Bílý Králík si nasadil brýle. "Kde mám začít, ráčí-li Vaše Veličenstvo?" otázal se.
"Začněte na začátku," řekl Král vážným hlasem, "a pokračujte, až přijdete ke konci, pak přestaňte."
Toto jsou verše, které Bílý Králík četl:
"On řekl mi, žes u ní byl
a mluvil o mně s ním;
Ona mi velmi měla v zlé,
že plavat neumím.
On vzkázal, že jsem odešel,
(což, víme, pravda jest):
Půjdou-li věci takto dál,
kterou se dáte z cest?
Já je dal jí, on zase jim,
vy pak je dali nám:
Ač všechny byly nejdřív mé,
zas vrátily se k vám.
Zapletu-li se já či on
v tu nepříjemnou věc,
tu doufáme, že vrátíte
jim volnost nakonec.
Já domníval se, že jste byl
(než na ni záchvat pad)
překážkou mezi ním a mnou,
a jí a námi snad.
Jen neprozraď; že nade vše
je ony měly rády;
to musí zůstat tajemstvím
jen mezi kamarády."
