Kdysi jsem se tře měsíce zabýval kontakty, protože jsem studoval skutečný princip tzv. kohererů, který mi nebyl nikdo schopný věrohodně vysvětlit. Aparatura se sestávala z reproduktoru, dvou kontaktů a prostoru, do kterého se daly dát třeba kuličky, nasypat prášek nebo krátce nastříhané drátky, zvolit různá prostředí / např. vodík, argon, isopropylalkohol .../ a podobně. Měřil se odpor případně impedance /!!/ těch kontaktů při různých proudech, kmitočtech a prostředích. Vznikl tlustý sešit měření, který je možno obdržet výměnou za jeden meloun v hotovosti. V podstatě zanedbatelná cena je odvozena od skutečnosti, že majitel může pak roky patentovat zcela nové poznatky. Za další meloun mohu nabídnout podobná měření na tzv. "hodinářských řetízcích", a pod...
