Pamatuji na jednoho pražského bazarníka, který když dostal do kšeftu nový počítač, tak vždycky vytáhl ze soklu procesor, a učesal si jeho zlatými nožičkami své řídké vlasy, a pak ho tam zase zasunul zpět. Jeho počítače se potom i po letech poznaly právě podle těch vlasů trčících z objímky. Jednou jsem ho ve kšeftu učil, jak se češe FRB konektory, které mají přibližně stejnou rozteč, ale jen dvě řady. Byly to předčasně vyhozené řídící počítače ze Slušovic.
