bm368/01.jpg

Vroutek: Myslel jsem to z důvodu jednoduchosti "aby tam něco bylo a bylo to lepší než nic". Feritová tyčka je namotaná za 2 minuty. S toroidem a stovkama závitů je drbání, Cčko se tak dlouhý tenký moc nedělá.

No jo, tak já to zas beru aby to bylo udělaný pořádně.

A ještě objektivně, ta tyčka je běžně dostupná ve větších délkách a z elektricky nevodivýho feritu (menší paraz. kapacita), může se na ni namotat spoustu závitů a teoreticky i dohonit indukčnost toroidní souhlasné tlumivky s míň závitama. A navíc to funguje zároveň jako kvalitní diferenciální filtr. Akorát to bude větší.

Asi bych to moc nepřeháněl, taková indukčnost v sérii s výstupem ti při skokové změně odběru může pěkně zakmitávat. Zase nestavíme HAARP.

No jako je fakt, že stabilitu stabilizovanýho zdroje by to mohlo rozhodit :-) Asi bych to sem fakt nedával... Kondíky na sekundáry síťovýho trafa a hotovo. To fakt nebude moc rušit.

Co jako? Ze je ten RESET aktivni v H? Tak neni to RESET#, i nekere CPU/MCU maji active H...

Např.? Toto je snad první součástka na kterou jsem narazil co by měla reset aktivní v 1.

Třeba libovolnej Intelí procesor od 70. let?

CMOS 4013?

Chtel sem napsat treba klasika 8051...

Co s predzesilovacem (zkreslovacem), to uz si mohl jit rovnou do
https://www.ebay.com/itm/EL34-Vacuum-Tube-Amplifier-Sin...

No nějak se začít musí. A zrovna dneska jsem v krabici lamp ze starejch telvizí našel ecc83, možná zkusím vlastní konstrukci pro porovnání, ale ono to asi vyjde nastejno, na tomhle není co vymyslet. Elektronkovej zesilovač bych si postavil rád, aji si klidně namotám trafo, ale nějak se mi nedaří nacházet zdroj kostřiček a plechů. Nebo je lepší se na to vykašlat a nechat si to namotat?

To je batlířskej úpadek fakt už...

Vsak to nemas ani pribite o perinak. Tie cinske lampy su NOS? Vyzeraju nejake sešlé. Inak by som teda od preampu cakal, ze pojde min. od 20Hz-25kHz@-3dB max. a lepsie.

Len si to pekne zapoj s tou ECC83 na vrabcaka.. na elektronkach je super, ze skutocne kazda hra inak. Tak mozno budes prekvapeny vs. tie zaprasene cinaky. Co sa trafa tyka, najlepsi je toroid a ten ti navinu vsade. Hacik je v tom, ze nema vzduchovu medzeru, hodi sa teda len pre Push-Pull. Lenze jednocinne (SE) stoja aj tak za chuja.. takze taky 15W PP s EL84 a toroidom, staci tomu jedna ECC83 coby preamp a obracac faze. Na porovnanie zo SE s vacsou EL34 vytiahnes asi 4W pri rozumnom skresleni a aj tak to hra "makko" kvoli rozptylu, PP ma pevnejsi zvuk v basoch.

Na elektronkových věcech je největší problém mechanická konstrukce a druhý největší problém jsou trafa. Zbytek už člověk zvládne vymyslet a sestavit sám, dokonce je to i zábava. Takže nákupem nějakého čínského plošňáku nikomu moc neprospěješ.

Jednou jsem měl v rukou čínskou stavebnici jednočinného stereo zesíku s GU50 a vakuovou usměrňovačkou. Bylo to komplet, stačilo sešroubovat a spájet dohromady, a chodilo to překvapivě dobře. Ale nestálo to 280 Kč.

Jinak jestli každá elektronka hrá jinak, myšleno dokonce kusy stejného typu od různých výrobců, no, rád bych potkal někoho, kdo by mi to předvedl. Já o tom moc přesvědčen nejsem.

Jinak ty lampy opravdu vypadají, že v nějakém vysílači zesilovaly vřeštění šikmookého aparátčíka ještě za Velkého skoku vpřed. Číňani se obecně snaží do těch stavebnic zužitkovat zásoby různých vf a vojenských lamp. Když se lampa nehodí ani na tohle, tak ji strčí za sklíčko do panelu "hi-fi" zesilovače, zapojí jí žhavení a strčí pod ni modrou ledku.

Neska dela cinan i vystupaky, ty drazsi sou prej slusny, rozhodne lepsi jak stary trafo z nakyho plesnivyho radia. Hlavne maj na bezny audio lampy jako EL34, EL84...

Největší žert jsou předzesilovače, kde je třeba 1 lampa a za tím operák (to ale snad není tento případ). A vůbec zapojení jakýhokoli lampovýho stupně před tranzistorovej koncák, to podle mě postrádá jakejkoli smysl. S tím malým rozkmitem na předzesilovači se nijak neprojeví zakřivení charakteristiky lampy a bude to hrát 100% stejně jak tranzistor. Koncák už je trochu jiná věc, tím spíš, pokud se mu zavede slabá (nebo žádná) zpětná vazba. Ale i tam jsou ty rozdíly opravdu těžko postřehnutelný, pokud to člověk netaví do limitace.

Největší žert jsem viděl v CD přehrávači Vincent, co stojí přes 50 000. Tam byly tři ECC, z toho jedna v signálové cestě a dvě ve zdroji vedle LM317.

Až teď jsem si všiml, zesílení 4? To je k čemu takovej předzes?

dR.dOktorR -> lepší 4 než 1, ne? Upřimně jsem si to fakt chtěl jen zkusit, prvně tohle zavřu do nějake plechove krabičky a pak si začnu hrát s tou ecc83. Jinak co se týče tranzistory vs lampy, tak jsem četl, že se to projevuje hlavně v harmonickém zkteslení, kdy polovidičový zesilovače by měly zkreslovat hlavně lichými harmonickými a elektronky sudými což dodavá tu barvu zvuku jak známo. Vím, je to hrozně obecný a bez tvrdých dat a statistického vzorku, ale mohlo by to být to proč na lampový zesilovače nedá spousta lidí dopustit. Mě je to jedno, jsme hudebně hluchej, jen si rád hraju s audio technikou. V momentě kdy to sestavím tak si rád poslechnu jak to hraje a když se sejdem na kolejích tak je jedno jak to hraje, hlavně že to řve a pokud to hraje nahovno tak je aspoň další tema do diskuze, kdy se najednou ze všech po třetím pivu stanou HiFi odborníci.
toman -> díky za rady, to zní jako schůdná cesta po večerech. Já toho právě moc použitelnýho pro audio nemám, snad jen ju ecc83, s tou si pohraju. Koukal jsem, že se dají krom právě těhle profláklých audio lamp koupit kdejaký do stovky. Trafo si nechám navinout, pak je to jak řika Peca hlavně o té mechanické části.
Jinak jo no, ty činský 6J1 vypadaj jakoby už měly nejlepší za sebou, to mě dost zaskočili, i z plesnivejch ČB televizí jsme zvyklej tahaz hezčí.

Mluvit o lichých a sudých harmonických u předzesilovače, kterej jde s tranzistorem zapojit stejně tak jednočinně jak s lampou, je bezpředmětný.
A jinak ta ECC83 má sama o sobě napěťový zesílení tuším 70, tak 4 je opravdu slabý. Vidím tam dvě lampy, takže 4 systémy, pokud by první byla jako zesilovač a druhá jako sledovač, tak to i do těch 5kR musí vytlačit takovej zisk. Samotná 1 trioda to samozřejmě nedá, protože má velkou výstupní impedanci.

Tady na tom modulu jsou 6J1. Ale na stole teď mám ECC83 ze která bude taky zapojena jen jednočině, pro každy kanál jedna trioda. Budu si hrát s hodnotama, třeba dá trochu víc.

Po bližším ohledání zjisťuji, že je to ECC82 a žhaví jí jen půlka. Nu což, budu si hrát takle a koupím novou. Jsou teda ale brutálně drahý na můj vkus

drahý, elky nekupovat v obchodě, tam je jen šrot, koupit z bazaru levně nějakou netříděnou směs, pohledem odhadnout typy elek, který chceš. Nekupovat v krabičkách, tam jsou vymněněný.

Zajdi za nějakým bastličem a nech si od něj odsypat z bananasky pár deka televizních lamp. Některé typy jsou docela zajímavé a jdou dobře použít i na audio, třeba PCC8x, PCF82, PCL86.

No ale kde takový bazar najdu? Máš tip?
Jinak i s poloviční ecc82 se dá pohrát, zatím jsem bohužel na zesílení 1 při zátěži 5k, nu což, zkusím si hrát dál, od toho bastldesky jsou, to by bylo aby to nešlo

ECC82 ma pokial mi pamat sluzi dost biedny gain, rovnako ako ECC81. Tie sa pouzivali ako driver/sledovac/invertor. Na preampy je najlepsia fakt ta ECC83 a jej varianty alebo EF86. Inak nemusis kupovat vylozene audio lampy na zosik a aukro u vas este funguje.. kludne kup nejake ruske 6N8S co by triody a konce nieco z horizontalneho rozkladu alebo GU50, to vsetko stoji prd a hra to s dobrym trafom ako ma. Ale teda ze by nejakych 15€ za EL84 od JJ bolo moc.. asi ne. Male triody asi detto, EL34 tusim 25€.. Pripadne ruske Electro Harmonix. Za malo penez hodne muziky.

Ale jo, já tu ecc82 vzal jen na zkoušku že ui mám, stejně pujde do košek když ji žhaví jen půlka. Koupím holt jinou dvojitou triodu. A já ty ceny beru, není to výroba po miliadrach kusech, ale vlastně to aukro mě nenapdalo, zkusím.
Jinak teď zpětně vidím, že kdybych si to rovnou udělal po svém, tak mám za podobný prachy podobnej výrobek, ale s tím, že si mechamickou část udělám podle sebe, pohraju si s hodnotama. No aspoň mám to srovnání.
Chybí už jen přišroubovat, vydrátovat a osadit lampu

Tak jsem nakonec objednal 6n2p, za 100Kč je to asi ok a jinak napojené žhavení mě netrápí. Co ale trápím já, tak ten stabilizovanej zdroj, 7806 s diodou v referenci. Dává mi při odběru 370mA napětí 6,45V. V DS jsem sice našel, že je to bohatě v toleranci, ale raději se ptám zkušenějších, mám to řešit? Hledat nějakej vhodnej rezistor aby na patici bylo přesně 6,3V?

