Napadla mě zajímavá otázka(pro někoho možná blbost). Proud do nějakých jednotek GHz teče po celém průřezu vodičem, poté teče jen po povrchu, tzv. skin efekt. Od určité frekvence pak kabelově lze přenášet jen optickými vlákny. Kde je ta zlomová frekvence a je to skokový děj nebo jak to probíhá? A je tam vůbec ještě stejný princip? Přece světlo je také el. mag vlnění, což je stejné jak rádiové vlny, jen o vyšší frekvenci. Tak jaktože se pak v podstatě dokáže šířit po izolantu? Napadá mě snad jen, že by se to pak šířilo na způsobu "průchodu" proudu kondenzátorem. Tak teď čekám nějaký stěr, že jsem plácl úplnou hovadinu

19.08.2014 (20:01:02)
ms-boss

:
Pleteš si asi gigahertzy s kilohertzy. Od určité frekvence se používají vlnovody, nikoli optika.
Jak asi funguje W-Fi? Ta snad má kabel? Vlnění se šíří prostorem, pokud nenarazí na stínění.
19.08.2014 (20:11:58)
Igi

:
No nevím, max MHz s GHz jsem spletl, ale to není zas tak podstatné od kdy se projevuje skin efekt. Vlnovody jsem do toho nechtěl moc tahat, já je spíše chápu tak, že "elektrika" se v nich šíří bezdrátově a samotný materiál vlnovodu slouží pro odraz vln. Přečti si pořádně co jsem psal, píšu KABELOVĚ. Je jasné, že bezdrátově to lze, dokonce teoreticky od velmi nízkých kmitočtů. V podstatě mě ještě napadá, co je vlastně el. mag vlnění, jsou to částice nebo jen nějaká síla. Já si to představuju jakože magnetická složka vytvoří jakoby elektrické pole který má kolem sebe zase mag. pole, ze kterého se zase indukuje ta el. složka, ale to mi zas trošku bortí transformátory, ty přece nevyzařují elektrickou složku a nebo ve vzdálenějších poli jsou defakto taky jakoby anténa?
19.08.2014 (20:31:53)
8-bit

:
Ta závislost není skoková, ale lineární- s frekvencí klesá hloubka vniku (tj. síla vrstvy od povrchu, ve které je 1-1/e = 63 % proudové hustoty). Pro GHz frekvence jsou to už setiny milimetru, proto kvalita povrchu vodiče tak hodně ovlivňuje odpor.