Tyhle moderní zpožděnky vynalezli v šedesátých letech minulého století v ČKD, když testovali první tyristorové měniče. Byl to tenký drát uložený ve vodě. Drát má v tom případě takovou velice zajímavou charakteristiku, kde snese obrovský proud, ale pokud se na něm udělá parní bublinka, v tom místě exploduje, a do několika mikrovteřin přeruší obvod. Chodilo to prej velice spolehlivě, bylo to levný, a je na to několik patentů. Dnes zřejmě tu kapalinu nahradí nanopráškem s vysokou vodivostí, který se rozkládá na plyn dříve než voda, ale jinak to funguje na stejném principu. Proto je ta pojistka FLUKE zřejmě tolik těžká. Bylo by zajímavé ji rozebrat, a tiše se zasmát. Všechno výjimečné byl vynalezeno již dávno, a nyní se za to jen nepřiměřeně rejžuje...