To uz je ten rovnak na vohejbak? LDO s diodov v referencii a za tym odpor.. Ne nevadi to, 6,45V je stejne lepsie ako 6,2V a tieto male lampy s titernymi prudami katody budu spolahlivo chodit aj na <6V. Ale ked uz, co tak tam vrazit LM317.

Jasně že by byla LM317 lepší, ale v zapalu jsem prostě vycházel z toho co bylo po ruce. A taky kvuli ceně, nic víc než lampu do toho kupovat nebudu a kdyby to hralo nahovno, tak ji vytáhnu a začnu odznova. Ale kdyby to náhodou k něčemu bylo, tak to nemám zase tak moc zprasený, že by to nemohlo v tom stavu zůstat.

Vhodnější je najít nebo převinout trafo, který dá požadovaný žhavící napětí místo usměrňování a vytápění na stabilizátoru, bručet to nebude, jen je třeba jeden konec žhavení uzemnit a blokovat katodový odpory (pokud jsou).
Ještě mě napadlo, že by se na elky dal dneska koupit 230/230V toroid a pár závitů žhavení namotat navrch.

docela dobrý toroidní výstupáky maj v TMEčku a ceny taky nejsou zlý
https://www.tme.eu/cz/details/ttg-el84pp/toroidni-trans...

Arambajk-> jasně že je lepší to řešit trafem s příslušnym napětím, ale jak řikám, chtěl jsem to zbastlit z toho co mám doma. Až budu stavět opravdovej lampovej zesilovač, tak s koupí napájecího trafa počítám. Použít oddělovací toroid a přimotat vinutí na žhavení zní dobře, ještě uvidím co vyberu za elektronky. Ale to je daleko, ještě jsem nedoladil k obrazu svému ani tenhle "projekt" abych nasbíral zkušenošenosti ma stavbu něčeho opravdového.
SOB's-> to zní jako schůdná cesta pro začátek. Díky za tip

Tvl to uz sa im nechcelo dovinut tych par zavitov tensim dratom na true 8R vystup? Teraz tam pripojis 4R alebo 8R a podla toho na ktory je to navinute a vykon pojde do prdele.

Tak jsem to sesřouboval, vydratoval, jestli tam vidíte něco křivě, tak vidíte správně, moc jsem se s tím nesral. Dneska by měla dorazit lampa, ale nepočítám s tím vzhledem k tomu jak všichni objenávaj respirátory, každopádně ji stačí jebnout do patice, cvaknout vypínačem a měřit a hrát si. Zatím to podle rozpočtu vypadá, že jsem o nějakých 30% levnější než stavebnice a to za totovej výrobek s bednou a síťovým napájením. Tak uvidíme jak to bude hrát a zesilovat. Aspoň jsem zjisitl, že hrát si s lamapama mě baví.

Česká pošta prekvapila v dobrém, včera vecer odeslanánlampa je už doma, ale zesilovač překvapil ve zlém. Zesílení 1...to není moc zesilovač. Napájecí napětí mám 110V, anodový odpor 100k a katodový 2k7. Na anodovým odporu mám úbytek 30V v klidovém stavu. Co pomůže?

Především asi tak zdvojnásobit napájecí napětí, že?

Jsi mimo vhodné provozní hodnoty, chtělo by to větší katodový proud a menší anodový odpor, ale aspoň trochu (cca 10x) to zesilovat musí. Jakou impedancí máš zatížený výstup, jaký je vazební kondík? K čemu to má vůbec sloužit?

Když si chceš jen něco vyzkoušet, tak kvůli tomu fakt není potřeba kupovat nové díly z internetu. To fakt nemáš v okolí žádného známého, který by ti nějakou lampu a trafa prostě dal?

Problém jsem asi našel, napajecí trafíčko je hodně slabé, při zátěži spadne výstupní napětí ze 40V na 7V. Což mi dojebalo veškerou práci na mechanické části co doteď byla. Má to být předzesilovac abych vybudil naplno konec, kterému nejde nastavit zisk a proč to nedělám z TL072 je pravě ten důvod, že si chci pohrat s lampama. Bohužel v okolí žádného známeho nemám co by měl doma lampy nebo trafa. A navíc, kdo říká že výsledkem těch hrátek nemůže být použitelný zesilovač.

No jasně, po napojení lepšího trafa zesílení 4, ale jak říkáš, hodnoty by měli jí nastavi lépe a dalo by se asi i víc. Jinak ten konec co to má budit má vstupní impedanci cca 4kR

Nemá někdo navíc tráfko se sekundárem 35-150V? Zatím mi to jede ze sekundalu laboratorniho zdoje což zcela boří představu kompaktní bedny z atx

Slabé napájecí trafo? Však ta lampa bere 0,3 mA. Navíc je to jednočinný zesilovač ve tř. A, ten má konstantní odběr. Jestli k tomu chceš připojit něco s impedancí 4k, tak z toho bude jen zeslabovač a zkreslovač, když máš anodový odpor 100k. Dej tam dvě lampy a za ten napěťový zesilovač dej katodový sledovač: http://www.valvewizard.co.uk/DCCF2.jpg . Hodnoty odporů přepočítej na své napájecí napětí.

Na tohle by se dobře hodila ta PCF82. Pentodu jako zesilovač, triodu jako sledovač. Ta trioda dá hodně velký proud, což je tady potřeba.

Radsej ukaz co si to zapojil konkretne za schemu. Ale samozrejme, s jednym systemom ECC83 nevybudis nizsiu impedanciu. V beznom zapojeni pracuje do stoviek kilo.Mal by si to nabiasovat dost silno aby to cosi potlacilo, max. prud je az 8mA. Inak teraz ma napadlo, s nizsim Ua si mozes hrat s ECC88 z VF obvodov televizi. Ta lampa prakticky nema cenu ale ma velky prud katody, tj. s tym cosi vybudis, velku strmost a pracuje aj pod 100V.

Peco, neraď mu pyčoviny, to tvoje zapojení sledovače je taky akorát zkreslovač, jen s menší výstupní impedancí.
http://www.valvewizard.co.uk/dccf.html

Protože na to použili na piču lampu a pracovní bod, přečti si to celé. Dal jsem to sem jen jako princip. Loučák nepotřebuje mít na výstupu rozkmit v desítkách V, takže když bude chtít nutně použít ECC83 / 6N2P, dá ten pracovní bod lepší. Ale s tou PCF to bude chodit líp.

I jako princip je tohle zapojení sledovače špatně, bez ohledu na typ lampy a téměř bez ohledu na pracovní bod!
A je jedno, jaký potřebuje rozkmit. Pokud to má být hifi preamp a né kurvič signálu na gitaru, tak se to má zapojit jinak!
http://www.valvewizard.co.uk/accf.html

Roztrhejte si navzájem občanky

Já nikomu nic trhat nepotřebuju, mě jenom sere, když někdo použije obrázek z webu, vytrženej z kontextu a ještě přímo z článku, kterej říká, proč je to daný zapojení na kokot.

Je to úplně standardní, běžně používané zapojení ve všech druzích zesilovačů. Pokud jsou zvoleny správné hodnoty součástek a nepřepískne se impedance zátěže, tak ta lampa při běžných frekvencích nikdy nedosáhne kladného mřížkového proudu, tj. zkreslení popsané v tom článku se nevyskytne. A to zkreslení není dobré ani na kytaru, nesymetrické zkreslení by ti akorát utrhalo uši

Mmch. když to zapojení, co jsi poslal, přetížíš, tak bude zkreslovat stejně jako to moje, protože nastane ten samý efekt Podmínka, aby ten katodový sledovač fungoval, je ta, že impedance zátěže nesmí být tak malá, aby při daném napětí zdroje lampou tekl takový proud, který by ji nutil přejít až do nulového Ug1. Což v loučákově případě bude trochu problém, pokud má ten zes vstupní idpor 4k, ale pak je otázka, jestli je nutné dělat kravské sledovače s natopeným biasem nebo jestli ten zes nejde nějak upravit.

A že se něco píše někde v nějakém článku, z toho bych velké závěry nedělal. Dobrý příklad je knížka Lampárna, tam je kokotin až na půdu.

Jestli tě to uklidní, tak třeba v Tesle Music 70 je tohle zapojení taky v menší obměně použité, dokonce v mnou navrhované podobě pentoda-trioda, a při plném vybuzení na výkon 50 W má ten zesilovač udáno zkreslení menší než 1 %. Což na obyčejném osciloskopu už zdaleka neuvidíš. Akorát tam zvolili míň debilní hodnoty než ten Brit a použili triodu, která je na to vhodná, a ne ECC83, která dá hovno proud.

Plácáš naprostý nesmysly. Tohle zapojení se používá právě naschvál a především v kyarovejch zesilovačích, protože při řádným vybuzení zní správně "z prdele" jak je pro kytaru třeba. Stejnej typ zkreslení (sudýma harmonickýma) maj i ty vaše oblíbený Ačkový zesíky s lampama. A jak si šmakujete, že vám to krásně hraje. Takže kecy o trhání uší si strč laskavě prosím někam.
Mám v piči, co je v nějakým komunistickým zesáku, prostě to zapojení má naprosto zjevný vady, který jiný zapojení nemá, takže nevidím důvod, tu píčovinu replikovat. A to že je to v nějakým zesáku, není žádnej argument.
Stejně jako není žádnej argument, že zkreslení není na osciloskopu vidět. THD pohledem na mastnou čáru na osciloskopu měří jenom s prominutím vůl.

Co se měření THD a osciloskopů týká, když si postavíš notch-filtr, teoreticky bys mohl i z FFT na osciloskopu něco použitelnýho odečíst. (Bez notch-filtru nikoliv, bo 8 bitů je málo). Ale mnohem lepší je, si kus signálu navzorkovat třeba zvukovkou z kompu, klidně integrárnou z notebooku - zkreslením na tom beztak bude spolehlivě o několik řádů níž, než měřený objekt s vakuem.

V každým případě souhlasím s Tomanovým doporučením, že na výstupní bafry je z malých dostupných flašek nejvhodnější ECC88, se kterou se dá výstupní impedancí dostat někam k pár stovkám ohmů, čímž se už dají budit i linkový výstupy (kabely) napřímo bez transformátorů.

Ále. Nejvhodnější je elektronka RD250VM, kterou se dají budit i reproduktory vyrobené ze stočené trubky a poklopu z popelnice.

