Nejlépe dovedl probírat zda Lambo neby o Bentley s Jeanem ing. Brambora, strojní inženýr - bezdomovec z charity na Pražském hlavním nádraží, který když šla teplota na podzim k nule, tak se stal pravidelným návštěvníkem internetu v tehdejší Technické knihovně. Bylo to tehdy ještě za třista, a on to měl zadara v rámci jakéhosi vzdělávacího programu. Vždycky chodil deset minut před osmou, kdy se otevíralo, umyl se do půli pasu na místním WC, a za konverzace se bzdícími docenty kteří tam chodili spát, a nebo řešit patentní rešerže si zacvičil, a zasedl k monitoru, kde si pustil stránky Lamborgini a nebo nějaké porno. Když byl čas oběda, zmizel na půl hodiny vedle do charity na bramborovou polívku, a hned byl zase zpět. Pro tu bramborovou polívku, při jejím trávení vzniká i takzvaný metylmetamerkaptan, dostal svou přezdívku. Za půl hodiny po jeho obědě již bylo ve studovně nedýchatelno, a většina citlivějších lidí, kteří zrovna neseděli u dokořán otevřených oken zdrhala. Inžinýr Brambora vytrval až do sedmě věčerní, kdy z něho již jeho metylmetamerkaptan vytěkal, a po návštěvě charity, kde doplnil zásoby své bramborové polívky směřoval zase zpět do charity u Hlavního nádraží. Jednou jsem šli společně až tam, a diskutujíce o nějakých dynamických modulech pružnosti dostali jsme se i k problému zda Bentley s Žánem neb o Lamborghini, a on mi vysvětlil, že kdybych si do Lamba posadil Žána, tak bych ze sebe udělal naprostýho blbce, protože by mě přestal považovat za snoba, a myslel si o mně, že jsem hipstler. Ten Váš 5,5místný integrační voltmetr (s vícesklonnou integrací - ispirace od HP), mne mírně rozesmál jako všichni profesionálové, kteří používají kontaktní pole na něco víc než 555 s modře blikající leddiodou...
