Často je potřeba napájet notebook v místech, kde není dostupná střídavá síť, ale pouze stejnosměrný zdroj 12V, např akumulátor, autobaterie,
palubní síť vozidla nebo solární články.
Bylo by zbytečně neúčinné a složité konstruovat měnič z 12V na 230V/50Hz, který by následně napájel impulzní zdroj notebooku,
vytvářející opět malé stejnosměrné napětí. Proto je vhodnější použít přímo DC/DC měnič, který upraví napětí v jediném kroku.
Napájecí napětí různých notebooků se může lišit, ale obvykle je v rozmezí 15 až 21V. Výstupní napětí je tedy vždy
vyšší než vstupní a proto byla zvolena topologie zvyšovač (v článku o měničích je to A).
Obvod lze použít i k jiným účelům, než napájení notebooku. Lze upravit např. na měnič 12V / 24V pro napájení 24V spotřebičů z palubní sítě
nebo akumulátoru 12V.
Řídící obvod je známý UC3843, tedy obdoba UC3842 s nižším UVLO, která začíná pracovat od 8,5V.
Jako spínací prvek slouží nízkonapěťový MOSFET vodivosti N. Může to být jakýkoliv typ s napětím Uds 30-60V.
Jeho odpor v sepnutém stavu by neměl být vyšší než 6mR a spínací časy raději pod 100ns.
Lze použít např. SMD typy 06N03LA, FDB6670AL nebo N306AS, které lze získat ze základních desek PC.
Vhodný je také IRF2804S z GME. SMD tranzistor nepotřebuje chladič. Stačí chladící ploška na DPS, protože ztráta je díky nízkému sepnutému odporu malá.
Lze použít i tranzistor s klasickým pouzdrem, např. IRF3205 nebo IRF1405. U klasických typů není sepnutý odpor tak kritický, protože
je lze přišroubovat na chladič. Protože pracovní napětí je dostatečně malé, D1 je typu schottky s nízkým úbytkem.
Ztráta na ní je při plné zátěži cca 2W a vyžaduje malý chladič, ke kterému je přišroubována nebo přiletována.
Já jsem použil typ SBL1040CT (10A, 40V) z PC zdroje ATX.
L1 má alespoň 15z drátem 1mm a je navinuta na železoprachovém kroužku získaném též ze základové desky.
Kroužek je zeleno-červený (permeabilita 55), má vnější průměr 16mm, vnitřní průměr 8mm a výšku 6mm. Lze použít i
větší žluto-bílý nebo zeleno-modrý koužek např. z AT či ATX (obojí má permeabilitu 75).
Vyšší permeabilita umožní dosáhnout stejnou indukčnost s menším počtem závitů. Příliš malý počet závitů
se může projevit nadměrným zahříváním jádra.
Minimální vstupní napětí měniče je 8,5V, maximální vstupní napětí je rovno výstupnímu napětí.
Výstupní napětí je určeno odporem Rx. Ten vypočítejte podle vzorce:
Rx = (Uvýst - 2,5) . 1880
Např. pro výstupní napětí 20V vychází cca 33k a pro 19V vychází 31k. Výstupní napětí zvolte podle vašeho notebooku. Spínací frekvence měniče je okolo 80kHz.
Maximální zatížení je 4A. Účinnost je vyšší než 90%.
Nevýhodou zvyšovače je, že (bez přidání dalších aktivních výkonových součástek) nemůže mít ochranu proti přetížení či zkratu.
V takovém případě dojde k přepálení Po1. I po zavření T1 totiž proud může téci ze vstupu přes L1 a D1 na výstup. Pokud to vadí, můžete použít
tento měnič. Indukčnost L1 se osvědčila cca 60 - 240uH. Větší indukčnost nemá smysl kvůli zbytečně velkým rozměrům
a SS odporu, s menší indukčností zase hrozí příliš velké zvlnění jí tekoucího proudu a zbytečné namáhání součástek.
Při příliš malém počtu závitů (příliš velké napětí na závit) se také může železoprachové jádro přehřívat.