Sorry, ale pokud nedodáš výpočet, který dokazuje opak, tak budu tvrdit, že tentokrát nemáš pravdu. Pokud je ten sledovač správně zapojený, tak se ta lampa nikdy nedostane do oblasti kladného mřížkového proudu a z pohledu té první lampy v napěťovém zesilovači jako by tam vůbec nebyla. Zatím jsi dodal jen hodně keců a jeden pochybný článek z internetu, který nepřímo dokazuje, že to zapojení funguje správně, pokud se správně zapojí. To tvrdím já, mám to prakticky vyzkoušeno, viditelně se to používalo i v profi technice a jsem schopen dodat výpočet, ale přijde mi to zbytečné.

Ono není zkreslení jako zkreslení a to, že ten signál nějak dokurvíš, ještě neznamená, že to bude znít "správně". Je vidět, že jsi žádný kytarový zesilovač ještě nestavěl. To byla asi tak první chyba, kterou jsem udělal, že jsem vzal nějakou ECC a pořádně ji přehulil. Zkreslení bylo opravdu kurevské, ale doslova to rvalo uši. Obecně u kytar se snažíš simulovat zkreslení dvojčinného lampového konce, tj. *symetrické*. Podívej se, jak se profesionální kytarové zkreslovače zapojujou. Áčkové jednočinné zesíky mají v oblibě leda tak netopejři, co si podkládají kabely k reprákům měsíční horninou (protože takový zesík je hodně drahý a velký a vypadá to v obejváku na předměstí hustě), ale normální člověk s ušima řekne, že to zkresluje a že to hraje na hovno.

Ten pasteveckej komunistickej zesák si strč kam je libo, ale zrovna jeho konec má mezi lampovýma aparátama opravdu mimořádně dobré parametry. Že není žádný argument, že zkreslení není na osciloskopu vidět, samozřejmě vím, ale pokud tomu pojídači skopových vnitřností ten stupeň zkresluje tak, že je v sinusovce díra jak do českého státního rozpočtu, tak je vidět, že je asi někde chyba.

Pokud tu nebude výpočet, tak už se k tomuto tématu nebudu dál vyjadřovat.

Loucaku, pekne si hrajes, ale kupovat tyhlecty celosklenenky po stovce, to je kapanek nerozum, kdyz se to da stale sehnat kolem desetikacky. Nerikej, ze u vas v okoli nejsou zadny blesaky, jako u nas Kolbenka, byl sem i na par vesnickejch, kde bylo primarne auto-moto, ale vzdy se tam nasla naka zaprasena krabice elektronek nebo stary radio ci TV. Kdybys byval zajel v lete do Holic/Svitav, tak sis tam mohl nakoupit dosyta...
Jinak bys mel nejlepsi koupit treba na bazosi (zidoaukro je akorat vo nervy) nejaky teslacky lampovy radio ze 60. let, kery nema historickou hodnotu a z nej si vykuchat vse potrebne - ziskas nekolik lamp s paticema, vystupni trafo a hlavne napajeci sitovy trafo s vhodnyma napetima a nebudes resit picoviny jako stabilizaci zhaveni nakou 7806 nebo podvyzivenej anodovej zdroj. Na predrazeny toroid z TME se vyser, na tom bastlu bys to stejne nepoznal a od cinana muzes koupit ty vystupaky na EL84 za par stovek taky celkem dobry. Hele vsak se podivej treba na tydle mrdky:
https://ostatni.bazos.cz/inzerat/132866920/radio-tesla-... - tohle je uplne idealni kandidat za pouhou stokorunu.
https://ostatni.bazos.cz/inzerat/130107700/radiogramofo...
https://ostatni.bazos.cz/inzerat/132516023/starozitne-r...
a tady je nakej zasilovac, ale pozor, je mozny ze bude mit jen 100V vystup
https://ostatni.bazos.cz/inzerat/132719278/radio-tesla.php

Sovětské schematické peklo. Jak koukat na zapojení Šilelisu. Bluvať.

Jo no, ta čitelnost je furt na blití. Ale už to aspoň jde přežít.
C10 dej do prdele, nebo zvětši aspoň 100x, jinak z tý 431 budeš mít oscilátor. Podiv se do datsheetu, co tam píšou!
Ten dvojčinnej emitorovej sledovač je tam zbytečnej a spíš ke škodě, protože takle je minimální výstupní napětí dva PN přechody plus saturační úbytek na operáku -> moc. Kdybys tam dal jen obyč sledovač s NPN a nabiasoval to řádně, tak nebude problém, protože úbytek na D13/D15 vykompenzuje Ube.
Jednotlivý NMOSy koncový musí mít každej vlastní gejtovej odpor, tak 220 ohmů. Jinak z toho taky bude oscilátor.
C4 budeš asi muset dát větší, jinak to může mít sklony k nestabilitě, nebo budeš muset o dost víc zpomalit regulaci. Ten zdroj musíš mít stabilní jako do R, tak libovolný C a L zátěže a jejich kombinací. Že se to testuje třeba na skokový změně zátěže (když neni nic lepšího), je ti doufám jasný. Zákmity, překmity a spol. na výstupu nejsou tolerovány.
T3 takto zapojenej ja na howno, protože přes 180k budeš připojenou C zátěž vybíjet na bezpečný napětí tejden. Proč to nezapojíš jako zdroj proudu (ehm, chceteli přesneji česky proudovou noru), nech to vybíjí aspoň konst, proudem. Do sourcu shunt a jeden NPN k tomu.
R34 to napájí z nešikovnýho místa, nebylo by lepší pověsit to spíš za někde, kde je aspoň trochu konst. napětí?

Když se na to teď dívám, tak ten šilelis to docela připomíná, no

A nevadí, když tam dám jen obyč sledovač, že se budou gejty těch koncových mosfetů vybíjet jen přes odpor?

Zdroj proudu by z T3 určitě šel dodělat. Šlo by to napájet přímo z filtrace, ta se asi po vypnutí nebude vybíjet rychleji než zátěž. A nebo napájení sloučit přes diody z filtrace a z výstupu, to by asi bylo nejlepší.

Proto ti řikám, že ten obyč sledovač musí mít pořádnej bias! Aspoň 30mA. Bude to žrát víc, ale bude to jednoduchý a nebude to mít vadu, na kterou jsem tě upozornil výše.
Nevymejšlej píčoviny. Stačí to napájet z tý filtrace.

7805, rc článek v podobě 250k trimru a 470uF elytu a mosfet ze základovky. Pak dvě 24V relatka, že

To neni BTL? Co to bol za zosik?

Modul s integráčem TPA3116D2. Zatím jsem ho mobilem nevybudil na víc než 10W @1kHz sinus a to trvale zvládal bez výraznějšího oteplení, což ale není nic k chlubení. Snad ho po připojení předzes. potrápím na zátěži víc

Ako ma ta doska nastaveny gain ked potrebujes preamp?

Vidíš, to mě nenapadlo změřit, ale dost pravděpodobně na 20dB. Jenže ty dva rezistory nastavující gain jsou pod chladičem kterej je přilepenej přímo na IO. Jasně že bych udělal lépe, kdybych si koupil IO, páč ten sám o sobě je pro moje potřeby ok, a navrhl si vlastní layout a přizpůsobil si to podle sebe. Holt to bude další krok.

Už jsem se s Baldou bavil o tom osobně (si byl postěžovat), bohužel jsem jeho "nadšení" pro věc nesdílel, neboť vím, že ty velké krátery jsou prostě technologické a dané tím, která fabrika to zrovna pouzdřila. Lze to potkat na téměř libovolným integráči, větším než LQFP100 a není to specifické jen pro Alteru nebo ST, je to prostě dané fabrikou. A mnohdy se k tomu dá dohledat aplikačka, nebo je to psané i v datasheetu.
A pokdu není, je orientace jednoznačně daná orientací pouzdra v trayi nebo pásce, když tu součástku koupíte. K tomu taky bude dokumentace, aby to uměli zavést správně do osazovačky.

Mně zas iritujou SOT23-6, který mají pin 1 vyznačenej opravdu malinkatou natisklou tečičkou, jinak to pouzdro je perfektně symetrický.

Přesně jak psal Honza, v některém datasheetu by měl být výkres, jakým způsobem to dodávají napáskované nebo naskládané na platě a možná i přesnější výkres pouzdra. Jestli teď z dokumentace neurčíš přesnou orientaci, tak buď doufej že pin 1 je u nejmenší tečky (jako obvykle) a nebo proměř nějaké země. Btw, vidím nějaké zkraty a nezapájené piny

>Dr. Doktor
Jo, tohle je něco strašného, tady přijde Kudlanka s x10 sklem docela vhod

Jo, máte pravdu. Pin 1 byl u nejmenší tečky ... samozřejmě jsem čip zapájel obráceně a zničil ... by mě jeblo ...

Jsou to dva piny vedle sebe, který jsou připojený k GND (polygon), takže to vypadá jako zkrat ... Jo, některé piny jsem trochu odbyl, ale připájený by to mělo být vše ...

Nj, na ty tecky sem se uz kdysi taky nachytal, uz si ani nezpominam, jesi cip umrel... No kdyz sou pochybnosti, tak si pipnu mutlimetrem treba zeme nebo VCC, tech je tam vic pinu, jesi to sedi.

Ale este veci svinctvo je, ze nekery PC cipy maj proti ofiko datasheetu posunuty cislovani, napr. SuperIO vyrabi ITE ve verzi pro Gigabyte s posunutym cislovanim a to v zadnem datasheetu nenajdete. Este je snad i verze pro Asus. Pozna se to podle 2 pismenek nekde na konci znaceni, pri objednavani na to majzla...

Mě se teď v práci povedlo zjistit, že STM32 nemaj rády 24V napájení. Překvapivě tomu přežil debugovací interface.

8-bit: Pořídil ses kudlanku jo? Kde a za kolik? Ja zatim vidim dobře, ale tak časem se jistě hodit bude...

Kudlanku taky závidím. Už pár let si jí chceme pořídit na Strahov do MacGyvera, ale pokaždý to je přes rozpočet...

Kudlanka? Lupa na brouky, to musí bejt vono
https://www.iqhracky.cz/lupa-na-brouky-bugifier/

to se nedalo třeba měřákem propípat například zemní nožičky pro určení orientace ?

