Umělá zátěž slouží k testování napájecích zdrojů (impulzních i klasických) a nabíječek.
Umožňuje zjistit chování zdrojů při různých úrovních odebíraného proudu, maximální proud, při jakém proudu začne růst zvlnění, klesat výstupní
napětí či vypne elektronická pojistka.
K přeměně odebíraného výkonu na teplo slouží Darlingtonův výkonový tranzistor.
Nejdříve jsem používal BDX33C, poté jsem ho vyměnil za výkonnější TIP142.
Odebíraný proud se reguluje pomocí potenciometru. Ten určuje referenční napětí pro operační zesilovač MC33171,
které je přivedeno na jeho neinvertující vstup. Na invertující vstup je přiveden úbytek napětí bočníku 50mΩ a tím je snímán odebíraný proud.
Výstup operačního zesilovače řídí bázi tranzistoru tak, aby jím protékal zvolený proud, čímž je dosažena rovnováha napětí mezi oběma vstupy.
Aby regulace proud nebyla závislá na vstupním napětí, je napětí
potenciometru stabilizováno obvodem LM317. Ten bez odporového děliče poskytuje jeho nejnižší zvolitelné napětí 1,25V.
Aby bylo možné testovat i zdroje s malým výstupním napětím (již od 4V), použijte tzv. logic-MOSFET, který má nízké prahové napětí gejtu.
Typ tranzistoru a jeho chladič musí pochopitelně odpovídat maximálnímu ztrátovému výkonu (P = U · I). Pro krátkodobé testování postačí i menší chladič.
Hodnota potenciometru není kritická, lze použít cokoliv cca od 1k do 47k.
Tato elektronická zátěž je použitelná v rozmezí vstupního napětí 4 - 30V a pro proudy do cca 4,25A.
Pozor - umělá zátěž se může silně zahřívat! Riziko požáru! Nenechávat v provozu bez dozoru. Pro větší bezpečnost
je možné přidat proudovou a tepelnou pojistku.
