To je nějakej graf pro lamy, jinak k hovnu. Navíc vidíš, že odpovídá pouze pro boost měnič v discontinuous modu. Pro ostatních 999 topologií je ten graf k hovnu.
Co to vždy zajímá je závislost Vcesat(Ic) a potom dílčí spínací a rozpínací energie pro různé Ic.
Kdyby tam ty tydýti dali ten graf Eon(Ic) a Eoff(Ic) pro nějaké Vce, udělali by líp. Tady vidím akorát graf energie spínací ztráty celkové dle Ic, takže pro topologie, kde se neuplatňuje třeba Eon si ty hodnoty můžeš jít cucat z prstu.
Podle těch tří zmíněných závislostí, tj Vcesat(Ic), Eon(Ic) a Eoff(Ic) lze napočítat ztráty v libovolné topologii a podle toho určit max provozní proud (resp. výkon měniče) na daném kmitočtu.
Ten graf se relativně ZVS módu může podobat, neboť v obou případech bude Eon v podstatě nulová. (boost měnič v DCM, respektive flyback je v podstatě ZCS)
A ne, na Tjmax a Icmax jde jenom magor. Přípustný Tjmax pro dlouhodobý provoz je 110°C, nebo 120°C, bude-li zaručeno, že za žádných podmínek provozu nebude tato teplota překročena. Je to daný nějakou průmyslovou normou. U každé výkonové konstrukce je proto velmi důležité řádně napočítat tepelnou bilanci, aby se pak nestalo, že zařízení v létě odejde, neboť Tamb bylo skoro 40°C, ale diletantský konstruktér počítal s 25°C a ještě napočítal Tj provozní na maximum. (věřím, že tací idioti existují).
Že hranice Pd je daná pro Tcase = 25°C a Tj 150 (nebo dle konkrétní součástky), je ti doufám jasný stejně jako to, že se to tak provozovat nikdy nedá.