Přesně tak, lupa na brouky, viz
https://invidious.snopyta.org/watch?v=a3o0EWHEH08
>ms-boss, bkralik
Prostě řekněme, že se dojebaná Kudlanka válela někde ve skladu a sedal na ni prach, protože "přes ten krám nebylo nic vidět". Za kolik byla vysvobozena vám ani nebudu říkat, nebo bych vás všechny nasral
Byla tam urvaná plastová oska revolveru s objektivy (utočeno na soustruhu ze železa a vlepeno epoxydem) a ztěřelý a rozpadlý gumový doraz co drží objektivy v optické ose. Plus nějaké další plasty co jsem buď taky zalepil nebo se na ně vybodl a nechal tak pokud to bylo na místě kde to nevadilo. A ještě jsem zpravoval světla ve kterých byly nějaké předpotopní bílé ledky co jich 1/4 nesvítila a další 1/4 blikala. Zjistil jsem, že 5mm ledky s nějakým aspoň trochu lepším CRI je docela problém koupit. Nakonec jsem sehnal od nějakého čmouda z fleabeje.

Tomu rikate kudlanka jo? sem este neslysel :)
Sme taky tady poridili nakou jetou, tusim jen 5x, to ma v kanclu kolega vedle, ja to bezne nepotrebuju, zatim staci dostatek svetla.

RayeR: Tak Mantis je česky Kudlanka
8-bit: Ano, neříkej, nasral bys

Hm tvl, vysoko prekvapiva cena.

Aha, to me nenapadlo dat prekladat, sem proste myslel ze je to jen nazev firmy :)

Že bych tě za ten nepřehlednej nečitelnej bordel kopnul někam.

Tu LM324 překresli jako normální člověk jako 4 samostatný operáky (to je taková schematická značka, takovej trojuhelníček). Texty se nemaji krejt s drátama. Vedle konektorů aspoň dokresli dummy součástky, co tam má bejt připojený. Todle je schéma v tomhle stavu je fakt na dvě věci a možná ani na ty ne.

Ale i tak, na první pohled, je to naprosto nefunkční nesmysl. A i na ten druhý pohled je to úplný nesmysl. Počínaje tím, že výstupem operáku pereš rovnou bázi tranzistoru (T1, T2) bez jakýhokoliv odporu, nebo linearizace, ti to do tý regulační smyčky přidá takovej zisk, že z toho nikdy nebude nic jinýho, než oscilátor. To, že se ten rozkmitovej stupeň (T1-Q1 - omg... aspoň si vyber, jestli T nebo Q!) krmí odporem a né zdrojem proudu, taky ručí za úžasný PSRR, který to bude mít (Ale to je nepodstatný, protože to stejně nikdy nebude fungovat).

A vůbec, proč si nejprve neuděláš domácí úkol a nepodíváš se, jak se opravdický vysokonapěťový regulovatelný zdroje dělaj a snažíš se to znovu vynalézt? Obvykle se to totiž dělá tak, že ta řídící sekce je plovoucí a opřená o kladnou výstupní svorku. Tim se zbavíš potřeby jakýhokoliv napěťově zesilujícího stupně.

Ale f pořádku, taky sem byl kdysi blbej naivní vůl a zkoušel to bastlit takle (akorát sem ten napěťově zesilující diskrétní stupeň měl zpojenej trochu víc inteligentně). Jen s jedním rozdílem - že než sem ten nesmysl publikoval, tak sem si to aspoň nejdřív přitlouk na peřiňák a vyzkoušel, jestli to vůbec má šanci fungovat.

Takle bys to měl mít zapojený. Máš tam i naznačený, aby bylo naprosto jasný, kam je referencovaný pomocný napájení tý řídící elektroniky.
Máš tam i načrtnutý, jak má zhruba vypadat kompenzační obvod přenosu. (Pokud stačí trochu pomalejší odezva, nebo k řízení použiješ takový ksindl, jako LM358 nebo 324, tak si pouze vystačíš s tím integrátorem, ten RC sériovej článek nebude vůbec potřeba).
PS: Do gejtu mosfetu by se hodil odpor a zenerka pro hrubý nastavení omezení proudu ve spojitosti s tím odporem v sourcu.



Tak, teď už sem se vyvztekal já a můžeš se začít vztekat ty a začít bastlit něco, co má šanci aspoň fungovat.

Jo, jeden drobnej ale podstatnej detail ti poradim, neb bys na to asi sám nepřišel
Pokud to chceš provozovat tak, jak sem to nakreslil pouze z nesymetrickým napájením tý 358, mezi tenneinvertující vstup a GND dej schottkyho diodu (BAT42 or whatever), anodou na zem a katodou na ten neinvertující vstup.

(Pokud někomu vrtá hlavou proč, tak si najděte, co je to phase reversal u operáku. 358/324 je zrovne jeden z typických zmrdů, který tim trpí a ta schottkyna tomu celkem bezpečně zabrání).

Ok, dík Předtím jsem si dal domácí úkol, že se právě nepodívám, jak se to dělá, a vynaleznu Ameriku. Linearizace toho T1 mě mohla napadnout, proudový zdroj by taky šel dodělat. Ale to tvoje řešení je daleko elegantnější.

A pokud by ses vší mocí rozhodl nebo potřeboval mít tam ten napěťovej zesilovač, tak doporučuju ten napětí zesilující tranzistor v zapojení se společnou bází, rozhodně ne se společným emitorem - to téměř nelze donutit rozumné funkce.

A ne, proudovej zdroj místo R6 (R16) v tý prasečině taky nedáš, protože bys na něj zase potřeboval vysokonapěťový PNP. Ne že by signálový nebyly, jsou, ale je to hovadina, která není potřebná, viz zapojení, který sem ti doporučil.

A to já si kúpil na Aukru DC/DC step UP spínaný zdroj, dává něco od cca 100V do 350V asi za 250.

Naprosto ideální napájecí zdroj pro lampový AM rádio.

Taky na honění nějakých desetin mA už od malého napětí při formování elytů bude takový čínský modul ideální.

Tak ty elyty staci formovat usmernenou siti pres vhodny vodpor ne? :)

Ten zdroj planujes na mereni charek elek nebo zkouseni nakych lampovych veci?

Vroutek tu myslim kdysi zminoval, ze takovej zdroj delal, ale pak se tu uz nepochlubil co s tim dela a jak to funguje...

Jojo, lineární napájecí zdroje sou Vroutkova specialita, zrovna tu mám rozrobené superjednoduché miniaturní SMU (+-20V +-50mA) krmené i ovládané rovnou z USB

RayeR asi myslí tyto zdroje, to bylo právě na charkování malejch signálovejch flašek mno (300V 100mA max). Jednotlivý části mám hotový, včetně mřížkovejch zdrojů a řízení, ale shodil sem tomu prioritu na žádnou, tak to čeká na měřící software. Je to akorát otestovaný, že jednotlivý části fungujou.

Jediný důvod, proč stavět tu mou verzi, je v případě dvojitého zdroje ten, když máme k dispozici trafo s jen jedním pomocným vinutím. Bylo by tedy potřeba zmenšit zesílení toho tranzistoru u operáku a zmenšit jeho vnitřní odpor, aby se brum ze vstupu co nejméně přenášel na gate mosfetu. Taky by pomohlo současně zvětšit ten odpor mezi gate a drainem. Možná to přece jen zkusím postavit.

Rayer: napájení bateriových rádií, měření elek, formování elytů, bastlení s elkami, na to všechno by to bylo potřeba. Taky mě láká zkusit napájet universální rádia ss proudem, jak se to bude chovat. Tesla sice dělala regulovatelné zdroje, ale ty nemají proudové omezení. I ten nejsložitější zdroj s šesti EL34, větrákem a hmotností asi 60 kg má jako proudovou ochranu jen tavnou pojistku.

Ne, nerozumíš a nechápeš. Tu tvojí variantu nemá smysl stavět, protože nikdy nebude fungovat dobře. A už vůbec ne zvětšením nějakýho odporu mezi drejnem a gejtem (hádám R6/R16). Tim to celý pošleš ještě víc do prdele, protože už ani nebudeš mít proud na cloumání gejtovou kapacitou toho hovadskýho mosfetu tam.

Prostě pokud chceš dvoukanálovej zdroj, potřebuješ dva sekundáry. A další dva pro napájení toho řízení. Smiř se s tím. Je to prostě 10x jednodušší, než ten tvůj prasobastl. A pokud nechceš mít v přístroji několik traf, tak si ho nech navinout na míru. Dyť to nestojí žádnej velkej ranec, zvlášť pro ty výkony, který asi tak budeš schopnej dostat z lineáru bez předregulace nebo přepínání odboček. Tam by sis dost možná vystačil i se 150 VA trafem na duál zdroj.

Ok. Jak je kritické napájení toho operáku? Stačí na to usměrňovač s filtrací nebo je kvůli brumu potřeba stabilizace nebo aspoň násobič kapacity?

V lampovým zdroji se proudový omezení a eště tak nastavitelný dělá opravdu jen blbě. Nejjednodušeji leda tak omezením Ug2 koncovejch pentod.

Co mě spíš vrtá hlavou, jestli se po nástupu germaniovejch tranzistorů dělaly nějaký regulovatelný stab. zdroje těhle napěťovejch hladin (okolo 300 V), protože kombinací nějaký koncový pentody a min asi třech tranzistorů se dá taky postavit poměrně luxusní regulovatelnej zdroj. (přidáním několika dalších pak jde vylepšit i o nast. proudový omezení).

Napájení tomu operáku stabilizovat asi nemusíš (sám o sobě by měl mít PSRR dostatečný), ale samozřejmě tim nic nezkazíš. Někde pak stejně potřebuješ nějakou precizní referenci napětí, na který nesmí bejt ani špetka zvlnění - protože by se ti všecko dostalo na výstup.

Nj, kdyz Vroutek se dycky max pochlubi fotkama, ale treba nejaky podrobnejsi popi ci namerene parametry z realneho provozu sem od vetsiny tech bastlu nevidel...

Jinak o tom mereni flasek sme se uz s Pecou bavili. Me na to napadlo jit tak, ze nepotrebuju zadny rizeny zdroj, protoze mi prece krasne staci harmonicky prubeh napeti ze site, vzdyt prece staci, aby to napeti spojite a pokud mozno monotonne probehlo z napeti 0 do nakeho maxima, ani to nemusi byt linearni rampa. Staci jen vzorkovat vstupni napeti a odpovydajici proud. V takovem prvnim pokusu sem misto vzorkovace a zobrazovace pouzil jednoduse digitalni skop v rezimu XY a to koleno u triody mi to namalovalo. Akorat vzhledem k lacinemu skopu pomerne zasumene a v malem rozliseni, ale to uz je detail, kery poresi naky sampler z MCUcka (aspon 10/12b ADC) co to posle do PCcka. Takze pak staci resit jen pevna napeti pro Ua a prip. mrizky.

