"Větrání v brlohu" je u mne několik desetiletí dokonale vyřešeno, na indikaci stačí jeden stříbrný konektor. Tohle je strašně zajímavý případ, který je zajímavý proto, že se mi to stalo poprvé, protože ty tranzistory byly sesypaný do bedny asi z pěti dávek, a za asi deset let byla prohnilá systematicky jen jedna velice úzká vrstva, ale ta byla v takovém stavu, že se to muselo od sebe rozlamovat. Nahoře pět centimetrů dále nebyl ani ťuk, a všechno bylo jako nové. Obávám se, že jedna dávka byla prostě kontaktně něčím znečištěna. Co se týče těch "pohledů do nitra", ten osamělý na tom obrázku stačí jen stisknout kombinačkama, ono to křupne a odpadne deset procent klobouku. Protože čekám ještě odbornou explozi a bílý déšť od Antidota, s dalšími zajímavými informacemi počkám.
