Co se týče muzicírování, i když jen jako občasný posluchač, bych řekl, že jakýmkoli zesilováním se skutečná hudba jen s prominutím zkurví. Pamatuji na stařičkého faráře z šedesátých let minulého století, který hrál hodiny zpaměti italskou klasiku na mahagonové starožitné harmonium, občas od toho vstal, a zatáhl trochu závěsy, a nebo přestavil předměty v místnosti, a zase, ještě lépe vyladěn, pokračoval. Dneska už to nikdo nepozná, a vše je jen exploze plechového hluku...