Jinak na testovani bateriaku jako nahradu anodove baterie to chapu, tam ale neni treba s tim sibovat nejak rychle, ze by stacil vobyc regulak, akorat je teda moc velkej a tezkej. Ale tam bude docela velka vykonova strata, pokud beru Ub nakych 150V, k tomu 320V ze site na vstupu, 100mA tak topime 17W, pro 50mA 8,5W, to by asi ten pidi chladic na obrazku nedal. Taky otazka jak se bude ten analogovej rezim libit tomu spinacimu FETu se zdegenerovanou SOA...

Ten zdroj je zatizenej jen velmi kratkou dobu mereni, za kterou se to nestihne moc ohrat. To neni linear na kontinualni krmeni nejaky zateze.
Schemata zamerne nedavam, protoze nechci, aby mi to bylo kopirovano, kdyz s tim mam urcite komerni umysly.
Ale zatim sem byl liny nasoftit i ten prototyp. Nema to holt prioritu a zrovna to na nic nepotrebuju.

Bateriové přístroje jsou dost háklivé na zvlnění, takže by ses u toho reguláku stejně nějaké stabilizaci nevyhnul. A citlivá proudová ochrana se taky hodí, když si spleteš přívody k anodě a žhavení

Tak to bych zkusil regulator s nasobicem kapacity, kamos to ma na napajeni lampaku a pochvaluje si, ze to nema zadny zvlneni, zadnej brum,....

>VroutekB
A kdo by co kopiroval? Pokud by to nekomu stalo za to, tak si to koupi, rozebere a schema prekresli, akorat zamcenej FW nezkopiruje a lamy se o to pokouset ani nebudou....

Tak nová verze.

Ještě by možná šel ušetřit jeden přepínací kontakt v tom voliči provozu.

Je to to výrazně lepší, minimálně co do čitelnosti schematu, nicméně funkčně pořád nic moc. Co za koncové tranzistory tam chceš mít? Trápit bipoláry lineárně vysokým napětím (stovky V) obvykle moc ovoce nenese. SOA ti něco říká?
Ty tranzistory taky musíš bejt schopen zavřít, bez Rbe odporů je nezavřeš. Zvlášť ty koncáky po ohřátí.

Je tam stále kupa drobných nedostatků, se kterýma to možná donutíš už k funkci, ale pořád to bude mizerie. Kupříkladu:

Příliž nízké napájecí napětí operáků. Sečti si úbytky na Ube, úbytky na odporech v emitorech a bočníku a podívej se, kam maximálně ta LM324 dokáže vyběhnout výstupem.

Tu regulaci proudu máš mnohem lepší udělat jako paralelní, než takle diodou jebat do toho druhýho regulátoru. Bude to reagovat příliš pomalu. A i ten proudovej regulátor potřebuje nějakou frekvenční kompenzaci (stačí opět "integrátor").

IC2C má brutální hysterezi. Nestřílej tam ty hodnoty od oka, spočítej si to pořádně, Tabulky odporu termistoru najdeš v jeho katalogovým listu.

IC2D bude mít na výstupu děsnej pordel, pokud ten invertující vstup potáhneš někam daleko drátem k vypínači. Takle to chodit moc nebude.

Doporučuju doplnit zdroj vypínačem výstupu. A nejjednodušeji elektronickým, protože obyčejným relátkem těch 300V dc stejně nerozepneš. Což ostatně platí i pro ten přepínač, co ti úplně nesmyslně přepojuje ty kondíky. Kontakty v relé nebo vícepólovým přepínači maji málokdy definovaný nějaký postupný spojení/rozpojení, takže se ti může i stát, že se ti dycky něco chvíli potká do zkratu, nebo bude někde chvilku přepětí a pod. (nezkoumal sem ty hazardní stavy, jen upozorňuju, že tam budou). Přepínej pouze AC napětí z trafa. (..a nesnaž se vší mocí zrecyklovat nějaký plesnivý trafo zablitý v asfaltu, který na tohle zjevně vhodný moc neni. zakázkový trafo ti navine třeba JK Eltra a nemyslim si, že by to vyšlo nějak výrazně draho)

Jo a u IC2C ti hlavně chybí jeden odpor, takle to chodit nebude

A elektronickým vypínačem výstupu myslím nastavit akorát požadavek na nulový výstupní napětí. Jako bonus můžeš na výstup přidat eště jeden tranzistor, kterej ti bude vybíjet kondy v připojený zátěži, aby když zdroj vypneš, se ti tam nedrželo napětí ještě pět minut potom.

A eště ti tam chybí pancířování proti vyhulení zdroje vnějším zdrojem napětí. (Antiparalelně dioda k výstupu, antiparalelně k tranzistoru.)

Ty hodnoty okolo IC2C jsou jen "pracovní", to se teprve bude muset vyzkoušet. Stejně jsem si potom říkal, že bych tou ochranou zdroj vypnul natrvalo, aby se musel ručně vypnout a zapnout. Nebylo by moc ideální, kdyby se zdroj 550V nečekaně zapnul, až by se uráčil vychladnout. Samozřejmě doplnit vypínač výstupu není problém, to tam určitě dám.

Ten přepínač udělám z T6, tj. v prostřední poloze vypnuto a vše rozpojeno (i síť).

Jako koncové chci dát dva BUX41N, do SOA by se to mělo vejít. Trafo mám nachystané takové hezké komunistické ZVS DUBNICA, to k tomu bastlu bude ladit. Navinout nové by sice šlo, ale možnost zdvojnásobit napětí nebo proud je podle mě užitečná a ta stará trafa na to jdou elegantně použít.

JInak hazardní stavy u toho přepínače jsou leda ty, když se nesepne primární filtrace. Nesepnutí přepínače u trafa je bezpečné (primár regulace bez napětí), nesepnutí přepínačů napětí a proudu taky bezpečné (neseplý stav je nižší napětí / proud). Ta filtrace by šla ošetřit nějakou formou softstartu.

Co je zas jaký T6? Na tom schematu je všehovšudy označenej jen tranzistor T1. Žádný T6 nevidim.

Jestli si u toho přepínače objevil jen tenhle hazardní stav, pak ti to moc asi nepálí. Přepínače maji i jiný vady, než jen že něco nesepne. Až se ti přivařej kontakty - jakože to v tom tvým zapojení nastane poměrně snadno, když pomaleji přepneš a jeden nabitej kond ti práskne do druhýho polovybitýho a dostane se ti pak 550V na 400V elyt - tak si to povíme. Takhle se to prostě nedělá. Ostatně, manuální přepínač tam nemá co dělat. Pokud chceš něco přepínat, dej tam relé a ovládej ho z komparátoru napětím z výstupu. Už jen proto, že tim omezíš max. výkonovou ztrátu na tranzistorech.

Do SOA BUX41 se to vejde asi dost těžko, to je tranzistor s Uce sotva 200V V.

Komunistické nebo jiné trafo, řikám ti, že těch 6,3V pro napájení operáků bude nejspíš málo. Jak to ověřit, jsem ti už psal. Můžeš sem dát výpočet pro kontrolu.

Eh sorry, BUX48A, přemýšlel jsem nad kravinama. T6 je řada průmyslových ovládacích a indikačních prvků, takové ty přepínače, kontrolky a tlačítka se šroubovacím chromovým kroužkem, co bývaly v tramvajích apod., k trafu ze ZVS Dubnica se to bude hodit.

To napájení ověřím, do toho usměrňovače dám schottkyny a když to bude málo, změním hodnoty bočníků nebo tam přinejhorším dám zdvojovač.

V datasheetu LM324 se uvádí rozkmit výstupu do Ucc - 1,5 V. Výpočet min. napájecího napětí: úbytek při max. proudu na bočníku + úbytek na Re + Ube koncového tranzistoru + Ube budicího tranzistoru = 5,1 V. Skutečné napájecí napětí bude při použití 1N5819 (úbytek 0,4 V při 100 mA): (napětí trafa - 15 % {tolerance sítě}) * 1,41 - 2 * 0,4 = 6,75 V. Takže by to mělo vyhovět. Navíc takto skoro naprázdno bude to vinutí dávat víc + trafo je dělané na 220 V..

Další chyba, vhodnost těch tranzistorů jsem ověřoval u té první verze zdroje, ale na tu novou nebudou napěťově vyhovovat, bude to chtít něco lepšího.

Oni by nevyhovovaly ani na tu starou
To je spínací tranzistor jak řemen a v žádném datasheetu sem snad ani SOA neviděl nakreslenou, natož s DC regionem.

Proč tam nepoužiješ N-MOS tranzistory? Ideální je samozřejmě nějaký starý s laterální strukturou, ale to se neska blbě shání. Ale MSOFETy na 500+V specifikovaný pro DC provoz existujou, tak hledej a dej vědět, co najdeš.

Jo T6 myslíš Písečáky. No fujtabl. Dyť to ani nemá mžikový kontakty, to v tom bude svařovat jak v obloukový lampě*.

Proč tam vůbec potřebuješ cpát takovou píčovinu jako písečák? Řikám ti, že jediný, co tam potřebuješ, je relé s jediným přepínacím kontaktem pro výběr sekundáru plnej/polovina. A komparátor s drobnou hysterezí, kterej určí odbočku podle výstupního napětí.

*ano, vim že se dělaly i kostky s mžikovejma kontaktama, ale taky měly podstatně nižší rejtink

Nevím, jestli by šlo automatické přepínání skloubit s tím větším výstupním proudem při nižším napětí, leda že bych se ho vzdal, ale to se mi zase příliš nechce, nechci mít na stole dva zdroje. U všech silových přepínačů prochází proud nulou, takže by to zase ty voblouky tak dramaticky tahat nemuselo. Udělám crash test s přepnutím pod zátěží a uvidím, možná je to fakt píčovina. Na druhou stranu není to tovární výrobek pro BFU, předpokládá se trochu inteligentní obsluha. A všechny 90s kids vždycky tyhle přepínače na něčem chtěly mít.

