Co se týče těch molotovů, byly oficiální již ve výbavě československé armády okolo roku 1938. To se jednalo o vodou v benzinu zapalované sodíkové ampulky. Dnes by se to asi řešilo moderněji, třeba trietylhliníkem, ale řekněte mi, kdo z amatérů to dneska dovede vyrobit. Ale stejně, i kdyby se to zapalovalo samo, tak to po dopadu než se to rozhoří, pořádně zařinčí. Není to takové šokující, kdy za naprostého ticha jen běží k louži hořící bludička. Mně se nejvíce líbila benevolentní rakouskouherská legislativa, která dovolovala bodné i palné zbraně, a výslovně zakazovala jen ty děla. Kdo si někdy nezacvičil s kordem, případně si do něčeho cvičně nepíchl, netuší genialitu této staletí používané zbraně, stejně jako třeba delší zemědělský bič, který zklame jen v hustším lese, a je v podstatě na rozdíl i od kordu, dokonale neletální. .
