Mně vždycky připadal sport jen jako dobrá možnost sledování psychiatrie ostatních, kteří ho provozovali, protože se třeba při fotbalu nemohli přetvařovat, a projevili se. Chápu, že je nutný z obchodních důvodů třeba vychovat odmalička z 50 procent populace totální blbce, co jsou ochotný zaplatit pět kilo za fotbalovej zápas, kde si mohou zařvat a porvat se. Ovšem nikdy jsem nechápal, proč mám být do toho zatahován i já osobně, zvlášť pokud vyjádřím nechuť k tomu. Za pět kilo si klidně koupím v nejhorším případě třeba dvě flašky a ožeru se, a nebo 80 kusů BFR93A, ale chodit třeba na fotbal, to nechápu. Prostě ty vyhozený prachy mně za to nepřipadají ekvivalentní. Co se týče tělocvikářů, to je opravdu diagnoza. Ovšem třeba i takoví češtináři...Profesorem češtiny byl i známý poručík Dub ze Švejka s tím jeho: Vy mne neznáte, ale vy mně poznáte...Pokud bych byl někdy nucen používat jako učitel takovéhle výrazy, tak bych asi dal výpověď, a šel někam, kde na to stačím, třeba něco někde zametat...