Někteří výrobci u těch BUX nějaké DC omezení specifikujou, ale bylo by to opravdu na hraně i u první verze zdroje. Co třeba tenhle? https://www.tme.eu/cz/details/stw11nk100z Bude se muset samozřejmě přehodnotit napájecí napětí operáku, na druhou stranu by se mohl vypustit emitorový odpor a budicí tranzistor (nevím teda, jestli samotný operák dokáže s tím tranzistorem cvičit nebo bude potřeba gate driver).

Jinak ta paralelní regulace by měla vypadat třeba jak? Tohle asi vymyslet nezvládnu a co se dívám na schémata zdrojů na netu, tak snad u všech se jebe diodou do vstupu voperáku, pokud tam není LM723 se vstupem na proudové omezení (které v tom švábu zase jebe tranzistorem do výstupu komparátoru).

Na ten IC2D bude zase stačit doplnit integrační kondík?

A přinejhorším tam můžu dát místo mosfetu dvě EL509 paralelně, žhavení by pro ně bylo a nějakou SOA bych nemusel řešit

No vida, že to trochu de, dyž se chce, Ten mosfet by asi šel, ale výkonová ztráta nesmí překročit cca 20-25W na jeden futrál, pokud je budeš mít izolovaný podložkama od chladiče. Jinak to neuchladíš.

BUX48 není na lineární provoz a je fuck od kterého výrobce. Stejně jako ty MJE13007 nebo co si to tam měl v tom zesilovači. Zgořilo by ti to jak fagule.

Elektronku si tam klidně dej, ale potom dle velikosti inteligenci návrháře a jeho návrhu věcí okolo, budeš potřebovat třeba -20, -30, -50 nebo taky klidně -100 V, abys takovou hromoflašku jako 509 zavřel do cutoffu. To jen abych tě na začátek postrašil, že ani s flaškou to nebudeš mít jednoduchý, pokud nevíš, co děláš.
Na co si flašky schovej je, až budeš dělat regulovatelnej zdroj na kV nebo dva, tam pak věci s obrovskym závěrným Va přijdou celkem vhod.

Paralelní regulace je, že výstupy regulátorů sloučíš přes diody dokopy a kdo víc dá, ten jede. Co si myslel "gatedriverem" fakt netuším, ale výstup LM324 ti mosfet, nedej bože dva nebo tři paralelně opravdu neutlačí. Dej tam aspoň emitorovej sledovač s nějakým decentním bias proudem (30 mA). Pushpull emitorovej sledovač asi netřeba, tam by sis zas naběh na další problémy s linearitou (pokud by byl bez biasu, protože by "mezi bázema byl vakl")
LM321/358/324 maji fakt směšně slabý výstupy, se podivej do katalogu. Stará 741/748 je proti tomu svatá.

Zdroje maji různý topologie a sou k nim různý důvody. Já se tě jen snažím navést k tomu, co je asi nejjednodušší možný (a zároveň 100% spolehlivý). Moh bych ti dát i hotový schema, protože to co teď stavíš, tu předemnou leží na stole, akorát že to mám obastlený okolo jedný LM358 a s fixním napětím sekundáru - žádný přepínače. Jenže dát ti hotový schema, to by bylo moc zadarmo a nic by ses nenaučil. Takže aspoň vim že to, k čemu se tě snažim dokopad, bude fungovat a necucám si to tu z prstu, protože sem na tom nějakých pár večerů poseděl.

Kondik k IC2D? To bys tomu dodal akorát pokles kmitočtový charakteristiky odpovídající dolní propusti prvního řádu. Jo, trochu by to pomohlo. Ale radši bych viděl to zapojení jinak, líp.

Že to není výrobek pro BFU je blbá výmluva na který já nehraju. Ty sám budeš ten, kterýho tě ten zdroj osere, až s nim něco odpálíš, nebo odjebeš ten zdroj samotnej.

A to zapojení s diodou je blbé a pomalé, protože se nejdřív musí překonat prahové napětí té diody, nebo protože jsou řazené dva operáky za sebou? Kdyby to bylo to první, tak by se mohl invertující vstup napěťového operáku opřít o výstup proudového operáku, ten bude mít v základním stavu na výstupu nulu, ta dioda tam vlastně není potřeba.

Jinak kdybys u flašky tupě spojil g2 s anodou, tak se s ní nedomluvíš a budeš potřebovat závěrné napětí jak prase, ale kdyby se spojila g2 s g1, to už by bylo něco jiného. Ale bylo by potřeba, aby buzení dokázalo dodat nějaký proud.

O diodě nebyla vůbec řeč, že vadí. Vadí to, že buedš mít za sebou dva líný operáky. K paralelní regulaci taky budeš potřebovat nějak výstupy sloučit a to třeba zase diodama.
Ostatně, výstup toho operáku v tomhle zapojení musí překonat mnohem víc, než jen napětí úbytku té diody. A to až celých plných Vref (5 V). Ten ksindloperák má tak mizerný SR, že než by to přeběhl, by mu to trvalo dobře 10 us. A to ještě beru, že by nebyl bržděnej nějakým integračním kondem.
Paralelní regulace taky není zcela výhodná, protože má obdobný (a další) problémy, ale je to jednoduchý kompromis, který lze donutit spolehlivé funkce.

g2 s g1, to by flaška dávala hovno anodovej proud a musel bys to snad suplovat kladným Ug, což ve výsledku rovnou můžeš zapojit jako pentodu s fixním Ug2 a bude se to chovat mnohem líp. Jenže když velikost Ug2 přesereš, tak stejně budeš potřebovat mnoho desítek voltů na zavření, takže bacha. Je třeba si charakteristiky tý flašky doměřit, protože by nejspíš stačilo Ug2 dost pod 100 V - to v katalogu obvykle není. A grafy nasycenýho proudu vs. Ug2 už snad vůbec nejsou.
Tím menším Ug2 si zmenšíš Ug1 potřebný pro cutoff anodovýho proudu a taky ztrátu na g2, protože dyž tu flašku dáš do cutoffu, tak se ti z g2 stane nová anoda a pokud bude na tvrdým zdroji napětí, tak jí roztavíš.
Neřikám, že to nejde, jen řikám, že v návrhu toho pentodovýho konce je víc práce, než se na první pohled může zdát.

Výkonové stupně vysílačů a velkých zesilovačů s vysokým anodovým se tak zapojovaly, prostě se do těch mříží pral kladný proud. Proto je u některých velkých elektronek uveden i max. ztrátový výkon a proud g1.

Je fajn, že to víš, ale k čemu ti to bude a komu tim prospěješ, když vědomě si timhle zkomplikuješ design, protože budeš potřebovat mnohem víc budícího výkonu (U i I) aby to v tomhle režimu fungovalo?
Nejvýhodnější je rozhodně pentodovej provoz se sníženým Ug2, kdy je menší -Ug1 pro cutoff (tu lampu je potřeba umět zavřít do prakticky nulovýho Ia) a logicky i menší ztráta na g2, nemluvě o tom, že Ig1 bude prakticky nula.
Nevýhoda sníženýho Ug2 je, že lampou neproteče tak velkej proud, což je ti stejně buřt, protože mnohem dřív narazíš na limit max. anodový ztráty.
Navíc, v pentodovým režimu je ta flaška velmi blízko chováním ideálního zdroje proudu, takže se už sama chová jako stabilizátor a zdroj má pak celkově lepší PSRR. (a to platí výrazně halvně pro celoflaškový zdroje, kde se ta koncovka krmí úbytkem na odporu mezi a-g.)

Tak co, už si toho přibil aspoň kus na peřiňák?

Nějaké výsledky?

Pokracovani jindy, tento vikend jsem se misto pajecky venoval svarecce a pivu

Kvalitně strávený víkend koukám..

Jeste premyslim tim celolampovym zdrojem s proudovym omezenim. Nejak se mi nechce verit, ze by to neslo

A to víže to jde, ostatně jako téměř všecko. Ale dycky musíš hledět i na to, zda se taková howadina vyplatí. A stěma flaškama se to nevyplatí, protože bys potřeboval min jeden další plovoucí žhavicí a anodový zdroj a možná ne jen jeden, možná i další dvojitej doutnavkovkej stabilizátor. To všecko stojí peníze a tenkrát to stálo šílený peníze. Proto se takový blbosti prostě nedělaly.

On se tu jeste nekdo dalsi zabyva pocitacovym srotem? :)
Ale jo, dobra prace, ucel sveti prostredky, hlavne ze to funguje :)

Nějaké další fotky desek a podrobnosti by byly? Rád si počtu...

Myslíš obecně o SAPI-1 ? Pak čerpám tady
http://www.sapi.cz/sapi/sapi.php
přece je to už let co sem se SAPI-1 setkal, dokonce pamatuju JPR-12
Nebo jen o tom mém bastlu ? Tak tam je Arduino Mini Pro (5V) a Arduino bistabilní relé pro SHIFT :-) jiné použitelné relé jsem , na potvoru, zrovna v šuplíku neměl (a obludné RPčka sem tam dávat nechtěl) tak sem sebral toto.

Protože chci k SAPI připojit pružný disk, musel jsem přejít na MONITOR MIKOS V5.0D, jenže to vyžaduje klávesnici C259.11.
Nezbylo teda než mrduino emulátor o tuto klávesnici, rozšířit.

Gratuluju. Já kdysi začal stavět podobnou blbinu z televizního tuneru a nikdy nedodělal.

Dovolím si ovšem komentář: Fujtyvole, to je hnus s tím lokálním oscilátorem. Když do toho směšovače sereš okousanej trojúhelník, tak ti to přijímá i na mnoha dalších parazitních kmitočtech kromě té frekvence, která tě zajímá.

Možná tě to překvapí, ale ten okousanej trojúhelník co leze z toho nelineárního děliče s diodama má zkreslení okolo 2% THD a jde dosáhnout i 0,6%, když podíl pro D4 a D5 dělíš trimrem. Pro výsledek až 0,4% je lepší to dát do proudový zpětný vazby invertujícího zesilovače (plán pro verzi 2).
Klidně si to zkus sám postavit a oměřit, jo a pro dobrý výsledky je nutný diody (jak led tak i klasiky) hrubě spárovat (stejný Uf při stejnym If třeba 1,5 mA).
Viz sim: http://tinyurl.com/y54up8tb

To je ale -17 až -24 dB
Tvl, simulace ve falstadu

Realita je překvapivě věrná simulátoru v tomhle případě, proto jsem to z rychlosti využil (šak si to sám zkus). Jinak co bys dal jako typ pro lepší VCO ty? Něco s velkým varikapem a linearizací nebo něco úplně jiného?

