Nevím proč mi připadá vyprávění starých programátorů u piva jako vyprávění starých zbrojnošů o dávných bojích. Asi je to nezdvořilé, ale většinou to dopadá tak, že mladý schopný člověk který nemá vlastní prodejné nápady uvízne ve slepé uličce letité pracné tvorby nějakých nesmyslů na přání různých sloventních blbců, a přitom zestárne a zblbne k nepoužití, stejně jako oni. Nejšílenější jsou pak staré záznamy ve fwritových pamětích, kde se třeba dá s trochou šikovnosti přečíst po třiceti letech třeba jen jméno systémového programátora, datum, a jméno úlohy. Po dnešní generaci těchto přetížených bakšiši placených neštastníků nezbyde již za třicet let nic, protože všechen bezolovnatý cín shnije ještě dříve, než přijde záruční doba, a data nám budou tak maximálně padat ve fleškách na boty, jak zařízením pohneme......
