To je triviální sklenářský frk: Necháme někomu podržet skleničku s vodou, strčíme do ní kapku přechlazeného skla , zlomíme vlákno, a u skleničky upadne dno, a příslušný pomocník-experimentátor má plné boty vody. Existují špatně zakalená skleněná těžítka, která spolehlivě vybuchují jen na ně zasvítí slunce. Co se týče tavení skla, pokud to není sklo křemené, bohatě na to stačí plamen od butarky / propanbutan-hořák asi 1,5 kW/ . Bezvadně a rychle to taje v pixle od piva / železná - musí magnetovat, jinak je hliníková/.