Já používám osobně LTSPICE, ale pokukuju po dalších simulátorech vhodnějších pro RFko, protože LTSPICE neumí pracovat s S modely.
Já bych použil něco s alespoň jedním stupněm směšování navíc - např. jeden krystalový oscilátor na pár mega, pak VCO na pár mega a směšováním teprve získávat LO - tak se dá odfiltrovat nechtěné produkty, aby se už nesraly do receiveru.

Ah ano, dvojí směšování, děkuji za nápad

Jinak falstad používám jen pro rychlé skici a pro rychlé sdílení nápadů online, jinak tu mam prastarý NI Multisim, který využívá SPICE a v něm se dá docela slušně i dělat.

No, ono nejde o dvojí směšování v pravém slova smyslu, protože v cestě mezi vstupem a výstupem je akorát jedno směšování. Tím druhým se jen vyrábí LO.

Ano špatně jsem se vyjádřil, děkuji.

Jen se ještě ujistím, vezmu tedy VCO s rozsahem např. 0 - 1500 kHz a ten společně s 2 MHz referenčním krystalovým oscilátorem směšuji a získám frekvence 2 MHz - VCO a 2 MHz + VCO, a teď mi není jasné jak mi to pomůže s odstraněním nechtěných produktů, tedy harmonických VCO, jediné co vidím je, že referenční oscilátor může klidně jet obdélník protože s 2 MHz IF se vyšší hramonické 2 MHz nemají šanci projevit.
A doslova mi tak vznikl klasický řetězec dvojího směšování s tím rozdílem, že vstupní signál je veden až do druhého směšovače.
Kde je tedy chyba mého pochopení této myšlenky?
Předem dík za odpověď.

No, jde o to, že si uděláš třeba XO na 25 MHz a VCO na 25-26.5 MHz. VCO i XO musí před směšováním projít skrz dolní propust, která zabije harmonický. Pak to proženeš směšovačem (který bude nastavený tak, aby minimálně generoval harmonický produkty). Za tím směšovačem budeš mít pak něco na 0-1.5 MHz, pak něco na 25-26.5 MHz a ještě nějaký drobnější bordely na vyšších frekvencích. No, to proženeš opět filtrem a máš relativně čistej LO.

Tenhle čistej LO teprve použiješ na směšování s tím, co chceš měřit.

Standardní spektráky sou dělaný tak (aspoň v lo-band modu), že vstup je loupásnutý, pak je to vysměšovaný nahoru (první mefka je nad max. vstupním kmitočtem, kterej spelhlivě neprojde vstupním LPF), na první mefce je pak nějakej preselekční filtr a pak je to teprve směšovaný dolů a filtrovaný úzkejma filtrama.

Jestli si ceš hrát, doporučuju pro inspiraci zde třeba: http://antena.fe.uni-lj.si/literatura/S53MV/spectana/vc...
V dnešní době by to šlo brutál zjednodušit vhodnejma integráčema.
Nebo dokonce jako recívr s volitelnou šířkou mefky a RMS detektorem můžeš použít nějakej recívr čipset od Silabsu, třeba takovej Si4432.
Doporučuju taky navštívit web Changpuaka, tam sou taky celkem pěkný konštrukcie (třeba spektrák založenej na tom Si4432).

Super, díky za odpovědi a za linky na studijní materiál

Jestli msboss nezná, nechť se podívá po RFSIM99, odsimuluje to obstojně čokolvek pasivního RLC i aktivního s použitím bločku definovanýho s-parametry. A simuluje to pouze v s parametrech, nic jiného to neumí.
Jinak se mi jevil eště zajímavý simulátor QUCS-Studio, s-parametre to myslim umí taky. Dokonce by to mělo umět i nelineární (HB) anylýzu. Zkoušel sem v tom kdysi odsimulovat diodovej směšovač - ale asi sem ěnco dělal blbě a lezly mi z toho ven s...čky.

Hoši já bych ten falštadt nezavrhoval, sám ho dost používám hlavně kvůli jeho rychlosti použití. Nakreslit schéma, dají se mačkat jednopísmenný zkraty (R, C, W - wire atd...), snad nejrychlejší editor schémat co znám. Pak se jen cvakne start a simulace jede. Jedinej parametr pro nastavení simulace je délka kroku. Absolutně nejlepší na tom je "realtime" simulace, kdy ten obvod prostě furt jede, můžu do něj nějak hrábnout co mě zrovna napadne a podívat se na okamžitou odezvu. Ten engije je sice založenej na Javě, ale zas tak pomalej není, zapojení s několika desítkama součáatek tam jedou v poho. Taky se mi dost líbí funkce "zajímá mě, jak vypadá signál v tomto místě, kliknu pravým zvolím scope - hned vidím".

Pokud by někdo znal nějakej pokročilejší realtime simulátor tak budu jen rád, ten falstad není moc pro seriozní výstupy. Nemám rád ty simulátory kde se všechno musí nastavit předem a pak už jen koukat na výsledky za definovanej čas v definovaných místech. Zatím jsem žádnej takovej simulátor nenašel, kromě těch online (a z nich je ten falstad asi nejlepší).

Mimochodem, sice jsem v tom žádné RFko nedělal, ale MicroCap končí a poslední verze jsou free:
http://www.spectrum-soft.com/download/download.shtm

Klávesový zkratky umí snad i LTSpice (aj keĎ je to celé UI na palici postavené) a i to QUCS-Studio. U těhle dvou (zejména u toho prvního) je však celkem strmá "learning curve", ale zas když se s tím člověk naučí, tak prostě umí. Oba simulátory jsou velmi schopný a jdou v tom dělat dost fajnšmekroviny.

QUCS jsem zkoušel a realtime simulaci to asi neumí, LT spice taky ne...

Jeden znamy pouziva QUCS na vselijake VF magie a celkem mu vyhovuje, rek bych ale ze QUCS a Falstadt sou kazde zamerene na neco jineho.
A ja sem takovy barbar, ze ty simulatory stejne moc nepouzivam, radsi omerim za chodu, pokud to neni treba zrovna vyhybka do repro, tam sem byl za ty simulace docela rad...

Jen bacha, že QUCS a QUCS-Studio není totéž. To prvé je totiž nedomrlý nepoužitelný šit, QUCS-Studio je imho pohodlně použitelné a funkční.

Ten Falstad se z mého pohledu zdá jako dostatečně přesný simulátor toho, co potřebuju. Složité analogové a VF peklo naštěstí nedělám, jen drobné prasečiny v chcípající fabrice, aby se zákazník nažral a byly kaizeny. Podařilo se mi tam rozjet i tohle, a zobrazuje to přesně to, co má: https://en.wikipedia.org/wiki/Chua%27s_circuit

Plošňáky obvykle se vrtají před leptáním, proto netuším na co můžou být ty otvory v mědi dobré Fabrika tě s tím buď vyrazí, nebo to po tobě opraví v nějakém editoru gerberů, a nebo to nechá tak a při leptání jim to sežere i prokovy.

Bude se vrtat ručně, proto ty dírky aby vrták nesjížděl.

Rozumim, v nejakym navrhovym programu to slo udelat, v Altiu sem na to teda neprisel a taky sem editoval az vysledny soubory...

V eaglu to šlo normálně... v Altiu nevím...

K tomu Altiu - tam by mne zajímalo, zda lze nějak rozumně vyexportovat to, co mám na obrazovce například do PNG souboru s definovaným DPI - tak jako se to dělalo v eagle přes export, abych si to mohl vytisknout a udělat doma DPS... nevíš rayere?

Pokud vim, tak to altium neumí. Jedině do PDF a z PDF do PNG.

Popravdě nějak nechápu, k čemu je potřeba to PNGčko. Já jsem to dělal jak u Eaglu, tak u KiCADu přes vektorovej export. U Eaglu jsem používal tušim EPS, u KiCADu SVG. Pak naimportim do Inkscapu, udělám si z toho třeba layout top/bottom vedle sebe, abych to mohl vytisknout rovnou na jeden papír. Nikdy jsem s tím neměl problém. Nicméně stejně vždycky kontroluju velikost...

ms-boss -> dobře, spokojil bych se i s vektorovým formátem z Altia - s těmi PNG jsem to praktikoval jak píšeš s tím vektorovým... a při tisku jsem jen nastavil správné DPI... ale ano, souhlasím, lepší je vektorový formát... nicméně, jak u něj v Altiu?
Respektive, aby mi exportnul monochromaticky aktuálně viditelné vrstvy?

K čemu je to dobrý, k čemu... proože si na jednu folii zkombinuju matrice na 5 plošáků abych tu plochu využil, zatimco kombinovat dokopy vektorový obrázky v PDF musí bejt fakt famozní zábava.

Tak panelizace v Altiu jde udelat inteligentne naskladanim nekolika PcbDocu do 1 vyslednyho a z toho pak generovat gerbery pro vsechno. Vyhodu to ma, ze kdyz se zmeni layout 1 modulu, tak to nemusim premrdavat vsecko znova, ale jen updejtnu ten dokument s panelizaci podle zmenenyho PcbDocu a pregeneruju gerber...

@VroutekB: Nevim, jak ty, ale pro mě je plácnout vedle sebe několik rastrovejch obrázků v Corelu/Libreoffice asi stejně práce jako plácnout vedle sebe několik vektorových v Corelu/Inkscape.

No já ti nevím, ale složení dvou obrázků ve dvou PDF souborech sem zatim nepřišel na chuť. Proto tento otravný formát obrázků zásadně nedoporučuji.

Přes těch 330 ómů teda moc TTL loudů neudrajvuješ, nemluvě o tom, že atmelujíno nemá piny TTL kompatibilní. Použití takového emulátoru je potom značně omezeno pouze do 5V aplikací s CMOS úrovněmi (Vil < 0.3Vdd, Vih > 0.7Vdd). S TTL to chodit nebude a i kdyby nějak jo, není to správně.
(STM32 má alespoň piny TTL kompatibilní a případně 5V tolerantní, takže je na tom dokonce líp, než to atmelujíno. 3V3 CMOS log 1. je pro TLL dokonce validní log 1, neb Vih TTL je 2.4V. Jen teda utáhneš tak přinejlepším 3 TTL loady na pin, což nemusí pro mnoho aplikací stačit)
...just saying...

