Levitace byla odjakživa něco tajuplného a ohromujícího. Lidé si jí často spojovali s magií, duchy, UFO a podobně neuvěřitelnými jevy.
Při tom se ale jedná jen o poměrně jednoduchý fyzikální jev.
Dokazuje to tento přístroj, který umožňuje levitaci (vznášení se) kovových předmětů z magnetických kovů (nejčastěji železa).
Předmět vložený do tohoto přístroje se vznáší ve vzduchu, aniž by ho cokoliv viditelného drželo.
Takovýmto přístrojům se říká např. Levitátor, Levitron, levitační či antigravitační zařízení.
Princip činnosti je jednoduchý. Protože pod samotným magnetem
nebo elektromagnetem by se předměty nevznášely (buďto by spadly, nebo by přiskočily),
je k elektromagnetu přidána elektronická regulace jeho výkonu závislá na poloze předmětu. Optická závora složená
z infra LED a infra fotodiody snímá polohu předmětu. Pokud se předmět dostane příliš vysoko,
fotodioda bude méně osvětlena a obvod zajistí snížení proudu cívkou elektromagnetu.
Pokud bude naopak předmět příliš nízko, fotodioda bude osvětlena více a proud elektromagnetem se zvýší.
K regulaci je použita 1/2 OZ 1458, popř 4558 a výkonový MOSFET s chladičem.
Elektromagnet lze použít z nějakého velkého starého relé. Můj měl původně
asi 20 000 závitů průměru 0,1mm, toto vinutí jsem odstranil a nahradil ho 1200
závity 0,4mm. Cívka má odpor asi 8R a není určena pro trvalý provoz při
plném napětí 12V, protože by odebírala 18W. Při provozu zařízení s levitujícím předmětem je však skutečný ztrátový
výkon cívky mnohem menší (asi 2-6W). Proto by zařízení také nemělo být dlouhodobě v provozu,
pokud v se v něm nevznáší žádný předmět (v tomto stavu je na cívce téměř 12V).
Protože různé fotodiody mají různou citlivost, může být potřeba upravit hodnotu odporu R1.
Pokud je fotodioda osvětlená, mělo by na ní být méně než 6V a na elektromagnetu téměř 12V.
Pokud není osvětlená (paprsek je přerušen), mělo by na ní být více než 6V a na elektromagnetu (téměř) nulové napětí.
Při problémech s oživením levitátoru (předmět se rozkmitává) může být potřeba změnit časovou konstantu obvodu.
To provedete změnou hodnoty kondenzátoru C1. Zkusmo měňte hodnotu nahoru např. na 10u až 22u, případně dolu na cca 2u2 až 1u, až se obvod
dostane do stabilního stavu.