Hodnota tech 330R se nak doladi za chodu. S tim TTL vs CMOS moc nechapu na co narazis, ten Atmel jen nakrmi pamet - mi nerikej, ze nemuzu pripojit 5V SRAM na 5V atmel a pak uz si komunikuje host a atmel tam jen sedi v hi-Z. STM32 v rozumne malym pouzdru melo tech 5V tolerant pinu jen asi polovinu ze vsech portu - malo...
Cistsi reseni by bylo pouziti nakych muxu sbernic, ale tahle prasarnicka by mela na me solichani s 8-bitama bohate stacit....

Nj, to je ten rozdíl v tom přístupu, jestli to udělat pořádně a a víc univerzální, nebo jednoduchý a více jednoúčelový.
A ty 330R votpory ztama určitě vyndej, má-li to chodit v TTL systémech.

Jakože takhle - když se udělá šlus TTL vstupu odporem proti zemi, tak max odpor, kdy to ještě dejme tomu funguje jako opravdová logická nula, je nějakejch 470 R.
Nevim, jakou tam máš Atmegu, ale třeba 328 při 3 mA má v log0 na výstupu až 0.4V. Dejme tomu, že jeden TTL vstup teda udělá úbytek na pinu 0.2V. Pak ti zbejvá 0.3 V, abys byl v rámci slušnosti TTL výstupů. To už vychází tak nějak, že víc než 150R neni moc dobrej nápad.

No jo, 470R to máš ale pro jen jedinej TTL loud, těch na tý zejména datový sběrnici bude zcla jistě mnohem víc

No mozna to bude chtit trochu experimentovani s nalezenim optimalni hodnoty, s tim pocitam. Bude tam klasicka Atmega64 s poctivejma vystupama, kery limitujou proud nekde na 40mA, ubytky si ted nepamatuju. Proti tomu bude stat naka mekci x51 pripadne HCT573 address latch, bohuzel ma OE na zemi, samotny procak by mel byt v resetu Hi-Z, takze musim pocitat, ze s tema 8 linkama se budu prat...

Kdybys tam dal level shiftery / bus drivery už od začátku, nemuselo nic prát a šlo by to odpojovat od okolí, při potřebě přehrátí RAM. Dokonce by pak nemusela bejt potřeba obskurní TTL SRAM, ale levná 3V moderní.

Nj, ale to by byly zas nejmin 3 svaby navic (SN74LVC8T245 kuli malemu pouzdru) a nevim jesi bych to pak este na 2-vrstvu zaroutoval. Na 48-pin F103 by se mi par portu nedostavalo. A Tech 5V sramek mam plny supliky...

Zkusil sem to prekreslit ve starem schematu a vyslo mi tam 3x SN74LVC8T245 a 2x74LV1T125 a musel bych pouzit jeden pin ze SWD jako GPOUT, coz by snad nebyl az takovej problem...

Navic pri multiplexovani AD13:15 a SPI, a A8:15 by nebyla na souvislem 8bit portu ale vselijak rozmrdana poruznu co zbylo.

S pořádnou sadou lup bude mít možná i těch 68 metrů

Jo, kdysi sem si postavil jednoduchej hledac na principu BFO, sakra sem to uz dlouho nevytahl nekam ven..

No tyjo naposledy jsem tenhle bijos viděl u mého prvního tušim 386 kompjůtru...

Kdysi jak jsme koumali to málo co bylo zveřejněno tak jsme zjistili, že HE3DA baterky na tom parametrově nejsou o moc lepší než Pb aku. Proto dost pochybuju, že by je někdo masově používal. Bylo jen pár ojedinělých případů a pak se po tom slehla zem.

Aha, takze ta baterie je takova mala "precerpavacka" na rychlou regulaci site, zatim v testovacim rezimu.
http://www.e-chomutovsko.cz/zpravy/chomutov/90831-video...

http://www.hybrid.cz/cez-zahajil-v-tusimicich-provoz-4m...

https://www.el-instaenergo.cz/transformator-tesar-pro-b...

Koukam, ze podobnych je v CR uz asi 5...

Co se tyce HE3DA, prosel sem par novych clanku, ta fabrika na morave snad uz neco vyrabi, ale zatim bylo oficialni otevreni odlozeno.

https://www.e15.cz/byznys/dalsi-odklad-he3da-posunula-o...

https://www.solarninovinky.cz/he3da-v-lete-zacne-velkok...

https://www.armadninoviny.cz/he3da-ceske-baterie-pro-na...

https://www.osel.cz/10114-tovarna-na-baterie-horni-such...

Tady nake parametry energy storage boxu:
https://442ef50e-81b6-4f76-88c4-4d0e16ccfc46.filesusr.c...

Tady maji nejake otevrene pracovni pozice, tak kdyby se nekdo chtel zamestnat a stal se insiderem :)
https://www.he3da.com/nabor

Tady nekdo postoval kritiku k baterii v Nevade, ze bez BMS se po roce clanky ponekud rozbalancovaly (pan Prochazka tvrdil, ze jejich baterie BMS nepotrebuji)
https://forum.tzb-info.cz/docu/diskuze/0200/020023/0006...

A naka diskuze na Mypower.cz jak dopadli zadatele o vzorky
http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f=18&t=2709&start...

Nic predcasne nesoudim, preberte si to sami...

>7 baterek v sérii nepotřebuje BMS

Vroutek nemá žádné info, ale tuší, kde by se mohl zeptat. Pokusím se...

behehe http://forum.mypower.cz/download/file.php?id=16842

Nebudu se tam registrovat. Nahraj to pls někam, zkama to jde stáhnout.

já tam reglej nejsem, je to odkaz na PDFko ze skoro posledního příspěvku, při kliknutí vybídne ke stáhnutí.. ale kdyžtak tady http://leteckaposta.cz/178907501

Díky za reup, odkaz z nějakého fóra též po mě chtěl se přihlásit. Výborné počtení, myslím že tady máme klasický příklad "tunelování"

mě by třeba taky zajmalo, co má za význam těch pět voltmetrů v paralelu

Uf, to je zas cteni na dlouhe zimni vecery, jen sem jinde vycet, ze kazda starana sporu to podava naprosto rozdilne, komu pak verit.

K tomu monitoringu baterie - je to dale rozebrano v te diskusi na mypower a oficialni vysvetleni je, ze pry doslo k nakym vypadkum a zoxidovani kontaktu toho monitoru, ale ze pry baterky sou naprosto v pohode, ze pry kdyztak zavolaji panovi a ten jim vyfoti ty voltmetry pripojene primo k baterkam, tak to jako LOL

Tak sem to prosel, ale to je pouze zneni zaloby ze strany CDC, pohled z jedne strany. HE3DA zas tvrdi, ze jim delali prumyslovou spionaz (slozeni prasku) a tohle na ne usili. No a zda se, ze ten soud dosud nebyl rozhodnut. Kdyby ta zaloba byla tak jasna a prokazatelna, tak uz by asi rozsudek padl a pratili by penize, ne?
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/firma-he3da-vyrabi-z...

A reakci druhé strany si můžu přečíst jako kde? Sice jsem nikde nenašel co mezi sebou měli přesně za smlouvy, ale myslím si že za těch 130 mega investice není úplně absurdní požadavek si nechat dodat 30 vzorků těch zázračných baterek nebo si prohlídnout výrobní linku. Navíc složení zázračného prášku je snad popsáno v těch jejich patentech, ne? A nebo kde je vlastně kurva ten patent? Rozsudek by v normální, civilizované zemi asi už padl, ovšem tady v Prasečáku si na něj holt budeš muset počkat klidně desítky let.

Tak jsem se podíval na to video na Hovinkách 2.0:
> V čem je Vaše baterka revoluční?
2 minuty keců o hovnech, o vlastnostech baterky nepadlo ani slovo
> kolik z těch 250 mega za vývoj je Vaše investice?
většina (přestože 135 mega už do toho nalili ti číňani co se s nima soudí)
>1. pilotní linka [v Havířově] by se měla spustit koncem roku [2019]. Termín dodržíte?
Každý termín jsme dodrželi, věřím že dodržíme i tento
> Kolik baterek bude linka schopna s jakou kapacitou vyrobit?
170 MW roční kapacita která může narůst až na 1,2 GW (WTF)
> Kdo Vaše baterky kupuje?
Odběratelé budou úplně všichni
> Kdo Vám do toho investuje?
Já je ani neznám
> došlo na CDC Investment
Pohádka o tom jak číňan strká do kapsy ten jejich černý sajrajt

Špína, lži, sračky a podvody.

Měl jsem možnost jich vidět asi 30 těch jejich zeleňáků u nás ve firmě (ty 0,5kW tištěné na 3D tiskárně)... něco pro He3da děláme, ale z jejich velkých očí x desítek tiscíc kusů zařízení pro ně se zatím vyklubalo pár desítek zařízení ... baterek mají prý údajně řádově stovky... ale jak říkáte, nic revolučního to nebude, hustota energie nic moc, to už raději věřím Muskovi s inovaci Li-ion...

Hustotou energie uz asi diru neudelaj, ale aspon ta pracovni teplota +80C i vice neni u Li uplne bezna. Tehda vse co sme sehnalio bylo do 60C a tak se musela pouzit NiMH...

Uvidíme, zatím jsem žádný datasheet ani měření, které by to potvrzovalo a dokládalo, neviděl :-D "huba" snese leccos

Hm, to je mate jentak ve firme, ale nedali vam k tomu jediny papir/PDF? A to se tam na ne jen chodite koukat? Co sem tak sledoval, tak delas vyvoj nakych velkych menicu pro solarka, to by pro ne mel byt dobrej byzys, nemci uz davali baterky k temle zelenym zdrojum davno. Tak hybaj neco zmerit :) Nebo mate NDA, ze se na tu baterku nesmis ani krive podivat?

>8-bit
Pokud by ta obzaloba byla skutecne tak jasna, tak mi je zahadou, ze po tom hned neskoncili a nechodi kanalama. Taky by asi zadny dalsi investor nezaplatil vystavbu te fabriky a nemeli by zadne obchodni partnery, takze vono to nebude tak cernobily. Jak tady pise Tim, tak vidis, ze skutecne neco produkujou a spolupracujou s dalsima firmama a koncovi maly zakaznici je nezajimaji. Samozrejme z toho muze byt este velke fo-pa, az se ukaze, ze ty nove baterky nejsou proti konkurenci nicim vyjmecne. Ale porad je tu ta nadeje, ze by mohly vynikat aspon bezpecnosti a snadnou vyrobou velkych clanku a sirsi pracovni teplotou.